61
TEMPORALITA LIDSKÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU MOCI A POMOCI V SOCIÁLNÍ
PRÁCI
Helena Kalábo á
* Ta iana Ma ulayo á
** Jan Jihla ec
Technical Uni e si y o Libe ec
Facul y o Sciences, Humani ies and Educa ion
Depa men o Social S udies and Special Educa ion
S uden ská 2, 461 17 Libe ec, Czech Republic
helena.ka[email p o ec ed]
* [email p o ec ed]
** [email p o ec ed]
Abs ak
Zámě em příspě ku je přispě do českého disku zu o moci sociální p áci poukázáním na
ýznam empo ali y lidského ži o a. Vycházíme z ako ých cha ak e is ik pomáhajícího
p ocesu, jakými jsou in encionali a a z aho os . Po ozumění mechanismu moci
pomáhajícím z ahu zakládáme na po ozumění p oměny pos a ení a olí sociálního
p aco níka pos mode ní době. D uhým ýchodiskem je ilozo ické poje í moci
pomáhajícím z ahu. Teo e ická e lexe ýznamu empo ali y pomáhajícím z ahu je
ilus o ána ýsledky k ali a i ního še ření, ealizo aného ámci p ojek u SGS FP TUL
E ická dilema a komuni ní p áce.
Ú od
Soudobá diskuze o změnách poslání a cha ak e u sociální p áce jako p o ese ychází z eo ií
mode nizace (např. Jan Kelle [5]). Analýzou společenských změn a jejich li u na
me amo ózy sociální p áce se zabý ají i češ í au oři a au o ky (např. Na á il a Na á ilo á
[8], Za loukal [15], Musil [7] a mnoho jiných). Panuje shoda kons a o ání, že sociální p áce
jako ins i uce mode ní společnos i dozná á změn, espek i e je ke změně yzý ána. Podle
u áděných au o ů směřuje k e lexi nímu poje í, kde sociální p aco ník je pa ne em p o
klien a – expe a na las ní ži o .
D uhým eo e ickým ýchodiskem příspě ku je p oblema ika moci. V eo ii sociální p áce je
pomě ně in enzi ně disku o ána, a o ůzných sou islos ech. P o ese sociální p áce jako
p o ese založená na hodno ách [9] se zasazuje o zmocnění a sociální sp a edlnos .
Přip a o aná e ize meziná odní de inice p o ese sociální p áce [3], o něž jako další ak i i y
Meziná odní ede ace sociálních p aco níků (např. Globální agenda [12]) ukazují na
ilozo icko-e ickou a poli ickou dimenzi chápaní moci sociální p áci. Na d uhé s aně
nepozbý á na ak uálnos i ani nímání moci jako součás í z ahu sociálního p aco níka a
klien a. P oblema ika pos a ení a olí obou ak é ů pomáhajícího z ahu je české odbo né
li e a uře čas o e lek o ána (např. [13], [4]). P o po ozumění moci e z ahu e lek ujeme
ilozo ické poje í moci.
Zámě em příspě ku je přispě do českého disku zu o moci sociální p áci poukázáním na
ýznam empo ali y lidského ži o a. Vycházíme z ako ých cha ak e is ik pomáhajícího
p ocesu, jakými jsou in encionali a a z aho os . Po ozumění mechanismu moci
pomáhajícím z ahu zakládáme na po ozumění p oměny pos a ení a olí sociálního
p aco níka pos mode ní době. Na ůs ající ná oky na kompe ence sociálních p aco níků
odpo ídají požada kům soudobé společnos i.
62
1 Tempo ali a pomáhajícím z ahu
Rodíme se do časop os o u s ého ži o a – do ex-sis ence, nímáme ak uali u s ého ži í,
p ezenci času, zá o eň šak íme o e encích – co bylo, a aké o p o enci – co bude. Naše
nímání šak není punk ální, exis ujeme empo ali ě – ži é časo os i, k e á unguje
by os ně a aké by os ně souzní [2].
Celek ak o nímán je us a en z nesčíslně mnoha zkušenos í a jemů, zniklých p ůběhu
ži o a. Po řeba hledu do pods a y, k e á jde do hloubky jedno li in je nu nos í – je o hled
zachycující kon ex a hloubku šech jedno li in. Tep e jejich spojením je umožněn hled do
pods a y, odk ý ající ex ale i kon ex dané si uace objasní si uo anos člo ěka jeho ži í,
konk é ní ch íli pohybu po ži o ní ces ě.
