Uni e zální koncepce modali y ajejí aplikace
na španělský modální sys ém*
Dana k a och ílo á (P aha)
THE UNIVERSAL CONCEPT OF MODALITY AND ITS APPLICATION
TO THE SPANISH MODAL SYSTEM
This a icle analyses he concep o modali y p esen ed by Palme (1986). O e he yea s since i s
publica ion i has become auni e sal ins umen o desc ibing modali y ac oss di e en languages.
The basic con as be ween epis emic and deon ic modali y is nowadays gene ally accep ed. This
a icle ocuses p ima ily on modali y in Spanish al hough i analyses his ield in o he languages
as well (I alian, Romanian and English). By con as ing hese ou languages he a icle a emp s o
answe he ques ion whe he auni e sal e minology can be p o ed su icien o he exhaus i e
desc ip ion o he modal sys em o one pa icula language. The esul s o he analysis lead
o he conclusion ha auni o m app oach o modali y is no ideal because i does no ake in o
conside a ion speci ic aspec s o aconc e e language and i s pa icula way o exp essing modali y.
KEYWORDS
epis emic modali y, deon ic modali y, Spanish, I alian, Romanian
KLÍČOVÁ SLOVA
epis émická modali a, deon ická modali a, španělš ina, i alš ina, umunš ina
1. ÚVOD
Vě šina současných ling is ických p ací, k e é se ěnují o ázkám modali y, ať už e
španělš ině či dalších ománských jazycích, p acuje suni e zálním poje ím moda-
li y, k e é má s é kořeny modální logice. Ta o koncepce začíná pře láda zejména
od d uhé polo iny osmdesá ých le minulého s ole í; kjejímu ozšíření ý azně při-
spěla monog a ie b i ského au o a F. R. Palme a Mood and Modali y (Palme , 1986),
exis uje iak ualizo ané ydání (Palme , 2001), řada au o ů šak dodnes bibliog a-
ii odkazuje na ydání p ní, případně na obě edice. Přes ože, jak již bylo zmíněno,
použí aná e minologie odkazuje kmodální logice aPalme se  ex u od olá á na
řadu au o ů ajejich ýklady modali y, nelze omu o dílu upří zásadní zásluhy ob-
las i in e p e ace é o ka ego ie apřede ším její aplikace na ši oký jazyko ý ma e-
iál. Iza cenu u či é nepřesnos i budeme edy p o zjednodušení o o poje í nazý a
Palme o ou koncepcí.
Cílem é o s udie je o ěři , do jaké mí y je a o koncepce, poja á jako uni e zální,
hodná p o popis španělského modálního sys ému celé jeho šíři akompliko anos i.
* Ta o s udie znikla  ámci P og amu oz oje ědních oblas í na Uni e zi ě Ka lo ě č. P10
Ling is ika, podp og am Románské jazyky e s ě le jazyko ých ko pusů.
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1, S. 58–73
issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze
DANA kRATOCHVÍLOVá 59
2. UNIVERZÁLNÍ POJETÍ MODALITY
Palme nesk ý á ambice předloži uni e zální poje í modali y apliko a elné na ja-
zyky celého s ě a, a o bez ohledu na pře ládající způsob, jakým je nich a o ka ego-
ie yjadřo ána (například p o anglič inu je možné u ažo a na p ním mís ě omo-
dálních slo esech,  ománských jazycích h aje hla ní oli olba slo esného způsobu
a d.). S ou p áci os a ně u ádí ěmi o slo y:
„The e a e wo basic assump ions in his wo k. The i s is ha i is possible o e-
cognize ag amma ical ca ego y, ha o modali y, which is simila o aspec , ense,
numbe , gende , e c. The second is ha his ca ego y can be iden i ied, desc ibed and
compa ed ac oss anumbe o di e en and un ela ed languages“ (Palme , 1986, s.1).
Palme o o poje í p acuje se d ěma základními ok uhy: modali ou epis émickou
amodali ou deon ickou. Epis émická modali a se pojí s ím, do jaké mí y si je mlu čí
jis p a di os í s é ýpo ědi. Palme pod ni řadí „any modal sys em ha indica es he
deg ee o commi men by he speake o wha he says” (Palme , 1986, s. 51).
