POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  459
INTERAKCE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKY
ZEMÍ VISEGRADSKÉ SKUPINY
Jan Janků, S anisla Kappel, Zuzana Kuče o á, VŠB-TU Os a a*
Ú od
Základními hospodářskými poli ikami s á u jsou mone á ní a i skální poli ika. I když
jsme posledních le ech a dese ile ích byli s ědky posilo ání nezá islos i ěch o
poli ik na zájem ( j. přede ším posilo ání nezá islos i cen ální banky na ládě), je
zřejmé, že zmíněné poli iky (či ins i uce p o ádějící y o poli iky) nemohou e s ém
ozhodo ání pominou s ou zájemnou in e akci a zcela igno o a cho ání d uhé
z poli ik. Z oho aké plyne, že zájemná spolup áce či nespolup áce obou poli ik může
mí pozi i ní esp. nega i ní důsledky p o ekonomický ý oj dané země.
Cíle hla ních hospodářsko-poli ických au o i šak bý ají zp a idla odlišné.
V případě mone á ní poli iky je o přede ším péče o ceno ou s abili u (i když jako
doplňko ý cíl může mí s ano enu podpo u ekonomického ůs u). Pokud jde o i skální
poli iku, jde zejména o podpo u ekonomického ůs u a dosaho ání nízké mí y
nezaměs nanos i, popř. ysoké mí y zaměs nanos i. Cíle mone á ní a i skální poli iky
edy u či ých si uacích mohou bý přímém kon l ik u.
K omě ýše zmíněného je na íc po řeba z áži ak , že obě poli iky e s ém
ozhodo ání musejí nu ně b á ohled na eálné ekonomické p os ředí (ekonomické
eličiny), s ejně jako ak , že jejich činnos o o p os ředí zpě ně o li ňuje. Vše ýše
zmíněné ( č. možné kon l ik nos i při ozhodo ání HP au o i ) naznačuje pomě nou
složi os hospodářsko-poli ického ozhodo ání, k e é je ze s é pods a y s a egické.
Me odická ýchodiska příspě ku p o o ycházejí z he ně- eo e ického přís upu, jenž
se zabý á ozbo em ši okého spek a ozhodo acích si uací s íce účas níky (h áči)
a je zaměřen přede ším na kon l ik ní si uace. Zmíněný přís up přispí á k y oření
eo e ického modelu, k e ý je následně pod oben empi ické ( eg esní) analýze. Jád em
samo né empi ické analýzy je zkoumání eakčních unkcí i skální a mone á ní au o i y,
jejich působení a o li ňo ání se na zájem.
Cílem článku je pomocí eakčních unkcí posoudi in e akci mone á ní a i skální
poli iky zemích Viseg adské skupiny, o ěři , k e é p oměnné o li ňují ozhodo ání
daných hospodářskopoli ických au o i a zjis i , zda mone á ní a i skální poli ika
na sebe zájemně eagují a zda jsou e zájemné souhře či s ře u.
* Ten o článek znikl za i nanční podpo y S uden ské g an o é sou ěže Ekonomické akul y Vysoké
školy báňské – Technické uni e zi y Os a a ámci p ojejk u SP2013/179 ,,In e akce mone á ní
a i skální poli iky kon ex u eo ie he zemích Viseg ádské skupinyˮ.
460  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
V článku je yuži a íce ozmě ná eg esní analýza, pomocí níž je zkoumána
zá islos hospodářsko-poli ických ins umen ů (p o i skální poli iku je o změna salda
s á ního ozpoč u jako podílu na HDP; p o mone á ní poli iku – změna ú oko é mí y
cen ální banky) na z olených nezá islých p oměnných. Z ýsledků jsou posléze
y ozeny zá ě y o eakčních unkcích obou poli ik i o om, zda obě zmíněné poli iky
na sebe eagují či nikoli a zda jsou případně e zájemné souhře či s ře u. Na zá ě jsou
po o nány ýsledky mezi analyzo anými zeměmi – Českou epublikou, Slo enskem,
Polskem a Maďa skem. K empi ické analýze jsou uži a č le ní da a od 1. č le í
oku 2000 do 1. č le í 2013.
1. Teo e ická a empi ická ýchodiska analýzy
P oblema ikou zájemných in e akcí i skální a mone á ní poli iky a jejich op imálního
nas a ení s cílem dosažení ni řní a nější o no áhy ekonomice ežimu i xního
ku zu se zabý al 60. le ech 20. s ole í Mundell (1962), k e ý z o mulo al model
e ek i ní žní klasi i kace.1 Dochází k zá ě u, že p o dosaho ání nější o no áhy je
hodnější yuží mone á ní poli iku a změny ú oko ých sazeb; i skální poli ika by pak
p os řednic ím salda příjmů a ýdajů s á ního ozpoč u pomáhala zajis i o no áhu
ni řní.
Roz oj analýzy zájemné in e akce mone á ní a i skální poli iky pok ačuje 80.
le ech 20. s ole í a je spja s p ací Sa gen a a Wallace (1981). Au oři e s ém sla ném
článku kons a ují, že mone á ní au o i a může za jis ých okolnos í z áce kon olu nad
ceno ým ý ojem. Reago ali ak na mone a is y, přede ším na F iedmana (1968),
k e ý zas á al názo , že mone á ní au o i a může mí pods a nou kon olu nad mí ou
in l ace, zejména dlouhodobém ho izon u. Sa gen a Wallace (1981) šak podo ýkají,
že i ekonomice při splnění mone a is ických předpokladů, kdy mone á ní poli ika
yuží á ope ací na olném hu, může nas a si uace, při k e é mone á ní poli ika nemusí
mí in l aci pod kon olou. V z . slabé e zi i skální eo ie ceno é hladiny zmiňují,
že in l ace má sice peněžní po ahu, ale F iedmano o zla é peněžní p a idlo nemusí
ždy pla i . Tako á si uace může nas a , pokud se cen ální banka s ane submisi ním
h áčem. Pokud je p ní „na ahu“ i skální au o i a a z olí s a egii de i ci ních ozpoč ů
(nedos a ečné daňo é příjmy zhledem k ýdajům), musí mone á ní au o i a eago a
přizpůsobením. Cen ální banka buď může d že na kons an ní ú o ni budoucí in l aci
a z ýši příjem z ažebného p os řednic ím z ýšení současné peněžní zásoby (z ýšení
současné ceno é hladiny edukuje eálnou hodno u ládního dluhu), nebo d že
na kons an ní ú o ni současnou nabídku peněz a počí a ak s yšší in l ací budoucnu
(splacení ládních dluhů budoucími příjmy z ažebného). Neexis uje zde edy elký
ozdíl mezi mone izací dluhu a dluho ým i nanco áním, poně adž mone izace zna-
mená okamži ý ůs ceno é hladiny, dluho é i nanco ání ůs budoucí.
1 Algeb aické ozp aco ání modelu p o Českou epubliku p o edl Mandel (2000) či Mandel a Tomšík
(2001).
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  461
Mezi no ějších p áce zabý ající se nepřímou in e akcí mezi i skální a mone á ní
poli ikou pa ří např. Meli z (2000).2 Několik ůzných s a í, článků a ýzkumů se aké
zabý á in e akcí i skální a mone á ní poli iky ámci měno é unie, např. Bu i, Roege
a Veld (2001) či Wyplosz (1999).
Bu i, Roege , Veld (2001) kons a ují, že kon l ik y mezi měno ou a i skální poli-
ikou znikají, pokud se účelo á unkce cen ální banky liší od účelo é unkce
lády ( i skální au o i y). Doplňují, že en o s a se dos upné li e a uře šeobecně
předpokládá. Jedná se zejména o si uaci, kdy i skální au o i a je málo zain e eso ána
na s abilizaci in l ace, za ímco p á ě s abilizace in l ace je nejdůleži ějším cílem cen ální
banky. Fiskální au o i a naopak pečuje přede ším o s abilizaci eálného ekonomického
ýs upu (na íc kolem ú o ně, k e á může bý yšší než je jeho po enciální ú o eň).
Podobně Deme zis, Hughes Halle , Viegi (2004) zdů azňují ýznam ozdílných cílů
měno é poli iky a hospodářské poli iky lády. Zmiňují, že ykoná ají-li oba o gány
s ou poli iku nezá isle na sobě a s ohledem na s é las ní cíle, zniká kon l ik .
Z pohledu he ně eo e ického přís upu exis uje případě sek enčního ozhodo ání3
obou poli ik obecná předs a a o hospodářsko-poli ických in e akcích, kdy p ní k ok
činí cen ální banka (a je edy S ackelbe go ým ůdcem) a i skální au o i a následuje.
Vůdce é o si uaci předpokládá eakci následo níka, nas a uje s oji poli iku jako
p ní a následo ník je po é „nucen“ s ou poli iku nas a i souladu s nas a ením
poli iky ůdce ( íce iz Balboni, Bu i, La ch, 2007). Podobně se o in e akcích
S acklebe go a ypu yjadřují například Dixi a Lambe ini (2003), jež o něž před-
pokládají mone á ní poli iku oli ůdce.
V li e a uře lze šak naléz i opačné názo y. Bee sma a Bo enbe g (1998) zmi-
ňují, že díky ůznému načaso ání a odlišné době ozhodo ání obou poli ik se může
S ackelbe go ým ůdcem s á i i skální poli ika. Rozhodo ání i skální poli iky
o nas a ení s ého hospodářsko-poli ického nás oje je o iž zá azné na pomě ně
dlouhou dobu, za ímco měno á poli ika může s ůj měno ě-poli ický nás oj nas a i
