Jiří S očes
Saský uni e zi ní ná od p ažské p á nické uni e zi y (1372–1419)
Da um obhajoby: 29. če na 2006
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: p o . PhD . Jose Pe áň, CSc.; PhD . E a Doležalo á, Ph.D.
Předkládaná dise ační p áce se snaží bý příspě kem knejs a šímu období dějin
p ažské uni e zi y. Vcen u její pozo nos i je ins i uce uni e zi ních ná odů, sníž
se na mode ních uni e zi ách již dá no nese ká áme. Na řadě s ředo ěkých uni-
e zi če ně p ažské šak h ály uni e zi ní ná ody elmi ýznamnou oli. Před-
s a o aly jednak podpů né ko po ace, k e é posky o aly s ým příslušníkům so-
ciál ní zázemí apřípadnou pomoc, zá o eň byly nás ojem k p osazo ání las ních
zájmů  ámci uni e zi y. S á aly se ak jedním ze základních p ků uni e zi ní
sp á y.
Cíl é o p áce je d ojí. Vp é čás i se au o pokouší nas íni ý oj uni e zi ních
ná odů P aze apopsa jejich čas o značně kon lik ní z ahy. Přede ším šak jde
opos ižení cha ak e u ěch o ná odů jakož o jedné ze základních ins i ucí s ře-
do ěké uni e zi y. Ačkoli dosa adní česká his o iog a ie ěno ala uni e zi ním
ná odům pomě ně elkou pozo nos , a o z láš ě sou islos i s ydáním Ku no-
ho ského dek e u, něk e é událos i zůs á ají nadále opomíjeny ains i ucionální
podoba p ažských uni e zi ních ná odů o něž nebyla dos a ečně objasněna. Tu o
sku ečnos do jis é mí y ilus uje i ak , že k omu o éma u českém dějepisec í
dosud neexis uje nejen samos a ná monog a ie, ale ani důkladnější s udie. Oněco
íce pozo nos i ěm o o ázkám ěno ala his o iog a ie německá, o šem i ak zů-
s á á kolem uni e zi ních ná odů P aze řada nejasnos í. Ta o p áce by ch ěla
zmíněný dluh české his o iog a ie alespoň čás ečně y o na . Něk e é o ázky se
pokouší zodpo ědě , řada znich zůs ane o e řená, ale snahou je ipodní i diskusi
knim.
U či ým doplňkem k é o čás i je exku z I, k e ý je ěno án jiné ins i uci úzce
sou isející se s ředo ěkou uni e zi ou, o iž konze á o ům p á obecného učení.
I a o p oblema ika nebyla dosud pod obněji zp aco ána ap á ě konze á o ů se ý-
kal jeden zmálo známých spo ů mezi uni e zi ními ná ody.
D uhá čás iskla é o p áci její náze : jejím cílem je p osopog a ický ýzkum
saského uni e zi ního ná oda p ažské p á nické uni e zi y. Zajíma nás bude pře-
de ším egionální asociální pů od ima ikulo aných, jejich uni e zi ní pe eg i-
nace aka ié a. Zkoumání ěch o o ázek leccos ypo ídá o ýznamu p ažské ju i-
s ické uni e zi y p o ozsáhlé území se e ních oblas í S a é říše římské ase e ní
E opy ůbec a edle oho samozřejmě umožňuje blíže pozna p ažské scholá y.
Základní p amen é o analýzy oří ju is ická ma ika, pa ně nejs a ší ek o ská
ma ika ůbec.
OPEN
ACCESS
202 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
Filip Wi lich
Fo og a ický ob az ajeho ýznam p o his o ické poznání
Da um obhajoby: 14. če na 2010
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: p o . PhD . I an Šedi ý, CSc.; doc. PhD . Viliam K a och íl
Téma em dise ační p áce je za ím pomě ně málo sledo aná oblas nepsaných i-
zuálních his o ických p amenů, ořená o og a ickými ob azy. Vlas ní p áce je oz-
dělena do pě i čás í. P ní se zabý á yb anými okolnos mi apředpoklady, k e é
edly ke zniku o og a ie. Vedle poukazu na odlišné nímání cyklického (pří od-
ního) alineá ního (his o ického) času, jako ýznamného předpokladu p o ůzné
způsoby zachycení minulos i, je pozo nos ěno ána iluzi ní mime ické ob azo é
adici, jež je cha ak e is ická p o zob azo ání sku ečnos i západní kul uře. Na zá-
kladě é o zob azo ací adice— e spojení spozna ky zoblas i pří odních ěd—
znikla o og a ie jako p oduk společenské po řeby zob azo ání. Pozo nos je ě-
no ána základní ak og a ii ynálezu o og a ie a omu, jak bylo no é zob azo ání
použí áno a oz íjeno e společnos i.
