scieee Science in your language
[cs] (orig)

Psychosociální rizika na robotizovaných pracovištích s použitím umělé inteligence

Abstract

Cílem této práce je seznámit osoby zabývající se BOZP s psychosociálními riziky, jež mohou vzniknout při implementaci nových technologií, jako jsou roboty a umělá inteligence. Článek poukazuje na současný stav psychosociálních rizik a možné způsoby jejich vzniku vlivem špatné implementace nových technologií.

Read accessible full text

Psychosociální rizika na robotizovaných pracovištích s použitím umělé inteligence

Author: Šuška, Pavel
Year: 2022
Source: https://dspace.vsb.cz/bitstreams/43cbe683-ec9d-4be4-aac9-81e1ea4271d8/download
25
SPEKTRUM 1/2022
Ing. Pa el Šuška
Ing. Aleksand Kochne
VŠB-TUO, Fakul a bezpečnos ního inžený s í
Lumí o a 13, 700 30 Os a a - Výško ic
[email p o ec ed], aleksand [email p o ec ed]
Abs ak
Cílem é o p áce je seznámi osoby zabý ající se BOZP
s psychosociálními iziky, jež mohou zniknou při implemen aci
no ých echnologií, jako jsou obo y a umělá in eligence. Článek
poukazuje na současný s a psychosociálních izik a možné způsoby
jejich zniku li em špa né implemen ace no ých echnologií.
Klíčo á slo a
Psychosociální izika, obo ika, umělá in eligence, di uze
odpo ědnos i, z á a zaměs nání.
Abs ac
The aim o his a icel is o acquain people dealing wi h
occupa ional heal h and sa e y wi h psychosocial isks. Psychosocial
isks may a ise du ing implemen ing new echnologies such as
obo s and a i icial in elligence. The a icle poin s ou he cu en
s a e o psychosocial isk and possible ways o hei occu ence due
o poo implemen a ion o new echnologies.
Keywo ds
Psychosocial isks, obo ics, a i icial in elligence, Di usion o
esponsibili y, job loss.
Ú od
Psychosociálním izikem se ozumí ak o y, k e é mají li
na k ali u podmínek zaměs nání, např. časo ý lak, nedos a ek
komunikace, přesčasy [1].
Významný specialis a oblas i BOZP Tomáš Neugebaue
u ádí, že jsou psychosociální izika spojena s nega i ními
psychologickými, yzickými a sociálními ak o y, jež znikají
jako důsledek špa né o ganizace p áce. Nedos a ečná pozo nos
ěno aná ěm o ak o ům ede zaměs nance ke zniku s esu,
synd omu yhoření, dep esi a něk e ých případech i k daleko
zá ažnější újmě na zd a í, jako je po ucha pohybo ého ús ojí
[1], [2]. Ch ěl bych u és , že s psychosociální zá ěží se po ýká
mnoho lidí h omadném p ůmyslu a s jejími p ními nepřízni ými
náznaky jsem měl možnos se se ka sám e s ém ži o ě.
Podle Tomáše Neugebaue a můžeme do psychosociálních izik
zařadi následující si uace:
• Ná očné p aco ní podmínky;
• Nedos a ek času na splnění úkolů;
• Nes ozumi elné požada ky na ole zaměs nance;
• Nedos a ek zapojení do ozhodo acích p ocesů, k e é o li ňují
oli zaměs nance;
• Psychologické nebo sexuální ob ěžo ání;
• Neúčinná komunikace;
• Špa ně řízená o ganizační změna a nejis o a zaměs nání;
• Ne y áženos mezi p aco ními zá azky a osobním ži o em [2].
Současná si uace psychosociálních izik
Zá ažnos psychosociálních izik neus ále s oupá a a o
endence je podložena da y z E opské agen u y p o bezpečnos
a och anu zd a í při p áci (EU-OSHA) [3], k e á p o edla
p ůzkum mezi e opskými podniky na éma znikajících izik
na p aco iš i (ESNER, ESNER 2, ESNER 3) [4], [5], [6].
