96 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
DVOUSTAVOVÉ MODULAČNÍ FORMÁTY V OPTICKÝCH
PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍCH
Vladimí TEJKAL1, Milosla FILKA1, Pa el REICHERT1, Jan ŠPORIK1
1 Ka ed a Telekomunikací, FEKT, VUT B ně, Pu kyňo a 116, 612 00 B no, Česká Republika
x ej[email p o ec ed]ec. u b .cz, ilka@ eec. u b .cz,x eich01@s ud. eec. u b .cz,xspo i01@s ud. eec. u b .cz
Abs ak . V článku jsme se zabý ali d ous a o ými
modulačními o má y a jejich upla něním pasi ních
op ických sí ích. Pasi ní op ická síť je cha ak e is ická
dělením op ického signálu mezi několik konco ých
účas níků pomocí pasi ních spli e ů, k e é přidá ají do
sí ě značný ú lum. V simulacích byla zkoumána ýkonnos
yb aných modulačních o má ů zá islos i na ysílacím
ýkonu za účelem o ěření, zda nedochází ke zk eslení
signálu. Dále byla zkoumána minimální chybo os celého
sys ému p o každý modulační o má . Cílem bylo nají
hodné modulace, k e é by umožňo aly p odloužení dosahu
a dělícího pomě u současných pasi ních op ických sí í.
Klíčo á slo a
op ická přís upo á síť, Q- ak o , bi o á chybo os ,
diag am oka
1. Ú od
T endem dnešní doby je z yšo ání přenoso ých
ychlos í komunikačních sys émů. To ede ke zkoumání
současných modulačních o má ů a jejich li u ůzných
ypech sí í. Ros e aké zájem o no é modulační o má y,
k e é mají zásadní li na k ali u přenosu.
Dří e byla modulace NRZ (non- e u n- o-ze o)
hla ním modulačním o má em op ických sí ích.
Ros oucí požada ky po yšší přenoso é kapaci ě edly k
y áření no ých modulačních o má ů. V současné době
je CSRZ (ca ie -supp essed RZ) nej ýhodnější modulací
p o ysokokapaci ní dálko é přenoso é linky [1]. Podobně
omu je u modulace CRZ (chi ped RZ), k e á je speciálním
ypem modulace RZ ( e u n- o-ze o) a je ealizo aná
ozkmi áním RZ pulsů. Ten o modulační o má se ob ykle
yuží á na podmořských přenoso ých linkách [2]. Dří ější
s udie se zabý aly p á ě li em modulačních o má ů na
nelinea i y op ických láken na dálko ých op ických
linkách. V om o článku jsme zkoumali ýkonnos
modulačních o má ů NRZ, 50% RZ, 33% RZ, CSRZ a
CRZ pasi ní op ické sí i. Pasi ní op ické sí ě jsou
cha ak e is ické sdílením jednoho po u op ického lase u
mezi několik konco ých uži a elů. Vli dispe zních je ů
pasi ní op ické sí i je menší z dů odu k a ší zdálenos i a
nižší přenoso é ychlos i, p o o nebyly simulacích
u ažo ány. Vyb ali jsme gigabi o ou pasi ní op ickou síť
dle s anda du GPON (Gigabi Passi e Op ical Ne wo k)
[3]. Op ický signál je ozdělen e spli e u, k e ý náší do
op ické linky nežádoucí ú lum. To ede k omezení
zdálenos i.
Nejp e článku ys ě líme zkoumané pa ame y
jako je Q- ak o , chybo os BER (bi e o a e) a diag am
oka. V další čás i popíšeme kon igu aci sys ému a
cha ak e is iky modulací NRZ, 50%RZ, 33%RZ, CSRZ a
CRZ. Nakonec jsou u edeny ýsledky simulací a zájemné
po o nání ěch o modulačních o má ů.
1.1 Q- ak o
Q- ak o yjadřuje k ali u analogo ého signálu s
ohledem na jeho ods up signál-šum. Zah nuje šechna
yzikální zho šení působící na signál jako je šum,
nelineá ní je y, dispe ze (ch oma ická a pola izační). Ta o
zho šení deg adují signál a způsobují bi o é chyby. Z oho
plyne, že yšší hodno a Q- ak o u znamená yšší ods up
signál-šum a edy nižší bi o á chybo os . V o nici (1) je
u eden způsob ýpoč u Q- ak o u op ického signálu
01
01
ss
+
-
=II
Q(1)
kde I1 je logická ú o eň „1“, I0 je logická ú o eň „0“, σ1 je
s anda dní odchylka logické ú o ně „1“ a σ0 je s anda dní
odchylka logické ú o ně „0“ [4].
