Fresky v poušti jako metafora pro palimpsest islámu

F esky na pouš i
Shahzad Bashi
Aga Khan Uni e si y, Ins i u e o he S udy o Muslim Ci ilisa ions
[email p o ec ed]
Předs a e si, že spa ří e něco ak přek api ého, až o změní aše chápání p amenů
ominulos i. Napadne ás, že kdyby se o om doz ěděli aši kolego é, sami by z oho
mohli mí p ospěch. Ale když jim o pomocí slo předs a í e, nech ějí ám u ěři
aříkají, že js e si o buď ymysleli, nebo je aše in e p e ace mylná. Nech ějí ás b á
ážně, dokud nedos anou idi elný důkaz, a ak jim ho, zklamaní zjejich p o ní
eakce, ukáže e. Onen izuální důkaz se nakonec s ane zásadním p kem příběhu,
k e ý si mode ní ěda yp á í oislámu.
Dění, k e é jsem zde ylíčil, je součás í na a i u, k e ý osobě yp á í Alois Musil
(zemřel 1944), neoh ožený mo a sko-český ka olický kněz a ys udo aný o ien ali-
s a, jenž s á il mnoho le na ces ách po A abském poloos o ě aokolních k ajích. Do
Musilo y ozsáhlé činnos i spadá i„obje “ Kusej Am y  oce 1898, lázní na území
dnešního Jo dánska, k e é leží kousek od nedalekých uin ak e é mají p op aco ané
aneob yklé esky na zdech. Slo o obje dá ám do u ozo ek, p o ože Musila při edli
lázním na dohled oby a elé mís ní pouš ě. Ti znali lokaci i o, co se ní nachází, dá no
před Musilo ým příchodem. Ten edy ani ak neučinil něco no ého idi elným, jako
o spíš zpřís upnil o ien alis ům ajejich s anda dnímu his o ickému poznání islámu.
Musilů příběh je ukázko ým příkladem ozdílu mezi ím, jak ěci jsou, a ím, co
onich íme, k e ý je p o mode ní dějiny islámského umění zakládající. Podobně jako
kuns his o ie zá isí en o obo na doméně idi elného: ať už jsou ma e iály mu-
zeích, anebo exis ují jejich yob azení, jež je posléze možno dá do knih nebo na in-
e ne , po řebuje je přede ším idě . Objek y, jež si sislámem spojujeme, znikaly
p ůběhu s ale í, a o jako uži né ijako luxusní abez oho, aby se nu ně odkazo aly
kmode nímu poje í umění. Nápad níma je jako „islámské umění“ yk ys alizo al
až pozdním 19.s ole í, úzkém spojení s y ářením časo é osy islámské minulos i,
k e ou se  é o knize snažím no ě p omysle .
F esky Kusej Amře se pokoušelo ys ě li hned několik hypo éz. Já se zde ou o
lokací ale nechci zabý a zhlediska dějin umění nebo a cheologie. Naopak mě zajímá,
co si lidé mysleli, že na eskách idí. Tako á ukázka os ě lí, jak se izuální o my
slaďo aly sch onologií, aby pak posloužily u či ému kons uo ání minulos i islámu.
Kusej Am a je  om o obz láš ě cenná, p o ože pochází zosmého s ole í našeho
le opoč u aspadá mezi nejs a ší hmo né doklady, jaké ke společnos em spojo aným
sislámem máme.
OPEN
ACCESS
224 SLOVO A SMYSL 46
VIZUÁLNÍ DOKLADY RANÉHO ISLÁMU
Musil byl době, kdy našel Kusej Am u, mladým ědcem zkoumajícím země spo-
jo ané sbiblí ase z ozením islámu. Finančně ho při om podpořily ýznamné a-
kousko-uhe ské akademické k uhy, sous ředěné ehdy e Vídni. Jeho p ní se kání
smís em bylo k a ičké. Dos a ečně dlouhé na o, aby si u ědomil jeho mimořádnos ,
ale ne dos dlouhé na o, aby ho pečli ě p ozkoumal. Oblas záhy opus il, akže jeho
p ní hlášení onaleziš i ycházelo zús ních dokladů ajen e elmi omezené míře
iz ěch izuálních.
