Finské modální sloveso viitsiä ve světle dat z paralelního korpusu

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1, S. 102–116
Finské modální slo eso ii siä
e s ě le da zpa alelního ko pusu1
Lenka Fá o á (P aha)
THE FINNISH MODAL VERB VIITSIÄ AS SEEN THROUGH DATA
FROM APARALLEL CORPUS
The s udy deals wi h acon as i e co pus analysis o he Finnish modal e b ii siä, and i s ansla-
ion coun e pa s in English and Czech. Theo e ically based on he concep o ansla ion as a“se-
man ic mi o ” (Dy ik, 2004), i uses mul ilingual co pus da a o iden i y shi s in meaning (Jo-
hansson, 2007). The esul s show ha he nega i e impe a i e o m älä ii si shi s om adynamic
modal e b o adiscou se ma ke in he pa allel da a om he subco po a o sub i les, which is con-
i med by i s Czech (no ak, p osím ě) and English (come on, please) coun e pa s. Syn ac ic isola ion,
expansion o he seman ic and p agma ic con ex and he loss o alence complemen a ion by he
A-in ini i e sugges ha ap ocess o p agma icaliza ion o älä ii si has begun.
KEYWORDS
Finnish, dynamic modal e b, ii siä, pa allel co pus, ansla ion coun e pa s, p agma icaliza ion
KLÍČOVÁ SLOVA
inš ina, dynamické modální slo eso, ii siä, pa alelní ko pus, překlado é p o ějšky, p agma ikali-
zace
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2025.1.8
1. ÚVOD
Článek se ěnuje kon as i ní ko puso é analýze inského modálního slo esa ii siä,
k e é má češ ině ši okou škálu překlado ých p o ějšků s ědčící ojeho séman ické
nejednoznačnos i. Dosud je zkoumaly přede ším ansla ologické s udie, nichž se
u ádělo jako jeden zmožných příkladů jedinečného p ku2 e inš ině (např.Ti k-
konen-Condi , 2002, s.209).
Cílem oho o ýzkumu je zjis i , co oslo esu ii siä, k e é nemá češ ině ani
anglič ině jasný lexikální ek i alen , p oz adí jeho překlado é p o ějšky. Spolu se
S igem Johanssonem (2007, s.1) se domní ám, že i  om o případě lze p o zkou-
mání apozo o ání ozdílů ispolečných ysů yuží ícejazyčných ko puso ých da .
1 Ten o ýs up znikl  ámci p og amu Coope a io posky o aného Uni e zi ou Ka lo ou,
ědní oblas Ling is ika, řešeném na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y.
2 Tz .jedinečné p ky (unique i ems) byly zkoumány i jiných jazycích, např.Ma inko á
aJanebo á (2019) se ěno aly české čás ici p ý.
OPEN
ACCESS
LENKA FÁROVÁ 103
Překlado é p o ějšky zpa alelních ko pusů by díky kon as i nímu přís upu mohly
pomoc nas í i ůzné ýznamy zkoumaného slo esa, slo y Dy ika (2004, s.314) s á
se jejich „séman ickým z cadlem“, apomoc je ak od sebe odděli . K omě oho mohou
e zd ojo ém jazyce upozo ni na endence naznačené zkoumanými ko puso ými
da y, k e é dosud nebyly popsány. Předpokládám, že s udie přinese no é pozna ky
kpochopení použi í zkoumaného slo esa současné inš ině. Iden i iko ané překla-
do é p o ějšky3 mohou přispě aké ke zpřesnění lexikog a ických da e ýklado-
ých ipřeklado ých slo nících.
2. MODÁLNÍ SLOVESA VE FINŠTINĚ— PŘÍKLAD SLOVESA VIITSIÄ
Sys émy modali y se  ůzných jazycích liší ( iz např.Hansen ade Haan, 2009)
a i  ámci jednoho jazyka se modali a čas o yjadřuje ůznými p os ředky
(např.mo ologicky, lexikálně, syn ak icky, in onací). Podle nej ě ší desk ip i ní
g ama iky současné inš iny (VISK, 2004, § 1558) se modali a e inš ině yjadřuje
slo esnými způsoby (k omě kondicionálu např.ipo enciálem, k e ý yjadřuje epis-
emickou modali u), ad e bii a aké řadou modálních slo es. Zkoumané ii siä se ob-
ykle řadí mezi z .dynamická4 modální slo esa ( am éž).
