Dvoustavové modulační formáty v optických přístupových sítích

96 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 DVOUSTAVOVÉ MODULAČNÍ FORMÁTY V OPTICKÝCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍCH Vladimí TEJKAL1, Milosla FILKA1, Pa el REICHERT1, Jan ŠPORIK1 1 Ka ed a Telekomunikací, FEKT, VUT B ně, Pu kyňo a 116, 612 00 B no, Česká Republika x ej[email p o ec ed]ec. u b .cz, ilka@ eec. u b .cz,x eich01@s ud. eec. u b .cz,xspo i01@s ud. eec. u b .cz Abs ak . V článku jsme se zabý ali d ous a o ými modulačními o má y a jejich upla něním pasi ních op ických sí ích. Pasi ní op ická síť je cha ak e is ická dělením op ického signálu mezi několik konco ých účas níků pomocí pasi ních spli e ů, k e é přidá ají do sí ě značný ú lum. V simulacích byla zkoumána ýkonnos yb aných modulačních o má ů zá islos i na ysílacím ýkonu za účelem o ěření, zda nedochází ke zk eslení signálu. Dále byla zkoumána minimální chybo os celého sys ému p o každý modulační o má . Cílem bylo nají hodné modulace, k e é by umožňo aly p odloužení dosahu a dělícího pomě u současných pasi ních op ických sí í. Klíčo á slo a op ická přís upo á síť, Q- ak o , bi o á chybo os , diag am oka 1. Ú od T endem dnešní doby je z yšo ání přenoso ých ychlos í komunikačních sys émů. To ede ke zkoumání současných modulačních o má ů a jejich li u ůzných ypech sí í. Ros e aké zájem o no é modulační o má y, k e é mají zásadní li na k ali u přenosu. Dří e byla modulace NRZ (non- e u n- o-ze o) hla ním modulačním o má em op ických sí ích. Ros oucí požada ky po yšší přenoso é kapaci ě edly k y áření no ých modulačních o má ů. V současné době je CSRZ (ca ie -supp essed RZ) nej ýhodnější modulací p o ysokokapaci ní dálko é přenoso é linky [1]. Podobně omu je u modulace CRZ (chi ped RZ), k e á je speciálním ypem modulace RZ ( e u n- o-ze o) a je ealizo aná ozkmi áním RZ pulsů. Ten o modulační o má se ob ykle yuží á na podmořských přenoso ých linkách [2]. Dří ější s udie se zabý aly p á ě li em modulačních o má ů na nelinea i y op ických láken na dálko ých op ických linkách. V om o článku jsme zkoumali ýkonnos modulačních o má ů NRZ, 50% RZ, 33% RZ, CSRZ a CRZ pasi ní op ické sí i. Pasi ní op ické sí ě jsou cha ak e is ické sdílením jednoho po u op ického lase u mezi několik konco ých uži a elů. Vli dispe zních je ů pasi ní op ické sí i je menší z dů odu k a ší zdálenos i a nižší přenoso é ychlos i, p o o nebyly simulacích u ažo ány. Vyb ali jsme gigabi o ou pasi ní op ickou síť dle s anda du GPON (Gigabi Passi e Op ical Ne wo k) [3]. Op ický signál je ozdělen e spli e u, k e ý náší do op ické linky nežádoucí ú lum. To ede k omezení zdálenos i. Nejp e článku ys ě líme zkoumané pa ame y jako je Q- ak o , chybo os BER (bi e o a e) a diag am oka. V další čás i popíšeme kon igu aci sys ému a cha ak e is iky modulací NRZ, 50%RZ, 33%RZ, CSRZ a CRZ. Nakonec jsou u edeny ýsledky simulací a zájemné po o nání ěch o modulačních o má ů. 1.1 Q- ak o Q- ak o yjadřuje k ali u analogo ého signálu s ohledem na jeho ods up signál-šum. Zah nuje šechna yzikální zho šení působící na signál jako je šum, nelineá ní je y, dispe ze (ch oma ická a pola izační). Ta o zho šení deg adují signál a způsobují bi o é chyby. Z oho plyne, že yšší hodno a Q- ak o u znamená yšší ods up signál-šum a edy nižší bi o á chybo os . V o nici (1) je u eden způsob ýpoč u Q- ak o u op ického signálu 01 01 ss + - =II Q(1) kde I1 je logická ú o eň „1“, I0 je logická ú o eň „0“, σ1 je s anda dní odchylka logické ú o ně „1“ a σ0 je s anda dní odchylka logické ú o ně „0“ [4]. 