P ní iš ěný komen ář ke Kusej Amře yšel a abském d ouměsíčníku al-Maš-
ik (Východ), ydá aném jezui skými pedagogy Bej ú u. Vydání z15.če ence 1898
obsahuje ýňa ky zMusilo a dopisu do Bej ú u, němž popisuje s é ces y po A ab-
ském poloos o ě aPales ině. Pře iš ěná čás dopisu Kusej Am u nezmiňuje, ikdyž
popisuje jiné sní sou isející zříceniny, k e é dop o odu s ých beduínských hos i-
elů na š í il (Musil 1898, s.625–630). Dá se ale předpokláda , že dopis Kusej Am u
zmiňo al, p o ože článek Hen iho Lammense, k e ý yšel  émže čísle časopisu,
obsahuje o ku do yčné budo y, přičemž ji připisuje Musilo i aoznačuje ji jménem
odkazujícím na jis ou skupinu s a eb, k e á se měla dos a na s ě lo s ě a jen k á ce
před ím (Lammens 1898, s.632, 635).
Lammensů článek al-Maš iku z oku 1898 je p ní mode ní in e p e ací Kusej
Am y. Na lázně se podle něj musíme dí a jako na součás s a ebních p ojek ů pod-
niknu ých Ghássáno ci, a abskou dynas ií spja ou sByzancí, k e á byla Le an ě
ýznamnou silou až do pře ze í moci muslimy polo ině sedmého s ole í. Co je zde
pods a né, Kusej Amře se ím přisuzuje předislámský pů od. Musil možná ze za-
Ob . 1:Pohled na ex e ié lázní Kusej Am a dnešním Jo dánsku. Daniel Case, 2009, CC BY-SA 3.0.
OPEN
ACCESS
SHAHZAD BASHIR 225
čá ku sLammensem souhlasil, ale když lokaci po ná a u do E opy pod obil dal-
šímu zkoumání, přiklonil se knázo u, že ji pos a ila muslimská dynas ie Ummajo ců
p ní polo ině osmého s ole í.
Lammens b al Musilo o s ědec í na olik ážně, že oněm sám napsal, a šak e
Vídni se obje i elo a p ezen ace ykopá ek se kala spochybami, zdali ako é mís o
zobdobí zniku islámu ůbec může exis o a . Nicméně už jen a možnos byla ak
láka á, že se mu podařilo zajis i další inanco ání, ana mís o se oku 1901 á il se-
sbí a důkazy. Ten ok á ho dop o ázel malíř Alphons Mielich (zemřel 1929), jenž už
na S ředním ýchodě s á il značnou dobu as ihl si uděla jméno jako malíř e s ylu
o ien alismu.
Musilo a aMielicho a expedice z oku 1901 ydala na d ous azko ou publikaci
oKusej Amře, k e á yšla  oce 1907 aobsaho ala jak akademické s udie ůzných
e opských odbo níků, ak ep odukce Mielicho ých yob azení esek, jež na mís ě
yho o il. Do yčné s azky znaleziš ě učinily kanonické mís o, a o přes ože in e p e-
ace, jež nabízely, byly ýznamně o li něny předchozími in elek uálními zájmy jedno -
li ých učenců s ejně jako p o esní žá li os í aře ni os í. Co je o šem nejzajíma ější,
do yčná p áce zno u nabídla ezi, podle níž bychom se na Kusej Am u měli dí a jako
na pamá ku pozdního s a o ěku, nikoli islámu, časo ě dokonce předcházející ghássá-
no sko-a abskému období, k e é na ho al Lammens. Ten o soud ycházel ze s ylo é
analýzy o li něné Aloisem Reiglem, učencem, k e ý p oslul názo em, že speci ičnos
dějin umění jako obo u spočí á da aci sk ze o my spíš než sk ze písemné odkazy.
