106 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE
Tex ilní p odukce e s a ém Egyp ě ajejí doklady
zAbúsí u
Ancien Egyp ian ex ile p oduc ion wi h he ocus on inds om Abusi
Do o ea Wollne o á
Abs Ak
Cílem oho o článku je na základě a cheologických iikonog a ických p amenů předs a i ex ilní p odukci e s a o ěkém
Egyp ě. Lá ky a ý obky znich předs a o aly o iž elmi důleži ou komodi u p o ázející každodenní ži o člo ěka. P ní čás
se zaměřuje na ůzné použi í ex ilu, ak jak ho dokumen ují a cheologické nálezy, k omě odí ání byl o iž ex il při ozeně
hojně yuží án domácnos i, p o une ální po řeby, nábožens í, měl aké s ou ekonomickou unkci. D uhá čás pojed-
ná á o echnologii ý oby kanin a ex ilních p oduk ů. Nejběžnější su o inou p o ý obu byl len, ale zácněji se použí aly
aké jiné os linné či ži očišné ma e iály. Přip a ená lněná lákna bylo nu né upřís , ikonog a ické p ameny ukazují, že exi-
s o alo několik způsobů, jakými byla a o činnos p o áděna. Z láš ní pozo nos je ěno ána kaní. Nálezy naznačují, že
e s a o ěkém Egyp ě byly známy d a d uhy kalco ských s a ů – ho izon ální a e ikální. Rozsah použí ání obou ěch o
ypů je bada eli dlouho disku o án, nejasná je zejména o ázka, kdy aza jakých podmínek začal bý použí án e ikální s a .
Ho o ý ex ilní ý obek mohl bý zdoben nej ůznějšími způsoby, článek předs a uje z láš ě y, k e é se obje ují na abúsí -
ských nálezech. Zá ě em jsou zmíněny ůzné a cheologické kon ex y, ze k e ých pochází kaniny zk álo ské nek opole
Abúsí u, azá o eň jsou u edeny příklady ěch nejzajíma ějších zdejších lá ek, da o aných, zhledem kcha ak e u lokali y,
do 3.a1. isícile í př. K .
klíčo á slo A
ex il – ý oba – Abúsí – S a á říše – 3. přechodná doba – Pozdní doba – mumi ikace
Abs Ac
The aim o his a icle is o p esen he ex ile p oduc ion in ancien Egyp . This ma e ial igu ed p ominen ly in all aspec s o
li e o he Egyp ians. In o ma ion abou i de i es om he ab ics hemsel es and om he ep esen a ion on omb-pain ings
and models o wo kshops. In he i s pa , he au ho poin s o di e en uses o ex ile as documen ed in a chaeological inds.
Besides he clo hes i was plen i ully needed in he households, o une al use, in eligion and i has also i s economical unc ion.
The second pa deals wi h he echnology o p oduc ion o ex ile. The mos common aw ma e ial o p oduc ion was lax,
bu in equen ly o he plan o animal ma e ials we e also used. The p epa ed lax ya ns had o be spun and iconog aphical
sou ces show ha he e we e se e al ways in which his ac i i y was ca ied ou . Special a en ion is paid o wea ing. Findings
indica e ha in ancien Egyp wo ypes o looms we e known – ho izon al and e ical. The ex en o use o bo h o hese ypes
has been discussed by esea che s o along ime. The inished p oduc s could be deco a ed in a a ie y o ways, he a icle
p esen s especially hose ha a e used on ma e ial om Abusi . Finally, a ious a chaeological con ex s o Abusi ex ile inds
a e ou lined along wi h he unc ions o his ma e ial. Examples o some mos in e es ing ex ile inds a e also p esen ed. Due
o he cha ac e o he si e, hey a e da ed o he Thi d and Fi s Millennium BC.
keywo ds
ex ile – p oduc ion – Abusi – Old Kingdom – Thi d In e media e Pe iod – La e Pe iod – mummi ica ion
TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 107
1 h ps://www. mo.nl/en/collec ion/sea ch-collec ion/collec ion-piece/?objec =AU%2041-b. Přís upné 2. s pna 2019.
Od ynalezení způsobu, jakým byla zp aco á ána os -
linná aži očišná lákna, jak byla splé ána a kána, se
ex ilní ý obky s aly nezas upi elnými přinej ůzněj-
ších činnos ech lidských společnos í. Cílem oho o
článku je na základě a cheologických iikonog a ických
p amenů předs a i ex ilní p odukci e s a o ěkém
Egyp ě, kde měly kaniny, s ejně jako jiných společ-
nos ech, elmi ši okou škálu upla nění. Lá ky a ý ob-
ky znich předs a o aly elmi důleži ou komodi u p o-
ázející každodenní ži o člo ěka. Z láš ní pozo nos je
pak ěno ána nálezům zAbúsí u, dlouhole ého p aco-
iš ě českých egyp ologů.
Použi í ex ilií
Nejběžnějším yuži ím ex ilií, se k e ým se lidé se ká-
ali každodenně, bylo při ozeně oblečení. Mezi dolože-
nými egyp skými nálezy můžeme ozliši d a základní
ypy – odě , k e ý byl ořen kusem lá ky omo aným
kolem ěla nej ůznějšími způsoby, aodě s řižený do
konk é ního a u a seši ý doh omady (Vogelsang-
-Eas wood 2000: 286–290).
Ši oké yuži í měl ex il aké  domácnos i. A -
cheologicky jsou doloženy nálezy učníků, například
z maso ého h obu ojáků z Dé el-Bah í (Winlock
1945: 32). Vh obce Chaa, předs a eného p ací, Dé
el-Medíně bylo zase nalezeno ložní p ádlo (Schiapa-
elli 1927: Fig.105). Použí ání sáčků, py lů apodob-
ných předmě ů sloužících kukládání apřenášení nej-
ůznějšího ma e iálu je doloženo nejen a cheologicky
(nález AU41 leidenském Rijksmuseum an Oudhe-
den),1 ale iikonog a icky, například Ne e ho epo ě
h obce (Da ies 1933I: Pl. XVIII). Lá ky byly běžně po-
uží ány ipři peče ění: P o ázek byl pře ázán přes ex-
il ana něj pak byla umís ěna hliněná pečeť. Množs í
peče í s ex ilními o isky bylo nalezeno zádušním
ch ámu pano níka Rane e e a  Abúsí u, například
pečeť P6808a uložená Náp s ko ě muzeu asijských,
a ických aame ických kul u P aze (Jeřábek 2017: 26,
51, Pl. VI.1).