pomě ně ope a i ně.4 P o o se i skální poli ika může s á s ého d uhu S ackelbe go ým
2 Nebo ak éž Leepe (2010), Dixi a Lambe ini (2003), an Aa le, Engwe da a Plasmans (2002),
Musca elli, Ti elli a T ec oci (2002), No dhaus (1994) či Tabellini (1986).
3 V případě dosaho ání Nasho y o no áhy lze ozhodo ání označi za simul ánní, případě
S ackelbe go y o no áhy za sek enční. Nasho a o no áha je založena na předpokladu, že
h áči minimalizují s é z á o é unkce najednou, bez ohledu na přelé ání dopadů z hospodářsko-
poli ických opa ření p o ih áče. Cho ání každého h áče je zde edy předem dáno, neod íjí se
od cho ání p o ih áče, přičemž šak pla í, že případě Nasho y o no áhy žádný z h áčů nemůže
jednos annou změnou z olené s a egie ylepši s oji si uaci. Jednou z al e na i oho o ypu
dosaho ání o no áhy se li e a uře u ádí in e akce S ackelbe go a ypu, kde je jedním z h áčů
ůdce, jehož cílem je před ída eakci p o ih áče, následo níka, a u o eakci členi do s ého
las ního ozhodo ání ( iz například Řežábek, 2011).
4 Důleži ým měno ě-poli ickým nás ojem cen ální banky bý ají ežimu cílo ání in l ace ú oko é
sazby, k e é lze nas a i pomě ně ychle, a šak ozsah i skálního de i ci u/přeby ku láda zp a idla
nas a uje jen jednou očně. Ro něž je zde hodné zmíni , že u o ch íli není nu né b á ohled
na zpoždění účinků nas a ení měno é/ i skální poli iky, neboť je zde po o ná ána pouze ychlos
eakce é k e é z poli ik, nikoli p oje é o eakce eálné ekonomice.
462  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
ůdcem, neboť je p axi její eakce za ázána ím, že konk é ní i skální pos oj
nedokáže dos a ečně ychle změni . Mone á ní poli ika ak mezičase nas a o ání
i skální poli iky eaguje na danou i skální poli iku (a je edy následo níkem).
Empi ické analýze in e akce měno é a i skální poli iky se ěnuje např. Meli z
(2000), jenž pomocí panelo ých da (1959–1995) analyzuje 15 „s a ých“ členských
zemí E opské unie (s ýjimkou Lucembu ska) a pě dalších s á ů OECD (USA,
Japonsko, Kanada, Aus álie, No sko). Reg esní o nice jsou é o s udii odhado ány
simul ánně a obecném yjádření jsou zá islé p oměnné u obou hospodářsko-
poli ických au o i změny hla ního ins umen u dané poli iky. Zá islou p oměnnou je
změna k á kodobé ú oko é sazby na peněžním hu eakční unkci cen ální banky
a změna podílu p imá ního salda ozpoč u k po enciálnímu ýs upu eakční unkci
lády. Nezá islé p oměnné po é obecně zah nují zpožděné hodno y zá islé p oměnné,
ma ici zpožděných hodno změny počá ečních podmínek, ma ici ak uálního ý oje
a zachycení změny ý oje d uhé z poli ik. Jedním z pods a ných zá ě ů é o empi ické
s udie je zení, že analyzo aném zo ku zemí exis ují p o ismě né eakce
mak oekonomických poli ik – u olněná i skální poli ika ede k přísnější měno é
poli ice a u olněnější měno á poli ika k přísnější i skální poli ice.
Podobnému zo ku zemí se ěnuje i empi ická s udie Wyplosze (1999). Ten šak
na ozdíl od Meli ze (2000) p acuje s ú o němi daných p oměnných než s p ními
di e encemi a na íc odhady eakčních unkcí cen ální banky a lády p o ádí
samos a ně, indi iduálně (a ne edy simul ánně).5 Za ins umen mone á ní poli iky
z ažuje k á kodobé ú oko é sazby a za ins umen i skální poli iky p imá ní ozpoč o é
saldo. Analyzo aným obdobím je zde období 1980–1997. Z u edené s udie yplý á,
že cen ální banka pečuje nejen o in l aci, ale i o ýs up – z ýšení mí y in l ace ede
cen ální banku ke z ýšení ú oko é mí y a snížení meze y ýs upu ede cen ální banku
ke snížení ú oko é mí y. Podobně se cho á i láda, k e á s abilizujícím způsobem eaguje
jak na meze u ýs upu, ak na mí u in l ace (zde šak ne ždy signi i kan ně). Z oho plyne
u či á zas upi elnos obou poli ik. Dalším důleži ým zá ě em je ne eago ání (neexis uje
zde s a is ická ýznamnos e ě šině zkoumaných speci i kací) cen ální banky na k oky
lády, přičemž zde au o zmiňuje, že očeká ané by mohly bý obě eakce jedné z au o i
na d uhou (jak s ejnosmě né, ak p o ismě né). Naopak jsou zde nalezeny malé, ale
signi i kan ní e ek y eakce lády na k oky cen ální banky.
Z českých au o ů se in e akcí mone á ní a i skální poli iky kon ex u eo ie he
zabý á např. Řežábek (2011), k e ý zkoumá in e akci poli iky cen ální banky a lády
při ůzných odhadech po enciálního p oduk u, esp. meze y ýs upu obou poli ik.
Tu o si uaci dále řeší pomocí simul ánního ozhodo ání cen ální banky a lády
p os řednic ím Nasho y o no áhy a ak éž pomocí sek enčního ozhodo ání –
S ackelbe go y o no áhy při předpokladu nekoope a i ní h y.
5 Zmiňuje, že způsob, jakým je možno nahlíže na en o p oblém může bý zkoumání s a is ické
ýznamnos i mezi poli ickými nás oji každé z hospodářsko-poli ických au o i . S odkazem na
Taylo a (1993) se pokouší odhadnou „Taylo o a p a idla“ jak p o lády, ak p o cen ální banky
a do jejich eakčních unkcí přidá á ins umen d uhé z poli ik.
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  463
Tomšík (2012) zkoumá ři pohledy na in e akci i skální a mone á ní poli iky
z pe spek i České ná odní banky. P ní pohled se zaměřuje na e ek i skální poli iky
na ú oko ý kanál České epublice, kde dlouhodobé ú oko é sazby ( ýnosy ze
s á ních dluhopisů) jsou důleži ým de e minan em žních ú oko ých sazeb. Analýza
žních ú oko ých sazeb ČR období mezi oky 2004–2009 ukazuje, že se ýnos
z ládních bondů s a is icky ýznamně p omí á do žních ú oko ých sazeb delším
časo ém ho izon u. D uhý pohled hodno í d ě me ody p o cyklickou úp a u
i skálního salda, jako p os ředku p o analýzu eakcí i skální poli iky. Na základě
cyklicky očiš ěných sald ozpoč u Tomšík (2012) kons a uje, že česká i skální poli ika
je cha ak e is ická s ou p ocykličnos í, a o zejména le ech ekonomického ůs u, kdy
jsou mimořádné (daňo é a jiné) příjmy ob ykle u aceny a nedochází ak k i skální
konsolidaci. V poslední čás i s ého příspě ku au o popisuje, jak je i skální poli ika
zah nu a do p edikcí České ná odní banky. Fiskální p ognózy jsou nedílnou součás í
s řednědobých p ognóz ČNB. V ámci p ognos ického modelu jsou sledo ány i skální
impulzy o li ňující souk omou spo řebu, in es ice či směnný ku z. Na íc jsou zde
zah nu y odhady ládní spo řeby a p imá ní e ek y nepřímého zdanění na in l aci.
Mandel a Tomšík (2008) analyzují eakční unkce lády a cen ální banky na ý oj
nější a ni řní o no áhy České epublice. Reakční unkce ycházejí z pohledu
malé o e řené ekonomiky, k e á pomocí s ých hospodářsko-poli ických nás ojů musí
eago a i na ý oj oblas i nější (ne) o no áhy. Vni řní o no áha je jejich p áci
yjádřena pomocí p odukční meze y ( ozdíl sku ečného empa ůs u HDP a endo ého
empa ůs u HDP), nější o no áha jako pomě salda nedluho ě i nanco aného de i ci u
běžného úč u k HDP. Reg esní model na da ech z období le 1997–2007 byl odhado án
pomocí me ody nejmenších č e ců. V případě i skální poli iky nebyl nalezen žádný
s a is icky ýznamný z ah, případě mone á ní poli iky model signalizo al její
zpě ně hledící cha ak e . Odhady modelu naznačují, že mone á ní poli ika eago ala
zejména na p oblémy ý oje ni řní ne o no áhy, na 20% hladině ýznamnos i po é
i na p oblémy ý oje nější ne o no áhy. Zmíněné poukazuje na neop imální i skálně
mone á ní mix, kdy jeden subjek dlouhodobě zajišťuje současně cíl ni řní a nější
o no áhy.
2. Me odika a popis da
Me odicky ychází en o ex z he ně eo e ického přís upu. V ámci eo ie he lze
ozliši an agonis ický a nean agonis ický kon l ik , přičemž při analýze in e akce lády
a cen ální banky lze pomě ně s jis o ou předpokláda (i s ohledem na ýše zmíně-
nou li e a u u), že a o in e akce (kon l ik ) bude nean agonis ická, neboť zájmy lády
a cen ální banky nemusí bý ždy p o ikladu. Bylo aké zmíněno, že ámci nean a-
gonis ického kon l ik u lze ozliši koope a i ní h u a nekoope a i ní h u. Domní áme
se, že p o po řeby é o p áce je hodnější nekoope a i ní h a a z á o é unkce cen ální
banky a lády ak musejí bý odlišné a samos a né.