D uhá kapi ola se ěnuje p oměnli ému obsahu pojmu umění oscilujícímu mezi
činnos í a ěděním, dále pak důsledkům oho o ozpo u posuzo ání o og a ie.
Na základě de ino ání pos a ení o og a ie mezi ědou auměním je ěno ána po-
zo nos řem nej ý aznějším obo ům, k e é e s ém disku su e lek ují o og a ii
e z ahu ke společnos i. Je zmiňo áno yuži í o og a ie obo u dějin umění aná-
sledné y áření o og a ie jako uměleckého díla. Dále se zmiňuje přís up izuál-
ních s udií, jež za pomoci sémio ické me ody ykládají o og a ii celospolečen-
ských sou islos ech jako p oduk kul u y a yzd ihují nejen ikonické, ale současně
iindexo é chápání o og a ie. Zá ě kapi oly se zabý á z ahem his o ické ědy
k o og a ii— od jejího yuží ání jako ep odukčního p os ředku, přes její zah nu í
do his o ické ikonog a ie, po z ůs zájmu ospeci ickou oli o og a ie jako his o-
ického p amene.
Tře í čás p áce se sous ředí na pos a ení o og a ie e s á ající s uk uře dělení
his o ického p amene. Vy o ná á se spla nou ypologií s ano enou p o nepsané
p ameny, ka ego iemi pamá ka, umělecká pamá ka adokumen ačně- ep odukční
p amen. Na základě sémio ického přís upu je akcen o ána příznako á azba mezi
o og a ií azob azenou sku ečnos í, k e á zakládá ýklado ou kompe enci o og a ie
jako p amene, odlišného od adičních, učně zho o o aných zob azení. P o o je na-
žena ypologie o og a ického ob azu, k e á ychází ze sledo ání k ali y p ůmě u
eali y mezi předlohou a ýsledným o og a ickým ob azem. Z oho o dů odu jsou
ozlišo ány la en ní, sekundá ní, p imá ní a e ciální o og a ické ob azy, znichž
každý má odlišnou mí u ypo ídací schopnos i ůči zob azo ané eali ě. Zá ě kapi-
oly je ěno án docho ání auložení o og a ických p amenů ujedno li ých subjek ů
i  ámci paměťo ých ins i ucí.
Č á kapi ola pojedná á ozpůsobech k i iky o og a ie jako his o ického p a-
mene. Je zde ozeb ána k i ika písemných p amenů aikonog a icko-his o ická me-
oda použí aná p o adiční izuální ob azo é p ameny. Zno u je připomenu ý-
znam chápání o og a ie jako zob azení eali y. Poukazuje se na ýznam e e en ů
OPEN
ACCESS
203
ajejich umís ění e o og a ické scéně. V ámci k i iky o og a ie je pos upně na pří-
kladech ozp aco áno u čení nej ýznamnějších p ků, k e é o li ňují ýpo ědní
hodno u o og a ie: e e en ů, lokali y, da ace, au o s í akon ex ů.
Pá á kapi ola se zabý á in e p e ací auži ím o og a ie. Hla ní ýznam je spa řo-
án e sledo ání způsobů nímání o og a ií, jehož ámce y ářejí příjemci adis i-
bu oři ob azů. Au o klade dů az na p oměnli ý cha ak e o og a ie, k e á nabý á
odlišných ýznamů podle z olených kon ex ů adisku zi ních ámců. Kapi olu uza-
í á sh nu í ouží ání o og a ie his o iog a ickém ex u.
Těžiš ěm celé p áce je a gumen , že o og a ie oří op o i adičním ob azům
odlišnou skupinu p amenů a yžaduje přes s oji příbuznos speci ické přís upy y-
pologického řídění k i iky iin e p e ace. Odlišnos o og a ie je spa řo ána  om,
že eali u zob azuje nejen na základě podobnos i jako os a ní ob azy, ale je zá o eň
ijejím přímým o iskem. Ten o příznako ý cha ak e zakládá ýznam o og a ie p o
his o ické poznání.