Ka ego ie deon ické modali y je au o o ě poje í o něž značně ozsáhlá a edle
ýpo ědí, jež yjadřují ůzné s upně ůle, zah nuje ie alua i y, edy ýpo ědi yja-
dřující osobní hodnocení mlu čího. Celá klasi ikace po om ypadá následo ně:
Epis émická modali a Deon ická modali a
Decla a i es (dekla a i y)Di ec i es (di ek i y)
Judgmen s (úsudky)Commissi es (komisi y)
E iden ials (e idenciály)Voli i es ( oli i y)
In e oga i es (in e oga i y)E alua i y (e alua i y)
abulka 1: Modali a uPalme a
Pokusíme-li se u o klasi ikaci apliko a na španělský modální sys ém, můžeme ke
každému Palme o u pod ypu u és příklad španělské ýpo ědi. S anou ponecháme
e idenciál, p o jehož yjádření španělš ina nedisponuje mo ologickými p os ředky,
azkoumání jiných možnos í yjádření é o ka ego ie e španělš ině by již přesaho-
alo h anice oho o článku. Zá o eň zdů azňujeme, že příklady nejsou pře za y od
au o a, ycházejí pouze znaší in e p e ace. Palme sice e s é knize u ádí řadu pří-
kladů ze španělš iny adalších ománských jazyků (zejména i alš iny), y o doklady
jsou ale ždy pře za é od jiných au o ů, nejsou edy pů odní, ana íc se nich čas o
obje ují chyby.1
1 Například na s. 125 (Palme , 1986, s. 125) au o ho oří ouži í subjunk i u po slo ese in-
sis e namís o insis i . Tam éž, na s. 153, u ádí jako příklad e alua i u i alskou ě u Mi
s upisce che non sia a o i o, přes ože sp á ně by mělo bý Mi s upisce che non si sia a o
i o.
60 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
Epis emická modali a
Dekla a i T abaja. „P acuje.“
Úsudek Tal ez abaje. / T abaja á. / Puede es a
abajando. / C eo que abaja. / No c eo
que abaje.
„Možná p acuje.“ / „Asi bude p aco-
a .“ / „Může p aco a .“ / „Myslím, že
p acuje.“ / „Nemyslím, že by p aco al.“
In e oga i ¿T abaja? „P acuje?“
Deon ická modali a
Di ek i Tienes que abaja . / Debes abaja . „Musíš p aco a .“
Impe a i ¡T abaja! „P acuj!“
Komisi Te p ome o que mañana abaja ás. „Slibuji i, že zí a budeš p aco a .“
Voli i Quie o que abajes. „Chci, abys p aco al.“
E alua i Me aleg o de que abajes. „Jsem ád, že p acuješ.“
abulka 2: Palme o y ypy modali y
Na p ní pohled je zřejmé, že španělské ealizace Palme o ých ypů modali y jsou
značně nekohe en ní, jejich ý azo é p os ředky se pohybují od mo ologických přes
sup asegmen ální až po lexikální, od sys émo ých po nesys émo é. Za jedinou ý-
hodu oho o poje í ak můžeme po ažo a jeho uni e zálnos ; jedno ná e minologie
usnadňuje s udium modali y napříč ůznými jazyky apřibližuje p áce zabý ající se
modali ou konk é ního jazyka i ěm č enářům, k eří sním nejsou dobře obeznámeni.
To o zpřís upnění se šak dle našeho názo u může s á d ousečnou zb aní, neboť s ádí
ke zjednodušo ání dané p oblema iky. Toho se os a ně dopouš í isám Palme , napří-
klad když kapi ole ěno ané z ahu mezi modali ou anegací zmiňuje uži í subjunk-
i u (konjunk i u) e španělš ině e ě ě No c eo que ap enda ai alš ině Non c edo che
sia Co elli (1986, s. 219). Dle našeho názo u není na mís ě použí a i alskou ě u jako
příklad z ahu mezi zápo em amodali ou, neboť i alš ině by (na ozdíl od španěl-
š iny) bylo uži í konjunk i u zcela na mís ě, ikdyby a o zápo u nebyla (C edo che
sia Co elli). Ten o příklad ak sice není možné označi za chybný, způsob, jímž ho au-
o p ezen uje, aniž by upozo nil na pomě ně důleži ý aspek , je šak p oblema ický.