Úskalím inských dynamických modálních slo es je, že ne oří jednoznačně y-
mezenou skupinu aže jejich de inice není jedno ná; ling is é se neshodují ani na
jejich přesném poč u. Kangasniemi (1992) de inuje modální slo esa elmi úzce, u ádí
jich pouze 14, přičemž slo eso ii siä mezi nimi není. Flin (1980) slo esa dynamické
modali y pojímá ši oce ařadí mezi ně 45 slo es če ně ii siä, za ímco VISK (2004,
§ 1567) k omě slo esa oida ‚moc ‘, což je hla ní slo eso é o skupiny snejobecněj-
ším ýznamem, u ádí pouze 27 dynamických slo es, k e á dělí do ří séman ických
podskupin. Do skupiny slo es naplňující psychické předpoklady řadí VISK ( am éž)
islo eso ii siä. Něk e á z ěch o slo es implikují no mu, případě ii siä je o z ah
píle alenos i (VISK § 1611). S udie o inské modali ě o o slo eso zmiňují ě šinou
ok ajo ě, např.Tommola (2010, s.524) jako příklad modálního slo esa, k e é se y-
sky uje pře ážně zápo u.
Slo eso ii siä ep ezen uje dynamickou modali u s ýznamem dos a ku (či zhle-
dem kčas ému zápo nému kon ex u, spíše nedos a ku) men ální ene gie či mo i ace
ykona u či ou činnos , k e á je objek i ně možná ( iz např.Flin , 1980; VISK § 1611;
Johansson aNo d um, 2021). Dů azem na men ální ene gii se ii siä (příklad 1) odli-
šuje od ek en o anějšího slo esa jaksaa (příklad 2), snímž bý á někdy s o ná áno
ak e é akcen uje dos a ek či nedos a ek yzické ene gie. S ejně jako ě šina inských
modálních slo es, je i ii siä alenčně doplněno A-in ini i em plno ýznamo ého slo-
esa (VISK § 1564).
3 K e mínu překlado ý p o ějšek iz Če mák akol. (2015, s.21).
4 Dynamická modali a yjadřuje možnos i dané dispozicemi zhlediska subjek u in e ními,
j.schopnos í aocho ou něco uděla , za ímco deon ická modali a se z ahuje kzá azku
nebo s olení pocházejícímu z nějšího zd oje (Palme , 2001, s.9–10).
OPEN
ACCESS
104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
(1) En ii si läh eä ku ssille.5
ne.1sg ii siä.conneg jí .ain ku z.all.sg
‚Nemám dos chu i jí na ku z.‘
(2) En jaksa läh eä ku ssille.
ne.1sg jaksaa.conneg jí .ain ku z.all.sg
‚Nemám dos sil jí na ku z.‘
Jasné ymezení skupiny inských modálních slo es komplikují jejich nářeční a i-
an y. Slo eso ii siä pochází ze západo inských6 dialek ů aje doložené už 16.s ole-
í.7 Vysky uje se p o o i e o mě ii iä (či ii iä), k e á se po ažuje za nespiso nou.
Vbele ii i e ilmo ých i ulcích se při y áření iluze mlu enos i ( iz např.Tii ula
aNuolijä i, 2013; Zasina, 2024) y o a ie y šak běžně použí ají a ysky ly se i e
zkoumaném ma e iálu.
3. DATA AMETODA
Základní de ino ání ýznamů slo esa ii siä ychází ze slo níko ých hesel e ýkla-
do ých apřeklado ých slo nících, a aké zpřeklado ých ek i alen ů da abázi T eq
(čás 4).
K ůli neexis enci inského ná odního ko pusu je kon as i ní analýza zkouma-
ného slo esa ( iz čás i 5 a6) p o edena na da ech zpa alelního ko pusu In e Co p
Finnish 16ud (Rosen akol., 2024), k e ý obsahuje 165 696 110 pozic. Co do obsahu
ažán u ex ů nejde o y ážený ep ezen a i ní ko pus, jakými jsou např.BNC či
SYN2020, ale je o ozsáhlý lemma izo aný amo ologicky isyn ak icky označko aný
ko pus, dos upný online. P á ě syn ak ické značko ání yuží ající Uni e sal Depen-
dencies dá á možnos o mulo a pok očilé do azy přesně acíleně ( iz např.do azy
na pola i u, modali u, alenční doplnění čás ech 5 a6).
