Seznam a anotace disertačních prací obhájených pod vedením pracovníků Semináře teorie a metodologie historické vědy ÚČD FF UK (2006–2017)

Jiří S očes Saský uni e zi ní ná od p ažské p á nické uni e zi y (1372–1419) Da um obhajoby: 29. če na 2006 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: p o . PhD . Jose Pe áň, CSc.; PhD . E a Doležalo á, Ph.D. Předkládaná dise ační p áce se snaží bý příspě kem knejs a šímu období dějin p ažské uni e zi y. Vcen u její pozo nos i je ins i uce uni e zi ních ná odů, sníž se na mode ních uni e zi ách již dá no nese ká áme. Na řadě s ředo ěkých uni- e zi če ně p ažské šak h ály uni e zi ní ná ody elmi ýznamnou oli. Před- s a o aly jednak podpů né ko po ace, k e é posky o aly s ým příslušníkům so- ciál ní zázemí apřípadnou pomoc, zá o eň byly nás ojem k p osazo ání las ních zájmů  ámci uni e zi y. S á aly se ak jedním ze základních p ků uni e zi ní sp á y. Cíl é o p áce je d ojí. Vp é čás i se au o pokouší nas íni ý oj uni e zi ních ná odů P aze apopsa jejich čas o značně kon lik ní z ahy. Přede ším šak jde opos ižení cha ak e u ěch o ná odů jakož o jedné ze základních ins i ucí s ře- do ěké uni e zi y. Ačkoli dosa adní česká his o iog a ie ěno ala uni e zi ním ná odům pomě ně elkou pozo nos , a o z láš ě sou islos i s ydáním Ku no- ho ského dek e u, něk e é událos i zůs á ají nadále opomíjeny ains i ucionální podoba p ažských uni e zi ních ná odů o něž nebyla dos a ečně objasněna. Tu o sku ečnos do jis é mí y ilus uje i ak , že k omu o éma u českém dějepisec í dosud neexis uje nejen samos a ná monog a ie, ale ani důkladnější s udie. Oněco íce pozo nos i ěm o o ázkám ěno ala his o iog a ie německá, o šem i ak zů- s á á kolem uni e zi ních ná odů P aze řada nejasnos í. Ta o p áce by ch ěla zmíněný dluh české his o iog a ie alespoň čás ečně y o na . Něk e é o ázky se pokouší zodpo ědě , řada znich zůs ane o e řená, ale snahou je ipodní i diskusi knim. U či ým doplňkem k é o čás i je exku z I, k e ý je ěno án jiné ins i uci úzce sou isející se s ředo ěkou uni e zi ou, o iž konze á o ům p á obecného učení. I a o p oblema ika nebyla dosud pod obněji zp aco ána ap á ě konze á o ů se ý- kal jeden zmálo známých spo ů mezi uni e zi ními ná ody. D uhá čás iskla é o p áci její náze : jejím cílem je p osopog a ický ýzkum saského uni e zi ního ná oda p ažské p á nické uni e zi y. Zajíma nás bude pře- de ším egionální asociální pů od ima ikulo aných, jejich uni e zi ní pe eg i- nace aka ié a. Zkoumání ěch o o ázek leccos ypo ídá o ýznamu p ažské ju i- s ické uni e zi y p o ozsáhlé území se e ních oblas í S a é říše římské ase e ní E opy ůbec a edle oho samozřejmě umožňuje blíže pozna p ažské scholá y. Základní p amen é o analýzy oří ju is ická ma ika, pa ně nejs a ší ek o ská ma ika ůbec. OPEN ACCESS 202 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Filip Wi lich Fo og a ický ob az ajeho ýznam p o his o ické poznání Da um obhajoby: 14. če na 2010 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: p o . PhD . I an Šedi ý, CSc.; doc. PhD . Viliam K a och íl Téma em dise ační p áce je za ím pomě ně málo sledo aná oblas nepsaných i- zuálních his o ických p amenů, ořená o og a ickými ob azy. Vlas ní p áce je oz- dělena do pě i čás í. P ní se zabý á yb anými okolnos mi apředpoklady, k e é edly ke zniku o og a ie. Vedle poukazu na odlišné nímání cyklického (pří od- ního) alineá ního (his o ického) času, jako ýznamného předpokladu p o ůzné způsoby