Textilní produkce ve starém Egyptě a její doklady z Abúsíru

106 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE Tex ilní p odukce e s a ém Egyp ě ajejí doklady zAbúsí u Ancien Egyp ian ex ile p oduc ion wi h he ocus on inds om Abusi Do o ea Wollne o á Abs Ak Cílem oho o článku je na základě a cheologických iikonog a ických p amenů předs a i ex ilní p odukci e s a o ěkém Egyp ě. Lá ky a ý obky znich předs a o aly o iž elmi důleži ou komodi u p o ázející každodenní ži o člo ěka. P ní čás se zaměřuje na ůzné použi í ex ilu, ak jak ho dokumen ují a cheologické nálezy, k omě odí ání byl o iž ex il při ozeně hojně yuží án domácnos i, p o une ální po řeby, nábožens í, měl aké s ou ekonomickou unkci. D uhá čás pojed- ná á o echnologii ý oby kanin a ex ilních p oduk ů. Nejběžnější su o inou p o ý obu byl len, ale zácněji se použí aly aké jiné os linné či ži očišné ma e iály. Přip a ená lněná lákna bylo nu né upřís , ikonog a ické p ameny ukazují, že exi- s o alo několik způsobů, jakými byla a o činnos p o áděna. Z láš ní pozo nos je ěno ána kaní. Nálezy naznačují, že e s a o ěkém Egyp ě byly známy d a d uhy kalco ských s a ů – ho izon ální a e ikální. Rozsah použí ání obou ěch o ypů je bada eli dlouho disku o án, nejasná je zejména o ázka, kdy aza jakých podmínek začal bý použí án e ikální s a . Ho o ý ex ilní ý obek mohl bý zdoben nej ůznějšími způsoby, článek předs a uje z láš ě y, k e é se obje ují na abúsí - ských nálezech. Zá ě em jsou zmíněny ůzné a cheologické kon ex y, ze k e ých pochází kaniny zk álo ské nek opole Abúsí u, azá o eň jsou u edeny příklady ěch nejzajíma ějších zdejších lá ek, da o aných, zhledem kcha ak e u lokali y, do 3.a1. isícile í př. K . klíčo á slo A ex il – ý oba – Abúsí – S a á říše – 3. přechodná doba – Pozdní doba – mumi ikace Abs Ac The aim o his a icle is o p esen he ex ile p oduc ion in ancien Egyp . This ma e ial igu ed p ominen ly in all aspec s o li e o he Egyp ians. In o ma ion abou i de i es om he ab ics hemsel es and om he ep esen a ion on omb-pain ings and models o wo kshops. In he i s pa , he au ho poin s o di e en uses o ex ile as documen ed in a chaeological inds. Besides he clo hes i was plen i ully needed in he households, o une al use, in eligion and i has also i s economical unc ion. The second pa deals wi h he echnology o p oduc ion o ex ile. The mos common aw ma e ial o p oduc ion was lax, bu in equen ly o he plan o animal ma e ials we e also used. The p epa ed lax ya ns had o be spun and iconog aphical sou ces show ha he e we e se e al ways in which his ac i i y was ca ied ou . Special a en ion is paid o wea ing. Findings indica e ha in ancien Egyp wo ypes o looms we e known – ho izon al and e ical. The ex en o use o bo h o hese ypes has been discussed by esea che s o along ime. The inished p oduc s could be deco a ed in a a ie y o ways, he a icle p esen s especially hose ha a e used on ma e ial om Abusi . Finally, a ious a chaeological con ex s o Abusi ex ile inds a e ou lined along wi h he unc ions o his ma e ial. Examples o some mos in e es ing ex ile inds a e also p esen ed. Due o he cha ac e o he si e, hey a e da ed o he Thi d and Fi s Millennium BC. keywo ds ex ile – p oduc ion – Abusi – Old Kingdom – Thi d In e media e Pe iod – La e Pe iod – mummi ica ion TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 107 1 h ps://www. mo.nl/en/collec ion/sea ch-collec ion/collec ion-piece/?objec =AU%2041-b. Přís upné 2. s pna 2019. Od ynalezení způsobu, jakým byla zp aco á ána os - linná aži očišná lákna, jak byla splé ána a kána, se ex ilní ý obky s aly nezas upi elnými přinej ůzněj- ších činnos ech lidských společnos í. Cílem oho o článku je na základě a cheologických iikonog a ických p amenů předs a i ex ilní p odukci e s a o ěkém Egyp ě, kde měly kaniny, s ejně jako jiných společ- nos ech, elmi ši okou škálu upla nění. Lá ky a ý ob- ky znich předs a o aly elmi důleži ou komodi u p o- ázející každodenní ži o člo ěka. Z láš ní pozo nos je pak ěno ána nálezům zAbúsí u, dlouhole ého p aco- iš ě českých egyp ologů. Použi í ex ilií Nejběžnějším yuži ím ex ilií, se k e ým se lidé se ká- ali každodenně, bylo při ozeně oblečení. Mezi dolože- nými egyp skými nálezy můžeme ozliši d a základní ypy – odě , k e ý byl ořen kusem lá ky omo aným kolem ěla nej ůznějšími způsoby, aodě s řižený do konk é ního a u a seši ý doh omady (Vogelsang- -Eas wood 2000: 286–290). Ši oké yuži í měl ex il aké  domácnos i. A - cheologicky jsou doloženy nálezy učníků, například z maso ého h obu ojáků z Dé el-Bah í (Winlock 1945: 32). Vh obce Chaa, předs a eného p ací, Dé el-Medíně bylo zase nalezeno ložní p ádlo (Schiapa- elli 1927: Fig.105). Použí ání sáčků, py lů apodob- ných předmě ů sloužících kukládání apřenášení nej- ůznějšího ma e iálu je doloženo