Mode ní ěda byla Mielicho ým ý a ným podáním esek o li něna do é mí y,
že Kusej Am u kladla až do 50.le minulého s ole í mezi pá é aosmé s ole í našeho
Ob . 2:F eska skoupajícím se chalí ou. Alyssa Bi ins, 2018, CC BY-SA 4.0.
OPEN
ACCESS
226 SLOVO A SMYSL 46
le opoč u. Tako ý ozp yl je hodný pozo nos i, p o ože se od íjí od ůzných hypo éz
oposloupnos i o em e ý oji islámu. F esky p o ně byly s ejnou mě ou ascinující
ip oblema ické. Nicméně s ím, jak se na naleziš i odhalilo íce a abských ex ů, se
nakonec po dil ummajo ský pů od esek. Kusej Am a se ak p oměnila zaklá-
dající pamá ku „islámského umění“ az esek se s al ázem dočis a jiný p oblém,
k e ý bylo řeba ozlousknou .
Když Musil sMielichem na naleziš i  oce 1901 p aco ali, pod obili esky dos i
h ubému chemickému oše ření asešk abá ání, přičemž něk e é čás i ze zdí úplně
sundali, od ezli je do E opy anakonec p odali do muzeí. Ksys ema ické obno ě do-
šlo až dlouho po é, sedmdesá ých aosmdesá ých le ech 20.s ole í ji p o edl španěl-
ský a ancouzský ým. Její součás í bylo ipřemalo ání adalší ylepšení, k e á šak
dílo zásadním způsobem pozměnila.
Pa alelně k yzickým změnám začaly od 50.le zby ňo a i ýklado é komen áře
naleziš ě. Hla ním požada kem bylo ys ě li ho pojmech, k e é by dá aly smysl
áří  ář sku ečnos i, že Ummajo ci byli muslimš í ak éři. Oleg G aba se na mís o
zaměřil e s é dise aci z50.le . Předs a il ho ní jako ummajo skou k álo skou
pamá ku sloužící zába ě. Ga h Fowden en o pohled dále oz íjí knize z oku 2004,
k e á se opí á ořadu pozdně s a o ěkých aa abských p amenů. G aba pak článku
z oku 1993 naznačuje, že jeho předchozí ýklad možná s ojí na p oblema ických
předpokladech.
Nejdří se zas a ím uFowdeno a ýkladu, neboť je de ac o ozšířením oho G a-
ba o a adobře ukazuje, jak se hla ním p oudu dějin islámského umění in e p e ují
důkazy. Fowden je e s ých pos ojích ědomě o ien alis ický, jak je zje né už zpřed-
mlu y kjeho knize: začíná ci ací po ěřence b i ského impé ia T.E.Law ence, před-
s a uje Musila jako p ního člo ěka, k e ý pamá ku spa řil na las ní oči (p o ože oči
Beduínů, k eří Musila kmís u při edli, se nepočí ají), asám se při o ná á kjednomu
zLaw enco ých mužů (Fowden 2004, xxi–xxii).
Fowden chce Kusej Am u ys ě li jako mís o p ní řadě muslimské. Při om ho
p o ází poci , že pods a u islámu už pochopil díky s é znalos i ko ánu adalších pí-
semných p amenů. Na něk e ých mís ech esky se jedná opomě ně přímoča ý úkol:
řeba u ýje u známého jako „šes k álů“, na němž je yob azena k álo ská igu a,
k e ak přijímá poc y od dalších pano níků, jež lze označi za mocné s ě a (ukázko ě
řeba byzan ského nebo sásáno ského císaře), a o na základě ikonog a ie, ale idíky
explici ním popiskům a abském ařeckém písmu. Jediným ys ě lením zde může
bý , že se jedná opříklad následnic í: umajjo ský pano ník za ládl nad s ými i aly
nebo přemoženými poli ickými zřízeními ( am éž, s.197–226).
