DanIEL KaDLEC 133
D uhá čás knihy, zaměřující s ou pozo nos již na konk é ní díla, ozlišuje mezi
pů odně nebohemikálními ces opisnými ex y, jejichž opisy se p ůběhu s ředo-
ěku dos aly do českých zemí anebo byly dokonce přeloženy do češ iny, aau o ské
bohemikální ex y, psané jak češ ině, ak němčině nebo la ině. Zejména poznání
nebohemikálních ces opisů na našem území bylo dosa adní bádání elmi dlužno,
ap o o je elkým přínosem knihy, že au oři y o ex y nalezli azdokumen o ali
jejich ozličné edakce. Za nejs a ší české ces opisy u čili la inský i ine ář jinak
neznámého y íře Václa a zle 1402–1413 aOdpus ky země S a é, sepsané členem
d užiny Jindřicha ze S áže někdy po oce 1445 češ ině. Ta o ces a nalezla odez u
i z .S a ých le opisech českých, byť schybnou da ací. Následují ozbo y apo-
pisy známějších ces opisů (panoš Ja osla , Gab iel Te zel, Václa Šašek zBířko a,
Ma in Kři oús ý, Ma in Kabá ník, Jan Hasiš ejnský zLobko ic) iméně známých
ex ů (Niclas on Poplau, Hein ich on Zedli z, Pe e Rind leisch) asou isejících
písemnos í (dopis mis a Václa a zCh udimi, anonymní i ine áře aces o ní se-
znamy). Kompa a i ním ma e iálem p o au o y je čas o Bu zbachů Hodopo icon,
k e ý o šem sohledem na mís o zniku apů od jeho au o a není na zdo y s ému
bohemikálnímu obsahu samos a ně zařazen. P áci hodně doplňují imapo é pří-
lohy, zachycující asy jedno li ých ces opisců.
Cílem au o ů bylo přede ším posky nou přehled omnožs í ces opisných zp á
zčeských zemí apoloži základ souh nné in e p e aci ěch o děl. Ten o jejich zámě
se jim o šem podařilo mnohonásobně překona ; y ořili p áci, na k e ou může při-
nejmenším několik gene ací budoucích bada elů odkazo a aopí a oni s é las ní
ú ahy nejen oces opisné li e a uře, ale iop amenech osobní po ahy obecně.
Jan Boukal
Radmila PRCHAL PAVLÍČKOVÁ, Odpadlíci, no í křesťané aoby a elé zpapeženělí. Ná-
boženská p oměna poběloho ském období očima současníků, Knižnice Dějin asou-
časnos i 74, P aha, Naklada els í Lido é no iny, 2023, 184 s., ISBN 978-80-7422-946-6
V oce 2023 ydaná monog a ie Radmily P chal Pa líčko é je pokusem ozachycení
náboženské p oměny, kníž došlo českých zemích několika málo dese ile ích ná-
sledujících po bi ě na Bílé hoře, zpe spek i y dobo ých ak é ů. Jejím hla ním é-
ma em je edy p ní áze poběloho ské eka olizace, jejímž ýsledkem bylo dosažení
přinejmenším nější kon o mi y oby a els a ska olickým nábožens ím, jak o y-
žado ala pano nická nařízení, za šená ydáním Obno eného zřízení zemského. Na
o o éma bylo posledních le ech sepsáno několik k ali ních lokálních sond zp o-
s ředí českých amo a ských měs , jako je Uhe ský B od (Pe Zemek), Jindřichů
H adec (Jose H dlička) či Slaný (Jose Kadeřábek). Cenným příspě kem je iKiliá-
no a edice pamě í koželuha Michela S üele a zK upky. Také Radmila P chal Pa líč-
ko á, k e á se náboženskou kul u ou 16.a17.s ole í zabý á již mnoho le , se ozhodla
poběloho skou p oměnu sledo a pod d obnohledem: jejími „mik os ě y“ o šem ne-
jsou měs ské komuni y, nýb ž ži o y jedno li ců, k eří os ých p oži cích zanechali
písemné s ědec í. Poslední d ě au o činy monog a ie se ýkaly pohřebních kázání,
Daniel Kadlec
OPEN
ACCESS
134 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
jež po mnoho le ořila hla ní oblas jejího bada elského zájmu. Nyní se a o his o-
ička íce přibližuje k„dějinám bez pří las ku“, aniž by šak opouš ěla os ědčený
ex ologický přís up.
