Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
PUTOVÁNÍ A VYSTUPOVÁNÍ NA HORU JAKO SYMBOL
PILGRIMAGE AND ASCENDING THE MOUNTAIN AS A
SYMBOL
Kupka Jiří
Klíčo á slo a: His o ická kul u ní k ajina; pou ní k ajina; kompono aná k ajina
;
p
ou nic
í
; pou ní ces y; pašijo é ces y; s a é ho y
p o . Ing. a ch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D.
j
i i.kupka@ s .c u .cz
Depa men o U ban Design, Town and Regional Planning
Facul y o Ci il Enginee ing
Czech Technical Uni e si y in P ague
Tháku o a 7/2077, 166 29 P aha 6, Czech Republic
The au ho is an a chi ec , u ban planne , p o essionally and
p
edagogically engaged in he issues o his o ical cul u al
landscape, landscape cha ac e assessmen , monumen
conse a ion and na u e and landscape p o ec ion. He has
p
a icipa ed in ou NAKI g an s dealing wi h cul u al
landscapes. He is head o he Depa men o U ban Design,
Town and Regional Planning a he CTU in P ague. He also
eaches a he Facul y o En i onmen al Sciences, Czech
Uni e si y o Li e Sciences P ague.
Abs ak : Pu o ání je je em doloženým u ě šiny nábožens í. S a obylá pou n
í
adice je zdokumen o ána i na s ánkách S a ého Zákona (každo očn
í
p
ouť do Je uzaléma). Pouť se p o o již od počá ku s ala i enoménem
křesťans í (pouť na mís a spja á s ži o em Ježíše K is a). Jde o iž
o obecně lidský zje a ýmlu ný symbol. V pou i nejde jen o cíl, ale
i las ní ces u. Nesnáze ces y (hlad, žízeň, nepřá elé) připomínají, že
spásy se nedosáhne pasi i ou, zkouška p ohlubuje í u (pu o án
í
Iz aeli ů na pouš i). Cí ke sama sebe chápe jako pu ující ke spáse,
k e á je dosud ěcí budoucnos i (už a ješ ě ne). Pou ě
,
zejména ba okní,
j
sou spja y i s a chi ek onickými a uměleckými úp a ami k ajiny,
kompono anými ces ami a pos á nými ho ami, k e é pomáhal
y
p
ou níků p oží co nejhlouběji las
ní pu o ání. Z docho aných
p
ou ních ces lze u és jako příklad S a o ácla skou ces u z P ahy do
S a é Bolesla i, ces u od Lo e y P aze do Lo e y Hájku, ces u z P ah
y
či z Březnice na S a ou Ho u nad Příb amí. Speci ické jsou i křížo é
a pašijo é ces y. Příkladem Kal á ie ypu „mapa“, k e á je
opog a ickou kopií křížo é ces y Je uzalémě, je pou ní a eál Římo ě
či e S a ém H ozňa o ě. Pouť může mí i podobu ýs upu na ho u.
Výs up spojený s překoná áním po íží je ýmlu ným symbolem
„
ys upo ání do s a yně“ ( ys upo ání do nebeského Je uzaléma).
Nejsla nějšími ho ami jsou S a é ho y (Sac i mon i) Piemon u
a Lomba die. K ásným příkladem Kal á ie ypu „ho a“ je
Banskoš ia nická kal á ie. Příspě ek se následně
p
od obněji ěnuje
S a ému H ozňa o u, k e ý byl analyzo án ámci p ojek u NAKI II
i ámci ka ed o ého k ajinářského wo kshopu oce 2022.
Recenze | Re iew
p o . Ing. a ch. Ing. Zuzana Peško á, Ph.D.
doc. Ing. a ch. I an Vo el, CSc.
48
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ú od
V současné době lze odbo né eřejnos i sledo a alý zájem
o éma his o ické kul u ní k ajiny, a o možná i zhledem k jejímu
aku nímu oh ožení (s upňující se lak na ýs a bu OZE, VRT, dálnic,
subu banizace, pe i e izace a d.).