1.2 Bi o á chybo os V eálných digi álních komunikačních sys émech je ozhodnu í, jakém časo ém úseku zo ko a a zda zo ko aná hodno a ep ezen uje hodno u logické ú o ně „1“ nebo „0“, o li něno šumem a ušením signálu, což ede k omu, že je u nenulo á p a děpodobnos chybného ozhodnu í. P o o k ali a přija ého signálu sou isí s bi o ou chybo os í, k e á je hla ním indiká o em k ali y celko ého sys ému [5]. Ro nice (2) ukazuje ýpoče chybo os i ze znalos i bez ozmě né hodno y Q- ak o u [6]. p 2 2 exp 2 e c 2 1 2 Q Q Q BER ÷ ÷ ø ö ç ç è æ- » ÷ ÷ ø ö ç ç è æ =(2) OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 97 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 1.3 Diag am oka Diag am oka předs a uje supe pozici šech na zájem přek y ých bi ů signálu [7]. Ob . 1 ukazuje diag am oka NRZ signálu. Na diag amu oka jsou idě d a ypy nežádoucích e ek ů. P ní je e ek mezisymbolo ých in e e encí (ISI – in e symbol in e e ence) a d uhý je e ek kolísání zpoždění (ji e ). ISI je způsobeno přek ý áním jedno li ých modulačních impulsů. Kolísání zpoždění je de ino áno jako k á kodobá odchylka digi álního signálu z jeho ideální pozice [5]. Vě ší o e ření oka značí menší ú lum nebo ušení a edy yšší k ali u signálu. Ob . 1. Diag am oka s yznačenými hla ními pa ame y 2. D ous a o é modulační o má y V následném ýč u budou s učně předs a eny jedno li é modulační o má y, k e é jsme p o simulace použili. 2.1 Non- e u n- o-ze o NRZ Signál bez ná a u k nule je základním modulačním o má em op ických komunikačních sys émech, p o ože má ela i ně malou elek ickou šířku pásma a aké jednodušší kon igu aci ysílačů a přijímačů. U modulačního o má u NRZ zabí á logická ú o eň „1“ celý bi o ý in e al a během ání bi o ého in e alu nedochází k ná a u k nule. In enzi a signálu se mění mezi logickými ú o němi „1“ a „0“ zá islos i na změně signálu. Fáze logické ú o ně „1“ je π a u logické ú o ně „0“ je áze nulo á. Ob . 2 (a) ukazuje op ické spek um NRZ signálu, kde si jsou pa né špičky na násobcích bi o é ychlos i [7]. NRZ má užší spek um cen álního laloku po o nání s jinými modulačními o má y. Nicméně o neznamená, že je NRZ signál íce odolný p o i křížo é modulaci (XPM – c oss phase modula ion) a č yř- lnnému směšo ání (FWM – ou wa e mixing) sys émech s hus ým lno ým mul iplexem (DWDM – dense wa eleng h di ision mul iplexing). NRZ edy nejspíše nebude nejlepší olbou p o ysokokapaci ní op ické sys émy [8]. Ob . 2. Spek um op ického signálu na ýs upu ysílače p o modulační o má y (a) NRZ, (b) 33%RZ, (c) 50%RZ, (d) CSRZ a (e) CRZ 2.2 Re u n- o-ze o RZ Signál s ná a em k nule značí, že jeho šířka impulsu bude k a ší než šířka bi o ého in e alu a po om klesne na logickou ú o eň „0“ [8]. RZ modulace je gene o aná ak, že NRZ op ický signál je při eden do d uhého modulá o u se sinuso ou řídící unkcí. RZ modulace má ři běžně použí ané o má y: RZ s 50% s řídou, RZ s 33% s řídou, RZ s 67% s řídou (CSRZ). Všechny RZ impulsy mají s ejný a , k e ý je nezá islý na sousední bi o é hodno ě, a případě ideální modulace jsou áze šech impulsů iden ické. Ob . 