Si uo anos sobě obsahuje nikoli jen pří omnos ex a ického ypu, ale i ý ěžek z minulos i,
k e ý p o ahuje smě em do budoucnos i. Jedná se edy o jakýsi celek – ěnec, k e ý znikl
p ůnikem minulos i a budoucnos i do pří omnos i. Poby člo ěka je edy ýsledkem
„časo ých“ he .
Minulos přichází z budoucnos i, z oz hu budoucího, jenž je člo ěkem konán a ži , ať si o
u ědomuje či nikoli . To, co ozhoduje om o základním oz hu ( oz- hu), zakládá še
os a ní, p o o můžeme říci, že by í a jeho pods a a p o ahuje do šeho os a ního, p o o je
pods a a by í olik důleži á, p o o je řeba po ozumě on ologii.
A p á ě na ěch o základech je založen klien ů při ozený s ě jako ýchodisko sociální
p áce. Slo o PRAXI e z ahu ke klien o i neznamená jen pouhé zapojení do azeb, nu ných
k ud žení a zacho ání ži o a, znamená – a o přede ším – o e í ání smyslu. Dle Jana Pa očky
jde o pohyb pů odním smyslu, jako a is o elo ská DYNAMIS – jako ealizace po enciali y.
Pokud chápeme nouzi klien a kon ex u jeho bio-psycho-sociálně-spi i uální k ize a ná ok na
posky o a ele jako na p o esionála posky ujícího odbo nou pomoc a péči směřující
k od ácení k ize a na ácení klien a na jeho ži o ní ces u s možnos í pohybu, y s á ají nám
d ě o iny empo ali y, h ající ýznamnou oli om o na zájem se po encujícím p ocesu.
Na jedné s aně klien , si uo aný u či é ob íži na s é ži o ní ces ě a spa řující na olik
elikou komplikaci s ého ži í, k e á mu znemožňuje další exis enci e olnos i a ealizaci
ži o a dle las ní olby. Na d uhé s aně posky o a el, e s ých ukou moc s ěřenou
ýkonem p o ese, ale aké mocný díky s ému zdělání, získaným zkušenos em e s ém
obo u a neposlední řadě i s ým osobnos ním nas a ením a momen ální si uo anos í e s ém
ži o ě. Ale je op a du ak mocný?
Sociální p áce je e elikém ná oku na posky o a ele é o péče a ná ok je odpo ídající
ši okos i ži í, ozp os řenos i by o ání člo ěka e s ě ě. Useb anos duše oho, kdo péči
posky uje d uhému člo ěku, je nu nos í. Nelze edy počí a s epe icí znalos í a do ednos í,
neus álé sebe zdělá ání je nu nos í. U ádě s oji duši do sp á ného pohybu a s ůj pohyb
chápa je schopnos náhledu do pods a y a sebe oření je p o sociálního p aco níka nu nos í.
Jedině ak mu je umožněno ys oupení nad s ojí si uo anos a shlédnou jej jako celek
sesho a. Musí zde bý ale splněn základní požada ek – duše ako ého člo ěka nemůže bý
nořena do pohybu a láčena jím „při zemi“. Duše člo ěka, k e ý je schopen nadhledu a
shlédnu í celku, je lehká, y ářející k uho ý pohyb e ýšině. V duši je oheň, k e ý
ozřejmuje dané a a o duše je schopna ozřejmění posky nou podobě ohňo é i omu,
o k e ého pečuje. Duše se idí ždy z pohybu, k e ý se duší s á á, p o o její schopnos
sebepoznání je ždy nep a di é. Aby bylo p a di é, musí ys oupi z oho o pohybu, ale o je
možné opě jen ím o pohybem [2, s. 22].