Tex ilní ý obky nacházely s é upla nění i hospo-
dářs í. Použí aly se například jako il ační ma e iál
při ymačká ání inných h oznů či při ý obě oleje,
jak je pa né například z yob azení Bake o ě h obce
Bení Hasanu (Newbe y 1893c: Pl. VI). Také p o p áci
sdomácími z ířa y bylo zapo řebí nej ůznějších lá ek–
při jejich zapřažení či jako jejich och ana při při azo-
ání nákladu.
Další množs í ex ilu bylo yuží áno sou islos-
i sdop a ními p os ředky a ojens ím – ozy (jako
pok ý ky podlahy ozu) aloděmi (jako plach y kon-
s ukci s říšek na och anu pasažé ů před sluncem ajako
y, k e é byly poháněné ě em. Zajíma ý je nález lodní
plach y, jež byla d uho ně oz hána apouži a jako obi-
nadla mumie (Goyon – Josse 1988: 129–132). Válečné
s any aké musely ke s é ý obě spo řebo a značné
množs í ex ilu, bohužel doposud nebyl učiněn žádný
a cheologický nález oho o ypu, k e ý by přiblížil, jak
konk é ně ypadaly. Ani lajky as anda y není možné
mezi ex ilními ý obky opomenou .
Lá ky měly elký ýznam aké ekonomice, p o o-
že ungo aly jako o ma ýpla y či přídělu, jako da y
ap os ředky e směnném obchodu (Kemp 2006: 257).
Ši oké upla nění měly i lékařs í (Vogelsang-Eas -
wood 2000: 294).
Ch ámy po řebo aly bý zásobeny množs ím lá ek
p o p o ádění i uálů, například p o denní ch ámo ý
i uál, při němž byla oblékána kul o ní socha božs a
(Allio 1949: 1–196; Mo e 1902: 178–190).
Velký objem kanin byl zapo řebí p o účely une ál-
ní. P á ě ěch o ex ilií se docho alo nej íce apřiná-
šejí elké množs í in o mací, ať už se jednalo oobi-
nadla, e k e ých byla ěla za inu a, nebo obaly p o
ůzné obě iny či lá ky jako samos a nou součás po-
hřební ýba y.
Ob . 1 Scéna zh obky hodnos áře Dagy Thébách (TT 103) zob azující příp a u láken apředení. D uhá žena zle a zřejmě seská á s azky
láken doh omady apřip a uje ak ni , k e á bude následně upředena (podle Da ies 1913: Pl. XXXVII) / Fig. 1 Scene showing he p epa a ion
o lax in he omb o Daga a Thebes (TT 103). The second woman om he le is p obably splicing he bundles o ib es oge he and
p epa ing hem o spinning (a e Da ies 1913: Pl. XXXVII)
108 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE
2 h p://ha bou .man.ac.uk/mmcus om/Display.php?i n=389945&Que yPage=%2Fmmcus om%2FEgyp Que y.php. Přís upné 2.s pna 2019.
3 G ace Ma y C ow oo (1931: 32) e s é knize podá á zp á u os ém pozo o ání mode ní egyp ské esnici Nahja, kde byl len máčen podle
eplo y okolo 15 dní.
Obje ují se aké lá ky, k e é měly pů odně jinou unk-
ci, sekundá ně šak našly upla nění p á ě pohřebním
kon ex u, a o buď  celku, nebo jen jejich čás . Na
z yk opě o ného použi í nošených odě ů e une ál-
ním kon ex u může na áže lamen ace do y Ne e -
ho epo ě h obce  Šéch Abd el-Ku ně č. 50 (Da ies
1933I: 41, Pls. XXIV aLXIa): „Ten, k e ý měl množs í
jemných lá ek amilo al odě y, leží obnošeném odě-
u (s x) če ejška“. K omě odě ů zemřelého bylo aké
zřejmě žádoucí získa p o s ůj pohřeb lá ky pů odně
použi é jako odě p o kul o ní sochy bohů. Dokladem
může bý nápis na jedné z kanin, níž bylo zabaleno
ělo k álo ny Me i amon: „Plá no, k e é y ořil ele-
kněz Amonů Masaha i, osp a edlněný, p o s ého o ce
Amona,  oce 18“ (Winlock 1929: 29). O om o z y-
ku může zřejmě ho oři idalší z ex ů Ne e ho epo ě
h obce: „Mé ělo je čis é, obd žel jsem obnošený odě
(s x) a iděl P ah-Soka a“ (Da ies 1933I: 53).
mA e iály P o ý obu ex ilu
Nejběžnější egyp skou su o inou, ze k e é se ex ilie
y áběly, byl len. Ros e mí ném podnebí, e S ředo-
moří as epních pásech se e ní polokoule (Zoha y –
Hop 2000: 114). Domes iko aný len (Linum usi a is-
simum, česky len se ý) je op o i di okým d uhům jen
jednole á os lina, do ůs á do ýšky 1 m, má malé o -
né lis y s řídající se na dlouhém s onku a5 ok ě ních
lís ků, k e é k e ou modře (Ge me 1985: 100; Vogel-
sang-Eas wood 1992: 4). Plody mají podobu obolky
s10 semeny aplné z alos i jich do os e ě šinou 6–7
(Ge me 1985: 100). Nejs a ší doklady p o domes ika-
ci lnu pocházejí zdnešního I áku ze 6. isícile í př. K .
(Ba be 1991: 12).
Ve s a ém Egyp ě byly zřejmě známy d a d uhy lnu –
len se ý ajeho di oký předchůdce len úzkolis ý (Linum
bienne). Ten aké do ůs á ýšky zh uba 1 m, k í ky má
ale bílé (Vogelsang-Eas wood 2000: 270). Tobolka se
semeny lnu byla nalezena Guyem B un onem na lokali ě
Badá í (3000/3, B un on – Ca on-Thompson 1928: 63).
Je popsána jako menší, shlubšími d ážkami, než má
běžnější Linum usi a issimum, aje edy možné, že šlo
olen úzkolis ý (Vogelsang-Eas wood 1992: 5).
