EVROPSKÉ PŘÁTELSTVÍ PŘEKLADATELŮ ABÁSNÍKŮ FISCHERA ASPIRA
Thi ouino á, Ma ie-Odile (ed.). « A ous de cœu … » And é Spi e e O oka Fische
1922−1938 / „Ze s dce áš… And é Spi e aO oka Fische 1922−1938“. Komen áře
Ma ie-Odile Thi ouino á aKa eřina Čapko á, předmlu a Ma ie-b une e Spi e. p aha:
pamá ník ná odního písemnic í, 2016, d a s azky, 520 a417 s.
Milena učíko á
pedagogická akul a Uni e si y Ka lo y
milena. uciko a@ped .cuni.cz
Méně známá ko espondence překlada ele, básníka, ge manis y O oka a Fische a
(1883−1938) s ancouzským básníkem apřeklada elem And é Spi em (1868−1966),
k e ou přip a ila Ma ie-Odile Thi ouino á, zbuzuje dojem k ali ní e opské d oj-
jazyčné publikace. O iginální ancouzská ko espondence, obsahující 79 dopisů An-
d ého Spi a O oka u Fische o i a54 dopisů O oka a Fische a And ému Spi o i, je do-
plněná českým překladem Naděždy Macu o é a ychází knižně ancouzsky ičesky
ůbec pop é (2016).
Vyda a elskou ins i ucí je Pamá ník ná odního písemnic í (edice Depozi ář),
českou čás publikace ecenzo ali Aleš Poho ský aJiří Pelán, ancouzskou čás Xa-
ie Galmiche aAn oine Ma ès. Doplňující in o mace český č enář najde před-
mlu ě Ma ie-B une e Spi o é (s.8−15), i komen ářích Ka eřiny Čapko é (s.20−54)
aMa ie-Odile Thi ouino é (s.55−91).
Vpředmlu ě „And é Spi e aO oka Fische e zájemném z cadlení“ připomíná
Ma ie-B une e Spi o á (dce a básníka And ého Spi a) Fische o u žido skou iden i u
jako ůbec p ní podmínku y oření z ahu mezi Fische em aSpi em. Au o ka upo-
zo ňuje na e míny, k e é se hned při p ním č ení e zájemné ko espondenci obou
mužů opako aně obje ují: „žido s í“ (s.8), „judaismus“ (s.9), „duše mode ního Žida“
(s.9), „žido ská h dos “ (s.11), „žido ský umělecký ý az e ancouzš ině“ (s.11) apod.
Jako ezi zde au o ka předkládá jis é u ajené s y žido s í českého ge manis y, po-
ažmo iFische o o ni e né hledání las ní složi é iden i y p á ě období oho o odí-
cího se dlouhole ého přá els í (16 le ) se Spi em, jenž byl na ozdíl od s ého p ažského
pří ele žido ské iden i ě již dlouho ape ně zako en. Fische se podle Ma ie-B une-
e Spi o é ůči poli ickému sionismu k i icky ymezuje, což ale au o ka předmlu y
po ažuje za u či é Fische o o nepochopení sionismu: „Jes liže Fische říká, že je mu
sionismus cizí, je o p o o, že ho možná nechápe e s ejném smyslu jako jeho pří el“
(s.13). Ma ie-B une e Spi o á připomíná i yze osobní obdi obou li e á ů jednak
kpoezii ajednak kpřeklada elskému řemeslu. Plodem přá els í se s ane: „Fische
ydaný ancouzsky  e uích Eu ope aMeno ah a e Spi o ě knize Quelques Jui s e
demi-Jui s (Několik Židů apolo ičních Židů), Spi e předs a ený č enářům několika
článcích na s ánkách p ažského českého aněmeckého isku, e Fische o ě sbí ce
Hlasy a k ásné biblio ilské knížce Heb ejské melodie přeložené Fische em“ (s.15).
Ve s ém komen áři „Ú ahy ožido s í anacionalismu ko espondenci O oko a
Fische a“ nímá Ka eřina Čapko á Fische a jako složi ou osobnos , k e á e s ém
OPEN ACCESS
212 SVĚT LITERATURY 60
z ahu kžido s í íhne nakonec přece jen kobecně lidskému nadná odnos nímu
ideálu.
Akonečně sama edi o ka Ma ie-Odile Thi ouino á komen áři „And é Spi e
aO oka Fische : přá els í básníků e s ře u sdějinami“ mlu í ohis o ickém kon-
ex u p ažského kul u ního p os ředí, o ozdílné osobnos i obou pisa elů dopisů, ja-
kož iobásnické echnice ipřekládání poezie. Ponechme s anou eo e ické ú ahy
oFische o ě žido s í asionismu ( j.ojeho občanských ipoli ických pos ojích ak i-
ické „konk e izace“ angažo anos i  ůzných obdobích jeho ži o a kul u ním kon-
ex u P ahy d acá ých a řicá ých le ) aspolu sFische em kons a ujme, že „překlad
zniká sko o ždy p o někoho“ (přednáška Opřekládání básnických děl z oku 1929).
