Nejs a ší mlu čí češ iny Buenos Ai es:
ucho á ání apředá ání jazyka předků
Ma ie Š ěpáno á
ABSTRAKT:
K á ký přehledo ý ex zkoumá na základě analýzy da abáze přibližně 350 no mos an las ních
přepisů zh uba č yřice i hodin nah á ek biog a ických ýpo ědí příslušníků nejs a ších gene ací
a gen inských k ajanů p oblema iku os ojo ání, ucho á ání apřípadné a ice zděděného jazyka.
P áce zkoumá, jakém p os ředí a jakých si uacích měli amají po omci emig an ů zbý alého
Českoslo enska možnos ud žo a kon ak sčeským jazykem (dále éž ČJ) ajaký ýznam při ud -
žo ání řeči jedno li ců měly ná odní ins i uce jako k ajanské spolky, menšino é školy apod. Různí
biling ní mlu čí, jejichž odiny žijí mimo české země zh uba 80–110 le , e lek ují, nakolik aza ja-
kých podmínek se jejich předkům ijim samo ným podařilo předa češ inu následujícím gene acím.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Češi; A gen ina; češ ina; k ajan; emig ace; české spolky; ucho á ání jazyka; biling ismus
ABSTRACT:
Resea ching he oldes gene a ions o e hnic Czechs in A gen ina, he au ho analyzes da a om
nea ly 350 pages o ansc ip ions o a ound o y hou s o biog aphical eco dings; he a icle p o-
ides asumma y o he indings and explo es issues pe aining o language acquisi ion, main e-
nance, and possible a i ion among he i age speake s. The a icle ocuses on he en i onmen and
si ua ions in which he descendan s o Czechoslo aks had he oppo uni y o main ain con ac wi h
Czech, and wha impo ance na ional ins i u ions— such as e hnic Czech o ganiza ions, mino -
i y schools, e c.— had in p ese ing he language a an indi idual le el. He i age speake s, whose
amilies ha e li ed app oxima ely 80–110 yea s ou side Czech lands, e lec on how, and unde wha
condi ions, hey and hei ances o s managed o ansmi he Czech language o subsequen gen-
e a ions.
KEY WORDS:
Czechs, A gen ina, Czech language, Czech e hnici y, Expa ia es, Emig a ion, Czech o ganiza ions,
Language main enance, Bilingualism
1. ÚVOD
P áce se zaměřuje na le mé nas ínění hla ních ak o ů, k e é dle e lexí k ajanů
mohly o li ňo a uží ání, ucho á ání amezigene ační předá ání zděděného jazyka
akul u y předků.
1.1 METODY AANAlYzOVANÝ JAzYKOVÝ MATE IÁl, INFO MÁTOŘI
Ten o ex je založen na analýze zh uba 350 no mos an las ních přepisů bezmála
č yřice i hodin au o kou nah aných biog a ických yp á ění, polos uk u o aných
ozho o ů spříslušníky nejs a ších gene ací a gen inských Čechoslo áků, k eří p o-
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 53
žili celý (či éměř celý) ži o českých jazyko ých os o ech zdálených 12 000 km od
země s ých předků.1 Využi a byla o něž me oda zúčas něného pozo o ání aanalýzy
p imá ních zd ojů z e énního ýzkumu isekundá ní odbo né li e a u y.2
Responden i e ěku 62–95 le pa řili kp ní až č é přis ěho alecké gene aci.
Č yři příslušníci p ní gene ace šak odcházeli s odiči ú lém ěku (ajedna mlu čí
absol o ala P aze ješ ě pě očníků obecné školy, a šak mimo s a ý kon inen žije
již 84 le ). Jád o oří po omci Čechoslo áků, k eří do A gen iny emig o ali zejména
e 20.–30. le ech 20.s ole í (mimo en o ámec spadá odina poli ických up chlíků
ze 40.le a nuk přis ěho alce z oku 1910), a o pře ážně zmnoha sídel na Mo a ě,
přede ším jižní.3
Ko ázkám předá ání az á y jazyka pa ří: způsob os ojení jazyka, ůznos jazy-
ko ých s upů, ěk os ojení d uhého jazyka, ěk omezení jazyko ých s upů a ý-
s upů, g amo nos češ ině ače ba, doba příchodu amís a usazení, jazyko á loajali a
či in enzi a kon ak u sjinými jazyky (Zajíco á 2010: 65–73).4 Ta o p áce je s uk u o-
ána dle kon ex ů ap os ředí, nichž zděděný jazyk in o má oři uží ali či neuží ali.