nejen a cheologicky (nález AU41 leidenském Rijksmuseum an Oudhe- den),1 ale iikonog a icky, například Ne e ho epo ě h obce (Da ies 1933I: Pl. XVIII). Lá ky byly běžně po- uží ány ipři peče ění: P o ázek byl pře ázán přes ex- il ana něj pak byla umís ěna hliněná pečeť. Množs í peče í s ex ilními o isky bylo nalezeno zádušním ch ámu pano níka Rane e e a  Abúsí u, například pečeť P6808a uložená Náp s ko ě muzeu asijských, a ických aame ických kul u P aze (Jeřábek 2017: 26, 51, Pl. VI.1). Tex ilní ý obky nacházely s é upla nění i hospo- dářs í. Použí aly se například jako il ační ma e iál při ymačká ání inných h oznů či při ý obě oleje, jak je pa né například z yob azení Bake o ě h obce Bení Hasanu (Newbe y 1893c: Pl. VI). Také p o p áci sdomácími z ířa y bylo zapo řebí nej ůznějších lá ek– při jejich zapřažení či jako jejich och ana při při azo- ání nákladu. Další množs í ex ilu bylo yuží áno sou islos- i sdop a ními p os ředky a ojens ím – ozy (jako pok ý ky podlahy ozu) aloděmi (jako plach y kon- s ukci s říšek na och anu pasažé ů před sluncem ajako y, k e é byly poháněné ě em. Zajíma ý je nález lodní plach y, jež byla d uho ně oz hána apouži a jako obi- nadla mumie (Goyon – Josse 1988: 129–132). Válečné s any aké musely ke s é ý obě spo řebo a značné množs í ex ilu, bohužel doposud nebyl učiněn žádný a cheologický nález oho o ypu, k e ý by přiblížil, jak konk é ně ypadaly. Ani lajky as anda y není možné mezi ex ilními ý obky opomenou . Lá ky měly elký ýznam aké ekonomice, p o o- že ungo aly jako o ma ýpla y či přídělu, jako da y ap os ředky e směnném obchodu (Kemp 2006: 257). Ši oké upla nění měly i lékařs í (Vogelsang-Eas - wood 2000: 294). Ch ámy po řebo aly bý zásobeny množs ím lá ek p o p o ádění i uálů, například p o denní ch ámo ý i uál, při němž byla oblékána kul o ní socha božs a (Allio 1949: 1–196; Mo e 1902: 178–190). Velký objem kanin byl zapo řebí p o účely une ál- ní. P á ě ěch o ex ilií se docho alo nej íce apřiná- šejí elké množs í in o mací, ať už se jednalo oobi- nadla, e k e ých byla ěla za inu a, nebo obaly p o ůzné obě iny či lá ky jako samos a nou součás po- hřební ýba y. Ob . 1 Scéna zh obky hodnos áře Dagy Thébách (TT 103) zob azující příp a u láken apředení. D uhá žena zle a zřejmě seská á s azky láken doh omady apřip a uje ak ni , k e á bude následně upředena (podle Da ies 1913: Pl. XXXVII) / Fig. 1 Scene showing he p epa a ion o lax in he omb o Daga a Thebes (TT 103). The second woman om he le is p obably splicing he bundles o ib es oge he and p epa ing hem o spinning (a e Da ies 1913: Pl. XXXVII) 108 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE 2 h p://ha bou .man.ac.uk/mmcus om/Display.php?i n=389945&Que yPage=%2Fmmcus om%2FEgyp Que y.php. Přís upné 2.s pna 2019. 3 G ace Ma y C ow oo (1931: 32) e s é knize podá á zp á u os ém pozo o ání mode ní egyp ské esnici Nahja, kde byl len máčen podle eplo y okolo 15 dní. Obje ují se aké lá ky, k e é měly pů odně jinou unk- ci, sekundá ně šak našly upla nění p á ě pohřebním kon ex u, a o buď  celku, nebo jen jejich čás . Na z yk opě o ného použi í nošených odě ů e une ál- ním kon ex u může na áže lamen ace do y Ne e - ho epo ě h obce  Šéch Abd el-Ku ně č. 50 (Da ies 1933I: 41, Pls. XXIV aLXIa): „Ten, k e ý měl množs í jemných lá ek amilo al odě y, leží obnošeném odě- u (s x) če ejška“. K omě odě ů zemřelého bylo aké zřejmě žádoucí získa p o s ůj pohřeb lá ky pů odně použi é jako odě p o kul o ní sochy bohů. Dokladem může bý nápis na jedné z kanin, níž bylo zabaleno ělo k álo ny Me i amon: „Plá no, k e é y ořil ele- kněz Amonů Masaha i, osp a edlněný, p o s ého o ce Amona,  oce 18“ (Winlock 1929: 29). O om o z y- ku může zřejmě ho oři idalší z ex ů Ne e ho epo ě h obce: „Mé ělo je čis é, obd žel jsem obnošený odě (s x) a iděl P ah-Soka a“ (Da ies 1933I: 53). mA e iály P o ý obu ex ilu Nejběžnější egyp skou su o inou, ze k e é se ex ilie y áběly, byl len. Ros e mí ném podnebí, e S ředo- moří as epních pásech se e ní polokoule (Zoha y – Hop 2000: 114). Domes iko aný len (Linum usi a is- simum, česky len se ý) je op o i di okým d uhům jen jednole á os lina, do ůs á do ýšky 1 m, má malé o - né lis y s řídající se na dlouhém s onku a5 ok ě ních lís ků, k e é k e ou modře (Ge me 1985: 100; Vogel- sang-Eas wood 1992: 4). Plody mají podobu obolky s10 semeny aplné z alos i jich do os e ě šinou 6–7 (Ge me 1985: 100). Nejs a ší doklady p o domes ika- ci lnu pocházejí zdnešního I áku ze 6. isícile í př. K . (Ba be 1991: 12). Ve s a ém Egyp ě byly zřejmě známy d a d uhy lnu – len se ý ajeho di oký předchůdce len úzkolis ý (Linum bienne). Ten aké do ůs á ýšky zh uba 1 m, k í ky má ale bílé (Vogelsang-Eas wood 2000: 270). Tobolka se semeny lnu byla nalezena Guyem B un onem na lokali ě Badá í (3000/3, B un on – Ca on-Thompson 1928: 63). Je popsána jako menší, shlubšími d ážkami, než má běžnější Linum usi a issimum, aje edy možné, že šlo olen úzkolis ý (Vogelsang-Eas wood 1992: 5). S onek lnu je ořen z několika s e . P o ý o- bu plá na jsou důleži é s azky láken, k e é leží mezi ků ou (ko exem) alýkem ( loémem). Abychom a o lákna získali, je nu né os a ní s y ods ani (Vogel- sang-Eas wood 1992: 5). K omě lnu byly Egyp ě yuží ány idalší os liny, a o ju a (Co cho us capsula is), konopí (Cannabis sa i- a) nebo amie (Boehme ia ni ea). P o ex ilní ý obu bylo možné yuží isu o iny ži očišného pů odu, ze- jména o čí lnu akozí s s (Kemp – Vogelsang-Eas - wood 2001: 23). zP Aco ání lněných láken Se í lnu p obíhalo zh uba polo ině lis opadu po zá- pla ách. Nejp e bylo nu né zo a pole doby kem apo- é zí semena ze skladiš ě, což se jis ě neobešlo bez řád- ného úřednického zdokumen o ání, jak je možné idě na scéně eVe e nio ě h obce (h obka 25) zŠéch Saídu (Da ies 1901: Pl. XVI). Mnohá zob azení h obkách S a é aS řední říše dokládají, že len se čas o sel spolu sobilím, samo ná echnika se í se šak lišila – podle ikonog a ie se obilí selo ozhazo áním sho a, kdež o len se sel spodním pohybem. Gillian Vogelsang-Eas - wood u ádí, že am, kde se dodnes seje len učně, se použí ají s ejné echniky. Nakonec byly na pole nahná- ny o ce nebo jiná z ířa a, aby z na zadupala do země (Vogelsang-Eas wood 1992: 5–6). Zh uba ři ýdny á, než len do os e. Z alý je oka- mžiku, když u adnou k ě y aobje í se semena. Vel- mi důleži ý je přesný čas sklizně, p o ože s áří os liny o li ňuje použi í láken. Pokud byl len sklizen ješ ě mladý azelený, mohlo zněj bý y obeno jemné plá - no, oněco z alejší len byl hodný p o běžné oblečení, abyl-li len s a ý, y áběla se zněj h ubá lá ka ap o azy (Vogelsang-Eas wood 1992: 5–6; Ba be 1991: 13). Len, na ozdíl od obilí, se nekosil, ale y há al ze země ak, aby lákno zůs alo co nejdelší. Ros liny pak byly s ázány do s azků asušeny na slunci, jak lze pozo- o a například eVe e niho h obce ze S a é říše nebo aké no oříšské Pahe iho h obce el-Kábu (Tylo – G i i h 1894: Pl. IV). Podle ikonog a ických dokladů se do sklízení zapojo ali muži iženy. Po ysušení os lin bylo nu né ods ani obolky se z ny. Na o se použí alo několik me od – buď se jed- noduše haly učně, nebo se použí al speciální hře- ben ask ze jeho zuby se s onky p očesá aly (zob azení např. Pahe ihoh obce nebo no oříšské h obce písa- ře Menny Thébách; Pe ie 1914: ob . mezi s anami 96–97). Dře ěný předmě , k e ý byl iden i iko án jako česací hřeben, byl nalezen Káhúnu anyní se nachází Manches e ském muzeu (no. 6860).2 Získaná z na se použí ala na ý obu oleje asnad aké jako po a a p o z ířa a (Ge me 1985: 100–101). Aby Egypťané získali lákna, ze k e ých bylo možné upřís ni ě, bylo zapo řebí ze s onků lnu ješ ě ods a- ni zdře na ělé nější čás i – en o p oces se nazý á deko ikace. To o bylo možné p o és buď přímým od- lupo áním za sucha, o šem e ek i nější me odou bylo máčení (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 30). Len se položil do pomalu ekoucí ody. Doba, po jakou se len máčel, zá isela na ypu lnu a eplo ě ody, ale zh uba o bylo 10–14 dní.3 Po é, co se ze lnu odpla ily nější s y, byl sušen na slunci. Pak následo ala další áze příp a y lákna před předením, a o mlácení. Do ysušených s onků se louklo ak, aby se oddělily zby ky jejich zdře na ělých TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 109 4 Ten o a se obje uje na konci S řední říše a ozšířil se zejména během No é říše. čás í. Ta o áze  egyp ských ob azo ých p amenech zob azena není, ale několik indicií naznačuje, že  Egyp ě p obíhala (Vogelsang-Eas wood 1992: 11). C ow oo pos řehla e 20. le ech 20. s ole í e esnici Nahja, že k omu o účelu byly yuží ány dře ěné palice (C ow oo 1931: 34). Ty éž palice byly nalezeny aké na s ředo- ino oříšských lokali ách, například Ama ně (Pee – Wolley 1923: pls. XIX:3 [22/102], 4 [22.121]). Mís o mlácení se len mohl aké p o aho a mezi dře- ěnými yčemi. Tu o ázi příp a y lnu lze idě zob aze- nou na scénách e d ou h obkách: e s ředoříšské h ob- ce ezí a Dagy (TT 103, Da ies 1913: Pl. XXXVII; iz ob . 