P ůzkumu se zúčas nilo přes 45 isíc podniků napříč šemi sek o y,
zaměs ná ajících nejméně pě lidí. Z p ůzkumu yplý á, že íce
než polo ina šech zaměs nanců po ažuje s es za ob yklý.
Nejčas ěji udá anými příčinami s esu při p áci byly p aco ní
nejis o a a eo ganizace p áce. P ůzkum dále ukázal, že mnoho
podniků z ládá psychosociální izika ob ížněji než jakákoli jiná
izika BOZP. P ůzkum (ESNER-3) [6] ukazuje, že nej ě ší
p oblém při řízení psychosociálních izik předs a uje neocho a
o e řeně mlu i o psychosociálních izicích (61 % podniků). Další
p oblémy spočí ají nedos a ečné in o mo anos i zaměs nanců
a edení a nedos a ku odbo ných znalos í nebo odbo né podpo y.
Psychosociální izika sou isejí i s implemen ací no ých
echnologií, jako jsou obo i a umělá in eligence. Ty o echnologie
bý ají ychlejší, přesnější a ýkonnější než zaměs nanci a jejich
li na zaměs nance může způsobi znik psychosociální izika
na p aco iš i.
D . Moo e e s é publikace „The Th ea o Physical and
Psychosocial Violence and Ha assmen in Digi alized Wo k“ [7]
u ádí, že nejčas ějšími psychosociálními iziky na digi álním
p aco iš i jsou přede ším s es, disk iminace, muskuloskele ální
po uchy, možnos zin enzi nění p áce a z á y p aco ních mís ,
če ně yzického násilí a nadmě ného moni o o ání. Zá ažnos
ěch o izik zá isí spíše na způsobu implemen ace echnologií než
na nich samo ných [1], [8], [9].
Například důsledku špa né implemen ace, nedos a ku
in o mací nebo nedos a ečné k ali ikace zaměs nanců může
obo ické p aco iš ě nebo umělá in eligence mís o ze ek i nění
p ocesy značně zpomali . U zaměs nanců může dojí ke zniku
s esu, oba ze z á y zaměs nání, zniku ynuceného p aco ního
empa k ůli přizpůsobení se kolabo a i ním obo ům. Tako á
psychosociální izika mohou časem yús i p aco ní ú azy.
Na d uhou s anu sp á ná implemen ace no ých echnologií
může mí opačný e ek . Robo ická p aco iš ě a umělá in eligence
můžou nah azo a ůzné d uhy mono ónních a u inních p aco ních
úkonů, což ede ke snížení psychosociální zá ěže zaměs nanců [10].
Příklady psychosociálních izik
Nadmě né moni o o ání
Moni o o ání na p aco iš i není no ým pojmem, a šak době
digi alizace je každý „bi “ in o mace o p aco iš i cenný. P á ě
umělá in eligence a její nás oje umožňují z ýšené moni o o ání
a sledo ání, a může edy dojí k mik omanagemen u, k e ý
je nej ě ší příčinou úzkos i a s esu [11], [12]. Například
na obo izo aném p aco iš i yba eném kolabo a i ními obo y
může dojí k zaznamená ání elkého množs í údajů o p aco níko i
a jeho p aco ním ýkonu (např. přes á kách zaměs nanců,
nečinnos zaměs nanců a s ojních zařízení), i když p imá ní úkol
obo ů spočí á napomáhání p aco níkům při plnění úkolů [11],
[13].
Psychosociální izika na obo izo aných p aco iš ích
s použi ím umělé in eligence
Psychosocial Risks in Robo ic Wo kplaces Using A i icial
In elligence
26
SPEKTRUM 1/2022
T anspa en nos , in o mo anos
V oce 2017 yhodnoco al počí ačo ý p og am ame ickém
Hus onu ýkonnos uči elů a po o ná al ýsledky jejich
s uden ů s p ůmě nými ame ickými ýsledky. Uči elé s ysokým
hodnocením dos ali bonusy, za ímco uči elé s nízkým hodnocením
byli p opuš ěni. Něk eří uči elé měli poci , že je so wa e špa ně
yhodno il, a p o o přišli o p áci. Bohužel uči elé neměli možnos
zkon olo a , zda so wa e yhodnocuje sp a edli ě, či nikoli,
p o ože společnos , k e á las nila so wa e, po ažo ala s ůj
algo i mus za obchodní ajems í a nez eřejnila jeho ungo ání
[9], [14].