1.2 ST UČNÝ SOcIO-hISTO IcKÝ KONTEXT
ČESKOSlOVENSKÉhO VYSTĚhOVAlEcTVÍ DO A GENTINY
Na území dnešní A gen iny přicházeli oku 1681 znašeho území nejp e jezui š í
misionáři zČeské p o incie To a yšs a Ježíšo a (Za adil 2015: 182); socioekono-
mická mig ace zE opy do oblas i p oudila z láš ě od oku 1878, kdy byl ydán no ý
přis ěho alecký zákon. Od oku 1913 mnoho zejména Mo a anů zú odňo alo do é
doby di okou oblas Chaca, kde mj.za edlo pěs o ání ba lny— díky d uho né mi-
g aci odiny Šaš a o y zTexasu (Řeháčko á 2017: 30). A gen ina se s á ala oblíbe-
ným cílem mig ace zE opy přede ším době, kdy Spojené s á y ame ické omezily
příli příchozích (Immig a ion Ac 1924). V oce 1930 byla p udce se oz íjející země
de á ou nejboha ší zemí plane y (Zajac 2012: 1). Čechoslo áci se mezi álečných le-
ech e ě ších poč ech usazo ali k om hla ního měs a aChaca éž Co době, Men-
1 Cenné au en ické ú y ky přepsaných ozho o ů op o i pů odním plánům zkapaci -
ních dů odů zařazeny nejsou. Pods a ně ozsáhlejší ade ailnější s udie bude publiko-
ána příš ím čísle Přehledu kul u ních ahis o ických, li e á ních aškolských o ázek, 2020,
č.38, k e é by mělo yjí zh uba s pnu oku 2020. Samos a né biog a ie jedno li ých pa-
mě níků (sp ky jazyko ých biog a ií) budou pos upně z eřejňo ány éž da abázi Pos
Bella, Pamě i ná oda: h ps://www.pame na oda.cz/cs.
2 K omě množs í k ajanů Buenos Ai es (a šak i Obeře Missiones, P esidencii Roque
Sáenz Peña Chacu či Mon e ideu U uguayi) se au o ka se kala éž pos upně se č yřmi
současnými ibý alými (Českou epublikou ysílanými) lek o y zBuenos Ai es ad ěma
zChaca, od nichž mohla o něž nače pa cenné pozna ky osoučasném s a u k ajanských
komuni .
3 Výjimku oří např. odačky zP ahy či po omci odin ze ří slo enských měs či českých
kolonis ů na Uk ajině.
4 Monog a ie Český jazyk Pa aguayi: S udie ojazyko ém kon ak u azániku olomoucké p o e-
so ky Lenky Zajíco é je pa ně nejkomplexnějším dílem očeš ině k ajanů celé La inské
Ame ice.
OPEN
ACCESS
54 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
doze, Tucumanu, Rosa iu či Pa agonii a elmi záhy y íjeli podpů nou spolko ou
činnos . Jen le ech 1922–1937 do A gen iny přices o alo zČSR zh uba 28 000 emi-
g an ů,5 jen Chacu česká kolonie předs a o ala 1200 a em (Vaculík 2009: 144–145).
Od 2.s ě o é álky enklá a nebyla ý azně oži o ána no ě příchozími. V90.le ech
se zemi hlásilo kčeskoslo enským kořenům nejméně 30 000 osob (Ba eček–Pa lí-
ček 1999: 126). K ajanské o ganizace po delší pauze d uhé polo ině 20.s ole í za-
ží ají ak uálně další lnu ozk ě u, a o hla ně Buenos Ai es, p o incii Chaco či
Missiones (Obe a).
2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ UCHOVÁVÁNÍ APŘEDÁVÁNÍ
ZDĚDĚNÉHO JAZYKA AKULTURY PŘEDKŮ VREFLEXÍCH KRAJANŮ
2.1 JAzYK KOMUNIKAcE V ODINĚ
Jedním zklíčo ých ak o ů p o os ojo ání aucho á ání českého jazyka anásledného
předá ání byl jazyk komunikace  odinném k uhu. V odinách p ní ad uhé při-
s ěho alecké gene ace pře ládala ý azně češ ina (případně slo enš ina). Roli h ála
počá cích na no ém kon inen ě i endence yhledá ání pa ne ů mezi českými
aslo enskými imig an y.