3. UNIVERZÁLNÍ KONCEPCE MODALITY
AJEJÍ APLIKACE NAPŘÍČ JAZYKY
Pokusme se nyní apliko a u o koncepci na několik jazyků současně apodí ejme se,
jaké ýsledky nám en o přís up může přinés . Příklady jsou oleny ze španělš iny, i al-
š iny, umunš iny aanglič iny. Ty o jazyky nebyly yb ány náhodně; dů od, p o k e ý
je zkoumána španělš ina, není zhledem kzaměření é o p áce asi řeba dále oz ádě .
I alš ina byla z olena, neboť se o něž jedná o ománský jazyk disponující po-
dobnými p os ředky yjádření modali y, abylo by edy možno očeká a podobné ý-
sledky jako ušpanělš iny.
Ro něž umunš ina byla yb ána sohledem na její la inské kořeny. Op o i špa-
nělš ině ai alš ině na jednu s anu ykazuje množs í odlišnos í, na d uhou s anu
je šak modali a izde yjadřo ána p imá ně p os řednic ím slo esných modů (im-
DANA kRATOCHVÍLOVá 61
pe a i u, konjunk i u, kondicionálu ap esump i u). Španělš ina a umunš ina ak
s ojí na pomezí mezi jazyky zájemně blízkými ajazyky, k e é příbuznos ykazují
jen minimálně či ůbec (připomeňme si Palme o u ezi ci o anou ýše, podle níž je
modali u možné po o ná a napříč zcela odlišnými anepříbuznými jazyky).
Konečně anglič ina je olena sohledem na ak , že se jedná oPalme ů odný
jazyk ajejí li je au o o ě přís upu elmi pa ný. Zá o eň yjadřuje modali u pře-
de ším p os řednic ím modálních slo es, edy p os ředkem, k e ý  ománských
jazycích ozhodně nedominuje.
Tabulka 3 přináší přehled možných ealizací jedno li ých ypů modali ak, jak je
u ádí Palme (opě s ypuš ěním e idenciálu), e španělš ině, i alš ině, umunš ině
aanglič ině:
Španělš ina I alš ina Rumunš ina Anglič ina
Epis émická modali a
Dekla a i Es á abajando. S a la o ando. Luc ează. He is wo king.
Úsudek Tal ez es á / es é
abajando. Fo se s a la o ando. Poa e că luc ează. He may / migh be
wo king.
Puede es a aba-
jando. Può s a e la o an-
do. Poa e să luc eze /
Poa e luc a. He can / may be
wo king.
Es a á abajando. S a à la o ando. Va (O, A) / A / Să
i luc ând // O(A)
luc a. He will be wo king.
C eo que es á aba-
jando. C edo che s ia la o-
ando. C ed că luc ează. I hink he is wo king.
No c eo que es é a-
bajando. Non c edo che s ia
la o ando. Nu c ed că luc ează
/ să luc eze. Idon’ hink he is
wo king.
In e oga i ¿T abajas? La o i? Luc ezi? Do you wo k?
Deon ická modali a
Di ek i Tienes que / Debes /
Has de abaja . De i la o a e. T ebuie să luc ezi. You mus / ha e o /
need o wo k.
Impe a i ¡T abaja! La o a! Luc ează! Wo k!
Komisi Te p ome o que ma-
ñana abaja ás. Ti p ome o che do-
mani la o e ai. Îți p omi că mâine
ei luc a. (Ip omise) you shall
wo k omo ow.
Voli i Quie o que abajes. Voglio che u la o i. V eau să luc ezi. Iwan you o wo k.
¡Ojalá abaje / a-
baja a! // ¡Que a-
baje!
(Maga i) la o asse!
/ Che la o i!
De a luc a! // (De-
-a i / Bine-a i) să
luc eze!
May he wo k! / I
only he wo ked.
E alua i Me aleg o de que
abajes. Sono con en o che
u la o i. Mă bucu că / să lu-
c ezi. Iam glad ha you
(should) wo k.
abulka 3 Jedno ná koncepce modali y ajejí aplikace napříč jazyky
Ta o abulka je y ořena na základě si uace e španělš ině (p ní sloupec), os a ní
sloupce pak ukazují možnos i yjádření daného ypu modali y os a ních jazycích,
pokud možno ispřihlédnu ím k ýznamo ým ozdílům ozpozna elným e španěl-
62 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
š ině. Je zcela zřejmé, že abulka zachycuje pouze „modelo é“ ealizace daných ypů
aneklade si za cíl bý yče pá ající.