1) a no oříšské Džehu ine e o ě h obce (TT104, Da ies 1929: 234). Vp ním případě jsou yčky k a ší a d uhém delší, ale p incip je s ejný. Předení Před samo ným předením bylo ješ ě nu né přip a i předi o ak, aby ořilo jedno dlouhé lákno. Kp o- dloužení délky ni í použí ali Egypťané echniku akz a- ného skaní. S azky láken či ni ě se zák u em Sbyly e s ejném smě u (S) skány doh omady. Délka skané čás i jedno li ých ni í činila 5–20 cm. Použi í é o echniky lze naléz uh ubých iex émně jemných kanin (Vogel- sang-Eas wood 2000). Podle docho aných zob azení se zdá, že u o čin- nos dělaly pře ážně ženy, a o olo áním láken buď na s ehně, nebo na polok uho é o mě, k e á s ála před nimi. To o álení lze idě e ýzdobě h obek ezí a Dagy (Da ies 1913: Pl. XXXVIII), Džehu iho epa Dé el-Be še (Newbe y 1893a: Pl. XXVI) či Džehu ine e a Thébách (Da ies 1929: 239). Tak o přip a ená dlouhá lákna se pak buď s očila do klubka, jak je možné idě například Che iho h obce Bení Hasanu (Newbe y 1893c: Pl. XIII), nebo na inula na cí ky (h obka ezí a Dagy – Da ies 1913: Pl. XXXVII). VDžehu iho epo ě h obce se nachází zajíma é zob- azení ješ ě jednoho de ailu celého p ocesu. Zdá se, že jedna ze zob azených žen si lákno p o ahuje sk ze ús a, p a děpodobně ho ak slinami lhčila, aby bylo spoji é ane ozpadalo se. Ta o p ak ika se něk e ých oblas ech S ředomoří ud žela dodnes a aké C ow oo (1931: 34) o o e 20. le ech 20. s ole í pozo o ala ně- k e ých čás ech Ho ního Egyp a a Súdánu. Al e na- i ní me odou bylo lhčení p s ů před předením nebo na lhčení celého klubka (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 70–71; Vogelsang-Eas wood 1992: 14–15). Když byla lákna ak o přip a ena, mohlo se za- čí spředením. To je echnika, při k e é se s azek láken s áčí do jedné dlouhé pe né ni i. Do pohybu bylo u edeno ře eno adíky jeho o áče- ní se lákna zak uco ala. Smě , jakým se ře eno o- čilo, se od ážel zák u u ni í. Popisuje se jako zák u S(p o i smě u hodino ých učiček), Z(po smě u ho- dino ých učiček) nebo I(bez zák u u). Upředená ni se nakonec opě smo ala do klubka (Vogelsang-Eas - wood 1992: 15). ZeS a é říše jsou známa zob azení předení láken p o ý obu sí í (Fi h – Gunn 1926: 36). Předení p o ý obu plá na bylo znázo něno až pozdějších obdo- bích. P á ě podle s ředoříšských ano oříšských h obo- ých yob azení amodelů můžeme ozliši ři me ody předení, k e é se Egyp ě použí aly (podle Vogelsang- -Eas wood 1992: 16–17). P ní je akz ané uchopené ře eno (g asped spindle). Ta o me oda spočí á  om, že přip a ené lákno je p o lečeno sk z k uh nebo přes nějakou podpě u, například idlici na yči, apak je pře- deno na elkém ře enu d ženém obou ukách. Dal- ší je akz ané podepřené ře eno (suppo ed spindle). Při uži í é o me ody přadlák či přadlena jednou ukou podpí á předené lákno ad uhou ukou přid žuje oz- očené ře eno. Poslední me odou je akz ané hozené ře eno (d op spindle) – je oz očeno olo áním po s ehně zd iženém do odo o né polohy apak odhoze- no. Ta o me oda má d ě hla ní ýhody: Vře eno se očí daleko ychleji než pouhým o áčením  uce ajedním odhozením je ak o možné upřís delší kus ni i. Předení je doloženo če nými a cheologickými nále- zy. Mezi ně pa ří přesleny – malé předmě y, nejčas ěji zho o ené ze dře a či kamene, k e é byly nasazené na dříku ře ena a sloužily am jako o ační se ačník. Na ozdíl od e opského způsobu uží ání se Egyp ě přeslen na lékal na ho ní čás dříku, jak ukazují iko- nog a ické p ameny (např. Da ies 1929: 234; Newbe y 1893c: Pl.XIII). Doloženo je jen omezené množs í a- ů, ě šinou byly disko i é či kopulo i é.4 Dříky ře ena byly někdy nalezeny zahnu é, buď p o o, že byly čas o y obeny ze žeb a palmo ého lis u, k e é je zahnu é při ozeně (Vogelsang-Eas wood 1992: 19), nebo bylo p ohnu í dříku způsobeno d uho ně li em p os ředí. kAní Tkaní je p oces p o azo ání d ou nebo íce sad ni í podle předem z oleného sys ému za účelem y oření plošné ex ilie. Nejjednodušší o mou azby je akz aná plá no á azba ( abby wea e, ob . 2), a je doložena už od p ehis o ie (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 89). K omě plá no é azby se Egyp ě ysky uje i az- ba panamo á (baske wea e, ob . 3). Ta ychází z az- by plá no é, ale jedno li é sady ni í jsou zd ojené či z ojené. Vě šina dokladů oho o ypu azby pochází až zobdobí No é říše (Vogelsang-Eas wood 1992: 26). To o zd ojení či z ojení ni í může bý použi o osno- ě iú ku nebo pouze jedné z ěch o sad ni í,  om o případě ho oříme opolopanamo é azbě (hal -baske wea e). Tře ím ypem azby, k e ý je Egyp ě doložen, byla ko- be co á azba ( apes y wea e, ob . 4). Kjejímu ě šímu ozšíření šak nedošlo. Ú ek je ořen z ůznoba e ných ni í, y nep ocházejí celou osno ou od ok aje kok aji, ale 110 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE 5 h p://pe ieca .museums.ucl.ac.uk/dispa che .aspx?ac ion=sea ch&da abase=ChoiceUCLPC&sea ch=accession_numbe =%20%27UC9547% 27&limi =10&SRT0=&TYP0=&SEQ0=&posi ion=1. Přís upné 2. s pna 2019. pouze její čás í, a y ářejí ak u či ý zo (Kemp – Vogel- sang-Eas wood 2001: 89). Doloženo je pouze několik pří- padů, pocházejících ě šinou zk álo ských h obek. Něko- lik kusů bylo nalezeno například h obce Thu moseIV. (Ca e – Newbe y 1904: 143–144) nebo Tu anchamona (C ow oo – Da ies 1941). kAlco ské s A y Ho izon ální s a je nejs a ším doloženým použí aným kalco ským s a em Egyp ě. Jeho p ní yob azení můžeme idě už na misce zPředdynas ické doby na- lezené