Rodiče do azo aných při ýcho ě olili ůzné s a egie— od lpění na odpo ědích
ma eřském jazyce až po zákaz češ iny i domácím p os ředí k ůli zahájení školní
docházky (ze s achu zdisk iminace či šikany, k e ou p ožili ogene aci dří e oni
sami).
Nebylo ýjimkou, že esponden i mlu ili až do s upu do zdělá acího sys ému
ýh adně česky ake španělš ině (či „a gen inš ině“, jak ji někdy nazý ají) se dos ali
až yze při yučo ání amezi spolužáky- s e níky. Spíše než osimul ánní biling-
ismus, kdy si dí ě os ojuje oba jazyky od na ození, se mnoha případech jednalo
osukcesi ní neboli následný, sek enční, případně konseku i ní biling ismus, kdy
člo ěk má při os ojo ání jazyka již u či ou znalos jazyka p ního— kupříkladu
sopožděním několika le (Šebes a 2017: 20).
Vk ajanském p os ředí, kde dominuje biling ismus, němž znalos jazyka může
bý omezena do ednos ně (kdy mlu čí o ládá např.pouze mlu enou o mu) či oblas í
nebo si uací jeho uží ání (uží á jej kupř. ýh adně  odinném p os ředí apři sou-
k omé komunikaci), byli šak něk eří z esponden ů edeni kpsaní dopisů, něk e é
ma ky s é dě i dokonce sys ema icky e s ém ma eřském jazyce zdělá aly— cíle-
nou o mou ýuky psaného jazyka či g ama iky (a o jak p os ředí enko ském, ak
iměs ském).
In o má oři yzd iho ali o něž důleži ou úlohu kon ak u sčesky ho ořícími p a-
odiči A gen ině— při las ním os ojo ání češ iny, případně při ýcho ě s ých dě í.
Č yři esponden i komuniko ali ýh adně e španělském jazyce akčeš ině se
dos ali dospělos i (d a díky sňa ku, d a při hledání odo ých kořenů). VA gen ině
5 Au o ka bude použí a p o zjednodušení p o Českoslo ensko, zněhož odiny k ajanů po-
ě šinou odcházely, zk a ku ČSR ip o další poli ická zřízení  é o oblas i (ČSSR, ČSFR…).
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 55
jako přis ěho aleckém s á ě smnoha e niky jedna z esponden ek použí ala domácí
komunikaci hned ři jazyky (češ inu, němčinu ašpanělš inu).
2.2 VÝUKA ČESKÉhO JAzYKA
2.2.1 MENŠINOVÉ ŠKOlSTVÍ VDĚTSTVÍ ESPONDENTŮ
Silný p o iasimilační po enciál mí á k ajanských enklá ách ins i ucionalizo ané
škols í. Během dě s í kněmu měla přís up méně než polo ina do azo aných. Do
zpomínek nejs a ších mlu čích se hluboce yla jména uči elů zřad mís ních při-
s ěho alců, o iciálních uči elů ysílaných zno ě zniklého ak ajany e s ě ě podpo-
ujícího Českoslo enska, případně izřad up chlíků před komunis ickým ežimem.
Kupř. A ellanedě zpomínají na pedagogy Rašku, Skálu, Bučence, Rajmano ou,
Řípa aBa oše, celém Buenos Ai es pak čas o na „slečnu Pulk ábko ou, k e á nás
učila pohádky a anečky […] ak e á učila yší a , plés a aři . Č yřik á bylo učení
spanem uči elem. Ajednou ýdně uční p áce. Měli jsme olik hodin, k e é jsme měli
i e zdejší škole. […] Ma ema iku jsme se neučili. My jsme měli g ama iku, samo-
zřejmě his o ii, zeměpis,“ zmiňuje dá ná školačka zVilly Domínico (V).6 Va ella-
nedském sd užení zmiňují: „Ve měs ě byla De o ě Š e ániko a škola. My ady jsme
byli Masa yko a škola. VDominiku byla Benešo a škola.“ (J) Něk eří esponden i e
olném čase zašli ido školy slo enské.