Ví ězsla Somme
Vy áření „demok a ického socialismu“. S anická his o iog a ie 50. a60. le
mezi s alinismem a e o mním komunismem
Da um obhajoby: 17. března 2011
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: doc. PhD . Bohumil Ji oušek, D .; PhD . Michal Kopeček, Ph.D.
Dize ační p áce se zabý á ý ojem s anické his o iog a ie mezi lé y 1950 až 1970
kon ex u p oměn českoslo enského komunismu. S anické dějepisec í zniklo na
počá ku padesá ých le jako z láš ní his o iog a ický p ojek , ungující  ámci apa-
á u komunis ické s any, jehož úkolem bylo zp aco á a minulos KSČ adělnického
hnu í. Mělo bý no ou his o iog a ií, k e á se odřízne od adic z .bu žoazní his o-
ické ědy as ane se dějepisec ím odpo ídajícím ná okům p obíhající socialis ické
e oluce. Vý oj s anické his o iog a ie jakoby kopí o al ý oj českoslo enského ko-
munismu. P ošla s alinis ickou, pos s alinis ickou a e o mně komunis ickou ází.
Nejdří e byla součás í s anické p opagandy. Ve d uhé polo ině padesá ých le y o-
řila pa adigma s anických dějin, jehož složkou byla aké zá azná in e p e ace dějin
domácího komunismu. Všedesá ých le ech pak p ošla k i ickým obdobím, během
nějž nah adila pos s alinis ické yp á ění odějinách KSČ no ým příběhem, jenž se
s al p os ředkem his o ické legi imizace p ojek u českoslo enské e o my šedesá-
ých le . Ve šech řech ý ojo ých e apách bylo s anické dějepisec í úzkém kon-
ak u s cholnou poli ikou. Někdy šlo obezp oblémo ý z ah, jiných případech se
jednalo označně kon lik ní souži í.
Dize ační p áce zkoumá s anickou his o iog a ii e řech o inách. Jednak
se ěnuje jejímu ins i ucionálnímu ý oji, konk é ně se zaměřuje na p oměny
Ús a u dějiny KSČ. Dále mapuje její sociální zázemí, edy ý oj pe sonálií, mís o
s anického dějepisec í e s uk u ách komunis ické s any azněj yplý ající
z ah kpoli ickému dění. Tře í ok uh o ázek oří činnos s anické his o iog a ie
na poli y áření his o ického ědění a o mulace his o ických yp á ění. Ambicí
OPEN
ACCESS
204 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
é o dize ační p áce je ukáza his o iog a ii jako kul u ně-poli ický enomén, jejž
nelze zkouma odděleně od dobo ých poli ických aobecně společenských sou is-
los í. Analyzuje znik e o mně komunis ického his o ického myšlení ši ším
poli ickém asociálním kon ex u. Re o mní dějepisec í chápe jako jednu zin e-
lek uálních eakcí na s alinismus. Snažilo se e o mo a obo s udia nejno ějších
dějin azá o eň přispě kpoli ickému úsilí spojenému spokusem onalezení no-
ého p og amu českoslo enského komunismu. S alo se his o iog a ickým pandá-
nem českoslo enské e o my. P os řednic ím k i iky dří ější činnos i s anické
his o iog a ie pos upně y ářelo no ý a li ný his o ický příběh, jehož cen u
s ála předs a a okon inui ě „demok a ického socialismu“ mode ních českoslo-
enských dějinách.
Dize ační p áce se zabý á konečně p ocesem zniku his o ického yp á ění,
znějž ycházelo přes ědčení e o mních komunis ů omožnos i speci ické „česko-
slo enské ces y ksocialismu“. Ta o p áce je o něž příspě kem ke s udiu z ahu his-
o iog a ie apoli iky. Sleduje ý oj jis ého d uhu his o ického myšlení, k e é zniklo
 ámci komunis ického hnu í apo d ace le o li ňo alo jeho ý oj.
Hana Kábo á
Jose Ví ězsla Šimák. Jeho ži o adílo se z láš ním zře elem khis o ické las-
i ědě
Da um obhajoby: 22. če na 2011
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: p o . PhD . Edua d Mau , CSc.; doc. PhD . Jose Blümel, CSc.