Z é o případo é s udie yplý á, že je nu né in o mo a
zaměs nance o způsobu ungo ání AI. Pokud k omu nedojde, izika
s esu a úzkos i z pohledu BOZP budou z ůs a , pokud p aco níci
cí í, že ozhodnu í jsou přijímána na základě da a údajů, k nimž
nemají žádný přís up [11].
Další p oblém plynoucí z anspa en nos i je ak , že ě šina
společnos í po ažuje umělou in eligenci, so wa e a da a
za obchodní ajems í. Ta o obchodní ajems í společnos i
po ažují za ži o ně důleži á p o jejich konku enceschopnos
na hu, a p o o není jejich zájmu umožni přís up k da ům
a způsobu ungo ání AI [11].
Di uze odpo ědnos i
Di uze zodpo ědnos i cho ání spadající do oblas i p osociálního
cho ání s ojí pozadí je u s náz em e ek přihlížejícího.
K di uzi odpo ědnos i dochází, pokud se jedinec cí í méně
zodpo ědný za jednání u či é si uaci, p o ože s ědky u či é si uace
jsou i další lidé, k eří mohou bý zodpo ědní za jednání dané
si uaci. V om o okamžiku se z každého jedince s á á přihlížející.
Di uze odpo ědnos i například snižuje da u p a děpodobnos ,
že někdo přijde a pomůže jiné osobě nouzo é si uaci [15].
Di uzi odpo ědnos i nemusíme pozo o a jen při in e akci
mezi lidmi, ale i při in e akci člo ěka s obo em. Důkazy ze s udie
[16] ukazují, že i za pří omnos i obo a mají lidé endenci k di uzi
zodpo ědnos i. Jeden z dů odů, p oč dochází k di uzi odpo ědnos i
při in e akci s obo em je lidská schopnos eago a sociálně
a apliko a sociální no my na y o echnologie. Mnoho lidí, k eří
in e agují s obo em, nímá u o in e akci spíše jako in e akci
s jiným člo ěkem nebo se z íře em než jako in e akci s obo ickým
zařízením [17], [18], [19]. Dalším dů odem, p oč dochází k di uzi
odpo ědnos i, je, že při implemen aci obo ického zařízení lidé
očeká ají, že o o zařízení bude bezpečné. Ten o předpoklad může
és k přehnané dů ěře a z á ě opa nos i při p áci, což může mí
za následek znik ú azu [20], [21].
Ty o sku ečnos i můžou és ke z ýšení p aco ních ú azů
zaměs nance nebo k y oření mimořádné událos i, k e á může
oh ozi ži o y a zd a í mnoha zaměs nanců.
Z á a zaměs nání
Nejis o a zaměs nání byla de ino ána jako subjek i ně nímaná
a nežádoucí možnos z á y současného zaměs nání budoucnu,
jakož i s ach či oba y sou isející s možnos í z á y zaměs nání
[22].
Lidé posuzují iziko z á y zaměs nání na základě mnoha
ak o ů, jako jsou dojmy z médií nebo od kolegů, zejména pokud
mají málo znalos í o no ých echnologiích, jako jsou AI nebo
obo y. S udie [21] poukazuje, že hla ním p oblémem je nedos a ek
in o mací a znalos í, což ede k poci ům nejis o y a s achu
ze z á y zaměs nání.
S udie [23] podo ýká, že při nepřiměřeném yuži í umělé
in eligence a obo izace na p aco iš ích může dojí k o li nění
a snížení u inních, nízko a s ředně k ali iko aných p aco ních
mís (dělníci, úředníci) u či ých p ůmyslo ých od ě ích [24].