Česká škola h ála dle k ajanů s ou zásadní oli nejen  oz íjení kompe encí č ení
apsaní, ale ino é e minologie ůzných předmě ů, k e ou dě i zdomácí komunikace
neznaly, s ejně ak i upe ňo ání české iden i y.
Něk eří se do českých škol ipřes zájem las ní izájem odičů nedos ali k ůli elké
zdálenos i, případně k ůli ozpouš ění říd době ozcházejících se poli ických
endencí komunis ického ČSR ape onis ické A gen iny. Zajíma os í je, že d a z e-
sponden ů pa řili u či ých epizodách s ého (ik ajanského) ži o a e s ých spolcích
mezi yučující. Jiní d a po om český aslo enský jazyk či českou li e a u u s udo ali
na ysoké škole.
2.2.2 SOUČASNÉ KU zY ČESKÉhO JAzYKA AČESKÉ KUlTU Y
Vě šina do azo aných osob yuží á možnos i chodi na současné ku zy českého
jazyka ačeské kul u y. Unejs a ších gene ací s elice dob ými jazyko ými kom-
pe encemi je mo i ací čas o společenský kon ak ; unich ijejich opa nác či d a-
ce le mladších kolegů, k eří již neměli možnos dě s í á i českých školách,
pak upe nění do ednos í, k e é při mlu eném kon ak u příliš ne yuží ali (č ení,
psaní, sys ema izace g ama ických p a idel). K ajané od dospí ajících po penzis y
yuží ají možnos i nauči se (či oži i si) jazyk s ých předků. Umladé gene ace je
mo i ací imožnos yces o ání do E opy— u is icky, za p ací, případně  ámci
s ipendia.
6 Jedno li í esponden i byli p o zacho ání anonymi y označeni ůznými písmeny české
abecedy.
OPEN
ACCESS
56 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
Zpa nác i k ajanských uči elů, k eří jsou ozp os řeni po celém s ě ě, ze šes i zá-
mořských, působí hned d a uk ajanů A gen ině. Současné lek o ky Pa lína Řeháč-
ko á (Chaco: Sáenz Peña, Resis encia, Pampa del Indio; Pa aguay) aSabina Macha-
čo á (Buenos Ai es, San a Fé, Rosa io; U uguay) od ádí elice k ali ní p áci. Výuka
češ iny zde s ejně jako spolko ý ži o na počá ku 21.s ole í zaží á enesanci.7 K omě
ýuky samo ného jazyka jsou mezi současnými s uden y populá ní přednášky okul-
uře, eáliích, his o ii, zejména pak ku zy české gas onomie.
2.2.3 zÁJEM OSTIPENDIJNÍ POBYTY VČESKÉ EPUBlIcE
Os ipendia na č yř ýdenní ku z češ iny p o k ajany (  ámci P og amu podpo y
českého kul u ního dědic í zah aničí MŠMT, sloužícího kupe ňo ání po ědomí
očeském kul u ním dědic í) je A gen ině nebý alý zájem. Za ímco něk e é země
é o možnos i ne yužijí as á možná mís a neobsadí, zA gen iny je posledních le-
ech ob ykle uchazečů mnohem íce než nabízených pozic. Jen z esponden ů pok o-
čilejšího ěku ře ina buď na s ipendiu byla, minimálně se oně ucházela, či o o yje
budoucnos i „do Dob ušky“8 usiluje. D ou ýdenní ku z me odiky ýuky ČJ absol o-
al minimálně jeden z esponden ů.
2.3 POlITIcKÉ KlIMA
Jak bylo naznačeno ýše, ku lumení k ajanského ži o a iuží ání ČJ přispělo ipo-
li ické klima, k e é in o má oři ema izují: přímé azby k ajanů na pů odní las
slábly i důsledku nezájmu komunis ického s á u os é k ajany; Pe onů ežim
na íc e spolcích iosobách z ýchodního bloku spa řo al po enciální komunis y;
spolky, ačkoli byly zp a idla apoli ické, se pos upně uza í aly aněk e é osoby byly
pe zek o ány.
Jes liže poli ika E opě (h ozba 2.s ě o é álky, k e ou mlu čí opako aně zmi-
ňují) o li nila příchod do A gen iny, byla i ím, co k ajany od adilo od ná a u. Pří-
buzní mnohé odiny esponden ů před eemig ací době nas upujícího komunis ic-
kého ežimu dů azně a o ali.