Ipři omezeném poč u příkladů je na p ní pohled zřejmé, že mezi zkoumanými
jazyky nedochází ke shodě, a o ani případě španělš iny ai alš iny nebo i alš iny
a umunš iny. P ojděme si edy abulku řádek po řádku apodí ejme se na jedno li é
ypy modali y blíže ( z ahy mezi ůznými yjádřeními úsudků se nám je í jako nej-
složi ější, ponecháme je p o o až na úplný konec).
3.1 DEkLARATIVY
Jsou jedním zmála ypů modali y, kde nacházíme mezi šemi zkoumanými jazyky
shodu jak e o mě ý azo é, ak e ýznamu (uz oleného příkladu sice případě
umunš iny není možné ho oři onap os é shodě, neboť nedisponuje mo ologic-
kými ani p emo ologickými p os ředky p o yjádření španělské opozice abaja /
es á abajando „p acuje“ / „p á ě eď p acuje“, zhlediska modali y šak o o neh aje
žádnou oli).
3.2 INTEROGATIVY
Je zde shoda e ýznamu, plánu ý azo ém se šak shodují pouze ománské jazyky
(změna slo osledu, in onace), anglič ina  om o případě signalizuje o ázku edle
sup asegmen álních p os ředků ješ ě pří omnos í pomocného slo esa do.
3.3 DIREkTIVY
Objek i ně isubjek i ně poja ou ůli je možno anglič ině i e španělš ině ai alš ině
yjádři za pomoci modálních slo es, e španělš ině ai alš ině za ěmi o slo esy ná-
sleduje in ini i , akons ukce ak mají po ahu slo esných pe i ází. Španělš í au oři
p o y o kons ukce někdy použí ají e mín modální slo esné pe i áze (pe í asis
e bales modales) azkoumají je spolu sos a ními opisnými slo esnými azbami ( iz
např. Gómez To ego, 1999; Ga cía Fe nández— Ca asco Gu ié ez— Camus Be -
ga eche, 2006).
V umunš ině je si uace kompliko ána ak em, že se slo esem a ebui „muse “
není možné y oři in ini i ní polop edikační klauzuli, aje edy nu né použí ed-
lejší ě y skong uenčním konjunk i em (să luc ezi).
Oshodě e ý azo é o mě ak můžeme ho oři pouze up ních ří jmeno aných
jazyků, poče modálních slo es se šak izde liší; íce jich mají anglič ina ašpaněl-
š ina, i alš ina disponuje pouze jedním (do e e). Mezi španělskými aanglickými mo-
dálními slo esy lze na íc nají značné ozdíly.
Ve španělš ině je kons ukce shabe de + in ini i pociťo ána jako knižní a mlu-
eném jazyce se akřka ne ysky uje, obdobné kons ukce s ene que adebe jsou e
ě šině případů synonymní, Gómez To ego (1999, s. 3352–3353) ho oří až oneu ali-
zaci. K ýznamo ým ozdílům dochází jen zřídka— Gómez To ego zmiňuje případy,
kdy jsou a o slo esa p é e i u: „con ene se alude aun hecho que se ealizó; con
debe […] aun hecho no ealizado pe o deseado: Tu e que ma a lo (= «me i obligado

DANA kRATOCHVÍLOVá 63
ama a lo, lo ma é»). / Debí ma a lo (= «¡ojalá lo hubie a ma ado!»)“2 (Gómez To ego,
1999, s. 3353).
Vanglič ině je ozdíl mezi mus aha e o modální po ahy, Palme ho ys ě luje
následujícím způsobem:
„[…] acon as can be d awn be ween mus and ha e o and be ween may and can
in e ms o speake in ol emen , as in:
He mus come omo ow
He has o come omo ow
You may smoke in he e
You can smoke in he e
The mos na u al dis inguishing ea u e is ha wi h ha e o and can he speake
is disassocia ing himsel om he obliga ion o pe mission, and, by implica ion
he e o e, associa ing himsel wi h i in using mus and may“ (Palme , 1986, s. 103).