Umělá in eligence a obo izace může zne ýhodni zejména ženy
a s a ší p aco níky, k eří mohou mí p oblém s přije ím a o ládáním
no ých echnologií [23].
Mnohé s udie [24], [25], [26] poukazují na o, že zaměs nanci,
k eří jsou oh ožení z á ou zaměs nání, ykazují yšší ú o eň
nímání s esu, úzkos i, dep esí a nega i ních poci ů e s o nání se
zaměs nanci, k e ým z á a zaměs nání neh ozí.
Následkem s esu může bý například ch onický úna o ý
synd om, k e ý může zniknou u osob, k e é jsou dlouhodobě
ys a ené s esu. Úna o ý synd om se p oje uje poci y úna y
a yče páním při malé yzické námaze, náchylnos i k onemocnění
dolních a ho ních ces dýchacích, boles i kloubů a s alů, po uchami
spánku a sous ředění. Následkem oho o ch onického synd omu je
ý azné zho šení ýkonnos i [27].
Zá ě
In eg ace no ých echnologií do p aco ního p os ředí je
pomě ně no á p oblema ika a s os oucím množs ím echnologií
bude s oupa i poče psychosociálních izik. Ta o izika mohou
mí budoucnu značný dopad na BOZP, a p o o je nu né
k psychosociálním izikům přis upo a zodpo ědně, p o ádě další
ýzkum é o oblas i a ýsledky ýzkumu delego a příslušným
o gánům a ši oké eřejnos i.
Nej ě ším izikem, k němuž může ze s any umělé in eligence
dojí , je z á a schopnos i mysle sami za sebe. Již dnes můžeme
idě , jak lidé zapomínají základní do ednos i, k e é byly před
několika le y nímány jako samozřejmos . Pokud z a íme
schopnos mysle , žádná echnologie nás p aco ním p ocesu
neoch ání před ú azy.
Použi á li e a u a
[1] Psychosocial isks and wo ke s heal h.: E opská agen u a
p o bezpečnos a och anu zd a í při p áci [online]. 2019
[ci . 2021-04-21]. Dos upné z: h ps://oshwiki.eu/wiki/
Psychosocial_ isks_and_wo ke s_heal h.
[2] NEUGEBAUER, T.: Bezpečnos a och ana zd a í při p áci
kos ce, neboli, O čem je současná BOZP. P aha: Wol e s
Kluwe Česká epublika, 2010. Bezpečnos p áce p axi
(Wol e s Kluwe ČR). ISBN 978-80-7357-556-4.
[3] Eu opean Su ey o En e p ises on New and Eme ging Risks:
ESENER.: E opská agen u a p o bezpečnos a och anu
zd a í při p áci [online]. [ci . 2021-04-21]. Dos upné z:
h ps://osha.eu opa.eu/en/ ac s-and- igu es/esene .
[4] ESENER 2009.: E opská agen u a p o bezpečnos a och anu
zd a í při p áci [online]. [ci . 2021-04-21]. Dos upné z:
h ps://osha.eu opa.eu/en/publica ions/eu opean-su ey-
en e p ises-new-and-eme ging- isks-managing-sa e y-and-
heal h-wo k/ iew.
[5] ESENER 2014.: E opská agen u a p o bezpečnos a och anu
zd a í při p áci [online]. [ci . 2021-04-21]. Dos upné z: h ps://
osha.eu opa.eu/en/publica ions/summa y-second-eu opean-
su ey-en e p ises-new-and-eme ging- isks-esene -2/ iew .
[6] ESNER 2019.: E opská agen u a p o bezpečnos a och anu
zd a í při p áci [online]. [ci . 2021-04-21]. Dos upné z:
h ps://be a.ukda ase ice.ac.uk/da aca alogue/s udies/s udy?
id=8690#!/documen a ion.
[7] MOOR, P.: The Th ea o Physical and Psychosocial Violence
and Ha assmen in Digi alized Wo k [online]. Žene a:
In e na ional Labou O ice, 2018 [ci . 2021-04-21]. ISBN
978-92-2-131655-8. Dos upné z: h ps://www.ilo.o g/
wcmsp5/g oups/public/---ed_dialogue/---ac a /documen s/
publica ion/wcms_617062.pd .
