Učená společnos České epubliky
Lea ned Socie y o he Czech Republic
Ac a Socie a is Scien ia um Bohemicae
Válka, násilí, nábožens í
Wa , Violence, Religion
uspořádala / edi ed by lenka ka íko á 4
Kniha přináší sé ii osmi přednášek Učené společnos i ČR z le 2021–2024
k éma ům álky a násilí, k e é naší době bohužel nabyly nečekané ak-
uálnos i. V ozb ojených kon lik ech minulos i i současnos i čas o h aje
přímou či nepřímou oli aké nábožens í, jemuž se něk e é z přednášek
ěnují. Č enář zde najde ýklad o s a ozákonním poje í oho o éma u, ale
aké pos řehy o oli nábožens í budo ání skandiná ského s á u nebo
o násilné pozemko é e o mě Číně. Zá ě ečné slo o pa ří kyje skému
iloso o i, k e ý se zamýšlí nad ýznamem uk ajinského boje za s obodu
p o e opský kon inen .
Lenka Ka íko á (ed.) — Válka, násilí, nábožens í / Wa , Violence, Religion
Válka, násilí, nábožens í
Wa , Violence, Religion
Ac a Socie a is Scien ia um Bohemicae
S azek / Volume 4
Uspořádala / Edi ed by
Lenka Ka íko á
Recenzen i / Pee Re iewe s:
p o . PhD . Jiří Hanuš, Ph.D.
p o . PhD . Ja osla Pánek, D Sc., d . h. c.
Au oři / Au ho s:
Helena Du no á, Lenka Ka íko á, Jan K a och íl, Michal Křížek, Jan Kysela,
Ma in Loebl, Olga Lomo á, Ja osla Neše řil, Zdeněk R. Nešpo , Jiří Pešek,
Tomáš Pe áček, Ma in P udký, Jiří Přibáň, S ein Ringen, Kons an in Sigo
Vydala Uni e zi a Ka lo a, Naklada els í Ka olinum
p o Učenou společnos ČR
Published by Cha les Uni e si y, Ka olinum P ess
o he Lea ned Socie y o he Czech Republic
P aha 2026
Redakce / Copy-edi ed by Ve onika P áčko á, Simon Gill
Sazba a g a ická úp a a / Layou and se by DTP Naklada els í Ka olinum
Vydání p ní / Fi s edi ion
This wo k is licensed unde a C ea i e Commons A ibu ion 4.0 In e na ional
License (CC BY 4.0), which pe mi s un es ic ed use, dis ibu ion,
and ep oduc ion in any medium, p o ided he o iginal au ho and sou ce
a e c edi ed.
ISBN 978-80-246-6308-1
ISBN 978-80-246-6309-8 (pd )
h ps://doi.o g/10.14712/9788024663098
Pamá ce p o eso a Jiřího Bičáka
In memo y o P o esso Jiří Bičák
(1942–2024)
Obsah / Con en s
Ú odem
(Lenka Ka íko á)
– 11 –
In oduc ion
– 15 –
S a é álky podle Bible?
„Boží boje“ nejsou „náboženské álky“
(Ma in P udký)
– 18 –
Holy Wa s acco ding o he Bible?
“Di ine Wa s” A e No “Religious Wa s”
(Ma in P udký)
– 47 –
The Religious In luence in Eu opean Mode nisa ion
The Case o Scandina ia
(S ein Ringen)
– 70 –
Vli nábožens í mode nizaci E opy
Případ Skandiná ie
(S ein Ringen)
– 84 –
Násilí na ces ě k mode ni ě
D a čínské omány o pozemko é e o mě
(Olga Lomo á)
– 98 –
Violence on he Pa h o Mode ni y
Two Chinese No els on Land Re o m
(Summa y)
– 117 –
Lidice. Symbol nacis ického e o u
Kul u a zpomínání a ins umen alizace dějin
(Jiří Pešek)
– 123 –
Lidice. A Symbol o Nazi Te o . Cul u e o Rememb ance
and he Ins umen alisa ion o His o y
(Summa y)
– 143 –
Boží poms a
aneb nábožens í jako zd oj kon lik ů současného s ě a
(Zdeněk R. Nešpo )
– 152 –
The Re enge o God
O Religion as a Sou ce
o Con lic s in he Con empo a y Wo ld
(Summa y)
– 165 –
S oboda jako sázka
(Jiří Přibáň)
– 171 –
F eedom as a Gamble
(Summa y)
– 180 –
P á o diskom o ní si uaci
(Jan Kysela)
– 183 –
The Law in a Discom o ing Si ua ion
(Summa y)
– 193 –
The Ques ion o T u h
on he Th eshold o a New Eu ope
(Cons an in Sigo )
– 196 –
O ázka p a dy na p ahu no é E opy
(Kons an in Sigo )
– 209 –
Příloha / Annex
Po é y českých ědců cizině
Po ai s o Czech Scien is s Ab oad
– 221 –
Alois Musil (1868–1944) mezi ědou, poli ikou a nábožens ím
(Tomáš Pe áček)
– 222 –
Alois Musil (1868–1944) be ween Science, Poli ics and Religion
(Summa y)
– 237 –
Václa Hla a ý (1894–1969), ma ema ik a poli ik exilu
(Helena Du no á)
– 244 –
Václa Hla a ý (1894–1969), Ma hema ician and Poli ician in Exile
(Summa y)
– 249 –
I o Babuška (1926–2023), nume ický ma ema ik
(Michal Křížek)
– 250 –
I o Babuška (1926–2023), Nume ical Ma hema ician
(Summa y)
– 254 –
Robin Thomas (1962–2020), ma ema ik č yř ba e
(Jan K a och íl, Ma in Loebl, Ja osla Neše řil)
– 256 –
Robin Thomas (1962–2020), Ma hema ician o he Fou Colou s
(Summa y)
– 260 –
Seznam o og a ií / Lis o Pho og aphs
– 262 –
Jmenný ejs řík / Index o Pe sons
– 263 –
Věcný ejs řík
– 267 –
Subjec Index
– 271 –
16 Válka, násilí, nábožens í
Libo’s Hu icane and Ding Ling’s Sanggan Ri e (bo h om 1948).3 He e i
is no longe abou eligion, bu abou i s secula ised o m, namely he ideol-
ogy o his o ical necessi y and p og ess owa ds a highe s age o his o ical
de elopmen , which is supposed o jus i y he use o iolence.
The ins umen alisa ion o his o y is also he opic o a pape by Jiří Pešek
om he Facul y o Humani ies o Cha les Uni e si y, which ecalls he Nazi
ex e mina ion o he illage o Lidice in Cen al Bohemia on 10 June 1942 in
e alia ion o he assassina ion o he ac ing Reich P o ec o Reinha d Heyd-
ich.4 On he occasion o he eigh ie h anni e sa y o his e en , he au ho
aces he wo ldwide exp ession o spon aneous sympa hy wi h he ic ims
o he Lidice massac e, bu also he la e , en i ely ahis o ical communis
s ylisa ion o Lidice as a symbol o he wo king-class s uggle o socialism.
Zdeněk R. Nešpo om he Facul y o Humani ies o Cha les Uni e si y
and he Ins i u e o Sociology o he Academy o Sciences o he Czech Re-
public deals wi h he issue o con empo a y con lic s and he ole o eligion
in hem, poin ing ou he misconcep ion o secula isa ion as a cu e o he
iolence o wa .
5
The esul o he secula isa ion p ocess is no so much
peace ul coexis ence and g owing p ospe i y, bu a he a s eng hening
eligiosi y wi h a p opensi y o iolence and he misuse o non- a ionalised
eligion as an ideology o wa .
In his pape , Jiří Přibáň, a sociologis and legal heo is based in Ca di ,
Wales, also wa ns agains he misuse o eligion o he ideology o secula -
isa ion as a legi imisa ion o s a e powe .6 He d aws a en ion o he pa a-
doxical na u e o human eedom, which has a s ong endency o ensla e
i sel and o c ea e a s uc u e ha is ep essi e a he han ee, unless i is
subo dina ed o olun a ily accep ed mechanisms o sel -con ol.
Jan Kysela om he Facul y o Law o Cha les Uni e si y e lec s on a si -
ua ion ha goes beyond he applicable ules and equi es inc eased legal
3 Olga Lomo á, Two Chinese No els on Land Re o m. Violence on he Pa h o Mode ni y.
A ex p epa ed o his publica ion.
4 Jiří Pešek, Lidice. A Symbol o Nazi Te o . Cul u e o Rememb ance and he Ins umen-
alisa ion o His o y. A e ised e sion o he lec u e deli e ed a he mee ing o he
Lea ned Socie y on 15 No embe 2022.
5 Zdeněk Nešpo , The Re enge o God, o Religion as a Sou ce o Con lic s in he Con em-
po a y Wo ld. A e ised e sion o he lec u e deli e ed a he mee ing o he Lea ned
Socie y on 16 No embe 2021.
6
Jiří Přibáň, F eedom as a Gamble. A e ised e sion o he lec u e deli e ed a he
mee ing o he Lea ned Socie y on 19 Ap il 2022.
In oduc ion 17
sensi i i y.7 His opic, howe e , is no wa o eligion, bu he legal “discom-
o ” we expe ienced du ing he ecen co ona i us pandemic (2020–2022).
I was also an oppo uni y o no e he agili y and ye also he i eplaceable
ole o he legal o de in con empo a y socie ies.
The inal wo d in his publica ion belongs o he Uk ainian philosophe
Cons an in Sigo , a di ec pa icipan in he Re olu ion o Digni y on he
Maidan in Kie in 2013–2014 and la e in he expec ed ci il de ence o Kie
in Feb ua y and Ma ch 2022, who was awa ded he Medal o he Lea ned
Socie y o he Czech Republic in May 2023.8 His heme is he ques ion o
u h, as he unde s ands he wa agains Russian agg ession as a s uggle
o human digni y based on his o ical memo y and he sea ch o u h,
jus ice and he law.
The book is accompanied by ou po ai s o Czech scien is s ab oad,
mos o whom we e a ec ed by wa s. Alois Musil (1868–1944) wo ked as
an o ien alis and pa ly as an Aus ian nego ia o in he O oman Empi e
on he e e o and du ing he Fi s Wo ld Wa .9 Václa Hla a ý (1894–1969)
had o enlis du ing he Fi s Wo ld Wa and was o ced in o exile in he
USA by he Communis coup in 1948.10 I o Babuška (1926–2023) also wen
in o Ame ican exile a e he So ie occupa ion o Czechoslo akia in Augus
1968.
11
Robin Thomas (1962–2020), on he o he hand, wen o he New
Wo ld as a ci izen o a ee coun y in 1989 and wo ked he e un il his dea h
wi hou b eaking o his p o essional ela ions wi h his homeland.12
The kind in e es o he ecen ly deceased cosmologis and as ophysicis
Jiří Bičák (1942–2024), edi o o he second olume o he Ac s o he Lea ned
Socie y, p omp ed me o o ganise his book o lec u es o he Lea ned Socie y
om 2021–2024. This book is he e o e dedica ed o his memo y.
7 Jan Kysela, The Law in a Discom o ing Si ua ion. A e ised e sion o he lec u e de-
li e ed a he mee ing o he Lea ned Socie y on 19 Ap il 2022.
8
Cons an in Sigo , The Ques ion o T u h on he Th eshold o a New Eu ope. Lec u e de-
li e ed a he es i e mee ing o he Lea ned Socie y on 15 May 2023. A ideo eco ding
o he lec u e is published online: h ps://www.you ube.com/wa ch? =HepGG3hw0es,
15. 5. 2023.
9 Tomáš Pe áček, Alois Musil (1868–1944) be ween Science, Poli ics and Religion. A e-
ised e sion o he lec u e deli e ed a he mee ing o he Lea ned Socie y on 16 Ap il
2024.
10 Helena Du no á, Václa Hla a ý (1894–1969), Ma hema ician and Poli ician in Exile.
11 Michal Křížek, I o Babuška (1926–2023), Nume ical Ma hema ician.
12 Jan K a och íl — Ma in Loebl — Ja osla Neše řil, Robin Thomas (1962–2020), Ma h-
ema ician o he Fou Colou s.
S a é álky podle Bible?
„Boží boje“ nejsou „náboženské álky“
Ma in P udký
Biblické ex y i boha á adice, jež na ně na azuje a yuží á jejich po enciál,
obsahují nejen lá ky pozi i ní a inspi ující k dob ému lidskému jednání, nýb ž
aké lá ky p oblema ické či yslo eně nebezpečné. Mezi ně bezespo u pa ří
ex y, k e é se dají yuží k legi imizaci či osp a edlňo ání násilného jednání.
Podobně jako u jiných ex ů, myšlenek a adic při om pla í, že jejich uži eč-
nos či nebezpečnos nakonec zá isí na om, jakých ukou se oci nou, jak
jim jejich uži a el ozumí a k čemu je yužije. Že se ak může dí – a elice
čas o děje – napě í či přímém ozpo u s pů odním zámě em, je docela
běžný je , k e ý se samozřejmě ne ýká jen myšlenek a adic biblických.
U nich je o z lášť čas ý a nezanedba elný p oblém, p o ože y o ex y jsou
nímány jako au o i a. Dějiny ecepce, in e p e ace a yuži í biblických ex ů
si ak ůzných kon ex ech jdou s ými las ními ces ami a mezi pů odním
smyslem a s ami pozdějších pochopení a uži í zde zniká nemalé napě í.
Do ozp a y o o ázkách nábožensky mo i o aného násilí naší současnos-
i bych ád přispěl ýkladem dílčí p oblema iky ze s ého obo u a předs a il
zde enomén z . „s a ých álek“, esp. „božích bojů“, jak se ysky uje kul-
u ách s a o ěkého O ien u, jak je yuží án biblických ex ech (zejména e
S a ém zákoně) a jak se koncep uálně liší od enoménu „náboženských álek“.
Vzhledem k omu, že Bible pa ří k základním zd ojům inspi ace, o ien ace
i legi imizace lidského jednání žido ské a křesťanské adici od s a o ěku
až dodnes, mají lá ky, k e é p acují s mo i y násilí, značný li a zanechá ají
dějinách od an iky až po současnos ý aznou s opu.1
1 Z boha é li e a u y k éma u posky ují spolehli ou o ien aci: Da id A. Be na – Jona han
Klawans (ed.), Religion and Violence. The Biblical He i age, She ield 2015; Wal e Die -
ich, Legi ime Gewal ? Al es amen liche Pe spek i en, in: Religion, Poli ik und Gewal .
Kong essband des XII. Eu opäischen Kong esses ü Theologie, ed. F ied ich Schwei ze ,
Gü e sloh 2006, s. 292–309; Susan Nidi ch, Wa in he Heb ew Bible. A S udy in he
E hics o Violence, New Yo k 1993; Man ed Oeming, K ieg und F ieden, in: Die Wel
de Heb äischen Bibel. Umwel – Inhal e – G und hemen, ed. Wal e Die ich, 2. yd.,
S u ga 2021, s. 230–247; F ied ich Wilhelm G a , Sak alisie ung on K iegen. Beg i s-
S a é álky podle Bible? 19
V následujícím ýkladu nejp e u edeme ši ší his o ický kon ex s a o-
ěkých kul u , němž příslušné biblické ex y znikaly a byly u ářeny. Po é
budeme ěno a pozo nos li e á ním sou islos em, zejména sku ečnos i,
že biblické ex y yuží ají adiční li e á ní žán , k němuž pa ří u či é s an-
da dní o mální i ěcné p ky. Na om o základě předs a íme ůzné způsoby,
jimiž s a ozákonní ex y žán „s a ých álek“ yuží ají, a budeme sledo a ,
jakou in enci při om daných kon ex ech yjadřují. Ukáže se, že je hodné
ozlišo a d a pods a ně odlišné koncep y – „boží boje“ (di ine wa s) a „ná-
boženské álky“ ( eligious wa s; ý az „s a á álka“ je ěch o sou islos ech
příliš ši oký).
His o ický kon ex : eok a ický kosmos s a o ěkých kul u
Biblické lá ky znikaly a byly u ářeny p os ředí kul u s a o ěku.2 Do nich
pa řilo a s nimi se y o ná alo jak an ické žido s í, ak znikající křesťanská
cí ke . Dnešnímu č enáři biblických ex ů – bez ohledu na o, zda k nim má
z ah zp os ředko aný ži ou náboženskou adicí, a zda jsou mu p o o „blíz-
ké“, či nikoli – je s ě pisa elů a p ních ad esá ů biblických ex ů mnoha
ohledech elice zdálen. Chceme-li y o ex y pochopi , ypla í se espek o a ,
und p oblemgeschich liche E wägungen, in: Heilige K iege (Sch i en des His o ischen
Kollegs, Kolloquien 78), ed. Klaus Sch eine , München 2008, s. 2–30; B ad E. Kelle –
F ank R. Ames (ed.), W i ing and Reading Wa . Rhe o ic, Gende , and E hics in Biblical
and Mode n Con ex s, A lan a 2008; Ecka O o, K ieg und F ieden in de Heb äischen
Bibel und im Al en O ien . Aspek e ü eine F iedenso dnung in de Mode ne, S u ga
1999; Jacques an Rui en – Koe an Bekkum, Violence in he Heb ew Bible. Be ween
Tex and Recep ion, Leiden 2020; Rüdige Schmi , De „Heilige K ieg“ im Pen a euch
und im deu e onomis ischen Geschich swe k, Müns e 2011; Aa noud an de Deijl,
P o es o P opaganda. Wa in he Old Tes amen Book o Kings and in Con empo a-
neous Ancien Nea Eas e n Tex s, Leiden 2008; K. Lawson Younge , Ancien Conques
Accoun s. A S udy in Ancien Nea Eas e n and Biblical His o y W i ing, She ield 1990;
Ziony Ze i , The Sea ch o Violence in Is eali e Cul u e and in he Bible, in: Religion
and Violence, ed. D. A. Be na – J. Klawans, s. 16–37. Česky o ien ačně Ma in P udký,
Tz . „s a é álky“ e s a o ěkém O ien u a e yznání Iz aele, Zp a odaj Společnos i
křesťanů a Židů 50 (2004), s. 8–15.
2
Solidní předs a ení his o ických, li e á ních i ideo ých kon ex ů zniku a o mace
biblických lá ek, p ocesu jejich edakcí až k y oření au o i a i ního kánonu „Písma“
posky ují češ ině y o no ější publikace: Thomas Röme – Jean-Daniel Macchi – Ch is-
ophe Nihan (ed.), Ú od do S a ého zákona, Jihla a 2020; Filip Čapek, A cheologie, dějiny
a u áření iden i y s a o ěkého Iz aele, P aha 2018; Pe Poko ný – Ul ich Heckel, Ú od
do No ého zákona. Přehled li e a u y a eologie, P aha 2013; John Ba on, His o ie Bible
(S udijní ex y), P aha 2022.
20 Válka, násilí, nábožens í
že nám jsou řadě pods a ných danos í zdálené s ou jinakos í a že pochá-
zejí z „cizího s ě a“. S ím o p oblémem je řeba se k i icky y o na . Pokud
se nám o nepodaří, budeme y o lá ky ne yhnu elně chápa anach onicky.
K ýznamným ysům an ického náboženského nímání sku ečnos i, jímž
se pods a ně liší od nímání našeho, pa ří, že předpokládá komplexní p o á-
zanos šech o in eali y – edy šech aspek ů lidského ži o a i šech oblas í
eške ens a – jednom kohe en ním celku. Náš mode ní, poos ícenský
způsob pozná ání a u áření ědění, k e ý ychází z ela i ní au onomie
jedno li ých domén sku ečnos i, nahlíží še přede ším an opocen icky
a p opojenos či komplexní z ahy jedno li ých oblas í eali y hledá na „me-
ziobo o é“ o ině. An ický s ě naopak předpokládá, že šechny oblas i
eali y y ářejí jeden zájemně p opojený celek. Kosmos není jen absolu -
ní doménou sumá ního eške ens a, nýb ž éž komplexní uspořádanos í
a p o ázanos í šeho. Zah nuje šechny oblas i sku ečnos í pozemských,
kosmických i anscenden ních (s ě a lidí, s ě a „pří ody“ i s ě a božs e )
a zájemně in eg uje šechny o iny ži o a osobního, společenského, hospo-
dářského (zejména zemědělského) i náboženského. I když se konk é ních
podobách a p oje ech jedno li é kul u y s a o ěku a jejich nábožens í ne-
málo liší, šechny ycházejí z předs a y uni e zálního božského řádu, k e ý
še u áří a ha monicky in eg uje celek eške ens a.3 Ten o řád je ob ykle
připiso án božskému „s oři eli“, ud žuje jej nej yšší „ ládce“ či nej yšší
„soudce“. Při om je edlejší, zda jsou y o unkce daném náboženském
sys ému přiděleny ůzným božským subjek ům, nebo jsou dílem jediného
boha, jako např. judaismu.4
3 F i z S olz, Wel bilde de Religionen. Kul u und Na u , Diessei s und Jensei s, Kon ol-
lie ba es und Unkon ollie ba es, Zü ich 2001; Wayne Ho owi z, Mesopo amian Cosmic
Geog aphy (Mesopo amian Ci ilisa ions), 2. yd., Winona Lake 2011; Be nd Janowski,
Das biblische Wel bild. Eine me hodologische Skizze, in: Das biblische Wel bild und seine
al o ien alischen Kon ex e, ed. Be nd Janowski – Bea e Ego, Tübingen 2001, s. 3–26; Jon
D. Le enson, C ea ion and he Pe sis ence o E il. The Jewish D ama o Di ine Omnipo en-
ce, San F ancisco 1988; Helga Weippe , Al is aeli ische Wel e ah ung. Die E ah ung
on Raum und Zei nach dem Al en Tes amen , in: Ebenbild Go es – He sche übe
die Wel . S udien zu Wü de und Au ag des Menschen, ed. Hans-Pe e Ma hys, Neu-
ki chen-Vluyn 1998, s. 9–34. V Egyp ě je od doby S a é říše nosi elkou é o „konek i ní
sp a edlnos i“ bohyně Maa , iz Jan Assmann, Ma’a : Ge ech igkei und Uns e blichkei
im Al en Ägyp en, München 1990; Jan Assmann – Be nd Janowski – Michael Welke
(ed.), Ge ech igkei . Rich en und Re en in de abendländischen T adi ion und ih en al -
o ien alischen U sp üngen, München 1998.
4 K současnému s a u odbo né diskuse é o p oblema iky se zaměřením na judaismus
iz Man ed Oeming – Kon ad Schmid (ed.), De eine Go und die Gö e . Poly heismus
S a é álky podle Bible? 21
Násilí – nejen álka – je om o kon ex u ambi alen ním je em. Na jedné
s aně oh ožuje ha monii řádu, y áří „ne-řád“ a náší do s ě a chaos, na
s aně d uhé je aké nás ojem k po lačení ako ého oh ožení, slouží k p osa-
zo ání řádu a ud žo ání pokoje.
5
Násilí a álečná ažení p o o e s a o ěkých
říších a jejich kul u ách pa ří k nábožensky legi imizo aným nás ojům,
jimiž se y áří „ láda pokoje“. Vládco é s a o ěkých říší jsou pojímáni jako
ep ezen an i božské lády na zemi. Ať už je pano ník přímo zbožšťo án,
nímán jako „adop i ní“ boží syn, nebo jen jako boží služebník ( ica ius dei),
slouží omu o řádu a mocensky jej p osazuje. Vice e sa je pak jejich láda,
če ně konk é ních álečných ažení, líčena a in e p e o ána jako koope ace
s božs y. P o o je například k álo ských análech či nápisech yjadřo ána
pomocí my ických mo i ů, e en . če ně mi akulózních p ků. Jejich álečné
akce jsou p ezen o ány jako služba božské ládě om o s ě ě a podíl na ní.6
und Mono heismus im an iken Is ael (Abhandlungen zu Theologie des Al en und Neuen
Tes amen s 82), Zü ich 2003; F iedhelm Ha ens ein, JHWH, E scha e des Himmels.
Zu He kun und Bedeu ung eines mono heis ischen Ke na gumen s, Zei sch i ü
Theologie und Ki che 110, č. 4 (2013), s. 383–409; Ma k S. Smi h, Mono heism and
he Rede ini ion o Di ini y in Ancien Is ael, Jou nal o he In e disciplina y S udy o
Mono heis ic Religions 9 (2014), s. 3–19; Filip Čapek, Mono eismus Iz aeli a Judsku
mezi a cheologií, ex em a ideologií. No é impulzy, no á e idence, no é in e p e ace,
Religio. Re ue p o eligionis iku 28, č. 2 (2020), s. 141–164.
5 Ul ich Be ges, Zu Heiligung des K ieges in de al es amen lichen Sch i p ophe ie, in:
Juda und Je usalem in de Seleukidenzei . He scha – Wide s and – Iden i ä , ed. Ul ich
Dahmen – Johannes Schnocks, Bonn 2010, s. 43–57; Ca ly L. C ouch, Wa and E hics
in he Ancien Nea Eas . Mili a y Violence in Ligh o Cosmology and His o y (Beihe e
zu Zei sch i ü die al es amen liche Wissenscha 407), Be lin 2009; William James
Hamblin, Wa a e in he Ancien Nea Eas o 1600 BC. Holy Wa io s a he Dawn o
His o y, New Yo k 2006.
6 Nápisy no oasy ské doby zp aco al z oho o hlediska Bus enay Oded, Wa , Peace and
Empi e. Jus i ica ions o Wa in Assy ian Royal Insc ip ions, Wiesbaden 1998. Sám
koncep hegemonické „říše mí u“, k e á dosahu s é moci e ek i ně b ání na ušo ání
s abili y a p ospe i y, je adičním základem impe iálních ideologií od s a o ěku po dne-
šek, iz např. Ali Pa chami, Hegemonic Peace and Empi e. The Pax Romana, B i annica
and Ame icana, London 2009; Ad ian Kei h Goldswo hy, Pax Romana. Wa , Peace and
Conques in he Roman Wo ld, New Ha en 2016. Základní myšlenku, že pozemský k ál
zas upuje na zemi k ále nebeského, jemu slouží a z jeho po ěření s ůj úřad ykoná á,
yjadřuje přímo i nepřímo aké řada biblických ex ů (např. Ž 2; 47; 72; 99; 110; nebo
příslušné pasáže o in onizaci p ních k álů Iz aele deu e onomis ickém dějep a ném
díle, iz 1 S 10,17–25 o Saulo i, 2 S 7,8–17 o Da ido i, 1 K 3,5–15 o Šalomouno i; z no-
ozákonních ex ů je z hlediska s ého působení dějinách křesťans a nejdůleži ějším
oddílem bezespo u pasáž z Ř 13,1–7).
22 Válka, násilí, nábožens í
Z ýše řečeného plyne p o naše éma pods a ný zá ě : o násilí a álkách
om o kul u něhis o ickém kon ex u nelze u ažo a našich běžných
p o ánních souřadnicích. Celý s ě – s ě lidí, eške ens o ži é i neži é pří-
ody, počá ek s ě a, dějiny lids a i každý indi iduální úděl až do dějinného
konce s ě a – o še oří jeden p o ázaný celek, k e ý je nímán esk ze
nábožensky (boží dílo). P o o jsou aké šechny álky e s a ém O ien u
pojímány, in e p e o ány a na azujících adicích nadále zpomínány jako
součás dané náboženské adice, jako jeden z mnoha zájemně p o ázaných
enoménů eocen ického kosmu.7
Li e á ní kon ex : žán „s a ých álek“
Vý az „s a é álky“ nesl do e minologie mode ní ědy německý o ien alis a
F ied ich Schwally (1863–1919) na počá ku 20. s ole í.
8
Jako p ní sous a něji
pojednal adice, k e é e S a ém zákoně a li e á ních pamá kách s a ého
O ien u líčí álečné s ře y, a z o mulo al řadu a gumen ů p o hypo ézu, že
na počá ku náboženských dějin Iz aele ( éře o mo ání kmeno ého s a-
zu) pa řily k o ma i ním p kům náboženské a kmeno é iden i y Iz aele
sak álně pojímané álky.9 Tu o hypo ézu pak dalších le ech přejímali jak
biblis é, ak o ien alis é či sociologo é nábožens í.10 Významným způso-
bem ji přep aco al s a ozákoník Ge ha d on Rad (1901–1971), k e ý její
po enciál yužil k oz inu í hypo ézy am ik yonického kmeno ého s azu
jako ins i ucionální podoby předmona chického Iz aele.11 Jeho poje í „s a é
7 C. L. C ouch, Wa and E hics; W. J. Hamblin, Wa a e in he Ancien Nea Eas .
8
F ied ich Schwally, Semi ische K iegsal e üme , I. De heilige K ieg im al en Is ael,
Leipzig 1901, zejm. s. 108–111. Dos upné o něž online: h ps://a chi e.o g/de ails
/semi ischek iegs00schw/page/n9/mode/2up, 11. 12. 2009.
9
Ibid., s. 108: „Ich ho e gezeig zu haben, dass de heilige K ieg nich nu eine seh
in e essan e an iqua ische Ku iosi ä , sonde n auch eine de wich igs en eligiösen
Ins i u ionen des al en Is aels is .“
10 Ze s a ozákoníků zejména Wilhelm Caspa i, Was s and im Buche de K iege Jahwes?,
Zei sch i ü Wissenscha liche Theologie 54 (1912), s. 110–156; ze sociologů nábo-
žens í přímé ná aznos i na F. Schwallyho přede ším Max Webe , Die Wi scha de
Wel eligionen: Das an ike Juden um, in: M. Webe , Gesammel e Au sä ze zu Religions-
soziologie, III, 2. yd., Tübingen 1923, s. 99n.
11 Rozp aco al ím p ůlomo ou hypo ézu s ého pří ele Ma ina No ha, k e ý o mo ání iz-
aelských kmenů předmona chické době ys ě lo al pomocí modelu am ik yonického
s azu, in eg o aného společným kul em JHWH (Hospodina) jako „boha álky“ oho o
ojenského s azku; iz Ma in No h, Das Sys em de zwöl S ämme Is aels, S u ga
1930; k ecepci a k i ice é o hypo ézy iz O o Bächli, Amphik yonie im Al en Tes amen .
S a é álky podle Bible? 23
álky“ jako sak ální ins i uce, na níž p ý byl s azek iz aelských kmenů eálně
his o icky založen a k e ou eálně usku ečňo al jako kul ickou akci (nikoli
podle ojenských, nýb ž podle i uálních p a idel a pos upů),12 bylo sice e
d uhé polo ině 20. s ole í odbo ných k uzích elice li né, nicméně již na
konci s ole í se ukázalo jako neud ži elné. S ý aznou ěcnou k i ikou on
Rado y koncepce ys oupil už oce 1972 Man ed Weippe (* 1937), k e ý
k u áděným s a ozákonním lá kám přinesl boha ý kompa a i ní ma e iál
z ůzných kul u s a o ěkého Východu, zejména z kon ex u no oasy ské říše,
k e ý je z hlediska his o ického i z hlediska přímého kul u ního li u p o
biblické lá ky mimořádně důleži ý.13 Weippe přes ědči ě doložil, že ex y
o „s a ých álkách“ předs a ují u či ý li e á ní žán ( opos), k e ý eálné his-
o ické dění nezachycuje přímo, nýb ž je zcela speci ickým způsobem in e -
p e uje. Účelem ěch o lá ek je slouži k álo ské ideologii, k e á je na ázána
na kul hla ního božs a impé ia. V případě s a ozákonních lá ek je jejich
zámě em naopak čeli é o ideologii a las ními my opoe ickými adicemi
o ideálním společens í iz aelských kmenů (zasazenými do „předk álo ské
doby“), jehož „k álem“ je jen JHWH (Hospodin), k ní nabídnou al e na i u.14
V kon ex u k i ické diskuse, k e ou on Rado a koncepce y olala, došlo
aké k důleži ému e minologickému upřesnění. Te mín „s a á álka“ se
ukázal jako ne hodný, p o ože se uží á p o mnoho ůzných koncep ů a e-
noménů.
15
V současnos i ak může bý označen bezmála jakýkoli kon lik , ať
Fo schungsgeschich liche S udie zu Hypo hese on Ma in No h, Basel 1977; Ch is oph
Le in, Das Sys em de zwöl S ämme Is aels, in: Cong ess Volume Pa is 1992 (Ve us
Tes amen um Supplemen s 41), ed. J. A. Eme on, Leiden 1995, s. 163–178. K i ické
a gumen y p o opuš ění é o hypo ézy sh nují Knu Usene – Sieg ied K euze , Amphik-
yonie, in: WiBiLex. Das wissenscha liche Bibellexikon im In e ne (online), lis opad 2008.
12 Ge ha d on Rad, De Heilige K ieg im al en Is ael (Abhandlungen zu Theologie des
Al en und Neuen Tes amen s 20), 2. yd., Zü ich 1952; anglicky Holy Wa in Ancien
Is ael, G and Rapids 1991.
13 Man ed Weippe , „Heilige K ieg“ in Is ael und Assy ien. K i ische Anme kungen zu
Ge ha d on Rads Konzep des „Heiligen K ieges“ im al en Is ael, in: M. Weippe , Jahwe
und die ande en Gö e . S udien zu Religionsgeschich e des an iken Is ael (Fo schungen
zum Al en Tes amen 18), Tübingen 1997, s. 71–97 (pů odně 1972).
14 John J. Collins, The Zeal o Phinehas. The Bible and he Legi ima ion o Violence, Jou nal
o Biblical Li e a u e 122, č. 1 (2003), s. 3–21; R. Schmi , De „Heilige K ieg“; Z. Ze i ,
The Sea ch o Violence, s. 16–37.
15
Ve s a o ěkém Řecku označuje e mín ἱερὸς πόλεμος („s a á álka“) ojenskou akci, k e á
je es ním zásahem p o i omu z členů ojenského kmeno ého s azu (am ik yonie),
k e ý po ušil pos á ný zá azek zájemných zá uk. Ve zcela jiném smyslu šak uží á
e mín A is o anes, k e ý jím i onicky označuje boj lidí p o i bohům. V křesťanské adici
24 Válka, násilí, nábožens í
his o ický, či současný, bez ohledu na konk é ní nábožens í či kul u ní ob-
las . P ak icky se s al synonymem „ álky náboženské“,16 níž kon lik zniká
nebo je pods a ným způsobem de ino án, mo i o án a u ářen náboženskou
s éby nos í a zájemnou odlišnos í bojujících s an.
Ve s a oo ien álních lá kách, k e é ojenský kon lik pojímají jako sak ální
záleži os , šak neběží o „náboženskou álku“. Ty o kon lik y ne yplý ají
p imá ně z náboženské odlišnos i, nejsou p imá ně nábožensky de ino ány
a neslouží náboženským cílům (např. získání dalších sou ě ců či ozšíření
územní domény las ního nábožens í). V ěch o lá kách běží o in e p e aci
dějinného příběhu u či ého „božího lidu“ (k álo s í či impé ia, ale i nes á ní
náboženské komuni y), němž se odeh á á zásadní kon lik , do něhož pří-
slušné božs o přímo s upuje a jako s cho aně mocný agen in e enuje za
s ůj lid. P o o je lépe než o „s a é álce“ mlu i o „boji Hospodino ě“, esp.
o „boji Aššu o ě“, o „boji Iš ařině“ či o „boji Ma duko ě“ – obecně o „božích
bojích“ (di ine wa s).17
Aby bylo zřejmé, o jak speci ický yp li e á ního ú a u se zde jedná,
u eďme si pod obněji položky, k e é y o lá ky ob ykle obsahují, a mo i y,
s nimiž p acují.18 P o šechny následující ods a ce při om pla í, že u edené
cha ak e is iky nepa ří k eálné o ině dějinné událos i, nýb ž ke koncep u,
jehož pomocí je yp á ěna a uko ena příslušné náboženské adici.
se později e mín obje uje jako označení křížo ých ýp a či álek husi ských, dále se
pak s á á označením p o álky náboženské a kon esijní. V současnos i se e mín běžně
uží á p o islámský džihád či pods a ě jakékoli kon lik y, nichž nábožens í h aje
ýznamnější oli. Základní přehled iz Pe e J. Rhodes, Amphik yonia, in: De Neue Pauly,
I, S u ga 1996, s. 611–613; K. Usene – S. K euze , Amphik yonie.
16 K e mínu „náboženská álka“ iz článek Religious Wa s in: Encyclopedia o Wa s, III,
ed. Cha les Phillips – Alan Axel od, New Yo k 2005, s. 1484–1485.
17
M. Weippe , „Heilige K ieg“, s. 91n.: „Es ha sich gezeig , daß de ‚Heilige K ieg‘
nich nu in Gemeinscha mi Jahwe, dem Go Is aels, möglich gewesen is ; we also
on ‚Jahwek ieg‘ sp ich , muß ebenso on ‚Assu k ieg‘ ode ‚Is a k ieg‘ eden…“ S o .
podobně Sa-Moon Kang, Di ine Wa in he Old Tes amen and in he Ancien Nea Eas ,
Be lin 1989, s. 23–42; 54–56; 76–79; 91–98.
18
Ke ka alogu znaků a mo i ů s učně M. Weippe , „Heilige K ieg“, s. 72nn. No ěji a po
-
d obně p o každou ze zkoumaných his o icko-geog a ických oblas í z lášť zp aco al
S.-M. Kang, Di ine Wa , s. 42–48; 56–72; 79–84; 98–110.
S a é álky podle Bible? 25
• Přede ším, základem koncep u sak álního „božího boje“ (di ine wa ) je
poje í, že božs o samo s upuje jako su e énní „bojo ník“ do kon lik u
a ak i ně bojuje na s aně s ého lidu p o i nepří eli.19
• Boj začíná z podně u božs a, lidská s ana o něm nemůže ozhodo a .
Před bojem se p o o oje ůdce do azuje na boží ůli (například i uálem
di inace či yhledáním o ákula). Pokud bůh dá á kladný pokyn, je ím boj
sankciono án a zcela osp a edlněn.20
• Celý kon lik je pojímán jako záleži os božs a, p o o je p o i ník božím
nepří elem, nikoli jen lidským soupeřem.21
• Pří omnos božs a e ojenském áboře má bý symbolicky yjádřena
(ob ykle paladiem ep ezen ujícím božs o či jinými symboly).22 Od ud
logicky yplý á požada ek na zas ěcení bojo níků a odpo ídající (sak ální)
řád e ojenském ú a u a jeho konání ( iz níže).
• Rozhodující momen či zlom bi y (climax) působí bůh sám.23 Boží in-
e ence či symbolický zásah při om nezřídka bý á yjadřo án pomocí
mi akulózních mo i ů a me a o , k e é pod hují su e eni u „s oři elské“
moci a koncep uální sou islos pozemského boje s obno ením božího
kosmického řádu.
24
Božím zásahem je nepří el pochopi elně zcela y-
řazen z boje a po ažen. Mo i y, jimiž se e ek Božího zásahu yjadřuje,
19 Ex 14,13–14: „Mojžíš řekl lidu: ,Neboj e se! Vyd ž e a u idí e, jak ás dnes Hospodin
zach ání. Jak idí e Egypťany dnes, ak je už nikdy neu idí e. Hospodin bude bojo a
za ás a y bude e mlčky přihlíže .‘“ Ci á y biblických ex ů zde u ádíme podle z .
Českého ekumenického překladu, j. Bible. Písmo s a é S a ého a No ého zákona če ně
deu e okanonických knih. Podle ekumenického ydání z oku 1985, P aha 1991. No ý,
exp esi něji poja ý překlad a pod obný komen ář posky uje Pe Sláma, Exodus I (1–15).
