České a polské modální výrazy — výzkum na materiálu InterCorpu

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1, S. 43–55
České apolské modální ý azy—
ýzkum na ma e iálu In e Co pu
Ka olína Skwa ska (P aha)
Elżbie a Kaczma ska-Zglejszewska (Wa szawa)
Ka olína Skwa ska — Elżbie a Kaczma ska-Zglejszewska
CZECH AND POLISH MODAL EXPRESSIONS. ON THE MATERIAL OF INTERCORP
The a icle ocuses on he desc ip ion o he Polish modal exp essions zeba, należy, nie zeba, nie
należy and hei Czech coun e pa s, based on he ma e ial o In e Co p. The mos equen ly used
Czech coun e pa s o hese exp essions we e ound o be: muse , bý řeba, mí . In he second pa
o he a icle, a e-concep ualiza ion was unde aken o należy and zeba and hei mos equen
Czech coun e pa s (muse , bý řeba, mí ). Seman ic asymme y was p esen , bu he same Polish
exp essions we e ound amongs he mos equen e-cycled coun e pa s. The a icle shows he
impo ance o con on a i e esea ch o ansla ion and glo odidac ics.
KEYWORDS
modali y, modal exp essions, ansla ion, glo odidac ics, pa allel co po a
KLÍČOVÁ SLOVA
modali a, modální ý azy, překlad, glo odidak ika, pa alelní ko pusy
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2025.1.4
1. ÚVOD
Pojem modali y je možné nahlíže zoblas i ling is iky,1 logiky, psychologie či ilozo ie
(s o .Blaszczyk aKa lík, 2017; Polański, 1999). Ve slo anských jazycích je íce zkou-
mána od 50.azejména pak 60.le 20.s ole í, kdy zniklo mnoho p ací s ou o ema-
ikou ( iz např.Ďu o ič, 1956; OSS 1973; Boniecka, 1976; B alczyk, 1978). Velký zájem
omodali u (zejména epis emickou— Danielewiczowa, 2002; Hab ajska, 2005; Auwe a
akol., 2005) zbudil aké na přelomu 20.a21.s ole í ýzkum jazyka médií (s o .Kacz-
ma ska akol., 2011; Dudek-Waligó a, 2017; Pułaczewska, 2005; Zia no, 2002/2003)
as ím spojený jazyk p opagandy (Weiss, 2005). Zá o eň znikaly p áce zaměřené
na modali u odbo ných ex ech (např. ex ech p á nických— Nowak-Michalska,
2012; Mon usiewicz, 2022). Tendence zaměři se na ýzkum modali y byla spojena
is ůs em zájmu o ansla ologii aglo odidak iku, p osazo alo se zde kon as i ní
hledisko (Czapiga, 2006; Puk, 2013; Roszko, 1993). Možnos i zkouma modali u na
1 Vling is ických p acích má en o pojem ůzné ýznamy abý á ůzně klasi iko án (Polań-
ski, 1999; Adamec, 1973; Boniecka, 1976; Ry el, 1982; S oboda, 1973; W óbel, 1991; Pane o-
á akol., 1982; Blaszczyk aKa lík, 2017; Hansen aKa lík, 2005 adalší).
OPEN
ACCESS
44 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
obsáhlejších his o ických či současných ex ech se zlepšují s oz ojem ex o ých ko -
pusů (s o .např.Meye , 2005; Auwe a akol., 2005). Také en o článek eaguje na p o-
blémy spojené spřeklady ase s udiem cizích jazyků. Objek em našeho zájmu jsou y-
b ané modální jedno ky ap oblémy jejich překladu. Analyzo ány budou d a polské
ý azy zeba, należy ajejich zápo né p o ějšky, k e é jsou zajíma é zhlediska pol-
sko-českého s o nání. Cílem je s ano i nejčas ější ek i alen y aukáza jejich z ah
i e zpě ném překladu. Vko puso ém ma e iálu pa alelních ko pusů In e Co p e ze
16ud, a o čás i Jád o, jsme našli české ek i alen y polských ý azů zeba, należy;
dané příklady budou kon as i ně analyzo ány. Knej ek en o anějším českým ek i-
alen ům byly následně dohledány příklady polské, ím je možné modální ý azy ana-
lyzo a ješ ě hlouběji. Pokud byla zd ojo ým jazykem polš ina, hledali jsme pouze
polských o iginálech, pokud češ ina, p ohledá aly se české o iginály.