2 (b) ukazuje op ické spek um signálu 33% RZ, kde je cen ální lalok ši ší než případě signálu NRZ k ůli užší šířce RZ impulsů. Spek um 50% RZ na Ob . 2 (c) má po o nání s 33% RZ jen nepa ně ši ší cen ální lalok [7]. 98 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 2.3 Ca ie -supp essed e u n- o-ze o CSRZ P o gene o ání signálu CSRZ má sinuso é řídící napě í d uhého modulá o u d ojnásobnou ek enci op o i 50% RZ a kmi á s d ojnásobnou ampli udou. Op o i s anda dním RZ modulacím je u pods a ný ozdíl. Fáze pulsů se mění o π každou následující bi o ou pe iodu. To ede k des uk i nímu o li ňo ání nosné ek ence. Na nosné ek enci není žádná špička, jak je možné idě na Ob . 2 (d) a o ede k zlepšení k ali y signálu [7]. 2.4 Chi ped RZ CRZ P o gene o ání signálu CRZ se použí ají s ejné pa ame y jako 50% RZ k omě no ého ak o u kmi oč o ého ozmí ání (chi p). Jak je možné idě na Ob . 2 (e), ak synch onní pe iodický chi p ozšiřuje spek ální šířku pásma. Cen ální lalok je ši ší než případě os a ních modulačních o má ů, což má nežádoucí li na sys émy s lno ým mul iplexem. CRZ může z yšo a kapaci u, dosah sys ému a ýkonnos na dálko ých poin - o-poin op ických linkách, jaké jsou podmořských elekomunikačních sys émech [2]. 3. Kon igu ace sys ému a popis pa ame ů Ob . 3 ukazuje kon igu aci sys ému. Simulace byly p o edeny p og amu Op iSys em 9.0 [9]. P o po o nání modulačních o má ů NRZ, RZ, CSRZ a CRZ byla z olena pasi ní op ická síť GPON se syme ickou přenoso ou ychlos í 1,25 Gb/s a lno ými délkami 1490 nm p o downs eam a 1310 nm p o ups eam. Jako zd oj op ického signálu je použi ý CW (con inues wa e) lase , k e ý je při eden na p ní MZ (Mach-Zehnde ) modulá o . Da o ý signál je gene o án PRBS gene á o u a je při eden na s up NRZ pulzního gene á o u, k e ý slouží k řízení p ního MZ modulá o u. Signál je následně up a en d uhém modulá o u, řízeném sinuso ým gene á o em, na požado aný modulační o má . Ob . 3. Bloko é schéma kon igu ace sys ému Signál jde op ickou linkou délky 20 km s láknem G.652 s kons an ním mě ným ú lumem 0,2 dB/km celém spek u lno ých délek. Na konec asy je připojen pasi ní spli e 1:32 s ú lumem 17,3 dB. P o de ekci op ického signálu a pře od na elek ický signál je použi a PIN dioda. Na ýs up byl připojen spek ální op ický analyzá o a BER es e p o izualizaci a yhodnocení přija ého signálu. 4. Výsledky simulací Simulace byly p o edeny na ase délky 20 km a při přenoso é ychlos i 1,25 Gb/s s spli e em 1:8. Spek ální cha ak e is iky p o zkoumané modulace jsou u edeny na Ob . 2 a byly změřeny přímo na ýs upu z d uhého modulá o u. Cen ální lalok je si uo án e šech případech na lno é délce 1490 nm, k e á byla nas a ena p o downs eam. NRZ a CSRZ mají podobně úzké ýkono é spek um, o šem případě CSRZ není na nosné ek enci žádná špička a o pomáhá eduko a zájemné o li ňo ání sousedních impulsů. Cen ální lalok u modulace CRZ je ý azně ši ší, než u os a ních modulačních o má ů. Ši ší spek um ede k edukci použi elnos i o má u p o WDM sys émy, ale z yšuje odolnos p o i nelinea i ám [1]. Tab. 1 obsahuje po o nání chybo os i a Q- ak o u simulo aných modulačních o má ů při základním nas a ení, edy při ysílacím ýkonu 0 dBm, délce asy 20 km a dělícím pomě u 1:8. Při základní kon igu aci bylo dosaženo minimální chybo os i u CSRZ modulace. I os