Vě ší ásky ale Fowdeno i působí, jak na eskách ys ě li elké množs í
ženských pos a , mnoho znich nahých. Vý oky zko ánu adalších au o i a i ních
zd ojů ho op a ňují k zení, že muslimo é ako é ěci přece nezob azují ( am éž,
s.57–84). Fowden se ak e snaze p oblém ozlousknou noří do pozdně an ických
ma e iálů apísemných p amenů ido a chi u a abské li e a u y, kde p o ýje y na
eskách hledá pa alely. Na základě oho nabízí ozmáchlé hypo ézy, podle nichž je
Kusej Am a íceúčelo ou k álo skou pamá kou, jejíž esko á ýzdoba má bý pří-
kladem zob azo ání poli ické moci asmyslnos i p os řednic ím uměleckých o em,
jež odkazují jednak kpředchozí hmo né kul uře, jednak kněk e ým aspek ům a ab-
ské poezie.
OPEN
ACCESS
SHAHZAD BASHIR 227
Jakkoli je Fowdeno a p áce působi á, pí ou me odologickou po íží, že hledá pa-
alely mezi ši oce ozk očenými příklady, jež eskám předcházely ipo nich násle-
do aly, a šechny je olí bez de ailnějšího p omyšlení é o ického kon ex u, němž
se ysky ují. Vanalýze si ybí á, co se kpředem y yčené ezi hodí, apomíjí p o ia -
gumen y alogické ozpo y. Fowdeno a obeznámenos sši okým spek em zd ojů je
sice zřejmá, její analy ický přínos se šak omezuje na po zo ání o ien alis ických
domněnek oislámu amuslimech, k e é sahají do 19.s ole í.
Fowdeno a p áce o něž z cadlí hla ní p oud dějin islámského umění, němž
ědci nejp e usoudí, co je las ně islám zač, apak se přebí ají p ameny, dokud ne y-
be ou y, k e é po dí jejich ýchozí ezi. V ako ém nas a ení nedokáže us áleným
pohledem na islám o řás žádný p amen. F esky, k e é jsou Kusej Amře k idění, by
nás například měly és kno ému p omyšlení no em aideálů ěch (muslimů), k eří
je y ořili nebo y oři nechali. Možná že ona pamá ka není jen p ázdnou nádo-
bou, k e á má ypo ída ojakémsi islámu osobě, ale že na ušuje doslo nos , k e ou
islámu přisuzují Fowdeno y hla ní li e á ní zd oje. Je až nápadné, že za ímco Fowden
z elké čás i spoléhá na ysokou poezii, na mís ě není žádná poezie knalezení. Aniž
by Fowden ukonk é ních zd ojů předložil jakékoli ys ě lení, o nou předpokládá,
že „es e ický“ ý az předs a uje jednoli ý ko pus napříč médii a o mami.
Na ozdíl od Fowdena si Oleg G aba na sklonku s é ži o ní d áhy u ědomil, že byl
možná na omylu, když při in e p e aci mís , jako je Kusej Am a, sledo al jedno né
ys ě lení anap os ou kohe enci. Spoléhání na ex y, z láš ě pak na poezii, mohlo
és knadin e p e aci naleziš ě. Co se ýče zob azo ání žen ( ěčně p o okujícího
západní ědy oislámu), na mís ě nacházíme ši oké spek um ýje ů: „Smyslné jed-
nání jde bok po boku s ím nanej ýš uměřeným, náznaky příběhů se ysky ují edle
doslo ných zob azení olného času idomácího ži o a, us álené pe soni ikace edle
konk é ních odkazů“ (G aba 1993, s.97).
Vpe spek i ě oho, jak G aba lokaci přehodno il adocenil její ůzno odos , je
náhle možné spa řo a ní jak mís o, kde muži upínali pohledy na ženská ěla, ak
Ob . 3:Mielicho a k esba esky sšes i
k áli, 1907. Pře za o z: Alois Musil e . al.:
Kusej ‘Am a: mi Eine Ka e on A abia Pe aea.