2. MODALITA
Vlas ní e mín modali a pochází zla inského modus, čili „způsob“. Podle Encyklopedie
językoznaws wa ogólnego je modali a ka ego ií, jejíž členy jsou p ediká y yjadřující
z ah mlu čího kobsahu ýpo ědi (dic u) (Polański, 1999, s.371). Obdobný přís up má
G zego czykowa (1995), mlu í o yjádření subjek i ního z ahu mlu čího kpopiso-
aným ak ům, si uaci.2 Podle au o ky je modali a de ino ána jako z ah mlu čího
kobsahu, k e ý je z á něn p ediká o ě-a gumen o ou s uk u ou, mlu čí pojímá
en o obsah jako sku ečný, nesku ečný, možný, žádoucí a d. (G zego czykowa, 1995,
s.138). Poje í modali y může bý ši ší nebo užší.
Do užšího poje í jsou zah nu y p ediká y, k e é yjadřují přes ědčení mlu čího
op a di os i nebo nep a di os i obsahu ýpo ědi. P ediká y, k e é označují jedno -
li é s upně přes ědčenos i mlu čího op a di os i nebo nep a di os i ý oků, se na-
zý ají ase o ické.
Vši ším poje í se do ka ego ie modali y zařazují ip ediká y, k e é označují
emoční z ah mlu čího kobsahu ýpo ědi, např.obá ám se, je mi lí o, bohužel, bojím
se apod. (s o .Kaczma ska akol., 2011).
P o česko-polské s o nání je zásadní p áce Danu y Ry el (1982). Au o ka zde
přejímá Lyonso o dělení modali y na ři ypy: modali u epis emickou,3 deon-
2 Vodbo né li e a uře najdeme aké d ě jiné de inice modali y: 1) Modali a je z ah mlu -
čího ke sku ečnos i. Např.Baue aG epl (1972, s.18–19) popisují modali u jako yjádře-
ní jednoho ze č yř pos ojů mlu čího ke sku ečnos i (kons a ace, o ázka, ozkaz, přání);
2) Modali a je z ah obsahu ýpo ědi ke sku ečnos i. Tím o způsobem modali u de inuje
S oboda (1973).
3 Epis emická modali a předs a uje ůznou mí y jis o y mlu čího opla nos i p opoziční-
ho obsahu ě y nebo její čás i (G epl aŠimík, 2017). Tu o mí u jis o y je možné umís i na
s upnici mezi bodem „je p a da, že…“ abodem „je nep a da, že…“ (Polański, 1999, s.371).
Mlu čí in o muje ad esá a ýpo ědi os ém z ahu kobsahu ě y, k e ý může bý spojen
sminulos í, současnos í či budoucnos í. Hypo ézy se mohou opí a o las ní zkušenos i
mlu čího, jeho přes ědčení nebo ůzné zd oje in o mací.
OPEN
ACCESS
KAROLÍNA SKWARSKA — ELżBIETA KACZMARSKA-ZGLEJSZEWSKA 45
ickou4 aale ickou5 (po . Kaczma ska akol., 2011) apopisuje lexikální, g ama ické
a nějazyko é p os ředky, k e ými je možné yjádři y o ypy modali y. V é o knize
i p acích jiných se šak obje ují pochybnos i, zda je ždy možné ozliši yp mo-
dali y azámě mlu čího. Např.zdánli ě jednoduchá ě a Ma ek musí bý p áci je e
sku ečnos i íceznačná:
1. Přemýšlíme, kde je Ma ek, adocházíme kzá ě u, že Ma ek je zřejmě / p a děpo-
dobně / u či ě p áci, jelikož není doma, ga áži apod. (epis emická modali a).
2. Vdaném čase má Ma ek p aco ní dobu, je edy po inen bý p áci (deon ická
modali a).