1.2 Bi o á chybo os
V eálných digi álních komunikačních sys émech je
ozhodnu í, jakém časo ém úseku zo ko a a zda
zo ko aná hodno a ep ezen uje hodno u logické ú o ně
„1“ nebo „0“, o li něno šumem a ušením signálu, což
ede k omu, že je u nenulo á p a děpodobnos chybného
ozhodnu í. P o o k ali a přija ého signálu sou isí s bi o ou
chybo os í, k e á je hla ním indiká o em k ali y celko ého
sys ému [5]. Ro nice (2) ukazuje ýpoče chybo os i ze
znalos i bez ozmě né hodno y Q- ak o u [6].
p
2
2
exp
2
e c
2
1
2
Q
Q
Q
BER
÷
÷
ø
ö
ç
ç
è
æ-
»
÷
÷
ø
ö
ç
ç
è
æ
=(2)
OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 97
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
1.3 Diag am oka
Diag am oka předs a uje supe pozici šech na zájem
přek y ých bi ů signálu [7]. Ob . 1 ukazuje diag am oka
NRZ signálu. Na diag amu oka jsou idě d a ypy
nežádoucích e ek ů. P ní je e ek mezisymbolo ých
in e e encí (ISI – in e symbol in e e ence) a d uhý je
e ek kolísání zpoždění (ji e ). ISI je způsobeno
přek ý áním jedno li ých modulačních impulsů. Kolísání
zpoždění je de ino áno jako k á kodobá odchylka
digi álního signálu z jeho ideální pozice [5]. Vě ší o e ření
oka značí menší ú lum nebo ušení a edy yšší k ali u
signálu.
Ob . 1. Diag am oka s yznačenými hla ními pa ame y
2. D ous a o é modulační o má y
V následném ýč u budou s učně předs a eny
jedno li é modulační o má y, k e é jsme p o simulace
použili.
2.1 Non- e u n- o-ze o NRZ
Signál bez ná a u k nule je základním modulačním
o má em op ických komunikačních sys émech, p o ože
má ela i ně malou elek ickou šířku pásma a aké
jednodušší kon igu aci ysílačů a přijímačů. U
modulačního o má u NRZ zabí á logická ú o eň „1“ celý
bi o ý in e al a během ání bi o ého in e alu nedochází
k ná a u k nule. In enzi a signálu se mění mezi logickými
ú o němi „1“ a „0“ zá islos i na změně signálu. Fáze
logické ú o ně „1“ je π a u logické ú o ně „0“ je áze
nulo á. Ob . 2 (a) ukazuje op ické spek um NRZ signálu,
kde si jsou pa né špičky na násobcích bi o é ychlos i [7].
NRZ má užší spek um cen álního laloku po o nání
s jinými modulačními o má y. Nicméně o neznamená, že
je NRZ signál íce odolný p o i křížo é modulaci (XPM –
c oss phase modula ion) a č yř- lnnému směšo ání (FWM
– ou wa e mixing) sys émech s hus ým lno ým
mul iplexem (DWDM – dense wa eleng h di ision
mul iplexing). NRZ edy nejspíše nebude nejlepší olbou
p o ysokokapaci ní op ické sys émy [8].
Ob . 2. Spek um op ického signálu na ýs upu ysílače p o
modulační o má y (a) NRZ, (b) 33%RZ, (c) 50%RZ,
(d) CSRZ a (e) CRZ
2.2 Re u n- o-ze o RZ
Signál s ná a em k nule značí, že jeho šířka impulsu
bude k a ší než šířka bi o ého in e alu a po om klesne na
logickou ú o eň „0“ [8]. RZ modulace je gene o aná ak,
že NRZ op ický signál je při eden do d uhého modulá o u
se sinuso ou řídící unkcí. RZ modulace má ři běžně
použí ané o má y: RZ s 50% s řídou, RZ s 33% s řídou,
RZ s 67% s řídou (CSRZ). Všechny RZ impulsy mají
s ejný a , k e ý je nezá islý na sousední bi o é hodno ě, a
případě ideální modulace jsou áze šech impulsů
iden ické. Ob . 2 (b) ukazuje op ické spek um signálu
33% RZ, kde je cen ální lalok ši ší než případě signálu
NRZ k ůli užší šířce RZ impulsů. Spek um 50% RZ na
Ob . 2 (c) má po o nání s 33% RZ jen nepa ně ši ší
cen ální lalok [7].