Významo ý ozdíl se edy anglič ině odeh á á se  o ině zapojení ůle mlu čího,
amůžeme udíž ho oři oopozici subjek i ně/objek i ně poja á ůle, e španělš ině
je nap o i omu ozdíl použi í jedno li ých modálních slo es spíše s ylis ický, kmo-
dálním ozdílům dochází jen zřídka ajsou jiné po ahy než anglič ině.
V é o sou islos i je nu né upozo ni ješ ě na jeden důleži ý nesoulad mezi si u-
ací anglič ině a  ománských jazycích. Je řeba si u ědomi , že modální slo esa
zde  ámci modali y nezaujímají s ejnou pozici. Za ímco anglič ině jsou p imá -
ním p os ředkem jejího yjádření apři jejím zkoumání s ojí cen u pozo nos i, e
španělš ině i os a ních ománských jazycích s ojí na p ním mís ě e bální mody.
Modální slo esa ak sice nelze označi za p os ředek yslo eně pe i e ní, ěžiš ě mo-
dálního sys ému šak leží jinde. Vidíme edy, že ani zdánli ý soulad, k e ý naznačuje
abulka, nemusí znamena sku ečnou shodu.
3.4 IMPERATIVY
Jde od uhou aposlední shodu co do o my ý azo é ido ýznamu, již můžeme Tabulce
3 nají . S ojí za pozo nos , že a o shoda nas á á pouze uimpe a i ů adekla a i ů, edy
d ou ypů modali , jež Palme označuje za nepříznako é: „The Impe a i e is bes seen
as he unma ked membe o he deon ic sys em, o a he o he Di ec i e sub-sys em,
jus as he Decla a i e is he unma ked membe o he epis emic sys em“ (Palme , 1986,
s. 108). S a ě edle sebe impe a i y adekla a i y jako nepříznako é zás upce d ou
hla ních ypů modali y je o šem p oblema ické. Je-li dekla a i nepříznako ý z oho
dů odu, že ne yjadřuje nejis o u mlu čího, zdá se nám nelogické spa řo a jeho p o ěj-
šek  ámci deon ické modali y impe a i u, jehož p imá ní (ados možná ijedinou)
unkcí je p á ě yjádření ůle. Jes liže například španělský impe a i ¡T abaja! „P acuj!“
můžeme po ažo a za ypický příklad deon ické modali y, dekla a i Juan abaja. „Juan
2 „Pomocí ene odkazujeme kději, k e ý se odeh ál; pomocí debe kději, k e ý se neusku-
ečnil, ale přáli jsme si, aby se ak s alo: Tu e que ma a lo (= „byl jsem nucen ho zabí , zabil
jsem ho“). / Debí ma a lo (= „kéž bych ho bý al zabil“)“ (překlad au o ka).
64 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
p acuje“ bychom asi jen ěžko označili za modelo ou ukázku modali y epis émické. Im-
pe a i y adekla a i y se nám ak při zájemném s o nání je í spíše jako p o ikladné.
Ponecháme-li šak s anou en o p oblém, u idíme, že ke shodě mezi zde po o -
ná anými jazyky dochází pouze u ypů, k e é— ikdyž odhlédneme od oho, zda jsou,
či nejsou nepříznako ými zás upci epis émické adeon ické modali y— můžeme po-
ažo a za nejméně kompliko ané, a ím inejméně zajíma é zhlediska ling is ického
zkoumání. Všechny os a ní pod ypy, k e é nabízejí ši ší p os o kdiskusi, pokusům
opopis apod., jsou  abulce, jež ep ezen uje uni e zální poje í modali y se španěl-
š inou jako ýchozím jazykem, uspořádány poněkud nesys ema icky a en o způsob
klasi ikace se p o ně neje í jako zcela hodný.
3.5 kOMISIVY
Jde oz láš ní případ, kde sice nacházíme shodu ( o mální i ýznamo ou) e šech po o -
ná aných ománských jazycích, dů od je šak en, že en o yp modali y se nich ne ea-
lizuje aje možné ho yjádři pouze za pomoci lexikálních p os ředků (zde pe o ma i -
ního slo esa p ome e / p ome e e / ap omi e „slíbi ”). Modální cha ak e celé ýpo ědi
je šak obhaji elný pouze anglič ině díky pří omnos í modálního slo esa shall, k e é
umožňuje ypuš ění pe o ma i ního slo esa při zacho ání komisi ního ýznamu.