3. Ma ek by ch ěl bý na zápase nebo se ženou na do olené, ale bohužel— musí bý
p áci (ale ická modali a).
4. Sohledem kjiným dělením ( iz např.Blaszczyk aKa lík, 2017) může jí aké
o ouhu, např. případě, kdy je Ma ek pohřešo aný amlu čí se upíná k é o po-
slední možnos i (boule ická modali a).6
Překlad ako é ě y do jazyka, k e ý nemá ak mnohoznačný ý az, je dos i p o-
blema ický. Zá o eň nám ukazuje, jak ýznamné jsou kon as i ní ýzkumy mo-
dali y.
3. VÝRAZY TRZEBA, NALEŻY AJEJICH ZÁPORNÉ PROTĚJŠKY
Náš článek se sous ředí na možnos i česko-polského s o nání modálních ý azů ze-
ba, należy, nie zeba, nie należy. Ma e iál pochází zpolsko-českého pa alelního ko -
pusu  ámci In e Co pu, e ze 16ud. Vyhledá ání p obíhalo  ex ech pů odně pol-
ských p o polské ý azy a  ex ech pů odně českých p o české lexémy, a o pouze
 ámci čás i Jád o. Me odologicky ycházíme zejména zp ací Elżbie y Kaczma ské
(např.2012, 2019, 2021; Genew-Puhalewa aKaczma ska 2020; Kaczma ska-Zglej-
szewska 2023).
4 Deon ická modali a yjadřuje nu nos apo innos (zřec. deon ,po innos , nu nos ‘). Cha-
ak e is ické jsou p o ni oznamo ací ě y, žádos i, o ázky, nichž mlu čí yjadřuje s o-
ji ůli, ale zá o eň podléhá zá azku, příkazu apod. Ten o yp modali y je ni řně spojen
sbudoucnos í, nemůže bý hodnocen na s upnici p a da— lež. Modali a oho o ypu se
ysky uje zákazech, příkazech, ě ách, k e é jsou obecně přija é jako no my nebo  e-
klamních sloganech, předpisech apod. (Lyons, 1989, s.378–434).
5 Ale ická modali a yjadřuje možnos nebo nu nos dané událos i. Ten o e mín má s ůj
pů od řeckém slo ě ale heia ,p a da‘. Ale ická modali a yjadřuje z ah dané ýpo ědi
ke sku ečnos i. Mlu čí je in o má o em, k e ý nehodno í událos jako možnou/nu nou—
o yplý á z nějších okolnos í (Lyons, 1989, s.378–434).
6 Te mín boule ická ychází zřec. búlomai ,ch í , přá si‘. Heslo modali a No ém ency-
klopedickém slo níku češ iny (Blaszczyk aKa lík, 2017) zah nuje ješ ě další ypy modali y,
např.modali a eleologická, dynamická adalší.
OPEN
ACCESS
46 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
Analyzo ány jsou ý azy, k e é se ysky ují p ediká u.7 Jak bylo naznačeno
ýše, modální ý azy jsou čas o polysémní. Ry el (1982, s.167) u ádí, že ý azy ze-
ba, należy ije řeba mohou yjadřo a deon ickou modali u— po innos aale ickou
modali u— nu nos . Nie zeba, nie należy anení řeba pak deon ickou modali u—
po olení, ale ickou modali u— možnos .
3.1 TRZEBA8
Podle elkého ýklado ého slo níku polš iny (WSJP) ý az zeba pochází zp aslo-
anského * e baje ь (3.os. pří . času) ,należy, powinno się; jes konieczne, niezbędne‘
od p aslo anského * e ba i (e en uálně * eba i) ,wymagać czegoś, po zebować‘.
Včeském e ymologickém slo níku Jiřího Rejzka (2001) najdeme in o maci, že řeba
může pocháze buď z* e bi i (čis i , říbi ), nebo ychází znedoloženého ie. * e b(h)-
jako a ian a kořene * e p-, zněhož jsou i ge mánských jazycích slo a s ýznamem
po řebo a , smě apod.