S onek lnu je ořen z několika s e . P o ý o-
bu plá na jsou důleži é s azky láken, k e é leží mezi
ků ou (ko exem) alýkem ( loémem). Abychom a o
lákna získali, je nu né os a ní s y ods ani (Vogel-
sang-Eas wood 1992: 5).
K omě lnu byly Egyp ě yuží ány idalší os liny,
a o ju a (Co cho us capsula is), konopí (Cannabis sa i-
a) nebo amie (Boehme ia ni ea). P o ex ilní ý obu
bylo možné yuží isu o iny ži očišného pů odu, ze-
jména o čí lnu akozí s s (Kemp – Vogelsang-Eas -
wood 2001: 23).
zP Aco ání lněných láken
Se í lnu p obíhalo zh uba polo ině lis opadu po zá-
pla ách. Nejp e bylo nu né zo a pole doby kem apo-
é zí semena ze skladiš ě, což se jis ě neobešlo bez řád-
ného úřednického zdokumen o ání, jak je možné idě
na scéně eVe e nio ě h obce (h obka 25) zŠéch Saídu
(Da ies 1901: Pl. XVI). Mnohá zob azení h obkách
S a é aS řední říše dokládají, že len se čas o sel spolu
sobilím, samo ná echnika se í se šak lišila – podle
ikonog a ie se obilí selo ozhazo áním sho a, kdež o
len se sel spodním pohybem. Gillian Vogelsang-Eas -
wood u ádí, že am, kde se dodnes seje len učně, se
použí ají s ejné echniky. Nakonec byly na pole nahná-
ny o ce nebo jiná z ířa a, aby z na zadupala do země
(Vogelsang-Eas wood 1992: 5–6).
Zh uba ři ýdny á, než len do os e. Z alý je oka-
mžiku, když u adnou k ě y aobje í se semena. Vel-
mi důleži ý je přesný čas sklizně, p o ože s áří os liny
o li ňuje použi í láken. Pokud byl len sklizen ješ ě
mladý azelený, mohlo zněj bý y obeno jemné plá -
no, oněco z alejší len byl hodný p o běžné oblečení,
abyl-li len s a ý, y áběla se zněj h ubá lá ka ap o azy
(Vogelsang-Eas wood 1992: 5–6; Ba be 1991: 13).
Len, na ozdíl od obilí, se nekosil, ale y há al ze
země ak, aby lákno zůs alo co nejdelší. Ros liny pak
byly s ázány do s azků asušeny na slunci, jak lze pozo-
o a například eVe e niho h obce ze S a é říše nebo
aké no oříšské Pahe iho h obce el-Kábu (Tylo –
G i i h 1894: Pl. IV). Podle ikonog a ických dokladů
se do sklízení zapojo ali muži iženy.
Po ysušení os lin bylo nu né ods ani obolky se
z ny. Na o se použí alo několik me od – buď se jed-
noduše haly učně, nebo se použí al speciální hře-
ben ask ze jeho zuby se s onky p očesá aly (zob azení
např. Pahe ihoh obce nebo no oříšské h obce písa-
ře Menny Thébách; Pe ie 1914: ob . mezi s anami
96–97). Dře ěný předmě , k e ý byl iden i iko án jako
česací hřeben, byl nalezen Káhúnu anyní se nachází
Manches e ském muzeu (no. 6860).2 Získaná z na se
použí ala na ý obu oleje asnad aké jako po a a p o
z ířa a (Ge me 1985: 100–101).
Aby Egypťané získali lákna, ze k e ých bylo možné
upřís ni ě, bylo zapo řebí ze s onků lnu ješ ě ods a-
ni zdře na ělé nější čás i – en o p oces se nazý á
deko ikace. To o bylo možné p o és buď přímým od-
lupo áním za sucha, o šem e ek i nější me odou bylo
máčení (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 30). Len se
položil do pomalu ekoucí ody. Doba, po jakou se len
máčel, zá isela na ypu lnu a eplo ě ody, ale zh uba o
bylo 10–14 dní.3
Po é, co se ze lnu odpla ily nější s y, byl sušen
na slunci. Pak následo ala další áze příp a y lákna
před předením, a o mlácení. Do ysušených s onků se
louklo ak, aby se oddělily zby ky jejich zdře na ělých
TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 109
4 Ten o a se obje uje na konci S řední říše a ozšířil se zejména během No é říše.
čás í. Ta o áze  egyp ských ob azo ých p amenech
zob azena není, ale několik indicií naznačuje, že
 Egyp ě p obíhala (Vogelsang-Eas wood 1992: 11).
C ow oo pos řehla e 20. le ech 20. s ole í e esnici
Nahja, že k omu o účelu byly yuží ány dře ěné palice
(C ow oo 1931: 34). Ty éž palice byly nalezeny aké na
s ředo- ino oříšských lokali ách, například Ama ně
(Pee – Wolley 1923: pls. XIX:3 [22/102], 4 [22.121]).
Mís o mlácení se len mohl aké p o aho a mezi dře-
ěnými yčemi. Tu o ázi příp a y lnu lze idě zob aze-
nou na scénách e d ou h obkách: e s ředoříšské h ob-
ce ezí a Dagy (TT 103, Da ies 1913: Pl. XXXVII; iz
ob . 1) a no oříšské Džehu ine e o ě h obce (TT104,
Da ies 1929: 234). Vp ním případě jsou yčky k a ší
a d uhém delší, ale p incip je s ejný.
Předení
Před samo ným předením bylo ješ ě nu né přip a i
předi o ak, aby ořilo jedno dlouhé lákno. Kp o-
dloužení délky ni í použí ali Egypťané echniku akz a-
ného skaní. S azky láken či ni ě se zák u em Sbyly e
s ejném smě u (S) skány doh omady. Délka skané čás i
jedno li ých ni í činila 5–20 cm. Použi í é o echniky
lze naléz uh ubých iex émně jemných kanin (Vogel-
sang-Eas wood 2000).
Podle docho aných zob azení se zdá, že u o čin-
nos dělaly pře ážně ženy, a o olo áním láken buď
na s ehně, nebo na polok uho é o mě, k e á s ála před
nimi. To o álení lze idě e ýzdobě h obek ezí a
Dagy (Da ies 1913: Pl. XXXVIII), Džehu iho epa Dé
el-Be še (Newbe y 1893a: Pl. XXVI) či Džehu ine e a
Thébách (Da ies 1929: 239). Tak o přip a ená dlouhá
lákna se pak buď s očila do klubka, jak je možné idě
například Che iho h obce Bení Hasanu (Newbe y
1893c: Pl. XIII), nebo na inula na cí ky (h obka ezí a
Dagy – Da ies 1913: Pl. XXXVII).