ženském h obě č.3802 na lokali ě Badá í e 20.le ech 20. s ole í (B un on – Ca on-Thompson 1928: 54, pls. XXXVIII, XLVIII) anyní uložené Pe ieho muzeu egyp ské a cheologie Londýně (UC9547).5 Přesněj- ší předs a u ojeho zhledu apouží ání ale posky ují zob azení h obkách 11. a12. dynas ie Bení Hasanu (č.3, 15 a17; Newbe y 1893b: Pl. XXIX; Newbe y 1893c: pls. IV, XIII) a aké soudobé modely kalco - ských dílen, například model z Meke eo y h obky (Winlock 1955: pls. 25–27). Konco á bře na oho o s a u byla uko ena do země d ěma za lučenými pá y kolíků. Mezi ěmi o konco- ými bře ny byly napnu y osno ní ni ě ozdělené do d ou sad na liché asudé. Ni ě jedné z ěch o sad byly k á kými ni ěmi či p o ázky při ázány kpohybli ému b du adíky němu bylo možné sadu z ednou a y oři ak p ošlup, k e ým se po é p o áhla ú ko á ni . Opač- ný p ošlup znikl díky p ohozním amenům – yčím Ob . 2 Schéma plá no é azby (k esba E. No o ná) / Fig. 2 Scheme o he abby wea e (d awing E. No o ná) Ob . 3 Schéma panamo é azby (k esba E. No o ná) / Fig. 3 Scheme o he baske wea e (d awing E. No o ná) Ob . 4 Schéma kobe co é azby (k esba E. No o ná) / Fig. 4 Scheme o he apes y wea e (d awing E. No o ná) TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 111 6 Egyp ské p ameny zob azují u e ikálních s a ů ě šinou muže, op o i omu ho izon ální s a , alespoň podle doložených ikonog a ických p amenů amodelů kalco ských dílen, obsluho aly ženy. Více kgende o é o ázce ý oby ex ilií Roeh ig (1996: 19–21) 7 Více kp oblema ice ú ko ých řásní e z ahu ke kalco skému s a u iz Wollne o á (2017: 146–147). 8 PhD . Helena Březino á, Ph.D., p aco nice A cheologického ús a u Akademie ěd České epubliky, se specializuje na p oblema iku ex ilní ý oby ajejích dokladů a cheologických nálezech zobdobí p a ěku a aného a cholného s ředo ěku. (p knům) na lečeným sk z osno u pod lichými osno - ními ni ěmi; p ošlup se u ořil pos a ením amene na jeho h anu (Ba be 1991: 83–91). Jedním zp ků odě ů, podle něk e ých bada elů cha- ak e is ickým p o lá ky kané na ho izon álním s a u, jsou ok ajo é ú ko é řásně. Na boční s aně kaniny, upe ného ok aje, byly mezi osno ní ni ě e kány k a - ší samos a né ni ky ořící řásně. Podle jedné z eo- ií napomáhaly y oři silný ape ný ok aj lá ky a a pak lépe d žela s ůj základní a (Kemp – Vogelsang- -Eas wood 2001: 123). Obje ují se ždy na le é s aně dokončené kaniny. Ve S řední říši jsou zob azení lidí nosících ako é řásně běžná, No é říši již méně ob- yklá (Vogelsang-Eas wood 1992: 29). Nejpozději od polo iny 18. dynas ie se egyp ských p amenech obje uje d uhý yp s a u – e ikální. Ni ě jsou něm napnu y e ikálně, konce osno ních ni í připe něny k osno nímu bře nu uchycenému poblíž ho ního k aje ámu asamo ný kaný odě je uko en u dolního ok aje, akže kadlec ká odspodu naho u (Ba be 1991: 113).6 D uhou a ian ou, jak ud že os- no ní ni ě napnu é, je použi í zá aží, jak o bylo běžné například p a ěké E opě, egyp ských p amenech šak en o d uh e ikálního s a u není spolehli ě do- ložen. Veške é ikonog a ické p ameny zob azují pouze ámo é s a y, někdy nazý ané aké gobelíno é, p o o- že na om o ypu se dají ká aké kobe ce a apise ie (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 333). Zob azení e ikálního s a u nalezneme několika h obkách 18. dynas ie Thébách – Džehu ine e o a h ob- ka (č. 104, Da ies 1929: 234, Fig. 1A; Shedid 1988: 128, Ta . 5a, 27, 36a), Ne e ho epo a h obka (č. 50; Da- ies 1933 I: 38, Pls. XLIX, LX; Da ies 1933 II: Pl. III; Ro h 1913: 16, ig. 14) aNe e enpe o a h obka (Da ies 1948: 49–51, Pl. XXXV; Ro h 1913: 18–19, igs.16A, 16B). U Ba yho Kempa a Gillian Vogelsang-Eas - wood (2001: 338) lze idě zob azení e ikálního kal- co ského s a u aké na ápenco ém ala á u naleze- ném Ama ně (Messiha – Elhi a 1979: 24, Pl. XXXI, no.586; S ouhal 1994: 69, ob . 72). Ve ikální s a mohl bý pos a en buď samos a - ně, nebo byl opřen oněco pe ného. Spodní ám byl připe něn několika způsoby – umís ěním do žlábku zemi nebo do žlábku kamenných blocích (Vogel- sang-Eas wood 1992: 30). Je-li pe ný ám na ikono- g a ickém ma e iálu znázo něn, je ím za učeno, že e ikali a zob azeného kalco ského s a u je sku eč- ná anejde os a ho izon ální ukázaný e smíšené pe - spek i ě, uEgypťanů běžné (Kemp – Vogelsang-Eas - wood 2001: 338). Ve ikální s a bohužel není docho án na žádném modelu. Ten o nedos a ek je šak ynah azen če nými a cheologickými nálezy jedno li ých čás í s a u, jako například ozdělo ače osno ních ni í, podpě b do ého bře na, p ohozních amen adalších (Kemp– Vogel- sang-Eas wood 2001: 339–403). Zajíma ou o ázkou je přechod od použí ání ho i- zon álního s a u k e ikálnímu. Mohlo by se zdá , že během No é říše (díky bližším kon ak ům se Západní Asií) došlo kza edení e ikálního s a u, neboť, mini- málně u či ém ozsahu, nah adil s a ho izon ální. Pak by bylo možné ho oři o echnologické ino aci No é říše. P oblémem o šem je, že zd oje, znichž lze če pa , nejsou kon inuální. Jedna skupina dokladů ex- ilní p odukce pochází zobdobí pozdní 11.