98 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
2.3 Ca ie -supp essed e u n- o-ze o CSRZ
P o gene o ání signálu CSRZ má sinuso é řídící
napě í d uhého modulá o u d ojnásobnou ek enci op o i
50% RZ a kmi á s d ojnásobnou ampli udou. Op o i
s anda dním RZ modulacím je u pods a ný ozdíl. Fáze
pulsů se mění o π každou následující bi o ou pe iodu. To
ede k des uk i nímu o li ňo ání nosné ek ence. Na
nosné ek enci není žádná špička, jak je možné idě na
Ob . 2 (d) a o ede k zlepšení k ali y signálu [7].
2.4 Chi ped RZ CRZ
P o gene o ání signálu CRZ se použí ají s ejné
pa ame y jako 50% RZ k omě no ého ak o u
kmi oč o ého ozmí ání (chi p). Jak je možné idě na
Ob . 2 (e), ak synch onní pe iodický chi p ozšiřuje
spek ální šířku pásma. Cen ální lalok je ši ší než
případě os a ních modulačních o má ů, což má
nežádoucí li na sys émy s lno ým mul iplexem. CRZ
může z yšo a kapaci u, dosah sys ému a ýkonnos na
dálko ých poin - o-poin op ických linkách, jaké jsou
podmořských elekomunikačních sys émech [2].
3. Kon igu ace sys ému a popis
pa ame ů
Ob . 3 ukazuje kon igu aci sys ému. Simulace byly
p o edeny p og amu Op iSys em 9.0 [9]. P o po o nání
modulačních o má ů NRZ, RZ, CSRZ a CRZ byla z olena
pasi ní op ická síť GPON se syme ickou přenoso ou
ychlos í 1,25 Gb/s a lno ými délkami 1490 nm p o
downs eam a 1310 nm p o ups eam. Jako zd oj op ického
signálu je použi ý CW (con inues wa e) lase , k e ý je
při eden na p ní MZ (Mach-Zehnde ) modulá o . Da o ý
signál je gene o án PRBS gene á o u a je při eden na
s up NRZ pulzního gene á o u, k e ý slouží k řízení
p ního MZ modulá o u. Signál je následně up a en
d uhém modulá o u, řízeném sinuso ým gene á o em, na
požado aný modulační o má .
Ob . 3. Bloko é schéma kon igu ace sys ému
Signál jde op ickou linkou délky 20 km s láknem
G.652 s kons an ním mě ným ú lumem 0,2 dB/km celém
spek u lno ých délek. Na konec asy je připojen pasi ní
spli e 1:32 s ú lumem 17,3 dB. P o de ekci op ického
signálu a pře od na elek ický signál je použi a PIN dioda.
Na ýs up byl připojen spek ální op ický analyzá o a BER
es e p o izualizaci a yhodnocení přija ého signálu.
4. Výsledky simulací
Simulace byly p o edeny na ase délky 20 km a při
přenoso é ychlos i 1,25 Gb/s s spli e em 1:8. Spek ální
cha ak e is iky p o zkoumané modulace jsou u edeny na
Ob . 2 a byly změřeny přímo na ýs upu z d uhého
modulá o u. Cen ální lalok je si uo án e šech případech
na lno é délce 1490 nm, k e á byla nas a ena p o
downs eam. NRZ a CSRZ mají podobně úzké ýkono é
spek um, o šem případě CSRZ není na nosné ek enci
žádná špička a o pomáhá eduko a zájemné o li ňo ání
sousedních impulsů. Cen ální lalok u modulace CRZ je
ý azně ši ší, než u os a ních modulačních o má ů. Ši ší
spek um ede k edukci použi elnos i o má u p o WDM
sys émy, ale z yšuje odolnos p o i nelinea i ám [1].
Tab. 1 obsahuje po o nání chybo os i a Q- ak o u
simulo aných modulačních o má ů při základním
nas a ení, edy při ysílacím ýkonu 0 dBm, délce asy
20 km a dělícím pomě u 1:8. Při základní kon igu aci bylo
dosaženo minimální chybo os i u CSRZ modulace.