464  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
Řežábek (2011) u ádí, že České epublice lze ámci eo ie he u ažo a o z .
nekoope a i ní o no áze. V p axi o edy znamená předpokláda , že cen ální banka
a láda spolu čase s ého ozhodo ání o nas a ení s ého hospodářsko-poli ického
nás oje nespolup acují. Zdů azňuje, že o o je souladu s jeho zkušenos mi
s hospodářskou poli ikou ČR i s pla nou legisla i ou, k e á zajišťuje nezá islos
cen ální banky na ládě. V os a ních zemích Viseg ádské skupiny je si uace obdobná.
Na íc, jak již aké bylo u edeno ýše, Bu i, Roege , Veld (2001) e s é p áci
kons a ují, že dos upné li e a uře se šeobecně předpokládá s a , kdy se účelo á
unkce cen ální banky liší od účelo é unkce lády (cen ální banka je zaměřena
na s abilizaci in l ace pomocí ú oko ých sazeb, za ímco láda je zaměřena na s abilizaci
ozpoč u pomocí i skálního de i ci u). Řešení he ně- eo e ické koope a i ní o no áhy
by znamenalo společnou (účelo ou) unkci cen ální banky a lády, čímž by
obě hospodářsko-poli ické au o i y byly zaměřeny jak na s abilizaci in l ace, ak
na s abilizaci ýs upu).
2.1 Speci i kace empi ické analýzy
Jád em empi ické analýzy je zkoumání eakčních unkcí lády a cen ální banky, jejich
působení a o li ňo ání se na zájem. Reakční unkce obou au o i jsou de i no ány
s yuži ím eo e ické i empi ické li e a u y; následující o nice jsou edy založeny
přede ším na ci o aných p acích Wyplosze (1999), Meli ze (2000) a Řežábka (2001).
Základní model p o i skální poli iku ( esp. eakční unkce lády) má následující
speci i kaci:
0112 3 14 5
()
BB BB
dEy ui
YY
     