a ní modulace mají minimální chybo os na ýbo né ú o ni, případě modulace 33% RZ je už chybo os yšší, ale i ak je s ále akcep o a elná. P o ukázku jsou abulce u edeny hodno y Q- ak o u odpo ídajících chybo os í. Tab. 1. Hodno y chybo os i a Q- ak o u získané při základní simulaci: P = 0 dBm, L = 20 km, spli e 1:8 Modulační o má BER Q- ak o NRZ 9,44e-10 6,01 33%RZ 6,10e-07 4,85 50%RZ 3,13e-11 6,54 CSRZ 1,51e-13 7,29 CRZ 3,46e-11 6,52 Další simulace byla zaměřena na získání zá islos i chybo os i na ysílacím ýkonu. Kon igu ace sys ému byla zacho ána na délce 20 km a dělícím pomě u spli e u 1:8. Vysílací ýkon jsme nas a o ali ozsahu od -3 dBm do 5 dBm, což jsou dopo učené hodno y p o GPON sí [3]. Ob . 4 ukazuje ýsledné hodno y minimální chybo os i zá islos i na ysílacím ýkonu, p ůběhy 50% RZ a CRZ se zde přek ý ají. Ob . 4. Zá islos chybo os i na ysílacím ýkonu p o zkoumané modulační o má y OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 99 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 S os oucím s upním ýkonem se podle očeká ání chybo os snižo ala. Při z ýšení ýkonu z minimální hodno y na maximum, se p o modulační o má y NRZ, 33% RZ, 50% RZ, CSRZ a CRZ chybo os změnila následo ně: z 10-6 na 10-12, z 1 na 10-40, z 10-4 na 10-50, 10-5 na 10-34 a z 10-4 na 10-49, pořadí jako jsou u edeny modulační o má y. Jak je možné idě ze simulo aných p ůběhů, ak už při ýkonu 0 dBm jsou chybo os i řádu kolem 10-10 a a o hodno a značí ýbo ný ods up signál- šum. P o o další z yšo ání ýkonu p o k á ké zdálenos i s malým dělícím pomě em nemá smysl. Modulace NRZ má p ůběh nej íce lineá ní a dosahuje aké nejnižší chybo os i při minimálním ýkonu. Na dálko ých asách může z ůs a chybo os li em příliš ysokého ýkonu, což je způsobeno nelinea i ami [4]. V naší simulaci se neupla ní nelinea i y, k e é by chybo os mohly o li ňo a , p o ože asa délky 20 km je elice k á ká. Na ob . 5 je zob azena s ejná zá islos na ysílacím ýkonu, ale nyní jsou p o předs a u zob azeny ýsledné hodno y Q- ak o u. P ůběhy 50% RZ a CRZ se zde přek ý ají. Ob . 5. Zá islos Q- ak o u na ysílacím ýkonu p o zkoumané modulační o má y Tady je možné idě os oucí hodno u Q- ak o u při z yšujícím se ýkonu, což odpo ídá snižo áním chybo os i. Zde je hodné u és , že hodno a Q- ak o u 6 odpo ídá chybo os i řádo ě 10-10, k e ou hodno íme již jako ynikající. Další simulace byly p o edeny p o z yšující se hodno y dělícího pomě u spli e u. Volili jsme hodno y běžně použí ané hodno y 1:8, 1:16, 1:32, 1:64, k e é odpo ídají dopo učení p o GPON a aké 1:128, k e ý je možné použí případě začlenění dopředné op a y chyb [3]. Vysílací ýkon jsme nas a ili na maximální hodno u 5 dBm, aby signál překonal i ysoké dělící pomě y. Výsledné hodno y chybo os i zá islos i na měnícím se dělícím pomě u jsou na ob . 6. Podle předpokladu chybo os se z ůs ajícím dělícím pomě em os la. Při dělícím pomě u 1:32 byla chybo os p o ě šinu modulací nízká řádu 10-10, ale p o modulaci 33% RZ už byla značně zho šená. Při dělícím pomě u 1:64 už byl sys ém schopen p aco a pouze při použi í modulací NRZ a CSRZ a o opě za zho šených podmínek. Při dělícím pomě u 1:128 už sys ém nekomuniko al při žádném modulačním o má u. Ob . 6. Zá islos chybo os i na dělícím pomě u spli e u Na hodno ách Q- ak o u (ob . 