I os a ní modulace mají minimální chybo os na ýbo né
ú o ni, případě modulace 33% RZ je už chybo os yšší,
ale i ak je s ále akcep o a elná. P o ukázku jsou abulce
u edeny hodno y Q- ak o u odpo ídajících chybo os í.
Tab. 1. Hodno y chybo os i a Q- ak o u získané při základní
simulaci: P = 0 dBm, L = 20 km, spli e 1:8
Modulační
o má BER Q- ak o
NRZ 9,44e-10 6,01
33%RZ 6,10e-07 4,85
50%RZ 3,13e-11 6,54
CSRZ 1,51e-13 7,29
CRZ 3,46e-11 6,52
Další simulace byla zaměřena na získání zá islos i
chybo os i na ysílacím ýkonu. Kon igu ace sys ému
byla zacho ána na délce 20 km a dělícím pomě u spli e u
1:8. Vysílací ýkon jsme nas a o ali ozsahu od -3 dBm
do 5 dBm, což jsou dopo učené hodno y p o GPON sí [3].
Ob . 4 ukazuje ýsledné hodno y minimální chybo os i
zá islos i na ysílacím ýkonu, p ůběhy 50% RZ a CRZ se
zde přek ý ají.
Ob . 4. Zá islos chybo os i na ysílacím ýkonu p o
zkoumané modulační o má y
OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 99
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
S os oucím s upním ýkonem se podle očeká ání
chybo os snižo ala. Při z ýšení ýkonu z minimální
hodno y na maximum, se p o modulační o má y NRZ,
33% RZ, 50% RZ, CSRZ a CRZ chybo os změnila
následo ně: z 10-6 na 10-12, z 1 na 10-40, z 10-4 na 10-50, 10-5
na 10-34 a z 10-4 na 10-49, pořadí jako jsou u edeny
modulační o má y. Jak je možné idě ze simulo aných
p ůběhů, ak už při ýkonu 0 dBm jsou chybo os i řádu
kolem 10-10 a a o hodno a značí ýbo ný ods up signál-
šum. P o o další z yšo ání ýkonu p o k á ké zdálenos i
s malým dělícím pomě em nemá smysl. Modulace NRZ má
p ůběh nej íce lineá ní a dosahuje aké nejnižší chybo os i
při minimálním ýkonu. Na dálko ých asách může
z ůs a chybo os li em příliš ysokého ýkonu, což je
způsobeno nelinea i ami [4]. V naší simulaci se neupla ní
nelinea i y, k e é by chybo os mohly o li ňo a , p o ože
asa délky 20 km je elice k á ká.
Na ob . 5 je zob azena s ejná zá islos na ysílacím
ýkonu, ale nyní jsou p o předs a u zob azeny ýsledné
hodno y Q- ak o u. P ůběhy 50% RZ a CRZ se zde
přek ý ají.
Ob . 5. Zá islos Q- ak o u na ysílacím ýkonu p o
zkoumané modulační o má y
Tady je možné idě os oucí hodno u Q- ak o u při
z yšujícím se ýkonu, což odpo ídá snižo áním
chybo os i. Zde je hodné u és , že hodno a Q- ak o u 6
odpo ídá chybo os i řádo ě 10-10, k e ou hodno íme již
jako ynikající.
Další simulace byly p o edeny p o z yšující se
hodno y dělícího pomě u spli e u. Volili jsme hodno y
běžně použí ané hodno y 1:8, 1:16, 1:32, 1:64, k e é
odpo ídají dopo učení p o GPON a aké 1:128, k e ý je
možné použí případě začlenění dopředné op a y chyb
[3]. Vysílací ýkon jsme nas a ili na maximální hodno u
5 dBm, aby signál překonal i ysoké dělící pomě y.
Výsledné hodno y chybo os i zá islos i na měnícím se
dělícím pomě u jsou na ob . 6. Podle předpokladu
chybo os se z ůs ajícím dělícím pomě em os la. Při
dělícím pomě u 1:32 byla chybo os p o ě šinu modulací
nízká řádu 10-10, ale p o modulaci 33% RZ už byla
značně zho šená. Při dělícím pomě u 1:64 už byl sys ém
schopen p aco a pouze při použi í modulací NRZ a CSRZ
a o opě za zho šených podmínek. Při dělícím pomě u
1:128 už sys ém nekomuniko al při žádném modulačním
o má u.
