Kamarádi, astracháni a paďouři.Reprezentace trampingu v časopise Tramp.

Kamarádi, astracháni apaďouři. Reprezentace trampingu včasopise Tramp.1 Jiří Smlsal Kamarádi, astracháni and paďouři. Representations of Czech tramping in the journal Tramp e text deals with collective representations of Czech tramping movement with focus on its leftist fraction and their journal Tramp, published between years 1929 and 1931 when the movement faced both inner split and increasing state repression. e text is based on discoursive analyses of this journal by means of investigating basic concepts of tramps of the period which aim to scrutiny the world of meaning and self–identification of tramps as well as reasons of their radicalization. Keywords: Czech tramping, Czech tramp, Tramp journal, subcultures, Czech Lands, Czechoslovakia ÚVOD Na přelomu 20. a30. let ožívala nádraží zvláštním úkazem. Na konci pracovního týdne je zaplňovaly hloučky podivných, podezřelých postav. Blížily se klátivým krokem ashlukovaly se ve skupinách, ze kterých se brzy začínala ozývat hudba, hlučný smích nebo furiantské volání „Do paďourů hej rup!“. Trampové. Torny, chlebníky, kytary, dlouhé nože, pumky, kanadky anámořnické čapky. Cínové šerifské hvězdy na flanelových košilích arudé hvězdičky na čapkách rudoarmějkách, montérky ibrýle čerstvých maturantů amezi vším dívky— hrůza— vkalhotách. Než se perónem stačil prodrat četník, už byli ve vlaku ado drnčení pražců se přidala písnička Hej, trampové, piráti, která se mísila scinkotem lahví isInternacionálou. Vsobotu večer se za město vydávala značná část pražské dělnické mládeže (Holubec 2009: 158). Zdělnických vrstev se rekrutovala většina trampů ivdalších průmyslových centrech jako byla Plzeň, České Budějovice, Ostrava nebo Most. Kromě dělníků aučňů trampovali ipříslušníci nižších středních vrstev, studenti aintelektuálové, kteří do značné míry určovali směřování subkultury. Lesu, řece atáborovému ohni dávali přednost před vším, co jim město mohlo nabídnout, ato včetně seberealizace vdělnických stranách aspolcích. Základním východiskem trampů (ato nejen levicově orientovaných) bylo odmítnutí soudobé společnosti jako zkažené anemorální, utáboráků snili ovybudování nové, spravedlivější společnosti. Otázka, co vedlo tisíce mladých lidí kzavržení dnes tak idealizované prvorepublikové společnosti, zůstává základním problémem studia trampingu. Tuto otázku je nutné řešit sohledem na sebeidentifikaci trampů, jejich vlastní chápání důvodů, 1 Tento výstup vznikl vrámci zastřešujícího projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2017— 260422 řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. The work was supported by the grant SVV— 2017— 260422 realized at the Charles University, Faculty of Arts. OPEN ACCESS 80 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 které vedly ke vzniku hnutí apříčin jejich radikalizace. Tramping bývá obvykle posuzován primárně skrze prizma sportu, tedy jako forma rekreace.2 Vpředkládané studii přistupuji kfenomén trampingu odlišným způsobem, tramping pojímám jako protestní, antisystémové hnutí, pokouším se brát vážně ideály ipolitické aspirace trampů. Zaměřuji se totiž na radikálně levicové křídlo trampingu, jehož orgánem byl časopis Tramp. Studie se věnuje reprezentaci trampingu na stránkách tohoto časopisu ajeho diskurzivní analýze. Zaměřuje se na základní koncepty akulturní kategorie, kterými levicoví trampové interpretovali svět kolem sebe avytvářeli tak specifickou trampskou zkušenost. Na přelomu 20. a30. let se tramping vyčlenil jako autonomní, jasně rozpoznatelný fenomén. Nástup masového trampingu probíhal vsituaci morální paniky, kterou vyvolával měšťanský tisk vkampaních proti neorganizovaným táborníkům (nejdříve pod označením „divocí skauti“, později již „trampové“). Vreakci na protitrampskou represi vznikl vroce 1929 první trampský časopis Tramp, včele sKarlem Melíškem aGézou Včeličkou. Tramp byl založen lidmi zokruhu studentského satirického časopisu Trn (1924–1932). Redakci týdeníku tvořila skupina levicových intelektuálů aavantgardních umělců vycházejících zdělnického prostředí, kteří se vyznačovali velmi mladým věkem ačlenstvím či inklinací ke KSČ. Část jeho přispěvatelů zůstala trampingu celoživotně věrná apodílela se na jeho rehabilitaci v60. letech. Vydávání prvního trampského periodika příslušníci subkultury považovali za přelomový okamžik. Tramping měl vstupovat do nové fáze. Ta byla nutně poznamenána propuknutím hospodářské krize, znásobení protitrampských represí azároveň komercionalizací trampingu. Vtěchto podmínkách získal levicový tramping výraznou popularitu, stal se určující silou uvnitř subkultury adokázal trampy zmobilizovat kmasovým protestům. Radikální tramping však svůj protestní potenciál brzy vyčerpal. Časopis Tramp zanikl na konci roku 1931 ana místo jeho vize radikální společenské změny mezi trampy převážilo otevření se komerčním vlivům. Sopadnutím největších represí se tramping znormalizoval, stal se bezproblémovou součástí středostavovské kultury. Vletech 1929–1931, kdy trampská subkultura procházela nejbouřlivějším vývojem akterá proto tvoří časový rámec studie, však byl radikálně levicový tramping reálnou alternativou. Diskurzivní analýza časopisu Tramp proto poskytuje unikátní vhled do myšlenkového světa nejen radikálních trampů, ale idělnické mládeže obecně. Koho trampové označovali slovy jako „paďour“ a„astrachán“ ajakou roli hrály tyto reprezentace vjejich chápání sebe sama? Jak si doboví aktéři vysvětlovali vznik trampingu? Jak formulovali generační konflikt? Aco vlastně znamenaly tolik skloňované pojmy jako „svoboda“ či „kamarádství“? Klíčem kpochopení trampské identity bude rozbor těchto základních pojmů. Na příkladu jejich obsahových posunů budou demonstrovány diskuse opříštím směřování subkultury, které vyústily ve vnitřní rozštěp hnutí ave spor tzv.„politických“ a„nepolitických“ trampů. 2 Tento úhel pohledu sdílí starší práce, vlastní knižní produkce trampů, inečetné studie, které kfenoménu trampingu přistupují kriticky, např. článek Jana Randáka Počátky československého trampingu: fenomén jako vůle apředstava?, který nahlíží na tramping zpohledu biopolitiky (Randák 2016). OPEN ACCESS JIří SmLSAL 81 ZKUŠENOST PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY JAKO PŘEDPOKLAD PRO VZNIK TRAMPINGU Největší impulz pro vznik trampingu představoval konec první světové války. Důležitá nebyla ani tak snadná dostupnost vojenského materiálu vhodného ktáboření jako moment generačního sporu, naprosté deziluze aemancipace mládeže. Prožitek války představoval formativní generační zkušenost meziválečné mládeže. Mezi trampy působila řada veteránů, zkušenost války však byla podstatná ipro ty, kteří vzákopech nebojovali. Velká část trampů ztratila ve válce otce, bratra nebo kamaráda avšichni trampové měli dosud vživé paměti dobu válečné nouze astrádání (Tramp 31/28: 3). Mladí lidé cítili potřebu kompenzovat si léta promarněná na bojišti nebo dětství zkalené válečnou nouzí. Tramping pro mládež, která nikdy neměla prostor pro samostatný rozvoj, představoval možnost autonomie: „Tramping přišel, aby mládí, po válce skroucenému vnemožnou posici azavřenému do stuchlého sklepa, vydobyl volnost, štěstí asvobodu. Tramping přišel, aby masy mladých stoupaly stále výš, slité vjediný celek velikým přátelstvím ajedinou touhou. Vrátiti pro sebe apro budoucí mládí štěstí avolnost, kterou přes válku ztratilo“ (Tramp 1930/25: 3). Také „paďourský“ tisk vykládal rozvoj trampingu jako důsledek první světové války, ovšem spřevráceným hodnocením. Tramping měl být výsledkem mravní devastace způsobené „socialistickou výchovou“ aválečnou demoralizací. Svědčí otom „výkřik“ zNárodních listů: „Jak strašlivá demoralizace řádí vřadách této válečné mládeže“ (cit.dle Tramp 1929/15: 4). Vyrůstání ve válečném zázemí bylo poznamenáno hmotným nedostatkem ahladem, disciplinací civilního obyvatelstva avlasteneckou propagandou, která se snažila získat děti pro válečné nasazení. Pro dělnickou mládež také znamenalo dobu první konfrontace spolicií, ať už byly svědky potlačování hladových demonstrací nebo stíhání pro drobné krádeže potravin auhlí. Šéfredaktor Karel Melíšek popsal vTrampu osobní vzpomínku na zastřelení dětského kamaráda, se kterým kradli ze železničního vagónu uhlí (Tramp 1931/14: 4). Podobné, byť méně drastické zkušenosti, zakládaly hlubokou nedůvěru dělnické mládeže kvyšším vrstvám akstátním institucím. Pocit zlosti aponížení, které získali při konfliktu sčetníkem nebo při žebrání ojídlo aodmítání ze strany obchodníků či sedláků, si zdětských let odneslo mnoho trampů. Chudí obyvatelé měst se také vydávali shánět potravu na venkov, což mimo konfliktů se sedláky znamenalo pro mnohé budoucí trampy první zkušenost scestováním apobytem vpřírodě. Tulácké dovednosti, zkušenost spobytem mimo civilizaci iodpor květšinové společnosti získávali také dezertéři amladíci, kteří se vyhýbali odvodu. Zutečenců, skrývajících se vlesích před policií, se po válce stávali trampové. Své zkušenosti sválečným touláním, přátelstvím stuláky, udáváním apronásledováním, které ho vedlo kzavržení vlastenectví aseznámení se socialistickými myšlenkami, zpracoval jeden ztrampů vpovídkovém cyklu Ulejváci. Během první světové války poprvé došlo kvyužití masové propagandy za použití sdělovacích prostředků iškolní výuky. Zvláště děti byly ve všech válčících státech důležitým cílem propagandy (Lenderová, Halířová, Jiránek 2015: 78). Propaganda všech stran, včetně Rakouska-Uherska, stavěla na okázalém vlastenectví. Válečná jatka vedla učásti dělnictva kdiskreditaci těchto myšlenek, sdílená zkušenost váOPEN ACCESS 82 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 lečného utrpení je naopak přiměla ksolidaritě snepřáteli akosvojení proletářského internacionalismu aobrácení hněvu proti vládnoucí třídě. Trvalou součástí trampské identity se stalo naprosté zavržení nacionalismu amilitarismu. Válka otřásla legitimitou tradičních