VDžehu iho epo ě h obce se nachází zajíma é zob-
azení ješ ě jednoho de ailu celého p ocesu. Zdá se, že
jedna ze zob azených žen si lákno p o ahuje sk ze
ús a, p a děpodobně ho ak slinami lhčila, aby bylo
spoji é ane ozpadalo se. Ta o p ak ika se něk e ých
oblas ech S ředomoří ud žela dodnes a aké C ow oo
(1931: 34) o o e 20. le ech 20. s ole í pozo o ala ně-
k e ých čás ech Ho ního Egyp a a Súdánu. Al e na-
i ní me odou bylo lhčení p s ů před předením nebo
na lhčení celého klubka (Kemp – Vogelsang-Eas wood
2001: 70–71; Vogelsang-Eas wood 1992: 14–15).
Když byla lákna ak o přip a ena, mohlo se za-
čí spředením. To je echnika, při k e é se s azek láken
s áčí do jedné dlouhé pe né ni i.
Do pohybu bylo u edeno ře eno adíky jeho o áče-
ní se lákna zak uco ala. Smě , jakým se ře eno o-
čilo, se od ážel zák u u ni í. Popisuje se jako zák u
S(p o i smě u hodino ých učiček), Z(po smě u ho-
dino ých učiček) nebo I(bez zák u u). Upředená ni
se nakonec opě smo ala do klubka (Vogelsang-Eas -
wood 1992: 15).
ZeS a é říše jsou známa zob azení předení láken
p o ý obu sí í (Fi h – Gunn 1926: 36). Předení p o
ý obu plá na bylo znázo něno až pozdějších obdo-
bích. P á ě podle s ředoříšských ano oříšských h obo-
ých yob azení amodelů můžeme ozliši ři me ody
předení, k e é se Egyp ě použí aly (podle Vogelsang-
-Eas wood 1992: 16–17). P ní je akz ané uchopené
ře eno (g asped spindle). Ta o me oda spočí á  om,
že přip a ené lákno je p o lečeno sk z k uh nebo přes
nějakou podpě u, například idlici na yči, apak je pře-
deno na elkém ře enu d ženém obou ukách. Dal-
ší je akz ané podepřené ře eno (suppo ed spindle).
Při uži í é o me ody přadlák či přadlena jednou ukou
podpí á předené lákno ad uhou ukou přid žuje oz-
očené ře eno. Poslední me odou je akz ané hozené
ře eno (d op spindle) – je oz očeno olo áním po
s ehně zd iženém do odo o né polohy apak odhoze-
no. Ta o me oda má d ě hla ní ýhody: Vře eno se očí
daleko ychleji než pouhým o áčením  uce ajedním
odhozením je ak o možné upřís delší kus ni i.
Předení je doloženo če nými a cheologickými nále-
zy. Mezi ně pa ří přesleny – malé předmě y, nejčas ěji
zho o ené ze dře a či kamene, k e é byly nasazené na
dříku ře ena a sloužily am jako o ační se ačník.
Na ozdíl od e opského způsobu uží ání se Egyp ě
přeslen na lékal na ho ní čás dříku, jak ukazují iko-
nog a ické p ameny (např. Da ies 1929: 234; Newbe y
1893c: Pl.XIII). Doloženo je jen omezené množs í a-
ů, ě šinou byly disko i é či kopulo i é.4 Dříky ře ena
byly někdy nalezeny zahnu é, buď p o o, že byly čas o
y obeny ze žeb a palmo ého lis u, k e é je zahnu é
při ozeně (Vogelsang-Eas wood 1992: 19), nebo bylo
p ohnu í dříku způsobeno d uho ně li em p os ředí.
kAní
Tkaní je p oces p o azo ání d ou nebo íce sad ni í
podle předem z oleného sys ému za účelem y oření
plošné ex ilie. Nejjednodušší o mou azby je akz aná
plá no á azba ( abby wea e, ob . 2), a je doložena už
od p ehis o ie (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 89).
K omě plá no é azby se Egyp ě ysky uje i az-
ba panamo á (baske wea e, ob . 3). Ta ychází z az-
by plá no é, ale jedno li é sady ni í jsou zd ojené či
z ojené. Vě šina dokladů oho o ypu azby pochází
až zobdobí No é říše (Vogelsang-Eas wood 1992: 26).
To o zd ojení či z ojení ni í může bý použi o osno-
ě iú ku nebo pouze jedné z ěch o sad ni í,  om o
případě ho oříme opolopanamo é azbě (hal -baske
wea e).
Tře ím ypem azby, k e ý je Egyp ě doložen, byla ko-
be co á azba ( apes y wea e, ob . 4). Kjejímu ě šímu
ozšíření šak nedošlo. Ú ek je ořen z ůznoba e ných
ni í, y nep ocházejí celou osno ou od ok aje kok aji, ale
110 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE
5 h p://pe ieca .museums.ucl.ac.uk/dispa che .aspx?ac ion=sea ch&da abase=ChoiceUCLPC&sea ch=accession_numbe =%20%27UC9547%
27&limi =10&SRT0=&TYP0=&SEQ0=&posi ion=1. Přís upné 2. s pna 2019.
pouze její čás í, a y ářejí ak u či ý zo (Kemp – Vogel-
sang-Eas wood 2001: 89). Doloženo je pouze několik pří-
padů, pocházejících ě šinou zk álo ských h obek. Něko-
lik kusů bylo nalezeno například h obce Thu moseIV.
(Ca e – Newbe y 1904: 143–144) nebo Tu anchamona
(C ow oo – Da ies 1941).
kAlco ské s A y
Ho izon ální s a je nejs a ším doloženým použí aným
kalco ským s a em Egyp ě. Jeho p ní yob azení
můžeme idě už na misce zPředdynas ické doby na-
lezené ženském h obě č.3802 na lokali ě Badá í e
20.le ech 20. s ole í (B un on – Ca on-Thompson 1928: 54,
pls. XXXVIII, XLVIII) anyní uložené Pe ieho muzeu
egyp ské a cheologie Londýně (UC9547).5 Přesněj-
ší předs a u ojeho zhledu apouží ání ale posky ují
zob azení h obkách 11. a12. dynas ie Bení Hasanu
(č.3, 15 a17; Newbe y 1893b: Pl. XXIX; Newbe y
1893c: pls. IV, XIII) a aké soudobé modely kalco -
ských dílen, například model z Meke eo y h obky
(Winlock 1955: pls. 25–27).