zachycení minulos i, je pozo nos ěno ána iluzi ní mime ické ob azo é adici, jež je cha ak e is ická p o zob azo ání sku ečnos i západní kul uře. Na zá- kladě é o zob azo ací adice— e spojení spozna ky zoblas i pří odních ěd— znikla o og a ie jako p oduk společenské po řeby zob azo ání. Pozo nos je ě- no ána základní ak og a ii ynálezu o og a ie a omu, jak bylo no é zob azo ání použí áno a oz íjeno e společnos i. D uhá kapi ola se ěnuje p oměnli ému obsahu pojmu umění oscilujícímu mezi činnos í a ěděním, dále pak důsledkům oho o ozpo u posuzo ání o og a ie. Na základě de ino ání pos a ení o og a ie mezi ědou auměním je ěno ána po- zo nos řem nej ý aznějším obo ům, k e é e s ém disku su e lek ují o og a ii e z ahu ke společnos i. Je zmiňo áno yuži í o og a ie obo u dějin umění aná- sledné y áření o og a ie jako uměleckého díla. Dále se zmiňuje přís up izuál- ních s udií, jež za pomoci sémio ické me ody ykládají o og a ii celospolečen- ských sou islos ech jako p oduk kul u y a yzd ihují nejen ikonické, ale současně iindexo é chápání o og a ie. Zá ě kapi oly se zabý á z ahem his o ické ědy k o og a ii— od jejího yuží ání jako ep odukčního p os ředku, přes její zah nu í do his o ické ikonog a ie, po z ůs zájmu ospeci ickou oli o og a ie jako his o- ického p amene. Tře í čás p áce se sous ředí na pos a ení o og a ie e s á ající s uk uře dělení his o ického p amene. Vy o ná á se spla nou ypologií s ano enou p o nepsané p ameny, ka ego iemi pamá ka, umělecká pamá ka adokumen ačně- ep odukční p amen. Na základě sémio ického přís upu je akcen o ána příznako á azba mezi o og a ií azob azenou sku ečnos í, k e á zakládá ýklado ou kompe enci o og a ie jako p amene, odlišného od adičních, učně zho o o aných zob azení. P o o je na- žena ypologie o og a ického ob azu, k e á ychází ze sledo ání k ali y p ůmě u eali y mezi předlohou a ýsledným o og a ickým ob azem. Z oho o dů odu jsou ozlišo ány la en ní, sekundá ní, p imá ní a e ciální o og a ické ob azy, znichž každý má odlišnou mí u ypo ídací schopnos i ůči zob azo ané eali ě. Zá ě kapi- oly je ěno án docho ání auložení o og a ických p amenů ujedno li ých subjek ů i  ámci paměťo ých ins i ucí. Č á kapi ola pojedná á ozpůsobech k i iky o og a ie jako his o ického p a- mene. Je zde ozeb ána k i ika písemných p amenů aikonog a icko-his o ická me- oda použí aná p o adiční izuální ob azo é p ameny. Zno u je připomenu ý- znam chápání o og a ie jako zob azení eali y. Poukazuje se na ýznam e e en ů OPEN ACCESS 203 ajejich umís ění e o og a ické scéně. V ámci k i iky o og a ie je pos upně na pří- kladech ozp aco áno u čení nej ýznamnějších p ků, k e é o li ňují ýpo ědní hodno u o og a ie: e e en ů, lokali y, da ace, au o s í akon ex ů. Pá á kapi ola se zabý á in e p e ací auži ím o og a ie. Hla ní ýznam je spa řo- án e sledo ání způsobů nímání o og a ií, jehož ámce y ářejí příjemci adis i- bu oři ob azů. Au o klade dů az na p oměnli ý cha ak e o og a ie, k e á nabý á odlišných ýznamů podle z olených kon ex ů adisku zi ních ámců. Kapi olu uza- í á sh nu í ouží ání o og a ie his o iog a ickém ex u. Těžiš ěm celé p áce je a gumen , že o og a ie oří op o i adičním ob azům odlišnou skupinu p amenů a yžaduje přes s oji příbuznos speci ické přís upy y- pologického řídění k i iky iin e p e ace. Odlišnos o og a ie je spa řo ána  om, že eali u zob azuje nejen na základě podobnos i jako os a ní ob azy, ale je zá o eň ijejím přímým o iskem. Ten o příznako ý cha ak e zakládá