 

 , (1)
kde BB



je změna salda s á ního ozpoč u jako podílu k HDP mezi obdobím
a obdobím – 1. Ta o p oměnná ep ezen uje i skální poli iku ( ládu). Δd –1 je zpožděná
změna ládního dluhu absolu ních hodno ách mezi obdobím a obdobím – 1, Ey
je meze a ýs upu čase ,BB
Y






–1 je zpožděná hodno a salda s á ního ozpoč u jako
podílu k HDP, u je mí a nezaměs nanos i % čase a Δi je změna ú oko é mí y
cen ální banky mezi obdobím a obdobím – 1; poslední p oměnná je po ažo ána
za ep ezen an a mone á ní poli iky.
Základní model p o mone á ní poli iku ( esp. eakční unkce cen ální banky) má
následující podobu:
01 2 3 4 5
GB
BB
i i Ey gap REER Y
    

          


ò
ϵ , (2)
kde Δi ep ezen uje mone á ní poli iku (cen ální banku) a předs a uje změnu ú oko-
é mí y cen ální banky mezi obdobím a obdobím – 1. GB
i je změna ú oko é
sazby dese ile ého ládního dluhopisu mezi obdobím a obdobím – 1, Ey je meze a
ýs upu čase , Δπgap je změna ozdílu mí y in l ace a in l ačního cíle mezi obdobím
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  465
a obdobím – 1 (in l ační meze a), ΔREER je změna eálného e ek i ního měno ého
ku su čase a BB
Y



je změna salda s á ního ozpoč u jako podílu k HDP mezi
obdobím a obdobím – 1. Ta o p oměnná ep ezen uje i skální poli iku ( ládu).
Předpokládané azby obsažené obou modelech jsou u edeny následující
abulce:
Tabulka 1
Přepokládané azby p oměnných modelu i skální a mone á ní poli iky
Fiskální poli ika Δ()
BB
Y Mone á ní poli ika Δi
P oměnná Předpokládaná azba P oměnná Předpokládaná azba
Ey +GB
i


+
u -Ey +
()
BB
Y –1
- Δπgap +
Δd –1+ΔREER -
Δi
+ (souh a) /
- (s ře )
Δ()
BB
Y + (souh a) /
- (s ře )
V abulce jsou nejp e u edeny předpokládané azby u i skální poli iky. V přípa-
dě kladné meze y ýs upu Ey by měla láda p o ádě es ikci (a naopak případě
zápo né meze y ýs upu p o ádě expanzi), p o o je azba kladná. U mí y neza-
měs nanos i u je azba zápo ná, p o ože při os oucí nezaměs nanos i by měla
bý i skální poli ika expanzi ní, aby láda s imulo ala ag egá ní pop á ku a ím
i zp os ředko aně snižo ala nezaměs nanos . U p oměnné ep ezen ující zpožděnou
hodno u salda s á ního ozpoč u jako podílu k HDP, BB
Y



– 1, se očeká á zápo ná
azba, k e á implikuje, že nás oj i skální poli iky nepůsobil daném období zcela, ale
pouze čás ečně a přizpůsobení nas á á i dalším období.6 U zpožděné změny ládního
dluhu Δd –1 je azba kladná, jelikož případě os oucího ládního dluhu ( absolu ní
hodno ě) by měla láda eago a snižo áním de i ci ů, aby dalších obdobích snižo ala
celko ý ládní dluh. U poslední, nej íce sledo ané p oměnné, změny ú oko é mí y Δi ,
k e á ep ezen uje mone á ní poli iku, mohou nas a d ě si uace: případě kladné azby
je mezi poli ikami souh a, obě p o ádějí současně expanzi nebo es ikci. V si uaci, kdy je
azba zápo ná, jsou obě poli iky e s ře u. Jedna p o ádí expanzi a d uhá naopak es ikci.
6 Přizpůsobením je ozuměna změna nás oje hospodářské poli iky, k e ou indikuje es o aný model.
Pokud ke změně nás oje dochází p ůběhu několika období, koe i cien u p oměnné opožděné
hodno y nás oje hospodářské poli iky bude signi i kan ní. Zápo ná azba u oho o koe i cien u po é
naznačuje, že ins umen hospodářské poli iky se nezměnil současném období zcela, ale k čás i
přizpůsobení dochází až dalším období. Více iz Řežábek (2011, s. 100).
466  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
U mone á ní poli iky je případě dlouhodobé ú oko é sazby, k e ou cha ak e izuje
změna ýnosu z dese ile ého ládního dluhopisu GB
i, očeká ána kladná azba.
Při os oucím ýnosu o iž subjek y očeká ají yšší in l aci a yšší ekonomický ůs
budoucnu, na což musí cen ální banka eago a mone á ní es ikcí. U meze y
ýs upu Ey je si uace analogická jako případě i skální poli iky, p o o je očeká ána
kladná azba. Při kladné mezeře in l ace a in l ačního cíle (Δπgap ) musí cen ální banka
p o ádě es ikci, j. z yšo a ú oko é sazby, p o o je i zde očeká ána kladná azba.
U p oměnné ΔREER se očeká á zápo ná sazba. Při os oucím e ek i ním eálném
měno ém ku zu (zhodnocení měny) dochází ke zpřísnění měno ých podmínek, na což
by měla cen ální banka eago a snížením ú oko ých sazeb. U p oměnné ep ezen ující
i skální poli iku BB
Y



