103
ACC JOURNAL 2021, Volume 27, Issue 3 DOI: 10.15240/ ul/004/2021-3-010
ANTROPOLOGIE SOCIÁLNÍCH VZTAHŮ V SOUDOBÉM VIETNAMU
Michal Schwa z
Masa yko a uni e zi a, Filozo ická akul a, Seminář ie namských s udií,
A ne No áka 1, 602 00 B no, Česká epublika
e-mail: [email p o ec ed]
Abs ak
Recenzní článek přibližuje publikaci o e nog a ických, ling is ických a sociálních z azích
odinách, k e é zůs aly po álkách e Vie namu. Něk eří členo é odin s ále čelí
po álečným lakům a pos ižením álečnými auma y. Jiní čelí sociálním impe a i ům péče
o s a é nebo nemocné příbuzné. Omezení osobním ži o ě jsou hla ním koncep em
ecenzo ané knihy, k e á se sous ředí na oli osobní obě i. Tu doplňují sociální z ahy lásky
a péče, kul předků a požada ek syno ské oddanos i. Ve ie namských odinách jsou a o
p a idla pe ná a p oje ují se jazyko ých p os ředcích komunikace (např. ma ka-dí ě), k e é
au o ka ling is icky analyzuje a dokládá o og a iemi komunikačních si uací. Recenze
poukazuje na al e na i ní ýklady a kul u ní speci ika ži ých adic magického myšlení
a polygamie.
Keywo ds
Con empo a y Vie nam; Pos wa de elopmen ; Family ela ions; Social impe a i es;
An h opology.
Ú od
Cílem é o glosy je přiblížení pozo uhodné knihy, k e á le os yšla naklada els í Uni e si y
o Cali o nia P ess pod i ulem Silence and Sac i ice. Family S o ies o Ca e and he Limi s o
Lo e in Vie nam. Au o kou je an opoložka Me a Shohe , k e á se i díky e énnímu ýzkumu
zaměřila na podmínky a změny odinných z azích soudobém Vie namu. P o českého
č enáře je kniha z lášť cenná. Umožňuje nahlédnou do in e ního p os ředí ie namských
odin, edy do s ě a, k e ý ob ykle není lidem ze západu dos upný ani u Vie namců ČR.
Při om jsou dob é dů ody předpokláda , že ani česká společnos nedokáže hodně chápa
pů odní ie namská ýchodiska. I český e nolog S anisla B ouček [1], k e ý ěnuje
ýzkumu Vie namců celou ak i ní ka ié u, poukazuje na zásadní ods up, k e ý si Vie namci
i ůči němu ucho á ají. Války 20. s ole í daly Vie namu do ínku nesmaza elný o isk, k e ý
se p oje uje na šech ú o ních. A kniha od Shohe je jedna z mála, k e á si šímá oho, jak se
álky p omí ají až do z ahů odinách.
1 Dopady his o ie a adic na sociální z ahy
Au o ka začala s ýzkumem e s é dize aci oku 2010 a e Vie namu byla díky několika
g an ům asi ok a půl e énu. To samo by jí k hledu nes ačilo. D eře do ie namských
odin jí o e í alo nadcházející manžels í s e nickým Vie namcem, a o, že se zaměřila na
odiny s příbuznými USA. To šak h álo oli pouze s upního kon ak u. Přes s udium
USA se au o ka sous ředila na sy o é sociální podmínky odin, k e é neu ekly do zah aničí,
ale zůs aly e Vie namu. Od ud i poněkud zneklidňující náze celé knihy, k e á je šak p o
poznání eálií elmi přínosná.
104
I když je éma osobní obě i (hy sinh) ci li é, ýzkum Shohe umožnilo její ie namské
manžels í a o e řenos spřá elených odin. Díky nim se mohla ěno a hla nímu éma u, a o
p oje ům lásky a péče ( ìhn cảm) na pozadí nega i ních impak ů álky. Zde se Shohe
odkazuje už na ynikající s udii Kwona zaměřenou na i uální obě i duším ěch, k eří padli e
álce [2].
Přes mís y emočně boles i é éma se e nog a icky poja á kniha příjemně č e, p o ože je psána
z pohledu účas níka pozo o ání. Au o činou hla ní ýzkumnou o ázkou je: jak násilné
ozdělení odin a složi é sociální podmínky o li ňují odinné azby. Au o ka sledo ala
několik hla ních pos a a zaměřuje se na o, jak p oži é u pení nadále o li ňuje jejich ži o y.
P ní čás knihy se řemi kapi olami naz aná “Sus aining Na ional and Family Sac i ice,”
zkoumá poje í obě o ání, asyme ické z aho é ecip oci y p oje ech lásky a péče ( ình
cảm).