Subko pusy pa alelního ko pusu (čás 5) umožňují po o na použi í slo esa e
d ou ypech ex ů: bele ii a ilmo ých i ulcích, zjis i , jak je slo eso  ěch o sub-
ko pusech ek en o ané, nakolik p e e uje nega i ní a y (s o .Tommola, 2010,
s.524) azda je alenčně doplněno A-in ini i em plno ýznamo ého slo esa (s o .VISK
§ 1564).
Ma e iál zpa alelního ko pusu bude následně zkoumán kon as i ně se za o -
naným českým aanglickým subko pusem pa alelního ko pusu In e Co p 16ud
5 Příklady 1 a2 jsou las ní.
6 Ve ýchodo inských nářečích se e s ejném kon ex u p o yjádření nedos a ku chu i či
ni řní ene gie použí á slo eso kehda a (Pel oko pi, 2010). Ve spiso né inš ině yjadřu-
je slo eso kehda a čas ěji použí aných zápo ných o mách nedos a ek od ahy a klad-
ných naopak opo ážli os něco uděla ( iz heslo kehda a, Kieli oimis onsanaki ja, 2024, do-
s upné online na: www.kieli oimis onsanaki ja. i).
7 Viz heslo ii siä e ymologickém slo níku Suomen e ymologinen sanaki ja (2024, dos upné
online na ad ese: h ps://kaino.ko us. i/ses).
OPEN
ACCESS
LENKA FÁROVÁ 105
(čás 6), p o ože české aanglické překlado é p o ějšky mohou nas í i jedno li é
ýznamy slo esa e inš ině. Iukon as i ního pohledu se šak kombinace da jed-
nojazyčných apa alelních ko pusů při o mulo ání obecných endencí jazyce je í
po řebná auži ečná (Ma inko á, 2014, s.282). P o o jako s o ná ací ma e iál poslou-
žila ida a zmul ižán o ého webo ého ko pusu A aneum Finnicum Minus (Benko,
2015), k e ý obsahuje 119 432 402 pozic.
4. SLOVNÍKOVÝ OBRAZ SLOVESA VIITSIÄ
4.1 VÝKLADOVÉ APŘEKLADOVÉ SLOVNÍKY
Současné ýklado é apřeklado é slo níky popisují modální slo eso ii siä elmi oz-
dílně. Nej ozsáhlejší ýklado ý slo ník současné inš iny Kieli oimis on sanaki ja
(2024) s íce než s o isíci hesly u ii siä8 u ádí ři základní ýznamy:
1. ob ěžo a se (čas ěji nega i ním kon ex u) např.
(3) En ii siny edes sängys ä nous a.
ne.1sg ii siä.p .p cp ani.ad pos el.ela.sg s á .ain
dosl. ‚Neob ěžo al/ajsem se ani zpos ele s á .‘
2. jako ý az znechucení, např.
(4) Älä ii si nalku aa.
ne.2sg.imp ii siä.conneg b bla .ain
dosl. ‚Neopo ažuj se b bla .‘
3. žádos ech e o mě o ázky, kde je synonymem slo esa oida ‚moc ‘:
(5) Vii sisi kö (= oisi ko) iedä oskapussin.
ii siä.2sg.cond.q ynés .ain odpadky/py el.acc.sg
dosl. ‚Mohl/abys ynés odpadky.‘
U ýznamu 1 je explici ně zmíněna p e e ence zápo ného kon ex u, u ýznamu 2 je
příklado é ě ě použi ý a zápo ného impe a i u 2.os. sg. Ve ýznamu 3 se zdů-
azňuje o ma o ázky a ýznam žádos i, k e á je příkladu yjádřená kondicionálem.
Ve šech příkladech je slo eso ii siä alenčně doplněno A-in ini i em.