63
2 Důsledky poje í moci p o pomáhající z ah
Sociální p áce je směřo áním pohybu duše posky o a ele ke klien o i s cílem měni smě
pohybu jeho duše. K omu o je řeba impuls, p obuzení. Aby byla duše klien a p obuzena,
musí zde bý ykonána činnos , k e é se říká zkoumání. Před ím o ak em je nu ný
sebezkoumající pohyb duše u posky o a ele péče – k e ý se neděje pouze h omaděním
ědomos í do pamě i, ces a k omu o je epimeleie – péči o duši nejp e s ojí, pak ep e je
možno pečo a dobře o duši klien o u.
Tím je d žena s oboda klien a u či ém ámci, k e ou íce či méně u čuje si uace a aké do
značné mí y i posky o a el a jeho lege a is dané pos upy.
V odbo né li e a uře jsou eo e icky ymezeny ůzná poje í moci. Max Webe [14] nímá moc
jako schopnos o li ni jiné a p osadi s oji ůli, případně i p o i ůlím jiných.
S anisla Komá ek [6] ozlišuje z . o mální a cha isma ickou moc. Fo mální moc je mocí
eli elů, úředníků. Cha isma ická pak je moc uči elů, odičů, ale i posky o a elů sociální péče
a pomoci.
Úskalí moci je nímáno hla ně o ázce legali y a legi imnos i – zp a idla posky o ané
nenásilně, s řícně, čas o jako s a os , podpo a, péče –, ale moc s a í na íce či méně
op á něném či neop á něném očeká ání, že p amení z možnos i ozhodo a , ozezna dob é
a špa né, u či a přesně ědě „jak o má bý “. Tím moc u posky o a ele po encuje.
Zajíma é a inspi a i ní je poje í moci Al eda Adle a [1], k e ý ji nímal jako samos a nou
sílu, k e á kompenzuje poci méněcennos i – edy bezmoci.
Podobně Jan Poněšický [10] nímá moc jako p os ředek k o ládnu í s ých las ních nejis o .
Moc způsobuje, ale současně po řebuje, yžaduje a hledá si „podřízení se“, ím po encuje
bezmoc. Aby mohla působi moc, po řebuje bý in e akci s něčím, co na ni nějakým
způsobem eaguje a co se jí současně podřizuje. A pokud se nepodřizuje, přes á á bý moc
mocí a s á á se bezmocí.
Pokud je yjádřena moc (i dána s a u em pos a ení a p o ese), po řebuje něco nebo někoho,
na koho s oji moc zacílí, a kdo se bude é o si uaci cho a komplemen á ně – bude
mocenské cho ání přijíma a současně bude u či é bezmoci. Pokud je nalezeno ako é
komplemen á ní cho ání, o e í á se možnos ealizace moci a nas á á s a , kdy moc má cíl
sobě samé. Cílem moci je edy samo ná moc.
Zákoni ě en, k e ý je nosi elem moci, přebí á ě ší díl odpo ědnos i, k e ou snímá z objek ů
s é moci a o bez ohledu na o, zda si je anebo není oho ědom.
Pokud je ozhodo áno za klien a, je z něj sejmu a i jeho odpo ědnos za jeho exis enci.
Odpo ědným jeho konk é nos i ži o ního pohybu se s á á en, k e ý odpo ědnos pře zal
do s é moci – edy posky o a el pomoci.
Nas á á šak pa adox celého dění, neboť nelze z člo ěka na člo ěka předa odpo ědnos
empo ali ě jeho ži í, jeho ex-sis ence o iginali ě jeho las ního časo ání. Výsledkem je
si uace, kdy bezmoc je eakcí na moc (odpo ědí na moc), bezmoc moc přijímá a ži í ji.
Bezmoc předpokládá ezignaci na las ní moc a íceméně podřízení se moci, k e á působila.
Bezmoc se zdá á odpo ědnos i, je pasi ní, nebojuje, nehledá ýchodiska. Je sycena
přijímanou mocí, k e á je ýzni á i při ažli á současně (odejmu í odpo ědnos i za exis enci,
ím úle a, zajiš ění a menší lak a íseň z exis enciální úzkos i).
Bezmoc konze uje s a us quo, nepřináší změnu.
Nepřináší změnu klien o i, ani posky o a eli. I en se pos upně s á á bezmocný.
64
Moc po encuje bezmoc, uzamyká obě s any do bezčasí, uza í á možnos i k obno ení
ži o ního pohybu klien o i; posky o a eli přináší yče pání, zklamání a nenaplněnos
ši okém slo a smyslu.