Jak jsem za očil s Egyp em (Český ekumenický komen ář ke S a ému zákonu 2/1), P aha
2020, s. 320–366.
20 Ex 14,1–4: „Hospodin p omlu il k Mojžíšo i: ,Rozkaž Iz aelcům, aby se ob á ili a u ábořili
… při moři. … Tu za dím a aóno o s dce a on ás bude p onásledo a . Já se šak na
a aóno i a na šem jeho ojsku osla ím, akže Egypťané poznají, že já jsem Hospodin.‘“
21 Ex 14,17–18 (Hospodin po zbuzuje Mojžíše): „… Osla ím se na a aóno i a na šem
jeho ojsku, na jeho ozech i jízdě. A Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až budu
osla en ím, co učiním s a aónem, s jeho ozy a jízdou.“
22 Ex 14,19–20: „Tu se z edl Boží posel, k e ý šel před iz aelským ábo em, a šel eď za
nimi. Oblako ý sloup se před nimi o iž z edl, pos a il se za ně a s oupil mezi ábo
egyp ský a iz aelský. Jedněm byl oblakem a emno ou, d uhým os ěco al noc; po celou
noc se jedni k d uhým nepřiblížili.“
23
Ex 14,25: „Tu si Egypťané řekli: ,U ečme před Iz aelem, neboť za ně bojuje p o i Egyp u
Hospodin!‘“
24 Ex 14,26–27: „Hospodin řekl Mojžíšo i: ,Vz áhni uku nad moře! Vody se ob á í na Egyp
-
ťany, na jejich ozy a jízdu.‘ Mojžíš z áhl uku nad moře, a když nas á alo ji o, moře
32 Válka, násilí, nábožens í
nikoli příliš ši oký ý az „s a é álky“, k e ý může zbuzo a zcela za ádějící
asociace.
Vzhledem k omu, že ob yklým kon ex em lá ek o „božích bojích“ (di-
ine wa s) bý á k álo ská impe iální ideologie, je namís ě zdů azni , že
biblických ex ech jsou y o lá ky sice pří omné legenda izo aných
zaklada elských příbězích „počá ků“ ( p ao eckých yp á ěních, cyklu
o exodu a o da u země, příbězích „doby soudců“ a e yp á ěních o zniku
da ido ského k álo s í), ale nejsou použí ány ex ech o ládě judských
a iz aelských k álů mona chické doby. V nich se o iž „s ě yp á ění“ již
íce se ká á s his o ickou eali ou a „pamá ný ob az“ é o doby by mohl bý
přímou inspi ací p o ži o jejich posluchačů.47 Vyp a ěči ěch o příběhů –
edy au oři a edak oři z . deu e onomis ického dějep a ného díla působící
éře babylonského exilu a době pe ské, kdy žido ská náboženská komuni a
neměla poli ickou samos a nos – oči idně neměli zájem dá a p os o a-
dičním p kům k álo ské ideologie s její azbou na ýkon k álo ské moci.48
V řadě důleži ých epizod dá ají i o yp a ěči naopak zazní ónům zře elně
p o imona chickým.49
V zaklada elských příbězích, zejména e yp á ění o exodu z Egyp a
a o edení Iz aelců do zaslíbené země, šak y o p ky našly s é důleži é
mís o. Také příbězích o předk álo ské době – éře cha isma ických „soudců“,
jejichž ole ůdců zásadně nebyla dědičná50 – se Hospodino a s cho anos
a moc p oje uje ím, že e ch ílích oh ožení po olá á ad hoc y olené „za-
Koe an Bekkum, Violence in he Heb ew Bible. Be ween Tex and Recep ion, Leiden
2020, s. 269–291.
47 K p oblema ice „zaklada elských“ adic a jejich his o ickému mís u dějinách Iz aele
a Judska iz F. Čapek, A cheologie, s. 104–145. K p oblema ice biblických lá ek o zniku
k álo s í Iz aeli a Judsku Filip Čapek, Uni ed Mona chy as Theological Cons uc in
Ligh o Con empo a y A chaeological Resea ch on I on Age IIA, in: A King like All he
Na ions? Kingdoms o Is ael and Judah in he Bible and His o y (Bei äge zum Ve s ehen
de Bibel 28), ed. Man ed Oeming – Pe Sláma, Zü ich 2015, s. 9–20.
48 K an imona chickému zaměření deu e onomis ického dějep a ného díla iz pod obněji
Sa a Kip e (ed.), The Book o Samuel and I s Response o Mona chy, S u ga 2021; Dale
Launde ille, An i-mona chical Ideology in Is ael in Ligh o Mesopo amian Pa allels, in:
Image y and Imagina ion in Biblical Li e a u e, ed. Law ence Boad , Washing on, D. C.
2001, s. 119–128; A. an de Deijl, P o es o P opaganda. S učný souh n nabízí E ns
Axel Knau , 1. a 2. Kniha k álo ská, in: Ú od do S a ého zákona, ed. T. Röme – J.-D. Mac-
chi – Ch. Nihan, s. 392–393.
49 Např. Sd 8,22–23; 1 S 8,1–22 aj.
50 S o . ýslo nou polemiku Sd 8,22–23: „Iz aelš í muži požádali po om Gedeóna: ,Buď
naším ladařem, y i ůj syn i nuk, p o ože jsi nás ys obodil z ukou Midjánců.‘ Ale
S a é álky podle Bible? 33
ch ánce“, k eří na jeho pokyn a jeho zmocnění edou boj p o i nepří eli
a po í ězném konci pokojně „soudí“ iz aelské kmeny.51
Gedeón bojuje s Midjánci
K omě hla ního „zaklada elského příběhu“ – yp á ění o ys obození Iz aelců
z egyp ského o oc í (Ex 12–15), na k e ý jsme p ůběžně odkazo ali při
ýkladu ýše – je jedním z nej ý aznějších příběhů pos a ených na koncep u
„božích bojů“ a yuží ajících jeho s a ební p ky yp á ění o Gedeóno ě boji
s Midjánci (Sd 6,1–7,25).
Vyp á ění začíná ypickou záple kou, k e á se deu e onomis ické děje-
p a ě s anda dně opakuje: Iz aelci se „dopouš ějí oho, co je zlé Hospodino-
ých očích“, a Hospodin je p o o „ ydá do ukou nepřá el“
52
(Sd 6,1) – om o
případě opako aným nájezdům Midjánců, k eří jsou nad o spolčeni s legen-
dá ním a cinepří elem Amálekem
53
a syny ýchodu (Sd 6,3.33; 7,12). Když pak
e s é nouzi Iz aelci úpějí k Hospodinu (Sd 6,6–7), pošle jim nejp e p o oka,
k e ý jim ys ě lí, že jejich nouze je es em za jejich ne ě u (Sd 6,7–10).
Po é se šak Hospodin nad s ým lidem sli uje a po olá Gedeóna, aby Iz aele
z moci Midjánců ys obodil (Sd 6,11–14). Když se Gedeón zd áhá s ou oli
přijmou , přes ědčuje jej Hospodin sé ií mi akulózních znamení.
54
Když už se
pak schyluje k boji, dopřá á bůh Gedeóno i ješ ě další ujiš ění o jeho po olání
k ys obodi elskému boji a o s é pomoci (opako ané o ákulum Sd 6,36–40).
Těsně před bi ou je o šem Gedeón jakoby pa adoxně po ěřen, aby ě šinu
s ého ojska poslal domů. Ten o mo i je zde aké zdů azněn opako áním
(podobně jako o ákulum), o iž s upňo aným zmenšo áním poč u bojo níků,
jichž nakonec zůs á á pouhých ři s a mužů. Má bý o iž nap os o jasné,
že í ězs í je božím dílem, nikoli ýsledkem las ního álečného úspěchu.
Vyp a ěč omu dá á explici ně zazní přímo z ús Hospodino ých (Sd 7,2):
Gedeón je odmí l: ,Nebudu aším ladařem, ani můj syn nebude aším ladařem. Nad
ámi bude ládnou Hospodin!‘“
51 Ten o koncep pla í jak o Mojžíšo i, ak o „soudcích“ předk álo ské doby. Pa adigma icky
a zobecňující o mou je o o schéma p o é u soudců yjádřeno Sd 2,11–19; s ejný
koncep je pak základem následujících epizod o jedno li ých soudcích, např. o O níelo i
Sd 3,7–11.
52 Sd 6,1: „Iz aelci se dále dopouš ěli oho, co je zlé Hospodino ých očích. P o o je Hos-
podin ydal na sedm le do ukou Midjánců.“
53 K oli Amáleka om o d uhu yp á ění s o . Ex 17,8–16 a D 25,17–19.
54 Viz obdobné mo i y při po olání Mojžíše Ex 4,1–17.
34 Válka, násilí, nábožens í
„I řekl Hospodin Gedeóno i: ‚Je s ebou příliš mnoho lidu, než abych jim
ydal Midjánce do ukou, aby se Iz ael ůči mně ne ychloubal: Vys obodil
jsem se las ní ukou.‘“
V noci před bi ou Hospodin ysílá Gedeóna, aby sám, pouze dop o odu
osobního sluhy, ses oupil do ábo a nepřá el, p o ože „mu je ydal do u-
kou“ ( . 9; o mule ydání!). Jediné, co am Gedeón zjis í, jsou slo a jednoho
z nepřá elských ojáků, k e ý s ému d uho i yp á ěl di ný sen, z něhož se
p á ě p obudil. Onen d uhý oják pak en o sen „ ěš ecky“ in e p e o al: „To
nemůže znamena nic jiného než meč Iz aelce Gedeóna, syna Jóašo a. Bůh
mu dal do ukou Midjánce i s celým ábo em!“ ( . 14). O ákulum s „ o mulí
ydání“ ak Gedeóno i bůh dá á yslechnou přímo áboře nepří ele, z ús
midjánských bojo níků. E ek nější doklad Hospodino y moci nad nepřá eli
mohl yp a ěč příběhu s ěží poda . Po ná a u do iz aelského ojenského
ležení pak Gedeón yz e s é bojo níky k akci s ejnou, již po ře í zde znějící
o mulí: „Vs aň e! Hospodin ám ydal do ukou ábo Midjánců!“ ( . 15).
Také cholný okamžik boje zcela odpo ídá žán u „božích bojů“. Tři s a
Gedeóno ých mužů se pouze ozes a í po ok aji midjánského ábo a a na
po el pak společně oubí a s í í ohni ými loučemi – o je scéna spíše li u gic-
ká než álečná. V u ch íli o šem Hospodin sám in e enuje, působí áboře
Midjánců zma ek, akže se midjánš í bojo níci na zájem pobíjejí a še končí
jejich ú ěkem. Iz aelci pak nepří ele už jen p onásledují.
Jak je pa né, nejen záz ačné p ky a os a ní ý azné elemen y, ale sama
základní osno a, způsob yp á ění i použi ý jazyk ( e míny, áze, o mule)
zde jednoznačně pa ří k žán u yp á ění o „božích bojích“, jak je s a o ěký
O ien e s ých kul u ách ši oce sdílí. Deu e onomis ič í yp a ěči y o p ky
yuží ají k y oření elice působi ého yp á ění o om, jak Hospodin, bůh
Iz aele, „pedagogicky“ ede s ůj lid dějinami, jež jsou plné las ního selhá ání
i kon lik ů s nějšími nepřá eli.
Zas ěcený boj (kla ba)
Ješ ě než se budeme ěno a jiným přís upům k o ázce álek a násilí, jak jsou
biblických adicích yjádřeny, je řeba aspoň k á ce zmíni p ek, k e ý
genuinně pa ří ke s a o ěkému koncep u „božích bojů“ a k e ý mode ním
kon ex u působí nej ě ší poho šení – opos nap os ého yhlazení nepří ele,
„zas ěcení zkáze“.55
55 Heb . slo eso ḥ- -m (hi) a jeho nominální de i á ḥe em; ob ykle se překládá „zas ě i
zkáze“, „zniči jako kla é“, esp. „kla ba“ (s o . Nu 18,14; 21,21; D 7,26; 13,18; Joz 6,18;
7,1.13; 22,20; Sd 1,17; 1 S 15,21 aj.).
S a é álky podle Bible? 35
V biblických lá kách jej opě yuží ají přede ším deu e onomis ické ex y
(např. D 2,34; 7,2; Joz 2,10 či Sd 1,17),56 a o p á ě jen kon ex u legenda-
izo aných příběhů počá ků Iz aele zasazených do předmona chické doby.
Není yuží án e šech příbězích o „božích bojích“ (například e ýše u e-
deném boji Gedeóna absen uje), ale k základnímu ka alogu p ků oho o
žán u zajis é pa ří.
Ten o p ek je součás í igo ózního a zcela nesmiři elného ymezení ůči
nepřá elům jako exponen ům „cizích bohů“.57 V deu e onomis ických ex ech
se en o ežim ýká zejména „sedmi ná odů“, k e é obý ají „zaslíbenou zemi“
a k e é jsou p ezen o ány jako zásadní oh ožení las ní náboženské iden i y
( iz a gumen aci D 7,1–658 a d ojí ežim přís upu k nepřá elům, jak jej
ýslo ně o muluje „řád álčení“ D 20,1–15, esp. . 16–18). Podobně jako
os a ní p ky adic „božích bojů“ pa ří i en o přede ším do „li e á ního
s ě a“ zaklada elských yp á ění a jejich é o iky. O om, zda a jaké podobě
jej ůbec lze po ažo a za eálný his o ický je , nebo zda je spíše namís ě
po ažo a jej za pouhou li e á ní igu u, se mezi zas ánci ůzných přís upů
nadále edou spo y.59
56 Mimo ok uh deu e onomis ických ex ů ( iz předchozí poznámka) lze nají jen několik
zmínek p o ockých ex ech, např. Iz 34,2; Mi 4,13 a Mal 3,24 (e en . éž ý ok J 25,9,
k e ý je šak namís ě řadi k eologickému i li e á nímu ko pusu deu e onomis ickému).
57 S.-M. Kang, Di ine Wa , s. 80–84.
58 D 7,1–6: „Až ě Hospodin, ůj Bůh, u ede do země, k e ou přicházíš obsadi , zažene
před ebou poče né p oná ody, Che ejce, Gi gašejce, Emo ejce, Kenaance, Pe izejce,
Chi ejce a Jebúsejce, sedm p oná odů poče nějších a zda nějších než y. Hospodin, ůj
Bůh, i je ydá, abys je pobil. Vyhubíš je jako kla é, neuza řeš s nimi smlou u a nesmiluješ
se nad nimi, nespřízníš se s nimi. […] To by od á ilo ého syna ode mne, akže by
sloužili jiným bohům. Hospodin by p o i ám zplanul hně em a ychle by ě yhladil.
P o o s nimi naloží e ak o: jejich ol áře ozboří e, jejich pos á né sloupy oz říš í e,
jejich pos á né kůly pokácí e, jejich esané sochy spálí e. Jsi přece s a ý lid Hospodina,
s ého Boha; ebe si Hospodin, ůj Bůh, y olil ze šech lidských pokolení, k e á jsou
na áři země, abys byl jeho lidem, z láš ním las nic ím.“
59 Ch is iaan B ekelmans, ḥe em, in: Theologisches Handwö e buch zum Al en Tes a
-
men , I, ed. E ns Jenni – Claus Wes e mann, 3. yd., München 1978, s. 635–639; Philip
D. S e n, The biblical Ḥē em, A lan a 1991; R. Schmi , De „Heilige K ieg“. Za li e á ní
igu u, k e á není přímým zachycením his o ické eali y, po ažuje koncep ḥe em např.
M. Oeming, K ieg und F ieden, s. 243: „Dieses ho ende Abschlach en alle Bewohne
eine S ad inklusi e F auen, Kinde n und Tie en is abs oßend und schockie end, und
es s ell sich die F age, wie man dami umgehen soll. Ein gewisse e s e T os mag es
sein, dass die Bannungen nich in ealen K iegsschauplä zen s a anden, sonde n ,nu ‘
an den Sch eib ischen de deu e onomis ischen ,His o iog aphen‘.“
36 Válka, násilí, nábožens í
Poučný příklad oho, jak se „kla ba“ a „nap os é yhlazení“ z ahují k his-
o ické eali ě, nabízí z . Méšo a s éla a její s o nání s příslušnými biblický-
mi pasážemi. S éla nese osla ný k álo ský nápis, k e ý na ěčnou pamá ku
yk esluje ojenské a budo a elské úspěchy moábského k ále Méši (polo ina
9. s ol. př. n. l.).60 K ál Méša je ex u i ulo án jako „syn Kemošů “ (moáb-
ské božs o)61 a jeho bi y se sousedy jsou ylíčeny pomocí zo ce „božích
bojů“. Nápis mimo jiné yk esluje ob az ša á ek o poh aniční měs a, o něž
Méša bojo al s Iz aelci za lády Om ío ců. Ten o ob az samozřejmě yjadřuje
moábskou pe spek i u. Na řádcích 14–18 se zde u ádí, že Méša od s ého
boha Kemoše dos al pokyn, aby áhl p o i iz aelskému měs u Nébo.62 Méša
s ím o po ěřením měs o dobyl a šechny jeho oby a ele ybil – „zas ě il
jsem je p o Aš a -Kemoše“ (ř. 17).63
Pohled z d uhé s any nepřá elské on y posky uje deu e onomis ická
dějep a a. Vzhledem k omu, že se kon lik iz aelských k álů s moábským
60
Moáb byl přímý soused Iz aele době iz aelského a judského k álo s í, obý al území na
ýchod od Jo dánu (s o . Nu 21,11n.; D 1,5; Joz 13,32; R 1,1n.). O osobě k ále Méši a je-
ho ládě nemáme jiné zd oje in o mací než ex s ély a biblické zmínky. Docho ané čás i
s ély jsou ys a eny pařížském Lou u. K současnému s a u poznání a disku o aným
o ázkám iz E asmus Gass, Die Moabi e . Geschich e und Kul u eines os jo danischen
Volkes im 1. Jah ausend . Ch . (Abhandlungen des Deu schen Paläs ina-Ve eins 38),
Wiesbaden 2009; Ome Se gi, S a e Fo ma ion, Religion and „Collec i e Iden i y“ in he
Sou he n Le an , Heb ew Bible and Ancien Is ael 4, č. 1 (2015), s. 56–77; Bob Becking,
A Voice om Ac oss he Jo dan. Royal Ideology as Implied in he Moabi e S ela, in:
He scha slegi ima ion in o de o ien alischen Reichen de Eisenzei (O ien alische
Religionen in de An ike 21), ed. Ch is oph Le in – Reinha d Mülle , Tübingen 2017,
s. 125–145.
61 Vlas ní jméno má ex u nápisu několik a ian (na 1. řádku „Kemoš-ja “, na 17. řádku
„Aš a -Kemoš“). Jedná se o šíře doložené semi ské božs o, k e é mělo moábském
kon ex u unkci hla ního božs a k álo s í. Hans-Pe e Mülle , Chemosh, in: Dic iona y
o Dei ies and Demons in he Bible, ed. Ka el an de Too n – Bob Becking – Pie e W.
an de Ho s , 2. yd., Leiden 1999, s. 186–189.
62 S o . Nu 32,38.
63 Celý nápis je koncipo án 1. osobě, jako ýpo ěď Méši samého. Ve ě ě o „ ybi í ne-
přá el“ je použi ýž e mín jako biblických ex ech (slo esný kořen ḥ- -m). Překlad
ex u iz J. B. P i cha d, Ancien Nea Eas e n Tex s, s. 320–321; no ěji Klaas Smelik,
Moabi e Insc ip ions. The Insc ip ion o King Mesha, in: The Con ex o Sc ip u e.
Canonical Composi ions, Monumen al Insc ip ions and A chi al Documen s om he
Biblical Wo ld, II. Monumen al Insc ip ions om he Biblical Wo ld, ed. William W. Hallo,
Leiden 2000, s. 137n. Recen ní diskusi o p oblema ice ex u a in e p e aci spo ných
mís no ě yhodnocuje And é Lemai e, The Mesha S ele. Re isi ed Tex and T ansla ion,
in: Epig aphy, Iconog aphy, and he Bible, ed. Mei Lube ski – Edi h Lube ski, She ield
2022, s. 20–42.
S a é álky podle Bible? 37
Méšou (2 K 3,4–27) ýká už doby k álo ské, není biblické yp á ění kon-
cipo áno jako „boj Hospodinů “, nýb ž docela p agma icky jako ýp a a
ojenské koalice p o i zpu nému azalo i. Obě s any kon lik u líčí ýsledek
s ře u ak, že boji z í ězily a nepří ele d i ě po azily. Z dikce obou ex ů je
při om pa né, že ani jeden z nich nenabízí přímé a ě né zachycení eali y,
nýb ž é o icky nadnesený – případě Méšo a nápisu na íc žán em „božích
bojů“ p ok eslený – ob az, k e ý má slouži budo ání příslušné „pamá ky“
kolek i ní pamě i las ního společens í.64
Připomeňme při om, že p os ředím, kde se iál deu e onomis ické dějep a-
y znikal a do něhož s ým posels ím mířil,65 je babylonský exil a následující
doba pe ská. V é o dějinné si uaci Iz aelci žádné álky ne edli a és nemohli.
Byli podřízeni cizím mocnos em a jejich eli a byla přesídlena do yhnans í.
Později se sice za lády pe ského Ký a II. menší čás exulan ů mohla zno u
á i do Judska, ale žili zde nadále pod dominan ní cizí nad ládou.66 Ta o
si uace se pak nijak pods a ně nezměnila až do konce é y, kdy Heb ejská
bible znikala a kdy její ex y nabý aly s ůj a . Podoba adic s jejich pozi-
i ními i k i ickými dů azy, jak je známe z Heb ejské bible, pochází z oho o
kon ex u.67 Au onomní k álo s í je p o „deu e onomis ické yp a ěče“ i p o
jejich posluchače dá no z acenou a agicky p oma něnou příleži os í. Je-
jich yp á ění o celé dějinné ces ě Iz aele jako Hospodino a lidu (příběhy
počá ků i yp á ění o době předk álo ské a k álo ské) je silně o mo áno
e lexí o dějinné ině o co ských gene ací a o možnos ech obno y, o naději
no ého začá ku. Pozůs alou, značně zdecimo anou komuni u Hospodino a
lidu – k e á je nosi elem i ad esá em ěch o adic – oči idně nese a u áří
64 Ten o zá ě je možné y odi z cha ak e is ik ex ů samých, a o bez ohledu na pod-
s a ný ozdíl mezi epig a ickým nápisem, k e ý pochází z doby his o icky jen o málo
pozdější než líčené událos i (Méšo a s éla), a ex em u ářeným dlouhou adicí, jehož
konečné znění má od doby pamá ných událos í ods up několika s ale í.
65 K p oblema ice his o ického zniku a pos upného o mo ání li e á ních lá ek z . deu-
e onomis ického dějep a ného díla a jeho předpokládaným zd ojům iz Thomas
Röme , Deu e onomis ické dějep a né dílo, in: Ú od do S a ého zákona, ed. T. Röme –
J.-D. Macchi – Ch. Nihan, s. 324–327.
66 Oded Lipschi s – Ga y N. Knoppe s – Man ed Oeming (ed.), Judah and he Judeans in
he Achaemenid Pe iod. Nego ia ing Iden i y in an In e na ional Con ex , Winona Lake
2011.
67
Poli ickou samos a nos Judska s žido skou ládou přináší pak až makabejské po s ání
(167–160 př. n. l.), s a us k álo s í Judsko nabý á až pod A is obulem I. z hasmonej-
ské dynas ie ( ládl 104–103 př. n. l). O šem už oce 63 př. n. l. o ládli celou oblas
Římané.
38 Válka, násilí, nábožens í
nikoli poli ická, nýb ž náboženská iden i a, jejímž pilířem je zdo ná í a
su e eni u Hospodina, Boha jejich o ců, k e ý je pánem nad dějinami. O něm
si en o lid yp á í, jak se mnohok á p okázal bý mocnější než šechny
nepřá elské mocnos i pozemské i nebeské a jak se nad s ým lidem na jeho
klika é ces ě dějinami opako aně sli o á al, zach aňo al jej a obno o al.68
2) Přeznačení p ků „božích bojů“ a jejich k i ické upla nění
Sku ečnos , že biblické lá ky koncep „božích bojů“ z kul u ního kon ex u
přejímají, by nás samozřejmě neměla přek apo a . A šak pasáže, nichž jsou
p ky oho o koncep u použi y k i icky do las ních řad, by nás přek api
mohly a měly. V žádných s a o ěkých ex ech pa řících ke k álo ské ideolo-
gii ako é pasáže nenajdeme, za o biblických ex ech jsou y o k ea i ní,
k i ické adap ace éměř s ejně čas é jako přímé přejímky.
Hospodin bojuje p o i s ému lidu
Už u iz aelských p o oků předexilní é y (8. a 7. s ol. př. n. l.)69 se jako součás
k i iky sociálních i náboženských neš a ů (mocenské i náboženské ko upce,
sociální nesp a edlnos i či náboženské pokleslos i) obje uje použi í mo i ů
„božího boje“ ob ácené na uby – pokud páchá e ako é nep a os i, zbudí e
boží hně a při olá e na sebe jeho es ; on sám ás pak ydá nepřá elům
a bude bojo a p o i ám. Jakkoli o zní pa adoxně, je o las ně jen sebek i ic-
ké domyšlení onoho základního p incipu, že bůh je pánem dějin a ga an em
řádu. P o o zasahuje p o i ěm, kdo řád sp a edlnos i po ušují (i když je o
jeho las ní lid). Jako su e énní pán může Hospodin k dějinnému es ání
použí jako nás oj řeba i nepřá elské ládce.
Do dnů judského k ále Achaza ( ládl asi 735–716 př. n. l.) je ak například
si uo án ý ok p o oka Izajáše, k e ý ob ací na uby s anda dní zásady k á-
lo ské ideologie, jejíž p ky při om použí á (Iz 7,13–20):
68 Pod obnější cha ak e is iku ideo ého p o ilu deu e onomis ického dějep a ného díla
a jeho his o ického kon ex u posky uje s udie J. Rückl – M. P udký, Li e á ní a eolo-
gický cha ak e Předních p o oků, s. 367–381. Jakkoli ámci biblického kánonu pa ří
k jinému li e á nímu ok uhu, yjadřuje u o poexilní eologickou e lexi elmi podobně
aké např. li u gická modli ba na á ilců Neh 9,4–37.
69 Základní his o ický a li e á ní přehled posky uje např. Rol Rend o , Heb ejská bible
a dějiny, P aha 1996, s. 240–304; T. Röme – J.-D. Macchi – Ch. Nihan, Ú od do S a ého
zákona, s. 397–577. Monog a icky p oblema iku iz aelské p o é ie jejím his o ickém
i li e á ním kon ex u zp aco al Jiří Hoblík, P o oci, jejich slo a a jejich s ě , P aha 2009.
S a é álky podle Bible? 39
I řekl [Izajáš]: „Slyš e, dome Da idů ! Což je ám málo zkouše pěli os lidí, že chce e
zkouše i pěli os mého Boha? P o o ám dá znamení sám Pano ník: Hle, dí ka počne
a po odí syna a dá mu jméno Immanuel ( o je ,S námi Bůh‘). … Na ebe, na ůj lid a na
dům ého o ce Hospodin ěch dnech, jakých nebylo ode dne, kdy E ajim odpadl od
Judy, při ede asy ského k ále. V onen den h izdem při olá Hospodin mouchy z del y
řeky egyp ské a čely z asy ské země. Přile í a šechny se snesou do oklí ú alech, do
skalních ozsedlin, na šechny houš iny a na šechny mokřiny. V onen den Pano ník
bři ou, k e ou si najme za Řekou, o iž asy ským k álem, dočis a oholí každou hla u
i chlupy na nohou a os říhá b adu. …“
Zh uba o s ole í později pak p o ok Je emjáš podobně mlu í o no obabylon-
ském elkok áli a doby a eli Nebúkadnesa o i. Hospodin jej dokonce podle
p o oko a ý oku označuje za „s ého služebníka“, jehož posílá na judskou
zemi, aby její oby a ele „ yhubil jako kla é“70 (J 25,8–9):
P o o Hospodin zás upů p a í o o: „Že js e neposlouchali má slo a, hle, já pošlu p o
šechny čeledi se e u, je ý ok Hospodinů , i p o Nebúkadnesa a, k ále babylónského,
s ého služebníka, a při edu je na u o zemi i na šechny její oby a ele i na šechny
y o okolní p oná ody a yhubím je jako kla é. Způsobím, že budou zbuzo a úděs
a posměch a budou oskami na ěky.“
Všechny y o ý oky yjadřují klíčo ou zásadu – Hospodino a přízeň ůči
Iz aelcům není nepodmíněná, nýb ž předpokládá odpo ídající ži o ní p axi
jeho lidu. Když je a o p axe ozpo u s ím, co Hospodin žádá, ob ací se
os ří jeho „ lády sp a edlnos i“ p o i jeho lidu.71
Tak o ino o aný, k i icky pře ácený koncep „boje Hospodino a“ po-
uží ají aké y z biblických adic, k e é e ospek i ně pohlížejí na dějin
-
nou ka as o u konce judského k álo s í, zničení Je uzaléma a babylonský
exil a snaží se y o s ašné událos i in e p e o a souladu s p emisou, že
Hospodin je pánem dějin a s ůj lid jimi ede. Ka as o ický konec dějinné-
ho příběhu Judska je nich p ezen o án jako důsledek las ního jednání,
k e é zbudilo Hospodinů op á něný „hně “. Ten se p oje il ím, že yslal
nepří ele, aby jeho lid po es al (s o . 2 K 17,18–20).72 V něk e ých ex ech
70
Tak o mimořádně os ou é o iku če ně ý azu „ o álního yhlazení“, „zas ěcení kla bě“
(heb . ḥe em) použí á p o in e p e aci zničení Je uzaléma babylonským Nebúkadne-
sa em aké p o ok Izajáš (Iz 43,28): [Hospodinů ý ok] „Znes ě il jsem hodnos áře
s a yně, Jákoba jsem ydal kla bě, Iz aele zhanobení.“
71 Viz např. D 28,15–69 aj. Logika é o koncepce dějin je s ejná jako d ojsečný p incip
kla by, s nímž p acuje koncep ḥe em („zas ěcení zkáze“, Joz 7,1.12) – pokud se někdo
p ohřešuje p o i daným p a idlům, oci á se ím na opačné s aně kon lik u.
72 2 K 17,18–20: „Hospodin se na Iz aele elice ozhně al a od hl jej od s é áře, nezůs al
nikdo, jenom kmen Juda. Ale ani Juda nedbal na příkazy Hospodina, s ého Boha. Řídil
40 Válka, násilí, nábožens í
dokonce zazní á přímo, že Hospodin sám jednal se s ým lidem jako nepří el
(např. Pl 2,1–5; 2 K 24,20).73
Přije í oho o sebek i ického koncep u „božího boje“ a při akání k němu
pak zdecimo aným exulan ům a pozdějším na á ilcům umožňuje učini
é o ajek o ii ješ ě další k ok a o oči o o schéma „na uby“ ješ ě jednou:
pokud onu dějinnou ka as o u pochopíme a přijmeme jako dějinný es ,
můžeme zno u loži naději do Hospodina jako su e énního, sp a edli ého
a při om milos dného pána. Jes liže o iž zničení Je uzaléma a babylonský
exil neznamená, že by Hospodin p oh ál s ůj zápas dějinách s babylon-
ským Ma dukem, nýb ž že se ou o ka as o ou naplnila jeho předchozí
a o ná slo a a že on sám ak o ydal s ůj lid k po es ání, pak se éže
linii u ažo ání o e í á ješ ě další e apa, k e á posky uje naději: pokud se
Iz ael ke s ému bohu zno u na á í a bude usilo a o náp a u, je možné,
že se nad ním Hospodin sli uje a opě jej přijme za s ůj lid. Jako su e énní
pán dějin pak Hospodin může použí řeba i pe ského doby a ele Ký a, aby
jako Hospodinů „pas ýř“ a „jeho pomazaný“74 k obno ě jeho lidu přispěl
( ak Iz 44,28–45,8).75
Ten o koncep , u o eologii dějin pře zali od p o oků aké yp a ěči
deu e onomis ické dějep a y a sadili jej do s é „pedagogické“ koncepce,
s níž celou dějinnou ces u Iz aele yk eslují.76
se z yklos mi, k e é za edl Iz ael. P o o Hospodin šechno po oms o Iz aele za hl,
pokořil je a ydal je do ukou pleni elů…“
73 Pl 2,1–5: „Jak zahalil oblakem e s ém hně u Pano ník sijónskou dce u! S azil z nebe na
zem ok asu Iz aele. […] Pano ník pohl il bez souci u šechny Jákobo y ni y, ozbořil
e s é p chli os i pe nos i dce y judské, s o nal se zemí, znes ě il k álo s í a jeho
elmože. V planoucím hně u s azil každý oh Iz aele […], zplanul Jákobo i jako
plápolající oheň, sží ající šechno ůkol. Napjal s ůj luk jako nepří el, poz edl p a ici
jako p o i ník a hubil šechny, kdo byli žádoucí oku; e s anu sijónské dce y ylil s oje
ozhořčení jako oheň. Pano ník byl jako nepří el, pohl il Iz aele…“
74 Te míny „pas ýř“ a „pomazaný“ pa ří ke k álo ským a ibu ům; zejména d uhý z nich
pa ří poexilní době k e minologii „mesiášských“ předs a (heb . mášíaḥ = „poma-
zaný“).
75 Iz 44,28: „O Ký o i p a í: ,Hle, můj pas ýř. Vyplní každé mé přání. Řekne Je uzalému:
Budeš ybudo án! A ch ámu: Budeš založen!‘“ Iz 45,1–4: „To o p a í Hospodin o s ém
pomazaném, o Ký o i: ,Já jsem ho uchopil za p a ici, pošlapu před ním p oná ody, oz-
ážu opasky na bed ech k álů, zo e í ám před ním a a, b ány už nebudou za í ány.
[…] K ůli s ému služebníku Jákobo i, k ůli Iz aeli, y olenci s ému, jsem ě za olal
ým jménem; dal jsem i čes né jméno, ač jsi mě neznal.‘“
76 Viz ýše, schema ický zo ec yp á ění o soudcích, pozn. 51.
S a é álky podle Bible? 41
Hospodin zasahuje p o i boji a násilí
Ob az způsobů, jimiž biblická adice pojímá boje a boží účas nich, by
nebyl úplný, pokud bychom aspoň k á ce nezmínili k i ické, „p o i álečné“
a i enické adice, k e é p acují s izí mí u a pokoje.
Pomě ně známé a zejména křesťanské adici li né jsou p o ocké ize
uni e zálního konečného mí u, escha ologické lády pokoje, níž boje a álky
už nebudou mí s é mís o. Pod sp a edli ou boží ládou, k e á se plnos i
p osadí, už o iž nebudou zb aně po řeba a bude možné je přep aco a na
nás oje uži ečné k p áci a obži ě (Iz 2,2–4; Mi 4,1–5).77
Něk e é z ěch o ex ů yhlížejí jakoby za obzo dějin a p acují s escha-
ologickou izí „no ého s oření“ (Iz 65,17–25). Jiné šak zře elně p acují
s dějinným kon ex em a ládu pokoje spa řují spíše de ini i ním p osazení
Hospodino y su e énní lády dějinách. Když ak např. Žalm 46 opě uje
Hospodina jako oho, jenž „zas a uje álky“ a „spaluje ohni álečné ozy“,
78
je o spíše poe ický ý az jeho su e eni y a ium u násilné eali ě oho o
s ě a než ize idylického pokoje na „onom s ě ě“, kde násilí již není.79
Ať už našich dějinách, nebo no ém ěku za jejich obzo em, jedná se
o naplnění oné základní p emisy, z níž koncep „božích bojů“ ychází – uni-
e zální p osazení s cho ané lády boží sp a edlnos i a řádu, k e á „od ěků
až na ěky“ zakládá ha monii eške ens a.
P o o je důleži é, že pes é pale ě hlasů, k e é biblických adicích
mo i y násilí, bojů a álek uží ají, znějí aké jasně a silně ý oky „i enické“,
77 Iz 2,2–4: „I s ane se posledních dnech, že se ho a Hospodino a domu bude yči nad
choly ho , bude po znesena nad paho ky a budou k ní p oudi šechny p oná ody.
Mnohé ná ody půjdou a budou se pobíze : ,Pojď e, ys upme na ho u Hospodino u,
do domu Boha Jákobo a. Bude nás uči s ým ces ám a my po jeho s ezkách budeme
chodi .‘ Ze Sijónu yjde zákon, slo o Hospodino o z Je uzaléma. On bude soudi p o-
ná ody, on z es á ná ody mnohé. I překují s é meče na adlice, s á kopí na inařské
nože. P oná od nepozd ihne meč p o i p oná odu, nebudou se již c iči boji.“
78 Ž 46,8–12: „Hospodin zás upů je s námi, Bůh Jákobů , h ad náš nedoby ný. Pojď e jen,
pohleď e na Hospodino y sku ky, jak úžasné činy zemi koná! Činí pří ž álkám až
do končin země, říš í luky, láme kopí, spaluje ohni álečné ozy. ,Dos už! Uznej e,
že já jsem Bůh. Budu y yšo án mezi p oná ody, y yšo án zemi.‘ Hospodin zás upů
je s námi, Bůh Jákobů , h ad náš nedoby ný.“
79 V om o smyslu je pa ně řeba aké chápa pozo uhodné ex o é a ian y, jimiž se liší
řecké znění Ex 15,3 a Iz 42,13. Na obou ěch o mís ech heb ejský ex jednoznačně mlu í
o Hospodinu jako „ álečníko i“ (heb . ’îš milḥāmâ, doslo a „muž bi y“), za ímco řecká
Sep uagin a en o ý az in e p e uje i enicky a překládá „[pán,] jenž ozd í [ j. zas a í,
ukončí] bi u“ (řec. κύριος … συντρίψει πόλεμον); P. Sláma, Exodus, s. 352, řeckou ázi
překládá „d ičem álek“.
48 Válka, násilí, nábožens í
The His o ical Con ex : he Theoc a ic
Cosmos o he Ancien Cul u es
The biblical ex s came in o being and ook shape in he en i onmen o he
cul u es o An iqui y. Bo h ancien Judaism and he newly eme ging Ch is ian
chu ch we e pa o hose cul u es and came o e ms wi h hem. Fo eade s
o he biblical ex s oday, he wo ld o hose who w o e hem and hose
o whom hey we e o iginally add essed is in many espec s a e y dis an
one. I we wan o unde s and hese ex s, we should espec he ac ha
many o hei basic assump ions a e di e gen and dis an om ou s, and
come om a “di e en wo ld”.
One o he signi ican ea u es o he ancien eligious pe cep ion o eali y
was ha i p esupposed ha all le els o eali y – all aspec s o human li e
and all a eas o e e y hing ha exis s – we e closely in e wined in o a single
cohe en whole. Unlike ou mode n, pos -Enligh enmen way o acqui ing
and shaping knowledge, which is based on he ela i e au onomy o he indi-
idual domains o eali y, he ancien wo ld assumed ha all a eas o eali y
made up a single mu ually connec ed whole. The cosmos emb aced all a eas
o eali y, e es ial, cosmic, and anscenden al ( he wo ld o people, he
wo ld o “na u e”, and he wo ld o he dei ies). All domains o li e, pe sonal,
social, economic (especially ag icul u al), and eligious, we e in eg a ed in o
he cosmos and mu ually connec ed. Al hough he speci ic o ms and mani-
es a ions o he indi idual cul u es o An iqui y and hei eligions di e ed
conside ably, all o hem we e based on he concep o a uni e sal di ine
o de . This o de , which go e ned e e y hing and main ained i in ha mony,
was usually a ibu ed o “God he c ea o ”, and was main ained by a su-
p eme “ ule ” o sup eme “judge”. I was a ma e o seconda y impo ance
whe he in a pa icula eligious sys em hese unc ions we e assigned o
a ious di ine beings, o we e he wo k o a single God, as was he case, o
example, wi h Judaism.