Ve s a é polš ině exis o alo mnoho slo os ejném základu (po zebować, po zeba,
po zebka, po zebizna …), něk e á znich se již přes ala uží a . Ty o ý azy mohly
yjadřo a , nu nos , po innos , po řebu (Hansen 1998).9
Vko puso ém ma e iálu kon ex ech spolským zeba ý azně pře ažuje český
ek i alen muse (35 % zp aco aných příkladů).10 K omě něj šak najdeme celou škálu
ý azů nu nos i amožnos i: bý řeba11 (16,5 % zp aco aných příkladů), mí (10,4 %),
bý nu né/nu no, bý nezby né, bý zapo řebí, bý po řeba, nesmě , moci, lze, dá se adalší.
Vpřípadech uži í osobního a u slo esa (např.uslo esa muse ), se neosobní cha-
ak e kons ukcí s zeba zacho á á např.pomocí pasi a (1b), nebo z . šeobecným
podmě em— e spojení s ý azem člo ěk (2b):
(1a) Nie chciano wydawać p zydziałów ludziom, k ó zy się bezp awnie wp owadzili—
u zędników eż zeba było p zekupywać.
(1b) Lidem, k eří se p o ip á ně nas ěho ali, nech ěli dá a dek e y— úředníci se aké
museli podpláce . (G ynbe g, Ví ězs í)
7 To je pods a né např.učeského lexému řeba— nezp aco á ali jsme kon ex y s ím o ý-
azem e ýznamu ,na příklad‘: Ajes li je o iciálně šechno pořádku, ak o mi řekni, kde je
řeba Helga nebo kde je pohřbené její dí ě? (Tučko á, Vyhnání Ge y).
8 S anou naší analýzy nechá áme ho o o ý ý az za, pa alelním ko pusu je 15 příkla-
dů, pře ažuje český ek i alen muse aopisy.
9 P o české řeba G epl aKa lík (1998, s.156–161) popisují ýznam kapi olách onu nos i—
hodno a nezby nos anu nos i— hodno a záhodnos , žádoucnos , náleži os , hodnos .
10 Celko ě jsme analyzo ali 990 příkladů s ý azem zeba ( ýbě z2029 příkladů s ím o ý-
azem po použi í nega i ního il u na ý az nie pozici –1, o iginálem byla polš ina, Jád-
o). Dále u ádíme jen ýsky y yšší než 10 %.
11 Vpří omném čase ys upuje ý az zeba snulo ou ealizací slo esa być. Vminulém
abudoucím čase s ojí a oho o slo esa na ozdíl od češ iny ě šinou za ý azem zeba
(s o .Ry el 1982, s.118).
OPEN
ACCESS
KAROLÍNA SKWARSKA — ELżBIETA KACZMARSKA-ZGLEJSZEWSKA 47
(2a) Pojęcia nie mam jak, najczęściej mamy gości po p zebudzeniu, awkońcu zeba od
czasu do czasu spać.
(2b) Nemám poně í jak. Hos é se obyčejně obje í po p obuzení. Ačlo ěk se u a am přece
musí yspa , ne? (Lem, Sola is)
Mnohdy češ ině nenajdeme ek i alen podobě modálního ý azu, yuži y jsou
p os ředky g ama ické— např.jiný g ama ický a plno ýznamo ého slo esa: im-
pe a i (3b), in ini i (4b) nebo lexikální (5b).
(3a) T zeba być newinnym.
(3b) Buďme ne inní. (Gomb owicz, Fe dydu ke)
(4a) Ale zupełnie nie pojmuję, dlaczego zeba znich obić wściekłą ajemnicę.
(4b) Ale nap os o nechápu, p oč pořád zuři ě d že ěci pod pokličkou. (Chmielewska,
Zajíc py li)
(5a) Wchwili kiedy szumiąca ipowa kująca zmywa ka w eszcie zamilkła izdążyłam
zniechęcią pomyśleć, że e az e wszys kie naczynia zeba wyjąć isensownie po-
chować, wd zwiach na a as pojawili się Paweł zBea ą.