P o ikladem bezmoci je podpo a a pomoc. Ten, kdo je jis ém slo a smyslu bezmocný
obno ení s ého exis enciálního pohybu po ži o ní ces ě, podpo u a pomoc yžaduje
bezespo u. Pomoc a podpo a klien o i posky o a elem musí směřo a k y edení a p o ázení
do možnos i zahlédnou mís o yk očení k las ní moci – e smyslu „já můžu“ nebo „i já
můžu“.
Umožnění oho o úniku z mocenského cyklu ýše popsaného je hla ním úkolem
odpo ědného posky o ání sociální podpo y a péče.
Judi h C. Nelsen [11] ukazuje a zdů azňuje ýznam pomoci a podpo y jako nezby né
podmínky změny si uo anos i daného člo ěka u či é bio-psycho-sociálně-spi i uální ísni.
Účinné om o smě u zah nuje minimálně č yři základní aspek y (PAPU), k e ými jsou:
1) Péče: kdy za oho, k e ý je podpo o án, je přebí ána odpo ědnos oblas ech, k e ý si
do yčný ak uálně není schopen zajis i sám
2) Akcep ace: klien je hodno ný člo ěk, mající s ojí o iginali u exis ence
3) Podpo a – po zení: klien má las ní p os ředky a dispozice, k e é mu mohou
ý azně pomoci, ím po enco a jeho moc.
4) Učení: učení echnikám a pos upům p oblémo ých si uacích
3 Jaký je ná ok p o posky o a ele?
Pokud sociální p aco ník dobře pečuje o s oji duši, je o jediná ces a k boji s las ní mocí a
bezmocí. Nabízí u o možnos i ěm, k eří přicházejí ná oku pomoci. Jedině ako ý člo ěk,
yba ený me odologií a zkušenos í, ědom si kon ex ů exis ence s ím, že celko ý smysl se
počí a nedá, může os a ním přináše ysokou odbo nos , lidskos a naději. Samo ný enomén
naděje se ymyká pojmo ým de inicím.
Naděje se nej íce p oje uje e sku ečné exis enciální nouzi, zou als í a nemoci. K naději
aké pa ří zklamání. Sociální p áce čas o odhaluje dimenzi naděje a zklamání, p amenící
z nejhlubších poci ů beznaděje. Je by os ně spja a s osobou nouzi, je neu či á směřo áním,
ale má neměni elný imanen ní obsah – naději dalšího ání klien a, ale i oho, kdo naději
dá á. Je o obous anné sebeusku ečnění budoucnu, neu či á, bezpečná obno a. U klien a je
o ná a k možnos i usku ečňo a s oji exis enci maximálně možné míře. Na s aně
posky o a ele je o nabídka ozpouš ění a pře a o ání se, za empa ií následuje no é nasazení,
sebeu áření.
Každý okamžik au en ického p oží ání s é p o ese sociálního p aco níka a uje, a o nejen
p o esně, ale aké lidsky. E ika sociální p áce je jasně s uk u o aná e ickým kodexem. Ale o
jakou e iku se las ně jedná? Jakou e iku yzná á posky o a el a jakou příjemce pomoci?
Jakou hodno u yb a dnešním ak kompliko aném s ě ě. Kan o skou? Kde hodno y a
po innos jsou základem, a o za šech okolnos í? Nebo milleánskou, podle níž je řeba
ykona šechna přání? U ili a ismus, kde účel s ě í p os ředky? Nebo pe sonalismus, němž
je zno uobje ena hodno a člo ěka?
I samo ná olba každodennos i, před k e ou je posky o a el ale i klien pos a en, je las ně
kon ex u moci a bezmoci.
Výsledky k ali a i ního še ření, ealizo aného ámci ýzkumného p ojek u SGS FP TUL
E ická dilema a komuni ní p áce, po zují přes ědčení in o man ů (sociálních p aco níků) o
65
ýznamu z ahu založeného na dů ěře. Budo ání z ahu dů ě y je ulehčeno několikale ou
pří omnos í sociálních p aco níků lokali ě. Plynu ím času, dobou zájemného poznání i
s álos í kon ak u se y ářejí podmínky p o in e akce, pozi i ní zkušenos i na s aně klien ů
i společné záži ky. In e ence sociálních p aco níků jsou po om přijímány spíše pozi i ně.