ýznam o og a ie p o his o ické poznání. Ví ězsla Somme Vy áření „demok a ického socialismu“. S anická his o iog a ie 50. a60. le mezi s alinismem a e o mním komunismem Da um obhajoby: 17. března 2011 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: doc. PhD . Bohumil Ji oušek, D .; PhD . Michal Kopeček, Ph.D. Dize ační p áce se zabý á ý ojem s anické his o iog a ie mezi lé y 1950 až 1970 kon ex u p oměn českoslo enského komunismu. S anické dějepisec í zniklo na počá ku padesá ých le jako z láš ní his o iog a ický p ojek , ungující  ámci apa- á u komunis ické s any, jehož úkolem bylo zp aco á a minulos KSČ adělnického hnu í. Mělo bý no ou his o iog a ií, k e á se odřízne od adic z .bu žoazní his o- ické ědy as ane se dějepisec ím odpo ídajícím ná okům p obíhající socialis ické e oluce. Vý oj s anické his o iog a ie jakoby kopí o al ý oj českoslo enského ko- munismu. P ošla s alinis ickou, pos s alinis ickou a e o mně komunis ickou ází. Nejdří e byla součás í s anické p opagandy. Ve d uhé polo ině padesá ých le y o- řila pa adigma s anických dějin, jehož složkou byla aké zá azná in e p e ace dějin domácího komunismu. Všedesá ých le ech pak p ošla k i ickým obdobím, během nějž nah adila pos s alinis ické yp á ění odějinách KSČ no ým příběhem, jenž se s al p os ředkem his o ické legi imizace p ojek u českoslo enské e o my šedesá- ých le . Ve šech řech ý ojo ých e apách bylo s anické dějepisec í úzkém kon- ak u s cholnou poli ikou. Někdy šlo obezp oblémo ý z ah, jiných případech se jednalo označně kon lik ní souži í. Dize ační p áce zkoumá s anickou his o iog a ii e řech o inách. Jednak se ěnuje jejímu ins i ucionálnímu ý oji, konk é ně se zaměřuje na p oměny Ús a u dějiny KSČ. Dále mapuje její sociální zázemí, edy ý oj pe sonálií, mís o s anického dějepisec í e s uk u ách komunis ické s any azněj yplý ající z ah kpoli ickému dění. Tře í ok uh o ázek oří činnos s anické his o iog a ie na poli y áření his o ického ědění a o mulace his o ických yp á ění. Ambicí OPEN ACCESS 204 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 é o dize ační p áce je ukáza his o iog a ii jako kul u ně-poli ický enomén, jejž nelze zkouma odděleně od dobo ých poli ických aobecně společenských sou is- los í. Analyzuje znik e o mně komunis ického his o ického myšlení ši ším poli ickém asociálním kon ex u. Re o mní dějepisec í chápe jako jednu zin e- lek uálních eakcí na s alinismus. Snažilo se e o mo a obo s udia nejno ějších dějin azá o eň přispě kpoli ickému úsilí spojenému spokusem onalezení no- ého p og amu českoslo enského komunismu. S alo se his o iog a ickým pandá- nem českoslo enské e o my. P os řednic ím k i iky dří ější činnos i s anické his o iog a ie pos upně y ářelo no ý a li ný his o ický příběh, jehož cen u s ála předs a a okon inui ě „demok a ického socialismu“ mode ních českoslo- enských dějinách. Dize ační p áce se zabý á konečně p ocesem zniku his o ického yp á ění, znějž ycházelo přes ědčení e o mních komunis ů omožnos i speci ické „česko- slo enské ces y ksocialismu“. Ta o p áce je o něž příspě kem ke s udiu z ahu his- o iog a ie apoli iky. Sleduje ý oj jis ého d uhu his o ického myšlení, k e é zniklo  ámci komunis ického hnu í apo d ace le o li ňo alo jeho ý oj. Hana Kábo á Jose Ví ězsla Šimák. Jeho ži o adílo se z láš ním zře elem khis o ické las- i ědě Da um obhajoby: 22. če na 2011 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: p o . PhD . Edua d Mau , CSc.; doc. PhD . Jose Blümel, CSc. Dise ace přináší Šimáků ze ubný ži o opis a ema ický ozbo jeho díla, sepsaný na základě důkladného s udia a chi ních p amenů ali e a u y. Pods a né mís o je něm ěno áno o ázkám ins i ucionalizace his o ické las i ědy českých zemích a enoménu kul u ního egionalismu, me odologii ains i ucionálním základnám oz oje his o ické ědy (uni e zi a, ědecké společnos i aspolky). Dise ace p ohlu- buje a ozšiřuje dosa adní znalos i očeské his o iog a ii konce 19. ap ní polo iny 20. s ole í. Její nedílnou součás í je bibliog a ie Šimáko ých odbo ných knih, s udií, článků, ecenzí, popula izačních s a í ano ino ých příspě ků. Připojen je o něž soupis Šimáko ých uni e zi ních apopula izačních přednášek. Milan Hes Didak ické aspek y his o ické pamě i holocaus u Da um obhajoby: 13. če na 2012 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: PhD . Denisa Labischo á, Ph.D.; PhD . I an Kamenec Dise ace předs a uje zájemný z ah dějin apamě i aklade si o ázky po příčinách na ůs ajícího zájmu opaměť. V é o sou islos i se o něž snaží ukáza , že paměť z ah kminulému demok a izuje, a ýznamným způsobem ak ozšiřuje možnos i OPEN ACCESS 205 ema izace minulého imimo oblas adiční his o iog a ie. P áce si šímá o ládání pamě i p os ředí nedemok a ických ežimů, ale kú aze o něž předkládá hypo e- ické e en uali y zneuži í pamě i sys émech demok a ických. Z láš ní pozo nos je ěno ána zk eslo ání pamě i šoa. Významnou mě ou se dise ace zabý á zpomínkami přeži ších šoa. Mezi klíčo é o iny s ědec í, k e é jsou  é o p áci sledo ány, ak pa ří o ázky z ahu přeži ších k las ním zpomínkám a zpomínání, jejich mo i ace kzapoče í yp á ění omi- nulém nebo naopak objasnění dů odů, k e é je edly k omu, že řadu le či dese ile í o álečných záži cích mlčeli. K ozbo u komunika i ní pamě i přeži ších byla yuži a „ zpomínko á“ li e a- u a šoa a izuální a chi o ální his o ie USC Shoah Founda ion Ins i u e o Visual His o y and Educa ion. Dise ace se zamýšlí nad možnos mi his o ického poznání, k e é příjemcům ilmo ých s ědec í en o a chi přináší. Klade si o něž o ázky po om, kjakým didak ickým ýz ám inspi uje. Na příkladu s ředoškolské ýuky dě- jepisu je předloženo kdiskusi několik didak ických přís upů. Ty nabízejí možnos , jak spamě í šoa, audio izuálními s ědec ími ao al his o y edukačním p os ředí p aco a . Dagma E beno á Němci, Češi aŽidé Ka lo a ském k aji 19.–20. s ole í. S udie z egionálních dějin Da um obhajoby: 19. září 2013 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: doc. PhD . Viliam K a och íl, CSc.; PhD . Mg . Ve onika S ředo á, Ph.D. Předkládaná p áce e s é eo e ické čás i analyzuje e lexi his o ické sku ečnos i sakcen em na his o ické ědomí, espek i e egionální his o ické ědomí a ak o y, k e é o li ňují kon inui u jeho ucho ání. Vná aznos i na o o ýchodisko au o ka dále disku uje možná hlediska ymezení as udia egionu anásledně upřesňuje a o hlediska na příkladu ka lo a ského egionu. Analýza egionálního momen u dějin ajeho podílu na o mo ání samo ného his o ického ědomí a egionální iden i y pak eo e ickou čás uza í á. Nedílnou součás í eo e ických ýchodisek je disku o aný edukační ozmě dílčích eo e ických hledisek ajeho ýznam p o eřejný p os o jako ako ý. Analy ická čás dise ační p áce nejp e suma izuje ýsledky d ou ámco ých še ření egionální iden i y yb ané čás i oby a els a ka lo a ského egionu, o iž jeho samo ného cen a, měs a Ka lo ých Va ů ajejich nejbližšího okolí. Teo e ická ýchodiska a ýsledky ámco ých še ření pak au o ka aplikuje p os řednic ím y- b aných exku zů z egionálních dějin, jež se zabý ají souži ím německého, českého ažido ského e nika 19.