Fische , jak je dobře známo, přeložil p o české č enáře z ancouzš iny Villona, Co -
neille e Moliè a, zněmčiny Schille a, Nie zscheho, Kleis a, Wedekinda asamozřejmě
Faus a. Jako překlada el na ázal O oka Fische na překlada elské školy Jose a Jung-
manna aJa osla a V chlického. Podle ci o aných slo Jose a Če máka šťas ně spojil
ědeckou ali e á ní činnos sčinnos í uměleckou. Přes ozdílnos cha ak e u o -
málního nímání básnického překladu, e k e ém Fische dá á přednos pe nému
ýmo ému schéma u nad olnos í e še, k e ou má naopak oblibě Spi e, dochází
mezi P ažanem aPařížanem kpřá elskému souznění: „Jaké š ěs í p o básníka, když
nalezne jiného básníka, k e ý mu ozumí“ (s.68). Překlad básní podle obou o iž smě-
řuje spíše k o nocennému „přebásnění“ než k„doslo nos i“, spíše k„ ýznamo é ě -
nos i“ než kpouhému překladu.
Přá elský z ah ychází ze z ahu překlada ele kži ému překládanému au o-
o i. Fische píše 1.dopise z3.úno a 1922 ěcnou žádos : „Vážený pane, byl bys e
ak laska azaslal mi s é d ama Samaël …“ (s.76), již o ři měsíce později se e Spi-
o ě dopise z15.k ě na 1922 obje uje slo o přá els í: „Jsem šťas ný, že se naše s dce
se ká ají aže nás spojuje poezie. − Moji nejlepší přá elé nepocházejí zdě s í či zmé
přízně, ale jsou zoblas i li e a u y“ (s.80). Oba se nejp e seznamují a yjasňují si
s é z ahy kjazykům, k e é o ládají, např. dopise z11.lis opadu 1922 Fische píše:
„mým řemeslem je bý p o eso em německé li e a u y na naší české uni e zi ě“
(s.91, e ancouzské e zi je ě a pod žená, české je psaná ku zi ou). Oba li e á i
se se ká ají Paříži už září 1923. Vzáří 1927 Fische píše: „Vy [pa ří e] k ancouz-
skému duchu. […] Ano, pří eli, jsem Čech, moje inspi ace je česká“ (s.175). Os é p áci
oba píšou s učně. V oce 1927 se Fische např.jakoby mimochodem zmiňuje o om,
že se Ná odním di adle bude h á Faus jeho překladu aže učinil no ý obje
jménem Villon.
Jedním z elkých Fiše o ých éma je jeho sen ží ýh adně jako básník a ěno a
se plnou silou s é las ní poezii. Ten o nadmí u p aco i ý překlada el při om Spi o i
sk omně píše: „ šechno, na co se současnos i zmůžu, je moje ědecká p áce, nějaké
ecenze apřeklady“ (s.97). Ko espondenci dominuje zajíma á e lexe opřekládání
poezie, Fische např.objasňuje Spi o i německé s ředo ěké ý azy zHeino ých
básní, ch álí jeho „k ásné překlady“ (s.106), ko iguje Spi o o nesp á né použi í slo a
Židé („ o by bylo příliš, o by byla poli ika, o by byl sionismus“, s.111). 25.září 1924
oznamuje Spi e Fische o i ydání jeho básní  e ue Eu ope. Spi e se če nu 1925
zas a uje P aze. Oba se ko espondenci aké dohodnou na překladu č yř Spi o ých
básní do češ iny, k e é pak konečně  oce 1927 P aze ycházejí (Heb ejské melodie).
Můžeme upozo ni ina poslední, 137. dopis Fische ů zúno a oku 1937, kdy se ědec,
OPEN ACCESS
MILENA UČÍKOVá 213
básník apřeklada el zo a uje znemoci a ěří, že bude přechodná. Zno u se snadše-
ním pouš í do p áce. Vbřeznu 1938 Fische podlehne nemoci a yče pání.
Ko espondenci doplňuje ediční poznámka, popis ko espondence, příloha, biog a-
ie abibliog a ie obou au o ů, esumé, jmenný ejs řík, ejs řík náz ů časopisů ano-
in, ob azo á příloha. Pozo uhodné ( řebaže do češ iny nepřeložené) jsou iú odní
ex y obou au o ů obásnickém díle oho d uhého. O iginálním dokumen em je isou-
pis básní obou básníků ajejich zájemných překladů (Fische přeložil šes Spi o-
ých básní, Spi e přeložil celkem č yři Fische o y básně) ibezp os řední možnos
s o nání překladů so iginálem, znichž upozo ňujeme na Spi o u báseň Ja dins (Za-
h ady), kde se Fische o o překlada elské umění snad nej ěsněji snoubí sjeho las ní
básnickou p axí, např. uži í spojení „buisson a den “ (česky Hořící keř), což je iná-
ze Fische o y básnické sbí ky z oku 1918:
Hledej— anenajdeš— hlas, po němž sluch ůj ouží,
am, ohni ý kde sloup  ni ém keři zplál“.
Che che, sans y ou e , une oix qui e pa le,
Au milieu des épines, dans un buisson a den (s.298–299).
Publikaci nemůžeme upří zásadní k ali y, zje ná je péče ěno aná příp a ě d oj-
jazyčné knihy (celkem 937 s an). Zásluhou Ma ie-Odile Thi ouino é se před námi
ukazuje in imní ob az e opského přá els í mezi ancouzským angažo aným bás-
níkem And é Spi em zPaříže aO oka em Fische em, elkým českým překlada e-
lem Villona aFaus a zP ahy. Zajíma ým ak em zůs á á, že jde pa ně jen ojeden
zmnoha kamínků mozaice Fische o y s éby ně mnohoznačné iden i y. Český ge -
manis a žido ského pů odu, básník apřeklada el uměl o iž psá , jak se zde ukazuje,
aké k ásné ancouzské dopisy s ým přá elům zPaříže.
OPEN ACCESS