K omě las ního hesla se slo eso ii siä obje uje ijako synonymum heslech ji-
ných slo es: unářeční a ian y kehda a ( iz čás 2), adále uslo es ilje ä ‚ ou a si‘,
su ai a (čas o i onicky) ‚po ažo a za možné či hodné‘, ai au ua ‚ob ěžo a se, dá si
p áci‘, oida ‚moc ‘ a äli ää (nega i ní o ma) ‚nemí chuť, nech í ‘ a příklado ých
8 Překlad slo níko ého hesla slo esa ii siä Kieli oimis on sanaki ja (2024) je las ní, glosy
jsou přidané p o po řeby oho o článku.
OPEN
ACCESS
106 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
ě ách dalších 22 heslech.9 Ze spek a slo níkem na ho aných synonym je idě ,
že séman ický ob az slo esa ii siä je ši oký, ap o ozlišení jedno li ých ýznamů je
řeba zkouma jej ši ších kon ex ech.
Zcela jiný ob az slo esa ii siä přinášejí překlado é slo níky, k e é jej jako heslo
čas o ůbec neobsahují ( iz např.Finsko-český s udijní slo ník, 2020). Pokud jej ob-
sahují, pak jen jednom z ýznamů— např.Lind oos (1984, s.345) u ádí hesle
ii siä jako překlado ý ek i alen ‚(ne)da si p áci, (ne)ch í ‘ odpo ídající ýznamu
1 Kieli oimis on sanaki ja (2024), nebo ybe ou izolo aný příklad: anglicko- inský
a insko-anglický slo ník (Sä kkä, 1992, s.776) u ádí hesle ii siä pouze ě u en
ii si ehdä si ä ‚Ican’ be bo he ed o do i ‘, k e á aké ep ezen uje ýznam 1 podle
Kieli oimis on sanaki ja (2024).
4.2. DATABÁZE TREQ
Da abáze překlado ých ek i alen ů T eq (Va řín aRosen, 2015), dos upná online ače -
pající da a zko pusu In e Co p 15, u ádí p o lemma ii siä při omezení na subko pus
bele ie češ ině i anglič ině desí ky ná hů na překlado é ek i alen y, znichž ě -
šina se zdá ne ele an ní. To je dáno ím, že ýsledek au oma ické exce pce T equ je
založený na s ochas ickém za o nání slo o na slo o aže uslo smenší ek encí e-
le an nos nabízených překlado ých ek i alen ů klesá (Šk abal aVa řín, 2017). Přes-
nější ýsledky da abáze T eq posky ne, pokud se při zadání do azu označí možnos y-
hledá a íceslo né ý azy, akže nabídne slo ní spojení či disku zi ní ma ke y jako no
+ ak, p osi + y nebo necha + en neboli no ak, p osím ě, nech oho (příklad 6).
(6) Älä ii si, iedä , e ä a i sen ahaa.
ne.2sg.imp ii siä.conneg ědě .2sg že.conj po řebo a .1sg peníze.pa .sg
Nech oho, íš přece, že po řebuju p achy.
(In e Co p 16ud— Pulkkinen: Zapomenu é ša y)
I anglič ině subko pusu bele ie T eq nabízí mezi íceslo nými ý azy disku -
zi ní ma ke y, jako např.come on. Podobně jako učeských ek i alen ů se izde pře-
klado é ek i alen y ůzně kombinují jako příkladu 7, kde je älä ii si p o ějškem
come on iplease.
(7) Robin, älä ii si.
Robin.nom.sg ne.neg.imp ii siä.conneg
Robin, come on. Please.
(In e Co p 16ud— Galb ai h: Sm ící bílá)
Vsubko pusu i ulků mají mezi anglickými ek i alen y nej yšší ek enci nemo-
dální slo ní spojení jako come on, gi e me ab eak či don’ be silly.
9 Vě šinu ěch o příklado ých ě by bylo možné zařadi k ýznamu 2., např.heslo hupsu-
ella: Älä ii si hupsu ella! ‚Nedělej hloupos i!‘; heslo au a: Älä ny ii si olla au a. ‚Nebuď
jako mimino.‘.