je si uace analogická jako předchozím ods a ci.
2.2 Popis uži ých da
Zkoumanými zeměmi jsou země Viseg adské skupiny, zn. Česká epublika, Slo en-
sko, Polsko a Maďa sko. Analyzo aným období jsou č le ní da a od 1. č le í 2000
do 1. č le í 2013. De i ci y s á ního ozpoč u jako podílu k HDP jsou če pány ze s a i-
s ické da abáze E opské cen ální banky. P oměnná meze a ýs upu je odhadnu a
pomocí Hod icko a-P esco o a i l u z mezi očních emp ůs u HDP. Da a jsou získána
z da abáze Eu os a . Z da abáze Eu os a je ak éž získána ú oko á sazba cen ální
banky,7 dále pak mí a nezaměs nanos i (č le ní p ůmě y mí y měsíční nezaměs na-
nos i), ládní dluh absolu ním yjádření měno ých jedno kách dané země8 a mí a
ýnosu dese ile ého ládního dluhopisu9 a eálný e ek i ní měno ý ku z. Mí a in l ace
je měřena pomocí indexu spo řebi elských cen (CPI) a je získána z da abáze OECD.10
Da a získaná ze s a is ických da abází byla nejp e s a is icky analyzo ána
a lineá ní in e polací byly nah azeny ex émní hodno y.11 Ro něž byly p o edeny es y
7 Ú oko ou sazbou cen ální banky je myšlena hla ní měno ě-poli ická sazba mone á ní au o i y
yuží aná při ope acích na olném hu. Ty o sazby jsou označo ány jako O i cial Re i nancing
Ope a ion Ra es. Například případě České epubliky je o d ou ýdenní epo sazba. U Slo enska
je o po s upu do eu ozóny ( j. po oce 2009) hla ní ú oko á sazba ECB.
8 Vláda každé země bude pa ně přihlíže spíše k celko ému dluhu yjádřenému domácí měně,
než k dluhu, jenž je denomino án eu ech.
9 Jedná se o č le ní p ůmě y. P o Českou epubliku a Slo ensko jsou a o da a dos upná až
od 1. č le ní 2001. V případě ěch o zemí je edy počá ečním analyzo aným obdobím p á ě
1. č le í oku 2001.
10 In l ační cíle jedno li ých cen álních byly získány z jejich in e ne o ých s ánek. V případě, kdy
daná cen ální banka neměla s ano en konk é ní in l ační cíl, ale in l ační pásmo, bylo počí áno se
s ředem oho o in l ačního pásma. Slo ensko nemělo do oku 2005 dán konk é ní in l ační cíl, p o o
bylo modelu do oho o oku p aco áno se sku ečnou in l ací daném období. Maďa sko za edlo
cílo ání in l ace až od oku 2001. Z oho o dů odu časo á řada začíná okem 2001.
11 Ten o k ok se ýkal zejména eakčních unkcí i skální a mone á ní poli iky Maďa ska. V oce 2011
byly Maďa sku pře edeny peníze ze souk omých penzijních ondů do ondů s á ních, přičemž
a o ansakce znamenala jedno ázo ou a skoko ou změnu příjmů s á ního ozpoč u. V případě
nenah azení ěch o hodno byly zaznamenány p oblémy s ekonome ickou e i i kací (zejména
p oblémy s nedod žením předpokladu me ody nejmenších č e ců o no mali ě esiduí).
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  467
s aciona i y daných časo ých řad a o pomocí ADF es u a au oko elační (ACF) a pa -
ciální au oko elační (PACF) unkce. Vzhledem k omu, že ě šina uži ých p oměnných
je de i no ána s ými di e encemi, podařilo se u ěch o p oměnných p okáza s acio-
na i u na 5% hladině ýznamnos i. S acioná ními byly shledány i os a ní p oměnné
s ýjimkou p oměnné mí a nezaměs nanos i (zařazení é o p oměnné má šak logický
smysl spíše nedi e enco ané podobě, neboť láda se při s ém ozhodo ání řídí spíše
konk é ní mí ou nezaměs nanos i než její změnou).
P o odhad ýše popsaných eg esních unkcí byl použi so wa o ý p oduk
E iews, e ze 7. Pods a ou odhadu je íce ozmě ná eg esní analýza časo ých řad
me odou nejmenších č e ců (OLS), k e á je p o edena sepa á ně p o každou zemi
a poli iku jedno li ě. Celkem edy bylo odhadnu o osm eg esních unkcí.
3. Výsledky
V následujících abulkách jsou u edeny ýsledky eakčních unkcí p o ládu a cen ální
banku p o zkoumané země pořadí Česká epublika, Slo ensko, Polsko a Maďa sko.
3.1 Česká epublika
Výsledky případě modelu i skální poli iky České epublice jsou u edeny ná-
sledující abulce:
Tabulka 2
Reakce i skální poli iky České epublice
Zá islá p oměnná Δ()
BB
Y
Nezá islá p oměnná Koe i cien
Δd –1
-8,39E-07
(-0,08)
Adjus ed R-squa e
0,62
Ey
0,18
(0,99)
()
BB
Y –1
-1,11***
(-8,67)
F-s a is ika
19,98***
u
-0,96***
(-2,98)
Δi
5,08***
(4,01)
Poče pozo o ání
51
Zd oj: las ní ýpoč y
Pozn.: V zá o kách jsou u edeny hodno y -s a is iky; *, **, *** označuje hladinu ýznamnos i 10 %, 5 %, 1 %.
V případě eakční unkce lády České epublice se jako s a is icky ýznamné je í
p oměnné zpožděná hodno a salda s á ního ozpoč u jako podílu ůči HDP BB
Y