Au o ka ychází zpodně ů německých his o iků s udujících z .kon esiona-
lizaci a řice ile ou álku, zejména F anka Fä kenheue a aHanse Medicka, k eří
začali na základě egodokumen ů zkouma osobní p oži ky jedno li ců apokouše se
o ekons ukci jejich „ži o ních s ě ů“. Po é y jedno li ých his o ických ak é ů,
jež oří ě šinu monog a ie, předs a ují las ně upla nění me ody, k e ou Fä ken-
heue použil knize Lebenswel und Religion. Mik o-his o ische Un e suchungen an
Beispiel aus F anken um 1600, na p ameny zčeských zemí. Au o ka podo ýká, že
en o přís up za ím nebyl českém p os ředí dos a ečně upla něn: „Dezide á em
dosa adních ýzkumů českého poběloho ského náboženského ý oje je o, po čem
k i iko é pa adigma u kon esionalizace olali již de adesá ých le ech minulého
s ole í— edy o očení pe spek i y smě em od ak i i s á u ací k e kobci ěřících,
adokonce kjedno li ému ěřícímu, asnaha po ozumě oli, jakou jeho myšlenko-
ém s ě ě má í a a om o smyslu izměna kon ese“ (s.11). Na zdo y ak o y čené
ino a i nos i je šak použi á me oda pomě ně konze a i ní: au o ka pos upně
p o ádí obsaho ou analýzu ří egodokumen ů ůzných au o ů anásledně je po o -
ná á se ši ším zo kem na a i ních p amenů. K i é iem p o olbu p amenů je „ y-
p a ěčská pe spek i a aocho a explici ně nebo implici ně e lek o a ‚já‘“ (s.14).
Nemusí edy nu ně jí opřímou sebe ema izaci, s ačí, aby au o e s ém ex u
dos a ečné míře p oje o al s ůj pohled na s ě : au o ka předpokládá, že ů ci
egodokumen ů zřad šlech y aměšťans a ak činili e ě ší míře než například
ducho ní píšící náboženské ex y. Hla ní o ázky, k e é si au o ka klade, se ýkají
oho, jaká éma a sou isející snáboženskou p oměnou se e zkoumaných ex ech
ysky ují, jaká je jejich ek ence a ozložení čase, jakými slo y onich au oři po-
jedná ají ajaké pos oje ak yjadřují. Me oda je edy eo e ické o ině pomě ně
jednoduchá, ale myslím, že p o íceméně homogenní zo ek p amenů dos ačuje:
au o ka p acuje ýh adně sna a i ními p ameny ajelikož každý zjejich au o ů
působil na jiném mís ě, nemusí řeši jejich zájemné z ahy akolize. Ta o me oda
by mohla s ádě kmechaničnos i, kníž při ůzných d uzích ex o é analýzy čas o
dochází; om o případě šak oří podklad p o elmi plas ické apřes ědči é líčení
sledo aných „ži o ních s ě ů“.
Po k á kém me odologickém ú odu knize následují ři analýzy egodokumen ů,
yb aných dle ýše u edených k i é ií. Každé znich předchází s učný biog am au-
o a, cha ak e is ika díla ain o mace ojeho edičním zpřís upnění adosa adním y-
uži í bada eli. U šech ří p amenů exis ují dří ější iš ěné edice, leč přinejmenším
e d ou případech jsou nekomple ní apo echnické s ánce nedos a ečné— au o ka
edy ždy p aco ala is ukopisy. Pak přichází samo ná analýza oho, jak jsou jed-
no li ých egodokumen ech zachycena sledo aná éma a. Pokud o lze, pos upuje au-
o ka ch onologicky asnaží se č enáři ipři analy ické po aze ex u předa co nej íce
zna a i ní po ahy p amenů. Čas o aké použí á ú y ky zp amenů au ádí ůzné
zajíma é epizody: jelikož jednu ch íli p acuje ě šinou jen sjedním p amenem, má
k omu dos a ek p os o u. P o ože „p oži ek“ či „ži o ní s ě “ není něco, co lze ucho-
pi čis ě acionálními p os ředky, snaží se au o ka č enáře jemně „ áhnou “ do s ě a
OPEN
ACCESS
DanIEL KaDLEC 135
sledo aných osobnos í, kčemuž o šem spíše než zle y li e á ní imaginace použí á
„zemi ou“ konk é nos .