politických elit. Podstatnou ránu zasadila dříve nedotknutelné autoritě učitele. Také skautští vedoucí nebo náčelníci Sokola, kteří vedli své svěřence kloajalitě apodpoře válečného úsilí, ztratili respekt. Mladí lidé nemohli pochopit, jak je možné, že se po válečných masakrech vrací staré pořádky. Přes oslabení vlivu šlechty avychýlení mocenských pozic ve prospěch českojazyčných politiků zůstala po válce pozice tradičních elit neoslabena. Ti, kteří zválky profitovali, např.velkostatkáři nebo tzv.keťasové, se dovedli poválečným poměrům úspěšně přizpůsobit. Československá republika převzala stávající správní aparát ilegislativu. Vzájmu správní kontinuity zůstali předváleční státní zaměstnanci na svých místech, ať už se jednalo oúředníky, učitele, armádní důstojníky nebo policisty. Personální kontinuita obou režimů byla trampy dobře rozpoznána aobzvláště bolestně prožívána. Jeden ztrampů psal do časopisu osvém učiteli, který mu vdětství vštěpoval lásku kcísaři pánu arakouským dělům, aby se po válce stal náčelníkem Sokola: „Sbíraly se odstřižky, cucáky, míče. Udávali krejčí, učily se klencáky, kvérgrify aRakousko to prohrálo! Ale náš pan učitel ne. Oprášil kroj, vyleštil čižmy, navlíkl pásku ‚Národní výbor‘ na paži ahupky do auta, šířit Rovnost + Volnost + Bratrství. Chtělo se mi řvát. Chtěl jsem se rvát! […] Náš pan učitel je náčelníkem Československé Obce Sokolské. Není to náhoda, věru, nemohli určit zkušenějšího, než je on. Bubínek, trumpeta, rákoska aRakousko to prohrálo! Kulomet, slzotvorná bomba, pendrek!“ (Tramp 31/32: 5). Vědomí, že učitelé, kteří ve školách horovali pro válku apodporovali válečnou mašinerii sodvoláním na vlastenectví, plynule přešli na nacionalistický výklad českých dějin aoslavu nového státu, že brutální armádní důstojníci apolicisté zůstávají ve službě, nutně vedlo vsilnou nedůvěru knacionalistické rétorice nového státu. Poválečná euforie aétos mladé republiky velmi rychle vyprchaly, levicoví trampové se vymezovali proti vládnoucímu režimu. Syndrom zrazené revoluce sdílela řada trampů: „Rozhovory sbývalými kamarády-legionáři mne rychle poučují otom, jak uboze se jejich odboj zvrhl vlokajskou službu kapitalistů dohody.“ (Tramp 1930/36, příloha Táborák: 2) Změna režimu podle nich nepřinesla lepší život, stará represe se jen převlékla do nového kabátu. Vina za válku nicméně nebyla přičítána pouze společenským elitám, ale celé generaci rodičů: „Avy staří, slevte trochu ze svých zkostnatělých názorů, zvašeho nepřátelství proti mládí— vždyť jste to byli vy, kteří jste tou svou tak skvělou moudrostí udělali světovou válku azatáhli svět do té hnojůvky.“ (Tramp 1930/25: 2) Válečná zkušenost byla nejdůležitějším momentem generačního sporu. Stáří bylo spojováno sválkou astarým systémem, mládí bylo spojeno shodnotami pokroku, svobody ahumanity, bylo spojováno sbudoucností. Tramping se zakládal na víře, že starší generace, nesoucí vinu na válečné katastrofě, by měla ustoupit ve prospěch mládí, nechat mladým volný prostor pro vlastní svobodný rozvoj. Pro tramping byla typická orientace na budoucnost adichotomie mezi mládím astářím, starým anovým. Panovalo přesvědčení, že mladí stojí morálně výš než představitelé starých pořádků. Levicový tramping měl nejen zaručit mladým autonomii, ale také vytvořit impulz pro fyzickou imorální obrodu společnosti: „Na našich boudách vzrůstá nový svět.“ (Tramp 1931/3: 14) OPEN ACCESS JIří SmLSAL 83 TRAMPING JAKO GENERAČNÍ FENOMÉN Na přelomu 20. a30. let nebyl tramping ze strany veřejnosti dobře přijímán, jak dokazuje štvavá tisková kampaň ivysoký počet trestních oznámení na pražské trampy (Šoukal 2013: 91). Četnost dopisů líčících konflikty s„paďoury“, které byly otištěny vTrampu, dokládá, že příslušnost ktrampskému hnutí byla většinovou společností pociťována jako stigma. Velký díl na tom zřejmě měla generační nevraživost. Mnozí rodiče neradi viděli, když jejich děti trampovali: „Čtu Trampa anajednou, div nepadnu na prodloužený záda— svý jméno— brácha se moh zjančit. Matka nás chtěla vyhodit zdomu.“ (Tramp 1930/38, s.12) Jedna ztrampek dokonce utekla zdomova kvůli tomu, že ji matka bila za to, že jezdí strampem na chatu (Tramp 1931/33: 14). Pokud se nezletilí trampové chtěli vydat na osadu, museli překonávat různé překážky, které jim kladli jejich rodiče. Jeden zdopisovatelů např.musel slíbit mamince, že po nástupu na obchodní školu strampingem na dva roky přestane. Tramping neradi viděli také zaměstnavatelé apříslušnost ktrampům se mohla stát důvodem kpropuštění: „Pro nás, když přijde šéf ařekne: ‚jestli vás ještě jednou uvidím strampy, tak vyletíte!‘ je tramping otázkou-problémem.“ (Tramp 1931/31: 2) Zveřejnění občanského jména Franty Šerifa v„nepolitickém“ Trampingu bylo chápáno jako osobní msta asnaha připravit Frantu ozaměstnání. Redakce také musela uklidňovat dopisovatele, že nezveřejní jejich adresy (Tramp 1931/27: 4). Také ve vyšších společenských vrstvách byla záliba vtrampingu stigmatizující: „Tramp, kerej má prachy nebo pochází ze třídy, kerá má peníze nebo nosí tyhle odznaky, je zpravidla taky blb. Netvrdím to ovšech. Já sám znám kluky, kerý mají prachový táty akerý čas, kdy netrampujou, dřou latinu nebo římský právo, znám kluky, kerý sou soudními zapisovateli, učitely, úředníky bank adůstojníky čs. armády (áno pane censor sou, ale čuchejte), znám moc kamarádů, kerý nikdy nemůžou vystoupit veřejně, ale věří nám jako my jim.“ (Tramp 1930/26: 7) Známý trampský písničkář Eduard Ingriš např.musel před svými nadřízenými tajit svou vášeň pro tramping ajeho chatě se přezdívalo „nemuzikantská“, vehementně totiž popíral, že by snad byl muzikant Irgliš (Náplava 2009: 42). Atraktivitu trampingu dokládá ifakt, že časopis Tramp nečetli pouze příslušníci subkultury. Tramping resonoval imezi širšími vrstvami mládeže, dotýkal se problémů, které aktuálně pociťovali, ikdyž nejezdili každou neděli do lesů. Do redakce docházely dotazy, jak založit osadu, stejně jako dopisy sympatizantů, kteří se trampingu nevěnovali, protože jim to nedovolovalo zaměstnání (ať už zdůvodů časových nebo prestižních), nebo žádné trampy neznali achtěli se jimi stát. Příznačný je dopis mladé služebné, která se strampy identifikovala zejména vpocitu ponížení („kuchyňské nic“) aodporu proti „paďourům“: „Přesto, že nejezdím na tremp anedělám jiné věci, protože na ně nemám času, musím p. t. paďourům vneděli vařit oběd, si myslím, že patřím docela kvám.“ (Tramp 31/6: 11) Příznačné je, že tramping oslovoval imládež zvyšších společenských kruhů. Jakýsi Gari-Samotář napsal do Trampa otevřený dopis slečně Mercedes ze Žírovnice, které se časopis líbil, asama se chtěla stát trampkou: „Snad ne? Vždyť otom víte, že byli unašich hochů četníci avyšetřovali je proto, že si vzali po lese ležící klestí na uvaření remundy? Avůbec, trampovat je zakázáno avy, člen té skupiny, ze které ten zákaz, co by trampka? […] Slyšte, shoďte ze sebe vaše hedvábné šaty, natáhněte na sebe svetr avobyčejnou sukni ana nohy OPEN ACCESS 84 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 sandály, apřidejte svůj hlas knašemu, ať to naše ‚do paďourů hej rup‘ zatřese tím šmejdem, který se ivám nelíbí.“ (Tramp 31/33: 13) Tyto případy odkazují na široce rozšířené pocity nespokojenosti aodcizení mladé generace, kterým časopis Tramp nabízel vhodné nástroje kpojmovému uchopení své zkušenosti amožnost identifikace. Svůj vztah ke společnosti trampové nejčastěji vyjadřovali slovem „útěk“. Útěk od dohledu rodičů aodsudků sousedů, od dřiny vtovárnách anároků zaměstnavatele astátu, nudy všedního dne, od sociální nespravedlnosti. Vlesích hledali autonomní prostor, kde mohou žít podle svých představ, kde nacházeli to, co jim chybělo nejvíce— svobodu. Trampové měli jasno, skutečný život začíná až mimo město, mimo dohled „paďourů“: „Vždyť ten hoch celý týden jako by ani nežil, až když si vyjde do lesů, kde není žádného paďourského aměšťáckého přetvařování, tam si volněji oddychne acítí teprve skutečně, že žije.“ (Tramp 31/8: 12). Khlavnímu důvodu nespokojenosti se soudobou společností, jejímž východiskem byl tramping, patřil pocit nesvobody, nedocenění anenaplněnosti vlastní práce, nedostatek volného času. Volný čas byl vdělnickém prostředí poměrně novým fenoménem, který umožnily teprve zápasy oomezení pracovní doby, vprostředí meziválečné mládeže však už byl považován za přirozenou součást života. Mládež chápala nárok na smysluplné trávení volného času jako svoje právo, zároveň pociťovala, že je oněj připravována. Zvláště učňovská mládež si uvědomovala, že kvůli práci apovinnostem přichází onejlepší léta. Těžký život učně přivedl ktrampingu ijednoho ze čtenářů, který vrubrice Zosad vylíčil svůj životní příběh. Kromě znechucení tehdejší společností špatně snášel učňovskou službu, byl „téměř zničen tělesně inervově“. Ve chvíli, kdy mu byla přičítána odpovědnost za poruchu stroje, utekl zučení izměsta avbojovském Údolí stínů narazil na trampy, kteří se ho ujali (Tramp 1930/7: 10). Tramping byl ovšem přitažlivý ipro měšťanskou mládež amohl poskytovat východisko nejen ztíživé sociální situace, ale iosobních problémů. Jistý kancelářský pracovník zPřerova, který se se sám označil za „dokonalého paďoura“ poslal do redakce dokonce dotaz, jak se přidat ktrampům: „Byl jsem dokonale zklamán vkruhu, kde jsem se pohyboval, aproto hledám cestu kZapomnění. Chci poznat přírodu, kde chci nalézti klid ahlavně zapomenout. Bohužel, mám tátu imámu paďoury, kteří nemají pochopení pro tuto věc.” (Tramp 1930/25, s.12) Živnou půdu nacházel tramping ve studentském prostředí. Redakce Trampa vyzývala kzískávání nových stoupenců ve školních třídách scílem „vyvádět mládež zpaďourského zajetí na školách“ (Tramp 1931/11: 4). Identifikace strampingem stejně jako četba časopisu znamenala projev rebelství asama osobě byla výrazem odporu proti zkostnatělým profesorům. Školní prostředí bylo ktrampingu navýsost nepřátelské. Zmiňovány jsou konflikty sučiteli ahrozba vyloučení, pokud dotyčný nepřeruší styky strampy (Tramp 31/7: 7). Kritizován byl nejen nedostatek volného času, ale také pracovní podmínky aomezování lidské důstojnosti zaměstnanců: „Jsem děvucha zaměstnaná vkšeftě, jsem živý inventář, který jako nacvičený papagai, při otevření dveři řekne: ,Ruku líbám, milostivá paní!