–1,
474  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
Tabulka 9
Reakce mone á ní poli iky Maďa sku
Zá islá p oměnná Δi
Nezá islá p oměnná Koe i cien Adjus ed R-squa e
0,57
GB
i


0,73***
(4,78)
Ey
0,08**
(2,42) F-s a is ika
13,43***
Δπgap
0,17**
(2,16)
ΔREER
-0,02
(-0,73)
Poče pozo o ání
48
Δ()
BB
Y
0,12***
(3,88)
Zd oj: las ní ýpoč y
Pozn.: V zá o kách jsou u edeny hodno y -s a is iky; *, **, *** označuje hladinu ýznamnos i 10 %, 5 %, 1 %.
Si uace Maďa sku je ak éměř opakem si uace ČR, a šak do oluje čini ješ ě
pod obnější zá ě y. Reakce lády na k oky cen ální banky je s a is icky signi i kan ní
a p o ismě ná, eakce cen ální banky je edle oho o něž signi i kan ní, ale s ejno-
smě ná. S ohledem na oba ýsledky lze usuzo a , že láda Maďa sku se může nachá-
ze e ý azně dominan ní oli, oli S ackelbe go a ůdce. Zmíněné naznačuje, že
láda Maďa sku při zájemném s ře u úspěšně nucuje cen ální bance s é hospo-
dářsko-poli ické zámě y. V o no áze ak pla í, že za ímco cen ální banka přizpůso-
buje nas a ení s ého ins umen u nas a ení i skální poli iky, láda na nas a ení mone-
á ní poli iky eaguje opačném smě u e snaze nu i cen ální bance s ůj pohled na
hospodářskou poli iku. V p axi o ypadá ak, že láda ámci expanzi ní poli iky
z yšuje ozpoč o é schodky a cen ální banka p oje uje ocho u y o schodky i nanco-
a p os řednic ím snižo ání ú oko ých sazeb.13
3.5 Sh nu í
V následujících d ou abulkách jsou sh nu y azby koe i cien ů eg esních pa ame ů
daných p oměnných jedno li ých zemích p o i skální a mone á ní poli iku. V p ní
ze d ou následujících abulek jsou u edeny azby eg esních koe i cien ů eakční
unkce i skální poli iky.
13 Na mone á ní es ikci ak i skální poli ika eaguje expanzí a ím ede (jako ůdce) mone á ní
poli iku ke s ejné eakci ( j. k mone á ní expanzi). Viz Meli z (2000) či Wyplosz (1999).

POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  475
Tabulka 10
Výsledné azby koe i cien ů i skální poli iky
Fiskální poli ika Δ()
BB
Y CZ SK PL HU očeká aná
azba
Δd – 1- + -** + +
Ey + +*** +*** + +
()
BB
Y – 1-*** -*** -** -*** -
u -*** - + + -
Δi +*** -** + -* +/-
Zd oj: las ní ýpoč y
Pozn.: V zá o kách jsou u edeny hodno y -s a is iky; *, **, *** označuje hladinu ýznamnos i 10 %, 5 %, 1 %.
U žádné ze zkoumaných zemí se láda při s ém ozhodo ání neřídí změnou cel-
ko é ýše ládního dluhu absolu ních hodno ách. Absolu ní ýše eřejného dluhu,
espek i e její změna, není s a is icky ýznamnou p oměnnou při ozhodo ání lád. S a-
is icky ýznamnou je a o p oměnná pouze případě Polska, zde šak opačném než
předpokládaném smě u ( případě ná ůs u eřejného dluhu dochází k dalšímu p ohlu-
bo ání ozpoč o ých de i ci ů). Ve šech případech byl p okázán p o icyklický cha ak e
i skální poli iky eakci na meze u ýs upu (s a is icky ýznamně případě Slo enska
a Polska). Pokud jde o eakci lády na mí u nezaměs nanos i, ýsledky jsou poněkud
ozpo uplné. U šech zemí byla jako s a is icky ýznamná odhadnu a p oměnná zpoždě-
ná hodna salda s á ního ozpoč u jako podílu k HDP. Nás oj i skální poli iky ak pa ně
nepůsobí zcela daném období, ale přizpůsobení nas á á čás ečně i dalším období.
P oměnná ep ezen ující mone á ní poli iku o li ňuje ozhodo ání lády České e-
publice, na Slo ensku a Maďa sku. S ohledem na azby ěch o pa ame ů a s ohledem
na eakční unkci cen ální banky jsou případě u edených zemí zá ě y elmi odlišné.
Další abulka znázo ňuje azby eg esních koe i cien ů u eakčních unkcí cen ální
banky.
Tabulka 11
Výsledné azby koe i cien ů mone á ní poli iky
Mone á ní poli ika Δi CZ SK PL HU očeká aná
azba
GB
i