Jejich ole je nímána jako ole po adce, podpo ující osoby a p o esionála, k e ý má
p a omoci k řešení jejich ži o ní si uace.
Zá ě
Doba pozdní, jak ji nazý á Jan Pa očka, k e é jako lids o žijeme s ojí každodennos , je
dobou z ácení jeden d uhého. Ale aké nacházením, a o hla ně sebe samých a d uhých přes
k ize a ob íže e s ém ži í, k e é musíme překoná a . Sociální p aco ník je nyní íce e
z aho os i s moni o em s ého počí ače při zadá ání da než se s ým klien em e z ahu
pů odní myšlenky zaklada elů oho o obo u lidského snažení. Klien i posky o a el si připadá
bez-mocen, lapen. Exis enciální k ize se p oje uje ši okou škálou je ů a ý azů, z nichž
klíčo ými slo y jsou moc, bezmoc a nemoc. Pochopi sám sebe a d uhého člo ěka je
ýkonem sui gene is, je šak aké základem p o z ah e šech pomáhajících p o esích.
Výsledky k ali a i ního še ření ukázaly, že sociální p aco níci ne ezigno ali na důleži os a
hodno u z ahu s klien em, založeného na dů ěře. Předpokladem k ali y dů ě ného z ahu je
u ědomění si ýznamu empo ali y e s ém ži o ě, ži o ě klien a i celé společnos i.
Poděko ání
Ten o příspě ek znikl ámci g an u SGS Fakul y pří odo ědně-humani ní a pedagogické
Technické uni e zi y Libe ci, p ojek u E ická dilema a komuni ní p áce.
Li e a u a
[1] ADLER, A.: Umění ozumě : příběh ži o a a nemoci z pohledu indi iduální
psychologie. P áh, P aha, 1993. ISBN 80-85809-04-4
[2] HOGENOVÁ, A.; KUKLOVÁ, J.: Médium - pohyb - sku ečnos . K eace, P aha, 2011.
ISBN 978-80-902125-8-9
[3] In e na ional De ini ion o he Social Wo k P o ession. [online]. In e na ional
Fede a ion o Social Wo ke s, In e na ional Associa ion o Schools o Social Wo k.
[ id. 2013-10-14]. Dos upné z WWW: <h p://i sw.o g/ge -in ol ed/global-de ini ion-
o -social-wo k/>
[4] JANOUŠKOVÁ, M.: „V ojím ohni“: Mocenský z ah sociálního p aco níka ke
klien o i. In: Sociální p áce/Sociálna p áca, 2013, oč. 13, č. 2, s. 85–98. ISSN 1213-
6204
[5] KELLER, J.: Teo ie mode nizace. SLON, P aha, 2007. ISBN 978-80-86429-66-3
[6] KOMÁREK, S.: Spasení ěla: moc, nemoc a psychosoma ika. Mladá on a, P aha,
2005. ISBN 80-204-1287-5
[7] MUSIL, L.: Různo odos poje í, nejasná nabídka a kon ola ýkonu „sociální p áce“. In:
Sociální p áce/Sociálna p áca, 2008, oč. 8, č. 2, s. 60–79. ISSN 1213-6204
[8] NAVRÁTIL, P.; NAVRÁTILOVÁ, J.: Pos mode ni a jako p os o p o exis enciálně
ci li ou sociální p áci. In: Sociální p áce/Sociálna p áca, 2008, oč. 8, č. 4, s. 124–135.
ISSN 1213-6204
[9] PARROTT, L.: Values and E hics in Social Wo k P ac ice. C omwell P ess, Wil shi e,
2006.

66
[10] PONĚŠICKÝ, J.: Ag ese, násilí a psychologie moci. T i on, P aha, 2010. ISBN 978-80-
7387-378-3
[11] SMÉKAL, L.: Psychosociální pomoc lidem, k eří p odělali auma izující událos .
Olomouc, 1998.
[12] The Global Agenda o Social Wo k and Social De elopmen : Commi men s o Ac ions.