Konco á bře na oho o s a u byla uko ena do země
d ěma za lučenými pá y kolíků. Mezi ěmi o konco-
ými bře ny byly napnu y osno ní ni ě ozdělené do
d ou sad na liché asudé. Ni ě jedné z ěch o sad byly
k á kými ni ěmi či p o ázky při ázány kpohybli ému
b du adíky němu bylo možné sadu z ednou a y oři
ak p ošlup, k e ým se po é p o áhla ú ko á ni . Opač-
ný p ošlup znikl díky p ohozním amenům – yčím
Ob . 2 Schéma plá no é azby (k esba E. No o ná) /
Fig. 2 Scheme o he abby wea e (d awing E. No o ná)
Ob . 3 Schéma panamo é azby (k esba E. No o ná) /
Fig. 3 Scheme o he baske wea e (d awing E. No o ná)
Ob . 4 Schéma kobe co é azby (k esba E. No o ná) / Fig. 4 Scheme
o he apes y wea e (d awing E. No o ná)

TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 111
6 Egyp ské p ameny zob azují u e ikálních s a ů ě šinou muže, op o i omu ho izon ální s a , alespoň podle doložených ikonog a ických
p amenů amodelů kalco ských dílen, obsluho aly ženy. Více kgende o é o ázce ý oby ex ilií Roeh ig (1996: 19–21)
7 Více kp oblema ice ú ko ých řásní e z ahu ke kalco skému s a u iz Wollne o á (2017: 146–147).
8 PhD . Helena Březino á, Ph.D., p aco nice A cheologického ús a u Akademie ěd České epubliky, se specializuje na p oblema iku ex ilní
ý oby ajejích dokladů a cheologických nálezech zobdobí p a ěku a aného a cholného s ředo ěku.
(p knům) na lečeným sk z osno u pod lichými osno -
ními ni ěmi; p ošlup se u ořil pos a ením amene na
jeho h anu (Ba be 1991: 83–91).
Jedním zp ků odě ů, podle něk e ých bada elů cha-
ak e is ickým p o lá ky kané na ho izon álním s a u,
jsou ok ajo é ú ko é řásně. Na boční s aně kaniny,
upe ného ok aje, byly mezi osno ní ni ě e kány k a -
ší samos a né ni ky ořící řásně. Podle jedné z eo-
ií napomáhaly y oři silný ape ný ok aj lá ky a a
pak lépe d žela s ůj základní a (Kemp – Vogelsang-
-Eas wood 2001: 123). Obje ují se ždy na le é s aně
dokončené kaniny. Ve S řední říši jsou zob azení lidí
nosících ako é řásně běžná, No é říši již méně ob-
yklá (Vogelsang-Eas wood 1992: 29).
Nejpozději od polo iny 18. dynas ie se egyp ských
p amenech obje uje d uhý yp s a u – e ikální. Ni ě
jsou něm napnu y e ikálně, konce osno ních ni í
připe něny k osno nímu bře nu uchycenému poblíž
ho ního k aje ámu asamo ný kaný odě je uko en
u dolního ok aje, akže kadlec ká odspodu naho u
(Ba be 1991: 113).6 D uhou a ian ou, jak ud že os-
no ní ni ě napnu é, je použi í zá aží, jak o bylo běžné
například p a ěké E opě, egyp ských p amenech
šak en o d uh e ikálního s a u není spolehli ě do-
ložen. Veške é ikonog a ické p ameny zob azují pouze
ámo é s a y, někdy nazý ané aké gobelíno é, p o o-
že na om o ypu se dají ká aké kobe ce a apise ie
(Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 333).
Zob azení e ikálního s a u nalezneme několika
h obkách 18. dynas ie Thébách – Džehu ine e o a h ob-
ka (č. 104, Da ies 1929: 234, Fig. 1A; Shedid 1988: 128,
Ta . 5a, 27, 36a), Ne e ho epo a h obka (č. 50; Da-
ies 1933 I: 38, Pls. XLIX, LX; Da ies 1933 II: Pl. III;
Ro h 1913: 16, ig. 14) aNe e enpe o a h obka (Da ies
1948: 49–51, Pl. XXXV; Ro h 1913: 18–19, igs.16A,
16B). U Ba yho Kempa a Gillian Vogelsang-Eas -
wood (2001: 338) lze idě zob azení e ikálního kal-
co ského s a u aké na ápenco ém ala á u naleze-
ném Ama ně (Messiha – Elhi a 1979: 24, Pl. XXXI,
no.586; S ouhal 1994: 69, ob . 72).
Ve ikální s a mohl bý pos a en buď samos a -
ně, nebo byl opřen oněco pe ného. Spodní ám byl
připe něn několika způsoby – umís ěním do žlábku
zemi nebo do žlábku kamenných blocích (Vogel-
sang-Eas wood 1992: 30). Je-li pe ný ám na ikono-
g a ickém ma e iálu znázo něn, je ím za učeno, že
e ikali a zob azeného kalco ského s a u je sku eč-
ná anejde os a ho izon ální ukázaný e smíšené pe -
spek i ě, uEgypťanů běžné (Kemp – Vogelsang-Eas -
wood 2001: 338).
Ve ikální s a bohužel není docho án na žádném
modelu. Ten o nedos a ek je šak ynah azen če nými
a cheologickými nálezy jedno li ých čás í s a u, jako
například ozdělo ače osno ních ni í, podpě b do ého
bře na, p ohozních amen adalších (Kemp– Vogel-
sang-Eas wood 2001: 339–403).
Zajíma ou o ázkou je přechod od použí ání ho i-
zon álního s a u k e ikálnímu. Mohlo by se zdá , že
během No é říše (díky bližším kon ak ům se Západní
Asií) došlo kza edení e ikálního s a u, neboť, mini-
málně u či ém ozsahu, nah adil s a ho izon ální.