‘ Nemam celý týdny duše nemam 9 hodin za den, zaprodána kšeftu chlebodárcovu.“ (Tramp 1931/4: 11) Trampové sami sebe připodobňovali kotrokům, lidským strojům či robotům: „Jsme lidmi jen vneděli, jinak pouze číslovanými roboty.“ (Tramp 1931/15: 11) Mnoho čtenářů Trampa sdílelo dojem, že svoboda je výsadou OPEN ACCESS JIří SmLSAL 85 privilegovaných vrstev ajim samým je upřená. Nedělní útěk na osadu tak poskytoval možnost vyvázat se znerovných společenských vztahů adohledu starší generace. Tramping je třeba zasadit do kontextu společenského vývoje po první světové válce, který je typický rozpadem ideálů adeziluzí mladé generace, které vyústily vgenerační konflikty. Tramping představoval pouze jednu zodpovědí, byť jistě unikátní, na situaci, která panovala vcelé meziválečné Evropě iUSA. Základním východiskem trampingu byla zkušenost generačního střetu: „Kamarádi, vtrampingu je víc, než by se takhle zdálo. Symptom doby, příznak přelomu, projev generace. Akdyby jenom nejužší— chceme žít po svojem— ito je dost.“ (Tramp 1930/28: 11) Důležitost mezigeneračního střetu činí zdějin trampského hnutí vhodný materiál kaplikaci Mannheimovy generační metody, podobným způsobem, jakým ji Lukáš Fasora aplikoval na sociálně-demokratickou mládež (Fasora 2015). Jako generaci válečné mládeže vymezil Fasora ročníky narozené 1898–1900, jejichž politická kognitivita byla formována zážitkem války anásledných politických otřesů (Fasora 2015: 17). Vtěchto letech se narodili také pozdější představitelé trampského hnutí, pro účely práce by ale bylo vhodnější rozšířit časové vymezení válečné generace oněkolik let směrem do 20. století, aby postihlo iročníky, které nezažili přímou vojenskou službu na frontě či vtýlu, ale jejichž dospívání bylo ovlivněno válečnou propagandou anedostatkem. Prožitek války, poválečných revolucí anásledného nástupu masové kultury tvořil generační situaci. Tímto termínem Mannheim označoval výchozí sociální rámec, který je tvořen jak objektivními sociálními podmínkami apolitickými událostmi, tak isubjektivními interpretačními limity vnímání těchto jevů určitou věkovou skupinou. Na základě generační situace, atedy isdíleného generačního horizontu je konstruována generační identita. Tu ovšem nelze vjednotné podobě předpokládat uvšech lidí vurčitém věku. Kjemnější diferenciaci používal Mannheim pojem generační jednotka, kterou tvoří propojení generační identity surčitým světonázorem nebo politickým přesvědčením (Fasora 2015: 8–11). Vrámci válečné generace mládeže tak můžeme rozlišit trampy jako specifickou generační jednotku. Jednotlivé odnože vrámci subkultury (radikálně levicoví trampové, „nepolitičtí“ trampové, fašističtí trampové) je možné klasifikovat jako generační jádra, která se snažila prosadit určitou interpretaci sociální situace aformovat tak podobu generační identity (Fasora 2015: 11). Skupinu kolem Trampa je možné chápat jako generační jádro, které prosadilo určité interpretace dobové reality oproti jiným generačním jádrům astarší generaci avytvořilo tak generační zkušenost svých vrstevníků (Fasora 2015: 14). Za generační předjezdce, tedy příslušníky starší generace, kteří ovlivňují mladší generační jádro, mohou být vokruhu Trampa pokládaní E.A. Longen aFranta Sauer (Fasora 2015: 11). Odpor trampů krepublice ake starší generaci obecně lze za pomoci generační metody pochopit jako selhání společenských institucí cílících na socializaci mládeže (škola, Junák, Sokol). Rozpor mezi každodenním životem aproklamovanými sociálními normami, na stránkách Trampa tak často ironizovaný, vedl knedůvěryhodnosti nabídek starší generace avedl mládež kformování vlastních představ akritice starší generace (Fasora 2015: 37). Snaha onásilné začlenění trampů do stávajících společenských struktur vedla kjejich další radikalizaci aformování vlastních politických požadavků. Vývoj trampského hnutí odpovídá modelu, který Walter Hornstein stanovil pro emancipační úsilí evropských hnutí mládeže na přelomu 19. a20. století. Ten se OPEN ACCESS 86 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 skládá za prvé zodmítnutí kompetence dospělých kvedení mládeže, za druhé kdeklarování převzetí svého života do vlastních rukou, za třetí zvlastní identifikace jako obrodné celospolečenské síly (Fasora 2015: 37–38, Hornstein 1966: 274–275). Tramping tak byl jednou zreakcí, byť unikátní, na generační rozkol, který zasáhl poválečnou Evropu. Prožitek války patřil kiniciačnímu momentu mnoha trampů. Šok zprvní světové války vedl kpodlomení tradičních autorit akodmítání hodnot apředstav starší generace. Srozvojem sociálního zákonodárství do dělnického prostředí také pronikl fenomén volného času, jehož trávení vmeziválečné době ovlivnila rychle expandující masová kultura. Tramping, inspirovaný zprvu především hollywoodskými westerny, představoval na jedné straně produkt populární kultury, na straně druhé ale zároveň jedinou nekomerční alternativu trávení volného času. ASTRACHÁNI. KOMODIFIKACE TRAMPINGU AVNITŘNÍ ROZŠTĚP SUBKULTURY. Přes nepřízeň tisku aspolečenských elit se tramping stával populárním. Vliv trampingu pronikal imezi středostavovskou mládež. Trampové popularizovali nové druhy sportu (např.volejbal), trampské písničky se prodávaly na gramofonových deskách, trampský pozdrav „ahoj“ zněl imimo osady. Obliba trampské hudby ajejí přijetí většinovou společností patří khlavním důvodům postupného začlenění trampingu do dominantní kultury (Pohunek 2011: 23), podobnou roli hrál itrampský sport.3 V30. letech vstoupilo slovo „tramp“ do slovníku většinové společnosti. Souslovím „jezdit na tramp“ se označovaly výlety nebo víkendové pobyty vchatách, byť se jednalo orekreaci, která neměla se životem hnutí nic společného (Šoukal 2013: 99). Na přivlastnění jejich názvu středostavovskou společností ajeho zevšeobecnění reagovali trampové rétorickým rozlišováním mezi členy subkultury arekreanty (weekendisty), mezi pravověrnými trampy a„astrachány“. Během třicátých let díky popularizaci trampingu docházelo kvzájemnému prostupování habitů dělnických astředních vrstev. Měšťanská mládež si osvojovala habitus trampů, ti ale do svého životního stylu přebírali některé prvky habitu středních vrstev. Pro tyto členy hnutí se mezi levicovými trampy ujal výraz „astrachán“. „Astrachán“ či „takytramp“ byl buď tramp, který přijal středostavovský životní styl nebo člověk, který se ktrampingu hlásil pouze povrchně. „Astrachánům“ byla přisuzována zženštilost, slabost azhýčkanost, tedy rysy spojované sburžoazií. Jejich vnější vzhled charakterizovalo přehnané zdůrazňování příslušnosti ktrampingu adrahé tábornické vybavení. Astrachán, který sice jezdí na osadu, ale nezdraví trampským, nýbrž občanským pozdravem, veze si ssebou na vandr peřinu agramofon, chlubí se zbrusu novými kanadkami akřiklavým trampským oděvem, vysmívá se chudším kamarádům, kteří si špičkové vybavení nemohou dovolit. Vpřírodě se však neumí chovat anejčastějším cílem jeho výletů je venkovská hospoda. Někdy ani nevyjede změsta, což mu ovšem nebrání, aby nedával na odiv své trampství. 3 Mareš, J. 2017. Branky, body, kotlíky: tramping jako sport, sport jako tramping. Příspěvek na konferenci Subkultura trampingu ve světle vědeckého výzkumu, 26.4.2017. OPEN ACCESS JIří SmLSAL 87 Začátkem třicátých let zažíval tramping velký rozvoj atramping si vjeho komercionalizované podobě začaly osvojovat istřední vrstvy (Holubec 2009: 158). Zvýšený zájem ze strany veřejnosti, ať už vpozitivním či negativním smyslu, arozšíření členské základny vedlo trampy knovému promýšlení vlastní identity avztahu knetrampské veřejnosti. Během roku 1929 se včasopise Tramp objevuje přesvědčení, že tramping zažívá krizi, stejně jako názor, že tramping překonal počáteční slabost avstupuje do nové fáze. Pocit krize trampingu byl společný „politickým“ i„nepolitickým“ trampům. Reakce na popularizaci trampingu se však vobou táborech lišila. Okruh Trampa usiloval oproměnu trampingu vširší sociální hnutí dělnické astředostavovské mládeže, které vznáší požadavky směrem květšinové společnosti aformuluje společenskou kritiku. Ve sledovaném období mělo toto křídlo trampingu daleko větší vliv, jak neochotně připustil iBob Hurikán, představitel trampů, kteří sami sebe pokládali za nepolitické (Hurikán 1990: 246). Ti na vzrůstající zájem otramping reagovali stažením do vnitřních hranic subkultury anářky nad úpadkem trampingu. Hořekovali nad zanášením „bolševismu“ do trampingu asnažili se otupit jeho kritický potenciál ve vztahu kveřejnosti, podle nich měli represi vyprovokovat sami trampové. Obě strany se shodovaly na potřebě potlačit výtržnický prvek, který byl vtrampingu přítomný. Vznikly tak vlastně vreakci na kritiku trampingu, vpotřebě distancovat se od problémových jedinců. Svoboda hledaná na trampu totiž mohla mít ipodobu nezřízeného pití alkoholu, řevu aobtěžování netrampských turistů: „Je hodně ,trampů‘ kterým je vedlejší, jsou-li vlese nebo vnějakém začouzeném smradlavém pajzlu, kteří jsou však hlavně trampy proto, že mohou od plic řvát tím nejhnusnějším způsobem, že mohou hulákat, pokřikovat adokonce násilně napadat lidi na veřejnosti.“ (Tramp 1930/31: 2) Někteří přispěvatelé Trampa jako např.Inglmayer dokonce pokládali drsnou mluvu, hrubé chování aopilství za autentický projev trampského vzdoru proti měšťákům aodmítali jakékoliv ohledy na veřejnost. Tyto spontánní projevy vzdoru nad „slušnou“ společností měly nyní dostat pozitivní program vnovém směřování trampingu. „Nepolitičtí“ trampové reagovali připsáním špatného chování na vrub vlivu levicových radikálů asami se snažili vyvíjet dobré vztahy sautoritami, prezentovat sami sebe jako slušné aloajální občany. Jedním zprojevů těchto snah apro Trampa idokladem naprosté zrady původních ideálů byl např.Taneční večer Ztracenky vTlumačově, kde byla na programu např.