27
SPEKTRUM 1/2022
[8] DE STEFANO, V.: "Nego ia ing he algo i hm”: Au oma ion,
a i i cial in elligence and labou p o ec ion [online]. Žene a:
INTERNATIONAL LABOUR OFFICE, 2018 [ci . 2021-
04-21]. ISSN 1999-2939. Dos upné z: h ps://www.ilo.o g/
wcmsp5/g oups/public/---ed_emp/---emp_policy/documen s/
publica ion/wcms_634157.pd .
[9] BIRD, E.; FOX-SKELLY, J.; JENNER, N.; LARBEY, R.;
WEITKAMP, E.; WINFIELD, A.: The e hics o a i icial
in elligence: Issues and ini ia i es. STOA | Panel o he Fu u e
o Science and Technology [online]. B usel: STOA, 2020, ,
18-34 [ci . 2021-04-21]. Dos upné z: doi:10.2861/6644.
[10] MOOREOVÁ, P.: BOZP A BUDOUCNOST PRÁCE:
PŘÍNOSY A RIZIKA NÁSTROJŮ UMĚLÉ INTELIGENCE
NA PRACOVIŠTÍCH.: E opská agen u a p o bezpečnos
a och anu zd a í při p áci [online]. 1-16 [ci . 2021-04-21].
Dos upné z: h ps://osha.eu opa.eu/cs/publica ions/osh-and-
u u e-wo k-bene i s-and- isks-a i icial-in elligence- ools-
wo kplaces/ iew.
[11] LANEV, M.; SAINT-MARTIN, A.: The impac o A i icial
In elligence on he labou ma ke : Wha do we know so
a ?. OECD Social, Employmen and Mig a ion Wo king
Pape s [online]. Paříž: OECD Publishing, 2021, (256),
43-51 [ci . 2021-04-21]. Dos upné z: doi:h ps://dx.doi.
o g/10.1787/7c895724-en.
[12] VAN DEN BROEK, E.: Moni o ing echnology in
he wo kplace. E opská agen u a p o bezpečnos a och anu
zd a í při p áci [online]. Žene a [ci . 2021-04-21]. Dos upné
z: h ps://osha.eu opa.eu/en/publica ions/moni o ing-
echnology-wo kplace/ iew.
[13] Relie ing ope a o s’ wo kload: Towa ds a ec i e obo ics
in indus ial scena ios. ScienceDi ec [online]. Else ie ,
2018, (54) [ci . 2021-04-21]. Dos upné z: doi:h ps://doi.
o g/10.1016/j.mecha onics.2018.07.012.
[14] Compu e says no: why making AIs ai , accoun able
and anspa en is c ucial. The Gua dian [online]. 2017
[ci . 2021-04-21]. Dos upné z: h ps://www. hegua dian.com/
science/2017/no /05/compu e -says-no-why-making-ais- ai -
accoun able-and- anspa en -is-c ucial.
[15] Di usion o Responsibili y: De ini ion and Examples. One
MInd The apy [online]. mind ulmk g [ci . 2021-09-30].
Dos upné z: h ps://onemind he apy.com/social-psychology/
di usion-o - esponsibili y/.
[16] Reduced Sense o Agency in Human-Robo in e ac ion.
Eu ope PMC [online]. [ci . 2021-06-11]. Dos upné z:
doi:10.31234/os .io/8bka3.
[17] NASS, C.; MOON, Y.: Machines and mindlessness: Social
esponses o compu e s. APA psychne [online]. , 81-103
[ci . 2021-06-15]. Dos upné z: doi:h ps://doi.
o g/10.1111/0022-4537.00153.
[18] The Media Equa ion: How People T ea Compu e s,
Tele ision, and New Media Like Real People and Places
[online]. 8.1.1996. [ci . 2021-06-15]. ISBN 978-1575860534.