(5b) Ve ch íli, kdy šumící a čící myčka konečně z ichla ajá jsem si s ačila m zu ě po-
mysle , že eď nám nezbude než šechno o nádobí y aha auklidi do k edence,
e d eřích na e asu s anuli Pa el sBeá ou. (Chmielewska, Zajíc py li)
3.2 NIE TRZEBA
Vko puso ém ma e iálu12 byly nejčas ějšími českými ek i alen y ý azy nemuse
(25,6 % zp aco aných příkladů), nebý řeba (20,8 %), nemí (11,2 %), dále nepo řebo a ,
nesmě , nemoci, nelze, neda se, nebý zapo řebí, nebý po řeba, nebý nu no/nu né, nebý
hodné.
Učeských překladů se šemi sledo anými ý azy se někdy yuží á k yjádření
modali y jiných modálních p os ředků, s o .(6b):
(6a) Wcale się nie chwali ym, co umie, idziwić się jej nie zeba.
(6b) Vůbec se nechlubí ím, co umí, anení di u. (Toka czuko á, Jakubo é)
3.3 NALEŻY
Vp ůběhu ý oje z ácejí mnohé ý azy s ůj pů odní lexikální ýznam as á ají se
modálními ( iz Hansen, 1998). Od plno ýznamo ého należeć se ak odděluje modální
należy, něk e ých slo nících je již dokonce zachyceno jako samos a né heslo (WSJP).
Należy si g ama icky zacho á á přechodný cha ak e — ys upuje jen 3.osobě jed-
no ného čísla s ředního odu, má šak a y indika i u času pří omného iminulého
a aké a y podmiňo acího způsobu.
12 Celko ý poče analyzo aných příkladů: 125. Jednalo se o šechny yhledané příklady.
OPEN
ACCESS

48 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
Vpa alelním ko pusu jsme hledali a y13 należy anależało. Nejčas ějšími ek i a-
len y bylo bý řeba (29 % příkladů), muse (21,2 %), mí (13,8 %), bý nu no/nu né (10 %),
dále náleže , bý zapo řebí, bý nezby né, bý záhodno, bý náleži é, bý po řeba, dá se,
lze, ch í , po řebo a , bý po inen, bý po innos /po innos í, bý hodné, moci, bý po řeba.
Mezi ek i alen y se 8 případech (1,3 %) ysky lo ičeské slo eso náleže . S ylo ě
je šak en o ý az příznako ý. S o .příklad (7b), kde je s ylo á příznako os dána
ipořádkem slo aodpo ídá au o skému s ylu celé knihy.
(7a) Zadziwienie odczuwać należy,— zekł.
(7b) „Přek apení pociťo a náleží,“ p onesl. (Chmielewska, Všude če ená)
3.4 NIE NALEŻY
U oho o ý azu se e s o ná acím ma e iálu ysky lo elké množs í českých ek i-
alen ů. Nej ek en o anější byly ý azy14 nemí (24,4 %), nesmě (16,2 %), dále nebý
řeba, nelze, nebý dob é, nesluše se, nebý sp á né, nebý adno, nepo řebo a , nenále-
že ,15 nemí cenu, nebý slušné, ne řeba,16 nemoci, nemuse , nebý do oleno, neda se, ne-
ch í , nebý hodné.
Na škále di ek i i y jsou y o ý azy značně ozdílné, s o .nesmě (8b)×nebý
hodné (9b):
(8a) Na wszelki wypadek niech się pośpieszą, ajeśli o jes znów ws ząs mózgu, o nie
należy jej uszać.
(8b) My momen álně nemůžeme děla nic. Kdyby o zase byl o řes mozku, nesmí sní
nikdo hýba . (Chmielewska, Všude če ená)
(9a) Poza ym, ze względów ak ycznych nie należało jej okazywać.
(9b) K omě oho nebylo hodné je z ak ických dů odů dá a naje o. (Miłosz, Rodná
E opa)
Vma e iálu lze nají ipřeklady, kde modali a není zacho ána, překladu není žádný
lexikální ani g ama ický modální p os ředek:
(10a) Szybko us aliliśmy, że ym azem wy uszymy we dwójkę iże nie należy długo
czekać, bo zadanie jes udne ig anica „zama za”.