P ním analyzo aným p amenem jsou pamě ní zápisky českého y íře Jana Ji-
řího Ha an a zPolžic aBezd užic (1580–1649?), k e é si en o šlech ic edl le ech
1624–1648. Zah nují edy lé a sílícího eka olizačního laku, k e ý y cholil Jano-
ým odchodem do exilu oce 1628, anásledující d ě dese ile í, jež s á il mimo
las . Jan Jiří předs a uje yp přes ědčeného exulan a, k e ý není ocho en přijmou
ka olickou í u, neboť dle jeho názo u ede k ěčnému za acení. Au o ka s elkým
po ozuměním líčí pe ipe ie jeho yzické iducho ní ces y. Jan Jiří ješ ě doma sna-
pě ím sleduje kon e ze jiných šlech iců aměšťanů, exilu pak očeká á p o s ou
zemi zách anu od mocnos í oho o ionoho s ě a a ášni ě p očí á nej ůznější p o-
oc í, jež jsou s ejně nadějeplná jako an as ická. Kon e i y ke ka olic í ob ykle
za acuje a ád líčí jejich hanebnou sm , leč okon e zi las ních dě í se zmiňuje
jen le mo či ůbec a p o oc ích pak hledá ces y, jak by i„odpadlíci“ mohli bý
spaseni. Jedná se oduše ně čilého člo ěka, jehož pos oje se je í pe né, ačkoli ně-
kdy blouzní apozbý á k i ičnos i (zejména ůči p o es an ským ojskům). Doba
ho šak nu í řeši o ázky, kjejichž z ládnu í ě oučná igidnos nepos ačuje. Na
újmu je é o kapi ole dle mého úsudku jen o, že se zde ůbec nepíše, jaký by mohl
bý účel ěch o zápisků akdo měl bý jejich č enářem: p o jejich sp á né pochopení
zde edy chybí klíčo á in o mace.
Ži o ní osudy d uhého au o a byly ješ ě složi ější. Někdejší mladobolesla ský
písař, sp á ce školy ap imá o Jiří Kezelius Bydžo ský (1576–1655) během několika
le po zahájení eka olizace z a il s é p ominen ní pos a ení ajelikož ani po d o-
jím poby u e ězení nebyl ocho en opus i s ou u ak is ickou í u, byl nakonec
oce 1627 donucen emig o a do saské Pi ny. Tam pobý al až do oku 1639, kdy se
z ypleněného měs a se š édským ojskem á il do Mladé Bolesla i. Když Š édo é
od áhli, došlo kná a u s a ých pomě ů aKezelius byl u ězněn. Ten ok á už šak
s ým ězni elům podlehl— aby mohl pečo a os ou umí ající manželku, přes oupil
na ka olickou í u, kon e ze se p o něj ak o s ala „objek em směny“ (s.69). Zbylá
lé a ži o a pak s á il Mladé Bolesla i acoby osamělý s a ý muž sepsal s ou K oniku
mladobolesla skou jako souk omé sdělení p o omezený ok uh měšťanů. K onika ob-
sahuje iau obiog a ické pasáže, a šak au o ka se nej íce zabý á Kezelio ým líčením
minulos i měs a, neboť p á ě něm se nejlépe z cadlí pos oje bý alého emig an a,
k e ý spanujícími pomě y nesouhlasí, a šak žije apíše nich— jiným slo em disi-
den a. Bydžo ský popisuje předběloho ské náboženské pomě y jako idylické, eka-
olizaci naopak jako sm šť nez yklých no o alidské nízkos i; sebe samého idlouho
po ná a u do Čech označuje za exulan a a yjadřuje í u obno ení předcházejících
pomě ů. V é o kapi ole au o ka elmi dobře e lek uje Kezelio u pozici při psaní
k oniky ask ěle se zde upla ňuje její umění psychologické d obnok esby: myslím,
že se jedná onejzdařilejší čás knihy.