–12. dyna- s ie adalší až z hébských h obek zpolo iny 18. dyna- s ie, edy zobdobí zh uba o400 le mladšího. Je p o o možné, že hébská no oříšská zob azení předs a ují jen delší amožná pos upný ý oj u ni ř samo ného Egyp- a a ehdejší zah aniční kon ak y nemusejí mí na u o záleži os li . Na íc je spolehli ě doloženo, že Asijci se Egyp ě ysky o ali již dří ějších obdobích, aje o - něž po zeno, že několik asijských žen p aco alo jako kadleny (Hayes 1955: 90). Důleži ým ak em, kněmuž je řeba přihlédnou , je, že ani doklady ze samo ného Předního ýchodu nes ědčí oběžném uží ání e ikál- ního s a u (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 311). Elizabe h Ba be dá á ýsky e ikálního kalco - ského s a u do sou islos i spočá kem použí ání ko- be co é azby k álo ských k uzích (Ba be 1991: 113, 156–162, 290). Na o šak lze namí nou , že dokladů ak o kaných lá ek je ješ ě méně než dokladů e i- kálního s a u, na íc odě kaný na om o s a u, jak ho zob azuje ýzdoba e řech doložených malo aných h obkách, se zdá bý celý bílý. Je sice p a da, že a o echnika mohla bý upla něna pouze na s a u e ikál- ním, nicméně o nik e ak nedokazuje, že by p á ě ona byla dů odem k y inu í no ého ypu s a u (Kemp – Vogelsang-Eas wood 2001: 311). Nelze o šem předpokláda , že by Egypťané přijali no- ou echnologii, po é začali použí a ýh adně ji a u s a ou za hli. Mnohem p a děpodobnější je, že pou- ží ali oba ypy kalco ských s a ů zá o eň. P o něk e é bada ele jsou dokladem nepře ušeného použí ání ho- izon álního s a u idocho ané no oříšské lá ky sú ko- ými řásněmi, ačkoli en o a gumen byl zpochybněn.7 ex ilní nálezy zAbúsí u Výzkum ex ilních nálezů Abúsí u je p oza ím spíše e s ých počá cích. P ní, kdo se omu o ma e iálu ě- no al ap o áděl ex ilně- echnologický p ůzkum, byla Helena Březino á.8 Vle ech 2008 a2010 zkoumala ex- ilie da o ané do S a é říše, ale aké do 3. přechodné, Pozdní aP olemaio ské doby (Březino á 2010 a2011). Publikace lá ek nalezených  kon ex u sekundá ních pohřbů e Ve kau eo ě mas abě je pláno ána během 112 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE oho o oku (Březino á – Wollne o á 2019,  isku). Au o ka oho o článku ak na azuje na její p áci. Vě šina nalezeného abúsí ského ex ilu pochází zpo- hřebních kon ex ů, ak jak je o zhledem kcha ak e u lokali y očeká a elné. Jediným odlišným nálezo ým kon ex em jsou lá ky zRane e e o a zádušního ch ámu. Ve ě šině případů se jedná omalé agmen y. Je nu - né si položi o ázku, zda jejich současná podoba a eli- kos odpo ídá omu, jak byly naposledy uží ány, nebo zda jejich s a není spíše následkem nějších li ů způ- sobených dlouhodobým uložením zemi. Vpohřeb- ních kon ex ech je aké nu né zí ú ahu, že kaniny byly opě o ně ničeny a hány na menší kousky během yk ádání h obů azá o eň mohlo  ámci h obky do- jí ke změně jejich pů odní polohy. U či jejich z ah kos a nímu yba ení – zda se jednalo o samos a ně uložený ex il, nebo šlo osoučás za inu í ěla zemřelé- ho, či byly do lá ek zabaleny jiné předmě y – edy může bý elmi ob ížné amnohdy spíše nemožné. Tex il nalezený Abúsí u měl ůzné použi í. Přede- ším sekundá ních pohřbech e Ve kau eo ě mas abě, ale iudalších nálezů zdří ější doby, k e é nejsou  é- o p áci analyzo ány, je možné dobře pozo o a použi í kanin na obinadla mumie asledo a způsob, jakým byla ěla o ino ána. V om o případě se jedná omumi ikační p ak iky 3. přechodné doby, a šak zhledem kcha ak- e u lokali y lze dou a , že se během dalších ýzkumů podaří doplni pozna ky z é o oblas i ikobdobí S a é říše. Mezi běžnými agmen y obinadel nacházíme aké p op aco anější součás i mumi ikačních obalů, jako je například pohřební maska hodnos áře Me ne ua (ob .5; Wollne o á 2017: 84–85) či čás i ka onáže zh obky k á- lo ny Chen kaus III. (Wollne o á 2017: 59). Jak již bylo u edeno ýše, zdá se bý běžnou p ak i- kou s a ých Egypťanů použí a p o zabalení ěla a„ y- cpání“ olných p os o (například mezi nohama) lá ky, k e é měly pů odně jinou unkci. Jasným dokladem o- ho o z yku je unika nalezená mezi agmen y pohřbů e Ve kau eo ě h obce či agmen y uká ů zh obky AC 31 cen álním Abúsí u (ob . 6; Wollne o á 2017: 70–71, 104–105). Opě o ně použi é jsou p a děpodob- ně aké šechny agmen y obinadel, na nichž nachá- zíme š y, lemy adalší cha ak e is iky. Pů odně měly unkční či es e ický ýznam, jis ě šak nebyly zámě ně y obeny jako mumi ikační obinadla. Lá ky sou isející sp ací balzamo ačů během p ocesu mumi ikace byly ukládány do nádob. VAbúsí u jsou ako é nálezy e- gis o ány  ámci balzamo acích depozi ů obje e- ných uIu ay či Menechibnekona (Ba eš – Smolá iko á 2008: 105; Smolá iko á 2009: 5–7). Ob . 