13 Celko ý poče analyzo aných příkladů: 601. Vyhledá ali jsme z lášť příklady snależy
az lášť snależało, bez zápo né čás ice nie.
14 Celko ý poče příkladů: 86— šechny yhledané příklady sdaným ý azem azápo nou
čás icí.
15 Pouze jeden příklad— ak o nízká ek ence slo a se s ejným základem obou jazycích
s ědčí o om, že český ý az není bezpříznako ý.
16 Vedle ý azu nebý řeba se zde obje uje ine řeba. Ty o d a ý azy nejsou češ ině plně
zaměni elné. Ne řeba je p os ředek s ylo ě příznako ý (má knižní cha ak e ), neuží á se
p o minulý čas či podmiňo ací způsob.
OPEN
ACCESS
KAROLÍNA SKWARSKA — ELżBIETA KACZMARSKA-ZGLEJSZEWSKA 49
(10b) B zy jsme se dohodli, že en ok á y azíme společně aže nebudeme dlouho čeka ,
p o ože úkol je ěžký ah anice „zam zá“. (Milosz, Rodná E opa)
4. REKONCEPTUALIZACE
Překlad ahledání ek i alen ů se může poji se séman ickými posuny. Překlada el nej-
p e in e p e uje ýznam o iginálního ex u, pak se snaží přenés „koncep “ do cílo-
ého jazyka, nakonec se musí en o koncep e balizo a . Každá e apa é o činnos i
předs a uje iziko zhlediska zacho ání ě nos i o iginálu. Možná p o o se říká, že
kopie nikdy nebude zcela ě ná— zap é p o o, že en ýž subjek i ismus při y á-
ření ob azů s ě a, k e ý umožňuje nespoče né a ian y zob azo ání, zá o eň ylu-
čuje iden ičnos in e p e ace; zad uhé p o o, že echniky dos upné ů ci o iginálu
(jazyko é kon ence) nemusí mí ek i alen y cílo ém jazyce (Tabakowska, 1991,
s.60). Jak ukazují zkušenos i zp áce sko pusem In e Co p anás ojem T eq (Kacz-
ma ska, 2012, 2021; Kaczma ska-Zglejszewska, 2023), op o i adičním slo níkům je
možné au oma icky ygene o a celý seznam ek i alen ů zá o eň spříklady (znichž
je čas o možné ekons uo a kon ex ). To šak nic nemění na ak u, že ýsledné oz-
hodnu í činí překlada el— člo ěk. A ak může p ocesu překladu dojí k ekoncep-
ualizaci (Lewandowska-Tomaszczyk, 2010a, s.9–31; 2010b)— jak bylo řečeno ýše,
při překladu ýpo ědi o iž dochází kopako anému y áření daných pojmů. Děje se
o např. příkladu Lewandowské-Tomaszczyk (2010b):
(11a) I’d like Tom o come ea lie .
Polš ina neumožňuje, aby se překladu daný komplemen ealizo al in ini i em; y-
žaduje uži í edlejší ě y a ím i yjádření g ama ického času, idu, čísla a odu. Na-
íc mlu čí polš iny musí „u či “, zda Tom jde, nebo jede. Výsledkem je, že lze u és
řadu po enciálních ek i alen ních ě , znichž každá bude o li něna ekoncep uali-
zací (s o .Kaczma ska, 2019, s.22–25):
(11b) Chciałabym / chciałbym, żeby Tomek p zyjechał / p zyszedł wcześniej.
Pods a a ekoncep ualizace je spojená se séman ickou asyme ií, k e ou Lewan-
dowska-Tomaszyk p ezen uje jedné ze s ých p ací:
OBRÁZEK 1.Příklad séman ické asyme ie— displacemen o senses (Lewandowska-Tomaszczyk, 1996)
pol. iśĆ / chodziĆ ang. go ( o school)
walk
ang. o go pol. {?}
pol. jechaĆ / jeździĆ ang. go (by bus)
d i e (a ca )
ide (a bike, ho se…)
OPEN
ACCESS
50 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
Cykly ekoncep ualizace lze zkouma aké p ocesu překladu mezi d ěma blízkými
jazyky, jako je polš ina ačeš ina (Kaczma ska, 2019). Demons o a o můžeme na
českém slo esu ouži . Ačkoli p o odilé mlu čí je slo eso ouži pods a ě mono-
sémní, p o polského ad esá a je o spojení ří polských slo es: p agnąć, ęsknić, ma zyć.