Posledním p amenem, k e ý au o ka ozebí á, je K onika lounská Pa la Mikšo ice
(cca 1575–1632). Zápisky oho o měšťana, někdejšího písaře azpě áka li e á ského
ků u, jsou méně osobní než předchozí d a p ameny. Au o ka šak mnohé pos oje
oho o k onikáře y ozuje z oho, očem jeho dílo mlčí. Miško ic, pů odně aké ne-
ka olík, kon e o al spolu sos a ními měšťany eřejně na adnici, aniž by e s é k o-
OPEN
ACCESS
136 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025
nice nějak akcen o al indi iduální ozmě oho o ak u: jedná se zde op oměnu celé
komuni y, již dop o ázelo „poka olič ění“ eřejného p os o u. Způsob Mikšo ico a
psaní, kněmuž pa ří například imodli by, se pak kon e zí nijak nezměnil. „V om o
kon ex u neměla kon e ze p o Mikšo ice pa ně ě ší ýznam apředs a o ala p o-
ces, němž ěřící sebezácho ně yměnil s é yznání, přizpůsobil se okolnos em
apřihlásil se kpožado ané cí k i, aniž by z a il dů ě u Boha“ (s.96). Ta o kapi-
ola je nejméně obsažná, což je o šem dáno po ahou z oleného p amene— ho ečný
zájem oducho ní záleži os i Mikšo ico ě k onice chybí. P á ě a o neosobní ole
p ameni o šem pa ří kcha ak e is ice Mikšo ico a lidského ypu— příslušníka
„mlčenli é ě šiny“, jehož osobní pos oje, ycházející pa ně nej íce zkaždodenního
ži o a, lze jen ěžko ysledo a .
Vposlední kapi ole jsou pak pozna ky získané při de ailní analýze zmíněných ří
děl kon on o ány s ě ším množs ím jiných na a i ních p amenů, jako jsou na-
příklad pamě i Mikuláše Dačického zHeslo a či k oniky psané měšťany na Mo a ě.
Au o ka zde olidech, k eří zažili poběloho skou náboženskou p oměnu, pojedná á
jako o„zkušenos ní skupině“ (s.98) asnaží se cha ak e izo a jejich sdílenou zkuše-
nos ýkající se ěch o změn a ůzné způsoby, jak ji e s ých ex ech e lek o ali. Mezi
éma y, onichž jedno li é p ameny pojedná ají, nachází ysokou mí u shody, p očež
pak může líči několik základních p oži ků apos ojů, jež p o y, k eří se e sledo ané
době chopili pe a, měly elký ýznam. Opakuje se například in enzi ní p oži í s a o-
měs ské exekuce či ýměny ducho ens a, shodují se i ý azo é p os ředky, jež jsou
uží ány p o popis kon e zí. Ani zde šak au o ka nepodá á k an i ikující ýče : až
do poslední kapi oly kniha zůs á á sbí kou pečli ě y edených ob azů.
Monog a ii je možné y knou nedos a ečné eo e ické zako ení. Beze zmínky je
kupříkladu předpokládána ni řní jedno a pos ojích každého ze sledo aných jed-
no li ců; ozpo y (jako například případě Ha an o ých ú ah ospáse ka olíků) se
au o ka snaží ha monizo a , ačkoli y s á á o ázka, není-li en o ni řní soulad
pouhým zbožným přáním. Pokud se o šem his o ik pokouší opsychologizaci (což
je dle mého mínění sp á né), nelze se omu o iziku yhnou . Myslím aké, že by
knize pomohlo, kdyby byla položena o ázka ep ezen a i nos i osudů apos ojů kaž-
dého ze ří sledo aných jedinců— byť řeba bez jasné odpo ědi. Jsou Ha an , Keze-
lius aMikšo ic ob yklými zás upci u či ého společens í, nebo ybočují zřady? Jsou
jejich názo y p o danou skupinu ypické? Au o ka je šak naš ěs í daleka oho, aby
s é zá ě y po ažo ala za uni e zálně pla né adílo několika k onikářů ydá ala za
ýpo ěď odobo é společnos i jako celku. O ázku pomě u mik ohis o ie, již ři ana-
ly ické kapi oly las ně předs a ují, kmak ohis o ii řeší elmi poko ným způsobem:
neu ápí se e skepsi, a šak ani nechce ze s ých ú ah y ozo a přehnané zá ě y.
Jis ě by o šem bylo žádoucí, aby o ěch o ěcech explici ně u ažo ala. Její jazyk je
ži ý as ozumi elný, a gumen ace dobře s a ěná— až na občasné py hické ý oky,
jako například, že maso é kon e ze jsou „je , k e ý lze po ažo a za něco no málního
aběžného“ (s.10).