–20. s ole í na Ka lo a sku. Samo né exku zy se pokoušejí konk e izo a možné edukační yuži í egionální p oblema iky e eřejném p o- s o u, a o spoukazem na p oměnu sociokul u ních z ahů ěch o jedno li ých e nik kon ex u obecného his o ického ý oje. OPEN ACCESS 206 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Ma in Fo mánek Jose Šus a— p eziden České akademie ěd aumění (1939–1945) Da um obhajoby: 19. září 2013 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: PhD . Mg . Ve onika S ředo á, Ph.D.; PhD . Ma in S a oš, CSc. Dise ační p áce se ěnuje ži o ním osudům českého his o ika Jose a Šus y le- ech 1939–1945. P áce seznamuje sdů ody olby no ého p esiden a České akademie ěd aumění  oce 1939. Tex analyzuje činnos Jose a Šus y čele nej ýznamnější ědecké ins i uce za P o ek o á u Čechy aMo a a a las ní činnos Akademie. Po- dá á na ozbo u Šus o ých ex ů doklady khodnocení jeho činnos i době nacis- ické okupace. P áce zkoumá izika pos a ení eli  o ině společenské akul u ní le ech 1939–1945. S ýkladem o ědecké činnos i Jose a Šus y podá á ucelený ob az jeho osobnos i. Zá ě em se ěnuje dů odům dob o olného odchodu Šus y ze s ě a ahodno í, zda z ážil šechna izika, k e á a o expono aná unkce přinášela. Mikuláš Č ník Ducho é dějiny kon ex u české ae opské his o iog a ie 19. a20. s ole í Da um obhajoby: 9. p osince 2015 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: PhD . Mg . Ve onika S ředo á; doc. PhD . Jan Ho ský, Ph.D. Základní ema ický ámec a ýchodisko dize ační p áce předs a uje his o iog a- ický smě ducho ých dějin, jak se oz íjel zejména německém p os ředí pod po- jmem Geis esgeschich e, české his o iog a ii pak jako ducho é dějiny koncipo ané Zdeňkem Kalis ou. Ducho é dějiny jsou p áci zasazeny do ši oce poja ého kon ex u ý oje českého azah aničního his o ického myšlení 19. a20. s ole í. P áce sleduje his o iog a ický smě ducho ých dějin z ůzných pohledů ana ůzných o inách a ěcně se neuza í á h anicemi ducho ých dějin samo ných. Ducho é dějiny jsou zde s ým způsobem op ikou, jejímž p os řednic ím se pohlíží na ý oj jedné zlinií dě- jepisec í ahis o ického myšlení 19. a20. s ole í, přičemž je předložen ná h jeho možné in e p e ace. Vneposlední řadě předkládá dize ační p áce pokus p opoji u či é poloze his o ickou ědu aa chi nic í. Ducho é dějiny samo né pa ří dnes mezi ok ajo é his o iog a ické smě y ať již českém či aké německy mlu ícím p os ředí, na ozdíl od in elek uálních dějin anglo onní oblas i. Přes o zamýšlela dize ační p áce ukáza , jakém smyslu lze ducho é dějiny po ažo a za his o iog a ický smě s ále ži oucí, inspi a i ní p o současnou českou is ě o ou his o iog a ii adisponující myšlenko ým po enciálem, jenž může bý plodně oz íjen dějepisec ím ahis o ickým myšlením i následují- cích gene acích. OPEN ACCESS 207 Jakub Hájíček Jiřina Popelo á amode ní česká komeniologie Da um obhajoby: 9. p osince 2015 Školi el: P o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: doc. PhD . Ja osla Koťa, CSc.; Doc. PhD . Bohumil Ji oušek, D . Dise ační p áce popisuje dějiny české aslo enské komeniologie, j.in e discipliná - ního s udia ži o a, díla aodkazu Jana Amose Komenského. Výklad začíná počá ky zájmu oKomenského 18. s ole í asou isle pok ačuje až ksi uaci období d uhé s ě o é álky. Z láš ní pozo