Jan BOuKaL 109
Smiřič í náleží společně sVřeso ci mezi y příslušníky y ířského s a u u ak is ic-
kého yznání zobdobí husi ských álek, k eří z oho o období yšli snej ý azněj-
šími zisky. Pos a a o ce-zaklada ele odo é moci Jana Smiřického byla  oce 2012
monog a icky zp aco ána J.J.Juklem alogicky se ak nabízí o ázka, jakým způsobem
se J.Čechu a s ou o p ací y o nal. Přes ože se Čechu a lépe o ien uje p amenech
pozdního s ředo ěku, nichž se lze sJanem Smiřickým se ka , mnohdy s ůj ýklad
opí á op áci Juklo u, a o i případě, kdy sním polemizuje či jej y ací, aniž by s é
názo y podepřel ci ací jakéhokoli p amene. Přes ože edy Čechu a bádání oJanu
Smiřickém posou á, ne ždy jsou jeho zá ě y o ěři elné.
Přínosnější jsou edy kapi oly oJano ých po omcích (čás ečně na azující na Ši-
máko u Knihu oHousce) do sklonku s ředo ěku, opí ající se pře ážně oedičně y-
dané p ameny aopisy písemnos í Pap ockého Diadochu. Vnich Čechu a sleduje
pokusy oud žení a ozšíření odinného dědic í, následo ané po ýšením Jindřicha
Smiřického do panského s a u. Počá ky hospodářského ozmachu a ý aznějšího
ozšiřo ání odo ých maje ků Smiřických nachází Čechu a již uJindřicho a syna
Zikmunda. Osudy příslušníků následujících gene ací odu (až do jeho ymření)
jsou poja y pomě ně s učně, s ejně jako přehled pans í Smiřických. Zby ek knihy
zabí ají kapi oly, k e é mají cha ak e případo ých s udií zaměřených na ozličné
aspek y ži o a Smiřických— jedno li ců icelého odu. Mezi ěmi o kapi olami lze
za z láš ě přínosnou po ažo a kapi olu o inančních ak i i ách Smiřických, níž
Čechu a na azuje na s é dří ější ýzkumy ain e p e uje p ameny úče ní po ahy,
znichž ys í á, jak se ze Smiřických p os řednic ím kumulace d žby pans í apod-
nika elských ak i i s al jeden znejboha ších odů s é doby. Vzá ě u monog a ie
není opomenu ani „d uhý ži o “ Smiřických.
Celko ě lze di , že p áce má spíše cha ak e syn ézy na azující na dří ější ý-
zkumy au o ů, přede ším pak p ního znich. Mnohé znas íněných éma bude u -
či ě budoucnu možné doplni a ý azně ozšíři (což se ýká například možnos í
poznání hospodaření Smiřických na pans ích Šk o ec či Uhříně es). Kniha je ak
přede ším sh nu ím ak uálního poznání Smiřických asoučasně dob ým od azo ým
můs kem p o další možné bádání.
Jan Boukal
Václa BŮŽEK, Sm apohřby Fe dinanda I. ajeho synů. Rep ezen ace ka olické í y,
poli ické moci adynas ické pamě i Habsbu ků, P aha, Naklada els í Lido é no iny,
2020, 418 s., ISBN 978-80-7422-693-9
Ačkoli sm na jedné s aně zbuzuje nega i ní asociace apoci y, leckdy iodpo ,
bý á na d uhé s aně záleži os í, k e á lidi ábí azajímá. S é mís o si p oblema ika
sm i zá ě em 20.s ole í nalezla i české his o iog a ii,1 jelikož její po enciál ys ih-
nou ůzné aspek y ži o a společnos i na pozadí smu ných a agických záleži os í
1 Tomáš KNOZ, Výbě o á bibliog a ie kdějinám sm i na území českých zemí, Sbo ník p ací Fi-
lozo ické akul y b něnské uni e zi y. Řada his o ická (C) 51, 2002, č.49, s.305–320.