OPEN
ACCESS

LENKA FÁROVÁ 107
České ianglické neslo esné ek i alen y na ho ané da abází T eq zejména sub-
ko pusu i ulků edy naznačují u či ý posun e ýznamu slo esa ii siä a endenci
kp agma ikalizaci zápo né o my impe a i u 2.os. sg. älä ii si e ýznamu 2 po-
dle Kieli oimis on sanaki ja (2024), zejména pokud slo eso není doplněné alenčním
A-in ini i em (příklady 6 a7).
5. INTERCORP JAKO JEDNOJAZYČNÝ KORPUS
Ve inském subko pusu In e Co pu 16ud yuži ém kjednojazyčné analýze má le-
mma ii siä celkem 19 324 ýsky ů.
Subko pus Abs. q i.p.m.
i ulky 18 890 151,16
bele ie 424 49,82
Eu opa l 9 0,76
Bible 1 1,48
TABULKA 1.F ek ence lemma u ii siä subko pusech IC 16ud— Finnish
Rozložení ýsky ů lemma u ii siä jedno li ých žán o ých subko pusech ko pusu
In e Co p Finnish ( iz Tabulka 1) po zuje, že o o slo eso je ypické p o méně o -
mální mlu ený jazyk. Nej yšší zas oupení podle ela i ní ek ence má subko pusu
i ulků, k e é simulují mlu ený jazyk (s o .Zasina, 2024), sods upem následuje be-
le ie. Další analýza slo esa ii siä je p o o založena pouze na da ech ze subko pusů
bele ie a i ulků.
Zajímá mě, jakou dis ibuci má lemma ii siä  ěch o d ou žán ech azda e ý-
sky u h aje oli překlado os , ajaká je ek ence zkoumaného slo esa nega i ním
kon ex u, k e ý zmiňují g ama iky, slo níko á hesla apo zují ida a zwebo ého
ko pusu A aneum Finnicum Minus,10 němž nega i ní a y oří 63 % ýsky ů slo-
esa ii siä.
Tabulka 2 ukazuje, že slo eso ii siä11 je ý azně íce zas oupeno  i ulcích než
bele ii, překlado os  i ulcích oli neh aje, nepřeklado é bele ii se ysky uje
ýznamně čas ěji než překlado é.12 Zápo né a y oří bele ii íce než 72 % ze
10 Lemma slo esa ii siä má e webo ém ko pusu A aneum Finnicum Minus 2 556 ýsky ů
si.p.m. 21,4.
11 Mo ologický analyzá o použi ý na da a pa alelního ko pusu In e Co p řadí pod lemma
ii siä inářeční a ian u ii iä, což se p oje uje subko pusech bele ie i i ulků s insko-
jazyčným o iginálem, nichž nářeční a y oří 14 %, esp.69 %. Vpřeklado ých da ech
se nářeční a ian y ne ysky ují.
12 Na základě es u chí-k ad á , p o edeného online pomocí nás oje dos upného online na
ad ese: h ps://ko pus.cz/calc, je ozdíl e ek enci lemma u ii siä mezi inskojazyčnou
ajinojazyčnou bele ií přeloženou do inš iny s a is icky ýznamný (p = 2,155×10⁻¹⁰).
OPEN
ACCESS
108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
šech ýsky ů lemma u ii siä,  i ulcích dokonce íce než 93 %, což znamená, že
ýznamy 1 a2 slo esa dle Kieli oimis on sanaki ja (2024) ý azně pře ažují.
Ti ulky: inský
o iginál
Ti ulky:
jiný o iginál
Bele ie: inský
o iginál
Bele ie:
jiný o iginál
Velikos
subko pusu
( pozicích)
193 196 113 627 801 2 315 101 6 141 743
lemma ii siä
abs. q / i.p.m. 32 / 165,63 18 858 / 165,96 172 / 74,29 247 / 40,22
zápo né a y
(abs. q / % e šech
a ech ii siä)
30 / 93,75% 18 406 / 97,6% 129 / 72,06% 197 / 79,75%
älä ii si
(% záp. a ech) 23 / 76,66% 16 464 / 89,44% 29 / 22,48% 87 / 44,16%
älä ii si + A-in
(% zcelko ého
poč u älä ii si)
2 / 8,69% 509 / 3,09% 8 / 29,62% 20 / 22,98%
TABULKA 2.F ek ence lemma u ii siä a a u älä ii si subko pusech i ulky abele ie ko pusu
In e Co p 16ud13
Význam 3 popsaný heslu ii siä e slo níku Kieli oimis on sanaki ja (2024), j. žá-
dos ech e o mě o ázky (s o .příklad 3), kdy má ii siä ýznam slo esa oida ‚moc ‘,
je e zkoumaném ma e iálu zas oupený zcela ma ginálně a ysky l se pouze bele -
ii (příklad 8).