5 Pohřební maska hodnos áře Me ne ua (16/E/78) ( o o M. Zemina) / Fig. 5 Fune al mask o an o icial Me ne u (16/E/78) (pho o M. Zemina) Ob . 6 Pozůs a ky uká u uniky zh obky AC 31 ( o o D. Wollne o á) / Fig. 6 Remains o he slee e o a unic om omb AC 31 (pho o D. Wollne o á) TEXTILNí PRODUKCE PES XXII/2019 113 9 Sys ém označo ání ex ilií ychází ze zk ácené e ze nálezo ého čísla 35/AC26/2008 – mummy ma k 2 aoznačuje konk é ní ex ilii zmumie,  om o případě A, iz abulka ex ilií Březino á – Wollne o á (  isku). 10 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115738&pa Id=1&sea chTex =6517& place=42209&page=1. Přís upné 2. s pna 2019. 11 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115744&pa Id=1&sea chTex =6519& place=42209&ma e ial=18378&page=1. Přís upné 2. s pna 2019. 12 h p://www.b i ishmuseum.o g/ esea ch/collec ion_online/collec ion_objec _de ails.aspx?objec Id=115686&pa Id=1&sea chTex =6572& place=42209&ma e ial=18378&page=1. Přís upné 2. s pna 2019. V h obkách byly lá ky použí ány hojně aké jako obal či och ana pohřební ýba y. Byly do nich zabaleny kanopy (např. Iu ao ě h obce, Ba eš – Smolá iko á 2008: 63), ale idalší nádoby snej ůznějším ma e iálem (če né nálezy opě např. zIu ao y h obky). Přímo e kaninách byly zabaleny aké předmě y o ganického pů odu: Vmas abě p incezny Hedže nebu byly e e- dlejší šach ě nalezeny zby ky – podle yjádření předá- ka dělníků – sý a nebo masa, za ázané úzkým p uhem plá na (Ve ne – Callende 2002: 91). Zajíma ým nálezem je aké dlouhá yč (zlomená na ři kusy) pocházející z šach y, k e á ede k pohřební komoře Me ne uo y mas aby. Na jejím po chu byly docho ány zby ky plá na, š uku a enkého plá ku zla- a (13/E/78, Ve ne – Callende 2002: 76). Vpohřební komoře éže h obky byl nalezen aké model (?) penisu, je připe něný kp uhu lá ky pok y ému bílým š ukem (Ve ne – Callende 2002: 76). Tex il byl přichyco án na dře ěný náby ek amohl slouži jako podklad p o deko aci. Dokladem oho jsou agmen y skříněk spolych omní ýzdobou na- lezené pohřebním komplexu k álo ny Chen kaus II. (89/A/78, Ve ne 2001: 24) či Rane e e o ě zádušním ch ámu (1012/I/84, Wollne o á 2017: 155). Něk e é nálezy ex ilií šak nelze, alespoň p oza ím, spolehli ě in e p e o a . Příkladem může bý nález č.166/AS79/2015 (ob . 7; Wollne o á 2017: 158–159) zjižního Abúsí u pocházející z5.dynas ie. Předs a uje několik lá ek s ázaných doh omady a zájemně p o- plé aných do jakési sí ě. Vsoučasnos i není možné říci, kčemu přesně en o předmě sloužil, další bádání snad ale přinese konk é nější ys ě lení. VAbúsí u byl o něž učiněn nález uniká ní kaniny, k e á by jis ě byla elmi zajíma á p o analýzy amohla by přinés množs í in o mací. Během ýzkumu Ne e i ka- eo a py amido ého komplexu o iž Ludwig Bo cha d (1909: 67) nalezl kousek plá na snamalo anými žlu ý- mi h ězdami na mod ém pozadí. Ten o kus ex ilu byl uložen be línském No ém muzeu pod číslem18180, bohužel ho ale dnes nelze zkouma , p o ože se nedocho- al, zřejmě byl zničen či z acen během 2.s ě o é álky. úP A A kAnin U kané lá ky mohly bý dále zdobeny. Do ex ilu mohly bý ší ány ko álky, oze ky, li y adalší podobné ozdoby. Něk e é ako é lá ky byly nalezeny například Tu anch- amono ě h obce (Vogelsang-Eas wood 2000: 280). Nále- zy yší aných kanin anáši ek jsou s ejně jako malba na ex ilu méně běžné aobje ují se přede ším až od No é říše (Vogelsang-Eas wood 2000: 281). Naopak již od S a é říše se ysky ují příklady pliso ání (Hall 1985). Jedním zběžnějších způsobů zdobení bylo ba ení. Ba eny byly buď celé kaniny, nebo byly do neba e- ných kanin e ká ány ba ené ni ě. To je případ aké něk e ých lá ek (35_M2_A a38_M_A)9 zVe kau eo y mas aby Abúsí u, da o aných do 3. přechodné doby: Ve kané ba e né ni ě, pů odně zřejmě mod é, o- ří deko podobě jednoho ši okého apě i nebo šes i enkých p uhů; p uhy mají p a idelný ozes up, za ši o- kým se s řídají ždy č yři neba ené ač yři mod é ni ě (Březino á – Wollne o á,  isku). Podobná kombinace několika enkých ajednoho sil- nějšího p uhu není na egyp ských lá kách ýjimkou, na- opak se zdá, že en o ýzdobný p ek byl docela oblíbený. Ukazují o mimo jiné kaniny uložené B i ském muzeu Londýně, například EA6517,10 EA651911 či EA6572.12 Ob . 7 Tex ilie zh obky AS 79 (166/AS79/2015) ( o o D.Wollne o á)/ Fig. 7 Tex ile om omb AS 79 (166/AS79/2015) (pho o D. Wollne o á) 114 PES XXII/2019 TEXTILNí PRODUKCE 13 Papy y ní možná byly pů odně uloženy. Mezi abúsí skými nálezy se ysky uje aké další de- ko a i ní p ek. Na kaninu je nanesena enká s a hlinky ana ní je docho ána malba. Někdy je ba e ná ihlinka; d obné agmen y ba e ných hlinek nachází- me na několika kaninách ze S a é říše, a o na lá kách z Rane e e o a zádušního ch ámu – P7183/1–3 a 6 (Wollne o á 2017: 32, ob . 