„Vzpomínka výročí zborovské bitvy“ nebo píseň Hrdinný plukovník Švec.4 Vukázce zpozvánky přetištěné vTrampu můžeme vysledovat, jak se Ztracenkáři pokoušeli začlenit do dominantního nacionalistického diskursu, aby dodali vlastním aktivitám legitimitu avyhnuli se konfliktům sprotitrampsky 4 Divadelní hra ctěného legionářského autora R.Medka uvedl do prvorepublikového kánonu zidealizovanou postavu plukovníka Švece, založenou na skutečné osobě legionáře Josefa Ševce, která měla sloužit jako protipól oblíbeného Švejka. Pointa spočívala vtom, že šlechetný vlastenec namísto potupného zajetí volil sebevraždu amotivoval tak své muže kzvrácení průběhu bitvy (Paul 2014: 269–271). Vlevicovém prostředí byly knihy R.Medka všeobecně nenáviděny jako militaristická propaganda. Mezi příznivci Trampa se generál Medek těšil asi tak stejné úctě jako generál Gajda. OPEN ACCESS 94 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Vedle diskuse oapolitičnosti trampingu probíhaly spory ohledně třídního charakteru hnutí. Tyto diskuse byly vzájemně provázané. Khlavní argumentační linii radikálně orientovaných trampů patřila snaha opropojení protitrampské represe sneuspokojivými životními podmínkami vběžném pracovním týdnu, vyzdvihování celospolečenské důležitosti trampingu coby obrodného hnutí apotřeba vystupovat proti pronásledování trampů vběžném občanském životě. Tramp, který se vneděli vysmíval „paďourům“, měl v„civilu“ vystupovat proti buržoazii: „Zapomínají, že se za chvíli rozprchnou, aby se vrátili zpět do toho prachu ahnoje, zpět ktěm ponkům asoustruhům, do svých dílen ktomu společnému zpěvu velkoměsta, zpět za stoly vkancelářích apod pevnou ruku paďourů, která nám dává to, co nás jednotlivce drží, společně však znepřáteluje, peníze achléb.“ (Tramp 1930/31: 11) Tramping měl představovat autonomní životní styl dělnické mládeže, snahu vymanit se znesvobodné společnosti, pokusy ooddělení politického anepolitického trampingu proto byly považovány za nesmyslné: Čistý tramping jest vprvé řadě podfuk avdruhé řadě omyl důvěřivých. Tramping „čistý anečistý“ neexistuje: „Jest pouze tramping jako zvláštní forma dovolávání se života utlačované třídy.“ (Tramp 1931/6: 12) Trampové, ato nejen ti radikálně naladění, byli ovšem ze strany pravicového tisku plošně obviňováni zbolševismu. Podobnou strategii volili sociálně-demokratické spolky itzv.„nepolitičtí“ trampové. Zjejich kruhů se také šířila fáma, že každý, kdo napíše do Trampa, bude policejně stíhán (Tramp 1931/13: 2). Členové „nepolitické“ Unie trampských osad také před chystaným potlachem vJezerce chodili hostinského „varovat“ před komunisty (Tramp 1931/18: 6). Údajná infiltrace komunistů mohla být také využita jako záminka krozpuštění potlachu (Tramp 1931/8: 5). Praxe bagatelizovat trampskou kritiku odkazem na nebezpečí bolševismu aoznačování trampů za komunistické radikály ovšem vedla pouze kprohloubení jejich nedůvěry ketablovaným institucím amédiím. Pokud stěmi trampy, kteří se ke komunistickým myšlenkám nehlásili, bylo nakládáno jako snebezpečnými komunisty, byla jejich další radikalizace jen otázkou času. PAĎOUŘI. PROTITRAMPSKÁ REPRESE ANEPŘÁTELÉ TRAMPINGU Vědecké práce věnované trampingu se termínem „paďour“ většinou blíže nezabývají, Jiří Šoukal např.takto označuje všechny, kteří nechápali trampský životní styl (Šoukal 2013: 89). Podle Jiřiny Posledníkové je paďour ten, kdo se vpřírodě chová měšťácky, ve své práci „paďoury“ identifikuje jako majitele vil (Posledníková 2012: 163). Podle Waice aKössla brala většina trampů rozdělení na trampy a„paďoury“ shumorem (Waic, Kössl 1992: 37). Na základě četby časopisu Tramp se však tato dichotomie jeví jako velmi důležitá anesmírně vážně prožívaná součást trampské identity. Ne nadarmo znělo trampské heslo „Do paďourů hej rup!“ Vnásledujících řádcích proto přistoupím khlubší analýze pojmu. Reprezentace „paďoura“ ztělesňovala vše, proti čemu se trampové vymezovali. Představovala významného Druhého, vjehož protikladu se tramp ustanovoval jako samostatný subjekt. Tramping je proto s„paďoury“ bytostně spjat aje neodmyslitelný od jejich existence. Kategorie „paďoura“ představovala klíčovou součást trampOPEN ACCESS JIří SmLSAL 95 ské kultury, přesto však nebyla zcela neměnnou. Tak, jak se měnila vlastní sebeidentifikace trampů, dostalo také slovo „paďour“ jistých významových posunů. Ve svém původním obsahu zesměšňoval termín spíše špatné charakterové vlastnosti, maloměšťáckou morálku, spjatost sestablishmentem apředpojatost starší generace vůči mladým. Súderem velké hospodářské krize se kritika „paďasů“ posunula ještě více do systémové roviny. Vsouladu súsilím otřídní profilaci trampingu se slovo „paďour“ stává synonymem slova „kapitalista“. Ke generační kritice se tak připojila kritika třídní. S„paďoury“ se trampové střetávali ve vlacích, vhostincích ivpřírodě. Postava „paďoura“ se utvářela vkonfliktu sběžnými turisty acestujícími anávštěvníky vesnických hostinců. Tyto konflikty měly nejčastěji podobu slovních střetů avzájemného okázalého pohrdání, mohly však vyústit ivpřivolání policie nebo ve výtržnictví některých trampů. Zobrazování „paďourů“ vycházelo ztradiční levicové kritiky buržoazie. Vyznačuje se stejnými atributy: obezitou, nestřídmostí, nadutostí, úzkoprsostí aomezeností. Ve výtvarném vyobrazení „paďourů“ je pozoruhodné, že se vždy jednalo otlusté postarší lidi. Postava „paďoura“ tak zpočátku ztělesňovala především generační, nikoli třídní spor. „Paďasové“ znázorňovali příslušníky starší generace, skterými se trampové na cestách do přírody setkávali akteří reagovali snepochopením anelibostí. „Paďouři“ byli tedy zpočátku zobrazováni hlavně jako počestní turisté či měšťanské rodinky na výletě. Bylo jim přisuzováno nešetrné jednání vůči přírodě: trhání květin, lámání větví amladých stromků, odhazování odpadků atoaletního papíru. Děti těchto výletníků se měly vyznačovat nesnesitelným řevem aobecně destruktivním chováním, jejich rodiče je měly doprovázet hlasitým hovorem azpěvem sprostých popěvků. Cílem jejich výprav do přírody měla být nezřízená konzumace potravin aalkoholu, příroda jim měla splývat svýletními hostinci. Byla zdůrazňována fyzická slabost turistů, kteří měli mít problém ujít ikratší vzdálenost. Pohoršování astížnosti nad trampy bylo kontrastováno svlastním bezohledným jednáním „paďourů“. Jejich tloušťka byla dávána do protikladu se svalnatým tělem trampů. Postupně však docházelo ike vztahování tohoto obrazu imimo svět víkendových chat. Vobrazu „paďoura“ byl velmi silně přítomen generační aspekt. Typickými zastupiteli „paďoura“ se stávali nechápající rodiče, pohoršení sousedé, upjatí učitelé adílenští mistři. Terčem této kritiky byli „starostliví otcové acudné matky“ nebo „počestné apokojné matrony přežvykující na pavlačích činžáků“ (Tramp 1929/11: 3). Obraz „paďoura“ tedy nebyl spjat pouze sburžoazií amaloměšťáctví bylo karikováno ne na základě třídní příslušnosti, ale jako projev životního stylu anázorové omezenosti starší generace. „Paďouři“ byli rodiče, kteří nechtěli své děti pouštět na tramp aneměli pochopení pro jejich představy oživotě. Ztráta kontroly nad svými dětmi také byla uváděna jako motivace „paďourů“: „Panděra domácích pánů astuchlých ouřadů se roztřásla hnusem nad drzostí mládeže, která se opovážila vykašlat se na tradici rodinných výletů do Bráníka aChuchle […] četníci apolicie má jim na befel shánět ztracené syny adcery zpět do města azakázat táboření vůbec.“ (Tramp 1929/10: 4) Vdůsledku souběhu ničivých sociálních dopadů hospodářské krize aprotitrampské represe začíná být za „paďourskou“ pokládána celá společnost, ato nejen zhlediska morálky aživotního stylu, ale také zhlediska celkového politického uspořádání. OPEN ACCESS 96 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Z„paďoura“ se stává reprezentant establishmentu: „četník, redaktor, statkář, vlasteneckej měšťák“ (Tramp 1930/32: 8). Proměna významových konotací pojmu „paďour“ vedla až kjednoznačnému ztotožnění „paďourů“ sburžoazií. Snahy oprosazení proletářské identity trampa se zrcadlově odrazily ivproměně obrazu „paďoura.“ Rovnice tramp-proletář versus paďour-buržoa zdiskuzí otrampingu vykrystalizovala zcela jasně: „Trampové, kluci ztováren, dílen, úřadů aškol, uvažte, že nežijete jen vsobotu odpoledne avneděli, ale taky vpondělí, úterý aostatní dni vtýdnu, že ten paďour, kterému se chechtáte na trampu, je váš zaměstnavatel nebo nadřízený, který vás štve po celý týden, že je to ten, kdo vás ničí rackmalisací, zbavuje zaměstnáni, vyhazuje na ulici aprotestujete-li, nechává do vás střílet!“ (Tramp 1930/27, s.2) Vposledním roce vydávání Trampa už byl „paďour“ ztotožňován se soukromým podnikatelem akapitalistou. Toto pojetí dokládá např.jedna zrezolucí Trampského obranného výboru7 zČeských Budějovic, ve které byl popsán ivznik trampingu: „Je vyvolán nespokojeností pracující mládeže se stávající společenskou organizací, sloužící zájmům soukromých podnikatelů, zvaných trampy paďoury.