[online]. Hong Kong: In e na ional Fede a ion o Social Wo ke s, In e na ional
Associa ion o Schools o Social Wo k, In e na ional Council on Social Wel a e. Ma ch
2012. [ id. 2013-10-14]. Dos upné z WWW: <h p://i sw.o g/ge -in ol ed/agenda- o -
social-wo k/>
[13] ÚLEHLA, I.: Umění pomáha : učebnice me od sociální p axe. SLON, P aha, 1999.
ISBN 80-85850-69-9
[14] WEBER, M.: Au o i a, e ika a společnos . Mladá on a, P aha, 1997. ISBN 80-204-
0611-5
[15] ZATLOUKAL, L.: Pos mode ní myšlení po adenské p axi. In: Sociální
p áce/Sociálna p áca, 2007, oč. 7, č. 3, s. 75–86. ISSN 1213-6204
PhD . Helena Kalábo á, Ph.D.; doc. PaedD . Ta iana Ma ulayo á, Ph.D.; Mg . Jan Jihla ec
67
TEMPORALITY OF HUMAN LIFE IN THE CONTEXT OF POWER AND HELP IN SOCIAL
WORK
The pu pose o his a icle is o con ibu e o he Czech discou se on issues o powe in social
wo k by poin ing o he impo ance o empo ali y o human li e. The a icle is based on such
cha ac e is ics o he helping p ocess as in en ionali y and ela ionship. Unde s anding o he
powe mechanism wi hin he helping ela ionship d aws on he unde s anding o he change in
he posi ion and oles o a social wo ke in he pos mode n e a. The second basis is he
philosophical concep ion o he powe wi hin he helping ela ionship. Theo e ical e lec ion
o he impo ance o empo ali y in he helping ela ionship is illus a ed by he esul s o he
quali a i e su ey ca ied ou in he amewo k o he SGS FP TUL p ojec E hical dilemmas
o communi y wo k.
TEMPORALITÄT DES MENSCHLICHEN LEBENS IM KONTEXT VON MACHT UND HILFE
IN DER SOZIALEN ARBEIT
Das Ziel dieses Bei ags bes eh da in, zu dem schechischen Disku s übe Mach in de
sozialen A bei du ch den Hinweis au Tempo ali ä des menschlichen Lebens beizu agen.
Wi gehen on Cha ak e is iken des Hil ep ozesses wie In en ionali ä und Beziehung aus.
Das Ve s ändnis om Mechanismus de Mach in de hel enden Beziehung g ünden wi au
dem Ve s ändnis on Ve ände ung de Posi ion und de Rolle des Soziala bei e s in de
pos mode nen Zei . Unse zwei e Ausgangspunk is die philosophische Au assung de
Mach in de hel enden Beziehung. Die heo e ische Re lexion übe die Bedeu ung on
Tempo ali ä in de hel enden Beziehung wi d du ch die E gebnisse eine quali a i en im
Rahmen des SGS FP P ojek es zu E hischen Dilemmas de Gemeindea bei ealisie en
Fo schung illus ie .
TEMPORALNY ASPEKT ŻYCIA LUDZKIEGO W KONTEKŚCIE POTENCJALNYCH
MOŻLIWOŚCI I NIESIENIA POMOCY W PRACY SPOŁECZNEJ
W p ezen owanym a ykule p agniemy włączyć się do p owadzonej w Czechach dyskusji na
ema po encjalnych możliwości w p acy społecznej, wskazując na znaczenie empo alnego
aspek u życia ludzkiego. Za pods awę p zyjmujemy p zy ym akie cechy p ocesu niesienia
pomocy, jakimi są in encjonalność o az empa ia. Z ozumienie mechanizmu po encjalnych
możliwości w aspekcie niesienia pomocy opie amy na z ozumieniu miejsca o az oli
p acownika pomocy społecznej w dobie pos mode nis ycznej. D ugim punk em wyjścia jes
ilozo iczne ozumienie po encjalnych możliwości w aspekcie niesienia pomocy. Teo e yczna
e leksja nad znaczeniem empo alności w niesieniu pomocy pokazana jes na p zykładzie
wyników badań jakościowych, p zep owadzonych w amach p ojek u SGS FP TUL
[S udencki Konku s G an owy Wydziału P zy odniczo-Humanis ycznego i Pedagogicznego
Uniwe sy e u Technicznego w Libe cu] – E yczne dylema y p acy społecznej.