Violence in gene al – no only wa – was an ambi alen phenomenon o
his concep . On he one hand, i endange ed he ha mony o o de , c ea ed
“dis-o de ”, and b ough chaos in o he wo ld. On he o he hand, i was
also an ins umen o es ablishing o de and a de ence agains h ea s o
i . Fo ancien cul u es, ba les and wa a e we e among he eligiously le-
gi imised ins umen s o es ablishing he “ ule o peace”. The ule s o he
ancien empi es we e ega ded as ep esen a i es o di ine ule on ea h.
Holy Wa s acco ding o he Bible? 49
Whe he he mona chs we e ac ually dei ied, ega ded as he “adop i e”
child en o God, o me ely as God’s se an s ( ica ius dei), i was hei ask
o se e his o de and o es ablish i using he means o powe . Thei ule,
including conc e e wa like ac i i ies, was hus desc ibed and in e p e ed as
coope a ion wi h he dei ies. In he oyal annals and insc ip ions, he e o e,
hei wa like ac i i ies we e depic ed using my hical mo i s, in some cases
wi h mi aculous elemen s.
F om wha has been said, a signi ican conclusion o ou heme can be
d awn: in he his o ical con ex o hese cul u es, iolence and wa s canno
be ega ded in ou usual wo ldly e ms and comple ely secula con ex s. In
An iqui y, he whole wo ld was seen as being comple ely eligious ( he wo k
o God). Fo his eason, in he ancien Nea Eas , wa s, oo, we e concei ed
o , in e p e ed, and con inued o be emembe ed in subsequen adi ions
as pa o he ele an eligious adi ion, as one o he many in e ela ed
phenomena o he heocen ic cosmos.
The Li e a y Con ex : he Gen e o “Holy Wa s”
The exp ession “holy wa s” was in oduced in o he e minology o mode n
esea ch by he Ge man O ien alis F ied ich Schwally (1863–1919) in he
ea ly wen ie h cen u y. He was he i s esea che o deal sys ema ically
wi h he adi ions o wa like con lic s in he Old Tes amen and he su -
i ing li e a y wo ks o he ancien Nea Eas , and o mula ed a numbe o
a gumen s in suppo o he hypo hesis ha in he beginning o he eli-
gious his o y o Is ael (in he e a o he o ma ion o a ibal league), wa s
ha we e ega ded as sac ed we e among he o ma i e ea u es o he
eligious and ibal iden i y o Is ael. This hypo hesis was subsequen ly ad-
op ed bo h by biblical schola s and by O ien alis s o sociologis s o eligion.
I was la e signi ican ly e ised by he Ge man schola Ge ha d on Rad
(1901–1971), who used i s po en ial o de elop he hypo hesis o an amphic-
yonic ibal league as he ins i u ional o m o p e-mona chical Is ael which was
in oduced by his iend and colleague Ma in No h (1902–1968). In his
concep ion, he “holy wa ” was a sac ed ins i u ion which o med he his-
o ical basis o he con ede a ion o Is aeli e ibes. The mili a y campaigns
o he ibal league we e in essence a cul ic ac i i y, ca ied ou acco ding
o i ual ules and p ocedu es. Al hough his hypo hesis was e y in luen-
ial in he second hal o he wen ie h cen u y, i e en ually p o ed o be
50 Válka, násilí, nábožens í
unsus ainable. As ea ly as 1972, Man ed Weippe (bo n 1937) subjec ed
i o s ong c i icism, p esen ing a weal h o ma e ial om a ious cul u es
o he ancien Eas , especially om he milieu o he Neo-Assy ian Empi e,
which could be compa ed wi h he ele an Old Tes amen ex s. Weippe
con incingly demons a ed ha ex s abou “holy wa s” ep esen ed a spe-
ci ic li e a y gen e ( opos), which did no eco d eal his o ical e en s di
-
ec ly, bu in e p e ed hem in a qui e speci ic way. The pu pose o hese
ma e ials was o se e he oyal ideology, which was di ec ly connec ed wi h
he cul o he main dei y o he empi e. In he case o he Old Tes amen
ex s, hei in en ion was, on he con a y, o con on his ideology and
o e an al e na i e based on hei own e hical and poli ical adi ions o
he ideal communi y o he Is aeli e ibes, whose “so e eign” was solely
and exclusi ely YHWH.
As pa o he c i ical discussion p oduced by on Rad’s concep , an im-
po an e minological modi ica ion ook place. The e m “holy wa ” p o ed
o be inapp op ia e, because i is used in gene al o many di e en concep s
and phenomena. I is pa icula ly con using when he exp ession “holy wa ”
is used o “ eligious wa s”, in which a con lic a ises o is undamen ally
de ined, mo i a ed, and o med by he eligious iden i ies o he con lic ing
pa ies and by he eligious di e ences be ween hem.
In he ancien Nea Eas e n ex s, howe e , we a e no dealing wi h “ eli-
gious wa s”. These con lic s do no a ise p ima ily ou o eligious di e ences,
a e no p ima ily de ined in e ms o eligion, and do no se e eligious aims
(such as ec ui ing new p osely es o expanding he e i o ial domain o
one’s own eligion). These ex s a e conce ned wi h he in e p e a ion o he
his o ical na a i e o a ce ain “people o God” (o a kingdom o empi e, o
o a non-s a e eligious communi y), in which a undamen al con lic is played
ou . The dei y en e s di ec ly in o his con lic and in e enes on behal o
his people as a so e eign powe ul agen . I is he e o e mo e app op ia e
o speak o “di ine wa s”, a he han “holy wa s”.
In o de o make i clea which speci ic ype o li e a y o m we a e dealing
wi h he e, we shall p esen in mo e de ail he i ems which hese ex s usually
include and he mo i s which hey wo k wi h. Fo all o hese ea u es, he
cha ac e is ics ha a e men ioned do no ela e o he eal le el o a his o -
ical e en , bu o a li e a y concep , by means o which he memo y o his
e en is na a ed and oo ed in he ele an eligious con ex . Fo each i em
we shall gi e a leas one example om he biblical ex s.
Holy Wa s acco ding o he Bible? 51
• Fi s and o emos , he basis o he concep o a sac ed “di ine wa ” is
he no ion ha he dei y himsel in e enes di ec ly in he con lic as
a so e eign “wa io ” and ac i ely igh s on he side o his people agains
he enemy (Ex 14:13–14).
• The wa is ini ia ed by he dei y; he human pa y canno make any deci-
sion abou his. Be o e a ba le, he e o e, a mili a y commande ies o
asce ain God’s will, o example by i ual di ina ion o seeking ou an
o acle. I God gi es a posi i e ins uc ion, his means he wa is sanc ioned
and ully jus i ied (Ex 14:1–4).
• The en i e con lic is ega ded as he dei y’s a ai , and so he opposing
side is God’s enemy, no jus a human i al (Ex 14:17–18).
• The p esence o he dei y in he mili a y camp needs o be exp essed
symbolically, usually by a palladium ep esen ing he dei y o by he use
o symbols. Because o God’s p esence, he e is a need o he wa io s
o be consec a ed and o an app op ia e (sac ed) o de in he mili a y
o ma ion and i s conduc (Ex 14:19–20).
• The decisi e momen o u ning poin in a ba le is b ough abou by
God himsel (Ex 14:25). No in equen ly, God’s symbolic in e en ion
is exp essed using mi aculous mo i s and me apho s, which emphasise
he so e eign y o he “c ea o ’s” powe and he concep ual connec ion
be ween he e es ial wa and he enewal o he di ine cosmic o de
(Ex 14:26–27). Th ough God’s in e en ion, he enemy is comple ely
elimina ed om he ba le and de ea ed. The mo i s used o exp ess he
impac o God’s in e en ion can ake on e y di e en o ms – he ene-
my is pa alysed, he sinks in o he con usion o a a icidal s uggle, he is
a lic ed by “na u al” ca as ophes, o he is swallowed up by mi aculous
annihila ion (Ex 14:26–29).
• The esul o he igh ing canno o cou se be any hing o he han he
clea -cu and comple e de ea o he enemy (Ex 14:28). The ac ha any
non-decisi e esul o comp omise is ou o he ques ion is no only pa
o “ex emis ” he o ic, bu o he e y concep o he “di ine wa ”.
• A e he ic o y, he di ine ic o is celeb a ed as a sa iou (Ex 14:30–31),
and g a i ude and us a e exp essed o him in a es i e way (Ex 15:1–2).
He is e e ed o using ma ial a ibu es (e.g. “di ine he o”, “ alian wa -
io ”; Ex 15:3–5).
• In memo y o he e en s, i uals may be in oduced ( o example, annual
es i als such as Pesach, he eas o he lamb; Ex 12:14), monumen s may
52 Válka, násilí, nábožens í
be buil (Josh 4:20–24), and a na a i e o he e en s may be c ea ed,
which is hen egula ly ecalled and in eg a ed in o he adi ions handed
down om one gene a ion o he nex (annual celeb a ions, collec i e
memo y; Ex 12:24–27).
• In addi ion o he i ems and mo i s men ioned abo e, he concep o
wa as pa o a legal dispu e appea s no in equen ly in he ex s abou
“di ine wa s”. In a con lic which is p esen ed in gene al e ms as a dis-
pu e o e jus ice and o de , he ele an dei y needs o in e ene as he
hea enly Judge and Gua dian o Jus ice, es o e o de , and punish hose
who dis up ed i . Wa is hus in ac an ins umen o es ablishing o de ,
and is pa o he execu i e p ac ice o he law (punishmen o he guil y).
In o de o be e unde s and in wha way his concep di e s om he la -
e concep o “ eligious wa s” (a human igh o one’s ai h, o “ou God”,
o agains a o ced change o eligious a ilia ion, con lic o e holy places,
e c.), i is app op ia e o conside in mo e de ail hose ac o s which, in he
ancien adi ions o “di ine wa s”, a e o undamen al impo ance in e ms
o human pa icipa ion in hem. In wha way does he “wa o he dei y”
a ec “his people” in hese ex s, and how is i possible o play an ac i e
pa in such a con lic ?
• The p inciple ha i is he dei y himsel who is waging he wa logically
implies ha i is a sac ed ma e o his people, which hey can only
pa icipa e in unde speci ic condi ions. The ex s and adi ions which
apply his concep he e o e make conside able use o sac ed e minology
(a mili a y camp is a “holy place”, Josh 5:13–15; a ba le is “sanc i ied”,
Mic 3:5, Joel 3:9), apply i ual elemen s om he cul ic domain ( ules
o as ing o “consec a ed” wa io s; blowing umpe s o ams’ ho ns,
Josh 6:4), and use me apho ical language and symbols om he li u -
gical domain (e.g. he A k o he Lo d is ca ied in on o he a my as
a symbol o he Lo d’s p esence, Josh 6:12, 1 Sam 4:3 ; he a my ci cles
ound a conque ed ci y in a li u gical p ocession led by he p ies s o he
sounding o umpe s, Josh 6:2–5, e al.).
• The wa io s a e subjec o a special egime o pu i y. They a e o be “sanc-
i ied” (Josh 3:5, 7:13) and o e ain om conduc which migh ad e
he a ou o he dei y o e en call down di ine ange and a cu se on he
wa ing pa y (Josh 7:1, 10–15). The mo i s o sanc i ica ion a e simila o
Holy Wa s acco ding o he Bible? 53
hose o pa icipa ion in he cul (an encoun e wi h he di ine p esence),
and include elemen s o as ing and sexual abs inence (c 2 Sam 11:11).
• Be o e hos ili ies s a , i is essen ial o know whe he o go in o ba -
le o no – whe he he dei y wan s igh ing o ake place o no , and
whe he he in ends o in e ene in i . I is he e o e necessa y o asce ain
“God’s will” (1 Kings 22:4–5) be o e mili a y ope a ions ake place. In o de
o do his, a wide ange o di ina ion echniques was used in An iqui y,
in addi ion o p ophe ic wo ds, which was he p e e ed me hod in he
biblical adi ion (Deu 18:9–22). Va ious echniques migh be used o
ob aining God’s ins uc ions, and some imes se e al me hods we e com-
bined. The decisi e ac o , howe e , was whe he he dei y ega ded he
ba le as “his a ai ” and whe he he in ended o in e ene in i . I he did,
hen he esul was essen ially al eady decided.
• The p onouncemen o he dei y ha he would in e ene in he con lic
and ha his people should go in o ba le e y o en culmina es in wha
is known as a “deli e y o mula”. This is ound wi h sligh a ia ions in
i ually all he cul u es in which adi ions o “di ine wa s” a e eco ded,
and in spi e o he di e en languages in ol ed: “God has deli e ed/will
deli e you enemy [XY] in o you hands.” This o mula is o en ound as
he decla a o y esul o di ina ion o as di ine ins uc ions o ba le, bu
i can also be ega ded as a “judgemen ” on he legal le el. A all e en s,
his decla a ion legi imises he wa and means ha i s esul is decided
in ad ance. F om his momen on, he a e o he enemy is sealed, and
he a my “only” has o ca y ou wha God has de e mined.
• I is om his pe spec i e ha we should unde s and calls o wa io s
“no o be a aid” (Deu 1:21; Josh 8:1, 10:8, e al.), o us in hei God
and o ely on him.
• A popula mo i in hese adi ions is he c ea ion o a cons ella ion
whe eby a small mino i y igh s agains o e whelming odds. The “mi-
aculous” ic o y o he mino i y is hen a clea sign ha he ic o y has
been b ough abou by God himsel (c Judg 7:2 ). In some key ex s, he
ac i e pa icipa ion o he people is limi ed o a negligible minimum o
e en comple ely excluded – God himsel igh s o his people and hey
a e me ely he wi nesses and bene icia ies o his so e eign salu a y ac ion
(Ex 14:14).
• As he en i e wa comes unde he so e eign y o he dei y, he ic o y,
all he glo y, and he plunde na u ally belong o him as well. A numbe
54 Válka, násilí, nábožens í
o ex s explici ly emphasise his and call down ana hema on hose who
migh wan o app op ia e some o he glo y o he ic o and he spoils
o wa o hemsel es (c he s o y o Achan and he consequences o his
ac o he whole people o Is ael in Josh 7:1–26). Al hough God may de-
cide on a pa ial o comple e dis ibu ion o he spoils (e.g. Josh 8:2, 27),
his so e eign y mus no be in inged by human beings in any way.
All hese aspec s, mo i s, and o mulae oge he o m a li e a y opos whose
use is widesp ead in a ious ypes and gen es o adi ion. We ind i in di e -
en a ian s bo h in oyal insc ip ions and annals, and in na a i e adi ions
(such as he his o ical books o he Bible) o in poe y (e.g. celeb a o y songs
and psalms: Ex 15; Judg 5; Ps 24:8; Ps 46:7–11). In he biblical ex s, in a ew
cases we e en ind he same e en s exp essed in bo h na a i e and poe ic
o ms (Ex 14:1–31 & Ex 15:1–18; Judg 4:1–24 & Judg 5:1–31).
I is impo an o emembe ha in hese adi ions and ex s we a e
always dealing wi h ex pos in e p e a ions, no wi h he di ec eco ding
o his o ical e en s. These ex s and adi ions do no o e us an au hen ic
iew o “wha eally happened a he ime” in a pa icula ba le, bu p esen
an image o wha should be e ained in he collec i e memo y o a pa ic-
ula communi y abou a pa icula e en , wha should be he memo y o
he e en , which will con inue o o m he communi y in keeping wi h i s
o e all ideology and eligion.
The Use o he Gen e, Concep ,
and Mo i s o “Di ine Wa s” in he Bible
In he ex s o he Heb ew Bible he concep o “di ine wa s” and he ele-
men s o i a e used ela i ely o en. This is done in a ious ways, bo h 1) by
simply adop ing o adap ing hem, and 2) by c ea i ely edi ec ing hem and
using hem o sel -c i icism.
1) Adop ing and adap ing he concep o “di ine wa s”
The concep o “di ine wa s” and elemen s o i occu ela i ely equen ly in
he na a i es abou he legenda y beginnings o Is ael, bo h in he s o ies
o he To ah (pe iphe ally in he s o ies o he pa ia chs, bu ex ensi ely
Holy Wa s acco ding o he Bible? 55
in he na a i es abou he leading ou o Egyp , which o mula e he basic
“ edemp i e” s o y o he Heb ew Bible), and in he na a i es o he Fo me
P ophe s ( he jou ney o he P omised Land and he con lic s wi h enemies
in i ).
The dei y who leads his people in he biblical ex s and in e enes on
hei behal in con lic s wi h enemies is o cou se YHWH, he God o Is ael.
In he biblical adi ions, he is he sole dei y o his people, and he he e o e
exclusi ely assumes all he unc ions and a ibu es which in poly heis ic
eligious sys ems a e usually di ided up among a numbe o di ine en i ies.
In he con ex o “di ine wa s” he is na u ally he sole “ alian wa io ”
(Ex 15:3) and sa iou (1 Sam 14:39, 2 Sam 22:3), who is he so e eign ule
o e he whole ea h and o e all enemies (Ex 14:30–31). In he con ex
o hese ex s, he e o e, i is app op ia e o use he e m “YHWH’s wa s”,
and no he exp ession “holy wa s”, which is oo b oad and may gi e ise o
comple ely misleading associa ions.
In iew o he ac ha he usual con ex o ex s abou e e ences o
“di ine wa s” is oyal impe ial ideology, i should be emphasised ha in he
Bible, while hese e e ences a e p esen in he legenda y ounding s o ies
o he “beginnings” (pa icula ly in he na a i e cycle abou he Exodus and
he gi o he P omised Land, in he s o ies o he “ imes o he Judges”,
and in he na a i es abou he o igins o he Kingdom o Da id), hey a e
no used in he ex s abou he eigns o he kings o Judea and Is ael in
he mona chic pe iod. This is because in he la e case he “wo ld o he
na a i e” is con on ed o a g ea e ex en wi h his o ical eali y, and he “ e-
membe ed image” o his ime migh be a misleading inspi a ion o he li e
o hose who hea d i . I is e iden ha he na a o s o hese s o ies – ha
is o say, au ho s and edi o s wo king in he e a o he Babylonian exile and
he Pe sian pe iod, when he Jewish eligious communi y had no poli ical
independence – had no in e es in p esen ing adi ional elemen s o oyal
ideology wi h i s associa ion wi h he use o oyal powe . On he con a y, in
a numbe o impo an episodes, hese na a o s le clea ly an i-mona chical
ones be hea d.
On he o he hand, howe e , in he ounding s o ies, especially he na -
a i es abou he Exodus om Egyp and he leading o he Is aeli es in o
he P omised Land, hese elemen s had an impo an place. Likewise, in he
s o ies abou he p e-mona chic pe iod – he e a o cha isma ic “Judges”,
whose ole as leade s was in p inciple no he edi a y – he Lo d’s so e eign y
56 Válka, násilí, nábožens í
and powe is made mani es in imes o pe il by him summoning “sa iou s”,
chosen ad hoc, who, ac ing on his ins uc ions and empowe ed by him, wage
wa on he enemy and, when he wa has ended in ic o y, “judge” he ibes
o Is ael in peace.
Gideon Figh s wi h he Midiani es
Apa om he main “ ounding s o y” – he na a i e abou he libe a ion
o he Is aeli es om sla e y in Egyp (Ex 12–15), o which we ha e e e ed
h oughou wha we ha e said abo e – one o he mos p ominen s o ies
based on he concep o “di ine wa s” and making use o i s elemen s is he
na a i e abou Gideon’s igh wi h he Midiani es (Judg 6:1–7:25).
The na a i e s a s wi h he ypical s o yline which is epea ed in s an-
da d ashion in he Deu e onomis ic his o y: he Is aeli es “did e il in he eyes
o he Lo d”, and so he Lo d “deli e ed hem in o he hands o hei enemies”
(Judg 6:1). When he Is aeli es hen c ied ou o he Lo d in hei dis ess
( . 6–7), he i s sen hem a p ophe who explained o hem ha hei
su e ing was a punishmen o hei un ai h ulness ( . 7–10). A e wa ds,
howe e , he Lo d ook pi y on his people and called Gideon o libe a e Is ael
om he powe o he Midiani es ( . 11–14). When Gideon was eluc an
o ake on his ole, he Lo d pe suaded him by a se ies o mi aculous signs.
When he ime o ba le d ew nea , God ga e Gideon u he assu ances
ha he was being called o wage a wa o libe a ion and ha God would
help him ( he epea ed o acle in . 36–40). Immedia ely be o e he ba le,
howe e , Gideon ecei ed he seemingly pa adoxical ins uc ion o send
mos o his a my home. This mo i was emphasised by epe i ion (as was
he case wi h he o acle), wi h an e en g ea e educ ion in he numbe o
wa io s, so ha in he end only 300 men emained. This was so as o make
i pe ec ly clea ha he ic o y was he wo k o God, and no he esul o
he Is aeli es’ own mili a y success (Judg 7:2).
The nigh be o e he ba le he Lo d sen Gideon, accompanied only by
a single pe sonal se an , o go down o he enemy camp, because “he had
gi en i in o his hands” ( . 9; deli e y o mula). The only hing which Gideon
ound ou he e was wha was said by one o he enemy soldie s, who old
his companion abou a s ange d eam. The second soldie hen in e p e ed
his d eam “p ophe ically”: “This can mean no hing less han he swo d o
Gideon son o Joash, a man o Is ael — God has deli e ed Midian and all he
camp in o his hand!” ( . 14). YHWH hus le Gideon hea he o acle wi h he
Holy Wa s acco ding o he Bible? 57
“deli e y o mula” di ec ly om he mou h o he enemy. The na a o could
ha dly ha e gi en mo e e ec i e p oo o he Lo d’s powe o e he en i e
comba . A e e u ning o he Is aeli e mili a y encampmen , Gideon called
on his wa io s o go in o ba le using he same o mula, now epea ed o
he hi d ime: “Ge up! The Lo d has deli e ed he camp o he Midiani es
in o you hands!” ( . 15).
The climax o he ba le also ully co esponds o he gen e o “di ine
wa s”. Gideon’s 300 men simply ook up a posi ion on he edge o he Midi-
ani e camp and, on his command, hey blew hei umpe s and unco e ed
hei laming o ches all oge he – his is mo e a li u gical scene han
a mili a y one. A his momen , howe e , he Lo d himsel in e ened. He
caused con usion o b eak ou in he Midiani e camp, so ha he Midiani e
wa io s began o kill one ano he , and e e y hing ended wi h hem aking
ligh . The Is aeli es hen only had o pu sue he enemy.
Consec a ed Wa (Ana hema)
Be o e we go on o conside o he app oaches o he ques ion o wa s and
iolence, as exp essed in he biblical adi ions, we need o men ion a leas
b ie ly an elemen which was a genuine pa o he ancien concep o “di ine
wa s”, and which causes he g ea es ou age in he mode n con ex – he
opos o he comple e annihila ion o he enemy, “ he consec a ed des uc-
ion” (Heb ew ḥe em).
In he Bible, his is again used mos o en in he Deu e onomis ic ex s
(e.g. Deu 2:34, 7:2; Josh 2:10; Judg 1:17), and only in he con ex o he leg-
enda y s o ies o he beginnings o Is ael in he p e-mona chic e a. I is no
used in all he s o ies abou “di ine wa s” – o example, i is no p esen
in Gideon’s igh , which we desc ibed abo e – bu i is ce ainly pa o he
basic ca alogue o elemen s o his gen e.
This elemen is pa o a igo ous and comple ely implacable sepa a-
ion om enemies as exponen s o “ o eign gods”. In he Deu e onomis ic
ex s, his egime applies in pa icula o he “se en na ions”, who li e in
he “P omised Land” and who a e p esen ed as a undamen al h ea o
Is ael’s own eligious iden i y (see he a gumen a ion in Deu 7:1–6 and he
wo di e en app oaches o enemies explici ly o mula ed in he “wa a e
ules” in Deu 20:1–15 and 16–18). Like he o he elemen s o he adi ions
o “di ine wa s”, his one, oo, is p ima ily pa o he “li e a y wo ld” o he
ounding na a i es and hei he o ic. Whe he and in wha o m i can be
64 Válka, násilí, nábožens í
likewise in he b oade cul u al se ing, some imes e en in comple ely non-
eligious, secula , and “pos -Ch is ian” con ex s, hese a gumen s s ill ha e
po en ial, and so hey con inue o be used, o bo h good and bad pu poses.
As an example o he posi i e use o he Bible, we could men ion he
ly ics o Neg o spi i uals, whose au ho s – o iginally in a con ex o sla e y
and disc imina ion – qui e spon aneously made di ec use o biblical mo i s
and he concep o “ he Lo d’s wa s”, and used hem in combina ion wi h
a sub e si e message o eedom o s eng hen hei own human digni y and
hope o change. Al hough he ex s o many o hese songs con ain explici
e e ences o igh ing, hey a e no a call o iolence.
An example o he misuse o eligious mo i s and he concep o a “ e-
ligious wa ”, on he o he hand, could be he ecen decla a ion om he
milieu o he Russian O hodox Chu ch en i led “The P esen and he Fu u e
o he Russian Wo ld”, which was adop ed by he 25 h session o he Wo ld
Russian People’s Council, p esided o e by His Holiness he Pa ia ch Ki ill o
Moscow and All Russia. Among o he hings, his decla a ion p oclaims ha
Russia’s “special mili a y ope a ion” agains Uk aine is “a Holy Wa in which
Russia and i s people, de ending he single spi i ual space o Holy Russia, ul il
he mission o he Res aine , who p o ec s he wo ld agains he onslaugh
o globalism and he ic o y o he Wes , which has allen in o Sa anism”.
F om he iewpoin o biblical schola ship, a simple p inciple mus apply
o he in e p e a ion and use o sc ip u al ex s: when we e e o he au ho -
i y o hese ex s, hen ou ans e o hem in o new con ex s, ansposi ion
o meanings, and inno a i e adap a ions should always espec he o iginal
in en ion o he biblical es imony, ollow on om i , and be in acco dance
wi h i . Al hough in in e p e ing Sc ip u e i is some imes necessa y o ake
majo s eps and de i e comple ely new connec ions and meanings, his
should ce ainly no esul in any undamen al ension o inconsis ency wi h
he o iginal in en ions o lead o p agma ically con lic ing goals. Whe e his
p inciple is no espec ed, he i s ic im o he iolence pe pe a ed by such
an in e p e e o use is he biblical ex i sel and i s es imony.
Holy Wa s acco ding o he Bible? 65
Bibliog a ie / Bibliog aphy
Allison, Dale C. a kol. (ed.), Encyclopedia o he Bible and i s Recep ion, XII, Be lin 2016.
Assmann, Jan, Ma’a . Ge ech igkei und Uns e blichkei im Al en Ägyp en, München 1990.
Assmann, Jan – Janowski, Be nd – Welke , Michael (ed.), Ge ech igkei . Rich en und Re -
en in de abendländischen T adi ion und ih en al o ien alischen U sp üngen, München
1998.
Bächli, O o, Amphik yonie im Al en Tes amen . Fo schungsgeschich liche S udie zu Hypo-
hese on Ma in No h, Basel 1977.
Ba on, John, The Camb idge Companion o Biblical In e p e a ion, Camb idge 1998.
Ba on, John, His o ie Bible (S udijní ex y), P aha 2022.
Becking, Bob, A Voice om Ac oss he Jo dan. Royal Ideology as Implied in he Moabi e
S ela, in: He scha slegi ima ion in o de o ien alischen Reichen de Eisenzei (O ien-
alische Religionen in de An ike 21), ed. Ch is oph Le in – Reinha d Mülle , Tübingen
2017, s. 125–145.
Be ges, Ul ich, Zu Heiligung des K ieges in de al es amen lichen Sch i p ophe ie, in:
Juda und Je usalem in de Seleukidenzei . He scha – Wide s and – Iden i ä , ed. Ul ich
Dahmen – Johannes Schnocks, Bonn 2010, s. 43–57.
Be na , Da id A. – Klawans, Jona han (ed.), Religion and Violence. The Biblical He i age,
She ield 2015.
Be nha d , Johannes Ch is ian, Die jüdische Re olu ion. Un e suchungen zu U sachen, Ve -
lau und Folgen de hasmonäischen E hebung, Be lin 2018.
Bible. Písmo s a é S a ého a No ého zákona če ně deu e okanonických knih. Podle ekume-
nického ydání z oku 1985, P aha 1991.
Bicke man, Elias J., The God o he Maccabees. S udies on he Meaning and O igin o he
Maccabean Re ol , Leiden 1979.
B ekelmans, Ch is iaan, ḥe em, in: Theologisches Handwö e buch zum Al en Tes amen , I,
ed. E ns Jenni – Claus Wes e mann, 3. yd., München 1978, s. 635–639.
B inkmann, Klaus, Hellenis ische Re o m und Religions e olgung in Judäa. Eine Un e su-
chung zu jüdisch-hellenis ischen Geschich e, Gö ingen 1983.
B ueggemann, Wal e , Biblical Au ho i y in he Pos c i ical Pe iod, in: W. B ueggemann,
The Book Tha B ea hes New Li e. Sc ip u al Au ho i y and Biblical Theology, Minneapolis
2005, s. 3–19.
Caldwell, Hansonia L., A ican Ame ican Music, Spi i uals. The Fundamen al Communal
Music o Black Ame icans, Cul e Ci y 2003.
Caspa i, Wilhelm, Was s and im Buche de K iege Jahwes?, Zei sch i ü Wissenscha liche
Theologie 54 (1912), s. 110–156.
Cielon ko, Dá id – Čapek, Filip (ed.), Kolek i ní paměť bibli a křesťans í. Od eo e ických
o ázek k p ak ickým aplikacím, P aha 2023.
Collins, John J., The Zeal o Phinehas. The Bible and he Legi ima ion o Violence, Jou nal o
Biblical Li e a u e 122, č. 1 (2003), s. 3–21.
C ouch, Ca ly L., Wa and E hics in he Ancien Nea Eas . Mili a y Violence in Ligh o
Cosmology and His o y (Beihe e zu Zei sch i ü die al es amen liche Wissenscha
407), Be lin 2009.
Čapek, Filip, A cheologie, dějiny a u áření iden i y s a o ěkého Iz aele, P aha 2018.
66 Válka, násilí, nábožens í
Čapek, Filip, Mono eismus Iz aeli a Judsku mezi a cheologií, ex em a ideologií. No é
impulzy, no á e idence, no é in e p e ace, Religio. Re ue p o eligionis iku 28, č. 2
(2020), s. 141–164.
Čapek, Filip, Uni ed Mona chy as Theological Cons uc in Ligh o Con empo a y A chae-
ological Resea ch on I on Age IIA, in: A King like All he Na ions? Kingdoms o Is ael
and Judah in he Bible and His o y (Bei äge zum Ve s ehen de Bibel 28), ed. Man ed
Oeming – Pe Sláma, Zü ich 2015, s. 9–20.
Deijl, Aa noud an de , P o es o P opaganda. Wa in he Old Tes amen Book o Kings and
in Con empo aneous Ancien Nea Eas e n Tex s, Leiden 2008.
Die ich, Wal e , Legi ime Gewal ? Al es amen liche Pe spek i en, in: Religion, Poli ik
und Gewal . Kong essband des XII. Eu opäischen Kong esses ü Theologie, ed. F ied ich
Schwei ze , Gü e sloh 2006, s. 292–309.
D oge, A u J. – Tabo , James D., A Noble Dea h. Suicide and Ma y dom Among Ch is ians
and Jews in An iqui y, London 1992.
Fuh mann, Sebas ian – G undmann, Regina (ed.), Ma y iums o s ellungen in An ike und
Mi elal e . Leben ode S e ben ü Go ?, Leiden 2012.
Gass, E asmus, Die Moabi e . Geschich e und Kul u eines os jo danischen Volkes im 1. Jah -
ausend . Ch . (Abhandlungen des Deu schen Paläs ina-Ve eins 38), Wiesbaden 2009.
Goldswo hy, Ad ian Kei h, Pax Romana. Wa , Peace and Conques in he Roman Wo ld,
New Ha en 2016.
G a , F ied ich Wilhelm, Sak alisie ung on K iegen. Beg i s- und p oblemgeschich liche
E wägungen, in: Heilige K iege (Sch i en des His o ischen Kollegs, Kolloquien 78), ed.
Klaus Sch eine , München 2008, s. 2–30.
Hamblin, William James, Wa a e in he Ancien Nea Eas o 1600 BC. Holy Wa io s a he
Dawn o His o y, New Yo k 2006.
Ha ens ein, F iedhelm, JHWH, E scha e des Himmels. Zu He kun und Bedeu ung eines
mono heis ischen Ke na gumen s, Zei sch i ü Theologie und Ki che 110, č. 4 (2013),
s. 383–409.
Hen en, Jan Willem an, The Maccabean Ma y s as Sa iou s o he Jewish People. A S udy
o 2 and 4 Maccabees, Leiden 1997.
Hen en, Jan Willem an – A ema ie, F ied ich, Ma y dom and Noble Dea h. Selec ed Tex s
om G aeco-Roman, Jewish, and Ch is ian An iqui y, London 2002.
Hoblík, Jiří, P o oci, jejich slo a a jejich s ě , P aha 2009.
Ho owi z, Wayne, Mesopo amian Cosmic Geog aphy (Mesopo amian Ci ilisa ions), 2. yd.,
Winona Lake 2011.
Huls e , Izaak J. de, Yhwh’s Wa wi h Whom? Fo eign Dei ies and he Biblical Po ayal o
Kings, in: Jacques an Rui en – Koe an Bekkum, Violence in he Heb ew Bible. Be ween
Tex and Recep ion, Leiden 2020, s. 269–291.
Inspi ace a p a da Písma s a ého, Kos elní Vydří 2015.
Janowski, Be nd, Das biblische Wel bild. Eine me hodologische Skizze, in: Das biblische
Wel bild und seine al o ien alischen Kon ex e, ed. Be nd Janowski – Bea e Ego, Tübingen
2001, s. 3–26.
Kang, Sa-Moon, Di ine Wa in he Old Tes amen and in he Ancien Nea Eas , Be lin 1989.
Kelle, B ad E. – Ames, F ank R. (ed.), W i ing and Reading Wa . Rhe o ic, Gende , and E hics
in Biblical and Mode n Con ex s, A lan a 2008.
Kip e , Sa a (ed.), The Book o Samuel and I s Response o Mona chy, S u ga 2021.
Holy Wa s acco ding o he Bible? 67
Knau , E ns Axel, 1. a 2. Kniha k álo ská, in: Ú od do S a ého zákona, ed. Thomas Röme –
Jean-Daniel Macchi – Ch is ophe Nihan, Jihla a 2020, s. 392–393.
Launde ille, Dale, An i-mona chical Ideology in Is ael in Ligh o Mesopo amian Pa allels,
in: Image y and Imagina ion in Biblical Li e a u e, ed. Law ence Boad , Washing on,
D. C. 2001, s. 119–128.
Lemai e, And é, The Mesha S ele. Re isi ed Tex and T ansla ion, in: Epig aphy, Iconog a-
phy, and he Bible, ed. Mei Lube ski – Edi h Lube ski, She ield 2022, s. 20–42.
Le enson, Jon D., C ea ion and he Pe sis ence o E il. The Jewish D ama o Di ine Omni-
po ence, San F ancisco 1988.
Le in, Ch is oph, Das Sys em de zwöl S ämme Is aels, in: Cong ess Volume Pa is 1992
(Ve us Tes amen um Supplemen s 41), ed. J. A. Eme on, Leiden 1995, s. 163–178.
Lipschi s, Oded – Knoppe s, Ga y N. – Oeming, Man ed (ed.), Judah and he Judeans in he
Achaemenid Pe iod. Nego ia ing Iden i y in an In e na ional Con ex , Winona Lake 2011.
M ázek, Jiří, Zje ení Jano o (Český ekumenický komen ář k No ému zákonu, s . 21), P aha
2009.
Mülle , Hans-Pe e , Chemosh, in: Dic iona y o Dei ies and Demons in he Bible, ed. Ka el
an de Too n – Bob Becking – Pie e W. an de Ho s , 2. yd., Leiden 1999, s. 186–189.
Mülle , Reinha d, Jahwek ieg und Heilsgeschich e, Zei sch i ü Theologie und Ki che 106,
č. 3 (2009), s. 265–283.
Nidi ch, Susan, Wa in he Heb ew Bible. A S udy in he E hics o Violence, New Yo k 1993.
No h, Ma in, Das deu e onomis ische We k (D ), in: M. No h, Übe lie e ungsgeschich -
liche S udien, I. Die sammelnden und bea bei enden Geschich swe ke im Al en Tes amen ,
Da ms ad 1963, s. 3–110.
No h, Ma in, Das Sys em de zwöl S ämme Is aels, S u ga 1930.
Oded, Bus enay, Wa , Peace and Empi e. Jus i ica ions o Wa in Assy ian Royal Insc ip-
ions, Wiesbaden 1998.
Oeming, Man ed, K ieg und F ieden, in: Die Wel de Heb äischen Bibel. Umwel – Inhal-
e – G und hemen, ed. Wal e Die ich, 2. yd., S u ga 2021, s. 230–247.
Oeming, Man ed, Ú od do biblické he meneu iky. Ces y k pochopení ex u, 2. yd., P aha
2016.
Oeming, Man ed – Schmid, Kon ad (ed.), De eine Go und die Gö e . Poly heismus und
Mono heismus im an iken Is ael (Abhandlungen zu Theologie des Al en und Neuen
Tes amen s 82), Zü ich 2003.
O o, Ecka , K ieg und F ieden in de Heb äischen Bibel und im Al en O ien . Aspek e ü
eine F iedenso dnung in de Mode ne, S u ga 1999.
Pa chami, Ali, Hegemonic Peace and Empi e. The Pax Romana, B i annica and Ame icana,
London 2009.
Phillips, Cha les – Axel od, Alan (ed.), Encyclopedia o Wa s, III, New Yo k 2005.
Poko ný, Pe , He meneu ika jako eo ie po ozumění. Od základních o ázek jazyka k ýkla-
du bible, P aha 2005.
Poko ný, Pe – Heckel, Ul ich, Ú od do No ého zákona. Přehled li e a u y a eologie, P aha
2013.
P i cha d, James B. (ed.), Ancien Nea Eas e n Tex s Rela ing o he Old Tes amen , 3. yd.,
P ince on 1969.
P udký, Ma in, Tz . „s a é álky“ e s a o ěkém O ien u a e yznání Iz aele, Zp a odaj
Společnos i křesťanů a Židů 50 (2004), s. 8–15.
68 Válka, násilí, nábožens í
Rad, Ge ha d on, De Heilige K ieg im al en Is ael (Abhandlungen zu Theologie des Al en
und Neuen Tes amen s 20), 2. yd., Zü ich 1952.
Rad, Ge ha d on, Holy Wa in Ancien Is ael, G and Rapids 1991.