Výbě jednoho znich předs a uje zjedné s any konk e izaci, zd uhé ýznamné
zjednodušení obsahu komuniká u, můžeme u mlu i o ekoncep ualizaci „ochuzu-
jící“ (Kaczma ska, 2019, s.24–25). Izde dochází kséman ické asyme ii:
ouži
p agnąć
ch í
ouži
přá
po řebo a
p ahnou
dych i
ęsknić
s ýska
ouži
pos áda
chybě
eskni
scháze
ma zyć
sní
ouži
přá
zdá se
ch í
ěši se
TABULKA 1.Příklad séman ické asyme ie: české slo eso ouži ajeho ek i alen y (na základě da zko -
pusu In e Co p, Kaczma ska, 2019, s.25)
Rekoncep ualizace ede ke zjednodušení, může ssebou nés éž zúžení nebo ozší-
ření ýznamu. Těžko si lze předs a i si uaci, kdy by při překladu do jiného jazyka
nedošlo k ekoncep ualizačnímu cyklu (Kaczma ska 2019, s.24–25). Pla í o ipři pře-
kládání ex ů smodálními ý azy, konk é ně należy / należało i zeba.
4.1 NALEŻY
Jak bylo ukázáno čás i 3.3, na základě analýzy příkladů snależy, należało jsme s ano-
ili nej ek en o anější české ek i alen y oho o ý azu: bý řeba, muse , mí ( mo-
dálním ýznamu). Je zřejmé, že o nejsou úplná synonyma, použí áme je  ůzných
kon ex ech, mohou pocháze z ůzných egis ů a— co je nejdůleži ější— bý ají
polysémní. P o y o jedno ky byly yhledány polské ek i alen y. Ukázalo se, že e
ě šině případů došlo k ýznamo é asyme ii a ekoncep ualizaci: od po innos i
knu nos i (ačkoli změna je méně ý azná než případě slo esa ouži ). Je šak řeba
OPEN
ACCESS
KAROLÍNA SKWARSKA — ELżBIETA KACZMARSKA-ZGLEJSZEWSKA 51
kons a o a , že případě šech ří českých jedno ek se mezi ek i alen y obje ily ý-
chozí ý azy: należy / należało.17 Ubý řeba amuse byly analyzo ány šechny pří-
klady bez zápo né čás ice.18 Umí jsme p o elký poče příkladů anesnadnos odlišení
modálního ýznamu pouze o ěřili, že se polský ý az mezi ek i alen y ysky uje.
polš ina češ ina polš ina
należy / należało
bý řeba
zeba
należy / należało
być po zebny
muse
musieć
zeba
powinien
mí
mieć
należy / należało
powinien
TABULKA 2.Ek i alen y ý azu należy/należało (na základě da zko pusu In e Co p)
4.2 TRZEBA
Jak bylo řečeno ýše čás i 3.1, nej ek en o anějšími ek i alen y polského ý azu
zeba jsou ko puso ém ma e iálu ý azy muse , bý řeba, mí . Analýza příkladů,
kde byla ýchozím jazykem češ ina, ukázala, že zeba je čas ým ek i alen em ěch o
jedno ek— umuse d uhým nejčas ějším, ubý řeba p ním. Umodálního mí je ý-
az zeba uží án čas ěji než należy.
polš ina češ ina polš ina
zeba
muse
musieć
zeba
powinien
bý řeba
zeba
należy / należało
być po zebny
mí
mieć
należy / należało
powinien
TABULKA 3.Ek i alen y ý azu zeba (na základě da zko pusu In e Co p)
17 Należy / należało je zá o eň pá ý nej ek en o anější ek i alen slo esa muse .
18 Bý řeba— 248 příkladů, muse — 495 příkladů. Ten o ma e iál by yuži ip o čás 4.2.
OPEN
ACCESS