Dise ace přináší Šimáků ze ubný ži o opis a ema ický ozbo jeho díla, sepsaný
na základě důkladného s udia a chi ních p amenů ali e a u y. Pods a né mís o je
něm ěno áno o ázkám ins i ucionalizace his o ické las i ědy českých zemích
a enoménu kul u ního egionalismu, me odologii ains i ucionálním základnám
oz oje his o ické ědy (uni e zi a, ědecké společnos i aspolky). Dise ace p ohlu-
buje a ozšiřuje dosa adní znalos i očeské his o iog a ii konce 19. ap ní polo iny
20. s ole í. Její nedílnou součás í je bibliog a ie Šimáko ých odbo ných knih, s udií,
článků, ecenzí, popula izačních s a í ano ino ých příspě ků. Připojen je o něž
soupis Šimáko ých uni e zi ních apopula izačních přednášek.
Milan Hes
Didak ické aspek y his o ické pamě i holocaus u
Da um obhajoby: 13. če na 2012
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: PhD . Denisa Labischo á, Ph.D.; PhD . I an Kamenec
Dise ace předs a uje zájemný z ah dějin apamě i aklade si o ázky po příčinách
na ůs ajícího zájmu opaměť. V é o sou islos i se o něž snaží ukáza , že paměť
z ah kminulému demok a izuje, a ýznamným způsobem ak ozšiřuje možnos i
OPEN
ACCESS
205
ema izace minulého imimo oblas adiční his o iog a ie. P áce si šímá o ládání
pamě i p os ředí nedemok a ických ežimů, ale kú aze o něž předkládá hypo e-
ické e en uali y zneuži í pamě i sys émech demok a ických. Z láš ní pozo nos je
ěno ána zk eslo ání pamě i šoa.
Významnou mě ou se dise ace zabý á zpomínkami přeži ších šoa. Mezi klíčo é
o iny s ědec í, k e é jsou  é o p áci sledo ány, ak pa ří o ázky z ahu přeži ších
k las ním zpomínkám a zpomínání, jejich mo i ace kzapoče í yp á ění omi-
nulém nebo naopak objasnění dů odů, k e é je edly k omu, že řadu le či dese ile í
o álečných záži cích mlčeli.
K ozbo u komunika i ní pamě i přeži ších byla yuži a „ zpomínko á“ li e a-
u a šoa a izuální a chi o ální his o ie USC Shoah Founda ion Ins i u e o Visual
His o y and Educa ion. Dise ace se zamýšlí nad možnos mi his o ického poznání,
k e é příjemcům ilmo ých s ědec í en o a chi přináší. Klade si o něž o ázky po
om, kjakým didak ickým ýz ám inspi uje. Na příkladu s ředoškolské ýuky dě-
jepisu je předloženo kdiskusi několik didak ických přís upů. Ty nabízejí možnos ,
jak spamě í šoa, audio izuálními s ědec ími ao al his o y edukačním p os ředí
p aco a .
Dagma E beno á
Němci, Češi aŽidé Ka lo a ském k aji 19.–20. s ole í. S udie z egionálních
dějin
Da um obhajoby: 19. září 2013
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: doc. PhD . Viliam K a och íl, CSc.; PhD . Mg . Ve onika S ředo á, Ph.D.
Předkládaná p áce e s é eo e ické čás i analyzuje e lexi his o ické sku ečnos i
sakcen em na his o ické ědomí, espek i e egionální his o ické ědomí a ak o y,
k e é o li ňují kon inui u jeho ucho ání. Vná aznos i na o o ýchodisko au o ka
dále disku uje možná hlediska ymezení as udia egionu anásledně upřesňuje a o
hlediska na příkladu ka lo a ského egionu. Analýza egionálního momen u dějin
ajeho podílu na o mo ání samo ného his o ického ědomí a egionální iden i y pak
eo e ickou čás uza í á. Nedílnou součás í eo e ických ýchodisek je disku o aný
edukační ozmě dílčích eo e ických hledisek ajeho ýznam p o eřejný p os o
jako ako ý.
Analy ická čás dise ační p áce nejp e suma izuje ýsledky d ou ámco ých
še ření egionální iden i y yb ané čás i oby a els a ka lo a ského egionu, o iž
jeho samo ného cen a, měs a Ka lo ých Va ů ajejich nejbližšího okolí. Teo e ická
ýchodiska a ýsledky ámco ých še ření pak au o ka aplikuje p os řednic ím y-
b aných exku zů z egionálních dějin, jež se zabý ají souži ím německého, českého
ažido ského e nika 19.–20. s ole í na Ka lo a sku. Samo né exku zy se pokoušejí
konk e izo a možné edukační yuži í egionální p oblema iky e eřejném p o-
s o u, a o spoukazem na p oměnu sociokul u ních z ahů ěch o jedno li ých e nik
kon ex u obecného his o ického ý oje.