2.4 ČESKÁ SOUSEDSTVÍ
Dle e lexí pamě níků byla p o os ojo ání aucho á ání ČJ klíčo á ikompak ní česká
souseds í. Málokde se ucho ala doposud— mj. li em odchodu dalších gene ací za
s udiem, p ací či no ě uza řeným manžels ím. Pamě níci nos algicky zpomínají
na celé české kolonie— na konk é ní jména odin ulicích ablocích plných našich
ys ěho alců, na ná š ě y usousedů, na á ení olného času s s e níky, mnozí na
každodenní pří omnos českých spolko ých domech, k e é dří e sousedé s épo-
7 Např.  oce 2018/19 buenosai eská lek o ka yučo ala dle zá ě ečné zp á y celkem
127s uden ů. (s o .web DSZ)
8 No ě budou ku zy českého jazyka p o k ajany yučo ány Poděb adech.
OPEN
ACCESS

MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 57
mocí inanco ali as a ěli.9 Již exis ující k ajanské zázemí na íc pomáhalo jak no ě
příchozím (E), ak odinám, nichž došlo nečekaně k agickým událos em (A, M).
2.5 GEOG AFIcKÁ VzDÁlENOST AMÍ A IzOlOVANOSTI
Důleži ým ak o em o li ňujícím jak případnou a ici jazyka jedno li ců,10 ak jazy-
ko ý posun celého společens í,11 je igeog a ická zdálenos či mí a izolo anos i, a o
jak od samo ného ná odního s á u, případě A gen iny olik nedos upného (geog a-
icky, inančně), ak od k ajany (zejména kdysi) hojně osídlených lokali , od českých
spolků či českých škol. Nad ěmi o ak y do azo aní k ajané opako aně yjadřují lí os .
Vsoučasnos i společně se zd a o ními indispozicemi nejs a ších k ajanů h aje zdá-
lenos aizolo anos elkou oli poklesu kon ak u sČJ, českými přá eli i ak i i ami.
Něk e é odiny emig an ů ne iděly s é e opské příbuzens o desí ky le (aně-
k eří zmiňují, že s é nejbližší již nezas ihli). Jazyko ý ý oj biling ních společens í
A gen ině o li ňo al i ak , že amní jazyko é os o y od 40.le p ak icky akřka
nebyly oži o ané no ou mig ací.
2.6 K AJANSKÉ SPOlKY
Boha á spolko á činnos , umožňující p a idelný če ný kon ak sČJ, a zpomínky
dnešních de adesá níků na c ičení, zába y, nác iky ance české besedy či společné
dod žo ání adic ský ají p os o p o zajíma é pozdější de ailnější analýzy. P o do-
k eslení si uace u eďme příklady ýpo ědi s ědků ak i i spolků dobách před
70–90 le y, kdy se pamě níci účas nili akcí Sokola Buenos Ai es (řečeného éž Sokol
San Juan, *1908), Českoslo enského sd užení A ellaneda (*1933), Českoslo enského
sd užení e Ville Dominico— dnes Spa y (*1933) i amního Sokola (*1926), o gani-
zace Komenský— Villa De o o (*1928), Sokola La Pla a apod.12
OA ellanedě zmiňují: „Tady bylo dří 380 až 400 členů.“ (J) „Česky se mlu ilo,
p o ože a gen insky neuměli. Amy jsme si h áli.“ (T) I dobách uza ření spolku se
muži ne o málně scházeli ke hře ka e , kuželek či g ilo ání. Doposud e společné
č i žijící sousedé in o mují: „Už 60 le u spolu zpí áme!“ (H) OVille Domenico
k ajané in o mují: „To se h á aly di adla nebo ope e y. Měli jsme ady hudbu, k e ou
9 Obdobná si uace pano ala na čak ách, a mách Chacu, kde pě z esponden ů á ilo s é
dě s í. Ačkoli si byly op o i řadám domů českých č ích me opole geog a icky zdá-
lenější, sla ily čas o české odiny společně s á ky, scházely se po eče ech či při deš ích
kdiskuzím ispolečnému zpě u.
10 A icí ozumíme ozpad jazyka, pos upnou z á u jazyka ujedno li ce. Vpřípadě emi-
g an ů ajejich po omků se jedná čas o oz á u p ního jazyka jinojazyčném p os ředí
dominan ního či ě šino ého jazyka. (Richa ds–Schmid 2010: 314).