„Uži ím shall se mlu čí za učuje, že (pokud o zá isí na něm) děj bude ealizo án.
V ůzných kon ex ech en o modální ýznam nabý á ůzných ods ínů: slibu, oz-
hodnu í, h ozby aj., např. Ip omise o ge you ha book, you shall ha e i o you
bi hday slibuji, že i u knížku seženu, dos aneš ji (máš ji mí ) kna ozeninám;
Iha e ne e chea ed and ne e shall nikdy jsem nepod áděl anikdy pod ádě ne-
budu; he shall eg e his bude oho li o a (pos a ám se o o).
Vsoučasném jazyce se shall ysky uje hla ně b i ské anglič ině, a šak izde je e
s o nání sos a ními modálními slo esy řídké“ (Duško á, 2006, s. 199).
Vos a ních zkoumaných jazycích dle našeho názo u neexis uje dů od p o yčleňo-
ání oho o ypu modali y, šechny u edené ýpo ědi je možné cha ak e izo a jako
dekla a i y silokuční unkcí.
3.6 VOLITIVY
3.6.1 APELOVĚ POJATá VŮLE
Vp ním příkladu nacházíme shodu co do ý azo é o my pouze mezi ománskými
jazyky, kde je modali a ýpo ědi yjádřena lexikálně slo esy que e / ole e / a ea—
„ch í ”, k e é dik u dop o ází kong uenční subjunk i (konjunk i ).
O o mální shodě je šak možné ho oři pouze ehdy, když se subjek ě y hla ní
neshoduje se subjek em ě y edlejší; případech, kdy se S1 o ná S2, uží ají špa-
nělš ina ii alš ina polop edikační kons ukce sin ini i em (Quie o abaja / Voglio
la o a e „Chci p aco a “), umunš ina u o kondenzaci neumožňuje a yžaduje izde
kong uenční konjunk i (V eau să luc ez, doslo a „Chci, abych p aco al“).
DANA kRATOCHVÍLOVá 65
Anglič ina naopak po slo esu wan yžaduje in ini i ní azbu ždy (kons ukce
s edlejší ě ou obsaho ou ae en uálně ikonjunk i em by šak byla možná napří-
klad se slo esem wish— Iwish i was / we e ue).
3.6.2 NEAPELOVĚ POJATá VŮLE
Ve d uhém příkladu, k e ý naznačuje možnos i yjádření ůle poja é neapelo ě, jsme
s ědky značného nesouladu mezi zkoumanými jazyky.
Základní způsoby yjádření oho o ypu modali y jsou e španělš ině d a. Jed-
ním znich je uži í lexikálního ý azu ojalá „kéž by“, za nímž následuje kong uenční
subjunk i . Vzá islos i na míře p a děpodobnos i, sjakou může dojí k ealizaci p o-
pozice, olí po om mlu čí mezi subjunk i em pří omným ( yšší p a děpodobnos )
asubjunk i em impe ek a (nep a děpodobná ealizace). D uhou možnos í je pak
kons ukce sčás icí que, za níž následuje opě subjunk i sdezide a i ní unkcí (za
u či ých podmínek je možné použí pouze a u subjunk i u bez u ození čás icí či
lexikálním yjádřením ůle, y o případy jsou šak současném jazyce málo čas é).
I alš ina uží á přacích ě ách pouze konjunk i impe ek a (není edy schopna
sys émo ě pos ihnou ýznamo ý ozdíl mezi španělským ojalá abaje / ojalá a-
baja a). U ození kons ukce ý azy ypu maga i či se solo je zde pouze akul a i ní.
D uhou možnos í je kons ukce odpo ídající španělskému ¡Que abaje! „Ať p acuje!“,
edy čás ice che následo aná konjunk i em.
Také  umunš ině mohou bý přací ě y u ozeny ek i alen y španělského ojalá
( ú ahu přicházejí ý azy jako de-a i či bine-a i), jejich uži í šak není po inné,
konjunk i zde může s á samos a ně, čímž se přibližuje d uhému španělskému ypu
¡Que abaje!. S o nejme příklad zpa alelního ko pusu:
¡Ojalá el Consejo ambién asuma su esponsabilidad!