Ob . 6. Zá islos chybo os i na dělícím pomě u spli e u
Na hodno ách Q- ak o u (ob . 7) je idě klesající
p ůběh při z yšo ání dělícího pomě u. P o dělíc pomě
1:32 se ýsledný Q- ak o p o šechny modulace k omě
CSRZ dos á á pod hodno u 6, kdy je přija ý signál ješ ě
ýbo ně de eko a elný. Při dělícím pomě u 1:64 dosahují
nej yšší hodno y Q- ak o u pouze modulační o má y
CSRZ a NRZ a o 4,2 a 3,58.
Ob . 7. Zá islos Q- ak o u na dělícím pomě u spli e u
V poslední simulaci jsme měnili délku asy s cílem
zjis i maximální dosah, na k e ý je sys ém schopný
p aco a s akcep o a elnou chybo os í. Simulace byly
p o edeny opě při ne yšším ysílacím ýkonu 5 dBm a
p o spli e 1:8. Na ob . 8 je g a chybo os i p o šechny
modulační o má y. De ek o byl schopen přijmou signál
33% RZ s chybo os í řádu 10-4 až do délky 50 km. U
os a ních modulací byla zdálenos yšší, konk é ně
50% RZ a CRZ byli de eko a elné i po 60 km s chybo os í
řádo ě 10-4. NRZ p aco al na zdálenos 65 km a CSRZ na
zdálenos 70 km, oba s chybo os í řádo ě 10-3. Hodno y
chybo os í jsou šak p o sp á né ozpoznání signálu příliš
nízké a p o o budou eálně dosaži elné zdálenos i k a ší.
100 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
Ob . 8. Zá islos chybo os i na délce asy
Zá islos Q- ak o u na měnící se délce asy je na
ob . 9. Ze zá islos i Q- ak o u jde idě po o nání
s g a em chybo os i (ob . 8), že hodno a Q- ak o u menší
než č yři odpo ídá chybo os i řádo ě 10-4 a signál s ou o
chybo os í je již špa ně de eko a elný. P o akcep o a elný
příjem by se měla hodno a Q- ak o u pohybo a mezi
č yřmi až pě i, což by odpo ídalo chybo os em řádech od
10-5 do 10-7.
Ob . 9. Zá islos Q- ak o u na délce asy
Ob . 10 ukazuje diag am oka p o základní NRZ
modulaci (a) s chybo os í 10-12, k e ou hodno íme jako
ynikající a ods up signál-šum je na olik elký, že signál
není nijak na ušen a je možné jej bez sebemenších
p oblémů sp á ně de eko a , (b) signál s chybo os í 10-10,
k e ý má ýbo ný ods up signál-šum, dos a ečný p o
sp á né u čení logických ú o ní signálu, (c) s chybo os í
10-6, k e ou hodno íme jako akcep o a elnou, je zde idě
li šumu, ale o e ření oka je s ále dos ačující p o sp á né
yhodnocení přija ého signálu a (d) s chybo os í 10-3, k e á
je už ak ysoká, že li em ysokého šumu není možné
přesně u či ú o ně signálu, oblas o e ření oka je ak malá,
že už nas á á p oblém jak s časo ou synch onizací, ak se
sp á ným u čením logických ú o ní.
Ob . 10. Diag amy oka p o NRZ signál s chybo os í (a) 10-12,
(b) 10-10, (c) 10-6 a (d) 10-3
5. Zá ě
NRZ modulace je současné době použí aná
modulace p o pasi ní op ické sí ě. Současnou maximální
zdálenos í p o pasi ní op ické sí ě je 20 km.
V p o edených simulacích jsme o ěřili, že modulace
CSRZ může z ýši dosah pasi ní op ické sí ě až o 5 km. To
znamená, že při simulo aném mě ném ú lumu lákna
0,2 dB/km, dojde ke snížení ú lumu asy o 1 dB. Ta o
eze a nemusí bý nu ně použi á na p odloužení asy, ale
může bý uži ečná případě, kdy musíme přida další s á y
nebo konek o y. CRZ je modulace hodná spíše na dlouhé
linky o li něné šumem a dispe zemi [4] a při našich
simulacích se o po dilo. Její ýsledky byly s o na elné
s modulací 50% RZ. Modulace 33% RZ ykazo ala
ýsledky nejho ší. Nejs abilnějším modulačním o má em
je NRZ, u něho se chybo os s měnícími se pa ame y
příliš nelišila od základní kon igu ace a eške é p ůběhy
mají akřka lineá ní cha ak e . Její ýhodou je jednoduché
gene o ání, p o o se použí á současných GPON sí ích.
