Editorial

Více sociálních pracovnic apracovníků do politiky améně mýtů apředsudků ve veřejném prostoru isociální práci Kateřina Cidlinská Nacházíme se jakožto společnost vnelehkých časech. Ještě jsme se ani neoklepali zdopadů pandemie ajiž tu máme skokové zdražování aza humny válku. Tato situace na jednu stranu jasně ukazuje na nezastupitelné místo sociální práce ve společnosti, ale zároveň také zvýrazňuje její nedostatečně silný hlas, zejména voblasti veřejných politik. Dohání nás dlouhodobě neřešené či neadekvátně řešené sociální problémy aknim se přidávají problémy nové. Abychom byli schopni těmto starým inovým výzvám úspěšně čelit, potřebujeme mimo jiné dvě věci. Potřebujeme se zbavovat mnohých předsudků amýtů ofungování společnosti ajednotlivců aktomu potřebujeme političky apolitiky, kteří jsou schopni empatie asebereflexe adíky tomu izměny dosavadních „zajetých kolejí“ přístupů křešení problémů. Zní vám to trochu jako typické atributy sociálních pracovníků? Nám ano. Vtomto čísle Vám proto přinášíme rozhovor se sociálním pracovníkem vpolitice, adále texty, které se zrůzných úhlů pohledu věnují tématu předsudků amýtů voblasti sociální práce obecně ipráce se specifickými cílovými skupinami. Téma empatie asebereflexe vsociální práci otevírá teoretická stať Daniela Štěpánka aRadky Janebové, kteří se zamýšlí nad možnostmi využití humanistické etiky Ericha Fromma vkritické případové práci. Tento inovativní počin poukazuje na vliv kultury na vztah klient— sociální pracovník prostřednictvím Frommovy typologie vztahů klient— psychoterapeut. Frommovu typologii tak autoři dávají do souvislosti srůznými typy přístupů ksociální práci, zejména voblasti přístupu kmoci, disciplinaci aparticipaci klientů, atedy ketice. Humanistickou etiku přitom Štěpánek sJanebovou představují jako překrývající se skritickou sociální prací, neboť klade důraz nejen na sebereflexi klientů, ale isociálních pracovníků ana reflexi strukturálních příčin sociálních nerovností. Usiluje oodstraňování stereotypních pohledů na klienty aklientů isociálních pracovníků na sebe sama, čímž se zdá být pro pozitivní společenskou změnu účinnější než etika autoritativní spojená sneoliberálním diskurzem radikální individuální odpovědnosti. Na potřebu věnovat větší pozornost klientské perspektivě asnaze ojejí porozumění poukazuje také akademická stať věnovaná domácímu násilí adále dva texty vrubrice odborná sdělení. První představuje „konzultanty zpraxe“, tedy institut, který je přímo zacílen na boření mýtů apředsudků, ocož se snaží prostřednictvím metody tzv.storrytellingu, tedy vyprávění osobních příběhů bývalých či aktuálních klientů sociálních služeb. Druhý seznamuje se specifiky ženského bezdomovectví, jejichž nedostatečná reflexe voblasti sociálních služeb vede ktomu, že některé existující služby ženy nevyužívají nebo jen vomezené míře. Stať odomácím násilí Silvie Morávkové aPetry Balážiové přináší sondu do života obětí domácího násilí apředstavuje strategie žen pro prevenci, zmírnění azastavení násilí arůzné faktory vedoucí OPEN ACCESS kvolbě jednotlivých strategií. Autorky navíc vrámci analýzy originálně využívají konceptuální model, který byl jinak vyvinut pro oblast prevence aléčby závislostí. Jejich text tak může být inspirativní pro studující, kteří přemýšlejí oteoretickém zarámování vlastních výzkumných projektů. Kterak nás stereotypy inhibují vřešení společenských problémů, neboť zasahují ido nastavení veřejných politik, ukazuje text Jany Levické aZuzany Strculové zaměřený na fenomén ageismu na Slovensku. Autorky vysvětlují cyklické působení stereotypů apolitik, kdy stereotypy spojené se seniory astárnutím usnadňují přijímání takových politik, kvůli kterým jsou tyto stereotypy dále posilované audržované. Jejich analýza navíc přinesla zjištění, že veřejné organizace, které deklarují snahu ořešení ageismu, se jím reálně nezabývají. Většina zmíněných textů, které najdete vtomto čísle, poukazuje na to, že voblasti veřejné politiky chybí odborná perspektiva sociální práce, jež by pomáhala nastavovat politiky tak, aby mohly být co nejefektivnější pro odstraňování negativních společenských jevů. Naštěstí jsou však isvětlé výjimky, kterou představuje Robert Pisár, radní pro sociální politiku vKarlovarském kraji abývalý vedoucí azylového domu vSokolově azakladatel společnosti Pomoc vnouzi, snímž vedl rozhovor Petr Vojtíšek. Pisár na příkladu vlastní zkušenosti vroli sociálního pracovníka poukazuje na slabá místa veřejných politik, které se nyní snaží měnit. Navíc sociální pracovník by podle něj měl neustále pochybovat osprávnosti svých postupů, tedy neustrnout vzajetí svých dosavadních představ či společensky rozšířených mýtů. Více takového reflexivního přístupu ivpolitice by naší společnosti zajisté prospělo, jak ukazují idalší texty čísla zaměřené na problémy poskytování osobní asistence azajištění personální stability vdomovech pro seniory vdobě překotně se měnících vládních nařízení během pandemie. Dále včísle najdete recenzi knihy Iva Telce „Kontroverze práva, zdraví arodiny“ od Dana Hanuše. Na první pohled tento text tematicky vybočuje zoblasti boření předsudků amýtů, avšak ne tak docela. Telec totiž ve svém posledním díle trilogie oprávu azdraví poukazuje na zažité amnohdy mylné představy otom, co je aco není právní jev. Dan Hanuš pro Vás dále vytvořil zprávu zIV. Soukromoprávní doktorandské konference „Civilistické pábení“, jež byla tentokrát věnována civilnímu právu anovým technologiím. Jak je zpodaného přehledu obsahu tohoto čísla patrné, je nabité závažnými tématy kzamyšlení nad vlastní praxí ivýzkumem. Určitě Vám udělá skvělého společníka pod slunečník, až si budete chtít odpočinout od letních radovánek atrochu si zakontemplovat anačerpat pracovní inspiraci. Jménem redakce přeji krásné léto!