Rajak, Tessa, Dying o he Law. The Ma y ’s Po ai in Jewish-G eek Li e a u e, in: Po -
ai s. Biog aphical Rep esen a ion in he G eek and La in Li e a u e o he Roman
Empi e, ed. Ma k J. Edwa ds – Simon Swain, Ox o d 1997, s. 39–67.
Rend o , Rol , Heb ejská bible a dějiny, P aha 1996.
Rhodes, Pe e J., Amphik yonia, in: De Neue Pauly, I, S u ga 1996, s. 611–613.
Röme , Thomas, Deu e onomis ické dějep a né dílo, in: Ú od do S a ého zákona, ed. Tho-
mas Röme – Jean-Daniel Macchi – Ch is ophe Nihan, Jihla a 2020, s. 324–327.
Röme , Thomas, The So-Called Deu e onomis ic His o y. A Sociological, His o ical and Li e -
a y In oduc ion, London 2005.
Röme , Thomas – Macchi, Jean-Daniel – Nihan, Ch is ophe (ed.), Ú od do S a ého zákona,
Jihla a 2020.
Rückl, Jan – P udký, Ma in, Li e á ní a eologický cha ak e Předních p o oků – z . deu e-
onomis ické dějep a né dílo, in: Ma in P udký a kol., Ob ížné oddíly Předních p o oků,
Kos elní Vydří 2013, s. 367–381.
Rui en, Jacques an – Bekkum, Koe an, Violence in he Heb ew Bible. Be ween Tex and
Recep ion, Leiden 2020.
Se gi, Ome , S a e Fo ma ion, Religion and „Collec i e Iden i y“ in he Sou he n Le an ,
Heb ew Bible and Ancien Is ael 4, č. 1 (2015), s. 56–77.
Schippe , Be nd, Geschich e Is aels in de An ike, München 2018.
Schmi , Rüdige , De „Heilige K ieg“ im Pen a euch und im deu e onomis ischen Geschich s-
we k, Müns e 2011.
Schwally, F ied ich, Semi ische K iegsal e üme , I. De heilige K ieg im al en Is ael, Leipzig
1901.
Signo i, Gab iela (ed.), Dying o he Fai h, Killing o he Fai h. Old-Tes amen Fai h-Wa -
io s (1 and 2 Maccabees) in His o ical Pe spec i e, Leiden 2012.
Sláma, Pe , Exodus I (1–15). Jak jsem za očil s Egyp em (Český ekumenický komen ář ke
S a ému zákonu 2/1), P aha 2020.
Smelik, Klaas, Moabi e Insc ip ions. The Insc ip ion o King Mesha, in: The Con ex o
Sc ip u e. Canonical Composi ions, Monumen al Insc ip ions and A chi al Documen s
om he Biblical Wo ld, II: Monumen al Insc ip ions om he Biblical Wo ld, ed. William
W. Hallo, Leiden 2000, s. 137n.
Smend, Rudol , Jahwek ieg und S ämmebund. E wägungen zu äl es en Geschich e Is aels,
Gö ingen 1963.
Smi h, Ma k S., Mono heism and he Rede ini ion o Di ini y in Ancien Is ael, Jou nal o
he In e disciplina y S udy o Mono heis ic Religions 9 (2014), s. 3–19.
S e n, Philip D., The biblical Ḥē em, A lan a 1991.
S olz, F i z, Wel bilde de Religionen. Kul u und Na u , Diessei s und Jensei s, Kon ollie -
ba es und Unkon ollie ba es, Zü ich 2001.
S í á. Křesťanské písničky (nejen) p o mládež, P aha 1992 (4. yd. 2008).
T ampedach, Kai, The Wa o he Hasmoneans, in: Dying o he Fai h, Killing o he Fai h.
Old-Tes amen Fai h-Wa io s (1 and 2 Maccabees) in His o ical Pe spec i e, ed. Gab iela
Signo i, Leiden 2012, s. 61–78.
Usene , Knu – K euze , Sieg ied, Amphik yonie, in: WiBiLex. Das wissenscha liche Bibel-
lexikon im In e ne (online), lis opad 2008.
Holy Wa s acco ding o he Bible? 69
Výklad bible cí k i, P aha 1996.
Webe , Max, Die Wi scha de Wel eligionen. Das an ike Juden um, in: M. Webe , Gesam-
mel e Au sä ze zu Religionssoziologie, III, 2. yd., Tübingen 1923, s. 99n.
Weippe , Helga, Al is aeli ische Wel e ah ung. Die E ah ung on Raum und Zei nach
dem Al en Tes amen , in: Ebenbild Go es – He sche übe die Wel . S udien zu Wü de
und Au ag des Menschen, ed. Hans-Pe e Ma hys, Neuki chen-Vluyn 1998, s. 9–34.
Weippe , Man ed, „Heilige K ieg“ in Is ael und Assy ien. K i ische Anme kungen zu
Ge ha d on Rads Konzep des „Heiligen K ieges“ im al en Is ael, in: M. Weippe , Jahwe
und die ande en Gö e . S udien zu Religionsgeschich e des an iken Is ael (Fo schungen
zum Al en Tes amen 18), Tübingen 1997, s. 71–97.
Younge , K. Lawson, Ancien Conques Accoun s. A S udy in Ancien Nea Eas e n and Bib-
lical His o y W i ing, She ield 1990.
Ze i , Ziony, The Sea ch o Violence in Is eali e Cul u e and in he Bible, in: Religion and
Violence. The Biblical He i age, ed. Da id A. Be na – Jona han Klawans, She ield 2015,
s. 16–37.
The Religious In luence
in Eu opean Mode nisa ion
The Case o Scandina ia
S ein Ringen
The s o y o Scandina ia is an ul a-d ama ic case o Eu opean mode nisa-
ion.1 The Scandina ians we e la ecome s. As ci ilisa ion washed wes and
no h ac oss he con inen , Scandina ia was a he end o he oad. Popula-
ion came la e, knowledge o ag icul u e came la e, Ch is iani y came la e.
When Cha lemagne was empe o o Eu ope – we a e a a ound he yea
800 AD – he e was pe haps a kingship o so s in Denma k, bu no ye
in ei he No way o Sweden, and he one in Denma k p obably collapsed
be o e being es o ed again la e . The cle ic Alcuin, Cha lemagne’s a ou i e
schola , w o e o an ea ly missiona y ha he isi ed “ he wild Danish ibes”.
The No dics who p esen ed hemsel es o he Eu opeans as Vikings we e
pagans, and p oud o i . The ea ly Danish king, Gud ed, boas ed ha he
would ma ch on Aachen, de h one Cha les, chase he F anks back ac oss he
Rhine and s amp ou Ch is iani y. Tha , o cou se, came o no hing. While
Cha les go e ned wi h he help o an appa a us o chu ches and monas e ies
and a cons an low o documen s, accoun s, lis s, le e s and w i en o de s,
Gud ed knew o no o he ins umen o ule han he swo d. He would no
e en ha e known ha his own domain was small and Cha les’s la ge. The e
a e 164 su i ing cha e s issued by Cha lemagne, and many o he docu-
men s, he ea lies known Scandina ian oyal cha e is one issued in 1085,
mo e han a hund ed-and- i y yea s a e Cha lemagne’s dea h, by a la e
Danish king, Knud he Holy.2 Un il hey had adop ed Ch is iani y, by a ound
he yea 1000, he Scandina ians did no ha e knowledge o w i ing, excep
1 The gene al sou ce o his lec u e is S ein Ringen, The S o y o Scandina ia. F om he
Vikings o Social Democ acy, London 2023.
2
On Cha lemagne: Jane L. Nelson, King and Empe o . A New Li e o Cha lemagne, London
2019; F ied ich Hee , Cha lemagne and his Wo ld, London 1975.
The Religious In luence in Eu opean Mode nisa ion 71
o he sc a ching o li le unic messages. The echnology o pen and ink
came wi h impo ed cle ics, and o he nex h ee cen u ies w i ing was
exclusi ely in he hands o chu chmen. The Vikings we e u hless in ade s
ac oss Eu ope bu i says much abou who hey we e ha no one ook any
in e es in in ading hem. The Danes had much o gain om aiding England
and he No wegians Sco land and I eland, bu he e was no hing o a ac
he peoples o hose coun ies o coun e - aid he lands o hei o men o s.
Denma k, says he his o ian Ole Fenge , s a ed o become a pa ne in Eu-
ope only du ing a pe iod o some s abili y a e 1050.3
Fas o wa d o oday and he compa a i e pic u e is o ally di e en .
The la e s a e s a e now he mos ad anced, a guably he mos ci ilised
coun ies in Eu ope, o o ha ma e anywhe e. These peoples ha e isen
om po e y o p ospe i y and aken hei place a he wo ld’s op able in
weal h and s anda d o li ing, and hey ha e he e o ound a way o sha ing
ha p ospe i y so ha almos e e yone is easonably included. They ha e
managed ha double ac be e han anyone else.4
Tha ’s an imp obable achie emen . Mos economis s hink o social equal-
i y and economic e iciency as a ade-o in which ai ness, howe e well
in en ioned, comes a a cos o los p oduc i i y in he economy.
5
The
Scandina ian expe ience s ands as a d ama ic discon i ma ion o ha dismal
p oposi ion. They ha e in es ed mo e han o he s in social p o ec ion, and
ha e a he same ime been among he mos success ul o capi alis econ-
omies in p oduc i i y and g ow h. They a e well known o he o me bu
wha is no as ecognised is ha hey ha e pe o med jus as well in aw
economic e ms. Wha s ands ou is no hei equali y, which e e yone knows
abou , bu ha hey ha e been able o be e ec i e in p oduc ion while also
being gene ous in sha ing.
Fu he mo e, hei expe imen has augh hem ha i wo ks o be gen-
e ous in p ospe i y. Sha ing has come abou by way o a s ong s a e, hei
“wel a e s a e”. The e’s ano he sou ce o disquie among social hinke s, ha
s ong s a es become o e whelming in a way ha e odes libe y and ci ic
3 Ole Fenge , Ki ke ejeses alle egne, Copenhagen 1989, p. 369.
4 Fo compa a i e s a is ics on s anda d o li ing and quali y o li e, see he Human
De elopmen Repo s o he Uni ed Na ions De elopmen P og amme.
5 A hu Okun, Equali y and E iciency: The Big T adeo , Washing on, D. C. 1975.
72 Válka, násilí, nábožens í
i ue.
6
Bu ha p edic ion also has no ma e ialised in he Scandina ian
case. Thei s a es a e indeed o ce ul, again in he op league in e ec i e-
ness.7 Bu no a he cos o so quali ies: hey a e as obus in democ a ic
quali y as in echnoc a ic go e nance.8 These people li e in en i onmen s o
p o ec ed libe y and make ene ge ic use o hei eedoms. Thei cul u es
a e o in ol ed ci izenship and social engagemen .9 In all hese ma e s he
Scandina ians a e now a he leade s han lagga ds.
I adds up o people ha ing i good, in ma e ial e ms, in he sa is ac ion o
no li ing among o he s who a e excluded, in being able o us each o he
and he ins i u ions o s a e and economy. Thei equali y is no a sac i ice.
Thei s a e is no ep essi e. And hey know i . Fa om down odden in
gloom, hey a e among he wo ld’s mos elaxed and easy-going people.
In in e na ional compa isons o con en men , e en o happiness, hey a e
again a he op o he lis s.10
Tha jou ney, aking a Eu opean people om bo om o op, has seemed
o me wo h explo ing. I’ e done ha in a ecen book unde he i le The
S o y o Scandina ia, in which I ollow he h ee b o he -sis e coun ies –
Denma k, No way and Sweden – o e 1200 yea s. I ha e ob iously looked
o egula i ies along he way, bu I ha e ound e y ew. The e has been
a endency in Scandina ian his o iog aphy o see con inui ies, o example
om he ee landowning a me o he Viking Age o he ee ci izen in
oday’s democ acy, o o consecu i e g oups o he down odden ising in
demand o ecogni ion in a con inuous b oadening o inclusion.11 I ha e
a he ound discon inui ies. The Viking Age came o an end wi h li le o
6 Pa ick Deneen, Why Libe alism Failed, New Ha en 2019; James Mille , Can Democ acy
Wo k? A Sho His o y o a Radical Idea, om Ancien A hens o Ou Wo ld, London
2018.
7 Fo compa a i e s a is ics on e ec i eness in go e nance, see he Wo ld Bank, Wo ldwide
Go e nance Indica o s (online), h ps://www.wo ldbank.o g/en/publica ion/wo ldwide
-go e nance-indica o s, and he Sus ainable Go e nance Repo s o he Be elsmann
S i ung (online), h ps://www.be elsmann-s i ung.de/en/ou -p ojec s/sus ainable
-go e nance-indica o s-sgi.
8 On democ a ic quali y, see S ein Ringen, Wha Democ acy Is Fo . On F eedom and Mo al
Go e nmen , P ince on 2007.
9 S ein Ringen, How Democ acies Li e. Powe , S a ec a , and F eedom in Mode n Socie ies,
Chicago 2022, p. 106–111.
10 John F. Helliwell e al. (ed.), Wo ld Happiness Repo 2023 (online), h ps://wo ldhappiness
. epo /ed/2023/execu i e-summa y.
11 Fo example Hal dan Koh , No sk bonde eisning, Oslo 1926, and D i mak e i his o ia,
Oslo 1959.
The Religious In luence in Eu opean Mode nisa ion 73
no hing o las ing alue o show o i . An ag icul u al up u n in he 1200s,
d i en by new echnology, he i on plough impo an ly, made o a i s
pe iod o su plus and a esul ing up u n in ade. Tha all ell asunde in
he Black Dea h which wiped ou hal o he popula ions and le na ional
economies in uin o wo o h ee hund ed yea s. The nex up u n enabled
oyal absolu ism which b ough on wo plus cen u ies which I call “The Age
o Pe pe ual Wa ”. The consc ip ion o young men in o a mies and na ies
was o such p opo ion as o des oy local communi ies, s all popula ion
g ow h and cause amines. Sweden, says he his o ian Nils E ik Vills and,
became a “land o soldie -widows”.12 The disas e s which a lic ed Denma k
du ing he 1650s led o a d op in popula ion o 15 o 20 pe cen .13 Kings
despe a e o glo y physically consumed hei own economies and hei mos
p oduc i e wo k o ce.
So we Scandina ians a e in a good place oday, bu he oad has no been
smoo h, o pu i mildly. I has been, I ha e ound, an “aw ul his o y”. The inal
up u n came only in he wen ie h cen u y and hen by he Scandina ians
being able o libe a e hemsel es om hei his o ical inhe i ance. I I p aise
oday’s Scandina ia, which I suppose I do, I do no oman icise he ajec o y.
Ra he han a his o y o con inui y, hen, I ha e ound up u es o ups-and-
downs. Bu e en hose up u es a e no , i has u ned ou , wi hou egula -
i ies. No con inui ies bu egula i ies. As I wo ked my way om cen u y o
cen u y i s a ed o s ike me ha I again and again kep mee ing a eligious
in luence. Whe he hings we e going well o badly, o peace ully o iolen ly,
eligion was p esen , some imes as an in luence, some imes as a o ce o be
called on. I ha e come o hink o ha as an in e es ing disco e y. We do no
oday, pe haps, gi e eligion all ha much hough . Ou cul u es a e secula ,
a ional, libe al. We make ou own decisions. We do no ollow dogma.
Well, I’m no so su e. His o ically, ce ainly, he eligious ac o has been
inescapable. The ups and downs along he long oad can be seen as ials and
ailu es in s a e o ma ion, up o oday’s wel a e s a e. And i is conspicuous
ha go e nance, o use a con empo a y e m, has consis en ly played ou
in a symbiosis o secula and eligious in luences and o s a e and chu ch
in e ac ions. Tha is ue, I ha e ound, no only in he dis an pas bu all he
way up o ou own imes. Indeed, I will sugges ha wha migh seem o be
12 Nils E ik Vills and, S e iges His o ia 1600–1721, S ockholm 2011, p. 165.
13 Emilio I. Kou i, Jens E. Olesen (eds.), The Camb idge His o y o Scandina ia, Vol. II
(1520–1870), Camb idge 2016, p. 164 .
80 Válka, násilí, nábožens í
Ch is ian sh ugged i o as jus one o hose hings and e u ned o
Copenhagen o con inue his kingship in Denma k. The e, Lu he anism was
alking hold, and Ch is ian, who in S ockholm had said he was p o ec ing
he old chu ch, edged up o he e o me s. So did his successo , F ede ik I.
A Danish ansla ion o he New Tes amen was issued in 1524, so ha , in
a p e ace, “no one needs be decei ed by p ies s and monks”. Bu ma e s we e
no se led and on F ede ik’s dea h, in 1533, Denma k collapsed in o h ee
yea s o ci il wa , pa ially along eligious lines. The hei in line, Ch is ian III,
ma ched on Copenhagen wi h an a my o me cena ies, laid he ci y o uin,
na ionalised he chu ch and le himsel be c owed in a Lu he an ce emony.
And while he was a i , wi h he s oke o a pen in a oyal dec ee, he abolished
he Kingdom o No way, because “ he coun y was so dep i ed o powe and
o une ha i was unable o main ain a lo d and king o i s own,” No way
was educed o a p o ince o Denma k and so emained un il 1814.
In Sweden, he Re o ma ion came wi h Gus a Vasa, king om 1523,
mainly o he pu pose o con isca ing Chu ch p ope y and income. When
Denma k’s Ch is ian II e u ned o Copenhagen a e he Bloodba h o S ock-
holm, he le occupying oops behind. The Swedes had o igh hem o ,
which hey did unde he leade ship o he young Gus a . He was able o do
ha wi h Hansea ic assis ance in money and me cena ies and was in mas-
si e deb o hem. He eed himsel om ha dependency wi h he help o
chu ch weal h. He ook no in e es in heological ma e s bu had a keen
sense o money and powe .
Lu he anism con ains a complica ed combina ion o wo con adic o y
ideas: obedience and libe y. The imposi ion o obedience was mainly poli ical.
Lu he ’s conce n was o a “clean” Chu ch, de o ed o ma e s o ai h and
sal a ion and ee om ea hly weal h and powe . In his eaching, i was he
business o kings and p inces o ule, which hey did by God’s g ace, and
he e o e a du y on unde lings o obey. No wonde Scandina ian kings liked
wha hey hea d. They we e being old by high heological au ho i y ha
oyal dic a o ship was God’s will.
The s ain o libe y was in used in o eligious li e. The Re o ma ion
helped li he human spi i , says he his o ian No man Da ies, ou o
a “chu ch-sanc i ied psychological en i onmen o ea ”.17 The new eaching
b ough God’s nea ness in o o dina y people’s li es. Unde he old egime,
17 No man Da ies, Eu ope. A His o y, London 1997, p. 433.
The Religious In luence in Eu opean Mode nisa ion 81
sal a ion had been gi en o denied by he chu ch and i s men. Now i was
a ma e di ec ly be ween mysel and my God, wi h he chu ch only o
guidance. Tha was libe a ion. Commone s as well liked wha hey hea d.
Thei eligious libe a ion came a a cos , he du y o obedience shi ing o
he s a e, bu ha was a cos wo h paying.
The s a e gained massi ely in s eng h. The Scandina ian Re o ma ion
was a con olled e olu ion. The chu ch was handed o e no o “ he people”
bu o he c own, as a s a e chu ch, and emained pa o he appa a us o
con ol du ing he pe iod o oyal absolu ism. This b u e egime o ep ession
las ed 250 o 300 yea s un il i b oke down in he nine een h cen u y a e
he Napoleonic Wa s and hei ou each o Scandina ia.
Bu e en in he escape om absolu ism, impo an s ands o he Re -
o ma ion egime su i ed. Fi s , he s ong s a e i sel . When he chu ch
was na ionalised, he s a e ook on as addi ional esponsibili ies ha had
p e iously been unde chu ch au ho i y. Tha accumula ion o s a e espon-
sibili y has subsequen ly con inued. Wha also su i ed was he no m-se
o obedience as a necessa y condi ion o he s eady accumula ion o s a e
esponsibili y. Bo h he s ong s a e and he unde lying pac o obedience e-
main pa and pa cel o he mode n Scandina ian o de ha I ha e ske ched
in he in oduc ion o his lec u e. Bo h ha e hei oo s in he Re o ma ion,
in he Lu he an Re o ma ion i mus be s essed.
Howe e , in he Lu he an con adic ions he e was also, no wi hs and-
ing poli ical dic a o ship, a h us o eligious libe y in ha wo ship was
“decen alised” o he ai h ul hemsel es, a u he Re o ma ion in luence
ha was o su i e. When absolu ism was li ed, he o ce o popula eligi-
osi y was he e eady o be eleased as pa o a new Enligh enmen . I ook
he o m o eligious awakening ha swep ac oss he Scandina ian lands.
The awakening un olded in a ba le wi h he con olling hand o he s a e
chu ch, bu was uns oppable. Because i ook ba le, i became o ganised. Lay
p eache s held house mee ings whe e hey a elled and le behind “g oups”
and “socie ies” o con inue he wo k. This was he beginning o a nine een h
cen u y inno a ion o popula mo emen s and o ganisa ion, he inno a ion
ha would oll on in o he making o mode n democ acy.
The awakening lou ished. The idea ook hold ha people could engage
and pa icipa e. “Causes” p esen ed hemsel es o which hey could pu
hei ene gies o wo k: in ch onological o de he cause o ai h and he ue
in e p e a ion he eo , as o ea ly nine een h cen u y, he cause o mission,
82 Válka, násilí, nábožens í
he sp eading o he ai h bo h domes ically and in o he wide wo ld, as
o mid-nine een h cen u y, and he cause o empe ance, he slaying o he
demon d ink, as o la e-nine een h cen u y. We a e a he bi h o ci ic en-
gagemen , associa ional li e o many kinds gi ing each o he momen um. “I ,”
obse es he his o ian K is ian H id , “i was a ma e o godly ga he ings,
a iendly socie y, a eading ci cle o a poli ical associa ion, i was mos o en
he same ci cle o men and women who we e in he lead.”18
The empe ance mo emen was hugely consequen ial. D ink was o epic
p opo ions, in consump ion o alcohol i e imes ha o oday. I was he
poo and he down odden who we e he mos a lic ed. The o ganised igh
agains d ink, much o i g owing ou o eligious g oups and socie ies, was
o and o he common people. I was success ul and once es ablished in
o ganised o m could me amo phose, om ea ly in he wen ie h cen u y,
in o wha became wo king class o ganisa ion. The wo king class angua d
eme ged ou o he popula mo emen s ha ollowed he eligious awaken-
ing. The wo k o he men and women o ha angua d secu ed, in he i s
ins ance, by a ound 1920, he uni e sal o e, and hen enabled, in he nex
ound, he use o o ing powe o c ea e he social democ a ic mo emen s
ha o i y yea s became he dominan o ce in Scandina ian poli ics and
go e nance. Hence, he e is a di ec line om Re o ma ion belie s ia popula
o ganisa ion and wo king class mobilisa ion o h o mode n democ acy.
Democ acy is o cou se no he exclusi e domain o Scandina ia, bu he
o m i has aken in he Scandina ian b and o wha my colleague Gøs a
Esping-Ande sen has called “wel a e s a e capi alism”, a ound he s ong
s a e and he cul u e o obedience, has dis inc ly Lu he an cha ac e is ics.19
*
I ha e wan ed o sugges ha 1200 yea s o a b anch o Eu opean his o y
can be old, i wi h many sho -cu s and pe haps leaps o imagina ion, as
a eligious his o y, as a his o y o s ong eligious in luences. Tha has been
a e ela ion. I am mysel e y much o he secula mindse ha is p obably
cha ac e is ic o con empo a y libe al Eu opean cul u e, and i has been
su p ising o me o disco e he o ce o eligious in luence as i has un olded
18 K is ian H id , De olkelige gennemb ud og de s mænd, Copenhagen 1990, p. 95.
19 Gös a Esping-Ande sen, The Th ee Wo lds o Wel a e Capi alism, London 1990.
The Religious In luence in Eu opean Mode nisa ion 83
o e he cen u ies. Once ha ing made ha disco e y, i seems almos i o-
lous o ask i his in luence is s ill wi h us, and i i emains an in luence o
s eng h. As we see i in he his o ical pas once we open ou eyes o i , i is
he e o be seen oday i only we look. Ask he I ish, bo h no h and sou h.
O ask he Russians abou hei O hodox chu ch. O he Spania ds abou
hei Ca holic chu ch. O he Ame icans abou e angelism, o anyone in
La in Ame ica abou he o ce o e angelical mission. O ask he peoples o
he A ab wo ld, o in I an, abou Islam and i s a ious di ec ions. O ask in
oday’s India abou he o ce o Hindu na ionalism. O he Chinese dic a o s
abou hei ea o eligious e i al.
O ask he Scandina ians. The e, he legacy o he Re o ma ion con inues
o exe cise a hea y in luence on mindse s and habi s. The Scandina ian men-
ali y leans o he down- o-ea h, he modes , he p ac ical, he obedien , he
se ious, he dedica ed, he ha d-wo king, he equal, he ugal. You a e no
supposed o s and ou o p omo e you sel , communi y and collec i ism is
alued. I exp esses i sel in we- e ms a he han I- e ms. I is dou , hea y,
du y-laden and sho on un-lo ing. I is no he b illian ha is celeb a ed,
bu he s eady. We Scandina ians a e p eache s, we p each o ou sel es and
each o he , we p each o o he s, we p each o he wo ld. We a e missiona y
peoples, bo h in he na ow sense o Ch is ian mission and in he b oade
sense o wan ing o each o he s and make he wo ld be e . We eel espon-
sibili y o do good and hink o ou sel es as able. I i we en’ alien o he
cul u e i sel , we migh hink o ou sel es as chosen peoples. This cul u e,
as o he s, has many nuances and mixed and complica ed o igins and ace s
bu he e is in i an undeniable s eak o Lu he an s ic u e. I is a unc ional
cul u e, conduci e o o de , e iciency and us . In he end he people who
li e unde i s in luence a e p obably lucky. I is no an a ac i e cul u e:
con o mis , pu i anical, socially ep essi e, mo alis ic. Bu i is dis inc . The
Scandina ians a e o hei own kind and s and ou as di e en in he Eu o-
pean cul u al landscape.
Vli nábožens í mode nizaci E opy
Případ Skandiná ie
S ein Ringen
Příběh Skandiná ie je elmi d ama ický případ e opské mode nizace.
1
Skandiná ci přišli pozdě. Když se ci ilizace šířila na západ a na se e kon i-
nen u, Skandiná ie byla poslední na řadě. Oby a els o se u usadilo pozdě,
znalos i zeměděls í zdomácněly pozdě, křesťans í bylo přija o pozdě. Když
se Ka el Veliký s al e opským císařem – j. kolem oku 800 po K . –, exis o-
alo snad jakési k álo s í Dánsku, ale ješ ě nikoli No sku ani e Š édsku,
a o dánské se p a děpodobně zh ou ilo a muselo bý později obno eno.
Kle ik Alkuin, oblíbený učenec Ka la Velikého, napsal o jednom z p ních
misionářů, že na š í il „di oké dánské kmeny“. Se eřané, k eří se E opanům
předs a ili jako Vikingo é, byli pohané a byli na o h dí. Tehdejší dánský k ál
Gud ed se chlubil, že y áhne na Cáchy, s hne Ka la, zažene F anky zpě
za Rýn a ymý í křesťans í. To se samozřejmě nepodařilo. Za ímco Ka el
ládl pomocí sous a y kos elů a kláš e ů a neus álého oběhu lis in, úč ů,
seznamů, dopisů a písemných příkazů, Gud ed neznal jiný nás oj lády než
meč. Neměl dokonce ani ušení, jak je jeho pans í malé a Ka lo o elké. Do-
cho alo se s o šedesá č yři lis in ydaných Ka lem Velikým a mnoho dalších
dokumen ů, kdež o nejs a ší známá skandiná ská k álo ská lis ina pochází
od dánského k ále Knu a S a ého a je da o ána k oku 1085, edy íce než
s o padesá le po Ka lo ě sm i.2
Před přije ím křesťans í kolem oku 1000 Skandiná ci neuměli psá ,
dokázali leda y ý k á ké uno é zkazy. Technologie pe a a inkous u při-
šla s impo o anými kle iky a po následující ři s ale í bylo písmo ýh ad-
ně ukou cí ke ních hodnos ářů. Vikingo é byli nelí os nými nájezdníky
napříč E opou, ale o in azi do jejich las ní země neje il nikdo zájem. To
ýmlu ně ypo ídá o om, jaké y o ná ody byly. Dáno é ěžili z nájezdů do
1 V celé é o přednášce ycházím ze s é knihy S ein Ringen, The S o y o Scandina ia.
F om he Vikings o Social Democ acy, London 2023.
2 Ke Ka lu Velikému s o . Jane L. Nelson, King and Empe o . A New Li e o Cha lemagne,
London 2019; F ied ich Hee , Cha lemagne and his Wo ld, London 1975.
Vli nábožens í mode nizaci E opy 85
Anglie a No o é do Sko ska a I ska, ale oby a ele ěch o zemí nic nelákalo
k p o iú oku na země jejich ýzni elů. Jak u ádí his o ik Ole Fenge , Dánsko
začalo bý pa ne em E opě až období u či é s abili y po oce 1050.3
Když přeskočíme do dnešní doby, ukáže podobné s o nání zcela jiný ob-
ázek. Opožděné země jsou dnes nej yspělejší, snad i nejci ilizo anější E -
opě i jinde. Ty o ná ody se z chudoby yš ihly k blahoby u a zaujaly přední
mís o e s ě o ém žebříčku boha s í a ži o ní ú o ně a našly způsob, jak
se o en o blahoby poděli ak, aby se éměř každý mohl přiměřeně zapoji .
Tu o d ojí úlohu z ládly lépe než kdokoli jiný.4
To je neu ěři elný úspěch. Vě šina ekonomů po ažuje sociální o nos
a ekonomickou e ek i i u za ěžce sluči elné a domní á se, že sp a edlnos i,
jakkoli dobře míněné, lze dosáhnou jen za cenu z á y ekonomické p o-
duk i i y.
5
Skandiná ská zkušenos je d ama ickým y ácením oho o
chmu ného zení. Skandiná ské země in es o aly do sociální och any íce
než os a ní a zá o eň pa řily k nejúspěšnějším kapi alis ickým ekonomikám
p oduk i i ě a ůs u. Jsou dobře známé s ou sociální poli ikou, ale už se
olik ne í, že s ejně dobře si edly i h ubých ekonomických ukaza elích.
Výjimečný není jejich p oslulý smysl p o o nos , ale o, že dokázaly bý
e ek i ní e ý obě a zá o eň š ěd é e sdílení.
K omě oho je jejich expe imen naučil, že bý š ěd ý období p ospe i y
se yplácí. Sdílení se zde usku ečňuje p os řednic ím silného s á u, „sociál-
ního s á u“. Společenš í ědci se někdy obá ají, že dominance silných s á ů
může podkopa s obodu a občanské c nos i.
6
Ani a o předpo ěď se šak
e skandiná ském případě nenaplnila. Ty o s á y jsou sku ečně silné a elmi
e ek i ní,7 a šak nikoli na úko „měkkých“ k ali : jsou o s ejně silné de-
3 Ole Fenge , Ki ke ejeses alle egne, Copenhagen 1989, s. 369.
4 Viz s a is iky s o ná ající ži o ní ú o eň a k ali u ži o a: Human De elopmen Repo s
oz ojo ého p og amu OSN.
5 A hu Okun, Equali y and E iciency. The Big T adeo , Washing on, D. C. 1975.
6 S o . Pa ick Deneen, Why Libe alism Failed, New Ha en 2019; James Mille , Can De-
moc acy Wo k? A Sho His o y o a Radical Idea, om Ancien A hens o Ou Wo ld,
London 2018.
7 S o . s a is iky s o ná ající e ek i i u lády, jak je pořídila S ě o á banka, Wo ldwide Go-
e nance Indica o s (online), h ps://www.wo ldbank.o g/en/publica ion/wo ldwide
-go e nance-indica o s, a Sus ainable Go e nance Repo s pořízené Be elsmann
S i ung (online), h ps://www.be elsmann-s i ung.de/en/ou -p ojec s/sus ainable
-go e nance-indica o s-sgi.
86 Válka, násilí, nábožens í
mok acie jako echnok a ické lády.8 Skandiná ci žijí p os ředí ch áněné
s obody a s ých s obod ene gicky yuží ají. Jejich kul u a se yznačuje
občanským nasazením a společenským angažo áním.
9
Ve šech ěch o
ohledech Skandiná ci nyní spíše edou, než by zaos á ali.
Lidem se ak daří ma e iálním ohledu dobře a k jejich spokojenos i při-
spí á, že nikdo není yloučen, že mohou dů ěřo a jeden d uhému a spoléha
se na s á ní a hospodářské ins i uce. Jejich o nos neznamená oběť. Jejich
s á není ep esi ní. A Skandiná ci o ědí. Nejsou skleslí ani ponuří, pa ří
naopak meziná odních žebříčcích k nejpohodo ějším a nejspokojenějším
lidem.10
Zdálo se mi, že s ojí za o p ozkouma ces u, k e á edla skandiná ské
ná ody z opozdilců na špici. Pokusil jsem se o o nedá né knize naz ané
Příběh Skandiná ie (The S o y o Scandina ia, London 2023), níž sleduji ři
ses e ské země – Dánsko, No sko a Š édsko – p ůběhu d anác i se le .
Hledal jsem samozřejmě na é o ces ě zákoni os i, ale našel jsem jich jen elmi
málo. Skandiná ská his o iog a ie se někdy snaží idě ůzné linie kon inui y,
například mezi s obodným las níkem půdy z doby Vikingů a s obodným
občanem dnešní demok acii nebo mezi ůznými skupinami u lačo aných,
k eří se p ůběhu dějin dožadují uznání a s ále ši šího začlenění do společ-
nos i.
11
Sám jsem šak našel spíše diskon inui y. Doba ikingská skončila,
aniž by přinesla elkou nebo ůbec jakoukoli alou hodno u. Zemědělský
zes up po oce 1200 umožněný no ou echnologií, zejména železným plu-
hem, znamenal p ní období nadby ku a z něj yplý ající oz oj obchodu.
To še zničila „če ná sm “, k e á yhubila polo inu oby a els a a zanechala
ná odní hospodářs í oskách na d ě s ě až ři s a le . Pak přišel k álo ský
absolu ismus, k e ý na íce než d ě s ale í přinesl o, co nazý ám „doba us a-
ičné álky“. Od ody mladých mužů do a mád a námořnic a byly ako ého
ozsahu, že zničily mís ní komuni y, zas a ily ůs populace a způsobily
hladomo . Jak u ádí Nils E ik Vills and, Š édsko se s alo „zemí ojenských
8 K demok a ickým k ali ám s o . S ein Ringen, Wha Democ acy Is Fo . On F eedom and
Mo al Go e nmen , P ince on 2007.
9 S o . S ein Ringen, How Democ acies Li e. Powe , S a ec a , and F eedom in Mode n
Socie ies, Chicago 2022, s. 106–111.
10
S o . John F. Helliwell a kol. (ed.), Wo ld Happiness Repo 2023 (online), h ps://wo ld-
happiness. epo /ed/2023/execu i e-summa y.
11 S o . kupř. Hal dan Koh , No sk bonde eisning, Oslo 1926; Hal dan Koh , D i mak e
i his o ia, Oslo 1959.
Vli nábožens í mode nizaci E opy 87
do “.
12
Ka as o y, k e é pos ihly Dánsko 50. le ech 16. s ole í, edly
k poklesu populace o pa nác až d ace p ocen .13 K álo é posedlí slá ou
yče pá ali las ní hospodářs í a nejp oduk i nější p aco ní sílu.
Jako Skandiná ci jsme na om dnes dobře, ale nebyla o ozhodně snadná
ces a, nýb ž naopak „h ůzná his o ie“. Konečný ob a k lepšímu nas al až e
d acá ém s ole í, když se Skandiná ci dokázali os obodi od s é his o ické
zá ěže. Ch áli dnešní Skandiná ii, což myslím dělám, neznamená oman i-
zo a její dějiny.
Spíše než dějinné kon inui y jsem edy našel zlomy, zes upy a pády.
Ukázalo se šak, že ani y o zlomy nejsou bez p a idelnos í. Nejde o kon-
inui y, ale p a idelnos i. Když jsem se p op aco á al od s ole í ke s ole í,
šiml jsem si, že se s ále zno u se ká ám s li em nábožens í. Ať už se ěci
y íjely dobře, nebo špa ně, pokojně, nebo násilně, nábožens í bylo pří-
omno, někdy jako působící li , jindy jako síla, k e é je řeba se do olá a .
Připadalo mi o jako zajíma ý obje . Dnes se možná nad nábožens ím olik
nezamýšlíme. Naše kul u a je sekulá ní, acionální, libe ální. Rozhodujeme
se sami, neřídíme se dogma y.
No, nejsem si ím ak jis ý. His o icky byl jis ě náboženský ak o ne yhnu-
elný. Vzes upy a pády na dlouhé ces ě lze níma jako pokusy a neúspěchy
při o mo ání s á u až po dnešní sociální s á . A je nápadné, že ládnu í,
abychom použili současný e mín, se důsledně odeh á alo symbióze s ě -
ských a náboženských li ů a zájemného působení s á u a cí k e. To pla í,
jak jsem zjis il, nejen dá né minulos i, ale až do naší doby. Sku ečně se
domní ám, že o, co se může zdá jako ul asekulá ní mode ní skandiná ský
sociální s á , spočí á na základech náboženské adice. Náboženský li edy
může našem s ě ě působi íce, než bychom si snad přáli, a s ále plní s ou
úlohu – dob ém i e zlém, možná dokonce čas ěji e zlém.
Do ol e mi edy p ojí skandiná ský příběh zno u od začá ku až k sou-
časným p oblémům a při om si šíma li u nábožens í. Předesílám, že
náboženský ak o má d a aspek y. Jedním z nich je í a, in e akce nábožen-
ského přes ědčení a jiných způsobů myšlení. D uhým je cí ke ní o ganizace,
ungo ání s uk u ální moci založené na íře. Musíme mí na pamě i obojí.
*
12 S o . Nils E ik Vills and, S e iges His o ia 1600–1721, S ockholm 2011, s. 165.
13 S o . Emilio I. Kou i – Jens E. Olesen (ed.), The Camb idge His o y o Scandina ia, II.
(1520–1870), Camb idge 2016, s. 164n.
88 Válka, násilí, nábožens í
Po d ě s ě až ři s a le byli Skandiná ci E opě, ba celém ehdejším s ě ě
od Kons an inopole až po obě Ame iky známí jako nájezdníci, obchodníci
a osadníci – jako Vikingo é. Tehdy se jim Vikingo é neříkalo – a o značka
s oupila uží ání až o několik s ale í později jako nás oj ná odního oman-
ismu. V Anglii o byli „Dáno é“, i když pocházeli z No ska či Š édska, nebo
„pohané“ a „násilníci“. To o poslední označení se žilo šude, kde působili.
Byli známí p á ě p o s é bezohledné násilí.
Po zásluze. Neměli moc co nabídnou . Bylo jich málo. Celko ý poče oby-
a el ěch o ří zemí se pohybo al kolem osmi až de í i se isíc a Vikingo é,
edy i, k eří y áželi na ýp a y, byli jen malým zlomkem malé populace.
Neměli příliš použi elné koně ani dob é zb aně. Omezené množs í železa,
k e é měli, bylo nek ali ní a neuměli ho zp aco a . Čás ečně byli úspěšní
dobý ání. Zab ali například území budoucí No mandie, ale jen s pomocí
koní a zb aní uk adených nebo koupených od samo ných F anků. To, co jim
zajis ilo úspěch, byla pře aha nad os a ními h ubém a bezuzdném násilí.