(8) – Ai a, ii si kö an aa ylikons aapeli Kalliolle
Ai a.nom.sg ii siä.2sg.q dá .ain inspek o .nom.sg Kallio.all.sg
kupillisen ee ä.
šálek.acc.sg čaj.pa .sg
„Ai o, nabídla bys inspek o ce Kallio é šálek čaje?“
(In e Co p 16ud— bele ie, Leh olainen: Zasněžená žena)
Vsubko pusu i ulků je absolu ně nej ek en o anějším zápo ným a em impe a-
i 2.os. sg. älä ii si ( iz Tabulka 2). Očeká aný alenční A-in ini i se o šem uo i-
ginálně inských i ulků zápo ném impe a i u 2.os. sg. naplňuje pouze 8,69 %
( iz příklad 9) aupů odně jinojazyčných i ulků přeložených do inš iny dokonce
jen e 3,09 %.
Nap o i omu ozdíl e ek enci mezi inskojazyčnými i ulky (193 196 pozic) ajinojazyč-
nými i ulky přeloženými do inš iny (113 627 801 pozic) ani při ý azném ozdílu abso-
lu ní ek enci s a is icky signi ikan ní není (p = 0,7843).
13 Za konzul ace kdo azům In e Co pu 16ud děkuji Alexand u Roseno i.
OPEN
ACCESS
LENKA FÁROVÁ 109
(9) Älä ii si ali aa.
ei.neg.imp ii siä.conneg s ěžo a .ain
dosl. ‚Neopo ažuj se si s ěžo a .‘
(In e Co p 16ud— i ulky)
Vos a ních ýsky ech A-in ini i chybí a ě y oří pouze samo ný a : Älä ii si.14
To naznačuje, že se zápo ný impe a i 2.os. sg. žán u, jenž imi uje mlu ený jazyk,
použí á pa ně jinak, než je p o modální slo eso ypické. Vdalším k oku edy pa a-
lelní ko pus In e Co p 16ud poslouží jako zd oj da p o k ali a i ní analýzu českých
aanglických překlado ých p o ějšků älä ii si. Jak bylo naznačeno ú odu, analýza
jeho překlado ých p o ějšků češ ině a anglič ině, může os ě li současné endence
použi í oho o slo esného a u ajako séman ické z cadlo (s o .Dy ik, 2004. s.314)
nas í i ýznam slo esného a u, unějž je ko puso ém ma e iálu pa ná změna
po o nání sjeho slo níko ým ob azem.
6. ANALÝZA PŘEKLADOVÝCH PROTĚJŠKŮ
Překlado é p o ějšky byly zkoumány k ali a i ně na da ech ze d ou subko pusů pa a-
lelního ko pusu In e Co p 16ud: manuálně za o ná aného subko pusu bele ie aau-
oma icky za o naného subko pusu i ulků. Analýza českých aanglických p o ějšků se
zaměřila pouze na a zápo ného impe a i u 2.os. sg. älä ii si,15 k e ý byl jednojazyč-
ných da ech iden i iko án jako elmi ek en o aný, a o zejména subko pusu i ulků
( iz Tabulka 2) auněhož byly zaznamenány změny cho ání alenčního doplnění.
6.1 ZÁPORNÝ IMPERATIV ÄLÄ VIITSI VBELETRII ATITULCÍCH
Subko pus bele ie e inš ině se za o nanou češ inou ianglič inou obsahuje 5 159 317
pozic a a älä ii si se něm ysky l 80×.16 P o zacho ání s o na elnos i byl s ejně
elký zo ek17 y ořen ize subko pusu i ulků, k e ý má 121 779 537 pozic a němž
se zkoumaný a ysky l 13 770×. Zkoumaný a je šak bele ii doplněný p o mo-
dální slo esa ypickým alenčním A-in ini i em pouze pě ině ýsky ů,  i ulcích
dokonce jen 5 % ( iz Tabulka 3). P o s o nání: 78 ýsky ů a u älä ii si e webo-
ém ko pusu A aneum Finnicum Minus (Benko, 2015) mělo dané alenční doplnění
14 Přes ože se jedná o a zápo ného impe a i u, ykřičník ě y ukončuje jen 11,5 % ý-
sky ů.