Pak by bylo možné ho oři o echnologické ino aci
No é říše. P oblémem o šem je, že zd oje, znichž lze
če pa , nejsou kon inuální. Jedna skupina dokladů ex-
ilní p odukce pochází zobdobí pozdní 11.–12. dyna-
s ie adalší až z hébských h obek zpolo iny 18. dyna-
s ie, edy zobdobí zh uba o400 le mladšího. Je p o o
možné, že hébská no oříšská zob azení předs a ují jen
delší amožná pos upný ý oj u ni ř samo ného Egyp-
a a ehdejší zah aniční kon ak y nemusejí mí na u o
záleži os li . Na íc je spolehli ě doloženo, že Asijci se
Egyp ě ysky o ali již dří ějších obdobích, aje o -
něž po zeno, že několik asijských žen p aco alo jako
kadleny (Hayes 1955: 90). Důleži ým ak em, kněmuž
je řeba přihlédnou , je, že ani doklady ze samo ného
Předního ýchodu nes ědčí oběžném uží ání e ikál-
ního s a u (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 311).
Elizabe h Ba be dá á ýsky e ikálního kalco -
ského s a u do sou islos i spočá kem použí ání ko-
be co é azby k álo ských k uzích (Ba be 1991: 113,
156–162, 290). Na o šak lze namí nou , že dokladů
ak o kaných lá ek je ješ ě méně než dokladů e i-
kálního s a u, na íc odě kaný na om o s a u, jak ho
zob azuje ýzdoba e řech doložených malo aných
h obkách, se zdá bý celý bílý. Je sice p a da, že a o
echnika mohla bý upla něna pouze na s a u e ikál-
ním, nicméně o nik e ak nedokazuje, že by p á ě ona
byla dů odem k y inu í no ého ypu s a u (Kemp –
Vogelsang-Eas wood 2001: 311).
Nelze o šem předpokláda , že by Egypťané přijali no-
ou echnologii, po é začali použí a ýh adně ji a u
s a ou za hli. Mnohem p a děpodobnější je, že pou-
ží ali oba ypy kalco ských s a ů zá o eň. P o něk e é
bada ele jsou dokladem nepře ušeného použí ání ho-
izon álního s a u idocho ané no oříšské lá ky sú ko-
ými řásněmi, ačkoli en o a gumen byl zpochybněn.7
ex ilní nálezy zAbúsí u
Výzkum ex ilních nálezů Abúsí u je p oza ím spíše
e s ých počá cích. P ní, kdo se omu o ma e iálu ě-
no al ap o áděl ex ilně- echnologický p ůzkum, byla
Helena Březino á.8 Vle ech 2008 a2010 zkoumala ex-
ilie da o ané do S a é říše, ale aké do 3. přechodné,
Pozdní aP olemaio ské doby (Březino á 2010 a2011).
Publikace lá ek nalezených  kon ex u sekundá ních
pohřbů e Ve kau eo ě mas abě je pláno ána během
112 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE
oho o oku (Březino á – Wollne o á 2019,  isku).
Au o ka oho o článku ak na azuje na její p áci.
Vě šina nalezeného abúsí ského ex ilu pochází zpo-
hřebních kon ex ů, ak jak je o zhledem kcha ak e u
lokali y očeká a elné. Jediným odlišným nálezo ým
kon ex em jsou lá ky zRane e e o a zádušního ch ámu.
Ve ě šině případů se jedná omalé agmen y. Je nu -
né si položi o ázku, zda jejich současná podoba a eli-
kos odpo ídá omu, jak byly naposledy uží ány, nebo
zda jejich s a není spíše následkem nějších li ů způ-
sobených dlouhodobým uložením zemi. Vpohřeb-
ních kon ex ech je aké nu né zí ú ahu, že kaniny
byly opě o ně ničeny a hány na menší kousky během
yk ádání h obů azá o eň mohlo  ámci h obky do-
jí ke změně jejich pů odní polohy. U či jejich z ah
kos a nímu yba ení – zda se jednalo o samos a ně
uložený ex il, nebo šlo osoučás za inu í ěla zemřelé-
ho, či byly do lá ek zabaleny jiné předmě y – edy může
bý elmi ob ížné amnohdy spíše nemožné.
Tex il nalezený Abúsí u měl ůzné použi í. Přede-
ším sekundá ních pohřbech e Ve kau eo ě mas abě,
ale iudalších nálezů zdří ější doby, k e é nejsou  é-
o p áci analyzo ány, je možné dobře pozo o a použi í
kanin na obinadla mumie asledo a způsob, jakým byla
ěla o ino ána. V om o případě se jedná omumi ikační
p ak iky 3. přechodné doby, a šak zhledem kcha ak-
e u lokali y lze dou a , že se během dalších ýzkumů
podaří doplni pozna ky z é o oblas i ikobdobí S a é
říše. Mezi běžnými agmen y obinadel nacházíme aké
p op aco anější součás i mumi ikačních obalů, jako je
například pohřební maska hodnos áře Me ne ua (ob .5;
Wollne o á 2017: 84–85) či čás i ka onáže zh obky k á-
lo ny Chen kaus III. (Wollne o á 2017: 59).
Jak již bylo u edeno ýše, zdá se bý běžnou p ak i-
kou s a ých Egypťanů použí a p o zabalení ěla a„ y-
cpání“ olných p os o (například mezi nohama) lá ky,
k e é měly pů odně jinou unkci. Jasným dokladem o-
ho o z yku je unika nalezená mezi agmen y pohřbů
e Ve kau eo ě h obce či agmen y uká ů zh obky
AC 31 cen álním Abúsí u (ob . 6; Wollne o á 2017:
70–71, 104–105). Opě o ně použi é jsou p a děpodob-
ně aké šechny agmen y obinadel, na nichž nachá-
zíme š y, lemy adalší cha ak e is iky. Pů odně měly
unkční či es e ický ýznam, jis ě šak nebyly zámě ně
y obeny jako mumi ikační obinadla. Lá ky sou isející
sp ací balzamo ačů během p ocesu mumi ikace byly
ukládány do nádob. VAbúsí u jsou ako é nálezy e-
gis o ány  ámci balzamo acích depozi ů obje e-
ných uIu ay či Menechibnekona (Ba eš – Smolá iko á
2008: 105; Smolá iko á 2009: 5–7).