OPEN
ACCESS

206 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
Ma in Fo mánek
Jose Šus a— p eziden České akademie ěd aumění (1939–1945)
Da um obhajoby: 19. září 2013
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: PhD . Mg . Ve onika S ředo á, Ph.D.; PhD . Ma in S a oš, CSc.
Dise ační p áce se ěnuje ži o ním osudům českého his o ika Jose a Šus y le-
ech 1939–1945. P áce seznamuje sdů ody olby no ého p esiden a České akademie
ěd aumění  oce 1939. Tex analyzuje činnos Jose a Šus y čele nej ýznamnější
ědecké ins i uce za P o ek o á u Čechy aMo a a a las ní činnos Akademie. Po-
dá á na ozbo u Šus o ých ex ů doklady khodnocení jeho činnos i době nacis-
ické okupace. P áce zkoumá izika pos a ení eli  o ině společenské akul u ní
le ech 1939–1945. S ýkladem o ědecké činnos i Jose a Šus y podá á ucelený ob az
jeho osobnos i. Zá ě em se ěnuje dů odům dob o olného odchodu Šus y ze s ě a
ahodno í, zda z ážil šechna izika, k e á a o expono aná unkce přinášela.
Mikuláš Č ník
Ducho é dějiny kon ex u české ae opské his o iog a ie 19. a20. s ole í
Da um obhajoby: 9. p osince 2015
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: PhD . Mg . Ve onika S ředo á; doc. PhD . Jan Ho ský, Ph.D.
Základní ema ický ámec a ýchodisko dize ační p áce předs a uje his o iog a-
ický smě ducho ých dějin, jak se oz íjel zejména německém p os ředí pod po-
jmem Geis esgeschich e, české his o iog a ii pak jako ducho é dějiny koncipo ané
Zdeňkem Kalis ou. Ducho é dějiny jsou p áci zasazeny do ši oce poja ého kon ex u
ý oje českého azah aničního his o ického myšlení 19. a20. s ole í. P áce sleduje
his o iog a ický smě ducho ých dějin z ůzných pohledů ana ůzných o inách
a ěcně se neuza í á h anicemi ducho ých dějin samo ných. Ducho é dějiny jsou zde
s ým způsobem op ikou, jejímž p os řednic ím se pohlíží na ý oj jedné zlinií dě-
jepisec í ahis o ického myšlení 19. a20. s ole í, přičemž je předložen ná h jeho
možné in e p e ace. Vneposlední řadě předkládá dize ační p áce pokus p opoji
u či é poloze his o ickou ědu aa chi nic í.
Ducho é dějiny samo né pa ří dnes mezi ok ajo é his o iog a ické smě y ať již
českém či aké německy mlu ícím p os ředí, na ozdíl od in elek uálních dějin
anglo onní oblas i. Přes o zamýšlela dize ační p áce ukáza , jakém smyslu lze
ducho é dějiny po ažo a za his o iog a ický smě s ále ži oucí, inspi a i ní p o
současnou českou is ě o ou his o iog a ii adisponující myšlenko ým po enciálem,
jenž může bý plodně oz íjen dějepisec ím ahis o ickým myšlením i následují-
cích gene acích.
OPEN
ACCESS
207
Jakub Hájíček
Jiřina Popelo á amode ní česká komeniologie
Da um obhajoby: 9. p osince 2015
Školi el: P o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: doc. PhD . Ja osla Koťa, CSc.; Doc. PhD . Bohumil Ji oušek, D .