Hla ním podkladem p ní kapi oly je příběh Tana, nacionálně o ien o aného álečného
zaja ce, k e ý byl nasazen bojích. Na jeho příkladu je idě , že ichos sebeobě o ání a lásky
je naplněna boles í, k e á je osobní a nachází anscendenci ep e pa io ismu. Au o ka se
snaží ukáza , jak se po ichu p oží ané u pení po čase s á á ni řně přija ou obě í, k e á se
p opojuje s láskou a péčí o d uhé. Tan byl pů odně okolnos mi donucen slouži e
ancouzské a mádě a až později přešel na s anu e oluce, kdy při om zažil ěžké mučení a
byl i ězněn. Následně p aco al na Ho Či Mino ě s ezce a za d uhé ( ie namské/ame ické)
álky sloužil opě u ojska, kdy popiso al elmi složi é po a ino é podmínky. Ve
zpomínkách při om nejmeno al žádné poli ické předs a i ele s ýjimkou „s ýčka Hô“, j.
Ho Či Mina. Au o ka přizná á, že jí jeho pa io ický na a i bez dalších pos a zklamal,
p o ože silně připomínal pouhé s anické poučky a áze. Sama šak následně přiznala, že
dobo é his o ické knihy ychází jen z ako ých záznamů a z lášť e Vie namu y áří
speci ický žán komunis ickou s anou (nebo obecně ak uální eli ou) s zených o iciálních
his o ických ýkladů lý lịch [3, s. 52, 57]. Au o ka ci uje jedno z ako ých kolek i ní
yjádření a heslo “není nic cennějšího než nezá islos a s oboda”, k e é se p o Tana s alo
ži ou eali ou. To o odí ko mu dří e e álce umožňo ala přeží a a pok ačo a dalším
ži o ě.
Je řeba přizna , že něk e é z au o činých komen ářů čas o nejsou kompa ibilní
s ie namskými o iciálními ýklady (kde by au o ka na azila) a už od začá ku je řeba s nimi
p aco a ak, že jsou ne ie namskou e lexí li ů z minulos i, k e é dále o mují ak i ní
paměť a o iciální po ozumění minulos i.
D uhá kapi ola připojuje kon ex kul u předků e z ahu k mo ální subjek i i ě. Obě i, k e é
přinesli předko é, se i uálně ak ualizují pamě i ži ých po omků, k eří musejí demons o a
syno skou oddanos a úc u (hiếu). Shohe se při om zaměřuje na o, jak se chápání obě i
p oje uje p ak ických hie a chických z azích. Vys ě lení jí posky li in o man i. Shohe
zdů azňuje, že zejména e společnos i, k e á p i ilegizuje muže, lze jako oběť chápa ě šinu
aspek ů osobního ži o a žen. P ak ické příklady komunikace a uži ých jazyko ých p os ředků
yžadujících espek Shohe popisuje konk é ních si uacích, k e é dokládá o og a iemi
konk é ní komunikace ma ky a dí ě e [3, s. 88–92], kde je zdů azněna impe a i i a
jazyko ých p os ředků uži ých ma kou a adiční neosobnos yjádření dí ě e. Asijské jazyky
se om o adičním kon ex u yhýbají osobnímu zájmenu e yjádření ( edy ich- o mě)
a o o jazyko é hledisko mig an i zaží ají íce až zah aničí.
Tře í kapi ola se ěnuje ne o nos i mezi pohla ími kon ex u sociální zkušenos i
s “o iciálním s á ním pa io ismem, očeká áním ázaným na podmínky p aco iš ě,
mezigene ačních aspi ací, a manželské ouhy.” Shohe y o si uace ukazuje na příkladu mladé
ženy, k e á se po sjednocení země mohla řadi k zás upcům s řední řídy, ale současně
105
pečo ala o s ou babičku, čímž byla omezena na osobním ži o ě. V ako ém případě se
čás ečná ú ěcha e Vie namu i dnes hledá á u předpo ídačů budoucnos i. Ve ie namské
společnos i se adičně ěřilo nume ologii a ela i ně k á ký li soudobého komunismu
(na íc e ie namské p agma ické o mě) o nemohl změni . Nelze p o o příliš přijmou i onii,
se k e ou Shohe popisuje i uály hledání lásky přes ykladačky ka e s do ě kem, že y o
socialismem odsuzo ané eudální ak i i y se nyní olně ole ují [3, s. 106]. V adiční kul uře
y o z yky nebyly zpochybněny. Naopak složi é podmínky ži o a současném Vie namu je
ud žují jako elmi ži ou adici. Podobně zby ečný ods up Shohe ukazuje, když popisuje
h dinku jednoho příběhu, k e á se s ala milenkou žena ého muže a začala ží milos ném
ojúhelníku přímo domě s ého lépe pos a eného milence, p o ože ud žo ala elmi dob é
z ahy s jeho ma kou. Shohe si uaci a poci y dané ženy nímá op ikou s ého
an opologického přís upu jako oběť. Vz ah šak může mí i úplně jiné ys ě lení adiční
polygamie, k e á z ie namské společnos i aké nikdy zcela ne ymizela.