Să își asume esponsabili a ea și Consiliul!3
(ÚČNK: In e Co p, ci . 20.05.2013)
Modálnos je kons ukci opě signalizo ána konjunk i em, na ozdíl od i alš iny je zde
šak uží áno konjunk i u pří omného. Významo á opozice mezi konjunk i em pří-
omným aminulým není modální, jako je omu e španělš ině, nýb ž časo á. S o nejme:
¡Ojalá abaje! = Kéž p acuje! (je možné, že p acuje)
¡Ojalá abaja a! = Kéž by p aco al! (je nep a děpodobné, že p acuje)
Să luc eze! = Kéž p acuje!
Să i luc a ! = Kéž by bý al p aco al!
Jinou možnos í yjádření neapelo ě poja é ůle  umunš ině je yp De a luc a!, edy
kons ukce ořená spojkou de, za níž následuje podmiňo ací způsob. Ten o yp se co do
o my ý azo é zcela odlišuje od os a ních dosud p obí aných, neboť něm není uži o
konjunk i u, az oho o úhlu pohledu ak e španělš ině ii alš ině pos ádá p o ějšek.
3 „Kéž pře ezme s ou odpo ědnos iRada“ ( ex české e ze ko pusu In e Co p).
66 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1
Vanglič ině exis uje obdobných ýpo ědích možnos uži í modálního slo esa
may, ýsledná kons ukce je šak knižní po ahy a mlu ené řeči se ysky uje zřídka.
Duško á zmiňuje jako čas ěji uží anou al e na i u ě y si only, po k e ém následuje
p é e i um, případě slo esa be ikonjunk i p é e i a (c . Duško á, 2006, s. 335). Ty
by bylo eo e icky možné po ažo a za p o ějšek španělských kons ukcí sojalá, na
ko pusu se šak jako jejich ek i alen nejčas ěji obje ují podřadná sou ě í swish:
Iwish Ihad ha kind o powe .
Ojalá u ie a an o pode .
(ÚČNK: In e Co p, ci . 20.05.2013)
3.7 EVALUATIVY
Ponechme na om o mís ě s anou poněkud spo né zařazení e alua i ů do oblas i de-
on ické modali y azaměřme se na způsoby jejich yjádření e sledo aných jazycích.
O ý azo é i ýznamo é shodě můžeme ho oři pouze ušpanělš iny ai alš iny,
kde je subjek i ní hodnocení shodně yjádřeno lexikálním p os ředkem (me aleg o /
sono con en o „jsem ád“), k e ý je dik u dop o ázen kong uenčním subjunk i em
(konjunk i em). Jakkoli a o kong uence není zcela po inná a u či ých kon ex ech
je od ní možné upus i , a ian a smodální kong uencí je nade ši pochybnos a ian-
ou s anda dní amožnos i jejího oz olnění jsou elmi omezené.
Jiná si uace je  umunš ině, kde je uži í konjunk i u sice možné, není šak ob-
liga o ní, a a ian a bez modální kong uence úzu pře ažuje. Rumunský subko -
pus pa alelního ko pusu In e Co p u ádí 285 případů, kdy po slo ese ase bucu a „bý
ád“ bezp os ředně následuje spojka că + indika i p o i 108 ýsky ům spojky să +
konjunk i , kong uenční modus se zde ak obje uje pouze přibližně jedné č ině
případů (ÚČNK: In e Co p, ci . 15. 05. 2013).
Anglič ina může modální cha ak e é o kons ukce signalizo a modálním slo e-
sem should, nicméně jeho uži í  om o ypu kons ukce je spíše ýjimečné: anglic-
kém subko pusu In e Co pu se kons ukci s o be glad ysky uje pouze jednou: „The
boy el pe ec ly a home, and he was glad ha he should see all his o which he had
hea d so much“ (ÚČNK: In e Co p, ci . 15. 05. 2013).