Dise ační p áce popisuje dějiny české aslo enské komeniologie, j.in e discipliná -
ního s udia ži o a, díla aodkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počá ky
zájmu oKomenského 18. s ole í asou isle pok ačuje až ksi uaci období d uhé
s ě o é álky. Z láš ní pozo nos je ěno ána období d uhé polo iny 20. s ole í, kdy
dochází kpos upnému přechodu kmode ní komeniologii— s a ší bádání chápalo
Komenského přede ším jako sk ělého pedagoga aau o a jazyko ých učebnic, mo-
de ní jej in e p e uje zejména jako o iginálního iloso a a eologa, jehož myšlení
pedagogika yplý á z iloso ie. Důsledně je upla ňo ána ičesko-slo enská pe spek-
i a, kdy se zajíma ým způsobem ukazují odlišné akcen y, přís upy i ýznam čes-
kého aslo enského bádání oKomenském. Dů az je kladen ina ýznamné osobnos i,
k e é se komeniologií zabý aly, au o se ěnuje např.zaklada eli komeniologie jako
ědního obo u Jánu K ačalo i, nejdůleži ějšímu českému komeniologo i p ní po-
lo iny 20. s ole í Jose u Hend icho i či yb aným osobnos em následujícího období
(např.J.Polišenský, R.Kali oda, J.Pa očka adalší).
D uhým elkým éma em dise ační p áce je in e p e ace ýznamu díla, k e é
osobnos i Komenského ěno ala p o . d . Jiřina Popelo á (1904–1985). Nejdří e je
p o o kompa o ána osobnos J.Popelo é s yb anými osobnos mi (J. L.Fische ,
L.S oboda, Z.Nejedlý) asledo ány podně y, k e é J.Popelo ou do edly kzájmu oKo-
menského. Sk ze analýzu jejího díla obo u komeniologie, k e é je ozčleněno na
d ě časo ě oddělená období, dospí á au o kzá ě u, že J.Popelo ou je možno edle
J.Pa očky po ažo a za zaklada elskou osobnos mode ní české komeniologie.
I a Vachko á
H a  oli e yučo ání dějepisu. Empi ická analýza yb aných aspek ů
Da um obhajoby: 27. ledna 2016
Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Oponen i: doc. PhD . Jose Valen a, CSc.; PhD . Hana Ha lůjo á, Ph.D.
Ta o dise ační p áce za šuje několikale é období uči elské p axe, k e é bylo ěno-
áno o ěřo ání možnos í h aní olí dějepisném yučo ání.
Teo e ická čás p áce nabízí exku z do didak ické li e a u y asleduje, jaký ý-
znam h aní olí e yučo ání dá á obecná didak ika, didak ika dějepisu, didak ika
osobnos ní asociální ýcho y adidak ika d ama ické ýcho y. Au o ka se zabý á
přede ším no ějšími příklady h aní olí e yučo ání dějepisu, komen uje je au ádí
do sou islos í. Vzá ě u eo e ické čás i přináší p a idla azásady p o p ak ické yu-
ží ání h y  oli dějepisném yučo ání.
Empi ická čás p áce popisuje p ůběh d ou ázo ého akčního ýzkumu, k e ý byl
ealizo án le ech 2007–2011 na č yřle ém gymnáziu. Na počá ku empi ické sondy
OPEN
ACCESS
208 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
s ály d ě obecnější o ázky: Může h aní olí dějepisném yučo ání napomoci oz-
oji osobnos i žáka? Může h aní olí dějepisném yučo ání napomoci knaplňo ání
edukačních cílů dějepisného yučo ání? Pos upně docházelo kjejich zpřesňo ání
aúp a ám podle ý oje akčního ýzkumu. Hla ním předmě em zájmu bylo sledo-
ání ý oje žáků oblas i p áce  ůzně elkých skupinách, h aní olí dějepisném
yučo ání adosaho ání edukačních cílů předmě u dějepis. Součás í p áce je iapli-
kace Bloomo y e ido ané axonomie edukačních cílů na popiso ané ýuko é lekce
e d uhé ázi akčního ýzkumu.
Ja osla Pinkas
Vzpomínání na z .no malizaci popkul uře azpůsoby jeho didak ického
yuži í
Da um obhajoby: 29. září 2016
Školi el: Mg . Kamil Činá l, Ph.D.
Oponen i: p o . PhD . Pe Bílek, CSc.; p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc.
Ta o p áce se zaměřuje na sociální p axi zpomínání na z .no malizaci e eřej-
ném p os o u amožnos i, jak o o éma uchopi e ýuce dějepisu. Cílem p áce je
u o p axi popsa azá o eň de ino a e ek i ní způsoby její ema izace e školním
p os ředí.
Vp ní čás i se zabý ám koncep y pamě i od Mau ice Halbwachse až po Alison
Landsbe go ou azdů odňuji s ou p e e enci koncep u mediální pamě i jako ýcho-
diska p o mé další ýzkumy. Dále analyzuji modely his o ického zdělá ání an-
gloame ickém p os ředí na s aně jedné a německém p os ředí na s aně d uhé.