K.K.Ho - Und S aa sd ucke ei, Vídeň 1907,
s .2, yob azení XXVI.
OPEN
ACCESS

228 SLOVO A SMYSL 46
ale imís o u čené mocným ženám. Změna izuální pe spek i y o e í á éma a, jež
jdou za Fowdeno y sebe ědomé a ysoce spekula i ní hypo ézy. Ty ak přes á ají bý
jedinou přija elnou in e p e ací naleziš ě.
PŘEHODNOCENÍ FRESEK
Vp ních d ou dekádách 21.s ole í pak došlo ke d ěma událos em, jež umožnily zá-
sadní posun deba ách o om, co je Kusej Amře las ně k idění. Jedna byla dů-
sledkem p ací usku ečněných yzicky na mís ě, d uhá má co do činění sin e p e ací.
Vle ech 2010 až 2013 ým jo dánských ai alských specialis ů esky Kusej Amře
z eno o al. P áce spočí aly ods anění sk n od kouře, nánosů ba y zpředchozí
obno y a pod obném p ůzkumu jedno li ých s e šech idi elných s op. To při-
neslo ýznamný obje a abského nápisu, k e ý zmiňuje jako mecenáše s a by jis-
ého umajjo ského p ince. Tím se po dilo o, co mnoho současných pozo o a elů
už ušilo. Reno ace mimo jiné zpřís upnila de aily esek způsobem, jaký do é doby
nebyl možný.
Co se oné in e p e ační s ánky ýče, pak nedá né ědecké p áce oUmajjo cích
ukázaly, že níma do yčnou dynas ii jako ma no a níky oddá ající se ozkoším je
jen doslo ným přebí áním op iky jejich soků, zejména Abbáso ců, k eří je nah adili.
Tako ý posun au oma icky zpochybňuje onu in e p e aci, podle níž je Kusej Am a
palácem hédonis ických ado ánek. Nedá né p áce Nadiy Alio é obdobném duchu
ponoukají, aby se de ailům na eskách Kusej Amře apodobných pamá kách ěno-
ala bližší pozo nos . Upozo ňuje například, že yob azení nacházející se mřížce
esek na hla ním s opě náleží „zemědělskému kalendáři inspi o anému pos klasic-
kou ob aznos í, což zpochybňuje adiční na a i oumajjo ském paláco ém umění,
ale aké zře elně ukazuje, jak byla předchozích ědeckých p acích oKusej Amře
důkazní síla ex ů přeceňo ána“ (Ali 2017, s.166).
Přís up Alio é se na ozdíl od Fowdeno y me ody sous ředí jak na o mu yob a-
zení, ak na jejich uspořádání, jež plyne z elmi speci ického kon ex u uži í. Tako ý
přís up dále pod huje a gumen , že by do yčná pamá ka neměla bý eduko ána
na pouhý ýsledek jediného čini ele, řeba k álo ského mecenáše se zálibou  ado-
ánkách. Její podobu u čo aly edle umajjo ského p ince apodpo o a ele iznalos i,
kosmologie, ouhy aes e ická očeká ání řemeslníků, k eří esky yho o ili. Jes liže
se na Kusej Am u aši ší ko pus, jímž se zabý ají dějiny islámského umění, podí-
áme z oho o hlediska, nabý ají izuální p ameny schopnos i dekons uo a jedno-
ící slo esný ob az islámu, jak jsme ho získali zli e á ních p amenů. F esky Kusej
Amře možná nejsou ani ak p oblémem, k e ý je řeba na základě s á ajících znalos í
islámu ozlousknou , jako spíš klíčem k adikálně deesencializujícímu přís upu kis-
lámu, s a ícímu na hmo né kul uře.
