České překlady Baudelaira, Rimbauda, Mallarmého a Apollinaira

ČESKÉ PŘEKLADY BAUDELAIRA, RIMBAUDA,
MALLARMÉHO AAPOLLINAIRA
D sko á, Ka eřina. Překlady mode ní ancouzské poezie do češ iny ao ázky
básnického překladu: Na příkladu e šo é o by yb aných ancouzských au o ů
d uhé polo iny 19.apočá ku 20.s ole í. České Budějo ice: Naklada els í
Jihočeské uni e zi y Českých Budějo icích, 2024, 270 s.
Milena Fučíko á
Uni e zi a Ka lo a
milena. uciko a@ped .cuni.cz
h p://o cid.o g/0000‑0003‑1420‑7419
S o ná ací monog a ie Ka eřiny D sko é, ysokoškolské pedagožky aau o ky pub-
likace České překlady ancouzské li e a u y (1960–1969),1 je k ali ní s udií o eo ii idě-
jinách překladu mode ní ancouzské poezie do českého jazyka od d uhé polo iny
19.s ole í po současnos . Na ú odní ři eo e ické kapi oly— p ní je ěno aná yb a-
ným aspek ům současného u ažo ání odějinách li e á ního překladu, d uhá se za-
bý á překlady poezie z ancouzš iny do češ iny a ře í koncepcemi ame odami básnic-
kého překladu— na azuje obsáhlá, íce než s os ánko á s o ná ací s udie, doplněná
jmenným ejs říkem au o ů, překlada elů a eo e iků překladu ipřílohami zah nují-
cími obsáhlou an ologii známých iméně známých básní o iginále i překladu. ZBau-
delai o a díla si au o ka yb ala jedenác kusů, zRimbauda šes , zMalla mého osm
azApollinai a de ě básní. Doplňující in o mace český č enář najde ú odu (s.11–13),
zá ě u (s.167–172), obsáhlé bibliog a ii (s.173–181) ad ojjazyčném esumé.
Vú odu Ka eřina D sko á ys ě luje s ůj zámě e lek o a knižně ydané
překlady yb aných ancouzských básní as o ná a překlady p á ě ěch bás-
níků, jejichž český umělecký překlad je dodnes inspi a i ní ím, jak si při las ňuje
u o— české kul uře již pe ně zakořeněnou a íce než jedno s ole í ající—
adici. Au o ka ychází nejen zdůsledně u áděných odbo ných zd ojů českých
eo e iků básnického překladu, ale izú ah akomen ářů českých překlada elů,
k e é následně elice konk é ně kon on uje s ýsledky jejich mnohdy celoži o -
ního překlada elského úsilí. Jako ezi zde Ka eřina D sko á předkládá jis é uko -
ení k i iky, eo ie a ecepce českého uměleckého překladu poezie přímo pře-
klada elské p axi. Vzhledem k omu, že au o ka za nej ýznamnější p áce zdějin
překladu po ažuje České eo ie překladu Jiřího Le ého2 akolek i ní monog a ii Ka-
pi oly zdějin českého překladu pod edením Milana H aly3, ěnuje z láš ní pozo nos
1 D sko á, Ka eřina. České překlady ancouzské li e a u y (1960–1969). České Budějo ice: Edi-
io Uni e si a is Bohemiae Me idionalis, 2010.
2 Le ý, Jiří. České heo ie překladu. P aha: S á ní naklada els í k ásné li e a u y, hudby
aumění, 1957
3 Belliso á, Šá ka— H ala, Milan (ed.). Kapi oly zdějin českého překladu. P aha: Ka olinum,
2002.
OPEN
ACCESS
174 SVĚT LITERATURY 71
přede ším počinům, kdy je český překlada el poezie zá o eň i eo e ikem li e á -
ního překladu apok ačo a elem české adici zako ených překladů, k e é jeho
las ní p áci předcházely. Au o ka kupříkladu zmiňuje, jaký li měly Čapko y
překlady Cha lese Baudelai a na elice e udo anou překlada elskou p axi Jiřího
Pelána, nebo upozo ňuje na jedno li á řešení složi ějších pasáží básních A hu a
Rimbauda, k e é si překlada elé sods upem času zájemně předá ali. Tu o s o -
ná ací me odu poměřuje ú ahami našich eo e iků překladu (F.X.Šalda, O oka
Fische , Jiří Le ý, Jose Če mák, Jiří Pecha , Ma in Hilský, Radek Malý), jejichž
p axe nebyla přímo o li něna yb anými básněmi Cha lese Baudelai a, A hu a
Rimbauda, S éphana Malla mého aGuillauma Apollinai a, edy č yř s éby ných
básnických osobnos í, jež si p o s é bádání z olila. Au o ka me ody jedno li ých
překlada elů necha ak e izuje ani nehie a chizuje, spíše pečli ě zachycuje a ěcně
popisuje ý oj adice českého překladu ancouzské mode ní poezie od počá ků
po současnos .