Analyzuji silné islabé s ánky ěch o modelů založených na předs a ě „his o ického
myšlení“ a„his o ického ědomí“.
Vd uhé čás i analyzuji podobu zpomínko ých igu na z .no malizaci e
ilmo ých ep ezen acích ajejich ecepci ze s any uži a elů ilmo ého po álu
www.cs d.cz. Cílem é o analýzy bylo pos ižení oho, jak se komunikuje o ilmech
ajaké hodno y jsou se sledo áním ilmů spojeny. Analýzu ilmo ých ob azů ajejich
ecepce jsem napojil na předs a u odominan ních kul u ních o macích české spo-
lečnos i předs a ách Michaela Kennedyho. Analyzo al jsem č yři ilmy, k e é po-
dle mého názo u ep ezen ují „ o maci anzice“ (Pelíšky, Pupendo, Báječná lé a pod
psa, Jak y hnou el ybě s oličku), d a ilmy ep ezen ující „in elek uální o maci“
(Kawasakiho ůže, Pou a) ajednu ele izní minisé ii p o obě o mace společnou (Ho-
řícíkeř).
Ve ře í čás i p áce se zabý ám aplikací zá ě ů zanalýzy mediální pamě i do di-
dak ické p axe. Fo muluji zásady „k i ického přís upu kpamě i“ jako modelu hod-
ného p o školní p os ředí. Na řech případo ých s udiích („Rodina jako il p o
minulos “, „Ob azy in elek uálního disen u popkul uře“, Jan Palach e eřejném
p os o u a e škole) konk e izuji možnos i jejího uži í.
OPEN
ACCESS
209
Václa Smyčka
His o ická imaginace pozdního os ícens í
Da um obhajoby: 29. září 2016
Školi el: Mg . Kamil Činá l, Ph.D.
Oponen i: p o . PhD . Edua d Mau , CSc.; doc. Mg . Daniela Tinko á, Ph.D.
Dize ační p áce se zabý á ý ojem dějepisec í a nímání his o ického času po-
slední ře ině 18. ana počá ku 19. s ole í. Klade si o ázky: Jak se p oměnil způsob si u-
o ání se (české) společnos i dějinách? Jak se změnila podoba his o ických ep ezen-
ací mezi šedesá ými le y 18. ad uhým dese ile ím 19. s ole í? Jak y o posuny sou isí
smediální podmíněnos í eške é his o ické zkušenos i? Odpo ěď na y o o ázky
nachází pě i zásadních ino acích (chápaných ná aznos i na sys émo ou eo ii
Niklase Luhmanna jako p os ředky edukce komplexi y), jimiž o li nilo pozdní os í-
cens í předs a u oplynu í his o ického času ap axi dějepisec í. Jde opředs a u
okon inuální kumulaci p os o o ě o ganizo aného ědění his o ia li e a ia sou i-
sející s ůs em knižních hů, na a i izaci his o ické zkušenos i li em ozšíření no-
ých ikčních žán ů his o ické p ózy, ilozo ii dějin jako no é epis emologie aseku-
la izace eleologických modelů, obje ení mode ního poje í kul u y coby p os ředku
popisu společnos i sebe samé ana a i izaci kolek i ních iden i .
P áce spojuje pe spek i u his o ické séman iky usilující opos ižení p oměn časo-
ých ežimů (Reinha Koselleck, Aleida Assmanno á), pe spek i u na a i ní eo ie
dějepisec í, jež chápe his o ický čas jakož o čas na a i ní aiden i y jakož o iden i y
na a i ní (Hayden Whi e, Paul Ricœu ), pe spek i u mediálních s udií, k e á klade
dů az na ne eduko a elnou mediali u his o ické zkušenos i (F ied ich Ki le , Sybille
K äme ), akonečně pe spek i u sys émo é eo ie Niklase Luhmanna, pojímající his-
o ický čas jakož o empo alizaci komplexi y, kníž dochází na přechodu od s a i i-
kačně di e enco ané k unkcionálně di e enco ané společnos i.
Ano ace dise ačních p ací, ch onologicky seřazené dle da a obhajoby,
sh omáždil a edakčně up a il Jan Zdichynec
OPEN
ACCESS