+** + +*** +*** +
Ey +* +*** +*** +** +
Δπgap +*** - +* +** +
ΔREER +++*- -
Δ()
BB
Y + -** - +*** +/-
Zd oj: las ní ýpoč y
Pozn.: V zá o kách jsou u edeny hodno y -s a is iky; *, **, *** označuje hladinu ýznamnos i 10 %, 5 %, 1 %.
476  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
U šech zkoumaných zemí, s ýjimkou Slo enska, cen ální banka s a is icky
ýznamně a s abilizačně eago ala na změnu ú oko é mí y dese ile ého ládního
dluhopisu ( j. ep ezen an a dlouhodobých ú oko ých sazeb, očeká ané mí y in l ace
a očeká aného ekonomického ůs ). Cen ální banka ěch o zemí je ak při s ém ozho-
do ání o li ňo ána dlouhodobými in l ačními očeká áními. Podobně je u šech zkou-
maných zemí, s ýjimkou Slo enska, zaznamenána s a is icky ýznamná a s abilizační
eakce na změnu in l ační meze y. S abilizující eakce mone á ní poli iky ěch o zemí
na zmíněné p oměnné jis ě není přek apením, neboť p á ě ud žo ání s abilní ceno é
hladiny je jejich p imá ním cílem. Meze a ýs upu je po om ýznamná při ozhodo ání
mone á ních au o i šech analyzo aných zemí. Zde lze poukáza na s udie me odické
čás i příspě ku, k e é po zo aly s a is icky ýznamnou mí u zain e eso anos i cen -
ální banky na uza í ání meze y ýs upu.14 V případě změny eálného e ek i ního mě-
no ého ku zu byla s a is ická ýznamnos p okázána pouze případě Polska, kde byla
ýsledná azba ozpo u s očeká áním. Dů odem může bý , že šechny země ope ují
ežimu l oa ingu (ať již čis ého, či řízeného) a jejich cen ální banky nejsou udíž p i-
má ně zaměřeny na s abilizaci měno ého ku zu.15 P oměnná ep ezen ující ládu h aje
oli při ozhodo ání cen ální banky případě Slo enska a Maďa ska, a o ůzných
smě ech (zá ě y z oho plynoucí byly již komen o ány ýše).
Zá ě
Cílem příspě ku bylo posoudi in e akci mone á ní a i skální poli iky zemích
Viseg adské skupiny, a o za pomocí eakčních unkcí obou poli ik. S ohledem
na empi ické i eo e icky zaměřené s udie byl y ořen empi ický model d ou eakč-
ních unkcí, přičemž základní me odická ýchodiska oho o modelu ycházela z eo ie
he , jež se zabý á ozhodo acími si uacemi íce účas níků a je zaměřena přede ším
na kon l ik ní si uace. Cíle mone á ní a i skální poli iky o iž mohou bý u či ých
si uacích kon l ik u a jejich ozhodo ání je, i s ohledem na eálné a p oměnli é ekono-
mické p os ředí, pomě ně složi é a ze s é pods a y s a egické. Více ozmě ná eg esní
analýza č le ních da od 1. č le í oku 2000 do 1. č le í 2013 zkoumala eakční
unkce lády a cen ální banky České epubliky, Slo enska, Polska a Maďa ska a její
ýsledky o ěřily zá islos i hospodářsko-poli ických ins umen ů obou zúčas něných
au o i na z olených nezá islých p oměnných i na sobě na zájem. Ukazuje se, že
u či ých smě ech se ozhodo ání lády a cen ální banky analyzo aných zemích
neliší. Přede ším láda žádné ze zemí Viseg ádské skupiny ne eaguje na předchozí
kumulaci ládního dluhu absolu ních hodno ách s abilizujícím způsobem a při
14 K omě ěch o ýše zmíněných s udií i například Cla ida, Galí, Ge le (1998).
15 P imá ním cílem měno é poli iky je e šech případech s abilizace ceno é hladiny. Pouze
Slo ensko muselo době člens í mechanismu ERM II dbá o něž na s abilizaci měno ého
ku zu. A šak zhledem k neus álému posilo ání slo enské ko uny a d ěma e al acím za dobu
člens í ERM II je zřejmé, že slo enská mone á ní poli ika byla i nadále o ien o ána přede ším
na s abilizaci ceno é hladiny.
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  477
ozhodo ání lády o ýši salda ozpoč u neh aje ýše s á ního dluhu ýznamnou
oli. Podobně se u šech zemí, s ýjimkou Slo enska, po zuje, že cen ální banka
h aje elmi ýznamnou s abilizační oli při plnění s ých cílů. S abilizujícím způso-
bem eaguje jak na současnou, ak na očeká anou ýši in l ace. Ten o ýsledek šak
není přek apující. Zajíma ým zjiš ěním je ak , že k omě lády16 na meze u ýs upu
České epublice, na Slo ensku, Polsku i Maďa sku eaguje i cen ální banka.
U či ý ozdíl exis uje e zájemných eakcích cen ální banky a lády. Za ímco
České epublice je, zdá se, cen ální banka dominan ní, na Slo ensku na sebe obě
poli iky eagují p o ismě ně, přičemž lze u o si uaci idě pohledem zájemného
nah azo ání se (subs i uce) obou poli ik. Zmíněné lze in e p e o a ak, že obě au o i y
si om o případě pokoušejí zájemně nu i s é předs a y o hospodářské poli ice.
In e akce maďa ské lády a cen ální banky nej íce připomíná scénář, kdy láda oli
S ackelbe go a lead a dominuje nad cen ální bankou, k e á se při zájemné in e akci
ládě přizpůsobuje. V Polsku je po om si uace pomě ně nejis á, neboť p o edená
empi ická analýza ne ykazuje s a is icky ýznamné e ek y zájemné eakce obou
hospodářsko-poli ických au o i .
Li e a u a:
BALBONI, F.; BUTI, M.; LARCH, M. 2007. ECB s. Council s. Commission: Mone a y and Fiscal
Policy In e ac ions in he EMU When Cyclical Condi ions a e Unce ain. In Eu opean Economy.
Economic Pape s. Ap il 2007, No. 277. ISBN 978-92-79-04630-8.
BEETSMA, R. M. W. J.; BOVENBERG, A. L. 1998. Mone a y Union wi hou Fiscal Policy Coo dina ion
May Discipline Policymake s. Jou nal o In e na ional Economics. 1998, Vol. 45, No. 2, pp. 239–258.
BUTI, M.; ROEGER, W.; VELD, J. 2001. Mone a y and Fiscal Policy In e ac ions unde a S abili y Pac
[Economics Wo king Pape ECO2001/08]. Fiesole Fi enze: Eu opean Uni e si y Ins i u e, 2001.
CLARIDA, R.; GALÍ, J.; GERTLER, M. 1998. Mone a y Policy Rules in P ac ice: Some In e na ional
E idence. Eu opean Economic Re iew. 1998, Vol. 42, pp. 1033–1067.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. 2014. Cílo ání in l ace ČR. [online] [ci . 2014-02-16]. Dos upné na h p://