Os a ní zkoumané modulace nebyly p o y o ypy sí í
ideální.
Poděko ání
Článek znikl za podpo y p ojek u MSM1890600
„Elek onické komunikační sys émy a echnologie no ých
gene ací“. Poděko ání aké pa ří společnos i Op iwa e,
k e á nám posky nula p og am Op iSys em p o simulaci
op ických sí í.

OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 101
©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119
Použi á li e a u a
[1] WINZER, P. J., ESSIAMBRE, R. J. Ad anced Modula ion
Fo ma s o High-Capaci y Op ical T anspo Ne wo ks. Jou nal
Ligh wa e Technology. 2006.
[2] BERGANO, N., NISSOV, M., PILIPETSKII, A., CAI, J.,
DAVIDSON, G., BAKHSHI, B. Chi ped Re u n- o-Ze o Fo ma s
o Ul a Long-Haul Fibe Communica ions. IEEE/LEOS
Wo kshop on - Ad anced Modula ion Fo ma s. 2004. pp. 1- 2.
[3] ITU-T: G.984.1 - Gigabi -capable passi e op ical ne wo ks
(GPON): Gene al cha ac e is ics. [on line], ITU-T, 2008. [ci ed
2010-09-18]. A ailable om: <h p://www.i u.in / ec/T-REC-
G.984.1-200803-I/ >
[4] MALHOTRA, J., KUMAR, M. Pe o mance analysis o NRZ,
RZ, CRZ and CSRZ da a o ma in 10Gb/s op ical solu ion
ansmission link unde he impac o chi p and TOD.
ScienceDi ec Op ics. 2008. ol. 120, pp. 614-618.
[5] NISZANSKÝ, M. Modeling and Op imiza ion o B oadband
Elec ical In e connec s and Housing o Op ical Communica ion
Sys em. Doc o al hesis, E langen-Nu embe k, 2005.
[6] ZHANG, S. Ad anced Op ical Modula ion Fo ma s in High-
speed Ligh wa e Sys em.. Mas e ’s Thesis. Kansas, 2004.
[7] MAURO, J.,RAGHAVAN, S. Ad anced modula ion o ma s o
ibe op ic communica ion sys ems. In Scien i ic Modeling and
Simula ion. 2008. ol. 15, no. 1-3, pp. 283–312.
[8] XU,Ch., LIU, X., MOLLENAUER, L., WEI, X. Compa ison o
e u n- o-ze o di e en ial phase-shi keying and on-o keying
in long-haul dispe sion managed ansmission. IEEE pho onics
echnology le e s. 2003. ol. 15, no. 4, pp. 617-619.
[9] www.op iwa e.com
Au o ský kolek i …
Vladimí TEJKAL získal i ul Ing. na akul ě
elek o echniky a komunikačních echnologií VUT B ně
oce 2009. V současné době je s uden em dok o ského
s udia na ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y
zah nují elekomunikační, přede ším op ické sí ě a no é
echnologie pasi ních op ických sí ích.
Milosla FILKA p omo al oce 1968 na akul ě
elek o echniky VUT B ně obo u Sdělo ací echnika po
edení. V oce 1981 byl jmeno án docen em p o obo
elekomunikace. V ámci ědecké činnos i se zabý á
p oblema ikou no ých me od přenosu a op ickou
komunikací. Je echnickým zás upcem České epubliky
IEEE Communica ions Socie y a členem Komise p o
o oniku.
Pa el REICHERT získal i ul Ing. na akul ě
elek o echniky a komunikačních echnologií VUT B ně
oce 2008. V současné době je s uden em dok o ského
s udia na ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y
zah nují možnos i zlepšení k ali y služeb op ických sí ích
a měřící me ody me alických a op ických sí í.
Jan ŠPORIK získal i ul Ing. na akul ě elek o echniky a
komunikačních echnologií VUT B ně oce 2009.
V současné době je s uden em dok o ského s udia na
ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y zah nují
možnos i přenosu pomocí bezd á o ých op ických
echnologií. Zabý á se ýzkumem k ys alických láken a
jejich možnos mi upla nění e s á ajících op ických sí ích.