Česká ecepce básníka Cha lese Baudelai a (1821–1867) je nas íněna sk ze hojné
ci ace Jiřího Pelána, Ja osla a V chlického, Jiřího Š ámka či F.X.Šaldy, díky nimž
au o ka dospí á knejednoznačnos i Baudelai o y poe iky. Baudelai e byl pe ným
ýmo ým schéma em klasicis a, mo i y oman ik, éma y dekaden , p okle ý básník
isymbolis a, ideálem k ásy pa nasis a, konk é ním de ailu ealis a či na u alis a.
P á ě ip o s ou nep ůz ačnou složi os je doposud d áždi ou ýz ou p o české pře-
klada ele poezie. T adice českých překladů Cha lese Baudelai a začíná Ja osla em
V chlickým, cholí Ka lem Čapkem iVí ězsla em Nez alem apok ačuje S a oplu-
kem Kadlecem, k e ý jako p ní ajediný přeložil sbí ku K ě ů zla celou. Au o ka po
s učném u edení do dějin českých překladů ancouzského básníka nejp e kaž-
dého překlada ele ikaždý překlad na základě několika s o nání cha ak e izuje. U a-
žuje opřeklada elských me odách Vladimí a Holana, F an iška H ubína iJiřího Pe-
lána, jenž dá á přednos pe nému ýmo ému schéma u nad olnos í ajehož mode ní
apři ozené překlady jsou ysoce ceněny ipřes konk é ně dokládané ýznamo é po-
suny či leckdy přek api ý ýbě slo .
Poezie A hu a Rimbauda je p ubířským kamenem každé české gene ace pře-
klada elů. Au o ka ys ě luje jejich přís up iin e p e ační s ano iska. ORimbauda
se pokusili Ja osla V chlický, Emanuel Lešeh ad, S anisla Kos ka Neumann, Ka el
Čapek, Ví ězsla Nez al, O oka Fische , Hanuš Jelínek, S a opluk Kadlec, F an išek
H ubín, Vladimí Holan, Gus a F ancl, Ka el Sýs, O o F.Bable . Rozličné přís upy
překladů dokumen uje au o ka pod obně na básni „Ba eau i e“, níž ynikají pře-
klady F an iška H ubína aS a opluka Kadlece, přes o si šak s é neo řesi elné mís o
počešťo ání nespou aného ageniálního en an e ible učeských č enářů ydobyl,
jak au o ka popisuje, pa adoxně um a něný amnohdy ne ě ný překlad Ví ězsla a
Nez ala.
Česká ecepce in e p e ačně ná očného „kníže e básníků“ S éphana Malla mého
(1842–1898) je k i icky u edena hodnou cha ak e is ikou zpe a F.X.Šaldy, Jiřího
Š ámka, Jiřího Pecha a, Ka la Teigeho aVácla a Če ného, podle něhož je Malla mého
symbolická báseň e okací, sugescí ahudbou. P ní překlady Malla mého hudeb-
ního básnického jazyka usku ečnili Ja osla V chlický, A noš P ocházka aEmanuel
zLešeh adu. Au o ka monog a ie u ádí dokonce ozdílnos názo ů českých li e á -
ních ědců na k ali u jedno li ých Lešeh ado ých překladů (zmiňuje např. ozbo y
OPEN
ACCESS
MILENA FUČÍKOVá 175
Ca he ine Ébe -Zemino é aZá iše Šumana, k eří zdů azňují zdařilos pře odu
„z ukosledů“, a o na zdo y přísnému soudu Václa a Če ného, jenž jeho překlady
po ažuje za umělecky neúspěšné). Po o ná á mnohdy iněkolik e zí překladů éže
básně, kon on uje spo ná mís a. Další překlady přinášejí Ka el Čapek, Hanuš Jelínek
iVí ězsla Nez al, znichž posledně jmeno aný sice p aco al olně se symbolis ickým
jazykem, jeho zpě nos ahudebnos nicméně do češ iny pře edl súspěchem. Důle-
ži ou e apou his o ii českých překladů Malla mého jsou překlady F an iška H u-
bína aO y Nechu o é, Vladimí a Mikeše aJana Ma iuse Tomeše. Báseň „Hommage“
přeložil Jose Pali ec abáseň „Appa i ion“ I an Bla ný. Za po šimnu í s ojí ě né,
zpě né a o málně zdařilé překlady Jindřicha Poko ného, jenž z ancouzš iny pře-
ložil Cha lese Baudelai a, Théophila Gau ie a, Lecon a de Lisle, Théodo a de Ban ille
adalší básníky zpřelomu s ole í. Vbásni „B íza“ z ýbo u Neznámý Pa nas (1988) se
Poko ného překlada elské umění snad nej ěsněji snoubí sMalla mého nejednoznač-
nou poe ikou:
P oč hledím na úběl, jenž ch ání p ázdný lis ?