Jan BOuKaL
110 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2020
s ále nebyl yče pán akonk é ní bada elé přenáší do českého p os ředí zah aniční
me odologické inspi ace, například posledních le ech oblíbený smě dějiny emo-
cí.2 To o pochmu né éma mimo jiné ský á možnos nahlíže ho napříč obo y aje mu
las ní ansdiscipliná ní cha ak e , k e ý se českém p os ředí aké p oje il.3 Zá-
o eň ale esměs zůs á á záleži os í dílčích s udií, byť posledních le ech přibylo
několik monog a ií ěnujících se sm i akul uře pohřbí ání,4 k e é měly č enářskou
a ak i i u ip o laickou eřejnos .
Součás í oho o endu je ino ě publiko aná kniha Václa a Bůžka, přinášející
na scénu p oblém sm i pano níka. S ím o éma em se kul u ní obec měla mi-
nulos i možnos seznámi , pokud připomeneme například ři ele izní inscenace
zpe a Jiřího Šo oly,5 ýs a u Ná odního muzea ěno anou Ka lu IV.,6 případně ne-
dá no zniklý snímek španělského ežisé a Albe a Se y Sm Lud íka XIV.,7 jenž
bý á zlými jazyky nazý án ilmem oLud íko ě gang éně, o šem na u alis icky i-
zuálně zpodobňuje boles i ý konec sla ného k ále Slunce. Bůžko a kniha na azuje
na jeho dří e ydanou monog a ii, zniklou au o ské spolup áci sPa lem K á-
lem, k e á se zabý á zá ě em lády císaře Rudol a II., konk é ně okolnos mi jeho
umí ání anásledných pohřebních obřadů.8 Sepa á ní případ Rudol a II. éma sm i
pano níka me odologicky o ěřil, další ázi edy au o přis oupil kjeho ozšíření
podobě s udia sm i Rudol o ých předků ace emoniemi s ím o spojenými, jež se
e s učnos i obje uje již e zmiňo ané monog a ii ěno ané Rudol o i. Sm apo-
hřby Fe dinanda I. ajeho synů Bůžek opě založil na poje í E ns a H.Kan o owicze,
zdů azňujícím ýznam „sociálního ěla“ pano níka azpůsoby jeho ep ezen ace,9
 om o případě se ale úhel ozšířil na íce p o agonis ů habsbu ského odu, j.Fe -
dinanda I. ajeho syny Maxmiliána II., Ka la Š ý ského aFe dinanda Ty olského.
Nejedná se edy op áci, k e á by se zaměřo ala na yzické aspek y ěci aměla by
ambice směřo a do pole dějin lékařs í, nalezneme zde o šem ipa ie ěno ané
popisu zd a o ního s a u u edených osob jejich posledních okamžicích na om o
2 Např.Rob BODDICE, The His o y o Emo ions, Manches e 2018; TÝŽ, The His o y o Emo-
ions, in: Sasha Handley— Rohan McWilliam— Lucy Noakes (edd.), New Di ec ions in So-
cial and Cul u al His o y, London 2018, s.45–63; s o .Radmila ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKO-
VÁ, Dějiny emocí: no é pa adigma e s udiu his o ie, Český časopis his o ický 114, 2016, č.2,
s.291–315.
3 Viz specializo ané číslo časopisu His o ie— O ázky— P oblémy 11, 2019, č.1, s éma em
„To enkul u : Um lci aoži ené h oby“.
4 Např.Pa el KRÁL, Sm apohřby české šlech y na počá ku no o ěku, České Budějo ice 2004;
Václa GRUBHOFFER, Pod zá ojem sm i. Poslední ěci Schwa zenbe gů le ech 1732–1914,
České Budějo ice 2013; TÝŽ, Zdánli á sm . Noční mů a os ícenské E opy, Polička— P aha
2018.
5 Sm císaře ak ále Ka la IV., TV h a (1978); Sm k ále Václa a IV., TV h a (1983); Zikmund,
řečený šelma yša á, TV h a (1986).
6 Viz ka alog k ýs a ě KOL. AUT., Když císař umí á. Výs a a Českém muzeu hudby, P aha
2016.
7 h ps://www.cs d.cz/ ilm/432323-sm -lud ika-xi /p ehled/ [náhled 27.10.2020].