Můžeme o di s jis o ou, p o ože jinak by nemohli z í ězi . Nebý jejich
mimořádného násilí, Vikingo é by ůbec nebyli.
Odkud se zala jejich ocho a a schopnos použí násilí? Z nu nos i. Šli za
kapi álem. K álo é a náčelníci doma po řebo ali peníze, a o hodně peněz, ale
neměli žádné las ní s říb o ani zla o, k e é by mohli ykopa ze země. Šli za
dob od užs ím a slá ou. Hledali zaja ce, s nimiž by mohli obchodo a jako
s o oky. Hledali území, k e é by mohli obsadi a osídli . To, co po řebo ali,
si museli zí , a aby o získali, museli překona las ní slabos neslýchaným
násilím.
Měli šak aké pozi i ní mo i aci p o s ou k elačnos , dokonce ji osla-
o ali – a a o mo i ace ycházela z jejich náboženských předs a . Byli o
pohané a jejich náboženském sys ému mělo násilí čes né mís o. Možná
je přehnané nazý a jejich pohans í sku ečným nábožens ím – p o ože
neobsaho alo mo ální odí ko ani p a idla –, ale byl o náboženský sys ém.
Věřili mnoho bohů a jejich moc. Boho é je zmocňo ali k jejich činům a ne -
ukládali jim žádná omezení. To íme z jejich aných nájezdů. Kos ely a kláš-
e y byly křesťanské E opě ch áněné s a yně; bylo šeobecným p a idlem
necha je na pokoji. Ta o mís a oplý ající boha s ím podobě pokladů a u-
kopisů ě šinou nebyla s řežena, p o ože nepo řebo ala yzickou och anu.
Vikingo é šak žádná p a idla ne espek o ali. Jejich aný modus ope andi
byl přepada a pleni zejména kláš e y, jak o masi ně dělali německých
a ancouzských zemích, Anglii a I sku. Od áželi od ud s říb o, ukopisy,
Vli nábožens í mode nizaci E opy 89
k e é měly nesmí ou cenu, ale p o ně nebyly ničím než ýkupným, a zaja ce
do o oc í. Byli od ážní, p o ože jejich í a jim říkala, že sm je sla ná,
ozhodně sm boji. Padlí na bi e ním poli po sm i s upo ali do sídel
h dinů, do Valhally, síně hla ního boha Odina, a do Sess úmni u, síně F eyji,
bohyně žens í a sexu. Tam ži o pok ačo al, jak se pa ří, e dne se bojo alo
na ži o a na sm , aby padlí zno u ožili a noci hodo ali. „Kul u a si najde
bohy, jaké po řebuje,“ říká Ke in C ossley-Holland, „a se e ský s ě od bohů
po řebo al, aby osp a edlnili násilí, k e é p o ně bylo ypické.“14 Vikingská
zkušenos měla mnoho nezby ných předpokladů: nebylo by Vikingů bez
lodí, nebylo by Vikingů bez o oků, ale aké by nebylo Vikingů bez jejich po-
hanských předs a . Pojmy „hřích“ a „ ina“ přineslo [na se e ] až křesťans í,
jak íme.15
*
Pohanský náboženský sys ém posky l Skandiná cům s é služby, ale nemohl
yd že . Vikingš í náčelníci byli oh omeni ím, co iděli křesťanské E o-
pě, boha s ím a nádhe ou cí k e i úc ou, jaké se í a ěšila. S ou kon e zí
ke křesťans í se pos a ili na o eň spojencům i p o i níkům, mohli jedna
s E opany jako o ný s o ným a byli přija i za příslušníky oho, co pla ilo
jako ci ilizo aná kul u a. K álo é nemohli bý e opskými k áli, aniž by byli
křesťany, a když byli k álo é křesťany, elmožo é nemohli bý elmoži, aniž
by je následo ali. Pokřesťanš ění Skandiná ie pos upo alo sho a dolů a bylo
dílem samo ných Skandiná ců. Tam, kde se p os í lidé s a ěli na odpo , byli
ob áceni mečem, jak o p o edl zejména no ský k ál Ola Ha aldsson, pozdější
s a ý Ola . Kolem oku 1000 byla ch is ianizace dokončena om smyslu, že
skončil odhodlaný odpo .
Křesťans í přišlo se d ěma elkými no inkami, no ým ě oučným sys é
-
mem a cí ke ní o ganizací. Nosi elé no ého nábožens í přinesli e angelium
í y, milos dens í a mí u, os obození o oků a pomoc chudým, což bylo
p o pohanské smýšlení něčím neslýchaným. S a á í a se zk á ka zh ou ila.
Exis uje mnoho ys ě lení, p oč ikingský ěk skončil, a jedním z nich je, že
nemohl pok ačo a podle křesťanských p a idel.
14 Ke in C ossley-Holland, The Penguin Book o No se My hs. Gods o he Vikings, London
2011, s. xx .
15 O. Fenge , Ki ke ejeses alle egne, s. 32.
96 Válka, násilí, nábožens í
pa ně cha ak e is ické p o současnou libe ální e opskou kul u u, a bylo
p o mě přek apení sledo a sílu náboženských li ů působících p ůběhu
s ale í. Po ako ém obje u by bylo éměř a ogan ní se p á , zda en o li
s ále působí a zda je silný. Tak jako ho idíme his o ické minulos i, pokud
se na něj zaměříme, můžeme ho pozo o a při díle i dnes, s ačí jen o e ří
oči. Zep ej e se I ů, jak se e ních, ak jižních. Nebo se zep ej e Rusů na jejich
p a osla nou cí ke . Španělů na jejich ka olickou cí ke . Nebo Ame ičanů
na e angelizaci anebo kohokoli La inské Ame ice na sílu misie. Zep ej e
se ná odů a abském s ě ě či Í ánu na islám a jeho ůzné smě y. Nebo se
zep ej e dnešní Indii na sílu hinduis ického nacionalismu. Anebo čínských
dik á o ů na jejich s ach z náboženského p obuzení.
Nebo se zep ej e Skandiná ců. Tam má dědic í e o mace s ále silný li
na myšlení a z yky. Skandiná ská men ali a íhne k omu s á na zemi, áží
si sk omnos i, p ak ičnos i, poslušnos i, se ióznos i, obě a os i, p aco i os i,
o nos i, še nos i. Nepředpokládá se, že bude e ynika nebo se p osazo a ,
cení se smysl p o společens í a kolek i . Uží á se spíše jazyk „my“ než „já“.
Je o men ali a za pu ilá, s ohá, se smyslem p o po innos spíše než p o
zába u. Neosla uje geniali u, ale y alos . My Skandiná ci jsme kaza elé, ká-
žeme sami sobě, jeden d uhému, kážeme os a ním a s ě u. Jsme misionářský
ná od, a o jak úzkém smyslu křesťanské misie, ak ši ším smyslu ouhy
uči os a ní a zlepšo a s ě . Cí íme odpo ědnos i schopnos kona dob o.
Kdyby o neodpo o alo naší kul uře samo né, snad bychom se po ažo ali za
y olené ná ody. Ta o kul u a, s ejně jako šechny kul u y, má mnoho nuancí,
smíšený a kompliko aný pů od a mnoho aspek ů, ale je ní nepopi a elný
p ek lu e ské přísnos i. Je o kul u a unkční, podpo ující řád, e ek i i u
a dů ě u. Lidé, k eří žijí pod jejím li em, mají nakonec p a děpodobně š ěs í.
Není o kul u a při ažli á: je kon o mní, pu i ánská, společensky ep esi ní,
mo alis ická. Ale liší se od jiných. Skandiná ci mají las ní s é áz a e opské
kul u ní k ajině jsou čímsi s éby ným.
Vli nábožens í mode nizaci E opy 97
Bibliog a ie / Bibliog aphy
Bu ns, Cecil Delisle, The Fi s Eu ope. A S udy o he Es ablishmen o Medie al Ch is en-
dom, A. D. 400–800, London 1947.
C ossley-Holland, Ke in, The Penguin Book o No se My hs. Gods o he Vikings, London
2011.
Da ies, No man, Eu ope. A His o y, London 1997.
Deneen, Pa ick, Why Libe alism Failed, New Ha en 2019.
Esping-Ande sen, Gøs a, The Th ee Wo lds o Wel a e Capi alism, London 1990.
Fenge , Ole, Ki ke ejeses alle egne, Copenhagen 1989.
Hee , F ied ich, Cha lemagne and his Wo ld, London 1975.
H id , K is ian, De olkelige gennemb ud og de s mænd, Copenhagen 1990.
Koh , Hal dan, D i mak e i his o ia, Oslo 1959.
Koh , Hal dan, No sk bonde eisning, Oslo 1926.
Kou i, Emilio I. – Olesen, Jens E. (ed.), The Camb idge His o y o Scandina ia, II. ( 1520–
1870), Camb idge 2016.
Mille , James, Can Democ acy Wo k? A Sho His o y o a Radical Idea, om Ancien A hens
o Ou Wo ld, London 2018.
Nelson, Jane L., King and Empe o . A New Li e o Cha lemagne, London 2019.
Okun, A hu , Equali y and E iciency. The Big T adeo , Washing on, D. C. 1975.
Ringen, S ein, How Democ acies Li e. Powe , S a ec a , and F eedom in Mode n Socie ies,
Chicago 2022.
Ringen, S ein, The S o y o Scandina ia. F om he Vikings o Social Democ acy, London
2023.
Ringen, S ein, Wha Democ acy Is Fo . On F eedom and Mo al Go e nmen , P ince on 2007.
Vills and, Nils E ik, S e iges His o ia 1600–1721, S ockholm 2011.
Násilí na ces ě k mode ni ě
D a čínské omány o pozemko é e o mě
Olga Lomo á
Roku 1951 yšly českém překladu d a čínské omány o pozemko é e o mě
( chu- i kaj-ke) nedá no p o edené se e o ýchodní Číně, oblas ech, k e é
se za občanské álky (1946–1949) dos aly pod kon olu komunis ických
ojsk.1 Naklada els í Melan ich ydalo překladu a s ozsáhlou předmlu-
ou Augus ina Palá a Na řece Sang-kan spiso a elky Ting Ling (čínsky pop é
1948), za ímco Českoslo enském spiso a eli yšla Čou Li-poo a Bouře (čín-
sky 1948) překladu Be y K ebso é a s předmlu ou Ja osla a P ůška. Jejich
české ydání ezono alo s í ězs ím komunis ické e oluce obou zemích.
V českém p os ředí omány zapadly, a šak Číně, s ýjimkou dese ile í
Kul u ní e oluce (1966–1976), dodnes ycházejí bezpoč u ydání. Společně
s di adelní h ou ze s ejné doby Dí ka s bílými lasy, k e á byla éž přeložena
do češ iny a 50. le ech se h ála českých di adlech,2 spoluu ářejí zaklada-
elský mý us no ého s á u Čínské lido é epubliky (zal. 1949). V jád u oho o
mý u je ob az zbídačeného olnic a, k e é se pod edením komunis ické
s any s alo hla ní hybnou silou dějin, ods anilo „ eudalismus“ a us a ilo
no ou společenskou o maci. Na ýznamu pozemko é e o my p o legi imi-
u moci komunis ické s any nic nemění ak , že č yři oky po pře ozdělení
půdy mezi chudé olníky celé Číně komunis ické edení zahájilo násilnou
kolek i izaci, šechna půda byla posléze pře edena do las nic í s á u a es-
ničané se dědičně s ali občany d uhé ka ego ie, dodnes bez p á a na půdu
i na olný pohyb za p ací do měs .3
1
Vzhledem k omu, že olbou jazyka p o u o s udii se ob acím k českému publiku, ci uji
pře ážně z p amenů dos upných českém překladu. P o přepis čínských jmen a slo
olím s anda dní českou ansk ipci, nikoli meziná odně uží aný pinyin.
2 Che Ťing-č‘ a Ting I, Dí ka s bílými lasy. H a o šes i dějs ích, přel. Augus in Palá , P aha
1951. Čínský ilm podle é o předlohy získal z láš ní čes né uznání na MFF Ka lo ých
Va ech oce 1952.
3
Neu ěšenou si uaci na čínském enko ě, kde současnos i s ále ješ ě žije íce než 60 %
oby a els a, pojedná á Sco Rozelle a Na alie Hell, In isible China. How he U ban-Ru al
Di ide Th ea ens China’s Rise, Chicago 2020.
Násilí na ces ě k mode ni ě 99
Roli pozemko é e o my zaklada elském mý u no ého čínského s á u
his o ici zp a idla popisují ámcích obecnějších eo ií budo ání s á u. V é o
s udii se na základě analýzy obou ománů, k e é chápu nikoli jako přímý
dokumen o dobo ých událos ech, ale jako jejich pře oření no ma i ní
podobě, zaměřím na aspek , k e ý a o li e a u a přehlíží – ýznam ideologie
his o ické nu nos i a pok oku smě em k yšší e apě dějinného ý oje, níž
násilí h aje ús řední oli. Téma se do ýká aké p oblému mode nizace země
e 20. s ole í a její e lexe Číně po Kul u ní e oluci.
Pozemko ou e o mu oz inuli komunis é oce 1946 podobě „hnu í“,
jehož hla ním cílem nebylo pře ozděli půdu ak, aby pa řila omu, kdo na ní
p acuje, jak požado al již zaklada el Čínské epubliky oce 1912 Sunja sen
(1866–1925), nýb ž konsolido a komunis ickou moc zázemí pos upující
on y občanské álky a při om položi základy p o no é společenské zříze-
ní.4 Hnu í (jün- ung) jako mobilizace oby a els a a řízená maso á kampaň,
k e á má napomoci pohybu dějin před, je cha ak e is ickým enoménem
p ocesu mode nizace Číny od počá ku 20. s ole í.5 Na ojensky obsazený
enko komunis ická s ana ysílala speciálně yškolené „p aco ní oddíly“
(kung-cuo uej),
6
aby agi o aly a mobilizo aly olníky, o ganizo aly je a edly
k „lik idaci eudalismu“ (siao-mie eng-ťien).7 Čou Li-po u ádí, že jen oce
4 O om o e řeně ho oří dobo á s anická p opagační li e a u a, iz Čung-kuo žen-min
ťie- ang čan-čeng che sin Čung-kuo wu-nien ťien-li [S učné dějiny čínské lido é os obo-
zenecké álky a pě i le no é Číny], Peking 1955, s. 58. K podobným zá ě ům ohledně
cílů pozemko é e o my docházejí aké současní his o ici na Západě.
5 Ten o p os ředek se použí al již za Čínské epubliky. Analýza maso ého hnu í během
pozemko é e o my po založení ČLR poukazuje aké na sou islos i s p aco ní mobilizací
So ě ském s azu (Julia S auss, Mo ali y, Coe cion and S a e Building by Campaign
in Ea ly PRC. Regime Consolida ion and A e , 1949–1956, The China Qua e ly 188
/2006/, s. 891–912). K p oblema ice „hnu í“ pod edením KS Číny obecně iz Go don
Benne , Yundong. Mass Campaigns in Chinese Communis Leade ship, Be keley 1976.
Kniha nicméně pí idealizací duchu maois ického při akání údajně demok a ickému
po enciálu pa icipace „lido ých mas“.
6 Označení „p aco ní oddíly“ je řeba chápa e smyslu „oddíly po ěřené [poli ickou]
p ací s masami“ (čchün-čung kung-cuo), iz Čou Li-po, Pao- eng čou-jü, Cha bin 1948,
poznámka au o a, nes ánko áno. Přehledně o p aco ních oddílech, jejich složení
a příp a ě před odchodem na enko iz B ian James DeMa e, Land Wa s. The S o y
o China’s Ag a ian Re olu ion, S an o d 2019, s. 33–37. Hin ono o s ědec í obsahuje
in o mace o o ganizaci p aco ních oddílů, če ně účas i uni e zi ních s uden ů (William
Hin on, Fanshen. A Documen a y o Re olu ion in a Chinese Village, New Yo k 1966).
7 Feudalismus ( eng-ťien) coby zločinný společenský řád odsouzený na sme iš ě dějin je
kons uk založený na překladech so ě ské poli ické li e a u y z 30. le . Společenské
hie a chie a socioekonomické z ahy před e oluční Číně se ničem nepodobají e op-
100 Válka, násilí, nábožens í
1947 bylo ak o mobilizo áno 12 000 kád ů.8 S oji činnos p aco ní oddíly
ykoná aly na základě ins ukcí nadřízených s anických o gánů, k e ým
aké podá aly p ůběžné zp á y. Hla ní náplní činnos i p aco ních oddílů
byla ideo á a men ální příp a a esničanů na jejich las ní násilné ys oupení
p o i mís ním eli ám a us a ení no é moci e esnici. V p axi o znamenalo,
že několikačlenné p aco ní oddíly přicházely do esnic, oznamo aly poli iku
pře ozdělení půdy a následně zjišťo aly maje ko é pomě y, budo aly kon ak y
a naslouchaly s ížnos em. Členo é p aco ních oddílů aké pořádali školení
p o chudé esničany, objasňo ali jim, že jejich dosa adní ěžký ži o je p o-
duk em s a é společnos i, a školili je his o ickém ma e ialismu a zásadách
řídního boje (ťie-ťi ou-čeng),
9
esměs koncep ech impo o aných p o-
cesu mode nizace od počá ku 20. s ole í. Při om upla ňo ali p op aco aný
pos up – osobní zd ořilé ná š ě y, indi iduální ozho o y, deba y malých
k oužcích podobně smýšlejících esničanů, schůze a nakonec elká esnická
sh omáždění, z . „schůze boje“ (čan- ou a-chuej).10 Vedení s any před-
pokládalo, že na základě é o „ideo é p áce“ (s‘-siang kung-cuo) esničané
pochopí s oji his o ickou oli a sami (byť s ále pod edením p aco ního od-
dílu) na „schůzi boje“ symbolicky zlik idují s a káře a jeho osobě „ eudální
řád“ e s é si. Z hlediska dlouhodobého p og amu s any bylo no é řídní
ědomí esničanů získané během p ocesu lik idace s a káře důleži ější než
pře ozdělení maje ku a ods anění mís ních mocenských eli . Vypo ídají
o om his o ické p ameny, z nichž yplý á, že p aco ní oddíly odmí aly po-
kojné yjedná ání, němž s a kář nabízel dob o olně předa maje ek chudým
esničanům a zdá se mocenských pozic, a aly na om, že nejp e musí
pods oupi násilí z ukou esničanů.11 Také ománu Ting Ling je epizoda,
skému eudalismu jakékoli podobě. Viz Feng Tianyu, Rein e p e ing China’s „Feudal
Socie y”, Jou nal o Chinese Humani ies 1 (2015), s. 25–50.
8 Čou Li-po, Pao- eng čou-jü, poznámka au o a, nes ánko áno.
9
Další neologismus, k e ý ešel do mode ní čínské slo ní zásoby s překlady so ě ské
ma xis ické li e a u y, a o čás ečně přes japonš inu ( iz Wol gang Lippe , En s ehung
und Funk ion einige chinesische ma xis ische Te mini. De lexikalisch-beg i liche
Aspek de Rezep ion des Ma xismus in Japan und China, Wiesbaden 1979, s. 166–171).
10 Da id De -wei Wang monog a ii o éma u násilí čínské li e a uře d acá ého s ole í
é o sou islos i odkazuje na psychologické ýzkumy a při o ná á působení p aco ních
oddílů na esničany ke změně osobnos i p ocesu skupino é e apie (Da id De -wei
Wang, The Mons e Tha Is His o y. His o y, Violence, and Fic ional W i ing in Twen i-
e h-Cen u y China, Be keley 2004, s. 73–74).
11
Dob o olné ode zdání půdy, označo ané jako „pozemko á e o ma mí o ými p os řed-
ky“ (che-pching chu-kaj), odmí lo edení s any i po založení Čínské lido é epubliky,
Násilí na ces ě k mode ni ě 101
kdy s a kář pod lakem okolnos í ode zdá á olníkům dek e y na s ou půdu,
ale eli el p aco ního oddílu esničanům ys ě lí, že sp á ně si nejdří e musí
se s a kářem „sami y o na úč y“ a pak si zí , co jim p á em náleží jako
příslušníkům po gene ace ykořisťo ané řídy.12
V s á o o ném p ojek u Komunis ické s any Číny h ála pozemko á
e o ma oli pře ýcho y esničanů za pomoci eo ie spojené s p axí, k e á
zaos alé olníky p omění pok oko é lido é masy. Ten o p ojek ychází ze
Zp á y o p ůzkumu olnického hnu í p o incii Chu-nan (březen 1927) (dále
jen Zp á a z Chu-nanu), k e ou yp aco al Mao Ce- ung oce 1927, době,
kdy se Komunis ická s ana Číny pod silným li em Komin e ny zmí ala
e akčních spo ech o sp á nou ces u e oluce. Mao Ce- ung pod li em
enko ských bouří o ganizo aných nezá islými komunis ickými ak i is y
jeho odné p o incii koncipo al s ou Zp á u z Chu-nanu jako p og amo ý
dokumen , němž adap o al ma xleninské dogma o ůdčí oli p ole a iá u
socialis ické e oluci na podmínky pře ážně ag á ní Číny a „his o ickou
misi“ společenského pok oku přiřkl olnic u.13 Ve s é adap aci so ě ské
eo ie řídního boje se Mao musel y o na se sociální s uk u ou čínského
enko a, kde se mocenské hie a chie a ekonomické z ahy od íjely p imá -
ně od složi ě p ople ených odo ých azeb a osobních zá azků a klasická
ma xis ická poučka o z ahu k ý obním p os ředkům nebyla apliko a elná.
Mao Ce- ung p o o zkons uo al model pě i společenských říd, k e é označil
no ou e minologií nezá islou na sebeiden i ikaci esničanů. Ses upně podle
mí y ykořisťo ání iden i iko al „s a káře“ ( i-ču), boha é olníky ( u-nung čili
„kulaky“), s řední olníky (čung-nung), chudé olníky (pchin-nung) a nádeníky
(ku-nung).14 Klasi ikace do é či oné řídy, zejména am, kde e esnici neby-
i když už pozemko á e o ma neh ála zásadní oli konsolidace moci na doby ých úze-
mích jako za občanské álky. Téma u se pod obně ěnuje Je ey A. Ja ed, Righ eous
Re olu iona ies. Mo ali y Mobiliza ion and Violence in he Making o he Chinese S a e,
Ann A bo 2022. V kon ex u aké dalších poli ických kampaní po založení ČLR pojedná á
násilí kupř. J. S auss, Mo ali y, Coe cion and S a e Building.
12 Ting Ling, Kapi ola 38 (P ní í ězs í), in: Ting Ling, Na řece Sang-kan, P aha 1951,
s. 222–231.
13 Mao Ce- ung, Zp á a o p ůzkumu olnického hnu í p o incii Chu-nan, in: Mao Ce- ung,
Vyb ané spisy, I, přel. Ja mila F omko á, P aha 1953, s. 25–74.
14 V dokumen ech komunis ické s any se y o ka ego ie s anda dně obje ují od oku 1933
(Suzanne Peppe , Ci il Wa in China. The Poli ical S uggle, 1945–1949, Be keley 1978,
s. 235). P oces řídní klasi ikace na enko ě popisuje eške á li e a u a o pozemko ých
e o mách Číně po d uhé s ě o é álce. S učně a přehledně iz B. J. DeMa e, Land
Wa s, s. 74–81.
102 Válka, násilí, nábožens í
ly elké maje ko é ozdíly, se opí ala do značné mí y o subjek i ní k i é ia
ycházející z odhadu elikos i maje ku, jeho pů odu a mí y, jaké si maji el
půdy najímal nádeníky.
Sp á nos s ého poje í Mao Ce- ung dokládá líčením, jak chudí enko-
ané od ážně napadají boha é, sebe ědomě si dělí půdu a maje ek a zaklá-
dají las ní o ganizace a milice na s oji ob anu. Značnou pozo nos ěnuje
násilí páchanému na s a kářích, eřejnému ponižo ání, ůzným me odám
ná laku a ydí ání, během k e ého si olníci „ ybí ají s a ý dluh“, j. maje ek,
k e ý s a káři údajně po gene ace nah omadili za pomoci ykořisťo ání,
a y las ňují maje ek boha ých. S nadšením aké popisuje bi í, mučení a za-
bíjení s a kářů označo aných jako „mís ní y ani“ (e-pa).
15
Mao za použi í
speci ické slo ní zásoby esnických zbouřenců píše, že chunanš í olníci
p o ádějí „zúč o ání“ (čching-suan) s ykořisťo a eli, eřejně je ob iňují ze
s ých ú ap (su kchu), spou ané, s čepicí bláznů na hla ě je odí po esnicích
a nakonec je na maso ých „schůzích boje“ sp a edli ě ozhořčení olníci bijí
a žádají jejich sm , aby si po é mezi sebe sp a edli ě ozdělili „o oce boje“
( ou-čeng kuo-š‘). Ty o p ak iky, če ně speci ického slo níku, okopí ují e
č yřicá ých le ech p aco ní oddíly během pozemko é e o my a p acují s nimi
i oba omanopisci.
Násilí Mao e s é zp á ě ehemen ně obhajuje jako esk ze pozi i ní
p oje „ e olučního e o u“ nezby ného ke s žení ykořisťo a elské řídy
a nas olení pok oko ého a sp a edli ého společenského řádu. Mao Ce- ung
kupodi u p o použi í násilí neu ádí okamži é p agma ické dů ody ani je nijak
z lášť neobhajuje sociální nesp a edlnos í a chudobou na enko ě. Mís o oho
násilí olnických bouří cha ak e izuje jako p oje no ého řídního ědomí
a zdů odňuje je duchu eleologického modelu his o ického ý oje jako
hnací sílu e oluce: „Ši oké olnické masy se z edly, aby splnily s é dějinné
poslání; z edly se demok a ické síly esnice, aby s hly její eudální síly.“16
V oce 1927 edení Komunis ické s any Číny Mao Ce- ungo u no ou
e oluční s a egii zamí lo, ale když se po oce 1935 Mao s al no ým ne-
zpochybni elným ůdcem s any, jeho Zp á a z Chu-nanu se s ala zásadním
15
Mao událos i Chu-nanu zjednodušuje a přizpůsobuje s é ezi o olnickém základu
čínské e oluce (o olnických bouřích Chu-nanu kon ex u zemědělské poli iky
Kuomin angu, k e ý expe imen o al s pozemko ou e o mou e p ospěch chudých
olníků, iz Yokohama Sugu u, The Peasan Mo emen in Hunan, Mode n China 1, č. 2
/1975/, s. 204–238).
16 Mao Ce- ung, Zp á a z Chu-nanu, s. 31.
Násilí na ces ě k mode ni ě 103
ex em čínské eo ie e oluce a po innou če bou poli ické ýcho y. Ze Zp á y
z Chu-nanu aké pochází známé maois ické čení, že „ e oluce není poz ání
na ečeři“, k e é se za Kul u ní e oluce s alo jedním z hesel udých ga d
a době s udené álky se ozšířilo ná odněos obozo acím hnu í ře ího
s ě a i mezi maois y na Západě.
Au oři a cílo é publikum
Oba omány jsou sazeny do období nejb u álnější áze pozemko é e o my
oce 1947.17 Z hlediska au o s í a zamýšleného publika nejsou Bouře ani
Na řece Sang-kan li e á ní díla běžném slo a smyslu. Au oři psali o událos-
ech, na jejichž usku ečňo ání se sami podíleli, a jejich cílem nebyla subjek-
i ní e lexe las ní zkušenos i, ale p opaganda ideologie, k e ou pomáhali
u ádě do p axe. Ting Ling a Čou Li-po, jako členo é s any a „p aco níci ob-
las i li e a u y a umění“,18 se zapojili do hnu í za pozemko ou e o mu jako
členo é p aco ních oddílů19 a lze předpokláda , že s é zkušenos i li e á ně
zp aco ali na popud s anického edení. Au o no ého ži o opisu Ting Ling
na základě deníku spiso a elky u ádí, že během s ého posledního poby u
s p aco ním oddílem na enko ě již neplnila běžné poli ické úkoly, nýb ž se
plně sous ředila na sh omažďo ání ma e iálu p o omán.20 Čou Li-po yjadřuje
úzké sepě í se s anickou p opagandou náz em s ého ománu, němž od-
kazuje na Mao Ce- ungo u Zp á u z Chu-nanu, a omán aké o e í á ci á em
z ní: „Uplyne jen elmi k á ká doba – a e šech p o inciích s řední, jižní
17
Zábo y půdy a y las ňo ání maje ku na území, přes k e é pos upo ala občanská álka,
p obíhaly čás ečně ži elně. Komunis ická s ana ydá ala p og amo é dokumen y, k e é
nebyly ždy konzis en ní, a s ou poli iku ohledně násilí a kon iskace maje ku pos upně
adikalizo ala. Sh nu í his o ických událos í iz Ma hew Noelle , Powe o e P ope y.
The Poli ical Economy o Communis Land Re o m in China, Ann A bo 2020, s. 12–21.
18 Pojem kodi iko aný Mao Ce- ungo ých p oje ech na Kon e enci o li e a uře a umění
Jen-anu na jaře 1942. Česky je dos upný mís y nepřesný překlad: Mao Ce- ung, Rozho-
o y o li e a uře a umění. P oje ke spiso a elům, přel. Vě a a Zdeněk H dličko i, 2. yd.,
P aha 1955.
19 Pod obnos i k ži o u Ting Ling a analýza jejího li e á ního díla iz Yi- si Mei Feue we ke ,
Ding Ling’s Fic ion. Ideology and Na a i e in Mode n Chinese Li e a u e, Camb idge
(Mass.) 1982. Čou Li-poo i ěnuje jednu kapi olu Richa d King e s é monog a ii o po-
čá cích čínského socialis ického ealismu: Zhou Libo, Hu icane, and he C ea ion o
a Chinese Socialis Realism, in: Miles ones on a Golden Road. W i ing o Chinese Social-
ism 1945–80, Vancou e 2012, s. 46–68. Také české překlady obsahují pomě ně obší né
s udie o ži o ě a díle au o ů, nicméně y jsou příliš popla né dobo ému s alinismu.
20 Jang Kuej-sin, Ting Ling pching čuan [Ži o opis Ting Ling], Čchung-čching 2001.
104 Válka, násilí, nábožens í
a se e ní Číny z ednou se s amiliony olníků, budou p udcí a nepřemoži elní
jako u agán a žádná síla je nedokáže zad že .“21 S anický úkol implikuje
aké sku ečnos , že omány yšly k á ce po s ém napsání naklada els ích
komunis ické s any, a o na zdo y aku nímu nedos a ku papí u, iskařských
kapaci a inančních p os ředků době cholící občanské álky.
Předpokládanými č enáři obou ománů byli přede ším členo é p aco ních
oddílů; Čchien Li-čchün, B ian DeMa e a další přímo u ádějí, že oba omány
byly po innou če bou mladých komunis ických ak i is ů odcházejících na
enko i během pozemko é e o my po zniku ČLR.
22
P aco ní oddíly se
z elké čás i ek u o aly mezi měs skou mládeží, k e á se ydá ala do nezná-
mého esnického p os ředí, kde se oci ala podobných si uacích jako omá-
no é pos a y. Au oři předkládají é o cílo é skupině na základě ypizo aných
příběhů názo ný příklad, zo , usnadňující jim poli ickou p áci.
Po enciální cílo ou skupinou byli i sami esničané a li e á ní zp aco ání
p á ě p obíhajících událos í plnilo unkci p opagandy s anické poli iky.
Vzhledem k malé g amo nos i se epizody mohly adap o a p o lido é di adlo
p o ozo ané na enko ě oddíly agi p opu.
23
Vzhledem k ychlému spádu
událos í (na jaře 1949 již bylo jasné í ězs í komunis ických ojsk) p opa-
gandis ickou oli nakonec oba omány h ály aké e měs ech, kdy byly po
založení ČLR e elkém šířeny, adap o ány p o jednoduché č ení podobě
komiksů a Čou Li-poů omán byl oku 1961 aké z ilmo án.24
Před s ou publikací omány musely p ojí sch alo acím p ocesem na
nej yšších mís ech s anického edení. Ten máme čás ečně dokumen o aný
případě Ting Ling, k jejímuž dílu špičky s any nejp e zaujaly eze o aný
pos oj. Nakonec s ydáním souhlasil Mao Ce- ungů ajemník Chu Čchiao-mu.
S alo se ak nedlouho před pláno anou ces ou Ting Ling do Budapeš i na
d uhý kong es Meziná odní demok a ické ede ace žen (p osinec 1948),
kam spiso a elka jela jako delegá ka komunis ické Číny a s ůj omán am
21 Překlad podle Mao Ce- ung, Zp á a o p ůzkumu olnického hnu í p o incii Chu-nan,
s. 28. Český překlad i ulu knihy Bouře u o sou islos zas í á.
22 B. J. DeMa e, Land Wa s, s. 12 a 40.
23 K činnos i ěch o ysoce úspěšných p opagandis ických oddílů iz B ian James DeMa e,
Mao’s Cul u al A my. D ama T oupes in China’s Ru al Re olu ion, Camb idge 2017.
24 Význam ománu Na řece Sang-kan kánonu socialis ické li e a u y dokládá, že zůs al
dos upný čínským č enářům i po é, co se jeho au o ka oce 1957 s ala obě í „kampaně
p o i p a ici“ a na dalších d ace d a le byla pod obena pře ýcho ě.
Násilí na ces ě k mode ni ě 105
předs a ila.25 Je p a děpodobné, že edení komunis ické s any s álo o o,
aby spiso a elka, k e á byla oce 1942 Jen-anu ys a ena dé s anické
k i ice a absol o ala několikale ou pře ýcho u, ys upo ala na meziná od-
ním ó u jako au o ka poží ající plné ů čí s obody. Román byl následně
přeložen do mnoha cizích jazyků, če ně češ iny, a posloužil p opagandě
Čínské lido é epubliky zah aničí. V oce 1951 po dilo meziná odněpoli-
ický ýznam ománu Ting Ling udělení S alino y ceny mí u, k e ou dos ala
společně s Čou Li-poem.
Fikce a sku ečnos
Bouře i Na řece Sang-kan jsou po ažo ány za p a di ý ob az dobo ých udá-
los í. Oba omány mají o ožný základní ámec příběhu, k e ý sleduje eálnou
p axi p aco ních oddílů, jak je popsána his o ické li e a uře a memoá ech.
Do esnice přichází z ok esního měs a p aco ní oddíl a zahajuje příp a-
u pozemko é e o my. Jeho členo é začínají spolup aco a s předs a i eli
maso ých o ganizací sd užujících chudé olníky (s az zeměděls í, s az
žen, s az mládeže a lido é milice) a ozho o ech s esničany se členo é
oddílu pos upně seznamují s mís ními sociálními a ekonomickými pomě y
a sh omaž ďují osobní příběhy. Na om o základě společně p o edou řídní
klasi ikaci šech oby a el esnice a pos upně iden i ikují nej íce nená idě-
ného boháče, k e ý má na s ědomí nej íc zločinů a p o i němuž musí bý
„p o eden boj“ ( ou).26 O ganizují ůzné schůze a diskusní skupiny, kde
členo é p aco ního oddílu spolu s mís ními unkcionáři objasňují esniča-
nům pods a u ykořisťo ání a adí se s nimi, jak změni pomě y e esnici.
Pos upem času se obje ují machinace odpů ců pozemko é e o my a aké
něk eří pok oko í esničané na ch íli zakolísají, ale p aco ní oddíl společně
s esničany še odhalí a yřeší.
P ní pokusy a kolek i ní zúč o ání se s a kářem se nedaří. Nakonec je
s oláno elké maso é sh omáždění, „schůze boje“. Zde „se masy z ednou“
(čang-čchi-laj), do é doby opa ní a zamlklí esničané hlasi ě eřejně p o-
mlu í o s ých neš ěs ích a ší ob inění na předem yb aného a cinepří ele.
Da se dojímá u pením sousedů, další a další se přidá ají se s ými kři dami,
25 Jen Ťia-jen, Tchaj-jang čao caj Sang-kan che šang jü Ting Ling e čchuang-cuo ke-sing
[Slunce s í í na řeku Sang-kan a osobi ý ů čí přís up Ting Ling], Aj s‘-siang (12. 5. 2016).
26 Te minus echnicus čínského komunis ického hnu í, českých překladech jako „lik idace“
(nemusí šak nu ně znamena yzickou lik idaci).
112 Válka, násilí, nábožens í
k e é mu před příchodem komunis ů dá aly li , ob a ně manipulo al dění
e esnici, ydí al esničany a cho al se po ýšeně, a šak yhýbal se přímé
zodpo ědnos i, žil sice lépe než os a ní, ale ani elký maje ek neh omadil.
Poslal aké syna slouži komunis ickém ojsku ( esničané dí, že ze so-
beckých dů odů, aby si u no é moci zajis il och anu), příbuzenskými s azky
s ých dě í se snažil si za áza chudé olníky, k eří se dos ali do ozhodujících
esnických o gánů, a las ní půdu ozdělil mezi syny, akže ani nemohl bý
označen za s a káře e smyslu nadmě ného las nic í půdy.
Za ímco es sm i p o Čou Li-poo a s a káře, k e ého spiso a el nechal
las níma ukama b u álně aždi desí ky ne inných obě í a znásilňo a
ženy, je lidsky ys ě li elný, Čchien Wen-kuejo y zločiny nebudí na p ní
pohled dojem, že by zasluho al sm , jak na maso ém sh omáždění žádá
da . Disk epance mezi činy a požado aným es em p o Čchien Wen-kueje
je nicméně ománu unkční, spiso a elka pos a ě ob a ného Čchien
Wen-kueje předkládá č enářům nikoli snadno ozpozna elného zlosyna, ale
ep ezen an a „ eudální řídy“, zločinnos jejíž samo né exis ence si musí es-
ničané u ědomi , aby mohli naplni s ou his o ickou misi. To se jasně ukazuje
na schůzi boje, když jedna z pos a ob iní Čchien Wen-kueje z dědičného
hříchu řídního pů odu a lidé si u ědomí, že s a kář z ělesňuje „[ ]šechno
hoře, zděděné od předků, šechen ú isk, šechnu nená is , nas řádanou za
několik isíc le , šechno hluboké nepřá els í, šechny kři dy“.39
Pokud odhlédneme od celko ého ideologického ámce, bylo by mís y
možné Na řece Sang-kan čís jako e lexi nesouměři elnos i p axe s Mao Ce-
- ungo ou eo ií čínské e oluce. Au o ka nicméně ědomě psala p opagandu
s anické poli iky, což os a ně yjde plně naje o pos a ě soud uha Čang
Pchina, edoucího oddělení p opagandy ok esním měs ě, k e ý jis é ázi
děje přichází do esnice, aby jako deus ex machina yřešil šechny nakupené
p oblémy, a aké e scénách osla y s any a Mao Ce- unga zá ě u ománu.
Spíše než k i ickou e lexí ozpo u mezi ideologií a eali ou je omán ep e-
zen ací oho, jak ideologie má za úkol y áře no ou eali u.