“ (Tramp 1931/5: 11) Snaha politicky aktivních trampů ztotožnit „paďoury“, snimiž trampové onedělích bojují, se zaměstnavateli byla úspěšná, „paďouři“ začali být označováni jako vykořisťovatelé. Morální agenerační kritika se tak spojila střídní kritikou aantisystémovými postoji. Jako „paďourské“ bylo odmítáno hospodářské ipolitické zřízení prvorepublikového státu: „Vlastenec, kapitalista apaďour jsou vjistém smyslu synonyma.” (Tramp 1931/31: 9) Do života většiny trampů zasahoval stát vpodobě prezenční vojenské služby. Vojna pro trampy představovala palčivý problém abyla jimi zcela svorně nenáviděna. Nástup do kasáren patřil také kjedné zpříčin zániků osad. Na rozloučenou sodvedenci pořádali trampové rekrutské večery. Levicoví trampové si zakládali na obrazu špatného vojáka, jehož vzorem se stal Švejk. Zkušenosti zvojny trampové vykreslovali vdopisech nebo povídkách. Převažovali negativní zkušenosti se surovým výcvikem ašikanou důstojníků, která vněkterých případech vyústila ivsebevraždu vojáka-trampa (Tramp 1931/12: 11). Články kritické kválce avojenské službě byly také včasopise nejčastějším cílem cenzury. Vkasárnách dokonce panoval zákaz čtení Trampa (Tramp 1931/38: 12). Také Tomáš Baťa zakázal prodávat časopis Tramp před svými fabrikami (Tramp 1931/35: 2). Khlavním cílům trampského hnutí patřil odpor proti zavádění předvojenské výchovy. Přestože nebyla nikdy uvedena vplatnost, návrhy kzavedení povinné předvojenské výchovy mládeže tvořily trvalou součást agendy Sokolské obce. Podle jejich požadavků měli všichni mladí muži aženy strávit určitou část roku (36 nedělí) vojenským cvičením pod vedením sokolských oddílů (Holubec 2009: 159). Vidina jediného volného dne vtýdnu stráveného přískoky na „execíráku“ pochopitelně trampy nijak nelákala. Pokusy olegislativní omezení trampingu itisková kampaň konzervativního tisku měla podle jejich mínění jasný cíl: připravit půdu pro plošné zave7 Trampské obrané výbory (TOV) byly neformální sdružení osad, jejichž založení inicioval časopis Tramp vreakci na tzv.Kubátův zákon. TOV měly koordinovat společný postup, pořádaly místní potlachy ademonstrace či formulovaly trampské rezoluce avznášely požadavky směrem květšinové společnosti. OPEN ACCESS JIří SmLSAL 97 dení předvojenské výchovy. Tramping byl podle nich největší překážkou militarizace společnosti: „Když neukážeme zuby, tak nám paďouři ukážou, co dovedou. Oni mají moc vrukou anemůžou potřebovat nedisciplinované, protože jsou špatnými vojáky.“ (Tramp 1930/29: 10) Snástupem hospodářské krize aradikalizace části trampů začali proponenti třídního pojetí trampingu chápat předvojenskou výchovu jako nástroj kpřípravě nové války, která má dodat kolabujícímu kapitalistickému hospodářství nové impulzy. Tramping se tak měl stát pojistkou proti vypuknutí nové války. Antisystémové postoje trampů vedly kpřecenění vlastní důležitosti, jehož projevem bylo ito, že ilokální vyhlášky byly interpretovány jako součást širšího plánu na odstranění trampingu. Bourání trampských chat vKytíně tak např.mohlo být vykládáno jako útok vládnoucí třídy: „Tramping se stal nebezpečným vládnoucí třídě, která vdnešní době potřebuje zfašisované stádo, které se nechá bez odporu připravovat na nová jatka, potřebuje nový kanónenfutr.“ (Tramp 1931/33: 3) Radikálně orientovaní trampové také prosazovali změny vpojetí trampského antimilitarismu, pacifismus měl být nahrazen třídním bojem, jehož vzorem měl být odboj indiánů nebo alžírských Kabylů proti bělochům (Tramp 1931/28: 3). Levicoví trampové začínali sami sebe chápat jako předvoj dělnické třídy, který zasadí rozhodující ránu kolabujícímu kapitalistickému řádu. Mikrosvět osady se měl stát modelem nového společenského uspořádání. Ke každodennosti trampů patřil zážitek střetu sorgány státní moci. Policisté idalší veřejní zaměstnanci se snažili mladým lidem jejich zálibu zamezit či jej alespoň znepříjemnit. Konflikty začínaly už na nádraží. Přispěvatelé časopisu líčili neochotu pokladních ve styku strampy. Odmítali např.zodpovídat dotazy ohledně odjezdů vlaků či prodávat lístky dříve než těsně před odjezdem vlaku (Tramp 1929/8: 8). Nejhorší pověst mělo nádraží vBraníku ave Vraném, kam se vsobotu avneděli vydávala většina pražských trampů. Přístup kvlakům zde byl znesnadněn šesti dřevěnými ploty, které vytvářely jakési turnikety, jež byly vytvořeny za účelem většího dozoru nad trampy. Kdo se pokusil plot přeskočit, byl bez milosti pokutován přihlížejícími policisty. Úzké pásy byly pro trampy sbatohy na zádech obtížně průchozí akrom toho považovány za neobyčejně ponižující aoznačovány jako „dobytčí ohrady“ (Tramp 1931/1: 3). Na vzrůstající počet trampských pasažérů na trati do Štěchovic také správa železnic reagovala pouze připojením dobytčích vagónů se zamřížovanými okny, ve kterých se trampové mačkali za stejnou cenu jako za jízdu vběžné soupravě. Ze strany obecních úřadů patřilo kprostředkům potlačování trampingu neudělování povolení ke stavbě chat. Vzhledem ktomu, že trampové představovali pro obyvatele venkovských obcí vítaný zdroj příjmů (apovyražení), se ktomuto kroku příliš často neuchylovali, případy neposkytnutí pozemků však byly trampy pociťovány zvlášť bolestně (Kössl, Waic, 1992: 37). Vrcholem bylo zbourání stávající chaty. Pocity trampa, který vsobotu večer místo do chaty dorazil na zbořeniště, byly jistě zoufalé. Po celé meziválečné období byly veškeré lesy vsoukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví státu avstup do lesa byl umožněn pouze na zvláštní povolení, dalším znepřátel trampů byli tedy hajní. Vpřípadě neposkytnutí povolení mohl být přistižený tramp, který se nemohl prokázat legitimací oficiálních turistických spolků, pokutován. Hlavním protivníkem trampů bylo četnictvo. Policisté pro obtěžování trampů využívali stávajících pravidel, která ovšem vymáhali sabsurdní doslovností. Oblíbenou praxí bylo kontrolování zbrojního pasu anásledné pokutování vpřípadě neoprávněOPEN ACCESS 98 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 ného držení zbraně. Četníci trampům přeměřovali nože aty, které byly delší než 11 cm zabavovali apokutovali jejich vlastníky za nelegální vlastnictví dýky. Velká pokuta, adokonce itrest vězení mohl být udělen iza držení nefunkční střelné zbraně: „Bimbo lituje, že už přišel omísto. Víš přece, že byl státním zaměstnancem. Za tu křivou bouchačku, co četník uněj našel, jak byl uní ten lauf ohnutý, dostal 14 dní.“ (Tramp 1930/45: 13) Policisté také trampy bezdůvodně legitimovali či odváděli na služebny kvýslechu. Postižení pak sice byli bez újmy propuštěni, ujel jim ale poslední vlak adlouhou cestu do Prahy museli absolvovat po svých. Při rozpuštění dívčího potlachu vPikovicích naopak četníci eskortovali trampky až na nádraží (Tramp 1931/24: 13). Časté bylo islovní napadání ze strany policistů. Samozřejmou věcí byly pokuty za nedovolené táboření, proti kterému Tramp programově vystupoval: „Proti bezdůvodným zákrokům četnictva, které nás vykazuje ze státních pozemků pro pouhé táboření. Za táboření jsou diktovány nesmyslné pokuty, za čtyry neviditelné dirky do země, nutné kpostavení stanu, platíme 50 Kč pokuty, nebo je nám vyhrožováno vězením.“ (Tramp 1931/1: 3) Největší vlna protitrampské represe ovšem nastala splatností tzv.Kubátova zákona.8 Velmi vágní formulace vyhlášky (např.koupání vnedostatečném oděvu) dávala četníkům volnou ruku. Časopis brzo zaplnily příběhy policejní šikany. Cíleně byly prováděny zátahy za účelem kontroly táboření nesezdaných párů: „Zmírnění zákazu (dle ,Čes. Slova‘ a,Práva Lidu‘) bylo právě prováděno tuto neděli vchatách od Pikovic až kŽampachu. Celkem 16 četníků sexperty min. vnitra visitovalo chaty astany po celou noc až do rána, zjišťovalo aodvádělo zatčené do Jílového.” (Tramp 1931/20: 3) Strážníci ssebou dokonce nosili předtištěné rozsudky za porušení vyhlášky, kde stačilo perem vyplnit jméno, odůvodnění avýši pokuty. Zkušenost spolicistou, který uprostřed noci neomaleně vrazil do chaty adomáhal se oddacího listu, byla pochopitelně značně traumatizující. Časopis Tramp vehementně protestoval proti pronásledování trampů apostiženým poskytoval právní ochranu. Zapojoval tyto případy policejní zvůle do kontextu své kritiky policie ado celkové systémové kritiky. Pro popis policejních zákroků proti trampům přispěvatelé často volili nadsazené výrazy, např.násilné rozehnání potlachu vpivovarské zahradě bylo označováno jako masakr, rozehnaný potlach na Jarově byl přirovnáván kBílé Hoře. Povídky často policisty doslova démonizovaly, ukazovaly je jako brutální prodejné bestie nezdráhající se použít šavli proti bezbranným demonstrantům. Expresivním způsobem byly vykreslovány fiktivní iskutečné případy policejní brutality během válečných hladových demonstrací nebo poválečných dělnických stávek. Do celkové linie časopisu, líčící Československo jako policejní stát, dobře zapadaly příklady represe, které uváděly dopisy čtenářů. Tramp také otiskoval pokuty, udělené za nepovolené táboření. Vkombinaci se zážitkem policejní šikany byla tato strategie úspěšná. Poté, co vešla vplatnost protitrampská nařízení apoté, co je někteří trampové okusili na vlastní kůži, vzrostly řady sympatizantů radikálního směru. Vrubrice „Osadní pošta“ se množily dopisy dávající za pravdu 8 Vyhláška zemského prezidenta Kubáta byla účelově zaměřena na potírání trampingu, postihovala např.pohyb vnedostatečném úboru, koupání na nepovolených místech nebo společné táboření nesezdaných párů. OPEN ACCESS JIří SmLSAL 99 „politickému“ trampingu, které psali lidé, kteří se dříve sredakčními stanovisky plně neztotožňovali, ale kteří se stali obětí policejního zákroku. Likvidace chaty či noční razie za účelem mravnostního dohledu nesly své ovoce, největší dopad ale měly hromadné policejní akce proti potlachům: „Druhý den však bylo tábořiště obsazeno četníky auniformovanými strážníky. Každý tramp či trampka byl zjištěn apečlivě zapsán. Na kamarády to působilo mohutným dojmem. Itěm posledním byly otevřeny oči.“ (Tramp 1931/24: 5) Špatná sociální situace apocit křivdy vkaždodenním životě se začínaly vmyslích trampů propojovat. Boj proti trampingu začal být vnímán jako projev třídního boje: „Vposledních měsících, vnichž naše hnutí prošlo ohněm útoků, naučili jsme se myslit. Zákazy poučili nás otom, že nepřátele trampingu známe dobře ze života vměstech, že ti, kteří nám tramping zakazují, jsou titíž, kteří denně připravují nám hlad abídu, že všechny ty útoky vycházejí zjednoho ohniska aže jich cíle čpí střelnou bavlnou alidskou krví.“ (Tramp 1931/33: 5) Rozhodující roli ovšem hrála osobní zkušenost spostihem trampingu: „Vyhodili ho, jako mnoho jiných kamarádů. Když přitáh na osadu, našel jenom místo, kde stála jeho chata, instinktivně pocítil spojitost těchto dvou věcí amozkem mu švihlo heslo kamarádů— svobodný tramping trampům, práci achleba dělníkům.“ (Tramp 1931/ 15: 10) Trampská identita se ustanovila právě vkonfrontaci srepresivním aparátem: „Trampové jsou ta pakáž, co je honěj četníci, hajný ajinej republikánskej inventář.