Nedá né úsilí oobno u Kusej Am y mimo jiné ukázalo, že se oho na mís ě na-
chází íc než jen s a ba zosmého s ole í našeho le opoč u aMusilů obje z oku
1898. S opy kouře, jež esky na něk e ých mís ech zahalily, jsou dílem ohňů, k e é
si u ni ř ná š ě níci hledající ú očiš ě ozdělá ali po s ale í. K omu jsou na zdech
ig a i i se jmény lidí ada y jejich ná š ě zle 1329–1330, 1345–1346, 1409–1410,
1442–1443 a ak dále. K omě ěch o ú žků je na zdech Kusej Am y zápla a kmeno-
OPEN
ACCESS
SHAHZAD BASHIR 229
ých symbolů ( a abš ině známých jako wasm), s ědčících ouží ání s a by mís ními
oby a eli (Lash 2014, s.11–30). Do yčné symboly lapidá ně odkazují ksple i ým his-
o iím Beduínů, ús ně ado aným mís ními komuni ami po s ale í exis ence s a by.
Ta ak pod pohledy mís ních oby a el nabý á dočis a odlišných dějin, za ím plně ne-
p ozkoumaných.
Alois Musil je spojo án nejen sKusej Am ou, ale s oupil e známos ip o s é
mimořádné ědomos i obeduínském olklo u, k e ých nabyl od lidí žijících okolí
pamá ky, snimiž si y ořil silné pou o. P o ezi, k e ou se zde snažím yzd ihnou ,
je poučné po o na , co e eskách iděl on aco mís ní lidé. Beduíni, k eří se do jed-
noho po ažo ali za muslimy, esky znali, os a ně knim Musila při edli. Aač s ými
las ními minulos mi silně žili, esky oči idně za součás s é d ahocenné minulos i
nepo ažo ali.
To, co p o mís ní muslimy ajejich nímání islámu neh álo žádnou oli, šak zá-
sadně p oměnilo způsob, jakým mode ní ěda pohlíží na hmo né s opy muslimské
minulos i. Musil ajeho beduínš í hos i elé ak sice exis o ali e s ejném čase aobý-
ali s ejné p os o y, ale e ěci islámu se nacházeli na zcela odlišných ch onologic-
kých o inách. Rozmani os , k e ou  om o kon ex u můžeme snadno doloži , je ak
modelo ou ukázkou oho, jak bychom měli přemýšle opů odních ů cích esek
ionaší las ní schopnos i doceni mnohos islámských minulos í.
Zanglického o iginálu Bashi , Shahzad: F escoes in he Dese , in ýž: ANew Vision o Islamic Pas s and
Fu u es, The MIT P ess, Camb idge, MA and London 2022 <h ps://doi.o g/10.26300/bdp.bashi .ip >,
se s olením au o a a yda a ele přeložil Jose Řídký.
LITERATURA
Ali, Nadia: Qusay ‘Am a and he Con inui y
o Pos -Classical A in Ea ly Islam:
Towa ds an Iconology o Fo ms. In: Achim
Lich enbe ge — Rubina Raja (eds.): The
Di e si y o Classical A chaeology. B epols,
Tu nhou 2017, s.161–197.
Fowden, Ga h: Qusay ‘Am a: A and he
Umayyad Eli e in La e An ique Sy ia. Uni e si y
o Cali o nia P ess, Be keley 2004.
G aba , Oleg: Umayyad Palaces Reconside ed.
A s O ien alis 23, 1993, s.93–108.
Lammens, Hen y: Aqdam a ha li-Bani
Ghassan. al-Mash iq 1, 1898, č.14, s.630–637.
Lash, Ahmad: Ki aba ‘ala jud an Qusay
‘Am a al-Umawi. Annual o he Depa men o
An iqui ies o Jo dan 58, 2014, s.7–36.
Musil, Alois: Rihla hadi ha ila bilad al-badiya.
al-Mash iq 1, 1898, č.14, s.625–630.
OPEN
ACCESS