11 Jazyko ý posun či jazyko á směna je pos upná z á a jazyka (zejména p ního) u ě ší
skupiny mlu čích— jazyko ého společens í— li em pos upného přechodu kjinému,
ě šino ému nebo dominan nímu jazyku (Šebes a 2017: 62).
12 Soupisy spolků idalší ma e iály jsou knalezení na po álu FF UK, sponzo o aném zNo -
ských ondů: h ps://lamig ace. .cuni.cz/ (Hinga o á 2015).
OPEN
ACCESS
58 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
řídil aky Čech. […] H á ali azpí ali jsme jako dě i ope e y, pak p o dospělé. […] Pan
Luis Paduch edl u kapelu dlouhá lé a. To byl Čech od hla y do nohou, í e. Když
jsme se zmýlili nebo jsme neřekli něco pořádně, on nás op a il. […] Zába y byly so -
ches ou. To se anco alo. To byly samé české písně, česká hudba, málokdy se zah álo
řeba něco zdejšího. P o o onás šichni říkali: je zába a česká.“ (V)
Na yhlášené české plesy a aneční zába y chodí ali ipříslušníci jiných ná odů.
Češ í chlapci si dle s ědec í pamě níků yhledá ali s é ne ěs y okolních spol-
cích— řeba při u najích kuželkách. Odmala se c ičilo, p a idelně bý ala éž
sla ná eřejná c ičení, ělo ýcho né o ganizace se zájemně na š ě o aly, později
mladí h á ali i olejbal.
Vsoučasné době se osoby českého pů odu sd užují zejména na akcích Českého
domu (bý . Českoslo enského sd užení A ellaneda), dále na akcích pořádaných lek-
o y či ambasádou, na kul u ních akcích Českého kul u ního cen a a p. O ganizace
jsou kon ak u sp o ějšky dalších měs ech (např.při ná š ě ách Fes i alu české
aslo enské kul u y La inské Ame ice Chacu), účas ní se éž akcí, kde se p e-
zen ují ůzná e nika A gen iny. Několik esponden ů chodí p a idelně éž na akce
Slo enského spolku. Tempe amen em překypuje Soubo lido ých anců Sokol, k e ý
po několika působiš ích zako il Českém domě (ene gicky působí éž Mo a anka
Chacu). Česky již mladí anečníci (např.dě i a nuci esponden ů) neho oří, mnozí
znich šak docházejí na ku zy češ iny.
2.7 JAzYK PA TNE Ů APOTOMKŮ
Ve d ou případech o byli p á ě manželé (ajejich příbuzní), kdo při edl in o má o y
kČJ. Češ inu se učili edy dospělos i jako jazyk cizí ( iz sek enční biling ismus).
Ačkoli si něk eří z esponden ů z olili za ži o ní pa ne y po omky Čechoslo-
áků, bylo ýjimkou, aby se jim— ipřes ůzné snahy— podařilo jazyk předa las -
ním dě em či nukům. Mnozí zpo omků dle e lexí s ých odičů ozumí či ochu
ho oří, ne y ůs ali šak kompak ních koloniích smnoha s e níky, ne á ili eš-
ke ý s ůj mimoškolní čas zázemí spolko ých domů, neměli po gene ace možnos
chodi do českých škol. Jejich dominan ní řečí je zp a idla španělš ina. Mnohé dě i
do azo aných můžeme přiřadi k ecep i nímu (pasi nímu) biling ismu, kdy je jedi-
nec schopen jen pasi ní ecepce, j.po ozumění d uhému jazyku (Šebes a 2017: 20),
nuků se šak již éměř bez ýjimky ne ýká.
Ve ý azně přis ěho alecké zemi byli ži o ními pa ne y esponden ů zpolo iny
lidé sčeskoslo enskými kořeny, dalších případech po omci jiných přis ěho alec-
kých skupin (I alů, Cho a ů aj.) „Tady jsme šichni smíchaní. Moje dě i mají českou
k e , španělskou, sko skou a ancouzskou.“ (M)
2.8 ČEŠTINA VzAMĚSTNÁNÍ
Nás up do školy ap o esního ži o a znamenal p o ě šinu k ajanů s ále ě ší do-
minaci španělš iny. Přes o šak něk eří zdo azo aných měli p á ě díky s ému za-
měs nání možnos český jazyk použí a , uči se ho (jako jeden manžel, k e ý čes-
kojazyčném p os řední ne y ůs al, a šak sČechy později p aco al) či zlepšo a s é
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 59
jazyko é kompe ence e speci ických obo ech, jejichž slo ní zásobu při běžné komu-
nikaci  odině nepochy ili. Něk eří z esponden ů pře zali odinný podnik, k e ý
doposud nese české jméno.