Ob . 5 Pohřební maska
hodnos áře Me ne ua (16/E/78)
( o o M. Zemina) / Fig. 5 Fune al
mask o an o icial Me ne u
(16/E/78) (pho o M. Zemina)
Ob . 6 Pozůs a ky uká u uniky zh obky AC 31 ( o o D. Wollne o á) / Fig. 6 Remains o he slee e o a unic om omb AC 31
(pho o D. Wollne o á)
TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 113
9 Sys ém označo ání ex ilií ychází ze zk ácené e ze nálezo ého čísla 35/AC26/2008 – mummy ma k 2 aoznačuje konk é ní ex ilii zmumie,
 om o případě A, iz abulka ex ilií Březino á – Wollne o á (  isku).
10 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115738&pa Id=1&sea chTex =6517&
place=42209&page=1. Přís upné 2. s pna 2019.
11 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115744&pa Id=1&sea chTex =6519&
place=42209&ma e ial=18378&page=1. Přís upné 2. s pna 2019.
12 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115686&pa Id=1&sea chTex =6572&
place=42209&ma e ial=18378&page=1. Přís upné 2. s pna 2019.
V h obkách byly lá ky použí ány hojně aké jako
obal či och ana pohřební ýba y. Byly do nich zabaleny
kanopy (např. Iu ao ě h obce, Ba eš – Smolá iko á
2008: 63), ale idalší nádoby snej ůznějším ma e iálem
(če né nálezy opě např. zIu ao y h obky). Přímo e
kaninách byly zabaleny aké předmě y o ganického
pů odu: Vmas abě p incezny Hedže nebu byly e e-
dlejší šach ě nalezeny zby ky – podle yjádření předá-
ka dělníků – sý a nebo masa, za ázané úzkým p uhem
plá na (Ve ne – Callende 2002: 91).
Zajíma ým nálezem je aké dlouhá yč (zlomená na
ři kusy) pocházející z šach y, k e á ede k pohřební
komoře Me ne uo y mas aby. Na jejím po chu byly
docho ány zby ky plá na, š uku a enkého plá ku zla-
a (13/E/78, Ve ne – Callende 2002: 76). Vpohřební
komoře éže h obky byl nalezen aké model (?) penisu,
je připe něný kp uhu lá ky pok y ému bílým š ukem
(Ve ne – Callende 2002: 76).
Tex il byl přichyco án na dře ěný náby ek amohl
slouži jako podklad p o deko aci. Dokladem oho
jsou agmen y skříněk spolych omní ýzdobou na-
lezené pohřebním komplexu k álo ny Chen kaus II.
(89/A/78, Ve ne 2001: 24) či Rane e e o ě zádušním
ch ámu (1012/I/84, Wollne o á 2017: 155).
Něk e é nálezy ex ilií šak nelze, alespoň p oza ím,
spolehli ě in e p e o a . Příkladem může bý nález
č.166/AS79/2015 (ob . 7; Wollne o á 2017: 158–159)
zjižního Abúsí u pocházející z5.dynas ie. Předs a uje
několik lá ek s ázaných doh omady a zájemně p o-
plé aných do jakési sí ě. Vsoučasnos i není možné říci,
kčemu přesně en o předmě sloužil, další bádání snad
ale přinese konk é nější ys ě lení.
VAbúsí u byl o něž učiněn nález uniká ní kaniny,
k e á by jis ě byla elmi zajíma á p o analýzy amohla by
přinés množs í in o mací. Během ýzkumu Ne e i ka-
eo a py amido ého komplexu o iž Ludwig Bo cha d
(1909: 67) nalezl kousek plá na snamalo anými žlu ý-
mi h ězdami na mod ém pozadí. Ten o kus ex ilu byl
uložen be línském No ém muzeu pod číslem18180,
bohužel ho ale dnes nelze zkouma , p o ože se nedocho-
al, zřejmě byl zničen či z acen během 2.s ě o é álky.
úP A A kAnin
U kané lá ky mohly bý dále zdobeny. Do ex ilu mohly
bý ší ány ko álky, oze ky, li y adalší podobné ozdoby.
Něk e é ako é lá ky byly nalezeny například Tu anch-
amono ě h obce (Vogelsang-Eas wood 2000: 280). Nále-
zy yší aných kanin anáši ek jsou s ejně jako malba
na ex ilu méně běžné aobje ují se přede ším až od
No é říše (Vogelsang-Eas wood 2000: 281). Naopak již
od S a é říše se ysky ují příklady pliso ání (Hall 1985).
Jedním zběžnějších způsobů zdobení bylo ba ení.
Ba eny byly buď celé kaniny, nebo byly do neba e-
ných kanin e ká ány ba ené ni ě. To je případ aké
něk e ých lá ek (35_M2_A a38_M_A)9 zVe kau eo y
mas aby Abúsí u, da o aných do 3. přechodné doby:
Ve kané ba e né ni ě, pů odně zřejmě mod é, o-
ří deko podobě jednoho ši okého apě i nebo šes i
enkých p uhů; p uhy mají p a idelný ozes up, za ši o-
kým se s řídají ždy č yři neba ené ač yři mod é ni ě
(Březino á – Wollne o á,  isku).
Podobná kombinace několika enkých ajednoho sil-
nějšího p uhu není na egyp ských lá kách ýjimkou, na-
opak se zdá, že en o ýzdobný p ek byl docela oblíbený.
Ukazují o mimo jiné kaniny uložené B i ském muzeu
Londýně, například EA6517,10 EA651911 či EA6572.12
Ob . 7 Tex ilie zh obky AS 79 (166/AS79/2015) ( o o D.Wollne o á)/
Fig. 7 Tex ile om omb AS 79 (166/AS79/2015) (pho o D. Wollne o á)
114 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE
13 Papy y ní možná byly pů odně uloženy.
Mezi abúsí skými nálezy se ysky uje aké další de-
ko a i ní p ek. Na kaninu je nanesena enká s a
hlinky ana ní je docho ána malba. Někdy je ba e ná
ihlinka; d obné agmen y ba e ných hlinek nachází-
me na několika kaninách ze S a é říše, a o na lá kách
z Rane e e o a zádušního ch ámu – P7183/1–3 a 6
(Wollne o á 2017: 32, ob . 5.3–5.5). Ten o p ek pozo-
ujeme o něž na d ou agmen ech zh obky p incez-
ny Še e neb ej (Vymazalo á 2014: 10, 13; Wollne o á
2017: 97–98).