“ (Tramp 1930/38: 11) Samostatnou kapitolou pak bylo násilné rozhánění trampských potlachů ademonstrací. Zážitek policejní represe se tak stal nejúčinnějším faktorem radikalizace. Časopis Tramp se sice snažil tyto zkušenosti interpretovat jako důkaz pravdivosti svých tezí oboji paďourů proti trampům apřetavit je vsystémovou kritiku prvorepublikového režimu akapitalistického systému, prvotní podnět pro politizaci bytostně antipolitické subkultury však představovali policisté ajejich násilný postup proti trampům. Kodvržení „nepolitických“ postojů apříklonu kradikálnímu směru vedlo setkání schudobou či zhoršení vlastní sociální pozice. Tramp, který se seznámil se švadlenou, přehodnotil svůj postoj k„politice“: „Víte, co je koželužnická švadlena? […] Robot, vjehož smutných dětských očích čtete ozkroceném mládí, nesplněných přáních azakopaných ideálech. Ty oči vyléčily mne zepidemie „politika sem nepatří“ (Tramp 1931/15: 11). Vzhledem kneexistenci sociálního státu byly dopady hospodářské krize drtivé. Dopadly nejen na dělnictvo, ale ina příslušníky střední třídy. Situace sociálního propadu přibližovala střední vrstvy materiálně inázorově knižším společenským vrstvám. Tento proces probíhal ivrámci trampingu: „Tehdy jsi byl ještě tolik pyšný na svoji maturu svyznamenáním, očekával jsi skvělé místo, byls činným vdorostu Sokola ana svoji vůdcovskou minulost ve Skautu jsi také ještě nemohl zapomenout— tolik jsi nadávat na ,Trampa‘, odsuzoval jsi jakékoliv štvaní apod. […] Vidíš, ani rok tomu není aty sám jsi byl vržen životem, žádným štvaním, tam, kam jsem tě chtěl zavést já— na cestu poznání anesmiřitelného boje za naši lepší budoucnost!“ (Tramp 1931/12: 12) Ztráta práce znamenala větší otevřenost kradikálním myšlenkám, trampka Lucie tak po ztrátě zaměstnání vyměnila „nepolitický“ časopis Naše osady za Trampa (Tramp 1931/36: 4). Zvláště ohrožení ztrátou práce byli pochopitelně mladí lidé. Tramping nebyl výjimkou: „většina trampů nedělá“ (Tramp 1931/12: 6). Jedna zplzeňských osad se dokonce jmenovala Nezaměstnaný. Problematika nezaměstnanosti byla včasopise šiOPEN ACCESS 100 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 roce rozváděna, ať už formou typicky trampského humoru, sociálních povídek nebo polemik. Nezaměstnanost byla chápána jako ztráta lidské důstojnosti, doklad toho, že život dělníka nemá vočích „paďourů“ žádnou cenu. Prudký pokles životní úrovně amasové propouštění potvrdily přesvědčení mnoha trampů, že jsou ve vlastním státě občany druhé kategorie, aještě více je odcizily většinové společnosti. Do nezaměstnaných byly vkládány naděje na svržení stávajícího řádu: „Nová kasta lidí bez nároku na život— běda okamžiku až se vyřítí ven— bude to něco jako konec světa.“ (Tramp 1931/15: 11) ZÁVĚR Tramping byl hnutím převážně dělnické, učňovské astudentské mládeže zvelkých průmyslových měst. Představoval víkendovou subkulturu, pravidelné sobotní výpravy na osady měly výrazný únikový charakter. Pro levicově zaměřené trampy bylo typické odmítání společnosti, ve které žili, aodpor kzapojení do jejích mocenských struktur, ať už vpodobě členství vobčanských spolcích nebo politických stranách, včetně socialistických stran. Trampové vlesích aříčních údolích usilovali ovytvoření autonomního prostoru krealizaci vlastních představ onaplněném životě, kterou jim tehdejší společnost neumožňovala. Vzývání hodnot kamarádství, svobody avolnosti naznačují, že ke každodennosti meziválečné dělnické mládeže patřil pocit nesvobody, svázanosti avědomí podřadnosti anedůstojnosti vlastní pozice. Nenaplněnost zpráce (či studia), tíživé sociální podmínky anedostatek volného času dále posílily dopady hospodářské krize. Kamarádství, ústřední pojem trampské kultury, umožňovalo alespoň vneděli odhodit bolestně pociťované společenské hierarchie, národnostní, stavovské atřídní rozdíly. Redakce časopisu Tramp oproti tomu prosazovala definici kamarádství jako třídní solidarity. Názorová ispolečenská emancipace mládeže byla ovšem ze strany veřejnosti nesena nelibě azavdávala příčinu kmnoha konfliktům. Vneposlední řadě šlo také oliberálnější přístup ksexualitě. Itramping byl těsně spjat sotázkou sexuality. Kritika ze strany konzervativního tisku cílila především na údajnou nemravnost trampů. Možnost rozvíjet milostné vztahy zbavené konvencí aspolečenského dozoru dodávala trampingu na přitažlivosti. Trampové odmítali tehdejší morálku aspolečenské zvyklosti jako pokrytecké afalešné. Nový model vztahu muže aženy měl být postaven na kamarádství, která vyžadovalo vzájemnou rovnost, ale iochotu vstupovat do nevázaných sexuálních vztahů. Vedle emancipačního nároku ale tramping obsahoval iněkteré konzervativní prvky jako tradiční rozložení genderových rolí azobrazování žen jako sice krásných, ale pasivních anaivních bytostí. Na přelomu 20. a30. let začala vzrůstat popularita ipočty příznivců trampingu. To vedlo na jedné straně ke zvýšenému tlaku ze strany státních orgánů, na straně druhé kpůsobení komerčních vlivů anarušování původní trampské identity. Tramping začal být módní ivprostředí středních vrstev, které do něj vnášeli některé součásti svého habitu, který si osvojovali i„staří“ trampové. Divoké trampské campy se tak pozvolna začaly měnit vusedlé chatařské kolonie. Kvymezení se proti novým členům subkultury azměnám, které ssebou přinášeli, sloužila reprezentace astrachána, OPEN ACCESS JIří SmLSAL 101 kvymezení se proti většinové společnosti ake konstrukci vlastní identity používali trampové reprezentaci paďoura. Otázka postupu vůči snahám oregulaci trampingu vedla kvnitřnímu rozštěpu subkultury na tzv.„politické“ a„nepolitické“ trampy. Situace zvýšené protitrampské represe ahospodářské krize přála spíše levicovému křídlu trampingu, které nabízelo vhodné pojmové nástroje kuchopení těchto fenoménů ajejich zařazení do levicové kritiky prvorepublikové společnosti. Úsilí opotlačení trampingu, ať už vpodobě tiskové kampaně nebo policejních akcí, bylo výrazným radikalizačním faktorem. Přispěvatelé Trampa se snažili propojit protest proti represi skritikou sociální nespravedlnosti. Stavěli na dělnické identitě trampů, kamarádství vtomto pojetí znamenalo především třídní solidaritu. Zdůrazňování proletářské identity trampů se projevilo ive významovém posunu pojmu „paďour“. Morální agenerační kritika „paďourů“ byla doplněna systémovou kritikou kapitalismu apolitického systému 1. republiky. Spolu se vzrůstajícím počtem sympatizantů usiloval redakční okruh Trampa opřeměnu subkultury vširší sociální hnutí. Tramping se měl přeměnit vmasové hnutí mládeže, které mělo formulovat vlastní požadavky. Vjejich pojetí představoval tramping úsilí ovybudování nové, spravedlivější společnosti. Stím souviselo izavržení eskapismu awesternové romantiky asnahy ozmírnění odporu vůči organizaci. Úsilí levicových trampů ovykročení zhranic subkultury můžeme uchopit pomocí teoretických konceptů sociologa P.Bourdieua (Bourdieu 1998). Pro naši potřebu je užitečný zejména pojem „sociálního pole“. Ten vymezuje třídní příslušnost jedince jeho celkovým poměrem kulturního aekonomického kapitálu. Možnost vzájemných kontaktů ivzájemného porozumění jednotlivých jedinců je dána blízkostí pozic, které zastávají vsociálním poli. Vnašem případě došlo ksetkání části dělnické mládeže, které tramping poskytl určitý kulturní kapitál (přístup kliteratuře, trampské písně), atak ji přiblížil kvrstvě avantgardních intelektuálů, kteří sice disponovali kulturním kapitálem, ale ekonomického kapitálu se jim nedostávalo. Dopady propukající hospodářské krize snížily ekonomický kapitál mládeže znižších středních vrstev avsociálním poli ji posunuly blíže kdělnické mládeži ilevicovým intelektuálům. Společným pojivem těchto tří společenských skupin, ze kterých se rekrutovali trampové, se stala habituální praxe trávení nedělí vpřírodě adistinktivní životní styl, který se sní pojil— tramping. Časopis Tramp pak poskytl vhodný diskursivní rámec, který umožňoval formulovat společnou zkušenost, nabídl pojmy, kterými ji bylo možné vyjádřit azačlenit do koherentního myšlenkového celku. Spojení blízkosti vsociálním poli se sdíleným habitem vzniká podle Bourdieuho třída (soudržná společenská skupina vědomá si vlastních zájmů ausilující ojejich prosazení). Trampové tak představovali skupinu spotenciálem třídnosti. Redakční okruh časopisu Tramp však ve svém úsilí ovybudování nové trampské identity vdlouhodobém horizontu neuspěl. Odpor korganizaci zabránil vytvoření životaschopné platformy pro vznesení společenských asociálních požadavků (brněnský Trampský obranný výbor se tak např.nedlouho po svém založení rozpadl kvůli strachu zpřílišné organizace anezájmu zdejších trampů kdlouhodobějšímu angažmá). Tramping byl postupně přijat veřejností astal se, alespoň ve své zkomercionalizované verzi, součástí dominantní kultury. Trampské osady se tak nestaly centry revoluční společenské změny, ale postupně se proměnily vpoklidné chatové kolonie. OPEN ACCESS 102 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 PRAMENY Tramp 1929–1931. LITERATURA Fasora, L. 2015. Stáří kporadě, mládí kboji: radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920. Brno: CDK. Hedbidge, D. 2012. Subkultura astyl. Praha: Dauphin, Volvox Globator. Heumos, P.1995. „Strukturální prvky první Československé republiky. Politickospolečenský systém, intermediární organizace aproblém stability.“ Soudobé dějiny 2 (2/3): 157–168. Holubec, S.2009. Lidé periferie. Sociální postavení akaždodennost pražského dělnictva vmeziválečné době. Plzeň: Západočeská univerzita vPlzni. Hornstein, W. 1966. Jugend in ihrer Zeit. Geschichte und Lebensformem des jungen Menschen in der europäischen Welt. Hamburk: Marion von Schröder. Hurikán, B. 1990. Dějiny trampingu. Praha: Novinář. Krško, J. 2008. Meziválečný tramping na Rakovnicku. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník. Krško, J. 2015. „Do lesa na povolení? Trampové tváří vtvář vlastníkům pozemků, lesnímu personálu aochranářům.