To o posels í au o ka p omí á do celko é ýs a by ománu. Vy cholením
příběhů obou ománech je maso é sh omáždění, na němž si da u ědomí
las ní sílu a zlomí moc esnického y ana. U Čou Li-poa je šak en o okamžik
kolek i ního hně u a os obození zas íněn množs ím dří ějších i na azují-
cích d ama ických epizod. Ting Ling kons uuje s ůj omán jinak, p acuje
39 Ting Ling, Na řece Sang-kan, s. 306.
Násilí na ces ě k mode ni ě 113
s pos upně budo aným napě ím, založeným na om, že č enář od počá ku
očeká á konečnou „lik idaci“, a šak pos upně na ůs á nejis o a, kdy o o
násilí nas ane a na koho dopadne. Ve yp á ění se pos upně odhalují kři dy
esničanů a zá o eň se pod li em ozho o ů se členy p aco ního oddílu
mění jejich pos oje a ědomí. Z mnohdy bojácných a apa ických chudých
olníků ys upuje po enciál zapoji se do e oluce a s á se no ými lidmi.
Napě í g aduje e 48. kapi ole, kdy je de ini i ně odhalený Čchien Wen-kuej
za čen a ze šech spadne předchozí ne ozhodnos a oba y.
P omyšlená ýs a ba ománu zře elně ema izuje Mao Ce- ungo u ezi
o ús řední oli násilí p ocesu osobního pře odu esničanů, k e é cholí e
„schůzi boje“, kdy esničané „zlého y ana“ eřejně ob iňují ze zločinů, su o ě
ho zmlá í a na ěky zba í důs ojnos i a au o i y. V ěch o scénách (kapi ola 49
a 50) se esničané nejen ms í, ale přede ším se idi elně os obozují z pou
s a é společnos i a s á ají se sebe ědomými jedinci a p og esi ní silou e spo-
lečnos i. No é řídní ědomí se p oje í zá ě u ománu, kdy se lidé začínají
cho a solidá ně, o ganizují se a sp a edli ě mezi sebou dělí maje ek (spo ,
k e ý při om aké znikl, se u o ná smí em). P oměněné ědomí esničanů
nejlépe ilus uje scéna, kdy poče ná skupina esnických mladíků seřazených
do oddílu odchází na on u dob o olně kopa zákopy p o komunis ickou
Osmou a mádu.
Ting Ling označuje p oměnu esničanů dobo ým e mínem an-šen. V něm
se spojuje men ální p oměna se změnou ma e iálních podmínek jako počá ek
„no ého ži o a“, jak an-šen překládají češ í překlada elé. Pojem ozšířený
dobo é p opagandě ýjimečně nemá pů od neologismech z překladů
ma xis ické li e a u y, ale pochází ze s a é enko ské slo ní zásoby. Fan-šen,
doslo a „pře á i se“, označuje p udký pohyb, jímž se člo ěk zba í oho, co
na něj doléhá, ma e iálním i ducho ním smyslu.40 V maois ické ein e p e-
aci s a ý ý az získá á no é kono ace – „pře á i se“ znamená se řás ze
sebe břemena bídy a s a ého myšlení, označuje os obození se z pou s a é
společnos i a zásadní p oměnu řídního ědomí.
Ting Ling byla s ědkem eálné si uace na enko ě a něk e é její aspek y,
če ně b u álního násilí, aké ýs ižně popsala. K u os mučení s a káře
nicméně ne e lek uje a násilí chápe jako p os ředek os obození. Rozuzlení
40
Podle zpomínky pamě nice Ja osla P ůšek na hodinách če by čínských ex ů 50. le
-
ech ys ě lo al an-šen jako přeměnu „ no ého člo ěka“ (Zla a Če ná, osobní ko-
munikace, 5. 3. 2024). V lido é démonologii se p udkým pohybem an-šen dokážou
nadpři ozená s oření p oměni člo ěka.
114 Válka, násilí, nábožens í
jejího ománu na p ní pohled ypadá laska ěji než případě Čou Li-poo y
Bouře, neboť au o ka nechá á z ý aného a poníženého Čchien Wen-kueje
ží . Ve sku ečnos i ale způsob, jímž komponuje násilí do s ého ománu íce
jako his o ickou nu nos než p oje běžného lidského odpo u ke zlu, je
ješ ě nesmiři elnější obhajobou násilí, k e ému dá á yšší, pozi i ní smysl
in encích Mao y eo ie.
Násilí mezi mode ni ou a adicí
Násilí během pozemko é e o my, jak ho kodi ikují oba omány, není uza ře-
nou kapi olou dějin z doby zakládání s á u. Zůs alo zakódo ané poli ickém
sys ému ČLR a komunis ické edení ho od oku 1949 pe iodicky y olá á
ůzných ep esi ních kampaních, jimiž se leninský sys ém ud žuje při
ži o ě.41 Také p o o kanonický s a us obou ománů osp a edlňujících násilí
e jménu společenského pok oku zůs á á pla nos i i dnes. P o eso p es-
ižní Pekingské uni e zi y Čchen Siao-ming e s ých nedá no publiko aných
dějinách čínské li e a u y zno u označuje ús řední oli násilí a poms y o-
mánech socialis ického ealismu za ý az poli ického u ědomění a součás
řídního boje, k e ý umožnil přechod k mode nímu společenskému zřízení,
socialismu.42
Násilí jako zásadní enomén čínské mode nizace nicméně není ýmyslem
komunis ické s any Číny a je mode ní čínské li e a uře od jejích počá ků
šudypří omné.43 Lu Sünů Bláznů deník z oku 1918 po ažo aný za zakla-
da elské dílo čínské li e a u y na ces ě k mode ni ě činí hla ním éma em
násilí da u namířené p o i jedno li ci.44 Au o zde o mou ik i ního deníku
mladého muže s iženého pa anoiou, k e ý žije h ůze, že bude sněden s ými
sousedy, symbolicky cha ak e izuje čínskou společnos spou anou s a ými
no mami jako „kanibalskou“.
45
Kolek i ní násilí jako cha ak e is ický ys a-
41 Dnes se en o yp s á em y olá aného násilí odeh á á cílených ú ocích p o i nekon-
o mním názo ům in e ne o ém p os o u. S ejně jako době „pozemko é e o my“ je
podněcuje s anický apa á a lidé ho yuží ají mo i o áni las ními zájmy a předs a ami.
42 Čchen Siao-ming, Čung-kuo ang- aj wen-süe ču-čchao [Hla ní p oudy čínské soudobé
li e a u y], Peking 2013, s. 42–43.
43 Téma u se ěnuje D. D. Wang, The Mons e Tha Is His o y. Zmiňuje aké omán Ting
Ling, ale jeho analýza se zaměřuje jiným smě em než en o článek.
44 Lu Sün, Vřa a; Polní á a, přel. Ja osla P ůšek, P aha 1951, s. 37–50.
45 Kanibalismus Číně eálně exis o al. Podle s ědec í misionářů a ces o a elů se i uální
pojídání masa zabi ého nepří ele zaos alých enko ských oblas ech p ak iko alo ješ ě
Násilí na ces ě k mode ni ě 115
diční společnos i Lu Sün zp aco á á i dalších po ídkách, kdy p o i sobě s a í
upý a su o ý da a osamělého jedince.46 Vyjadřuje ak pos oj společenské
eli y s mode ním zděláním, k níž sám pa řil, k e á hledala ces u k přeměně
zaos alé země mode ní s á založený na humanis ických hodno ách inspi-
o aných e opskou os ícenskou adicí.
Mo i kanibalismu, a šak s opačným hodno icím znaménkem, se obje uje
i obou analyzo aných dílech socialis ického ealismu, s ejně jako dalších
ománech o e oluci na esnici.
47
Ve ypja é scéně konečného zúč o ání
s mís ním y anem Bouři chudá žena udeří holí Chana Šes ého s ýkřikem
„Ty, – y jsi zabil mé dí ě!“. Nemá šak dos sil, aby ho loukla dál, a ak se
na něj hne „a zuby se zakousla do jeho amen a ukou, ne ědouc, jakým
způsobem by ylila s ůj mocný hně “.
48
Také ománu Na řece Sang-kan
au o ka použila mo i kanibalismu e ch íli, kdy cholí ú ok na s a káře na
schůzi boje. Lidé zuři ě bijící Čchien Wen-kueje si začínají u ědomo a řídní
po ahu s é poms y a s a káře „nená idí i p o o, že ho eď nemohou snís “.49
K p imi i nímu ýbuchu poms y pa adoxně dochází e ch íli, kdy se esni-
čané os obozují z pou s a é společnos i a s á ají se no ými, os obozenými
lidmi na ces ě k no ému společenskému řádu.
V Lu Süno ých očích je adiční společnos nelí os ným s ě em, kde jeden
poží á d uhého, e smyslu sociální nesp a edlnos i, hegemonie pa ia chální
mo álky a ducho ní omezenos i. P o Lu Süna k ajně ba ba ské násilí kaniba-
lismu ep ezen uje adiční společnos pok y ecky se zaš iťující ušlech ilou
mo álkou, za ímco e sku ečnos i d í člo ěka, poží á jeho indi iduali u
a p oměňuje ho součás upého da u. V ománech socialis ického ealismu,
přes ože se jeho au oři hlásili k Lu Süno u odkazu, se násilí da u naopak s á á
pozi i ní silou p ocesu his o ické změny a mo i p imi i ní ouhy zah yz-
nou se do masa „mís ního y ana“ a řídního nepří ele se s á á cholným
okamžikem os obození z pou s a é společnos i.
p ní polo ině 20. s ole í. Za Kul u ní e oluce byl s ědkem kanibalismu odlehlé
jihozápadní p o incii Guangxi aké spiso a el Zheng Yi ( iz jeho Sca le Memo ial. Tales
o Cannibalism in Mode n China, Boulde 1996).
46 Lu Sün, Vřa a; Tápání, přel. Be a K ebso á, P aha 1954.
47 Česky aké Wang Si-ťien, Pře a . Vyp á ění o om, jak se Lo oso ém Rybníce šecko
z g un u změnilo, přel. Augus in Palá , P aha 1953; Čao Šu-li, Vesnice Li mění ář, přel.
Se gej Machonin, P aha 1950. Mo i u kanibalismu li e a uře p ní půle d acá ého
s ole í se ěnuje aké D. D. Wang, The Mons e Tha Is His o y.
48 Čou Li-po, Bouře, s. 221.
49 Ting Ling, Na řece Sang-kan, s. 306.
116 Válka, násilí, nábožens í
D ě ak odlišné ýznamo é asociace spojené se s ejným ex émním mo-
i em – a s násilím a su o os í obecně – nás při ádějí k omu, jak po Kul-
u ní e oluci gene ace bý alých udých ga dis ů přehodnoco ala poje í
mode ni y Číně. B u ální násilí Kul u ní e oluce, jehož se dopouš ěla
mládež odcho aná na li e a uře socialis ického ealismu e íře pok ok,50
spolu s pře á ající zaos alos í enko a edly 80. le ech minulého s ole í
k odmí nu í maois ické e ze „mode ni y“. S alo se ak deba ách na ela-
i ně bezpečné půdě li e á ních časopisů, k e é kolek i ní násilí za Kul u ní
e oluce duchu Lu Süno a pohledu na adiční společnos ys ě lo aly
b u ali ou pře á ající z předmode ní doby. Filoso a li e á ní k i ik Liou
Siao-po, později nosi el Nobelo y ceny mí u, k e ý nakonec oku 2017 zemřel
Číně e ězení, ehdy om o duchu o mulo al názo , že Čínu s up do
mode ni y ep e čeká.
Se zesílenými ep esemi p o i nezá islým názo ům po nás upu Si Ťin-
-pchinga na pos gene álního ajemníka s any oce 2012 je podobná dis-
kuse o čínské mode ni ě nemysli elná, p oblém šak zůs á á s ále ži ý. Si
Ťin-pching ho řeší s ou eo ií „mode nizace čínského ypu“, k e ou čínská
zah aniční poli ika p opaguje oz ojo ých zemích a pos upně se dos á á
i do odbo né li e a u y na Západě. V domácím p os ředí šak není p o diskusi
o p oměnách Číny e 20. s ole í p oduk i ní a zůs á á sloganem zas í ajícím
pods a u ěci.
50 Násilné p ak iky inspi o ané Mao ou Zp á ou z Chu-nanu za Kul u ní e oluce e s ých
memoá ech popisuje bý alý udý ga dis a Liang Cheng (Liang Cheng – Judi h Shapi o,
Bouři se je sp á né, přeložil a předmlu u napsal Ma in Hála, P aha 1994).
Violence on he Pa h o Mode ni y
Two Chinese No els on Land Re o m
summa y
The p esen a icle discusses wo classics o Chinese socialis ealism om
1948, Zhou Libo’s Hu icane and Ding Ling’s Sanggan Ri e (also The Sun
Shines o e he Sanggan Ri e ), which depic land e o m in no h eas e n
China sho ly be o e he Communis ic o y in he ci il wa and he es ab-
lishmen o he People’s Republic o China. Bo h no els, la e awa ded he
S alin Peace P ize in he So ie Union, we e selec ed as classics o he PRC
li e a u e. They we e ansla ed in o se e al languages and widely ci cula ed
in e na ionally, including in he o me Czechoslo akia. In ecen schola ship
(mos p ominen ly B ian DeMa e 2019) due o many de ails u h ul o e-
ali y he no els ha e been exploi ed as sou ces o his o ical esea ch abou
he ac ual land e o m, and also we e e lec ed upon as pa o he ounding
my h o he new Chinese s a e (Je ey A. Ja ed 2022). This s udy employs
a di e en pe spec i e and explo es he no els as examples o Yan’an li e a-
u e asked wi h ecas ing he con empo a y e en s in no ma i e o m and
an exp ession o he Pa y ideology unde s ood as a guiding o ce o social
ans o ma ion. Thema ic and o mal analysis o he no els poin s o he
cen al ole o o ganized and ca e ully calcula ed iolence in he ideology and
p ac ice o Chinese e olu ion ollowing and adap ing he Ma xis -Leninis
model o he condi ions o u al China. Bo h no els, each in a sligh ly di e en
way, hema ise he idea o his o ical necessi y in which iolence plays he
ole o a ca alys , opening he way o ine i able p og ess owa ds a highe
s age o socio-economic e olu ion mo ing in he di ec ion o socialism. In
conclusion, he s udy ames he ideology o iolence as a p econdi ion o
social change in a b oade ques ion o e lec ions on China’s mode n ans-
o ma ion as exp essed in deba es abou Chinese mode ni y and adi ion
sho ly a e he Cul u al Re olu ion.
In he i s pa , building on ecen his o ical esea ch he s udy sum-
ma izes he e en s o he 1946–1948 land e o m in no h eas e n China. I
ocuses on he na u e o land e o m as a “mo emen ” (yundong), i.e. a coo -
118 Válka, násilí, nábožens í
dina ed p ocess led by Communis Pa y cad es in which he peasan s we e o
acqui e a new class consciousness, ee hemsel es om he shackles o he
old socie y and by his pe sonal ans o ma ion in o “ e olu iona y masses”
become he d i ing o ce o his o y in he spi i o he Pa y dogma. This
includes he ole o Mao Zedong’s heo y o class di ision and class s uggle,
including he signi icance o he amous 1927 “Repo on an In es iga ion
o he Peasan Mo emen in Hunan”.
The analysis o he wo no els is con ex ualized in he pe sonal back-
g ound o he au ho s as Communis Pa y membe s and land- e o m ac i -
is s who we e membe s o he wo k eams guiding poo peasan s o iden i y
wi h hei class consciousness, mobilize hem, and ul ima ely o e see he
e olu iona y i ual o iolence and he liquida ion o “ eudal o ces” in he
coun yside. Such cad es and ac i is s we e also he p ima y a ge audience
o which he no els we e in ended as ex s o ins uc ion and inspi a ion.
The pa icula ole o he au ho s and hei audience in he mobiliza ion o
he u al popula ion condi ion he speci ic concep ion o “ ealism” employed
by bo h Zhou Libo and Ding Ling, which ecas s elemen s o documen a y
e isimili ude in o no ma i e na a i es subo dina ed o he heo y o Com-
munis e olu ion.
Bo h no els a e se in illages unde going he land e o m unde he
guidance o Communis Pa y dispa ched wo k eams a i ing om nea by
owns. Al hough each w i e ells his o he own s o y wi h a dis inc g oup
o main p o agonis s and speci ic plo s, hey bo h ollow he same sc ip as
he wo k eams did in eali y, and depic he same p ocess in which a wo k
eam i s su eys he local si ua ion and sea ches o ic ims o opp ession,
makes iends wi h and g adually mobilizes he poo peasan s, o ganizes
hem and e en ually helps o p epa e a s uggle mee ing a which he e il
landlo d is exposed, humilia ed and bea en up by he peasan s (and in he
case o he Hu icane e en ually execu ed). In conclusion s uggling he
landlo d is celeb a ed as he des uc ion o eudalism in he illage which
enables he beginning o he new e a.
The desc ip ion o he ac i i ies o he wo k eams in he no els is consis-
en wi h con empo a y es imonies, such as William Hin on’s Fanshen, as
well as ecen esea ch based on a chi al sou ces. Howe e , unlike he his o -
ical esea ch documen ing also he o en chao ic and ambi alen si ua ions
and unp edic ed e en s du ing he wo k eams e o s o s eamline he
class consciousness and class ha ed, he au ho s o hese no els s anda dize
Violence on he Pa h o Mode ni y 119
he eal p ac ices and p o ide no ma i e na a i e o he awakening o he
e olu iona y masses o e olu iona y iolence, in which hey ans o m
hemsel es in o new people i o he new socie y.
Close eading o he wo no els in e ms o how hey cons uc eali y and
con ey hei ideological message e eals di e ences in he way bo h au ho s
con ey he same sc ip o u al e olu ion. In e ms o s o y cons uc ion,
cha ac e s concep ion and indi idual plo s, Hu icane is a simple and s aigh -
o wa d s o y o s uggle be ween good and e il in he spi i o popula
li e a u e. Equally s aigh o wa d is he e he e e ence o Mao’s “Hunan
Repo ” om which Zhou Libo bo owed he i le o he no el and a sho
quo a ion in he e y beginning.
In con as , Ding Ling’s no el p esen s he same ideology in a mo e sub le
and hough ul manne . He cha ac e s and na a i e ep esen he o e h ow
o eudal o ces and e olu iona y ans o ma ion in he coun yside as a e-
sul o an uneasy sea ch and only g adual awakening o he peasan s o he
na u e o class s uggle. Ding Ling cap u es he hesi a ion, unce ain y and
mis akes on he pa o he illage s, including he unc iona ies o he p o-
g essi e unions, who in he beginning o he no el do no ul il he ideals o
e olu iona y masses ha Mao w i es abou in his Hunan Repo . Ding Ling
is clea ly being ue he e o he complex eali ies she he sel expe ienced
in he coun yside, and i we se aside he o e all ideological amewo k,
The Sang-kan Ri e could be some imes ead as a e lec ion on he incom-
mensu abili y o Mao Zedong’s heo y o peasan e olu ion wi h he ac ual
si ua ion in he coun yside. Howe e , he au ho was indeed consciously
w i ing p opaganda o he Pa y ideology and poli ics, as i is ully e ealed
in he cha ac e o Com ade Zhang Pin, he head o he p opaganda depa -
men in he dis ic own, who comes o he illage a a ce ain s age o he
plo as a deus ex machina o sol e all he p oblems. The concluding scenes
o celeb a ion o he Pa y and i s leade Mao Zedong a e also unequi ocal.
Thus a he han a c i ical e lec ion on he con adic ion be ween ideology
and eali y, he no el is ul ima ely an a emp a hones ep esen a ion o
how ideology o e comes obs acles in eal li e and e en ually succeeds in
c ea ing a new eali y.
Ding Ling p ojec s his message in o he o e all cons uc ion o he no el.
Unlike Zhou Libo’s Hu icane in which i is e iden since he e y beginning
who is he illain h ough his exagge a ed c imes o killing and aping, he
Sanggan Ri e is mo e nuanced. Ding Ling g adually builds ension based
120 Válka, násilí, nábožens í
on eade ’s an icipa ion o he inal “liquida ion” o he landlo d, ye unce -
ain y abou when he iolence will occu and on whom i will all. The local
y an is no as colou ul a c ime as Han Laoliu in Zhou Libo’s no el, and
his unmasking akes ime and some e o s o he wo k eam as well. In he
end, Qian Wengui is e ealed as he objec o he “s uggle”, who is no as
a kille and apis , bu as one o he poo peasan s says “ ep esen a i e o
housands o yea s o eudal opp ession” in he illage.
As Ding Ling’s na a i e p og esses, he o iginally o en ea ul and ap-
a he ic poo peasan s disco e hei po en ial o join he e olu ion and
become new people, and his ans o ma ion ully ealized in he explosion
o iolence agains he e il y an in he g ea s uggle mee ing is he main
opic o he no el. Unlike Zhou Libo, Ding Ling composes he iolence du ing
he “ inal showdown wi h eudalism” no as a ic o y in he s uggle agains
e il enemy, bu a he as a conc e iza ion o he cen al idea o Mao’s heo y
ha he ac o iolence i sel is a necessa y pa o he peasan ’s pe sonal
ans o ma ion as a p econdi ion o he es ablishmen o he new socio-eco-
nomic o ma ion.
In he conclusion, his s udy wi h e e ence o Da id Wang’s 2004 mono-
g aph b ie ly men ions he cen ali y o he mo i o c uel iolence in mode n
li e a u e since Lu Xun’s “Dia y o a Madman”. Unlike he no els o socialis
ealism, which glo i y iolence and iew i as a necessa y p econdi ion o
he eme gence o a new and jus socie y, Lu Xun in his g ound b eaking s o-
y unde s ood iolence as a sinis e legacy o he old socie y, he demise o
which is necessa y o he ans o ma ion o China in he spi i o humanism
and espec o he indi idual. In he 1980s, he dual ela ionship o iolence
in mode n Chinese li e a u e led some in ellec uals in ol ed in deba es abou
Chinese mode ni y o belie e ha iolence in he name o e olu ion does
no open he pa h o p og ess and mode ni y, bu a he p ese es he be-
ha iou al pa e ns o he old socie y om which China mus b eak ee. Gi en
he cu en poli ical si ua ion in China, deba e abou he ambi alen na u e
o socialis e olu ion on China’s oad o mode ni y is no possible a he
momen . Cu en CCP Sec e a y Gene al Xi Jinping indi ec ly add esses he
issue wi h his concep o “Chinese ype mode nisa ion”. While his concep
is expo ed globally, i does no help sel - e lec ion in China abou he na u e
o i s pain ul oad o become a powe ul mode n s a e.
Violence on he Pa h o Mode ni y 121
Bibliog a ie / Bibliog aphy
Anagnos , Ann, Na ional Pas -Times. Na a i e Rep esen a ion and Powe in Mode n China,
Du ham (NC) 1997.
Belden, Jack, China Shakes he Wo ld, New Yo k 1949.
Benne , Go don, Yundong. Mass Campaigns in Chinese Communis Leade ship, Be keley
1976.
Čao Šu-li, Vesnice Li mění ář, přel. Se gej Machonin, P aha 1950.
Čchen Siao-ming, Čung-kuo ang- aj wen-süe ču-čchao [Hla ní p oudy čínské soudobé li e-
a u y], Peking 2013.
Čou Li-po, Bouře, přel. Be a K ebso á, P aha 1951.
Čou Li-po, Bouře, II, přel. Oldřich K ál a Ma a Ryša á, P aha 1958.
Čou Li-po, Pao- eng čou-jü, Cha bin 1948.
DeMa e, B ian James, Land Wa s. The S o y o China’s Ag a ian Re olu ion, S an o d 2019.
DeMa e, B ian James, Mao’s Cul u al A my. D ama T oupes in China’s Ru al Re olu ion,
Camb idge 2017.
Dikö e , F ank, The T agedy o Libe a ion. A His o y o Chinese Re olu ion, 1945–57, London
2013.
Feng Tianyu, Rein e p e ing China’s „Feudal Socie y”, Jou nal o Chinese Humani ies 1
(2015), s. 25–50.
Feue we ke , Yi- si Mei, Ding Ling’s Fic ion. Ideology and Na a i e in Mode n Chinese
Li e a u e, Camb idge (Mass.) 1982.
Hin on, William, Fanshen. A Documen a y o Re olu ion in a Chinese Village, New Yo k
1966.
Hsia, Chih- sing, The Classic Chinese No el. A C i ical In oduc ion, Blooming on 1980.
Che Ťing-č‘ a Ting I, Dí ka s bílými lasy. H a o šes i dějs ích, přel. Augus in Palá , P aha
1951.
Jang Kuej-sin, Ting Ling pching čuan [Ži o opis Ting Ling], Čchung-čching 2001.
Ja ed, Je ey A., Righ eous Re olu iona ies. Mo ali y Mobiliza ion and Violence in he
Making o he Chinese S a e, Ann A bo 2022.
Jen Ťia-jen, Tchaj-jang čao caj Sang-kan che šang jü Ting Ling e čchuang-cuo ke-sing [Slun-
ce s í í na řeku Sang-kan a osobi ý ů čí přís up Ting Ling], Aj s‘-siang (12. 5. 2016).
King, Richa d, Miles ones on a Golden Road. W i ing o Chinese Socialism 1945–80, Van-
cou e 2012.
Lippe , Wol gang, En s ehung und Funk ion einige chinesische ma xis ische Te mini.
De lexikalisch-beg i liche Aspek de Rezep ion des Ma xismus in Japan und China,
Wiesbaden 1979.
Lu Sün, Vřa a; Polní á a, přel. Ja osla P ůšek, P aha 1951.
Lu Sün, Vřa a; Tápání, přel. Be a K ebso á, P aha 1954.
Mao Ce- ung, Rozho o y o li e a uře a umění. P oje ke spiso a elům, přel. Vě a a Zdeněk
H dličko i, 2. yd., P aha 1955.
Mao Ce- ung, Zp á a o p ůzkumu olnického hnu í p o incii Chu-nan, in: Mao Ce- ung,
Vyb ané spisy, I, z uš iny přel. Ja mila F omko á, P aha 1953, s. 25–74.
Noelle , Ma hew, Powe o e P ope y. The Poli ical Economy o Communis Land Re o m
in China, Ann A bo 2020.
Peppe , Suzanne, Ci il Wa in China. The Poli ical S uggle, 1945–1949, Be keley 1978.
128 Válka, násilí, nábožens í
Všech 184 žen z Lidic bylo odděleno od s ých dě í a posláno do koncen -
ačního ábo a Ra ensb ück. Dílem již áboře, dílem během pochodu sm i
na konci álky 53 žen zahynulo. Ze 100 dě í bylo 83 odesláno do koncen ač-
ního ábo a Lodži a od ud do Chelmna, kde byly zabi y mobilních plyno-
ých komo ách. Masak přežilo pouze 17 lidických dě í, k e é byly předem
yb ány podle aso ých k i é ií a poslány do z láš ních ábo ů nebo předány
německým odinám (SS) k poněmčení.18
Lidice jako celos ě o ý symbol
P á ě ono sys ema ické a důsledné y ažďo ací a yhlazo ací běsnění, k e é
bylo úředně oznámeno českému ná odu a – p os řednic ím sez aných no i-
nářů – následně celému s ě u, je ím, co odlišuje Lidice od isíců ypálených
a yhlazených esnic Polsku (dopiso a el F ank u e Allgemeine Zei ung
/FAZ/ e Va ša ě Kon ad Schulle č enářům oce 2022 připomněl, že nacis é
yhladili Polsku přes 500 esnic za sk ý ání Židů nebo jejich podpo u), na
Uk ajině, kde např. jen měs ečku Ko juki ka bylo oku 1943 za ažděno
6 700 oby a el,
19
nebo Řecku (obce Komeno Kala y a, Dis omo)
20
a co olik
šoko alo oby a els o e s obodných zemích. Jednalo se o p ní případ ak o
cíleného yhlazení celé esnice, zahlazení šech s op její exis ence a okázalé
oznámení zločinu celému s ě u. Vě šinu os a ních b u álních masak ů nacis é
p ezen o ali jako kola e ální škody álky nebo jako součás boje p o i pa yzá-
nům. S mnoha případy se nad o ná odní i s ě o á eřejnos mohla seznámi
až po skončení álky. Vyhlazení Lidic, mís a, k e é žádném případě nebylo
„daleko na ýchodě“ či „kdesi na Balkáně“, ale cen u dří e demok a ické
E opy, se ak již oce 1942 s alo symbolem sys ema ických okupačních
zločinů nacis ického ežimu.
Reakce občanů s obodného s ě a na en o ře í říší halasně ohlášený zločin
byla ychlá a in enzi ní. Nejenže bylo mnoho spojeneckých bomb u čených
p o Německo už dělníky muničních o á nách nebo pak mechaniky na le-
iš ích označeno nápisem „za Lidice“. Dokonce i dě i dos aly při kř u jméno
18 Jolana Macko á – I an Ul ych (ed.), Osudy lidických dě í. Vzpomínky, s ědec í, doku-
men y. Podle yp á ění a zpomínek lidických žen a dě í, Nymbu k 2004.
19
Дмитро Вєдєнєєв, 1 березня 1943. Корюківка. Імена нацистських катів стають
відомі, Is o ična p a da (online), 1. 3. 2013.
20 Ka eřina K álo á, Das Ve mäch nis de Besa zung. Deu sch-g iechische Beziehungen sei
1940, Köln – Weima – Wien 2016, s. 52–58.
Lidice. Symbol nacis ického e o u 129
Lidice! Po Lidicích se přejmeno á aly i obce a č i, aby se na o o jméno
nezapomnělo po celém s ě ě: již při d uhém ý očí masak u si b azilské
měs ečko Vila Pa ado změnilo jméno a od é doby se jmenuje Lidice. Později
přibyly San Je ónimo-Lídice Mexico Ci y, Lidice ame ickém s á ě Illinois
a Lídice de Capi a Panamě. Č i s náz em Lidice se nacházejí aké Limě
(Pe u), Ca acasu (Venezuela) a Gan Ya neh (Iz ael).
Sociálně angažo aný anglický žido ský lékař Ba ne S oss (1899–1967)
založil pouhý měsíc po yhlazení Lidic e s ředoanglickém měs ě S oke-on-
-T en nedaleko Co en y inicia i u Lidice Shall Li e. Z ní znikl ýbo p o
obno u Lidic, k e ý sla nos ně zahájil činnos září 1942 za pří omnos i
českoslo enského exilo ého p eziden a Ed a da Beneše. S ossů ýbo ini-
cio al sbí ku mezi anglickými ho níky, níž se yb ala čás ka, k e á posléze
pok yla polo inu nákladů na po álečnou obno u zničené obce.
Lidice ak s oupily do po álečné é y jako „celos ě o ě za edený“ symbol
nacis ického e o u a poh dání lidmi. Vzhledem k é o symbolické oli Lidic
bylo p o Českoslo enskou po álečnou epubliku nap os o nezby né přijmou
příslušná p ak ická opa ření, aby se Lidice sku ečně s aly – ži ým – pamá ní-
kem. V é ch íli bylo jejich jméno připomínkou agédie i po ážky zla.
Lidice bezp os ředně po álečném období
P ní p ak ické k oky měly elmi jednoduchou a ozumnou logiku: přeži ší
lidické ženy a dě i byly zach áněny a alespoň něk eří (!) z hla ních pacha elů
byli souzeni, odsouzeni a pop a eni: přede ším F ank,21 SS-Obe s u mbann-
üh e a eli el SD P aze Wal e Jacobi
22
a SS-Haup s u m üh e a šé ges a-
pa Kladně Ha ald Wiesmann.
23
Jiní zmizeli Německu (např. šé p ažského
ges apa Ho s Böhme) nebo je ep e později spojenci ydali z Německa do
Českoslo enska (např. SS-Obe s u m üh e a šé úřado ny SD Kladně Max
Ros ock).
K á ce po skončení álky byly aké zahájeny p áce (z p os ředků b i ské
nadace a českoslo enského s á u) na ýs a bě „No ých Lidic“ bezp os řední
blízkos i yhlazené obce, jejíž plocha se nyní p oměnila pamá né mís o.
21 R. Küppe , Ka l He mann F ank, s. 397–402.
22
Dalibo K čmář, Wal e Jacobi. „Vyslo eně in elek uální yp“ čele p o ek o á ního SD,
Te ezínské lis y 39 (2011), s. 28–52.
23 K Wiesmanno i s o . Václa K ů a, Pe sonální obsazení kladenské služebny německé
ajné s á ní policie (Ges apa), Slánský obzo 12 (2004), s. 79–96.
130 Válka, násilí, nábožens í
Již oce 1947 se přeži ší se s ými (no ými) odinami mohli spolu s dalšími
občany usadi no é obci.
Sla nos ní připomínka agédie Lidicích začala již oce 1945. Vojáci
Rudé a mády z p apo u pluko níka Panko a pos a ili u h omadného h obu
lidických mužů dočasný pamá ník, k e ý byl odhalen 3. če na 1945. P ní
zpomínko é obřady následo aly o ýden později. Na mís ě zlik ido ané
esnice byl pak na počá ku 50. le 20. s ole í zřízen s á ní pamá ník. Sou-
časně byla z inicia i y ýše zmíněného b i ského lékaře Ba ne a S osse,
k e ý se mezi ím s al poslancem za Labou is ickou s anu Dolní sněmo ně
a předsedou B i sko-českoslo enské společnos i, Lidicích založena ob o ská
ůžo á zah ada. Měs a a o ganizace z 32 zemí s ě a (zejména z Velké B i ánie)
da o aly Lidicím celkem 29 000 keřů ůží.
Rein e p e ace Lidic během s udené álky
Od počá ku padesá ých le šak českoslo enský komunis ický ežim za-
čal humanis ickou paměť na nacis ický zločin a jeho obě i zámě ně měni
mnohonásobný mý us:24 Pop a ení muži, mezi nimiž bylo mnoho ho níků,
byli nyní s ylizo áni ( ozpo u s řečí p amenů) jako odbojáři z řad dělnické
řídy.
25
Výs a ba Lidic (o zásadním inančním podílu b i ských ho níků
se již nemlu ilo) se oz inula me a o u socialismu ybudo aného podle
so ě ského zo u. P a idelné zpomínko é dny, na nichž ys upo ali ysocí
předs a i elé komunis ické s any a s á u, nyní již s ou é o ikou nesměřo aly
p o i nacismu, ale p o i současnému západnímu, přede ším ame ickému, ale
i západoněmeckému „impe ialismu“.26
A ak přes ože bylo Lidicích k 20. ý očí agédie o e řeno muzeum é o
his o ické událos i, byla při osla ách s ále méně zmiňo ána agédie z lé a
24 E a Pluhařo á-G igiené, Lidice-Ikonog aphie. De Gedäch niso Lidice und seine bild-
liche Rep äsen a ion in de sozialis ischen Tschechoslowakei, in: „Ze s ö e des Schwei-
gens“. Fo men küns le ische E inne ung an die na ionalsozialis ische Rassen- und Ve -
nich ungspoli ik in Os eu opa, ed. F ank G üne – U s He ich, Köln 2006, s. 479–494,
zde s. 481nn.
25 Jediní mužš í odbojáři z Lidic – ojáci českoslo enské a mády e Velké B i ánii Jose
S říb ný a Jose Ho ák – álku přežili a á ili se domů. B zy po komunis ickém pře a u
byli p ohlášeni za b i ské špiony. Jednomu se podařilo opě up chnou do Anglie, d uhý
z nich byl u ězněn. S o . E. Pluhařo á-G igiené, Lidice-Ikonog aphie, s. 483.
26
Pe Kou a, „Byli o ašis ič í azi podpo o aní meziná odním kapi alismem“. P oměny
in e p e ace lidické agédie po Úno u 1948 a její yuži í komunis ické p opagandě,
Ma ginalia His o ica 3, č. 2 (2012), s. 49–58.
Lidice. Symbol nacis ického e o u 131
1942 a pie ní akce se mís o oho ěno aly „impe iálním álkám“ (např. álce
e Vie namu). To se p oje ilo zejména e ýbě u poz aných hos ů, jako byl
kubánský dik á o Fidel Cas o. É os ouhy po mí u, o mulo aný po skončení
s ě o é álky, se ak p ůběhu s udené álky p oměnil é o iku boje: Mí
sice nadále zůs á al cen u pozo nos i, do popředí se šak s ále íce dos á-
al so ě ský na a i „ í ězs í a mí u“. Později byla ši a „Lidice“ yslo eně
dekonk e izo ána a přeměněna na obecný „boj za mí “. Příkladem je píseň
Lidice a ují, k e á byla oce 1975 u edena na Fes i alu poli ické písně
se e očeském Sokolo ě. Píseň, k e ou na ex Vlas imila Hály složil Pe
Buko ský a nazpí ala Hana Talpo á, zůs ala po innou s álicí ozhlaso ého
p og amu až do oku 1989.
Během s udené álky se o iciální připomínka Lidic s ala součás í s á ní
zpomínko é p opagandy. Vý oční akce pořádala KSČ a s ní spojený S az
p o i ašis ických bojo níků. S ím o ý ojem sou isela aké zámě ně no á
s ylizace přeži ších lidických žen, k e é se s aly eřejně známými osobnos mi:
Zás upkyně „Lidických žen“ byly dosazeny do yšších poli ických unkcí, nej-
p e zejména ženském hnu í, za no malizace pak do českých i ede álních
zas upi elských sbo ů, a dokonce i do nej yšších o gánů KSČ.27 V 80. le ech
20. s ole í byla Lidicích zahájena s a ba obřího pamá níku podle p ojek u
F an iška Ma ka z oku 1962. V de adesá ých le ech 20. s ole í z něj zůs ala
s á z ezi ělá kos a, k e á naznačo ala nejasný osud oho o zámě u. Objek
byl nicméně oku 2004 s a ebně dokončen. Dnes obsahuje přede ším mu-
zeum s mul imediální expozicí A ne inní byli inni…, o e řenou oku 2005.
Komunis ická sp a edlnos aneb případ Max Ros ock
Exemplá ním důkazem, že o iciální pamě i poúno o ého komunis ického
ežimu h ál e o z oku 1942 b zy již jen pod užnou oli, je případ jednoho
z nejho ších nacis ických ahů z Lidic: SS-Obe s u m üh e Max Ros ock, bý-
alý eli el Siche hei sdiens u SS Kladně a mnohonásobný álečný zločinec
27 Nej ý aznějším příkladem je u Ma ie Ja ošo á, od oku 1957 ajemnice, esp. před-
sedkyně MNV Lidicích, le ech 1969–1976 po Gus ě Fučíko é předsedkyně Českého
s azu žen, le ech 1970–1974 mís opředsedkyně Českoslo enské ady žen, le ech
1976–1989 členka Ús řední kon olní a e izní komise Ús ředního ýbo u KSČ, od
oku 1969 poslankyně, posléze mís opředsedkyně České ná odní ady a od oku 1971
poslankyně Sněmo ny ná odů Fede álního sh omáždění. V oce 1989, esp. lednu
1990 eške é poli ické unkce až na předsednic í MNV Lidicích opus ila.
132 Válka, násilí, nábožens í
(řadu maso ých ažd spáchal okupo ané F ancii), byl oce 1946 za čen
příslušníky US A my C iminal In es iga ion Command (CIC). Ros ock byl po
ná očných yjedná áních s ancouzskou okupační mocí Německu oce
1949 ydán Českoslo ensku. F ancie ehdy uznala, že přese še, co Ros ock
spáchal e F ancii, byla jeho účas na y aždění Lidic zločinem zá ažnějším
a symbolicky ýznamnějším.