Podobně zdobená kanina (14/I/98, Wollne o á
2017: 154) byla nalezena aké zásypu pohřební ko-
mo y pano níka Rane e e a na ú o ni zničené dlažby.
Na silně poškozených zlomcích jsou pa né pozůs a ky
če enohnědých amod ých p uhů ošířce cca 1,5 cm
amezi nimi jsou asi 0,5 cm úzké mezip oužky (podle
popisu nálezo é ka ě bílé, podle o og a ie spíše bé-
žo é). U či pů odní účel ěch o zdobených lá ek není
jednoduché. Nabízí se několik in e p e ačních možnos-
í. Může se jedna opozůs a ky pohřební masky, pří-
padně jiné ka onáže.
Další možnos í je, že y o kaniny sloužily jako deko-
ace dře ěného náby ku. Vjiho ýchodní čás i záduš-
ního ch ámu k álo ny Chen kaus II. byla o iž spolu
spapy y nalezena čás íka dře ěné uhly.13 Na om o
íku byla připe něna lá ka spozůs a kem bíle ažlu ě
malo ané elié ní igu y, možná pano níka (Ve ne
2001: 24, Fig. 21). Polych omně zdobená lá ka na dře-
ěné skříňce (1012/I/84, Wollne o á 2017: 155) byla
obje ena aké e s řední čás i mís nos i DY Rane e -
e o ě zádušním ch ámu. Na kanině se nachází s -
a š uku a něm jsou elié ně y edeny hie ogly ické
značky sdocho anou polych omií.
Tře í možnou in e p e aci napo ídá si uace Iu ao ě
h obce zPozdní doby. Ladisla Ba eš aK ě a Smolá i-
ko á (2008: 59) u ádějí, že na něk e ých mís ech byla
mumie na po chu pok y á enkou s ičkou ok o ě
zba eného š uku. Je edy možné, že unkci ba eného
s chního ubáše mohly mí o něž d a agmen y ka-
niny 38_M_J ze sekundá ního pohřbu nalezeného e
Ve kau eo ě mas abě spozůs a kem malby čás i p áka,
zřejmě sokola (Březino á – Wollne o á,  isku; ob .na
i ulní s aně obálky). Ty o agmen y nepocházejí bo-
hužel zmumie docho ané in si u, byly yp epa o ány
ze změ i kos í a kanin yz ednu ých při ýzkumu.
Není p o o možné přesně u či , e k e ých mís ech na
mumii se a o kanina nacházela azda ořila nejs ch-
nější ( idi elnou) s u obalů m ého ěla, či zda byla
přek y a dalšími s ami jiných kanin.
zá ě
VAbúsí u byly nalezeny kaniny pocházející pře ážně
ze S a é říše, ale aké ze 3. přechodné, Pozdní aP ole-
maio ské doby. Zposledních d ou zmíněných období
je doloženo pouze několik agmen ů. Ani po o nání
lá ek ze S a é říše a3. přechodné doby p a děpodobně
nepřinese mnoho úspěchu. Jak již bylo ýše naznače-
no, echnologie ý oby se během s ale í příliš neměnila
aani ino ace podobě e ikálního kalco ského s a-
u nezpůsobila elké změny cha ak e is ice ex ilních
ý obků.
Je řeba mí na pamě i, že ač je dosa adních abúsí -
ských nálezů nemálo, není možné s a ě zá ě y o ý oji
ex ilní p odukce Egyp ě pouze na nich. Mezi zkou-
manými obdobími je značná časo á p odle a, ap o o
je jis ě důleži é šíma si odlišnos í ulá ek z ůzných
období. Pozna ky je o něž řeba neus ále kon on o a
snálezy zdalších lokali izbylých časo ých e ap, k e é
Abúsí u de eko ány nejsou.
Abúsí ské kaniny se echnologicky nijak neodlišují
od nálezů zjiných lokali . Jejich p ůzkum apublika-
ce, zejména něk e ých ýjimečných příkladů, má šak
přes o elký ýznam. Pod obně publiko aných obje ů
o ex ilních ma e iálech je o iž doposud elice málo,
a každý další edy přináší cenné in o mace, uži ečné
zejména p o s o ná ání au čo ání speci ik ex ilních
ý obků jedno li ých období egyp ských dějin.
P o oby a ele s a ého Egyp a, s ejně jako p o dneš-
ního člo ěka, bylo p ak icky nemožné se denně nese -
ká a smnožs ím lá ek a ůzných ý obků znich. Už
jen p o o má elký smysl je zkouma . Lze ak nahlíže
do nej ůznějších aspek ů ži o a Egypťanů, do souk o-
mí jejich domácnos í, do jejich p ezen ace sebe sama
na eřejnos i sk ze oblečení, do náboženských před-
s a , k e é yjadřo ali například p os řednic ím odí-
ání kul o ních soch či přinášení obě in, ido jejich
předs a o om, jakým způsobem bylo nu né zaopa-
ři ělo, aby byl zemřelý přija mezi blažené zesnulé.
Naský á se ím jedinečná možnos pozná a s a o-
egyp skou společnos sk ze ma e iál, k e ý se ysky-
o al e šech společenských s ách napříč celými
dějinami. S aří Egypťané přede ším díky s ému z yku
mumi iko a , o ino a ělo azaopa řo a zemřelého
množs ím obě in (asamozřejmě idíky příhodným
pří odním podmínkám) oho o ma e iálu posky li ke
zkoumání dos a ek.
li e A u A:
Allio , Mau ice
1949 Le cul e d’Ho us à Ed ou au emps des P olémées, Le Cai e:
Ins i u ançais d’a chéologie o ien ale [Biblio hèque d’é ude
20/1].
Ba be , Elizabe h Wayland
1991 P ehis o ic Tex iles. The De elopmen o Clo h in he Neo-
li hic B onze Ages wi h Special Re e ence o he Aegean, P ince-
on: P ince on Uni e si y P ess.
Ba eš, Ladisla – Smolá iko á, K ě a
2008 The Sha Tomb o Iu aa – Volume I: A cheology, P ague:
Czech Ins i u e o Egyp ology, Facul y o A s, Cha les Uni-
e si y in P ague [Abusi XVII].