D uhá čás má náze “Ca e Na a i es and he Limi s o Lo e” a její d ě kapi oly dále
ukazují, jak se odinné kon lik y lumí přes sociální impe a i y. Jedno li ci o při om řeší
ůznými indi iduálními ces ami. Au o ka se é o čás i zaměřuje na jazyko é p os ředky
a doklady z každodenních in e akcí, aby ukázala, jak jsou p o iklady boles i ži o a
a požada ku lásky a péče zah nu y do kul u ní s é y a jak ambi alen ně je jedno li é pos a y
p oží ají dynamice příbuzenských a sousedských z ahů. Au o ka si šímá oho, jak se
osobní oběť a ình cảm p oje ují ži o ě členů odiny například k i ickém období ěžké
nemoci s a ší ženy, k e é se ychle ho ší zd a o ní s a . Shohe opě u ádí jazyko é
p os ředky a komunikační si uace dokládá o og a iemi. Je řeba přizna , že bez jejího
upozo nění by řada no em zůs ala nepo šimnu a.
Následující kapi ola disku uje mo ální in eg i u, oběť a lásku p agma ickém kon ex u
ženských emocí a užeb. Při om na mnoha mís ech knihy je hla ní e mín ình cảm
kon ex uálně ys ě len jiným způsobem, k e ý poukazuje na složi ější síť ýznamů. Na jiných
mís ech je e mín yložen jako “a ec ion oo ed in mu ual unde s anding and suppo ” nebo
jako “ma e ial p o isioning mo i a ed by lo e and ca e” [3, s. 177, 194]. Kapi ola zdů azňuje
mo ální a jiné ěžkos i a ukazuje, jak složi é může bý pečo a o příbuzné za podmínek
ob yklé sociální kon oly. Au o ka sh omáždila příklady č yř žen mo álně ambi alen ních
si uacích. Z nich nejkřikla ější je případ o do ělé ma ky, k e á se ěnuje p os i uci, aby ak
inančně podpořila syna na s udiích, a aké když je později e ězení. Nakonec o syna pečuje
i po é, co se nakazí nemocí AIDS, aby pak jako poslední ak lásky uspořádala i uálně sp á ný
pohřeb, aby syno i a jeho duši zajis ila snazší přechod na d uhou s anu [3, s. 182].
Poslední čás knihy nadepsanou jako “Mou ning in Silen Sac i ice”, au o ka yuží á ke
zdů aznění oho, jak se p oje ují jinak přímo ne yjádřené o my obě i, k e é jsou od členů
odiny a přá el očeká ány jako demons a i ní ak péče, p oje u espek u, a zdání se sebe
sama ůči blízkým příbuzným, k eří se někdy nebo i čas o cho ají ne hodně. Au o ka se ím
snaží ukáza , jak se ma e ializují příbuzenské z ahy a sjednocuje ozsáhlá odina, kde
uchlení nímá jako klíč chápání mo álního ži o a.
Zá ě
Kniha je sice ochu nadmí u zahleděna do mo álních kon ex ů, k e é p ak ický ži o mnohdy
igno uje, ale je řeba přizna , že p á ě na ěch o impe a i ech s a í p a idla kon uciánské
mo álky. V každém případě kniha pa ří k dílům základního ýzkumu kul u ní an opologii
a měla by bý po innou če bou šech akademiků, k eří se zajímají o Vie nam. P imá ně je a o
kniha u čena p á ě č enářské obci zah aničí, j. mimo Vie nam.
106
Je elmi pa adoxní, že z láš ě mezi e nickými Vie namci na ozenými e Vie namu a lidmi
zah aničí pře á á přes dílčí přá els í jakási p opas , k e ou nelze snadno překona ,
a k e ou může jen opa ně překleno a ře ězec in e kul u ních p aco níků z obou e nik. Přes o
šak i zde p obíhají konco é komunikace odděleně, akže mezikul u ní souži í má zje né
limi y.
Au o é o glosy byl při če ných ces ách po Asii i během poby ů e Vie namu opako aně
s ědkem odinného mezigene ačního násilí a nepředs í aného pláče při anních obě ech
předkům. Přes o nebo p á ě p o o jsou láska a oddanos popiso ané knize a předepiso ané
e ie namské kul uře spíše bezbřehým ci em. Možná by p o o přes šechnu hořkos a jinde
li e a uře de ino ané „násilí každodenního ži o a“ [4, s. 17] šlo dá knize o něco řelejší
pod i ul: Family S o ies o Ca e and Lo e in Vie nam. S odkazem na u o modi ikaci knihu
řele dopo učuji jako důleži ou če bu p o his o iky, an opology a šechny, kdo se zajímají
o Vie nam či ýchodní Asii.