28
Ros ock byl šak českoslo enskou jus icí
pos a en před soud až oce 1951: S alo se ak ep e po é, co ancouzská
s ana opako aně zdů aznila naléha os oho o případu. Kauza se šak nadále
lekla. Nakonec byl Ros ock odsouzen k es u sm i za hned několik bodů
obžaloby. Z yze p á ních dů odů měl šak bý pop a en pouze na základě
s ých činů spáchaných Lidicích.
V s pnu 1953 byla jeho již přip a ená pop a a nečekaně a na poslední ch í-
li odložena. Dne 14. září 1953 pak ozhodl poli ický sek e a iá ÚV KSČ ( e-
dený nejmocnějšími muži s any a s á u, a dodejme bý alými koncen áčníky,
An onínem Zápo ockým a An onínem No o ným) o změně Ros ocko a es u
sm i na doži o í.
29
Za ím o ozhodnu ím, k e é u í ala českoslo enská
ajná služba, lze p a děpodobně předpokláda odpo ídající příkaz z Mosk y.
Nějaké humani á ní ohledy u neh ály ani nejmenší oli: Komunis ický ežim
om o období sé io ě pop a o al s é ( eálné i domnělé) českoslo enské
odpů ce (p eziden epubliky Zápo ocký podepsal jen oku 1953 celkem
řice sedm ozsudků sm i). Nedos i šak na om: Ros ock byl oce 1960
p eziden em No o ným plně amnes o án a následně poslán jako agen ajné
služby do Spolko é epubliky. Tam pak ne ušeně žil B émách až do oku
1986 a pobí al penzi jako bý alý příslušník německé policie. Sp a edlnos
p o Lidice edy od komunis ického pře a u oku 1948, esp. přinejmenším
od oku 1953 již neh ála žádnou oli.30
Lidice česko-německém z ahu do oku 1989
Na o ázku, jakou oli h ály Lidice česko-německých z azích padesá ých
až osmdesá ých le ech 20. s ole í, je ob ížné odpo ědě . Špičko í poli ici
28
Jiří Plachý, Případ F i z. Válečný zločinec Max Ros ock jako agen S B (Seši y Úřadu
dokumen ace a yše řo ání zločinů komunismu 5), P aha 2002, s. 14–26 a 38–54.
29 Připomeňme, že Zápo ocký byl do 21. 3. 1953 českoslo enský minis e ský předseda,
po é p eziden a až do s é sm i oku 1957 aké člen předsednic a KSČ. No o ný byl
od oku 1953 p ním ajemníkem KSČ a od oku 1957 aké p eziden em epubliky.
30 J. Plachý, Případ F i z, s. 46 a 62.
Lidice. Symbol nacis ického e o u 133
a s á ní o gány Spolko é epubliky si jen pomalu a ne ady začaly koncem
60. le u ědomo a , že aké poli ická ges a a symbolické ak y mohou, esp.
měly by bý součás í z . Os poli ik, edy no é, ak i ní německé poli iky ůči
So ě skému s azu a p os řednic ím Mosk y i k jeho azalům. Zlomem u byl
z hlediska za edené západoněmecké poli iky „skandál“ ze 7. p osince 1970,
když sociálnědemok a ický kancléř Willy B and (z olen Spolko ým sněmem
21. října 1969) při s á ní ná š ě ě Va ša y spon ánně a mimo p o okol poklekl
e Va ša ě před pomníkem po s alcům žido ském ghe u z oku 1943.31
Zahájení podobné symbolické poli iky ůči Českoslo ensku šak Bonnu
nebylo na pořadu dne. Os a ně ani e z ahu k ě šímu a p o Německo důle-
ži ějšímu Polsku již nedošlo k dalším podobným p oje ům: Německý masak
200 000 a ša ských ci ilis ů po po ážce Va ša ského po s ání na podzim
oku 1944 nebyl německou ládou ani diplomacií ema izo án až do é y
Angely Me kel, edy do 21. s ole í. Sku ečný, ědecký a ná azně i poli ický,
dialog s bezp os ředními ýchodními sousedy Německa o agické minulos i
začal bý , a o s nemalými p oblémy, spolko ou ládou eden až po e oluci
podzimu 1989, esp. po sjednocení Německa oku 1990. Až do é doby edla
Spolko á epublika e z ahu k menším ýchodním sousedům (její z ah
k Honecke o ě NDR nechme jako speci ický případ s anou) poli iku síly,
opřenou o hluboké zájemné, hospodářsky mo i o ané po ozumění s Mo-
sk ou, esp. o osobní přá els í klíčo ých západoněmeckých a so ě ských
p o agonis ů. Již ú odní ázi Os poli ik, edy ješ ě za lády elké koalice
bý alého nacis y Ku a Geo ga Kiesinge a (CDU) se sociální demok acií, kde
byl Willy B and minis em zah aničí, o pla í o B and o ých íce než s deč-
31 B and o o ůznými způsoby in e p e o ané ges o nedošlo jednoznačného souhlasu
ani německé poli ice a názo o ě ozdělené eřejnos i, ani německých žido ských
k uzích, již p o o, že B and na polskou žádos předem ze s ého dop o odu yloučil
eške é Židy. Ges o nebylo í áno ani Gomulko ou s á ní a s anickou ep ezen ací,
k e á le ech 1968–1970 p o áděla Polsku d as ickou an isemi skou čis ku. K B and-
o u „pokleknu í“, jeho spon ánnos i nebo cílenos i, jeho psychologickým, poli ickým,
ikonog a ickým a dalším aspek ům i mediální ecepci dnes exis uje íce než ozsáhlá
německá a polská publicis ika i odbo ná li e a u a. S o . Adam K zemiński, De Knie-
all. Wa schau als E inne ungso deu sch-polnische Geschich e, Me ku 54, č. 11
(2000), s. 1077–1088; Ch is oph Schneide , De Wa schaue Knie all. Ri ual, E eignis
und E zählung, Kons anz 2006; Nicola Hille, Willy B and s Knie all. Die poli ische Be-
deu ung, emo ionale Wi kung und mediale Rezep ion eine symbolischen Ges e, in:
E inne ungso e, My hen und S e eo ypen in Eu opa. Miejsca pamięci, mi y i s e eo ypy
w Eu opie, ed. Heidi Hein-Ki che , B eslau 2008, s. 163–184; Alexande Beh ens (ed.),
„Du e B and knien?“ De Knie all in Wa schau und de deu sch-polnische Ve ag.
Eine Dokumen a ion de Meinungen, Die z – Bonn 2010.
134 Válka, násilí, nábožens í
ných z azích s Leonidem B ežně em od lé a 1969. To B and o i následně
do olilo koncipo a a k podpisu při és smlou y s moske skými sa eli y
podobě, k e á byla p o kancléře i p o Německo řadě ohledů ýhodnější
než p o p o is any.32
Ani o las nebyly om o smě u lepší z ahy Českoslo enska s NDR. Ani
„an i ašis ič í“ ýchodoněmeč í soud uzi z SED (Sozialis ische Einhei spa ei
Deu schlands) nikdy neučinili ůči ČSSR žádná ges a smíření, či dokonce přije-
í iny za zločiny nacis ů na území jiho ýchodního souseda NDR. Předs a i elé
ežimu SED dili, že oni přece NDR y hali kořeny ašismu, akže nemají
nic společného se zpomínkami na nacis ické zločiny spáchané sousedních
s á ech.33 Je nad o řeba zí na ědomí dnes již dobře p obádanou sku eč-
nos , že NDR na ozdíl od Spolko é epubliky nejen po álce nep oběhl ani
(neúspěšný) pokus o „denaci ikaci“, ale že s pos upem času bý alých nacis ů
poli ických unkcích neubý alo, nýb ž až do konce 60. le dokonce přibý alo.
P á ě šedesá ých le ech nas oupily NDR z ozhodnu í šé a SED Wal e a
Ulb ich a do s ředních s anických unkcí maso ě s a é nacis ické kád y.34
Nacis ickou minulos měla aké ýznamná čás s á ních unkcionářů a jinak
32 Tak například P ažské smlou ě z 11. p osince 1973 bylo klíčo ým bodem spo u
„ ypořádání“ Mnicho ské smlou y. Německá s ana ji p ohlásila za „nuli ní“, edy jako
by nikdy neexis o ala, a nebylo p o o ani nu no řeši její, mj. inanční a hospodářské,
důsledky. Op o i omu česká komunis ická ep ezen ace, jmeno i ě Gus á Husák
a Lubomí Š ougal, se jen nesnadno a po delším zdo o ání podřídila laku Mosk y
a smlou u podepsala. Českoslo ensko alo na „nepla nos i smlou y od samého počá -
ku“, což německá s ana odmí la s ohledem na zájmy sude ských Němců. S o . Jiří Ši le ,
Českoslo enské epa ační ná oky a kon iskace německého maje ku, in: Česko-německá
dekla ace. Dese le po é, ed. Ma ek Loužek, P aha 2007, s. 59–68.
33 K Ulb ich o ě eřejné sebech ále, jak úspěšně pře ycho al „Hi le o u gene ali u“ an-
i ašis y, s o . Volke Zimme mann, Eine sozialis ische F eundscha im Wandel. Die
Beziehungen zwischen de SBZ/DDR und de Tschechoslowakei (1945–1969), Essen
2010, s. 423.
34 Sand a Meenzen, Konsequen e An i aschismus? Thü ingische SED-Sek e ä e mi NSDAP-
Ve gangenhei , E u 2011; Die ma Remy – Axel Salheise , In eg a ion o Exclusion:
Fo me Na ional Socialis in he GDR, His o ical Social Resea ch / His o ische Sozial-
o schung 35, č. 3 (2010), s. 9–21, kde se připomíná, že oce 1952 bylo členy SED přes
100 000 bý alých členů NSDAP, edy asi 8–10 % členské základny. Hein ich Bes – Axel
Salheise , Shadows o he Pas : Na ional Socialis Backg ounds o he GDR’s Func ional
Eli es, Ge man S udies Re iew 29 (2006), s. 589–602; Hein ich Bes – Sand a Meenzen, Da
is nich s gewesen. SED-Funk ionä e mi NSDAP-Ve gangenhei in Thü ingen, Deu sch-
land-A chi 43 (2010), s. 222–231, pak ys ě lují, že 60. le ech začala e s aně na
Ulb ich ů pokyn ýměna unkcionářů se sociálnědemok a ickou minulos í za bý alé
členy NSDAP.
Lidice. Symbol nacis ického e o u 135
omu nebylo ani policii,
35
s á ní bezpečnos i, případně akademických
k uzích.
36
Socialis icky disciplino aní bý alí nacis é neměli zájem zpomína
na s é zločiny a dělali še p o o, aby po nich zahladili i symbolické s opy.
Režim šak zá o eň pečli ě sbí al ak a o minulos i s ých eli , akže S á ní
bezpečnos (S aSi) dobře ěděla, že ka i Lidic pocházeli z Halle dnešním
Sasku-Anhal sku a nemalé míře se po álce opě upla nili NDR.
Lidický ip ych Willi Si eho
Pos oj ýchodoněmeckého „Ulb ich o a“ ežimu SED k masak u Lidicích lze
elmi pěkně ilus o a na éměř nep a děpodobném příběhu elkého řídíl-
ného ob azu, k e ý p o Lidice oce 1959 namalo al ehdy osma řice ile ý,
ze se e očeské Ch as a y pocházející ýchodoněmecký malíř Willi Si e.
37
35 Lu z Nie hamme , De „gesäube e“ An i aschismus. Die SED und die o en Kapos on
Buchenwald, Be lin 1994. Zde je ema izo án případ německých komunis ů ězněných
koncen ačním áboře Buchenwald, k eří se s ali ch áněnci edení ábo a a e o izo-
ali os a ní ězně. V cholem jejich spolup áce s SS byla lik idace několika se uských
álečných zaja ců sm ícími injekcemi. Po álce byla a o ozsáhlá skupina Ame ičany
předána So ě ům. Do Mosk y od ezena a následně pop a ena šak byla jen edoucí
ga ni u a é o skupiny, os a ní se s ali členy SED a po é působili na s řední ú o ni elení
policie a na k ajských s anických sek e a iá ech.
36 Typickým příkladem je u p o eso klasické ilologie We ne Ha ke, člen NSDAP
a zá ě ečné ázi álky NS-Füh ungso izie , edy on o ý poli ický komisař. Ten o-
ce 1946 s oupil Gö ingenu do Kommunis ische Pa ei Deu schlands a oku 1948
přijal mís o p o eso a a děkana, esp. p o ek o a Ros ocku, od oku 1955 Be líně.
Ak i ní činnos SED, pos spolup aco níka S aSi a boj p o i „ ozkladným ži lům“
na uni e zi ě ho k ali iko aly p o unkci ek o a Humbold o y uni e zi y le ech
1957–1959 a p eziden a Deu sche Akademie de Wissenscha en le ech 1958–1968,
esp. icep eziden a do oku 1972, kdy po konci Ulb ich o y é y E ich Honecke yměnil
pods a ě celou unkční eli u. S o . Michael Pa ak, Wissens ans e du ch Fluch und
Ve eibung. Deu sche Hochschulleh e aus dem ös lichen Mi eleu opa als Fachk ä e
in de SBZ/DDR, in: Eli enwande ung und Wissens ans e im 19. und 20. Jah hunde ,
ed. Di ma Dahlmann – Reinhold Rei h, Essen 2008, s. 55–94.
37
Willi Si e byl osobnos í značně p o ikladnou a dodnes y olá ající odbo né i žu nalis ic-
ké kon o e ze. Nacis ickými pohla á y ysoce hodnocený mladý alen zá o eň i i o al
ežimní ý a né eli y. Po d sných zkušenos ech ýchodní on y yužil pak Si e oku
1944 nasazení I álii k deze ci – možná dlouhodobé, možná šak jen elmi k á ké, esp.
po é nas a ené o d a po álečné „i alské“ oky. Od oku 1946 žil NDR, od oku 1947
jako člen SED, oce 1959 získal Halle an de Saale p o esu u ex ilního ý a nic í.
V oce 1965 na ázal spolup áci se S aSi. Jeho ch íle udeřila, když Honecke ods a il
dosa adní es ablishmen a o mo al no é eli y: Od oku 1974 do oku 1988 byl Si e
p eziden em S azu ý a ných umělců NDR, od oku 1976 poslancem Volkskamme
a le ech 1986–1989 členem ÚV SED. Nejno ěji s o . Thomas Baue -F ied ich – Paul
136 Válka, násilí, nábožens í
Způsobem i i ujícím s anické o gány se snažil skloubi igidní socialis ický
ealismus „Bi e eldské ces y“, k e ý NDR po inně domino al, se s ylem
Picasso y Gue niky.
38
Si e y ořil k 20. ý očí y aždění a zničení obce
oce 1962 ojdílný, zhledem k au o o u masi nímu ealismu elmi ex-
plici ní ob az o ozmě u 12 × 2 me y. S ůj s á ním no mám se ymykající
pohled na událos Si e legi imizo al ěno áním ob azu obci Lidice. Ješ ě
před sla nos ním předáním Lidicích bylo dílo předběžně ys a eno e
ýchodním Be líně a po é Halle an de Saale. V obou případech s ohle-
dem na s oji ý a nou o mu i éma okamži ě na azilo na íce než os ře
o mulo anou k i iku s anických špiček. Během anspo u ozmě ného
díla z Halle do Lidic pak beze s opy zmizel nejen ob az, ale s ním i nákladní
au o a řidič, k e ý náklad pře ážel. Předpokládá se, že dílo cíleně zničila
ýchodoněmecká ajná policie S aSi.39 Zacho aly se pouze příp a né s udie
a če nobílé o og a ie ip ychu.
Roky os ícení 1966–1968
V polo ině šedesá ých le se éma Lidic á ilo na meziná odní pořad dne:
E opská eřejnos se oz ala e smyslu ak ualizace „pů odní“, humanis ic-
ké a mí o é pamě i lidické agédie. Byl o opě Ba ne S oss, k e ý před
ja ními pa lamen ními olbami ukončil poli ickou ka ié u a (již nemocný,
ok před sm í) yz al oce 1966 umělce z celého s ě a, aby sou islos i
s nadcházejícím 25. ý očím zničení Lidic ěno ali s á umělecká díla p o plá-
no anou Lidickou gale ii.40 Ten o apel době poli ického ání sdělil českým
umělcům aké no ý předseda S azu českoslo enských ý a ných umělců,
Kaise , Willi Si e. Male und Funk ionä . Eine biog a ische Reche che, D esden – Halle
a. d. Saale 2021.
38
Připomeňme, že Picasso ehdy (zřejmě mimo NDR) pla il za špičko ého komunis ického
ů ce, opako aně yznamená aného Lenino ým řádem. S o . Voj ěch Lahoda – Pio
Be na owicz, Picasso and Cen al Eu ope a e 1945, in: Picasso. Peace and F eedom,
ed. Linda Mo is – Ch is oph G unenbe g, Li e pool 2010, s. 44–51; Voj ěch Lahoda,
A Dashed Hope: Pablo Picasso and he Communis Bloc Du ing he Cold Wa , in: Ho -
nung in Wissenscha , Gesellscha und Poli ik in Tschechien und Deu schland, ed. Michal
Anděl – De le B andes – Jiří Pešek, Essen 2008, s. 85–96.
39
S o . Gisela Schi me , Willi Si e – Lidice. His o ienbild und Kuns poli ik in de DDR,
Be lin 2011 (s boha ou ob azo ou dokumen ací).
40 E a Pluhařo á-G igiené, Hommage à Lidice 1968 – eine Kuns ak ion on Wes nach
Os , in: Kul u als Vehikel und als Opponen poli ische Absich en, ed. Michaela Ma ek
a kol., Essen 2010, s. 511–526, zde 511n.
Lidice. Symbol nacis ického e o u 137
český spiso a el a g a ik Adol Ho meis e . Cílem inicia i y bylo doplni
dosa adní socialis icko- ealis ickou či klasicis ně-akademickou ýzdobu pa-
má ného mís a o mode ní umění a á i éma Lidic s ě o é eřejnos i.
Akce měla oh omný ohlas. Byla sh omážděna kolekce č yř se ( ě šinou
o šem ama é ských, jen ýjimečně p o esionálních) děl ůzných smě ů od
poli icky le ico ých umělců z d ace i de í i zemí. Nejsilnější pozi i ní umě-
lecká odez a na ýz u přišla ze Západního Be lína. Gale is a René Block am
sh omáždil sbí ku ob azů a objek ů, k e é mu ěno alo 52 mladých, a an -
ga dních a záhy po é namnoze již s ě o ě p oslulých německých umělců.
Vys a il je Be líně oce 1967 pod náz em Hommage à Lidice. O ok poz-
ději, če enci 1968, se Blocko i a českému ý a nému k i iko i Jindřichu
Chalupeckému po dlouhém boji s českoslo enskými poli ickými a kul u ními
úřady podařilo při éz u o adikálně a an ga dní sbí ku do P ahy a eřejně
ji u ys a i .41 Ten o úspěch šak neměl dlouhého ání: Již měsíc po e -
nisáži obsadily P ahu so ě ské anky (jedno ky ýchodoněmecké Volksa mee
okupo aly poh aniční pás od Šlukno a k No é Pace) a ázně ukončily jakýkoli
libe ální umělecký dialog o zá ěži německo-české minulos i.
Je edy zřejmé, že le ech s udené álky, kdy obou německých s á ech
nemalé míře udá ali ón bý alí nacis é, případně p agma ici, k eří nehodlali
s é ak uální zájmy o li ňo a s íny hnědé minulos i, a kdy Českoslo ensku
pano aly ga ni u y komunis ických eli , p o k e é „his o ická sp a edlnos “
byla ničím e s o nání se s řícnos í ůči zájmům nadřízeného moske ského
impé ia, neměly sku ečné zpomínky na lidickou agédii a její obě i elkou
šanci na obecnou pozo nos . Jen lé a nadechnu í 1966 až 1968 předs a ují
ýznamnou ýjimku a jsou i důkazem, že p o s obodnou společnos nadále
zůs á al lidický příběh elkým a působi ým podně em k e lexi – snad lze
říci, že nejen umělecké.
Lidice po oce 1989
Pád komunismu oce 1989 změnil nejen společnos , ale i celou kul u u
zpomínání. Přesmě o ání éměř šech poli ických, hospodářských a kul-
u ních z ahů Českoslo ensku z Východu na Západ, nečekaně přá elské
41 E a Pluhařo á-G igiené, Wes deu sche E inne ungskul u im Spiegel de Kuns . Die
Auss ellung „Hommage à Lidice“ in Be lin und P ag 1967/68, in: Visuelle E inne ungs-
kul u en und Geschich skons uk ionen in Deu schland und Polen sei 1939, ed. Die e
Bingen, Da ms ad 2009, s. 291–305.
144 Válka, násilí, nábožens í
The p esen s udy is p ima ily conce ned wi h he b oade con ex o he
agedy, i s con empo a y and la e ecep ion. In pa icula , i ocuses on he
delibe a e manipula ion o memo y and on he pu pose ul eplacemen o
he ac ual s o y wi h a new na a i e. Whe eas he Czechoslo ak communis
egime “ ein e p e ed” o , in o he wo ds, manipula ed he memo y and he
Lidice memo ial om he 1950s onwa ds, he poli ical ep esen a ions as
well as he media o bo h pos -wa Ge man s a es and, a e 1990, e en he
uni ed Ge many chose o be obli ious o he agedy o Lidice.
Lidice was wiped o he map in June 1942, bu i did no , ini ially, dis-
appea om he memo y o he democ a ic wo ld. A mon h a e i s ex-
e mina ion, he English physician Ba ne S oss ounded he “Lidice Shall
Li e” ini ia i e in he English own o S oke-on-T en in he indus ial Mid-
lands.
S oss’ commi ee ini ia ed a collec ion among English mine s and aised
a sum ha e en ually co e ed hal he cos o he illage’s pos -wa econ-
s uc ion. Lidice hus en e ed he pos -wa e a as a “globally es ablished”
symbol o Nazi e o . In 1945, i s name was a eminde o he agedy, bu
also o he de ea o e il. The su i ing Lidice women and child en we e es-
cued and a leas some (!) o he main pe pe a o s we e ied and execu ed:
abo e all Ka l He mann F ank, in 1942 Highe SS and Police Leade and
Sec e a y o S a e o he P o ec o a e (a e he massac e he was p omo ed
o Obe g uppen üh e SS and Minis e o S a e) and also he SD command-
e in P ague, Wal e Jacobi, and he head o he Ges apo in Kladno, Ha ald
Wiesmann. O he s led o Ge many (e.g. Ho s Böhme, head o he P ague
Ges apo).
Sho ly a e he end o he wa , wi h unds om he B i ish Founda ion
and he Czechoslo ak s a e, wo k began on he cons uc ion o “New Lid-
ice” nea he ex e mina ed illage, which was u ned in o a memo ial si e.
Al eady in 1947, he su i o s we e able o se le he e wi h hei (new)
amilies. A he same ime, on he ini ia i e o Ba ne S oss, who became
a Labou MP, a huge ose ga den o 29,000 bushes, made possible by dona-
ions om ci ies and o ganisa ions om 32 coun ies, was es ablished in
Lidice.
Howe e , soon a e he 1948 coup, he Czechoslo ak communis egime
began o ein e p e he humanis memo y o he Nazi c ime and i s ic ims,
u ning i in o a mul i ace ed my h: The execu ed men, many o hem mine s,
we e now s yled as wo king-class esis ance igh e s. The cons uc ion o
145
Lidice. A Symbol o Nazi Te o
he new Lidice was u ned in o a me apho o socialism acco ding o he
So ie model. The egula days o commemo a ion, a which senio leade s
o he Communis Pa y and s a e spoke, no longe di ec ed hei he o ic
agains Nazism bu agains con empo a y Wes e n, especially US and Wes
Ge man, ‘impe ialism’. Na u ally, he subs an ial inancial con ibu ion o
B i ish mine s was no longe e en men ioned.
Exempla y p oo ha he e o o 1942 played only a mino ole in he
o icial memo y o he communis egime a e 1948 is he case o one o
he wo s Nazi mu de e s om Lidice: SS-Obe s u m üh e Max Ros ock,
a mul iple c iminal (he commi ed many mass mu de s in occupied F ance),
was a es ed in 1946 by membe s o he US A my C iminal In es iga ion
Command and ex adi ed o Czechoslo akia in 1949 a e long nego ia ions
wi h F ance. Howe e , he was no b ough o ial un il 1951. This was only
a e he F ench side epea edly s essed he u gency o he case. Ros ock
was sen enced o dea h on se e al coun s o he indic men . In Augus 1953,
howe e , his execu ion was unexpec edly pos poned. Then, in Sep embe
1953, he Poli ical Sec e a ia o he Communis Pa y Cen al Commi ee
decided o commu e Ros ock’s dea h sen ence o li e imp isonmen . Howe e ,
his was no enough: Ros ock was ully amnes ied in 1960 by he Communis
Pa y chie and P esiden No o ny and subsequen ly sen o he Fede al Re-
public as a sec e se ice agen . The e he li ed undis u bed in B emen un il
1986. Ob iously, jus ice o Lidice was no longe an issue.
Al hough a museum was opened in Lidice o commemo a e he 20 h
anni e sa y o he agedy in 1962, less and less men ion was made o he
massac e o 1942. Ins ead, commemo a i e e en s we e dedica ed o “im-
pe ialis wa s” (e.g. he Vie nam Wa ). The e hos o he desi e o peace,
o mula ed a e he end o he Wo ld Wa , was hus ans o med du ing he
Cold Wa in o a he o ic o comba , a So ie na a i e o “ ic o y and peace”.
La e , he ciphe “Lidice” was ans o med in o he mo e gene al “ igh o
peace”. Du ing he Cold Wa , he o icial commemo a ion o Lidice became
pa o s a e commemo a i e p opaganda. In he 1980s, he cons uc ion
o a gian memo ial in Lidice, designed by F an išek Ma ek, began. In he
1990s, i s us ed skele on emained s anding, indica ing he unclea a e o
his p ojec . In 2004, inally, he building was comple ed. Today i con ains
a museum wi h a mul imedia exhibi ion, opened in 2005.
As o Ge many’s handling o i s ecen pas and i s wa c imes, Willy
B and ’s kneeling in on o he insu gen s’ memo ial in he o me Wa -
146 Válka, násilí, nábožens í
saw ghe o in 1970 indica ed he impo ance o a “new” symbolic poli ics.
Howe e , he Fede al Republic did no p oceed o make simila symbolic
ges u es owa ds Czechoslo akia. I was no un il a e Ge man euni ica ion
in 1990 ha he Fede al Go e nmen began o engage in a eal, scien i ic,
and, consequen ly, poli ical dialogue wi h Ge many’s eas e n neighbou s
abou i s agic pas . Un il hen, he Fede al Republic had pu sued a policy o
o ce owa ds i s smalle eas e n neighbou s (lea ing aside he ela ionship
wi h Honecke ’s GDR as a speci ic case), based on a mu ual economically
mo i a ed unde s anding wi h Moscow.
Czechoslo akia’s ela ions wi h he “socialis ” GDR we e no a whi be e
in his espec . No did he “an i- ascis ” Eas Ge man com ades o he uling
communis pa y, he SED, e e make any ges u es o econcilia ion owa ds
Czechoslo akia o e en display any accep ance o guil o he c imes o he
Nazis on he e i o y o hei sou h-eas e n neighbou . In he GDR, unlike in
he Fede al Republic, he e was no e en a ( ailed) a emp a “denazi ica ion”
a e he wa , and as ime wen on, he numbe o o me Nazis in poli ical
o ice did no dec ease, bu ac ually inc eased un il he end o he 1960s. I
was p ecisely in he 1960s ha old Nazi cad es en e ed middle pa y posi ions
en masse by decision o he SED chie Wal e Ulb ich .
The socialis ically disciplined o me Nazis had no in e es in emembe ing
hei c imes and did e e y hing possible o co e up e en symbolic aces
o hem. This can be illus a ed by he s o y o a la ge h ee-pa pain ing
pain ed o Lidice in 1959 by Willi Si e, a hen hi y-eigh -yea -old Eas
Ge man pain e om he No h Bohemian own o Ch as a a. In a way ha
i i a ed he pa y au ho i ies, he ied o combine he obliga o y igid so-
cialis ealism o he “Bi e eld Road” wi h he s yle o Picasso’s Gue nica.
Fo he 20 h anni e sa y o he mu de and des uc ion o he illage in
1962, Si e p oduced a h ee-pa , massi ely ealis ic and explici pain ing
measu ing 12 × 2 me es. Si e legi imised his iew o he e en , which de-
ied s a e a is ic no ms, by dedica ing he pain ing o he illage o Lidice.
P io o he ce emonial hando e in Lidice, he wo k was exhibi ed in Eas
Be lin and hen in Halle a.d. Saale. In bo h cases, i was ha shly c i icised
by he pa y leade s wi h ega d o i s o m and subjec ma e . Du ing he
anspo o he la ge-scale wo k om Halle o Lidice, no only he pain ing
bu also he uck and d i e anspo ing he ca go disappea ed wi hou
a ace. The wo k was appa en ly delibe a ely des oyed by he Eas Ge man
sec e police, he S aSi.
147
Lidice. A Symbol o Nazi Te o
In he mid-1960s, howe e , he opic o he Lidice agedy e u ned o he
in e na ional agenda: he Eu opean public spoke ou in a ou o upda ing
he “o iginal” humanis and peace ul memo y o he Lidice agedy. I was
again Ba ne S oss who, in 1966, in i ed a is s om all o e he wo ld o
dona e hei a wo ks o he planned Lidice Galle y in connec ion wi h he
upcoming 25 h anni e sa y o he des uc ion o Lidice, hus e u ning
he heme o Lidice o he wo ld s age. The e en had an o e whelming
esponse. A collec ion o 400 (mos ly ama eu ) wo ks o a ious s yles by
poli ically le -wing a is s om 29 coun ies was assembled. The s onges
posi i e a is ic esponse came om Wes Be lin. The e, he galle is René
Block assembled a collec ion o pain ings and objec s dona ed by 52 young
a an -ga de Ge man a is s who, in many cases, la e became wo ld- e-
nowned. He exhibi ed hem in Be lin in 1967 unde he i le “Hommage
à Lidice”. In July 1968, a e a long s uggle wi h he Czechoslo ak au ho i ies,
Block and he Czech a c i ic Jindřich Chalupecký managed o b ing his
adically a an -ga de collec ion o P ague and exhibi i he e.
Du ing he yea s o he Cold Wa , when he one in bo h Ge man s a es
was se by o me Nazis o p agma is s who did no wan hei cu en
in e es s o be in luenced by he shadows o he b own pas , and when
Czechoslo akia was uled by a communis eli e o whom “his o ical jus ice”
was no hing compa ed o accommoda ing he in e es s o he supe io
Moscow empi e, he eal memo ies o he Lidice agedy and i s ic ims
had no chance o ecei ing gene al a en ion. Only he yea s o inspi a ion,
1966 o 1968, ep esen a no able excep ion and a e p oo ha o a ee
socie y he Lidice s o y con inued o be a g ea s imulus o mo e han jus
a is ic e lec ion.
The all o communism in 1989 changed no only socie y bu also he
cul u e o ememb ance in Czechoslo akia. The edi ec ion o almos all
poli ical, economic, and cul u al ela ions om he Eas o he Wes , he
unexpec edly iendly and p omising encoun e s wi h Ge man neighbou s,
and he c ea ion o a new his o ical discou se led o he es ablishmen o
a new cul u e o ememb ance. Howe e , he ac ha Lidice was consid-
e ed by Czech socie y mo e as he co e o communis p opaganda han as
a place o ememb ance slowed down he inancially cos ly adap a ion o he
memo ial in he spi i o a democ a ic cul u e o ememb ance. In addi ion,
mos o he inhabi an s o he new Lidice p esen ed hemsel es as gua dians
o communis ideology long a e 1989. I was only a e he si e was aken
148 Válka, násilí, nábožens í
in o s a e ca e by a go e nmen decision in 2001 ha he doo was opened
o a comp ehensi e mode nisa ion, which con inued un il 2008. The Lidice
Memo ial e-es ablished i sel as a cul u al cen e ocused on memo y.
E en since 1989, he un esol ed pas has epea edly complica ed a iendly
and p oduc i e neighbou hood policy in Cen al and Eas e n Eu ope. This
was he case ega dless o whe he Poland, Uk aine, o he Czech Republic
was uled by a democ a ic o an au ho i a ian populis go e nmen . Ye i
is e iden ha a ‘se led pas ’ ha becomes a e lec ed pa o he his o i-
cal-poli ical consciousness o socie y helps o p e en populis s om ins u
-
men alising con empo a y his o y in a ou o na ionalis poli ics.
The ges u e made by he Ge man P esiden Joachim Gauck du ing his
o icial isi o he Czech Republic in 2012 should he e o e be highly ap-
p ecia ed. He was he i s Ge man s a esman o isi Lidice, doing so on
he 70 h anni e sa y o he ex e mina ion o he illage. In an open le e ,
which was e y posi i ely ecei ed by he Czech media and he public, Gauck
emphasised Ge many’s esponsibili y o Lidice. He highligh ed he ole o
ma y dom, which belongs o he b oade an i-Nazi con ex , as a sign o
oday’s cul u e o memo y and as a means o coun e ac ing he o ge ing
o iolence.
Coping wi h he aumas o he pas is a equi emen o he whole o
socie y. I is no jus abou he mo al obliga ions o he pe pe a o s’ g and-
child en. The descendan s o he ic ims a e also symbolically guil y i hey
do no ca e abou hose who we e mu de ed long ago and see hem only as
numbe s in he ledge o his o y and no as people wi h a des iny, wi h li e
goals and b u ally des oyed pe spec i es.
Bibliog a ie / Bibliog aphy
Baue -F ied ich, Thomas – Kaise , Paul, Willi Si e. Male und Funk ionä . Eine biog a ische
Reche che, D esden – Halle a. d. Saale 2021.
Вєдєнєєв, Дмитро, 1 березня 1943. Корюківка. Імена нацистських катів стають
відомі, Is o ična p a da (online), 1. 3. 2013.
Beh ens, Alexande (ed.), „Du e B and knien?“ De Knie all in Wa schau und de deu sch-
polnische Ve ag. Eine Dokumen a ion de Meinungen, Die z – Bonn 2010.
Beneš, Zdeněk – Ku al, Václa (ed.), Rozumě dějinám. Vý oj česko-německých z ahů na
našem území le ech 1848–1948, P aha 2002.
Bes , Hein ich – Meenzen, Sand a, Da is nich s gewesen. SED-Funk ionä e mi NSDAP-Ve -
gangenhei in Thü ingen, Deu schland-A chi 43 (2010), s. 222–231.
149
Lidice. A Symbol o Nazi Te o
Bes , Hein ich – Salheise , Axel, Shadows o he Pas : Na ional Socialis Backg ounds o he
GDR’s Func ional Eli es, Ge man S udies Re iew 29 (2006), s. 589–602.
B andes, De le , Die Tschechen un e deu schem P o ek o a . Besa zungspoli ik Teil I.
Kollabo a ion und Wide s and im P o ek o a Böhmen und Mäh en bis Heyd ichs Tod
(1939–1942), München 1969.
B andes, De le – I aničko á, Edi a – Pešek, Jiří (ed.), Vynú ený ozchod. Vyhnanie a ysíd-
lenie z Českoslo enska 1938–1947 po o nání s Polskom, Maďa skom a Juhoslá iou, B a-
isla a 1999.
B andes, De le – Ko áč, Dušan – Pešek, Jiří (ed.), Wendepunk e in den Beziehungen zwi-
schen Deu schen, Tschechen und Slowaken 1848–1989, Essen 2007.
Cadle, Ca on, Ku Daluege. De P o o yp des loyalen Na ionalsozialis en, in: Die b aune
Eli e, II, ed. Ronald Smelse , Da ms ad 1993, s. 66–79.
Co nelißen, Ch is oph – Holec, Roman – Pešek, Jiří (ed.), Dik a u a – álka – yhnání.
Kul u y zpomínání českém, slo enském a německém p os ředí od oku 1945, Ús í n. L.
2007.
Emendö e , Jan, Vo S einmeie -Besuch: Uk ainische Bo scha e k i isie deu sche E in-
ne ungspoli ik, Redak ionsne zwe k Deu schland (online), 5. 10. 2021.
Encke, Julie, Ha ald Welze und de K ieg: We is hie wi ?, F ank u e Allgemeine Sonn-
agszei ung (online), 18. 6. 2022.
F iedman, Tô iyyā (ed.), SS-Obe g uppen üh e und Gene al de Polizei Ku Daluege. De
Che de O dnungspolizei, Hai a 1997.
Gauck am Schaupla z des deu schen Massake s: „Babi Ja is ein einziga ige Sch eckens-
o “, Deu schland unk (online), 29. 9. 2016.
Gauck, Joachim, Vyhlazení českých obcí mě naplňuje s udem, napsal německý p eziden
[Dopis německého p eziden a Joachima Gaucka Václa u Klauso i], Lido é no iny (onli-
ne), 8. 6. 2012.
Ge wa h, Robe , Reinha d Heyd ich, Be lin 2011.
Gnauck, Ge ha d, Melnyks a ales In e iew: Leise Töne we den im K ieg übe hö , F ank-
u e Allgemeine Zei ung (online), 6. 7. 2022.
Gnauck, Ge ha d, Repa a ionendeba e: Was Polen on Deu schland o de , F ank u e
Allgemeine Zei ung (online), 23. 10. 2022.
Hille, Nicola, Willy B and s Knie all. Die poli ische Bedeu ung, emo ionale Wi kung und
mediale Rezep ion eine symbolischen Ges e, in: E inne ungso e, My hen und S e eo-
ypen in Eu opa. Miejsca pamięci, mi y i s e eo ypy w Eu opie, ed. Heidi Hein-Ki che ,
B eslau 2008, s. 163–184.
Himka, John-Paul, Uk ainian Na ionalis s and he Holocaus . OUN and UPA’s Pa icipa ion
in he Des uc ion o Uk ainian Jew y 1941–1944, S u ga 2021.
Ká ný, Mi osla , „Heyd ichiaden“. Wide s and und Te o im „P o ek o a Böhmen und
Mäh en“, in: Von Lidice bis Kala y a. Wide s and und Besa zungs e o . S udien zu
Rep essalienp axis im Zwei en Wel k ieg, ed. D oulia Loukia – Hagen Fleische , Be lin
1999, s. 51–63.
Klemp, S e an, „Rücksich slos ausgeme z “. Die O dnungspolizei und das Massake on
Lidice, Müns e 2012.
Kou a, Pe , „Byli o ašis ič í azi podpo o aní meziná odním kapi alismem“. P oměny
in e p e ace lidické agédie po Úno u 1948 a její yuži í komunis ické p opagandě,
Ma ginalia His o ica 3, č. 2 (2012), s. 49–58.
150 Válka, násilí, nábožens í
K álo á, Ka eřina, Das Ve mäch nis de Besa zung. Deu sch-g iechische Beziehungen sei
1940, Köln – Weima – Wien 2016.
K čmář, Dalibo , Wal e Jacobi. „Vyslo eně in elek uální yp“ čele p o ek o á ního SD,
Te ezínské lis y 39 (2011), s. 28–52.
K ů a, Václa , Pe sonální obsazení kladenské služebny německé ajné s á ní policie (Ges a-
pa), Slánský obzo 12 (2004), s. 79–96.
K zemiński, Adam, De Knie all. Wa schau als E inne ungso deu sch-polnische
Geschich e, Me ku 54, č. 11 (2000), s. 1077–1088.