3.8 ÚSUDkY
Bezpochyby nejkompliko anější ka ego ie, kde nacházíme elké množs í odlišnos í
mezi zkoumanými jazyky. Španělš ina může úsudky yjádři několika způsoby:
3.8.1 VĚTA JEDNODUCHá OBSAHUJÍCÍ LEXIkáLNÍ VYJáDřENÍ NEJISTOTY
(TAL VEZ, QUIZÁS, PROBABLEMENTE ATP.), ZA NÍMŽ SE MŮŽE OBJEVIT
kONGRUENČNÍ SUBJUNkTIV
F ek ence ýsky u subjunk i u je zá islá na míře nejis o y, již chce mlu čí yjád-
ři , ina cha ak e u konk é ního modalizá o u; exis uje zde edy ýznamo á opozice
mezi Tal ez es é abajando „Možná p acujesubj.“ aTal ez es á abajando „Možná p a-
DANA kRATOCHVÍLOVá 73
Vezmeme-li za příklad španělský modální sys ém, jako op imální se nám p o jeho
popis je í již zmiňo aná koncepce Za adilo a (1968, 1975, 1979a, 1979b 1980, 1995;
Za adil— Če mák, 2008, 2010), neboť se zaměřuje pouze na španělš inu, aje ak
schopna b á do ú ahy i elmi speci ické ysy modali y oho o jazyka, kjejichž po-
pisu je, mimo jiné, zapo řebí imnohem přesnější e minologie, než jakou je schopna
nabídnou koncepce Palme o a.
BIBLIOGRAFIE
Český ná odní ko pus— In e Co p. Ús a
Českého ná odního ko pusu FF UK, P aha.
Ci . 15–26.05.2013, dos upný zWWW: <h p://
www.ko pus.cz>.
Duško á, L. (2006): Mlu nice současné anglič iny
na pozadí češ iny. 3 yd. P aha: Academia.
Guţu Romalo, V. (ed.) (2008): G ama ica
limbii omâne I: Cu ân ul. Ti aj nou, e izui .
Bucu eş i: Edi u a Academiei Române.
Ma ine Bigo a, S. (1972): T iple noción
básica en la ca ego ía modal cas ellana. Re is a
de Filología Española, 54, s. 209–252.
Palme , F.R. (1986): Mood and Modali y.
Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess.
Palme , F.R. (2001): Mood and Modali y. Second
Edi ion. Camb idge: Camb idge Uni e si y
P ess.
RAE (2009): Nue a g amá ica de la lengua
española. Mad id: Espasa Lib os.
Sas e Ruano, M.Á. (1997): El subjun i o en
español. Salamanca: Colegio de España.
Wand uszka, U. (1991): F asi subo dina e al
congiun i o. In: L. Renzi— G. Sal i (eds.),
G ande g amma ica i aliana di consul azione. Vol.
II,. Isin agmi e bale, agge i ale, a e biale; La
subo dinazione. Bologna:Mulino,s. 415–481.
Za iu, R. (2006): Obse ații asup a o iginii și
ae oluției ad e bului modal poa e. In: M.
Sala (ed.), S udii de g ama ică și de o ma e
acu in elo . Bucu eș i: Edi u a Academiei
Române, s. 478–490.
Za iu, R. (2011): In e p e ă i g ama icale
ale p ezum i ului. [online]. [ci .
2013–05–20]. Dos upné z: <h p://www.
unibuc. o/p o /za iu_ /docs/2011/
aug/02_15_43_09In e p e a i_p ezum _
RZa iu.doc>.
Za adil, B. (1968): Medios exp esi os de la
ca ego ía de modalidad en español. Ibe o-
Ame icana P agensia, 2, s. 57–86.
Za adil, B. (1975): Ensayo de una in e p e ación
uncional de los modos españoles. Romanis ica
P agensia, 9, s. 143–177.
Za adil, B. (1979a): La delimi ación de la
ca ego ía de modalidad. Ibe o-ame icana
P agensia, 12, s. 51–88.
Za adil, B. (1979b): Sob e algunos aspec os
dinámicos del sis ema modal cas ellano.
Romanis ica P agensia, 12, s. 109–116.
Za adil, B. (1980): Ka ego ie modali y e
španělš ině. P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Za adil, B. (1995): Současný španělský jazyk,
II. Základní slo ní d uhy: slo esa. P aha:
Ka olinum.
Za adil, B.— Če mák, P. (2008): Sin axis del
español ac ual. P aha: Ka olinum.
Za adil, B.— Če mák, P. (2010): Mlu nice
současné španělš iny. P aha: Ka olinum.
Dana K a och ílo á | Ús a ománských s udií, FFUK | nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1
dana.k a @seznam.cz