15 Do az: [aux_ ea s="Mood=Imp" & aux_ ea s="Numbe =Sing" & aux_ ea s="Pola i y=Neg"
& lemma=" ii siä"]
16 Celkem je a älä ii si bele ii zas oupen e 21 p ozaických dílech ůzných žán ů: knih
p o dě i amládež (např.Dahl, Gaa de , Lindg en, Rowling), his o ických ade ek i ních
ománů (např.G isham, La sson, Man el) isoučasné p ózy (např.Cunningham, Oksa-
nen, Smi h), jejichž pů odním jazykem byla anglič ina, češ ina, inš ina, němčina, no š i-
na aš édš ina.
17 T a älä ii si byl e zo ku ždy 1× osmdesá i ůzných ilmech.
OPEN
ACCESS
110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1
ýznamně čas ěji, ale přes o aké jen e 43 %. Absence in ini i u je p o modální slo-
esa obecně elmi ne ypická.
In e Co p 16ud bele ie In e Co p 16ud i ulky
älä ii si sA-in ini i em 17 21,25 % 45 %
älä ii si bez A-in ini i u 63 78,75 % 76 95 %
Celkem 80 100 % 80 100 %
TABULKA 3.Výsky a u älä ii si subko pusech bele ie a i ulků ko pusu In e Co p 16ud
Bele ie ykazuje celko ě delší, séman icky boha ší asyn ak icky kompliko anější
ě y než i ulky, k e é mají omezený poče znaků aunichž h aje ě ší oli aké si u-
ační kon ex . Přes o je poče a ian překlado ých p o ějšků obou žán ech elmi
ysoký. Vsubko pusu bele ie má 80 ýsky ů a u älä ii si celkem 42 ůzných čes-
kých a26 anglických p o ějšků (příklady iz Tabulka 4). Všechny u edené ypy p o-
ějšků se čas o zájemně kombinují, kombinace jsou započí ány ka ego ii, k e á
nese nej yšší mí u séman ické in o mace. Zhlediska slo něd uho ého jsou p omi-
nen ními p o ějšky älä ii si češ ině ianglič ině disku zi ní ma ke y18 (čes. ale, no
ak, p osím; angl. come on, please).
České p o ějšky— ek ence
apříklady ealizace
Anglické p o ějšky— ek ence
apříklady ealizace
Zápo ný impe a i 16 nebuď ako á;
ohle nedělej 17 don’ gi e me ha ;
don’ play dumb
Kladný impe a i 22 nech oho; přes aň 10 lis en; sa e i ; s op i
Kladný indika i 1děláš si s andu 3you a e making un o me
Ad e bia 2 ak pomalu; ážně 2 eally
Disku zi ní ma ke 36 ale; no ak; p osím 46 come on; please
Ci oslo ce 3 u ; ach 1ugh
Os a ní 2 1
TABULKA 4.F ek ence ypů překlado ých p o ějšků älä ii si— 80 ýsky ů ze subko pusu bele ie
ko pusu In e Co p 16ud19
T a älä ii si se ě šinou nachází iniciální pozici e ě ě, ojediněle jej předchází
kon ak o é ci oslo ce či oslo ení (příklad 10).
18 Finská ling is ická adice použí á p o disku zi ní ma ke y několik ůzných e mínů:
p agmaa inen pa ikkeli (p agma ická pa ikule), modaalipa ikkeli (modální pa ikule),
disku ssipa ikkeli (disku zi ní pa ikule) adisku ssin me ki sin (disku zi ní značka) ( iz
např.Vilkuna, 1996, s.333; VISK § 793).
19 Ka ego ie os a ní zah nuje případy, kdy p o ějšek chybí nebo jej oří nedokončená p o-
mlu a.
OPEN
ACCESS