Küppe , René, Ka l He mann F ank (1898–1946). Poli ische Biog aphie eines sude endeu -
schen Na ionalsozialis en, München 2010.
Kyncl, Voj ěch, Lidice. Z ození symbolu, P aha 2015.
Lahoda, Voj ěch, A Dashed Hope: Pablo Picasso and he Communis Bloc Du ing he Cold
Wa , in: Ho nung in Wissenscha , Gesellscha und Poli ik in Tschechien und Deu sch-
land, ed. Michal Anděl – De le B andes – Jiří Pešek, Essen 2008, s. 85–96.
Lahoda, Voj ěch – Be na owicz, Pio , Picasso and Cen al Eu ope a e 1945, in: Picasso.
Peace and F eedom, ed. Linda Mo is – Ch is oph G unenbe g, Li e pool 2010, s. 44–51.
Macko á, Jolana – Ul ych, I an (ed.), Osudy lidických dě í. Vzpomínky, s ědec í, dokumen y.
Podle yp á ění a zpomínek lidických žen a dě í, Nymbu k 2004.
Meenzen, Sand a, Konsequen e An i aschismus? Thü ingische SED-Sek e ä e mi NSDAP-
-Ve gangenhei , E u 2011.
Naumann, Uwe (ed.), Lidice. Ein böhmisches Do . Mi Be ich en de F auen on Lidice und
Tex en on Alexande Abusch, F ank u a. M. 1983.
Neu a z, Die ma , Pu ins Geschich spoli ikmaschine. Die Russländische Mili ä his o ische
Gesellscha , Os eu opa 12 (2022), s. 143–164.
Nie hamme , Lu z, De „gesäube e“ An i aschismus. Die SED und die o en Kapos on
Buchenwald, Be lin 1994.
Pa ak, Michael, Wissens ans e du ch Fluch und Ve eibung. Deu sche Hochschulleh e
aus dem ös lichen Mi eleu opa als Fachk ä e in de SBZ/DDR, in: Eli enwande ung und
Wissens ans e im 19. und 20. Jah hunde , ed. Di ma Dahlmann – Reinhold Rei h,
Essen 2008, s. 55–94.
Pešek, Jiří, Lidice. Wel wei es Symbol de Ve nich ung – wel wei es Symbol de Ve söh-
nung?, in: Ve s ändigung und Ve söhnung nach dem „Zi ilisa ionsb uch“? Deu schland in
Eu opa nach 1945, ed. Co ine De ance – Ul ich P eil, B uxelles 2016, s. 245–260.
Plachý, Jiří, Případ F i z. Válečný zločinec Max Ros ock jako agen S B (Seši y Úřadu doku-
men ace a yše řo ání zločinů komunismu 5), P aha 2002.
Pluhařo á-G igiené, E a, Hommage à Lidice 1968 – eine Kuns ak ion on Wes nach Os ,
in: Kul u als Vehikel und als Opponen poli ische Absich en, ed. Michaela Ma ek a kol.,
Essen 2010, s. 511–526.
Pluhařo á-G igiené, E a, Lidice-Ikonog aphie. De Gedäch niso Lidice und seine bildliche
Rep äsen a ion in de sozialis ischen Tschechoslowakei, in: „Ze s ö e des Schweigens“.
Fo men küns le ische E inne ung an die na ionalsozialis ische Rassen- und Ve nich-
ungspoli ik in Os eu opa, ed. F ank G üne – U s He ich, Köln 2006, s. 479–494.
Pluhařo á-G igiené, E a, Wes deu sche E inne ungskul u im Spiegel de Kuns . Die Aus-
s ellung „Hommage à Lidice“ in Be lin und P ag 1967/68, in: Visuelle E inne ungskul u-
en und Geschich skons uk ionen in Deu schland und Polen sei 1939, ed. Die e Bingen,
Da ms ad 2009, s. 291–305.
151
Lidice. A Symbol o Nazi Te o
Pu in, Vladimi , The Real Lessons o he 75 h Anni e sa y o Wo ld Wa II, The Na ional
In e es (online), 18. 6. 2020.
Rapson, Jessica, Mobilising Lidice: Cosmopoli an Memo y be ween Theo y and P ac ice,
Cul u e Theo y and C i ique 53, č. 2 (2012), s. 129–145.
Remy, Die ma – Salheise , Axel, In eg a ion o Exclusion: Fo me Na ional Socialis in
he GDR, His o ical Social Resea ch / His o ische Sozial o schung 35, č. 3 (2010), s. 9–21.
Rossoliński-Liebe, G zego z, S epan Bande a. The Li e and A e li e o a Uk ainian Na ion-
alis . Fascism, Genocide, and Cul , S u ga 2014.
Schi me , Gisela, Willi Si e – Lidice. His o ienbild und Kuns poli ik in de DDR, Be lin 2011.
Schneide , Ch is oph, De Wa schaue Knie all. Ri ual, E eignis und E zählung, Kons anz
2006.
S ehlík, Edua d, Lidice. Příběh české si, P aha 2004.
S einkamp, Pe e , Lidice 1942, in: O e des G auens: Ve b echen im Zwei en Wel k ieg, ed.
Ge d R. Uebe schä , Da ms ad 2003, s. 126–135.
S u e, Kai, Deu sche He scha , uk ainische Na ionalismus, an ijüdische Gewal . De
Somme 1941 in de Wes uk aine, Be lin 2015.
Ši le , Jiří, Českoslo enské epa ační ná oky a kon iskace německého maje ku, in: Česko-ně-
mecká dekla ace. Dese le po é, ed. Ma ek Loužek, P aha 2007, s. 59–68.
Šus ek, Voj ěch, A en á na Reinha da Heyd icha a d uhé s anné p á o na území z . p o-
ek o á u Čechy a Mo a a. Edice his o ických dokumen ů, I, P aha 2012.
Šus ek, Voj ěch, Lidice – his o ický symbol a sku ečnos . Ke k i ice a in e p e aci p amenů
z doby okupace, P ažský sbo ník his o ický 45 (2017), s. 373–406.
Zimme mann, Volke , Eine sozialis ische F eundscha im Wandel. Die Beziehungen zwi-
schen de SBZ/DDR und de Tschechoslowakei (1945–1969), Essen 2010.
Boží poms a
aneb nábožens í jako zd oj kon lik ů současného s ě a
Zdeněk R. Nešpo
Velcí mysli elé posledních d ou a snad i íce s ale í předpokládali, že cí k e
a nábožens í budou z áce na ýznamu a pos upně opus í přinejmenším
eřejný p os o . Jsou o iž spojené s minulos í, s nedos a ečným poznáním
a předsudky, s mocenskými zájmy a udimen á ní di e enciací společnos i,
k á ce řečeno, neodpo ídají ú o ni a po řebám mode ní doby. Na podpo u
ako ých o myšlenek bylo možné ci o a e opské s a is iky, ukazující dlou-
hodobý pokles zájmu o cí ke ní příslušnos , snižo ání množs í času a peněz
ěno aných náboženským záleži os em, s ejně jako s abili u eligiozi y na
enko ě, e s a ší a méně zdělané populaci a aké mezi ženami, za ímco
případě (údajně) p og esi ních, íce zdělaných, ekonomicky lépe si uo a-
ných a e měs ech žijících mužů měři elné cha ak e is iky eligiozi y klesaly.
Ka el Ma x dil, že „nábožens í je po zdech u lačeného o a, ci bezci -
ného s ě a, duch bezduchých pomě ů. Je o opium lidu. Z uši nábožens í
jako iluzo ní š ěs í lidu znamená žáda jeho sku ečné š ěs í.“ K i ika a lik-
idace nábožens í se jeho op ice měly s á základem sociální e oluce.1
A šak i méně e olučně naladění mysli elé soudili, že ýznam nábožens í
mode ní společnos i bude klesa , akže „e oluční budoucnos í nábožens í
je jeho zánik“.2 Výše u edené změny náboženského p o ozu omu o endu
dlouhodobě odpo ídaly, alespoň e společnos ech západního ypu a ěch,
k e é je následo aly, a něk eří ědci omu o ýkladu ěří dodnes.3 Výjimky,
jako řeba k omobyčejně ysokou ame ickou zbožnos nebo ozšiřo ání
náboženských al e na i , chápou jako anomálie nebo dočasné a mís ně či
sociálně omezené eakce.
Po íž je om, že í a sekula izaci jako au oma ický p ů odní je mode -
nizace se s ále zře elněji dos á á do zje ného kon lik u s eali ou. Nábožen-
1 Ka el Ma x, Ke k i ice Hegelo y iloso ie p á a, in: Ka el Ma x – Bedřich Engels, Spisy, I,
P aha 1956, s. 225–357 a 401–414, ci á s. 402.
2 A hu Wallace, Religion. An An h opological View, New Yo k 1966, s. 264.
3 Např. S e e B uce, God Is Dead. Secula iza ion in he Wes , Ox o d 2002.
Boží poms a 153
s í z mode ních společnos í nezmizelo, mnoha ohledech se do nich spíše
ací a edle sekulá ních o em mode ni y – cha ak e is ických zejména p o
ě šinu pů odních oby a el západní E opy a meziná odní echnok a ickou
eli u – nalézáme aké podoby ysoce náboženské.4 Ame ický sociolog Pe e
L. Be ge , pů odně jeden z halasných p oponen ů sekula izační eze, od de-
adesá ých le minulého s ole í začal di , že je dnešní s ě „s ejně ý azně
náboženský, jako byl s ě kdykoli dří , a něk e ých oblas ech dokonce ješ ě
íc“,
5
za ímco jeho obdobně angažo aný b i ský kolega Da id Ma in kons a-
o al, že mís o unilineá ního p ocesu odnáboženš ění musíme počí a s ši ší
pale ou opakujících se zes upů a úpadků ůzných náboženských o em.6
Výs ižnou zk a kou o již před řice i le y sh nul ehdy začínající ancouz-
ský poli olog a současně jeden z p ních odpí ačů sekula izační eze Gilles
Kepel: Bůh se za odklon od nábožens í „poms il“ a poslal na s ě spous u
adikálů, p o něž „neexis uje žádný ozpo mezi ím, jak o ládají s ě ědy
a echniky, a oddanos í íře, jež se ymyká logice ozumu“.7 Ať se nám o
líbí, nebo ne, nábožens í zno u s oupilo i do meziná odní poli iky a s alo
se běžnou součás í eřejného disku su, s ejně jako zd ojem celé řady nepo-
ozumění a kon lik ů.8 V p ní čás i oho o ex u se pokusím upozo ni na
nejdůleži ější, nebo alespoň nej idi elnější milníky na é o ces ě k pozdně
mode ní desekula izaci, pak bude následo a ú aha o kon lik ní po aze (u -
či ých ypů soudobé) eligiozi y, připomenu í uniká ní – nebo obz lášť a-
gické – si uace české společnos i a zá ě em pokus nabídnou u či ou naději.
4 Shmuel N. Eisens ad , Die An inomien de Mode ne. Die jakobinischen G undzüge de
Mode ne und des Fundamen alismus, F ank u a. M. 1998; Pe e L. Be ge – G ace Da-
ie – E ie Fokas, Religious Ame ica, Secula Eu ope? A Theme and Va ia ions, London
2008; Paul Cloke a kol., Geog aphies o Pos secula i y. Re-en isioning Poli ics, Subjec i i y
and E hics, London – New Yo k 2019.
5 Pe e L. Be ge a kol., The Desecula iza ion o he Wo ld. Resu gen Religion and Wo ld
Poli ics, Washing on, D. C. – G and Rapids 1999, s. 2.
6 Da id Ma in, On Secula iza ion. Towa ds a Re ised Gene al Theo y, Alde sho 2005,
s. 157–170; s o . Hans Joas, Die Mach des Heiligen. Eine Al e na i e zu Geschich e on
de En zaube ung, Be lin 2017.
7 Gilles Kepel, Boží poms a. Křesťané, židé a muslimo é zno u dobý ají s ě , B no 1996,
s. 163.
8 Je Haynes, Religion in Global Poli ics, London – New Yo k 1998; Samuel P. Hun ing on,
S ře ci ilizací. Boj kul u a p oměna s ě o ého řádu, P aha 2001; sh nu í eo e ických
pe spek i podal Roman Vido, Konec elkého yp á ění? Sekula izace sociologické
pe spek i ě, B no 2011.
Robin Thomas (1962–2020),
ma ema ik č yř ba e
Jan K a och íl, Ma in Loebl, Ja osla Neše řil
Robin Thomas na MFF UK s udo al a oce 1985 úspěšně absol o al obo
ma ema ická analýza a nas oupil do ědecké příp a y. Dok o á obhájil oce
1992. Celé jeho s udium ý azně o li nil jeho školi el Ja osla Neše řil. Robin
byl ynikajícím s uden em, s řadou k ásných ýsledků již během s ého s udia.
Po oce 1989 pobý al d a oky na Ohio S a e Uni e si y Columbusu.
Posléze se s al p o eso em na Geo gia Ins i u e o Technology A lan ě, k e ý
byl na šechna další lé a jeho domo ským p aco iš ěm.
V odbo né p áci se Robin Thomas neomezo al pouze na jednu oblas ,
ěno al se o ázkám kombina o iky, algeb y, geome ie, opologie a eo e-
ické in o ma iky. Těžiš ě jeho p áce o šem spočí alo e s uk u ální eo ii
g a ů. P á ě ní publiko al nej íce p ací, yřešil řadu známých p oblémů
a zásadním způsobem o li nil ý oj é o disciplíny.
V de adesá ých le ech se Thomas ýznamně podílel na o ěření řešení
p oblému č yř ba e p o o inné g a y. Jde o jeden z nejznámějších p oblémů
eo ii g a ů, k e ý se p á, zda choly každého o inného g a u mohou bý
oba eny č yřmi ba ami ak, že jakékoli d a choly spojené h anou dos a
-
nou ůzné ba y. Ten o p oblém na hl F ancis Gu h ie oce 1852, s jeho
his o ií jsou spojena sla ná jména jako Augus us De Mo gan, William Rowan
Hamil on, Al ed Bay Kempe či Pe cy John Heawood. I když sama o ázka
ypadá elemen á ně, je ek i alen ní če ným zením ůzných obo ech
ma ema iky a je přek api ě ob ížné ji dokáza .
Důkaz p oblému č yř ba e ydali Kenne h Appel a Wol gang Haken
70. le ech. I když en o důkaz předs a uje zásadní p ůlom, nebyl zcela přija
ze d ou dů odů: jedním z nich je, že čás důkazu použí á počí ač a nemůže
bý kon olo ána učně, a d uhým, že čás důkazu, k e á má bý kon olo ána
učně, je nesmí ně složi á. Neil Robe son, Daniel P. Sande s, Paul Seymou
a Robin Thomas se pokusili důkaz přečís , ale elmi b zy o zdali. Rozhodli
se y oři las ní důkaz, což ealizo ali de adesá ých le ech. I když se jejich
důkaz s ále opí á o počí ač, je pods a ně jednodušší a byl nezá isle o ěřen
Robin Thomas (1962–2020), ma ema ik č yř ba e 257
( če ně počí ačo é čás i) ůznými skupinami odbo níků. Díky é o p áci je
nyní bezpečné nazý a p oblém č yř ba e ě ou o č yřech ba ách.
V oce 1943 Hugo Hadwige yslo il hypo ézu, že p o každé ≥ 1 je každý
g a , neobsahující úplný g a na +1 cholech jako mino , -ba e ný. Jelikož
o inné g a y nemají úplný g a na pě i cholech jako mino , Hadwige o a
domněnka je dalekosáhlým zobecněním p oblému č yř ba e . Hadwige o u
domněnku není ěžké dokáza p o ≤ 3; Klaus Wagne dokázal, že případ
= 4 je ek i alen ní p oblému č yř ba e . Robin Thomas společně s Robe -
sonem a Seymou em yřešili další případ, když dokázali, že případ = 5 je
aké ek i alen ní p oblému č yř ba e . Za u o p áci dos al Thomas s ou
p ní Fulke sono u cenu. Hadwige o a domněnka zůs á á o e řená p o ≥ 6.
Ch oma ické číslo g a u G je minimální k ako é, že G je k-ba e ný. Kliko é
číslo G je maximální elikos úplného podg a u G. Je jasné, že ch oma ické
číslo je přinejmenším ak elké jako jeho kliko é číslo. Při ozenou o ázkou
je, zda jsou a o d ě čísla blízká. Hadwige o u domněnku lze chápa jako
pokus o o mulaci ako ého zení. Můžeme cha ak e izo a šechny g a y,
jejichž ch oma ické číslo se o ná kliko ému číslu? Každá smysluplná cha ak-
e is ika musí b á ú ahu šechny induko ané podg a y. To ede k de inici
pe ek ních g a ů. G a G je pe ek ní, pokud každý induko aný podg a G
splňuje, že jeho ch oma ické číslo se o ná jeho kliko ému číslu. Mezi ypické
příklady nepe ek ních g a ů pa ří každý lichý cyklus o délce alespoň 5 a jeho
doplněk. Be ge na hl oce 1961 d ě domněnky. P ní z nich, k e ou Lo ász
oce 1972 dokázal, říká, že g a je pe ek ní p á ě ehdy, když jeho doplněk
je pe ek ní. D uhá domněnka říká, že ýše zmíněné liché cykly o délce ales-
poň 5 a jejich doplňky jsou přesně překážkami pe ek nos i. Spolu s Ma ií
Chudno skou, Robe sonem a Seymou em dokázal Thomas u o d uhou
domněnku, k e á je dnes známá jako silná ě a o pe ek ních g a ech, a za
o byl oceněn d uhou Fulke sono ou cenou.
Teo ie pá o ání je jedním z nejzákladnějších smě ů ýzkumu eo ii g a-
ů a kombina o ické op imalizaci. Thomas é o oblas i ýznamně přispěl
zejména p acemi, k e é se ýkaly P a iano ých o ien ací. Pá o ání g a u je
množina disjunk ních h an; pá o ání M g a u G je pe ek ní, pokud každý
chol G je inciden ní s h anou M. Je jednoduché o ěři , že pe manen
libo olné 0,1-ma ice se o ná poč u pe ek ních pá o ání od ozeném bi-
pa i ním g a u.
I když jsou de inice pe manen u a de e minan u podobné, y o d a pojmy
mají ý azně odlišné cho ání. Např. ýpoče pe manen u je #P-komple ní,
258 Válka, násilí, nábožens í
i když je ma ice 0–1, ale ýpoče de e minan u lze p o és e ek i ně. Geo ge
Pólya oce 1913 o mulo al o ázku, p o jakou 0,1-ma ici A exis uje ma ice B
získaná z A změnou něk e ých jedniček na −1 splňující, že de e minan B
se o ná pe manen u A. Pokud ako á ma ice B exis uje, říkáme jí Pólyo a
ma ice náležející ma ici A. Vijay V. Vazi ani a Mihalis Yannakakis ukázali,
že ma ice má Pólyo u ma ici, p á ě když má odpo ídající bipa i ní g a
P a iano u o ien aci. P a iano a o ien ace g a u G je o ien ace ako á, že
každý cen ální sudý cyklus C G má jakémkoli smě u lichý poče h an.
Podg a H z G je cen ální, pokud G – V(H) má pe ek ní pá o ání. P o o je
Pólyo a o ázka ek i alen ní cha ak e izaci bipa i ních g a ů, k e é mají
P a iano u o ien aci.
Cha les H. C. Li le ukázal, že bipa i ní g a má P a iano u o ien aci
p á ě ehdy, když žádný z jeho cen álních podg a ů není izomo ní sudému
dělení úplného bipa i ního g a u, kde každá pa i a má ři choly. Li lo a
cha ak e is ika je elegan ní, ale zdá se, že není dos a ečně silná, aby posky -
la polynomiální algo i mus p o u čení, zda má bipa i ní g a P a iano u
o ien aci. Ve spojení s Robe sonem a Seymou em Thomas dokázal no ou
cha ak e izaci a na hl polynomiální algo i mus es ující, zda má bipa i ní
g a P a iano u o ien aci, a udíž i polynomiální algo i mus es ující, zda má
daná 0,1-ma ice Pólyo u ma ici.
Robin Thomas ycho al řadu ýbo ných ma ema iků, z nichž něk eří dnes
působí na předních s ě o ých uni e zi ách. Mezi ně pa ří např. T. Fowle ,
P. Hliněný, C.-H. Liu, S. No ine, L. Pos le, D. Sande s či P. Wollan. Za s ou p á-
ci získal řadu ýznamných meziná odních obo o ých ocenění. Jak už jsme
připomněli, le ech 1994 a 2009 byl d ak á lau eá em Fulke sono y ceny za
ynikající ýsledky disk é ní ma ema ice. V oce 2012 obd žel i ul Fellow
AMS (Ame ican Ma hema ical Socie y) a oce 2018 Fellow SIAM (Socie y
o Indus ial and Applied Ma hema ics). Jako poz aný řečník p oslo il řadu
přednášek na meziná odně ýznamných kon e encích, če ně S ě o ého
kong esu ma ema iků (ICM) Mad idu oce 2006. V České epublice zís-
kal např. Cenu ek o a UK za nejlepší publikaci pří odních ědách za ok
2006 a p o ok 2011 se s al lau eá em Ceny Neu on za přínos s ě o é ědě
obo u ma ema ika.
Robin Thomas nikdy nepře ušil kon ak a spolup áci se s ými uči eli
a spolužáky ČR a řada s uden ů MFF UK absol o ala s áž nebo pos dok-
o skou s áž pod jeho edením. Jmenujme alespoň Pe a Hliněného, Daniela
K áľe a Zdeňka D ořáka, k eří i po skončení s ých s áží na Geo gia Ins i u e
Robin Thomas (1962–2020), ma ema ik č yř ba e 259
o Technology s Robinem Thomasem in enzi ně spolup aco ali a pa ří mezi
jeho nejčas ější spoluau o y.
Přes nelehký osud kompliko aný ážnou cho obou byl p o . Thomas do
posledních dnů odbo ně činný a ud žo al kon ak y se s ě o ou i českou ma-
ema ickou komuni ou. Robin Thomas byl mimořádnou ědeckou i lidskou
osobnos í celos ě o ém měří ku.
Robin Thomas (1962–2020),
Ma hema ician o he Fou Colou s
summa y
Robin Thomas (Augus 22, 1962 – Ma ch 26, 2020) was one o he in e na-
ionally bes -known and mos espec ed Czech ma hema icians. He s udied
and ob ained his doc o al deg ee a Cha les Uni e si y, and spen mos o
his scien i ic ca ee a he Geo gia Ins i u e o Technology in A lan a.
Robin Thomas did no con ine his scien i ic wo k o a na ow ield, s udy-
ing as he did ques ions in combina o ics, algeb a, geome y, opology, and
heo e ical compu e science. Bu he co e o his esea ch lay in s uc u al
g aph heo y. I was in his a ea ha he published mos ex ensi ely, sol ing
many o i s amous p oblems and in luencing i s de elopmen as a discipline.
Robin Thomas (1962–2020).
Fo o: Jan K a och íl
Robin Thomas (1962–2020), Ma hema ician o he Fou Colou s 261
He was, o example, ins umen al in e i ying he solu ion o he Fou Colou
Theo em o plana g aphs in he 1990s. As a eache , he augh many excel-
len ma hema icians who now wo k a p es igious uni e si ies wo ldwide.
Robin Thomas ecei ed majo in e na ional honou s o his esea ch. He
was wice awa ded he Fulke son P ize o ou s anding pape s in he a ea o
disc e e ma hema ics, in 1994 and in 2009. In 2012 he was named as a Fellow
o he Ame ican Ma hema ical Socie y (AMS), and in 2018 he was named
as a Fellow o he Socie y o Indus ial and Applied Ma hema ics (SIAM).
He ga e many in i ed lec u es a in e na ional con e ences, including he
In e na ional Cong ess o Ma hema icians in Mad id, 2006.
His wo k was ecognised in his home coun y, oo. As a co-au ho , he e-
cei ed he P ize o he Rec o o Cha les Uni e si y o he Bes Publica ion
in he Na u al Sciences in 2006, and in 2011 he was awa ded he Neu on
P ize o Con ibu ion o Wo ld Science in Ma hema ics.
Robin Thomas ne e los con ac o ceased o coope a e wi h his o me
eache s and classma es (now p o esso s and eache s hemsel es) back in
he Czech Republic. Many s uden s o Cha les Uni e si y spen a s udy isi o
a pos doc unde his supe ision. Despi e he di icul ies and complica ions o
a se ious illness, Robin was p o essionally ac i e and main ained con ac wi h
he ma hema ical communi y in he Czech Republic and a ound he wo ld
un il his inal days. Robin Thomas was an ou s anding scien i ic pe sonali y,
one o he mos p ominen g adua es o he Facul y o Ma hema ics and
Physics, and a g ea human being.
Seznam o og a ií / Lis o Pho og aphs
na obálce: Pablo Picasso: Gue nica ( ýřez). Pho o: Jules Ve ne Times Two / jules e nex2.com
/ CC-BY-SA-4.0 / h ps://c ea i ecommons.o g/licenses/by-sa/4.0/deed.en.
s. 5 Jiří Bičák (1942–2024), o o Tomáš P inc, MFF UK
s. 171 Eugène Delac oix, S oboda ede lid na ba ikády, 1830 (olej na plá ně, Musée du
Lou e, Paříž) / Libe y Leading he People, 1830 (oil on can as, Musée du Lou e, Pa is),
o o P o imedia
s. 172 F édé ic So ieu, Všeobecná demok a ická a sociální epublika, 1848 (li og a ie,
Musée Ca na ale , Paříž) / Uni e sal Democ a ic and Social Republic, 1848 (li hog aph,
Musée Ca na ale , Pa is), o o Leemage ia AFP / P o imedia
s. 176 Hen y Fuseli, Noční mů a, 1781 (olej na plá ně, De oi Ins i u e o A s, De oi ,
Michigan) / Nigh ma e, 1781 (oil on can as, De oi Ins i u e o A s, De oi , Michigan),
o o De oi Ins i u e o A s: h ps://dia.o g/collec ion/nigh ma e-45573
s. 235 Alois Musil (1868–1944) beduínském oblečení se s ým p ů odcem, p a děpodobně
Masada 1898 ( o oa chi École biblique) / Alois Musil in Bedouin clo hing wi h his guide,
p obably Masada 1898 (pho o a chi e o he École biblique)
s. 247 Václa Hla a ý (1894–1969) e s é p aco ně na Indiana Uni e si y, 16. 12. 1953 / Vác-
la Hla a ý in his o ice a Indiana Uni e si y, 16. 12. 1953 (Cou esy: Indiana Uni e si y
A chi es)
s. 251 I o Babuška (1926–2023), o o a chi au o a
s. 260 Robin Thomas (1962–2020), o o Jan K a och íl
Jmenný ejs řík / Index o Pe sons
Achaz 38, 60
Akán / Achan 29, 54
Alkuin / Alcuin 70, 84
Amálek 33
An iochos IV. 43, 62
Appel, Kenne h 257
A end , Hannah 177–178
A is o elés 186–187
A on, Raymond 178
Aziz, Kadi 252, 254
Babuška, I o 13, 17, 250–256
Babuška, Milan 250
Baldwin Je uzalémský / Baldwin
o Je usalem 78, 91
Bande a, S epan 140–141
Beneš, Ed a d 129, 233, 246
Beneš, Václa 247
Be ge, Claude J. 258
Be ge , Pe e L. 153
Be lin, Isaiah 177–178
Block, René 137, 147
Böcken ö de, E ns -Wol gang 174–175,
177–181
Böhme, Ho s 129, 144
Bo mann, Ma in 126
Bou bon-Pa ma, Six us 230
B amble, James H. 252
B and , Willy 133–134, 145
B ežně , Leonid 134
B ouwe , Lui zen E. J. 245
B ukho eckyj, Vjačesla / B yukho e skyi,
Vyachesla 204, 216
Bublík, Jose 139
Buko ský, Pe 131
Buñuel, Luis 177
Ca an, Élie J. 245, 249
Caspa i, Wilhelm 22
Cas o, Fidel 131
Cons an , Benjamin 176–177
C ane, Cha les 232
C ossley-Holland, Ke in 75, 89
Cy us iz Ký os
Čech, Edua d 246
Čchen Siao-ming 114
Čchien Li-čchün 104
Čou Li-po / Zhou Libo 104–105, 110, 112,
114, 117–120
Čyže skyj / Chizhe sky, Dmy o 197, 206,
209–210, 218
Daluege, Ku 126–127, 143
Dan zig, Da id an 245
Da id (sz pos a a) 21, 28–29, 55
Da ies, No man 80, 94
De Mo gan, Augus us 257
Delac oix, Eugène 171–173
DeMa e, B ian 104, 117
Ding Ling iz Ting Ling
Douglas, Jim, J . 252
D ořák, Zdeněk 259
Eins ein, Albe 244–245, 247, 249
Encke, Julie 124–125
Esping-Ande sen, Gøs a 82, 95
Fal us, F an išek 250
Fenge , Ole 71, 85
Foucaul , Michel 178
F ank, Ka l He mann 126, 129, 143–144
F ede ik I. 80, 93
F eyja 75, 89
Fučíko á, Gus a 131
Fukuyama, F ancis 187
Fulle , Lon L. 189
Fuseli, Hen y 175–176
Gabčík, Joze 139
Ga apon, An oine 206, 218
Gauck, Joachim 139–140, 148
264 Válka, násilí, nábožens í
Gedeón / Gideon 33–35, 56–57
Goliáš 29
G ossman, Vasilij / Vasily 198–199, 206,
211–212, 218
Gud ed 70, 84
Gus a Vasa 80, 93
Gu h ie, F ancis 257
Habe mas, Jü gen 178
Hadwige , Hugo 258
Haken, Wol gang 257
Håkon Dob o i ý / Håkon he Good 76, 90
Hála, Vlas imil 131
Halík, Tomáš 160
Hamil on, William Rowan 257
Ha ke, We ne 135
Ha el, Václa 138, 196, 200, 206–207, 209,
212, 218–219
Ha líček, Ka el (ma ema ik) 246, 249
Hayek, F ied ich on 178–179, 181
Heawood, Pe cy John 257
Hell, Na alie 98
Heyd ich, Reinha d 12, 16, 125–126, 139,
143
Hilbe , Da id 245
Himmle , Hein ich 126
Hin on, William 99, 106, 118
Hi le , Adol 126, 134, 201, 214
Hla a ý, Václa 13, 17, 244–249
Hliněný, Pe 259
Ho mann, Banesh 248
Ho meis e , Adol 137
Honecke , E ich 133, 135, 146
Ho ák, Jose 130
H ubý, Jan 139
Hsia, C. T. 109
Hun ing on, Samuel P. 187
Hus, Jan 79, 92
Husák, Gus a 134
H id , K is ian 82, 95
Chalupecký, Jindřich 137, 147
Chammu abi 28
Cha les he G ea iz Ka el Veliký
Cheibub, José An onio 183
Chizhe sky, Dmy o iz Čyže skyj
Ch is ian iz K is ián
Chu Čchiao-mu 104
Chudno ská, Ma ie 258
Jacobi, Wal e 129, 144
Jakobson, Roman 247
Jan Pa el II. 156
Januko yč / Yanuko ich, Vik o F. 203, 215
Ja ošo á, Ma ie 131
Ja ed, Je ey A. 101, 107–108, 110, 117
Jelcin / Yel sin, Bo is N. 201, 214
Jue gensmeye , Ma k 158, 162
Kan , Immanuel 197, 210
Ka ásek, S a opluk 45
Ka el Veliký / Cha les he G ea 70, 84, 90
Ka el I. Rakouský 230
Kellogg, B uce 252
Kempe, Al ed Bay 257
Kepel, Gilles 153, 165
Kiesinge , Ku Geo g 133
Klaus, Václa 139
Klecanda, Vladimí 246
Knichal, Vladimí 250
Knu S a ý / Knud he Holy 70, 84
Kohn, Theodo 223–224, 226
Komenský, Jan Amos 197, 209–210
Koy é, Alexand e 202, 214
K áľ, Daniel 259
K ebso á, Be a 98
K is ián / Ch is ian II. 79–80, 92–93
K is ián / Ch is ian III. 80, 93
K ymskyj, Se hij / K ymskyi, Se hii 196,
204, 207–209, 216, 219
Kubiš, Jan 139
Kyncl, Voj ěch 124
Ky ill (moske ský pa ia cha) 45
Ký os / Cy us II. 37, 40, 52, 61
Lag ange, Ma ie-Joseph 224
Law ence z A ábie 231, 239
Lenin, Vladimi I. 198, 211
Le XIII. 223
Le i-Ci i a, Tullio 245, 249
Le i sky, S e en 187
Liou Siao-po 116
Li le, Cha les H. C. 259
Locke, John 184
Jmenný ejs řík / Index o Pe sons 265
Lu Sün / Lu Xun 114–116, 120
Lu he , Ma in 79–80, 92–93
Mahle , Zdeněk 124
Mao Ce- ung / Mao Zedong 101–104, 106,
108, 110, 112–114, 116, 118–120
Ma duk 24, 26, 40, 60
Ma ek, F an išek 131, 145
Ma in, Da id 153
Ma wedel, Augus 127
Ma x, Ka el 152
Masa yk, Tomáš Ga igue 173, 231–232,
234
Masa yko á, Alice 247
Ma i jáš 43, 62–63
Melnyk, And ij 141
Me kel, Angela 133
Méša / Mesha 36–37, 58
Molo o , Vjačesla 201, 214
Mounk, Yascha 187
Muba ak, Muhammad Husní 188
Mülle , Jan-We ne 187
Musil, Alois 13, 17, 222–241
Nebúkadnesa / Nebuchadnezza 39, 60
Neše řil, Ja osla 257
Nikolae , Pe 124
No h, Ma in 22, 31, 49
No o ný, An onín 132, 145
Nožička, F an išek 246, 249
Odin 75, 89
Ola / Ola Ha aldsson, s . Ola 76, 78,
89, 91
Opálka, Adol 139
O well, Geo ge 199, 206, 211, 218
Palá , Augus in 98
Panko , Alexej 130
Pa očka, Jan 200, 206, 212, 218
Pelle ie , Anne-Ma ie 203, 215
Pe , Ka el 245
P a , Johann F. 258–259
Picasso, Pablo 136, 146
Pius X. 229
Plücke , Julius 244
Pólya, Geo ge 259
Popo yč / Popo ych, My osla 204, 216
P ečan, Leopold 233
P ůšek, Ja osla 98, 113
Pu in, Vladimi V. 140, 196–199, 201–203,
205, 207–212, 214–215, 217, 219
Rad, Ge ha d on 22–23, 31, 49–50
Radb uch, Gus a 184–185
Rejch , Miloš 45
Ribben op, Joachim on 201, 214
Robe son, Neil 257–259
Robespie e, Maximilien 174
Ros ock, Max 129, 131–132, 145
Rousseau, Jean-Jacques 174, 180, 184
Rozelle, Sco 98
Sande s, Daniel P. 257, 259
Sa o i, Gio anni 186
Sa e , Da id 200, 213
Sedako a, Olga 204, 216
Sege , S anisla 234
Seymou , Paul 257–259
Sho e, Ma ci 203, 215
Schmid , Wilhelm 225
Schmi , Ca l 183, 186–187
Schou en, Jan A nold 245, 249
Schulle , Kon ad 128
Schwally, F ied ich 22, 49
Si Ťin-pching / Xi Jinping 116, 120
Sigu d 78, 91
Si e, Willi 135–136, 146
Snyde , Timo hy 203, 207, 215, 219
Sobo ka, Jan 245
So ieu, F édé ic 172–173
S alin, Josi V. 198, 200–202, 207, 211, 214,
219
S oss, Ba ne 129–130, 136, 144, 147
S ouboulis, Theo anis 252, 255
S říb ný, Jose 130
S us, Vasil 200, 206, 212, 218
Sunja sen 99
Š embe ka, Jose 138
Š ougal, Lubomí 134
Š a c, Ja osla 139
272 Válka, násilí, nábožens í
Islam 83, 239–241
Is ael 15, 49–50, 54–61, 240
Je usalem 60, 62, 78, 238
Jewish (see also Is ael) 55, 63, 198
Judah 60, 62
jus ice 17, 52, 60–61, 145, 147, 196, 199–201,
205–207
social 15, 59, 71
Kalma Union 79
KGB 198, 200–202
king (see also mona ch) 55, 58–60, 70,
73–74, 76–80
K emlin 198–199, 204–205, 207
Kyi 196–197, 200, 203–206
land e o m 15, 117–118
La ia 200–201
law 52, 63, 193–194, 198–202, 205
Lidice 16, 123–142
lie 196, 198, 202–203, 207
Li huania 200–201
Lu he anism 15, 79–83
Maccabees Re ol 62
Maidan (see also e olu ion) 17, 203–204
ma y dom 63, 148
media 143–145, 166, 200
Memo ial 201
memo y 143–145, 147–148, 200–201
me i oc acy 181
mig a ion 165–167
mino i y 53
mi acle 49, 51, 53, 56, 180
missiona y 70, 81, 83–84
mona ch, chie , ule (see also king)
48–49, 55, 58–59, 74–76, 78
money 74, 80, 181
mo al 75, 148, 181, 240
Moscow 64, 146–147, 204
na ion 15, 57, 74, 77, 83, 143, 148, 160, 166,
206, 233
na ionalism 83
Nazi 143–147, 181
New Tes amen 80
No mandie 74
No h Ame ica 74, 83, 165
No way 70–72, 74, 76, 78, 80
Old Tes amen (see also Bible) 47–64,
238–239
o de
cosmic 48, 51, 60–61, 206
legal 17, 193
mili a y 51
social 49, 52, 62, 83
O ien 239
O hodox 64, 78, 83
pagans 70, 75–78
pandemic 17, 183, 194–195
Poland 143, 148
posi i is 241
po e y 71, 76, 82, 118, 120, 181
p ies 52, 62, 76, 79–80, 237–238
p og ess 16, 117, 119–120, 167, 237–238
p ophe 53, 55–56, 59–61, 207
P o es an 79
punishmen 52, 56, 59–60, 205
Re o ma ion 78–83
eligiosi y 16, 81, 166
eligious wa s 47, 50, 52, 62–64, 78, 148,
166
e enge 166–167
e olu ion 79, 81, 117–120, 180
Bolshe ik 201
F ench 180
Cul u al 117
O ange 203–204
R. o Digni y (see also Maidan) 17,
203–204
igh s 79, 194, 196, 198, 200–201, 203
i ual 49, 51–52, 118
Rome 77–79
Russia 15, 17, 64, 78, 83, 196–198, 201–202,
204–205, 207
Scandina ia 15, 70–74, 76–83
Sco land 71
sec a ian 166
secula isa ion 16, 165–166
Subjec Index 273
secula 49, 64, 73–74, 82, 166, 180
Sess úmni 75
Sidon 78
solida i y 181, 201, 207–208
So ie (Union) 17, 117, 145, 196, 198–201,
203–205
s a e 15–16, 71–72, 77, 79, 81, 120, 166, 180,
193, 201
o ali a ian 117, 145, 198–199
wel a e 71, 73–74, 81–82
s a e o eme gency 193
S ockholm 79–80
Sweden 70, 72–74, 78–80, 143–145
Sy ia 197
e o 123, 198
u h 17, 77, 196, 198–207, 240
Uk aine 15, 17, 64, 143, 148, 196–208
Valhalla 75
Vikings 15, 70–72, 74–76
iolence 15–16, 47–49, 57, 61, 64, 73–75,
117–120, 123, 143, 148, 166, 180, 198, 201,
203
woman 75, 77, 82, 197