Díky p áci manžela yjížděla (H) do ČSR. Ona i(T) byli čas ém kon ak u sčes-
koslo enskými echniky, mon é y, k eří do i em p a idelně přijížděli. Byli edy
idesí ky le po odchodu odičů zČSR kon ak u ismode nější podobou ná odního
jazyka, přiučili se dle s ých slo éž mnohé zčeských eálií.
Zásluhou o co y p áce p o někdejší konzulá na š ě o ala (A) každou sobo u akce
šech spolků adíky o co ě edakční p áci No é době byla (E) cen u k ajanského
ži o a apsaného slo a. (U) zmiňuje, jak se její sousedi Češi zabý ali adičním sklář-
s ím ( i my něk e ých odin exis ují doposud).
Díky hojnému yuží ání ČJ českých podnicích (mj. e Škodo ce) se jedna in-
o má o ka, k e á zde lumočila, na p aco iš i seznámila se s ým mužem, yslaným
zČSR do A gen iny. Překládala éž p o el yslanec í (jak zmiňuje, zřejmě k ali ně—
nikdy jí p áci ne á ili). Překlada elé byli idalší d a esponden i. (A) je na íc ý az-
nou pos a ou k ajanské komuni y. Celý ži o zas ě ila bada elské a yda a elské
p áci, spja é sčeskou li e a u ou, apřekladům českých au o ů (Komenský, Čapek aj.).
2.9 KONTAKTY SVlASTÍ PŘEDKŮ
Asimilaci podpo uje elká zdálenos od území, kde se daným jazykem ho oří, pří-
padě A gen iny aké její ýše zmiňo aná poli ická izolo anos . Jaké byly kon ak y
sČSR případě zkoumaného zo ku? Do země s ých předků se yp a ili alespoň jed-
nou ži o ě éměř šichni. V ozho o ech ema izují poch aly od mís ních za dob ou
češ inu, zno una ázání z ahů s odinou inalezení no ých přá el ( obou případech
edoucích kčilejší zámořské komunikaci).
Zmiňují opako aně éž oba y las ní is ach zdálených příbuzných, že se zá-
jemně nedomlu í, naopak následnou ados , že si mohou po mnoha dese ile ích odlou-
čení poho oři češ ině. Do ýkají se éž éma u nalezení či po zení las ní iden i y,
os ě lení: „Já jsem am byl jako doma.“ (R) „Tep e am jsem pochopila, p oč jsem,
jaká jsem,“ zmiňo ala (N), obdobně i(S). Něk eří po kon on aci sp os ředím, kde je
češ ina dominan ním jazykem, nímali jazyko ý posun e las ní komuni ě (Ř).
SČSR byli mlu čí kon ak u díky občasné komunikaci sná š ě ami (příbuzní,
mon ážní echnici, bada elé, umělci), z ahům sčeskými lek o y ip aco níky am-
basády, podpoře  ámci p og amů MZV aMŠMT, zmiňo ané eemig aci blízkých
i yuží ání médií ( iz níže).
Nu no u és éž in o má o y opako aně zmiňo aný ak , že mnohé jejich o-
diny pů odně do A gen iny odešly spředpokladem b zkého ná a u (po ydělání;
po álce), kněmuž šak nedošlo li em álečných událos í, nás upu komunismu či
změn osobním ži o ě.
Možnos ná š ě E opy současnos i znesnadňuje (k om elké zdálenos i)
íži á ekonomická si uace, kdy si málokdo zaoceánskou ces u může do oli , če ně
s ipendis ů, k e ým je h azena jen čás ýdajů za dop a u.