“ Dějiny asoučasnost 37 (9): 10–13. Kössl, J., M.Waic.1992. Český tramping 1918–1945. Praha: Práh. Lenderová, M., M.Halířová, T.Jiránek. 2015. Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918. Praha— Litomyšl: Paseka. Náplava, M. 2009. Plavby „sebevrahů“: Heyerdahl, Bisschop, Ingriš : Kon-Tiki, Tahiti Nui, Kantuta. Brno: Juta. Paul S.2014. „Die Rezeption des Švejk in der Ersten Tscheschoslowakischen Republik. Eine Neubewertung und systematische Einordnung.“ Zeitschrift für Ostmitteleuropaforschung 63 (2): 249–278. Pohunek, J. 2011. „ACentury of Czech Tramping.“ Folklorica. Journal of the Slavic and East European Folklore Association 16: 19–41. Posledníková, J. 2012. „Paďouři, trampové anetrampové: proměny české krajiny na konci 19. avprvých desetiletích 20. století vdůsledku návratu městského obyvatelstva kpřírodě.“ Hospodářské dějiny. = Economic history 27 (2): 157–190. Randák, J. 2016. „Počátky českého trampingu: fenomén jako vůle apředstava.“ Pp. 141–153 in Ve službách česko-slovenského porozuměníporozumenia: pocta Vojtovi Čelkovi. Praha: Československé dokumentační středisko. Šoukal. J. 2013. Kultura volného času včeských zemích vmeziválečném Československu na příkladu letních bytů. Diplomová práce: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Thorton, S.1997. „The social logic of subcultural capital.“ Pp.200–211 in K.Gelder, S.Thorton (eds.). The Subcultures Reader. Routledge, London: Thousand Oaks. Jiří Smlsal je absolventem bakalářského studia etnologie ahistorie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou romského holocaustu, poválečnou politikou paměti aprvorepublikovým trampingem. OPEN ACCESS JIří SmLSAL 103 Obr. č. 1.Astrachán se vším nezbytným vybavením, včetně budíku, budil zasloužený posměch. Tramp 1929/8, s. 11. Obr. č. 2.Všudypřítomná reklama v Trampu poukazuje na komerční aspekt trampingu. Tramp 1931/35, s. 10. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA OPEN ACCESS 110 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Brno Bratrstvo smrti Brno Broadway Brno Caňon River Brno Červené eso Brno Družina Uncasova Brno El Paso Brno Eldorado Brno Erotikon Brno Friendlové Brno Gentry Brno Havay Brno Chicago Brno Karachan Brno Kolotoč Brno Margaretta Brno Marion Brno Měsíční údolí Brno Naděje příštích dnů Brno Old Toronto Brno Orlí hnízdo Brno Osada holých Brno Osamělá hvězda Brno Pampas Brno Partyzáni Brno Peticon Brno Pětiletka Brno Policejní zákaz Brno Pueblo Brno Rio Negro Brno Rio Ritta Brno Sing-Sing vÚdolí bílých stínů Brno Toronto Brno Třináctka Brno Údolí netopýrů Brno Údolí sporů Brno Vrabčáci Brno Yukon Brno Žabáci Brno Nevada SBS Brno Rudá zář Brno-Husovice Colorado Josefské údolí uBýčí skály OPEN ACCESS JIří SmLSAL 111 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Brno-Husovice Golgardia Brno-Husovice Rudí partyzáni Brno-Kníničky URychlého jelena Brno-Komín Nevada stanaři, Josefské údolí uBýčí skály Brno-Královo pole Delta Brno-Maloměřice Colorado Brno-Židenice Bratrstvo smrti 5 Brno-Židenice Chicago Brno-Židenice Limpopo stanaři Brno-Židenice Mohykáni TOV Brno-Židenice Arkansas Brno-Židenice Zdravá Trojka Brno-Jundrov Eldorádo Brno-Židěnice Veselí maníci Bruch Udevíti zoufalců 9 Brůch Ty-ty-kaká 4 Břasy Ztracená kotva Břeclav Eldorado TOV Břeclav Modrý anděl TOV Břeclav Silver Star Břežánky Toulavá čtyřka Břežany Valhala Bystřice p. Host. Údolí úžasu TOV Čejetice uMladé Boleslavi Kongo Čerčany Arkansas Čerčany Nest Grey Wolfs Česká Třebová Karnack Vrbová Lhota Česká Třebová Stan pod Cedrovým caňonem České Budějovice Apači 9 České Budějovice Modrá osma nesouhlasí slinií Trampa České Budějovice Rokambolo TOV České Budějovice Idaho České Budějovice Jean Good České Budějovice Karienton České Budějovice Madagaskar České Budějovice Mycerah České Budějovice Na Zlatém potoce České Budějovice Osada dobré naděje České Budějovice Sonny Pyj České budějovice Stará zášť České Budějovice Texas OPEN ACCESS 112 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště České Budějovice Tramping Ocbarryklub České Budějovice Vyžranej chlebník České Budějovice Yukon České Budějovice– Linecké předměstí Spartakus TOV České Budějovice– Suché Vrbné Arizona Dolní Heršpice Rio Negro Doudleby Red Flagg TOV Doumašice uLoun Zálesáci TOV Duchcov Canada Duchcov Děti hladu Duchcov Frisko Duchcov Hudson Duchcov Kowu-rag Duchcov Tahiti Duchcov Tornádo Duchcov Turksib Duchcov, Hrob, Teplice Sejrárna Dvůr Králové Toledo Dvůr Králové n. L. Osada E.E. Kisch TOV Ervěnice Pinpa 7, včasopise označovaní jako „takytrampové“, při žádosti opovolení stavby chaty totiž popřeli, že jsou trampové, při styku súřady vystupovali jako „Mládež S. Č.S.“ Ervěnice 3 boys Francie Osada tří mušketýřů pod Rochets de Neidge různé národy Francie, Le mans Sarthe Pendrek vtrapu Frýdek-Místek Santa Fé TOV Frýdek-Místek Trombye Frýdek-Místek Uragán Hálovka Klondyk pořádá „trampskou revue vTrnovanech“ Haná Zasvěcenci smrti uČerné hory Hlásná Třebáň Sunday Hluboká Osada vandráků Hluboké nad Vltavou Vandrák Hlučín Hiawatha Hodkovice uLiberce Rudý blesk OPEN ACCESS JIří SmLSAL 113 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Hodonín Mrkotálkové TOV Holešov na Mor. Old Wella TOV Holice Red fool TOV Horní Bříza uPlzně Šachovnice TOV Hořátev uNymburka Toulavé šelmy Hořice Grey Grizzly Hostivice Toulaví vlci Hostomice Spiklenci TOV Hostomice Amur Hostomice Hawai Hostomice Hudson Hostýn Estacado Hradec Králové Dandy TOV Hradec Králové Hlad TOV Hradec Králové Jowa TOV Hradec Králové Overedy TOV Hradec Králové Rio Grande TOV Hradec Králové Singing fool TOV Hradec Králové Stydlaví TOV Hradec Králové Údolí hvězd TOV Hradec Králové Ulejváci TOV Hradec Králové Hladoví vlci Hradec Králové Kanada Hranice Chytré lišky TOV Hranice Osada federovaných TOV Hranice Tichý Don TOV Hrdlovka uDuchcova Klondyke 20 Hrdlovka uDuchcova Batalion TOV Hrdlovka uDuchcova Os. slaměných Vdovců TOV Hrdlovka uDuchcova Potěmkin Hrdlovka uDuchcova Rákosníci Hroby Tuláci Hronov Key-Wey Hukvaldy Bílé stíny Hukvaldy Hawai Chocerady Blackey Chomutov Bludná ledvina OPEN ACCESS 114 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Chrást uPlzně Piráti na Mrtvé Peřeji TOV Chrudim Berri vGrand Canyonu Chrudim Elsinore Chrudim Samota Ilava Rudé Pováží TOV Ivančice Blesk TOV Jarovnice na Slovensku Údolí pěstního práva Jedovice Avion Jevany Kin Ka Jon Jičín Rio Grande Jičín Whopee Jičín Yukatan Jihlava Děti slunce 7 Jihlava Hawai TOV Jihlava Stepní vlci TOV Jihlava Toulaví vlci TOV Jihlava Ztracené děti TOV Jihlavka Jukon stanaři Jindřichův Hradec Tolmačov Jindřichův hradec Wabanaki Jizera Kansas jižní Morava Kanton německá osada Josefov Festung Ohio Kačák Batalion TOV Kačák Alea Pone Kačák Bard Boys Kačák Vespont Kazín Texas Kladno Otazník 20 Kladno Spojené osady vPodkozí aProštu na Kačáku cca 50 Kladno Vykuk Kačák Kladno Last Chance TOV Kladno Veed– Reding TOV Kladno Spojené osady kladenské Kladno-Hostivice Toulaví vlci Klatovy Klatováci TOV Klatovy Dales OPEN ACCESS JIří SmLSAL 115 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Kocába Revaston Kocába Spojené osady Dachwood Kolín Orkán, Sdružení kolínských trampů 4, národní socialisté Kolín Hiawatha TOV Kolín Čtyři příšery Kolín Magua Kolín Příšery Kolín Rezavá filcka Kolín Stromy river Kolín-Bělušice San Marino Komárno Vodní krysy Komořany uTrebušle Bezejmenná Komořany uTrebušle Zklamané Ksichty Konobrž Azerbejdžan Kopisty Čimborasso Kopisty Hispisy Koryčany Vosí hnízdo Kostelec n. Labem Černoši zAlabamy 8 Košice Zet TOV Košťan San salvado Kroměříž Bezejmenná Křivoklát Kojoti Kutná Hora Lososí údolí 10, Zbraslavice Kutná Hora Bezejmenní Kutná Hora Vidlákovci Lešenice Donogoo Tonka Libčice uPrahy Skalní hnízdo Liberec Bandai 3 Libkovice Madagaskar Libřice Adelaida lukostřelba Libřice Kazaň stanaři Libřice Gran Chac Lipník nad Bečvou Bim Bam Bula 4 Lipník nad Bečvou Bezejmenná Lipník nad Bečvou Canada Riders Lišnice Lone Star State Litoměřice Yukon 6 Litoměřice Osada malýho žoldu vojenská osada Lom Madagaskar bývalá Santa Fé OPEN ACCESS 116 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Lom Johnisté Lom Manitou Lom Novgorod Lom Pamir Lom Samci Lom Turkestan Lom Zoufalci Lom Synové hor Lomnice nad Popelkou Internacionála 4 Lomnice, Libštát Osada Stydlavých Louny Modrá Ohře na troskách hradu Šebína na pravém břehu Ohře Louny Krkavci Louny Pamir Lovosice Red star německá Lovosice White star Lštění u Čerčan Spojené osady Údolí hvězd podporuje Unii trampských osad Lštění uČerčan Grey Wolfs Luka pod Medníkem Fornlorn River stanaři Luka pod Medníkem Archangelsk TOV Luka pod Medníkem Dakota Luka pod Medníkem Merri Boys Luka pod Medníkem Mohawk Měchenice Šibenice Údolí stínů Měchenice Uah-gau Mikulov Rudá zář TOV Mikulov Bad lands Mladá Boleslav Hlučící vodopád 6 Mladá Boleslav Panchila Mladá Boleslav Pamir Mladá Boleslav Čundrající mameluci TOV Mladá Boleslav Tuláci dálav TOV Mladá Boleslav Alt Wark Mladá Boleslav Drndej Mladá Boleslav El Toro Mladá Boleslav Osada pěti šerifů Mladá Boleslav Rudošky Mladá Boleslav Surabay Mladá Boleslav Tichá sedma Mladá Boleslav Utah OPEN ACCESS JIří SmLSAL 117 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Mnichovo Hradiště Pět teček TOV Mnichovo Hradiště Hele-Ho Mnichovo Hradiště Šilhavý býk Mníšek pod Brdy Kwango Mníšek pod Brdy Carpe Diem Morava Alžír Morava Goud Morava Haiti Morava Kansas Morava Kojot Morava Kulhavka Morava Old Toronto Morava Patty Morava Port Ikar Morava Red Boys Morava Samotář Morava Šedí vlci Morava Ztracená pětka Moravské Budějovice Měsíční údolí Moravské Budějovice Větrná smršť Moravské Budějovice Quit— Chlastbandy Moravský kras Zavrženci Moravský Krumlov Yukon Most Bílé stíny Most Dcery hor Most Madagaskar Most Olenpatnas Most Santa Puelo Most Synové divočiny Most Synové hor Most Ztracená varta Náchod Honolulu Náchod Vei Kča Náchod Way— Čen Neratovice Chata sv. Vojtěcha Nový Bydžov Údolí hvězd Nymburk