nos je ěno ána období d uhé polo iny 20. s ole í, kdy dochází kpos upnému přechodu kmode ní komeniologii— s a ší bádání chápalo Komenského přede ším jako sk ělého pedagoga aau o a jazyko ých učebnic, mo- de ní jej in e p e uje zejména jako o iginálního iloso a a eologa, jehož myšlení pedagogika yplý á z iloso ie. Důsledně je upla ňo ána ičesko-slo enská pe spek- i a, kdy se zajíma ým způsobem ukazují odlišné akcen y, přís upy i ýznam čes- kého aslo enského bádání oKomenském. Dů az je kladen ina ýznamné osobnos i, k e é se komeniologií zabý aly, au o se ěnuje např.zaklada eli komeniologie jako ědního obo u Jánu K ačalo i, nejdůleži ějšímu českému komeniologo i p ní po- lo iny 20. s ole í Jose u Hend icho i či yb aným osobnos em následujícího období (např.J.Polišenský, R.Kali oda, J.Pa očka adalší). D uhým elkým éma em dise ační p áce je in e p e ace ýznamu díla, k e é osobnos i Komenského ěno ala p o . d . Jiřina Popelo á (1904–1985). Nejdří e je p o o kompa o ána osobnos J.Popelo é s yb anými osobnos mi (J. L.Fische , L.S oboda, Z.Nejedlý) asledo ány podně y, k e é J.Popelo ou do edly kzájmu oKo- menského. Sk ze analýzu jejího díla obo u komeniologie, k e é je ozčleněno na d ě časo ě oddělená období, dospí á au o kzá ě u, že J.Popelo ou je možno edle J.Pa očky po ažo a za zaklada elskou osobnos mode ní české komeniologie. I a Vachko á H a  oli e yučo ání dějepisu. Empi ická analýza yb aných aspek ů Da um obhajoby: 27. ledna 2016 Školi el: p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Oponen i: doc. PhD . Jose Valen a, CSc.; PhD . Hana Ha lůjo á, Ph.D. Ta o dise ační p áce za šuje několikale é období uči elské p axe, k e é bylo ěno- áno o ěřo ání možnos í h aní olí dějepisném yučo ání. Teo e ická čás p áce nabízí exku z do didak ické li e a u y asleduje, jaký ý- znam h aní olí e yučo ání dá á obecná didak ika, didak ika dějepisu, didak ika osobnos ní asociální ýcho y adidak ika d ama ické ýcho y. Au o ka se zabý á přede ším no ějšími příklady h aní olí e yučo ání dějepisu, komen uje je au ádí do sou islos í. Vzá ě u eo e ické čás i přináší p a idla azásady p o p ak ické yu- ží ání h y  oli dějepisném yučo ání. Empi ická čás p áce popisuje p ůběh d ou ázo ého akčního ýzkumu, k e ý byl ealizo án le ech 2007–2011 na č yřle ém gymnáziu. Na počá ku empi ické sondy OPEN ACCESS 208 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 s ály d ě obecnější o ázky: Může h aní olí dějepisném yučo ání napomoci oz- oji osobnos i žáka? Může h aní olí dějepisném yučo ání napomoci knaplňo ání edukačních cílů dějepisného yučo ání? Pos upně docházelo kjejich zpřesňo ání aúp a ám podle ý oje akčního ýzkumu. Hla ním předmě em zájmu bylo sledo- ání ý oje žáků oblas i p áce  ůzně elkých skupinách, h aní olí dějepisném yučo ání adosaho ání edukačních cílů předmě u dějepis. Součás í p áce je iapli- kace Bloomo y e ido ané axonomie edukačních cílů na popiso ané ýuko é lekce e d uhé ázi akčního ýzkumu. Ja osla Pinkas Vzpomínání na z .no malizaci popkul uře azpůsoby jeho didak ického yuži í Da um obhajoby: 29. září 2016 Školi el: Mg . Kamil Činá l, Ph.D. Oponen i: p o . PhD . Pe Bílek, CSc.; p o . PhD . Zdeněk Beneš, CSc. Ta o p áce se zaměřuje na sociální p axi zpomínání na z .no malizaci e eřej- ném p os o u amožnos i, jak o o éma uchopi e ýuce dějepisu. Cílem p áce je u o p axi popsa azá o eň de ino a e ek i ní způsoby její ema izace e školním p os ředí. Vp ní čás i se zabý ám koncep y pamě i od Mau