[19] SUNG, J.Y.; GUO, L.; GRINTER, R.E.; CHRISTENSEN,
H.I.: “My Roomba Is Rambo”: In ima e Home Appliances.
UbiComp 2007: Ubiqui ous Compu ing [online].
Be lin, Heidelbe g: Sp inge Be lin Heidelbe g, 2007,
145-162 [ci . 2021-06-15]. Lec u e No es in Compu e Science.
ISBN 978-3-540-74852-6. Dos upné z: doi:10.1007/978-3-
540-74853-3_9.
[20] Would You T us a (Faul y) Robo ?: E ec s o E o , Task
Type and Pe sonali y on Human-Robo Coope a ion and
T us . ACM digi al lib aly [online]. 141-148 [ci . 2021-06-15].
Dos upné z: doi:h ps://doi.o g/10.1145/2696454.2696497.
[21] F iend o Foe? Unde s anding Assembly Wo ke s’ Accep ance
o Human- obo Collabo a ion. ACM digi al lib aly [online].
10(1), 62020 [ci . 2021-06-15]. Dos upné z: doi:h ps://doi.
o g/10.1145/3399433.
[22] Imp o ing wo king condi ions using A i icial I n elligence.
Eu opean Pa liamen [online]. [ci . 2021-06-11]. Dos upné
z: h ps://www.eu opa l.eu opa.eu/RegDa a/e udes/
STUD/2021/662911/IPOL_STU(2021)662911_EN.pd .
[23] Více in elek u a méně s alů: požada ky na budoucí p aco ní
sílu. P o zdělání [online]. [ci . 2021-06-11]. Dos upné
z: h p://p o zdela ani.nu .cz/clanky/ze-zah anici/ ice-
in elek u-a-mene-s alu-pozada ky-na-budouci.
[24] Consequences o Job Insecu i y on he Psychological
and Physical Heal h o G eek Ci il Se an s. Hindawi
[online]. [ci . 2021-06-11]. Dos upné z: doi:10.1097/
JOM.0b013e3182677dad.
[25] BURGARD, S.A.; KALOUSOVA, L.; SEEFELDT, K.S.:
Pe cei ed Job Insecu i y and Heal h [online]. 2012, 54(9),
1101-1106 [ci . 2021-06-11]. ISSN 1076-2752. Dos upné z:
doi:10.1097/JOM.0b013e3182677dad.
[26] E ec s o ch onic job insecu i y and change in job secu i y
on sel epo ed heal h, mino psychia ic mo bidi y,
physiological measu es, and heal h ela ed beha iou s
in B i ish ci il se an s: he Whi ehall II s udy. BMJ jou nal
[online]. [ci . 2021-06-11]. Dos upné z: doi:h ps://jech.bmj.
com/con en /56/6/450.sho .
[27] Psychologické ak o y: Psychosociální izika. Znalos ní
sys ém p e ence izik BOZP [online]. [ci . 2021-04-21].
Dos upné z: h ps://zsbozp. ubp.cz/p aco ni-p os edi/
iziko e- ak o y/psychologicke- ak o y/233-psychosocialni-
izika.
[28] ŘEHKA, K.: Zp á a o s a u Ná odní úřad p o kybe ne ickou
a in o mační bezpečnos ZPRÁVA O STAVU KYBERNETICKÉ
BEZPENOSTI ESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2020. P aha:
NÚKIB, 2020.
[29] Case s udy: SCADA sys em pu s obo s on a oll.
P ocessenginee ing [online]. 2012 [ci . 2021-09-24]. Dos upné
z: h ps://p ocessenginee ing.co.uk/a icle/2023061/case-
s udy-scada-sys em-pu s- obo s-on-a- oll .
[30] F. MANCUSO, Vincen , Adam J. STRANG, G ego y J.
FUNKE a Vic o S. FINOMORE. Human Fac o s o Cybe
A acks: A F amewo k o Human-Cen e ed Resea ch. Sage
jou nal [online]. SAGE Publica ions [ci . 2021-09-24].
Dos upné z: doi:h ps://doi.o g/10.1177/1541931214581091.