Li e a u a
[1] BROUČEK, S anisla : The Visible and In isible Vie namese in he Czech Republic. The
P oblems o Adap a ion o he Mode n-Day E hnic G oup in he Local En i onmen o
he Czech Majo i y. Ins i u e o E hnology, CAS, P ague, 2016.
[2] KWON, Heonik: Ghos s o Wa in Vie nam. Camb idge Uni e si y P ess, Camb idge –
New Yo k, 2008.
[3] SHOHET, Me a : Silence and Sac i ice. Family S o ies o Ca e and he Limi s o Lo e
in Vie nam. Uni e si y o Cali o nia P ess, Oakland, 2021. ISBN 9780520379381.
[4] ELIAS, Juani a; RETHEL, Lena (eds.): The E e yday Poli ical Economy o Sou heas
Asia. Camb idge Uni e si y P ess, Camb idge, 2016. Online ISBN 9781316402092.
DOI: 10.1017/CBO9781316402092
Mg . Michal Schwa z, Ph.D.
107
ANTHROPOLOGY OF SOCIAL RELATIONS IN CONTEMPORARY VIETNAM
This e iew a icle p esen s a publica ion on e hnog aphic, linguis ic, and social ela ions in
he amilies ha emained in Vie nam a e he wa s. Some amily membe s s ill ace pos -wa
p essu es and wa auma. O he s ace he social impe a i es o ca ing o hei elde ly o sick
ela i es. Limi a ions in pe sonal li e a e he main concep o he book e iewed which
ocuses on he ole o he pe sonal sac i ice. This is complemen ed by he social ela ions o
lo e and ca e, he cul o ances o s and he demand o ilial de o ion. In Vie namese amilies,
hese ules a e ixed and a e e lec ed in he linguis ic means o communica ion (e.g.,
mo he —child), which he au ho analyses om he linguis ic poin o iew and documen s i
wi h he use o pho og aphs o communica ion si ua ions. The e iew poin s o al e na i e
in e p e a ions and cul u al speci ics o li ing adi ions o magical hinking and polygamy.
DIE ANTHROPOLOGIE DER SOZIALEN BEZIEHUNGEN IM HEUTIGEN VIETNAM
Diese Rezensionsa ikel ha das Ziel, eine Publika ion übe die e hnog a ischen,
linguis ischen und sozialen Beziehungen in den Familien nähe zub ingen, welche nach den
K iegen in Vie nam geblieben sind. Einige Familienmi gliede sind noch imme einem
Nachk iegsd uck ausgese z und haben mi K iegs auma a zu kämp en. Ande e haben es mi
den sozialen Impe a i en de Fü so ge um die Al en ode k anke Ve wand e zu un.
Einsch änkungen im pe sönlichen Leben bilden das Haup konzep des ezensie en Buches,
welches sich au die Rolle des pe sönlichen Op e s konzen ie . Diese wi d e gänz du ch die
sozialen Beziehungen de Liebe und Fü so ge und den Ahnenkul sowie du ch die
An o de ung de Sohnese gebenhei . In den ie namesischen Familien sind die Regeln es
und inden Ausd uck in den sp achlichen Kommunika ionsmi eln (z. B. Mu e – Kind),
welche die Au o in linguis isch analysie und mi Fo og a ien de
Kommunika ionssi ua ionen beleg . Die Rezension weis au al e na i e Deu ungen und
kul u elle Spezi ika de lebendigen T adi ionen des magischen Denkens und de Polygamie
hin.
ANTROPOLOGIA STOSUNKÓW SPOŁECZNYCH WE WSPÓŁCZESNYM WIETNAMIE
W a ykule ecenzyjnym p zybliżono publikację poświęconą s osunkom e nog a icznym,
lingwis ycznym i społecznym w odzinach, k ó e po wojnach pozos ały w Wie namie.
Niek ó zy członkowie odzin wciąż bo ykają się z powojennymi p esjami i wojenną aumą.
Inni mie zą się ze społecznym impe a ywem oski o s a ych lub cho ych k ewnych.
Pods awową koncepcją ecenzowanej książki, k ó a skupia się na oli osobis ej o ia y, są
og aniczenia w życiu osobis ym. Rolę eż uzupełniają s osunki społeczne do yczące miłości
i oski, kul p zodków i wymóg synowskiego oddania. W wie namskich odzinach zasady e
są mocno zako zenione i p zejawiają się w językowych ś odkach komunikacji (np. ma ka –
dziecko), k ó e au o ka analizuje pod względem lingwis ycznym, uzupełniając zdjęciami
sy uacji komunikacyjnych. Recenzja wskazuje na al e na ywne in e p e acje i specy iki
kul u owe żywej adycji myślenia magicznego i poligamii.