7) je idě klesající p ůběh při z yšo ání dělícího pomě u. P o dělíc pomě 1:32 se ýsledný Q- ak o p o šechny modulace k omě CSRZ dos á á pod hodno u 6, kdy je přija ý signál ješ ě ýbo ně de eko a elný. Při dělícím pomě u 1:64 dosahují nej yšší hodno y Q- ak o u pouze modulační o má y CSRZ a NRZ a o 4,2 a 3,58. Ob . 7. Zá islos Q- ak o u na dělícím pomě u spli e u V poslední simulaci jsme měnili délku asy s cílem zjis i maximální dosah, na k e ý je sys ém schopný p aco a s akcep o a elnou chybo os í. Simulace byly p o edeny opě při ne yšším ysílacím ýkonu 5 dBm a p o spli e 1:8. Na ob . 8 je g a chybo os i p o šechny modulační o má y. De ek o byl schopen přijmou signál 33% RZ s chybo os í řádu 10-4 až do délky 50 km. U os a ních modulací byla zdálenos yšší, konk é ně 50% RZ a CRZ byli de eko a elné i po 60 km s chybo os í řádo ě 10-4. NRZ p aco al na zdálenos 65 km a CSRZ na zdálenos 70 km, oba s chybo os í řádo ě 10-3. Hodno y chybo os í jsou šak p o sp á né ozpoznání signálu příliš nízké a p o o budou eálně dosaži elné zdálenos i k a ší. 100 OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 Ob . 8. Zá islos chybo os i na délce asy Zá islos Q- ak o u na měnící se délce asy je na ob . 9. Ze zá islos i Q- ak o u jde idě po o nání s g a em chybo os i (ob . 8), že hodno a Q- ak o u menší než č yři odpo ídá chybo os i řádo ě 10-4 a signál s ou o chybo os í je již špa ně de eko a elný. P o akcep o a elný příjem by se měla hodno a Q- ak o u pohybo a mezi č yřmi až pě i, což by odpo ídalo chybo os em řádech od 10-5 do 10-7. Ob . 9. Zá islos Q- ak o u na délce asy Ob . 10 ukazuje diag am oka p o základní NRZ modulaci (a) s chybo os í 10-12, k e ou hodno íme jako ynikající a ods up signál-šum je na olik elký, že signál není nijak na ušen a je možné jej bez sebemenších p oblémů sp á ně de eko a , (b) signál s chybo os í 10-10, k e ý má ýbo ný ods up signál-šum, dos a ečný p o sp á né u čení logických ú o ní signálu, (c) s chybo os í 10-6, k e ou hodno íme jako akcep o a elnou, je zde idě li šumu, ale o e ření oka je s ále dos ačující p o sp á né yhodnocení přija ého signálu a (d) s chybo os í 10-3, k e á je už ak ysoká, že li em ysokého šumu není možné přesně u či ú o ně signálu, oblas o e ření oka je ak malá, že už nas á á p oblém jak s časo ou synch onizací, ak se sp á ným u čením logických ú o ní. Ob . 10. Diag amy oka p o NRZ signál s chybo os í (a) 10-12, (b) 10-10, (c) 10-6 a (d) 10-3 5. Zá ě NRZ modulace je současné době použí aná modulace p o pasi ní op ické sí ě. Současnou maximální zdálenos í p o pasi ní op ické sí ě je 20 km. V p o edených simulacích jsme o ěřili, že modulace CSRZ může z ýši dosah pasi ní op ické sí ě až o 5 km. To znamená, že při simulo aném mě ném ú lumu lákna 0,2 dB/km, dojde ke snížení ú lumu asy o 1 dB. Ta o eze a nemusí bý nu ně použi á na p odloužení asy, ale může bý uži ečná případě, kdy musíme přida další s á y nebo konek o y. CRZ je modulace hodná spíše na dlouhé linky o li něné šumem a dispe zemi [4] a při našich simulacích se o po dilo. Její ýsledky byly s o na elné s modulací 50% RZ. Modulace 33% RZ ykazo ala ýsledky nejho ší. Nejs abilnějším modulačním o má em je NRZ, u něho se chybo os s měnícími se pa ame y příliš nelišila od základní kon igu ace a eške é p ůběhy mají akřka lineá ní cha ak e . Její ýhodou je jednoduché gene o ání, p