ice Halbwachse až po Alison Landsbe go ou azdů odňuji s ou p e e enci koncep u mediální pamě i jako ýcho- diska p o mé další ýzkumy. Dále analyzuji modely his o ického zdělá ání an- gloame ickém p os ředí na s aně jedné a německém p os ředí na s aně d uhé. Analyzuji silné islabé s ánky ěch o modelů založených na předs a ě „his o ického myšlení“ a„his o ického ědomí“. Vd uhé čás i analyzuji podobu zpomínko ých igu na z .no malizaci e ilmo ých ep ezen acích ajejich ecepci ze s any uži a elů ilmo ého po álu www.cs d.cz. Cílem é o analýzy bylo pos ižení oho, jak se komunikuje o ilmech ajaké hodno y jsou se sledo áním ilmů spojeny. Analýzu ilmo ých ob azů ajejich ecepce jsem napojil na předs a u odominan ních kul u ních o macích české spo- lečnos i předs a ách Michaela Kennedyho. Analyzo al jsem č yři ilmy, k e é po- dle mého názo u ep ezen ují „ o maci anzice“ (Pelíšky, Pupendo, Báječná lé a pod psa, Jak y hnou el ybě s oličku), d a ilmy ep ezen ující „in elek uální o maci“ (Kawasakiho ůže, Pou a) ajednu ele izní minisé ii p o obě o mace společnou (Ho- řícíkeř). Ve ře í čás i p áce se zabý ám aplikací zá ě ů zanalýzy mediální pamě i do di- dak ické p axe. Fo muluji zásady „k i ického přís upu kpamě i“ jako modelu hod- ného p o školní p os ředí. Na řech případo ých s udiích („Rodina jako il p o minulos “, „Ob azy in elek uálního disen u popkul uře“, Jan Palach e eřejném p os o u a e škole) konk e izuji možnos i jejího uži í. OPEN ACCESS 209 Václa Smyčka His o ická imaginace pozdního os ícens í Da um obhajoby: 29. září 2016 Školi el: Mg . Kamil Činá l, Ph.D. Oponen i: p o . PhD . Edua d Mau , CSc.; doc. Mg . Daniela Tinko á, Ph.D. Dize ační p áce se zabý á ý ojem dějepisec í a nímání his o ického času po- slední ře ině 18. ana počá ku 19. s ole í. Klade si o ázky: Jak se p oměnil způsob si u- o ání se (české) společnos i dějinách? Jak se změnila podoba his o ických ep ezen- ací mezi šedesá ými le y 18. ad uhým dese ile ím 19. s ole í? Jak y o posuny sou isí smediální podmíněnos í eške é his o ické zkušenos i? Odpo ěď na y o o ázky nachází pě i zásadních ino acích (chápaných ná aznos i na sys émo ou eo ii Niklase Luhmanna jako p os ředky edukce komplexi y), jimiž o li nilo pozdní os í- cens í předs a u oplynu í his o ického času ap axi dějepisec í. Jde opředs a u okon inuální kumulaci p os o o ě o ganizo aného ědění his o ia li e a ia sou i- sející s ůs em knižních hů, na a i izaci his o ické zkušenos i li em ozšíření no- ých ikčních žán ů his o ické p ózy, ilozo ii dějin jako no é epis emologie aseku- la izace eleologických modelů, obje ení mode ního poje í kul u y coby p os ředku popisu společnos i sebe samé ana a i izaci kolek i ních iden i . P áce spojuje pe spek i u his o ické séman iky usilující opos ižení p oměn časo- ých ežimů (Reinha Koselleck, Aleida Assmanno á), pe spek i u na a i ní eo ie dějepisec í, jež chápe his o ický čas jakož o čas na a i ní aiden i y jakož o iden i y na a i ní (Hayden Whi e, Paul Ricœu ), pe spek i u mediálních s udií, k e á klade dů az na ne eduko a elnou mediali u his o ické zkušenos i (F ied ich Ki le , Sybille K äme ), akonečně pe spek i u sys émo é eo ie Niklase Luhmanna, pojímající his- o ický čas jakož o empo alizaci komplexi y, kníž dochází na přechodu od s a i i- kačně di e enco ané k unkcionálně di e enco ané společnos i. Ano ace dise ačních p ací, ch onologicky seřazené dle da a obhajoby, sh omáždil a edakčně up a il Jan Zdichynec OPEN ACCESS