8 Václa BŮŽEK— Pa el MAREK, Sm Rudol a II., P aha 2015.
9 E ns H.KANTOROWICZ, D ě ěla k ále, P aha 2014.
HELEna cHaLuPOVÁ 111
s ě ě. Samo nou ideu zp aco a o o éma je řeba hodno i jako o iginální, jelikož
boha é p odukci odbo né li e a u y zas ěcené habsbu skému domu se podobně
poja á monog a ie dosud nenachází.
Jakýsi p olog ku edenému předs a uje d uhá kapi ola knihy líčící poslední oz-
loučení sFe dinando ým b a em, římskoněmeckým císařem Ka lem V., asou isející
pohřební ce emonie, nichž můžeme sledo a yzd ižení křesťanských c nos í, ka-
olické í y apozemské lády zesnulého pano níka. Ty se s aly zo em p o sla nos ní
pohřební ak y Fe dinanda I. ajeho po omků. Následující pa ie se již plně ěnují jim,
j.popisu posledních okamžiků, zd a o ním ob ížím, pi ě apohřebním i uálům.
V om o smě u jedno li é osoby nezas á aly s ejné společenské pos a ení— Fe di-
nand I. aMaxmilián II. dosáhli důs ojens í spojeného s i ulem pano níka S a é
říše římské, kdež o Ka el Š ý ský aFe dinand Ty olský byli níže pos a enými, byť
u ozenými a ci é ody  ámci habsbu ského domu. Přes u o sku ečnos o šem oká-
zalé smu eční obřady ykazují s ejné ysy apod obnos i se e s ém způsobu opakují,
s ejně ak ipopisy odob é sm i zbožného ka olíka. Pozo nos se aké sous ředí na
pohřební kázání za zesnulé ain e p e aci náh obků.
Op o i jejímu náz u publikaci nalezneme ipasáže ěno ané sm i ži o ních
pa ne ek jmeno aných mužů, Anně Jagellonské, Ma ii Habsbu ské, Ma ii Ba o -
ské, Filipině Welse o é aAnně Ka eřině Gonzago é, byť případě posledních d ou
jmeno aných poněkud s učnější. Vpopisech se obje uje ka olická zbožnos la-
dařky, péče oblaho odiny, ma eřská amanželská láska, zk á ka ynikající sku ky
ac nos i ěch o žen. Jejich osoby aké ský ají možnos zajíma é sondy e une-
álním éma u, jelikož každá znich skončila s ou ži o ní pouť odlišném spole-
čenském pos a ení— Anna Jagellonská zemřela při po odu dí ě e jako císařo na,
Ma ie Habsbu ská dožila coby císařo na- do a aos a ní ři ženy zase coby man-
želky a ci é odů, mezi nimiž s ou speci ickou pozicí yplý ající zne o no odého
sňa ku yniká Filipina Welse o á. Ma ie Ba o ská po sm i manžela zasaho ala
do poli ických záleži os í Š ý ska (Vni řních Rakous), nicméně jejím případě po-
hřební obřady pos ádají okázalos . Zajíma á je například pasáž líčící jinou ce e-
monii, pozo uhodnou op o i bezp os ředně pohřební, j.událos osla y pamá ky
císařo ny Anny Jagellonské, k e á se konala pa nác le po jejím úm í za účas i
o do ělého manžela asynů a níž můžeme sledo a hluboké ci y, jež k é o ženě
pozůs alá odina cho ala.
Zá ě é o ecenze se ací na začá ek publikace— ú odu knihy by bylo hodné
íce oz és pojednání ome odologii adosa adní p odukci k éma u,  om o smě u
au o pouze odkazuje na publikaci Pa la K ále ( iz zde pozn.4). Op o i následující
kapi ole, k e á elice undo aně popisuje Habsbu ky aného no o ěku p izma em
his o iog a ie, se o o je í jako poněkud s učné. Aby ale hodnocení nekončilo ý-
kou, na knize je nu no yzd ihnou dop o odná ba e ná yob azení, předs a ující
č enáři mimo jiné například posm né po é y izajíma é pohřební předmě y, ná-
h obky a d. Sm apohřby Fe dinanda I. ajeho synů lze konečném soudu hodno i
pře ážně kladně, s ejně ak i yjádři očeká ání, že se budoucnu dočkáme his o-
iog a ické p odukci dalších s ejně zdařilých počinů.
Helena Chalupo á
Helena chalupo á