P oč na s ou kojící ženu? Ne, jsem si jis ,
že půjdu! Čeká loď, áhna se kolébají,
z edneme ko y s říc předalekému k aji!
Vždyť sbohem šá ečků si áda dopřeje
iboles ži ená apnos mi naděje!
Po něm na překladech Malla mého p aco ali aké Jiří Pecha , Jiří Pelán iLumí
Či ný.
Do české překlado é li e a u y u edl a an ga dního Guillauma Apollinai a
(1880–1918) Ka el Čapek, jehož překlady jsou dodnes h a é as ěží, dále se mu ěno-
ali Jose Čapek, S anisla Kos ka Neumann, Hanuš Jelínek aJindřich Hořejší. Po nich
se oApollinai a pokoušeli Zdeněk Kalis a, Ja osla Sei e aGus a F ancl. Au o ka
ěnuje de ailní pozo nos překladům básní po oce 1950: „Ma ie“ (Milan Kunde a),
„Sal imbanques“ (Vladimí Holan), „Clai de lune“ (Ja osla Ma inic), „Il pleu “ (Jiří
Konůpek), „Les Colchiques“ (Pe Kop a), „Rosemonde“ (Ka el Sýs), „Nui hénane“
(Jiří Žáček), „Clo ilde“ (Pe Ska lan , Gus a F ancl), „Les Fenê es“ (Pe Š ů a),
„Rolandseck“ (Pe K ál). Každá báseň je s o ná ána so iginálem azdařilos či nedo-
s a ky překladů jsou ěcně as řízli ě hodnoceny.
Publikaci Ka eřiny D sko é nemůžeme upří zásadní k ali y, zje ná je péče ě-
no aná ýbě u básnických ex ů, na nichž lze speci ikum o iginálu ime odu kaž-
dého českého překlada ele hodně ukáza adoda kní leccos no ého. Zásluhou au-
o ky se před námi ýsuje his o ická linie českého uměleckého překladu poezie,
kdy je každá přeložená báseň přede ším dialogem mezi ancouzským básníkem
ačeským překlada elem. Zajíma ým ak em zůs á á, že při au o čině ýbě u bás-
níků, jakými byli Baudelai e, Rimbaud iMalla mé, jde pa ně ojeden znejob ížněj-
ších dialogů mezi ancouzskou ačeskou kul u ou ůbec. S éby ně mnohoznačná
poe ika ěch o ří mis ů slo a dokládá, jak zásadní zůs á á ecepce ancouzské
mode ní poezie p o českou li e a u u ip o mladé překlada ele. Na Alkoholy aKa-
lig amy si o iž češ í překlada elé mohou ou nou s ě ší opo ou, Apollinai o y
e še edou su či ými hlasy české poezie odos lehčí ozho o . Do olím si oci o a
OPEN
ACCESS
176 SVĚT LITERATURY 71
na zá ě překlad Pásma Ka la Čapka ( e ze z oku 1936), jenž dodnes zůs á á nedo-
s ižným zo em:
Tím s a ým s ě em přec jsi zna en na konec
Pas ýřko Ei elko jak bečí s ádo mos ů dnes
Řecký ařímský s a o ěk se i už přežily
Zde s a odá né se zdají bý už i y au omobily
Jen nábožens í zůs alo no é jenom ono
Zůs alo p os é jak hangá y přís a u a ionů
OPEN
ACCESS