www.cnb.cz/cs/meno a_poli ika/cilo ani.h ml.
DEMERTZIS, M.; HUGHES HALLET, A.; VIEGI, N. 2004. An Independen Cen al Bank Faced wi h
Elec ed Go e nmen s. Eu opean Jou nal o Poli ical Economy. 2004, Vol. 20, No. 4, pp. 907–922.
DIXIT, A.; LAMBERTINI, L. 2003. In e ac ions o Commi men and Disc e ion in Mone a y and Fiscal
Policies. The Ame ican Economic Re iew. 2003, Vol. 93, No. 5, pp. 1522–1542.
FRIEDMAN, M. 1968. The Role o Mone a y Policy. The Ame ican Economic Re iew. 1968, Vol. 58,
No. 1, pp. 1–17.
LEEPER, E. M. 2010. Mone a y Science, Fiscal Alchemy [Wo king Pape No. 16510]. Camb idge
(MA): NBER, 2010. Dos upné na h p://www.nbe .o g/pape s/w16510.
MAGYAR NEMZETI BANK. In l a ion Ta ge ing. [online] [ci . 2014-02-16]. Dos upné na h p://english.
mnb.hu/Mone a is_poli ika/mnben_monpol_ endsze e/mnben_in l a ge ing_en.
MANDEL, M. 2000. E ek i ní žní klasi i kace: model a aplikace. Finance a ú ě . 2000, Vol. 50, No. 9,
pp. 452–463.
16 Ve šech zemích je pa ná s abilizující eakce lády na meze u ýs upu, přičemž s a is icky
ýznamná je a o eakce u Polska a Slo enska.
478  POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014
MANDEL, M.; TOMŠÍK, V. 2001. Mix mone á ní a i skální poli iky České epublice: Empi ická
e i i kace modelu e ek i ní žní klasi i kace. Poli ická ekonomie. 2001, Vol. 49, No. 2, pp. 163–175.
MANDEL, M.; TOMŠÍK, V. 2008. Mone á ní ekonomie malé o e řené ekonomice. P aha:
Managemen P ess, 2008. ISBN 978-80-7261-185-0.
MELITZ, J. 2000. Some C oss-Coun y E idence abou Fiscal Policy Beha io and Consequences
o EMU. [Mimeo]. CREST-INSEE, and CEPR, 2000.
MUNDELL, R. A. 1962. The App op ia e Use o Mone a y and Fiscal Policy o In e nal and
Ex e nal S abili y. In e na ional Mone a y Fund S a Pape , 1962, Vol. 9, No. 1, pp. 70–79.
MUSCATELLI, A.; TIRELLI, P.; TRECROCI, C. 2002. Mone a y and Fiscal Policy In e ac ions
o e he Cycle: Some Empi ical E idence [Wo king Pape s No. 2002/13]. Glasgow: Business
School - Economics, Uni e si y o Glasgow, Oc obe 2002.
NARODOWY BANK POLSKI. Mone a y Policy. [online] [ci . 2014-02-16]. Dos upné na h p://www.
nbp.pl/homen.aspx? =/en/onbp/poli yka_pieniezna.h ml.
NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. 2014. Meno á poli ika NBS (do oku 2009). [online] [ci . 2014-02-16].
Dos upné na h p://www.nbs.sk/sk/meno a-poli ika/meno a-poli ika-nbs-do- oku-2009.
NORDHAUS, W. D. 1994. Policy Games: Coo dina ion and Independence in Mone a y and Fiscal
Policies. B ookings Pape s on Economic Ac i i y. 1994, Vol. 25, No. 2, pp. 139–216.
ŘEŽÁBEK, P. 2011. Měno á poli ika a její in e akce s poli ikou i skální. P aha: Ka olinum, 2011.
ISBN 978-80-246-1894-4.
SARGENT, T. J.; WALLACE, N. 1981. Some Unpleasan Mone a is A i hme ic. Fede al Rese e
Bank o Minneapolis Qua e ly Re iew. 1981, Vol. 5, No. 3, pp. 1–17.
TABELLINI, G. 1986. Money, Deb and De i ci s in a Dynamic Game. Jou nal o Economic Dynamics
and Con ol. 1986, Vol. 10, No. 4, pp. 427–442.
TAYLOR, J. B. 1993. Disc e ion e sus Policy Rules in P ac ice. Ca negie-Roches e Con e ence
Se ies on Public Policy. 1993, Vol. 39, No. 1, pp. 195–214.
TOMŠÍK, V. 2012. Some Insigh s in o Mone a y and Fiscal Policy In e ac ions in he Czech Republic.
In Fiscal Policy, Public Deb and Mone a y Policy in Eme ging Ma ke Economies. BIS Pape s.
2012, Vol. 67, pp 161–171.
VAN AARLE, B.; ENGWERDA, J.; PLASMANS, J. 2002. Mone a y and Fiscal Policy In e ac ion in he
EMU: A Dynamic Game App oach. Annals o Ope a ions Resea ch. 2002, Vol. 109, pp. 229–264.
WYPLOSZ, Ch. 1999. Economic Policy Coo dina ion in EMU: S a egies and Ins i u ions. In: Financial
Supe ision and Policy Coo dina ion in he EMU. [Wo king pape B 11]. Bonn: ZEI - Cen e o
Eu opean In eg a ion S udies, Uni e si y o Bonn, 1999.
POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2014  479
THE INTERACTION OF MONETARY AND FISCAL POLICY
IN THE VISEGRAD GROUP COUNTRIES
Jan Janků, S anisla Kappel, Zuzana Kuče o á, VŠB - Technical Uni e si y o Os a a,
Facul y o Economics, Sokolská ř. 33, CZ – 701 21 Os a a ([email p o ec ed]; s anisla .
[email p o ec ed]; [email p o ec ed])
Abs ac
The aim o his a icle is o es ima e he mu ual in e ac ion o mone a y and i scal policy in he
Viseg ad G oup coun ies, i.e. in he Czech Republic, Slo akia, Poland, and Hunga y. The ela i-
ons be ween mone a y and i scal policy – i s coo dina ion, coope a ion o mu ual an agonism – a e
basic de e minan s o success ul economic policy implemen a ion o each coun y. Fiscal and
mone a y policies usually ha e di e en aims. The e o e, some con l ic si ua ions may a ise in
p ac ical economic and poli ical decision-making p ocess. Me hodical app oaches o his a icle
a e based on he game heo y, which deals wi h he analysis o a wide ange o decision-making
si ua ions wi h mo e pa icipan s (playe s); i is p ima ily ocused on he con l ic si ua ions. Ou
esul s con i m he s abilizing ole o mone a y policy in he Czech Republic, Poland, and Hunga y,
also he dominan ole o mone a y policy in he Czech Republic and he dominan ole o i scal
policy in Hunga y. In he case o Slo akia, inconsis en esul s conce ning he mone a y policy ole
a e p obably caused by i s EMR II membe ship and Eu ozone en y in 2009.
Keywo ds
i scal policy, game heo y, mone a y policy, non-coope a i e games, policy coo dina ion, policy
in e ac ions, policy objec i es
JEL Classi i ca ion
C72, E52, E58, E61 E62, E63