Kon ak sČSR odiny esponden ů ud žo aly ko espondencí. Něk eří se ipřes ě-
domí meze psané komunikaci snažili kon inui u s ynaložením úsilí ud že : „Ma-
OPEN
ACCESS
60 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
minka umřela, když mi bylo pě apadesá . Já jsem si řekla: jes li nebudu psá do P ahy, ak
z a ím odinu. Ale já neumím psá česky. Tak jsem se začla uči , jak jsem mohla. Ado-
padlo o dobře. […] Ale do eď psá není jen ak, holko. To není jen ak psá česky.“ (M)
2.10 T ADIČNÍ ANOVÁ MÉDIA
Vsoučasné digi ální době k om klasických dopisů mlu čí češ iny yuží ají no ých
médií k ýměně zp á slidmi na českém území, a o díky e-mailu, A gen ině hojně
yuží anému Wha sAppu či Facebooku. Gene ace osmdesá níků ade adesá níků
(s ýjimkou agilní spiso a elky) šak mode ní echnologie sama ne yuží á.
Kon ak ům ak uálně napomáhá in e ne , k e ý imladší penzis é uží ají k yhle-
dá ání no inek, ke člens í e skupinách na sociálních sí ích (exis uje např.skupina
Checos en A gen ina). Responden i, zejména i izolo aní zdálenos í či nemocí od
k ajanského ži o a, zmiňo ali ud žo ání ele onického kon ak u sČechy a gen in-
skými ispříbuznými či přá eli Česku. Hned několik ako ých o nejs a ších dam
slí os í dodá á, že již lé a nemají ským ho oři .
Vmládí něk eří in o má oři, jak zmiňují, přišli do s yku sčeskými iš ěnými mé-
dii. O co é ří esponden ek ydá ali česky psaná pe iodika, další do isku přispí ali.
Něk eří do azo aní mají české časopisy společně sknihami  odinném a chi u do-
posud. Rodina d ou dnešních penzis ů dos á ala od se e oame ických příbuzných
pe iodika Hospodář aČeský kalendář, k e á následně kolo ala kpřeč ení celou kolonií.
Je nu né zdů azni , že č ení není uk ajanů, k eří si jazyk předá ají zp a idla ús ní
o mou, samozřejmos í.
K ajané zmiňují pří omnos českého ozhlasu e s ém dě s í, s ejně ak společný
poslech g amo ono ých desek, podle nichž se éž učili české písně a ance. K ajanské
ysílání A gen ině ep ezen o al posledních le ech pouze ozhlaso ý pořad okul-
uře paní Any Janků (či nedělní půlhodinka Chacu), obojí šak li em jazyko ého
posunu celého společens í již e španělš ině.
2.11 VlASTNÍ MOTIVAcE; h DOST NA PŘEDKY AČ
ASOUNÁlEŽITOST SČESKÝMI KOŘENY; OBČANSTVÍ
K om dalších ak o ů, jako jsou indi iduální kogni i ní schopnos i jedince, ale řeba
i pěli os (Řeháčko á 2017: 86), je důleži ý p o ucho á ání ČJ i las ní zájem, las ní
mo i ace. Něk eří mlu čí si z á u jazyka u ědomují asnaží se sami yuží a ůz-
ných s a egií ke z ácení či zmí nění é o si uace: na š ě ují ku zy češ iny, o e í-
ají knihy po odičích, yhledá ají si ilmy, písně, články či no é aplikace (Duolingo),
s ahují si do mobilu pohádky, na š ě ují s ánky elek onického ysílání, nacházejí
si příleži os i scháze se, zájemně se při chybách op a ují (J, T, H) a éměř de ade-
sá i le ech se zdokonalují.13 Něk eří aké zmiňují, že dě s í se sou ozenci asousedy
sou ěžili, kdo umí jazyk nejlépe.
13 D uhý nejs a ší esponden si kupříkladu doposud cení slo níku, k e ý kdysi dos al od
českých spolup aco níků, apři neznalos i českého ek i alen u p o něj ždy pospíchá
a ý az yhledá á.
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 67
ob ázek 8— Modli ební knížka po předcích, k eří na počá ku 20.s ole í překonali oceán.
ob ázek 9— Fes i al české aslo enské kul u y, k e ý se posledních le ech odeh á al
me opoli či Chacu, na š ě ují spolky zBuenos Ai es idalších mís La inské Ame iky.
Český (aslo enský) olklo ep ezen ují na mnoha akcích mj.buenosai eský Sokol či Mo-
a anka zP esidencie Roque Sáenz Peña.
OPEN
ACCESS