o o se použí á současných GPON sí ích. Os a ní zkoumané modulace nebyly p o y o ypy sí í ideální. Poděko ání Článek znikl za podpo y p ojek u MSM1890600 „Elek onické komunikační sys émy a echnologie no ých gene ací“. Poděko ání aké pa ří společnos i Op iwa e, k e á nám posky nula p og am Op iSys em p o simulaci op ických sí í. OPTICS AND OPTOELECTRONIC, VOL. 8, NO. 4,DECEMBER 2010 101 ©2010 ADVANCES IN ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ISSN 1804-3119 Použi á li e a u a [1] WINZER, P. J., ESSIAMBRE, R. J. Ad anced Modula ion Fo ma s o High-Capaci y Op ical T anspo Ne wo ks. Jou nal Ligh wa e Technology. 2006. [2] BERGANO, N., NISSOV, M., PILIPETSKII, A., CAI, J., DAVIDSON, G., BAKHSHI, B. Chi ped Re u n- o-Ze o Fo ma s o Ul a Long-Haul Fibe Communica ions. IEEE/LEOS Wo kshop on - Ad anced Modula ion Fo ma s. 2004. pp. 1- 2. [3] ITU-T: G.984.1 - Gigabi -capable passi e op ical ne wo ks (GPON): Gene al cha ac e is ics. [on line], ITU-T, 2008. [ci ed 2010-09-18]. A ailable om: <h p://www.i u.in / ec/T-REC- G.984.1-200803-I/ > [4] MALHOTRA, J., KUMAR, M. Pe o mance analysis o NRZ, RZ, CRZ and CSRZ da a o ma in 10Gb/s op ical solu ion ansmission link unde he impac o chi p and TOD. ScienceDi ec Op ics. 2008. ol. 120, pp. 614-618. [5] NISZANSKÝ, M. Modeling and Op imiza ion o B oadband Elec ical In e connec s and Housing o Op ical Communica ion Sys em. Doc o al hesis, E langen-Nu embe k, 2005. [6] ZHANG, S. Ad anced Op ical Modula ion Fo ma s in High- speed Ligh wa e Sys em.. Mas e ’s Thesis. Kansas, 2004. [7] MAURO, J.,RAGHAVAN, S. Ad anced modula ion o ma s o ibe op ic communica ion sys ems. In Scien i ic Modeling and Simula ion. 2008. ol. 15, no. 1-3, pp. 283–312. [8] XU,Ch., LIU, X., MOLLENAUER, L., WEI, X. Compa ison o e u n- o-ze o di e en ial phase-shi keying and on-o keying in long-haul dispe sion managed ansmission. IEEE pho onics echnology le e s. 2003. ol. 15, no. 4, pp. 617-619. [9] www.op iwa e.com Au o ský kolek i … Vladimí TEJKAL získal i ul Ing. na akul ě elek o echniky a komunikačních echnologií VUT B ně oce 2009. V současné době je s uden em dok o ského s udia na ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y zah nují elekomunikační, přede ším op ické sí ě a no é echnologie pasi ních op ických sí ích. Milosla FILKA p omo al oce 1968 na akul ě elek o echniky VUT B ně obo u Sdělo ací echnika po edení. V oce 1981 byl jmeno án docen em p o obo elekomunikace. V ámci ědecké činnos i se zabý á p oblema ikou no ých me od přenosu a op ickou komunikací. Je echnickým zás upcem České epubliky IEEE Communica ions Socie y a členem Komise p o o oniku. Pa el REICHERT získal i ul Ing. na akul ě elek o echniky a komunikačních echnologií VUT B ně oce 2008. V současné době je s uden em dok o ského s udia na ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y zah nují možnos i zlepšení k ali y služeb op ických sí ích a měřící me ody me alických a op ických sí í. Jan ŠPORIK získal i ul Ing. na akul ě elek o echniky a komunikačních echnologií VUT B ně oce 2009. V současné době je s uden em dok o ského s udia na ús a u elekomunikací. Jeho ýzkumné ak i i y zah nují možnos i přenosu pomocí bezd á o ých op ických echnologií. Zabý á se ýzkumem k ys alických láken a jejich možnos mi upla nění e s á ajících op ických sí ích.