Kniha předs a uje jakousi gale ii několika lidských zkušenos í zbouřli é doby
eka olizace. Myslím, že ři hla ní p ameny jsou z oleny elmi příhodně, neboť
předs a ují ři základní eakce na příkoří, snímž se člo ěk se kal e s é odné zemi:
emig aci, disen apřizpůsobení se. Už au o čina sebe e lexe na p ní s ánce knihy
OPEN
ACCESS
KaTEřIna MaTHaUSERO Á 137
(„Mám š ěs í. Nikdy jsem nebyla e ězení. Nezažila jsem na las ní kůži álku ane-
musela jsem před ní u íka .“ a d.) yzý á č enáře, aby myšlenkami nese á al jen
době řice ile é álky. Psychologizující líčení „ži o ních s ě ů“ nás pak s a í před
dilema a, jejichž ýznam není omezen zdaleka jen na dobu 17.s ole í. Č enáři je zde
umožněno ží se do s ě a his o ických ak é ů, aniž by samo ný ex p áce přes á al
bý dos a ečně ědecký. Myslím, že se u ukazuje dosud ne yuži ý po enciál indi i-
duálních příběhů, k e é lze podá a ibez neomalenos i, sníž je něk eří his o ici p e-
zen ují— byť je o ázkou, kolik č enářů bude mí p o u o speci ickou poe iku ci .Je
dobře, že a o kniha yšla pomě ně ši oce dos upné edici Knižnice Dějin asoučas-
nos i, anikoli například na Uni e zi ě Palackého, kde au o ka působí. Ačkoli má
z olený přís up s á úskalí, myslím, že by měl bý upla ňo án čas ěji: jis ě by s álo za
o, aby nám his o ici umožnili ozhlédnou se po s ě ě očima enesančního chnos-
enského úředníka, ba okního kněze či řeba hudebníka moza o ské é y.
Daniel Kadlec
Radmila PRCHAL PAVLÍČKOVÁ, Odpadlíci, no í křesťané aoby a elé zpapeženělí. Ná-
boženská p oměna poběloho ském období očima současníků, Knižnice Dějin asou-
časnos i 74, P aha, Naklada els í Lido é no iny, 2023, 184 s., ISBN 978-80-7422-946-6
Počá kem oku 2024 ydalo Naklada els í Lido é no iny publikaci Odpadlíci, no í
křesťané aoby a elé zpapeženělí. Náboženská p oměna poběloho ském období očima sou-
časníků,1 jež zešla zpe a ýznamné české his o ičky cí ke ních dějin Radmily P chal
Pa líčko é. Kniha je pořadí sedmdesá ým č ým s azkem ediční řady Knižnice
Dějin asoučasnos i. Co do ozsahu se ámci é o edice řadí kp ůmě ně obsáhlým
dílům.
Radmila P chal Pa líčko á působí na Filozo ické akul ě Uni e zi y Palackého
Olomouci na Ka edře his o ie. Těžiš ě jejího zájmu leží dějinách aného no o ěku
ajejím bada elským zaměřením je kon esní ý oj ámci českých zemí sdů azem
na náboženské kon e ze aobecněji une ální akomemo a i ní kul u a (zejména iš-
ěná pohřební kázání). V ámci užšího zaměření se nejednou ěno ala aké dějinám
olomouckého biskups í aném no o ěku. Zjejích nejznámějších děl lze zmíni
knihu opohřebních kázáních nad biskupy T iumphus in mo em2 nebo i ul Oú ěše
p o i sm i, zaměřující se na éma a í y aspásy pohřebních kázáních době kon e-
sionalizace.3 Edi o ala o něž známý sbo ník Vy áření kon e i y.4 Vezmeme-li po-
1 Radmila PRCHAL PAVLÍČKOVÁ, Odpadlíci, no í křesťané aoby a elé zpapeženělí. Náboženská
p oměna poběloho ském období očima současníků, P aha 2024.
2 TÁŽ, T iumphus in mo em. Pohřební kázání nad biskupy aném no o ěku, České Budějo ice
2008.
3 TÁŽ, Oú ěše p o i sm i. Ví a, sm aspása pohřebních kázáních období kon esionalizace, P a-
ha 2017.
4 TÁŽ akol., Vy áření kon e i y. Jazyko á a izuální ep ezen ace kon e ze aném no o ěku,
P aha 2021.
Ka eřina Ma hause o á
OPEN
ACCESS