5.3–5.5). Ten o p ek pozo- ujeme o něž na d ou agmen ech zh obky p incez- ny Še e neb ej (Vymazalo á 2014: 10, 13; Wollne o á 2017: 97–98). Podobně zdobená kanina (14/I/98, Wollne o á 2017: 154) byla nalezena aké zásypu pohřební ko- mo y pano níka Rane e e a na ú o ni zničené dlažby. Na silně poškozených zlomcích jsou pa né pozůs a ky če enohnědých amod ých p uhů ošířce cca 1,5 cm amezi nimi jsou asi 0,5 cm úzké mezip oužky (podle popisu nálezo é ka ě bílé, podle o og a ie spíše bé- žo é). U či pů odní účel ěch o zdobených lá ek není jednoduché. Nabízí se několik in e p e ačních možnos- í. Může se jedna opozůs a ky pohřební masky, pří- padně jiné ka onáže. Další možnos í je, že y o kaniny sloužily jako deko- ace dře ěného náby ku. Vjiho ýchodní čás i záduš- ního ch ámu k álo ny Chen kaus II. byla o iž spolu spapy y nalezena čás íka dře ěné uhly.13 Na om o íku byla připe něna lá ka spozůs a kem bíle ažlu ě malo ané elié ní igu y, možná pano níka (Ve ne 2001: 24, Fig. 21). Polych omně zdobená lá ka na dře- ěné skříňce (1012/I/84, Wollne o á 2017: 155) byla obje ena aké e s řední čás i mís nos i DY Rane e - e o ě zádušním ch ámu. Na kanině se nachází s - a š uku a něm jsou elié ně y edeny hie ogly ické značky sdocho anou polych omií. Tře í možnou in e p e aci napo ídá si uace Iu ao ě h obce zPozdní doby. Ladisla Ba eš aK ě a Smolá i- ko á (2008: 59) u ádějí, že na něk e ých mís ech byla mumie na po chu pok y á enkou s ičkou ok o ě zba eného š uku. Je edy možné, že unkci ba eného s chního ubáše mohly mí o něž d a agmen y ka- niny 38_M_J ze sekundá ního pohřbu nalezeného e Ve kau eo ě mas abě spozůs a kem malby čás i p áka, zřejmě sokola (Březino á – Wollne o á,  isku; ob .na i ulní s aně obálky). Ty o agmen y nepocházejí bo- hužel zmumie docho ané in si u, byly yp epa o ány ze změ i kos í a kanin yz ednu ých při ýzkumu. Není p o o možné přesně u či , e k e ých mís ech na mumii se a o kanina nacházela azda ořila nejs ch- nější ( idi elnou) s u obalů m ého ěla, či zda byla přek y a dalšími s ami jiných kanin. zá ě VAbúsí u byly nalezeny kaniny pocházející pře ážně ze S a é říše, ale aké ze 3. přechodné, Pozdní aP ole- maio ské doby. Zposledních d ou zmíněných období je doloženo pouze několik agmen ů. Ani po o nání lá ek ze S a é říše a3. přechodné doby p a děpodobně nepřinese mnoho úspěchu. Jak již bylo ýše naznače- no, echnologie ý oby se během s ale í příliš neměnila aani ino ace podobě e ikálního kalco ského s a- u nezpůsobila elké změny cha ak e is ice ex ilních ý obků. Je řeba mí na pamě i, že ač je dosa adních abúsí - ských nálezů nemálo, není možné s a ě zá ě y o ý oji ex ilní p odukce Egyp ě pouze na nich. Mezi zkou- manými obdobími je značná časo á p odle a, ap o o je jis ě důleži é šíma si odlišnos í ulá ek z ůzných období. Pozna ky je o něž řeba neus ále kon on o a snálezy zdalších lokali izbylých časo ých e ap, k e é Abúsí u de eko ány nejsou. Abúsí ské kaniny se echnologicky nijak neodlišují od nálezů zjiných lokali . Jejich p ůzkum apublika- ce, zejména něk e ých ýjimečných příkladů, má šak přes o elký ýznam. Pod obně publiko aných obje ů o ex ilních ma e iálech je o iž doposud elice málo, a každý další edy přináší cenné in o mace, uži ečné zejména p o s o ná ání au čo ání speci ik ex ilních ý obků jedno li ých období egyp ských dějin. P o oby a ele s a ého Egyp a, s ejně jako p o dneš- ního člo ěka, bylo p ak icky nemožné se denně nese - ká a smnožs ím lá ek a ůzných ý obků znich. Už jen p o o má elký smysl je zkouma . Lze ak nahlíže do nej ůznějších aspek ů ži o a Egypťanů, do souk o- mí jejich domácnos í, do jejich p ezen ace sebe sama na eřejnos i sk ze oblečení, do náboženských před- s a , k e é yjadřo ali například p os řednic ím odí- ání kul o ních soch či přinášení obě in, ido jejich předs a o om, jakým způsobem bylo nu né zaopa- ři ělo, aby byl zemřelý přija mezi blažené zesnulé. Naský á se ím jedinečná možnos pozná a s a o- egyp skou společnos sk ze ma e iál, k e ý se ysky- o al e šech společenských s ách napříč celými dějinami. S aří Egypťané přede ším díky s ému z yku mumi iko a , o ino a ělo azaopa řo a zemřelého množs ím obě in (asamozřejmě idíky příhodným pří odním podmínkám) oho o ma e iálu posky li ke zkoumání dos a ek. li e A u A: Allio , Mau ice 1949 Le cul e d’Ho us à Ed ou au emps des P olémées, Le Cai e: Ins i u ançais d’a chéologie o ien ale [Biblio hèque d’é ude 20/1]. Ba be , Elizabe h Wayland 1991 P ehis o ic Tex iles. The De elopmen o Clo h in he Neo- li hic B onze Ages wi h Special Re e ence o he Aegean, P ince- on: P ince on Uni e si y P ess. Ba eš, Ladisla – Smolá iko á, K ě a 2008 The Sha Tomb o Iu aa – Volume I: A cheology, P ague: Czech Ins i u e o Egyp ology, Facul y o A s, Cha les Uni- e si y in P ague [Abusi XVII].