Lucky boy Nymburk Old Jucon Nymburk Parta tuláků Nymburk Rudý motýl OPEN ACCESS 118 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Nymburk, Mladá Boleslav Blue Horizon Fellovs Nýřany Modrá kotva Obrnice Uragan Oldřichov Ztracené mládí Olomouc Veselá čtyřka TOV Olomouc Džampach Olomouc Habakukmaja Olomouc Hawai Olomouc Chudobinec Olomouc Margaret Olomouc Port Artur Olomouc Port Ikar Olomouc Red Boys Olomouc Red thounder Olomouc Silwestris Olomouc Sonora Olomouc Strážný maják Olomouc Toulaví vlci Osek uDuchcova Kolona Osek uDuchcova New Granada Osek uDuchcova Trestanci Ostrava Hobo 1. ostravská osada Ostrava Hawai 2. ostravská osada Ostrava Ontario 3, rozpadli se pro nekamarádské jednání Ostrava Broadway 4, trampky Ostrava San Domingo stanaři Ostrava Borneo TOV Ostrava Stalingrad TOV Ostrava Big Boys Ostrava Bounusové Ostrava Bouřliváci Ostrava Colorado Ostrava Honolulu Ostrava Mai-Wong Ostrava Medajda Ostrava Niagara Ostrava Noční tuláci Ostrava Orinoko Ostrava Osada Alojzů Ostrava Osada Toulavých trampů Ostrava Peri-Bonka OPEN ACCESS JIří SmLSAL 119 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Ostrava Quit-Chlastbandy Ostrava Quitpumpa Ostrava Rewaston Ostrava Sambo II Ostrava Sierra Nevada Ostrava Sombo Ostrava Šedí vlci Ostrava Tahiti Ostrava Tampiko Ostrava Vlčí běsy Ostrava-Vítkovice Alasogaj TOV Ostrava-Vítkovice Tom-ba Wong Pardubice Nenažranci TOV Peklo uNáchoda Way-ača Peruc Nevada Pikovice Minio stanaři Pikovice Toledo TOV Pikovice Aljaška Údolí temna Pikovice Dawson Údolí temna Pikovice Kamarád Údolí temna Pikovice Montana Jerome Údolí temna Pikovice Ophír Údolí temna Pikovice Wioming Údolí temna Pikovice Al White Star Pikovice Davson City Pikovice Devils Pikovice Garibos Pikovice Kamarádi Pikovice Mlčící muži Pikovice Old Dewills Pikovice Osada Tuláků Pikovice Osvegon Pikovice Ozdravovna Lidového divadla na Pankráci Pikovice Ratejna Pikovice Sing-Sing Pikovice Spojené osady Údolí temna Pikovice Vrabčí Hnízdo Písek Ait Warc Písek Rudá Tajga Písek Tuláci pustin OPEN ACCESS 126 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Praha Rvavé mládí Praha-Braník Spleen TOV Praha-Břevnov Modré dálky Praha-Čakovice Utach Praha-Černošice Údolí hvězd TOV Praha-Dejvice Děti lesa 3. měšťanka Praha-Dejvice Tornádo stanaři, cyklisté (kolečkáři) Praha-Holešovice Rudý kruh TOV Praha-Holešovice Alt Wark Praha-Holešovice Milionáři Praha-Holešovice, Smíchov Uchrápavýho vlka studenti Praha-Horní Počernice Běsi Praha-Hradčany Wayend Praha-Karlín Dount Werry dříve O.H. S., 30 členů, kvůli vojně se spojili strampy zVršovic Praha-Karlín Red Evening šerif Franta Bidlo, Otto Rikin, Údolí Úchylky Praha-Karlín Jenisej Praha-Karlín Odboj Praha-Košíře Věčná žízeň TOV Praha-Košíře Samota Praha-Libeň Kentucky TOV Praha-Libeň Travancore Praha-Libeň Wedding Praha-Malešice Oligway TOV Praha-Michle Hugon Praha-Mokropsy Red West TOV Praha-Mokropsy Montána Praha-Motol Osamělá hvězda stanaři Praha-Nusle Sing-Sing Boys stanaři Praha-Nusle Gah-Gau Praha-Nusle Onyx Praha-Podbaba Gray Leone Loan TOV Praha-Radlice Alvater Praha-Radlice Ontaro Praha-Radotín Kazachstán TOV Praha-Radotín Silver Heart TOV Praha-Smíchov Chata nad mrtvou peřejí Berounka Praha-Smíchov Arcona TOV Praha-Smíchov El Toro TOV OPEN ACCESS JIří SmLSAL 127 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Praha-Smíchov Jukon TOV Praha-Smíchov Kolgujev TOV Praha-Smíchov Nesmiřitelní TOV Praha-Smíchov Okťábr TOV Praha-Smíchov Red-camp TOV Praha-Smíchov Santa Akacia TOV Praha-Smíchov Skagway TOV Praha-Smíchov Wome TOV Praha-Smíchov Osada 7 silničních Praha-Smíchov Vyhnanci Praha-Strašnice Minio Pikovice Praha-Strašnice Sonora Spojené osady Sonora vPikovicích Praha-Vinohrady Lišáci Luka pod Medníkem Praha-Vršovice Bard Boys 10 Praha-Vršovice Wabbi-gon dříve osada Šošonů Praha-Vršovice Ontario Měchenice nad Ouředníkem Praha-Vršovice Excentric boys Praha-Vršovice J. P. T. Vršovice Praha-Vršovice Manitobu Praha-Vršovice Rivetring Praha-Vršovice Rudí rebelové Praha-Vršovice Tramping Club Rio Praha-Vršovice Utří tuláků Praha-Vysočanská Závodní osada Kolbenka Praha-Vysočany Vysočanští stanaři Praha-Vyšehrad Stříbrný racek 15 Praha-Žižkov Zanzibar Chocerady, stanaři Praha-Žižkov Osada Žižkov Libřické údolí Praha-Žižkov Dvacátá míle Proudy Praha-Žižkov Getaway Spojené osady Sonora vPikovicích Praha-Žižkov Osvegon Spojené osady Sonora vPikovicích Praha-Žižkov Hlemýždi Spojené osady Trosečníků aHlemýžďů Praha-Žižkov Trosečníci na 28.míli Spojené osady Trosečníků aHlemýžďů Praha-Žižkov Trosečníci Skuhrov Spojené osady Trosečníků aHlemýžďů Praha-Žižkov Osada Zanzibar stanaři, Chocerady Praha-Žižkov Ta-a-ta stanaři, proletáři Praha-Žižkov Kluci ze Žižkova stanaři, Sázava Praha-Žižkov Red Hat Camp TOV Praha-Žižkov Rudý průlom TOV Praha-Žižkov El Passo OPEN ACCESS 128 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Praha-Žižkov Irkutsk Praha-Žižkov Jas Praha-Žižkov Kala-Hari Praha-Žižkov Renegáti Praha-Žižkov Rudý les Praha-Žižkov Toledo Praha-Žižkov Trosečníci II. Praha-Žižkov TT1 Praha-Žižkov Vinchester Praha 11 Wingo Praha 12 Medvědáři Rokytka Praha 12 Adelajda Praha 7 Red Boys dříve osada Hambatejch Praha 7 Berbeři dříve Sinava Praha 7 Red Fort Praha 7 Slávinda Praha-Bráník Spleen boxeři Praha-Dejvice Tornado stanaři, cyklisté Praha I. Red River Praha-Vinohrady Smiling Boys Medník Praha, Karlín Synové dálek Praha, Vršovice Colorado Praha, Vysočany Silná trojka Praha 12 Zářící den Rokytka Předlice Tuláci severu Přerov Alma Atta Přerov Draví supové Přerov Marion Přerov Osada krásných rebjat Přerov Singapore Přerov Šejtan Přerov Vrchňák Přeštice Postrach silnic cyklisté Přeštice Žraví tuláci TOV Přeštice Bílý tesák Přeštice Lůna Přeštice Sedm Kostlivců Příbram Pamir TOV Příbram Podkova TOV Příbram Silver City TOV Příbram T. O.S. TOV OPEN ACCESS JIří SmLSAL 129 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Příbram Tuláci zonoho světa Přívoz Alžír Pyšely Osamělá hvězda TOV Radnicko, Liblín Ztracená Kotva Libštajn Radomyšl Ozvěna Šumavy TOV Rajhrad Orlí hnízdo TOV Rakovník Údolí čmoudu TOV Rakovník 13. výročí Rakovník Damay Rakovník Košilatej kaňon Rakovník Na Rudé skále Rakovník Netopýři Rakovník Rejpalové Rakovník Silver Caňon Rakovník Valencie Rokycany Vyvrženci Rokycany Zbloudilá osada Rozdělov Rudí partyzáni silniční Roztoky Marjánka 7 Sadská Pět kontinentů 6, TOV Sadská Sadští stanaři silniční, stanaři, nemají šerifa Sadská Arizona Sázava Rocky river 30 osadníků, kTrampu se hlásí až po 6 letech Sázava Kazan stanaři Sázava Rupert-City stanaři Sázava Sparmlento volejbal Sázava Abstinentka Sázava Aljaška Sázava Amazonka Sázava Boston Sázava Buckaro Sázava Calgary Sázava Camp Uragan Sázava Condor Sázava Dawas Sázava Deering Sázava Gari-Gari Sázava Good Hope Sázava Charašó Sázava Jukatán Sázava Kadjak Sázava Kennedy OPEN ACCESS 130 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Sázava Midas Sázava Narward Sázava Natison Sázava Nebraska Sázava Nevada Sázava New Hudson Sázava New Nevada Sázava Ontario Sázava Osada čtyř Sázava Průvan Sázava Rvavé mládí Sázava San Pedro Sázava Stará Dawsonka Sázava Stříbrná hvěza Sázava Trn Sázava Upír Sázava Waikiki Sázava-Poddubí Lone some Senohraby Aljaška Senohraby Gold River Senohraby Marion Senohraby San Marino Senohraby Santa Fé Senohraby Tramping klub Údolí peřejí Sever-Cukmantl Trhani Severní Čechy Amur Severní Čechy Azerbajdžan Severní Čechy Bručouni Severní Čechy Kolona Severní Čechy Manihiky Severní Čechy Mušketýři Severní Čechy New Granada Severní Čechy Pamir Severní Čechy Samci Severní Čechy Tahiti Severní Čechy Trhani Severní Čechy Zoufalci Slaný Pirát sloučeno sModrou Ohří Smidary Ulejváci Soběslav Royal Tramp TOV Sobinov Osada širých dálav OPEN ACCESS JIří SmLSAL 131 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Sopoty Šeré Dálavy okres Chotěboř Srbsko Orinoko Strakonice Old River TOV Strakonice Gold River Strakonice Los Caballera Strakonice Rudý plamen Strakonice T. C.Sbratření Strakonice Utří šerifů Strakonice Zelený wigvam Stropnice Hawai Spojené osady stropnické Stropnice Jukon Spojené osady stropnické Stropnice Oregon Spojené osady stropnické Stříbro The Lone Saylor německá osada Stříbro Island Boys Stupava Osaha Hladných vlků Slovensko Suché Vrbné uČ.Budějovic Měsíční údolí 4 Suché Vrbné uČeských Budějovic Elsinora stanaři Svatý Jan pod Skalou Bílé stíny Sviadnov uMístku Tahiti 8, stanaři Škvorec Dorgaswill Štěchovice Démon Štěchovice Fortune Štěchovice Klondyke Štěchovice Margon Štěchovice Spořilov Štěchovice Watra Štihlice Klondyk Štíhlice Klondyk TOV Šumavsko Kavkaz Tábor Zlaté opojení Spojené osady Zlatého opojení, táboří na Lužnici uDobronic Tábor Muhai stará Tábor Rudý tank TOV, Spojené osady Zlatého opojení Tábor Wiking TOV, Spojené osady Zlatého opojení Tábor Dva šutry Tábor Osada Paviánů Telč Postrach lesů Telč Postrach psů OPEN ACCESS 132 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Teplice Bludné duše 11 Teplice Yukon TOV Teplice Frunze Terezín Jukon TOV Terezín Osad tří vyvržených Těšín Alosogaj Trnovany Manihiki TOV Trnovany Mia Ala TOV Trnovany Jackson Trosky Toronto-Nebagway Třebenice Udvou šutrů Třebenice pod Koštálovem Havai 10, většina dívek Tunis Tramp Club Mégrine Turnov Pedro TOV Turnov Sing-Sing TOV Turnov Toulaví vlci TOV Turnov Suraboy Ústí nad Labem Wyoming Ústí nad Orlicí Klidná bída TOV Ústí nad Orlicí Uposledního krejcaru TOV Úvaly Love Cal Úvaly Parta tuláků Užhorod O. U.R. TOV Užhorod Z. O.V. K. TOV Vamberk Čundrající příšery TOV Velké Čejetice Omaha Vídeň Chlamst TOV Vlašim Abchazie TOV Vojnův Městec Toulavá Srdce Vrábeč na Pozděrazu Údolí mlh Vráž Benares Vrbová Lhota Karnac stanaři Všenory Bezejmenná TOV Vysoké Mýto Kazachstán TOV Zábřeh Colorádo TOV Zbečno Singing Fool Zeleneč Potěmkin TOV Zlín Tornádo TOV OPEN ACCESS JIří SmLSAL 133 Domovská lokalita Název osady Doplňující informace, počet členů, tábořiště Žabovřesky American Estacado TOV Želenky San Pedro 7 Želivka Ztracené údolí OPEN ACCESS