1
Řada p aco išť dlouhodobě řeší
če né ýzkumné p ojek y spja é s ou o p oblema ikou, což je od
oku 2012 podpo o áno p og amem na podpo u apliko aného
ýzkumu oblas i ná odní a kul u ní iden i y (NAKI). Předpokladem
a p ním k okem k jakékoli och aně a péči je o šem pojmeno ání
hodno , k e é jsou pří omny, jejich uznání a ocenění a zjiš ění, k e é
je y mají bý předmě em péče a och any
[1, s. 131]
. V podmínkách
ČR je ýsledkem zmiňo aného úsilí řada obsáhlých a cenných p ací.
P o docílení y áženos i a šes annos i iden i ikaci a posuzo ání
k ajinných hodno znikla ámci p ojek u NAKI II
2
me odika
Typologie his o ické kul u ní k ajiny ČR
[2]
. Ta o ypologie je na ozdíl
od předchozích, k e é pře ážně ycházejí z pří odní složky k ajiny
(geomo ologie, yuži í), zaměřená na u čo ání ypů k ajiny
zá islos i na kul u ně his o ických hodno ách. Tím oz íjí dosud
chybějícím de ailu ná odní nás oje přispí ající k naplňo ání
Úmlu y
Rady E opy o k ajině
, ke k e é se ČR přihlásila a k e ou
implemen o ala do s é legisla i y.
3
Cílem me odiky je y oření
ná odní ypologie his o ické kul u ní k ajiny na základě ří
základních ka ego ií kul u ní k ajiny de ino aných Výbo em p o
s ě o é dědic í, j. k ajin kompono aných, o ganicky y inu ých
( elik ních a kon inuálních) a asocia i ních,
4
k e é se uží ají eo ii
a p axi pamá ko é péče již s anda dně
[3, s. 48]
. V ámci ypu
kompono ané k ajiny byl ymezen i pod yp č. 5
K ajina pou ních
mís
, což je k ajina spojená s p oží áním náboženské í y, a o
o mou pou í a obřadů. Umělecké z á nění k ajiny bylo případě
pou ní k ajiny zejména p os ředkem dosažení ducho ního p oži ku
[2, s. 45]
. Příspě ek se zabý á pou ní k ajinou a pou nic ím nejen
jako podně em a příčinou zniku oho o ypu kompono ané k ajiny,
ale jako kul u ně-his o ickým a spi i uálním enoménem, jehož
ýznam přesahuje pouze čas ok á popiso aný a zp aco á aný
enomén ba okního pou nic í a jeho k ajinářského od azu
[4]
.
Cíl
Cílem příspě ku je p ní řadě na základě li e a u y a dokumen ů
předs a i enomén pu o ání jakož o šeobecně lidskou po řebu
a ýmlu ný symbol p omlou ající i do současnos i. V d uhé řadě
pak, ycházeje z ýsledků analýz p o áděných ámci p ojek u
NAKI II a ámci k ajinářského wo shopu Ka ed y u banismu
a územního pláno ání FS ČVUT, poukáza na méně známé pou ní
mís o S a ý H ozňa o , jehož osud e 20. s ole í od áží osudy
našeho poh aničí a jehož éměř „záz ačné“ zno uz ození je
symbolem naděje do budoucnos i. Tex na azuje na au o o u
igo ózní p áci obhájenou na KTF UK oce 2010 a na další
publiko ané p áce.
Pu o ání
Náboženská pouť, k e ou ozumíme pu o ání se zbožným úmyslem
na pamá né a pos á né mís o jako ke z láš nímu zd oji milos i, je
známá mnoha nábožens ích od nejs a ších dob. Již Řeko é konali
ces y k pos á ným mís ům. S a ý zákon dos ědčuje mnohok á
hodno u pu o ání na s a á mís a. Bylo adicí, že Iz aeli a šel na
Ob ázek 1 – Čes ická Kal á ie. Řada pou ních mís předs a uje uniká ní spojení
a chi ek u y a působi ého k ajinného ámce. Tako á mís a nikdy nejsou mís y,
k e á si člo ěk ybí á, jen je odhaluje
[28]
(zd oj: au o , 2004)
49
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
pouť do měs a, kde se ucho á ala a cha úmlu y, nebo že na š í il
s a yni Be elu či s a yni Šílu, jež byla s ědkem yslyšení modli by
Anny, Samuelo y ma ky. Také Ježíš pu o al s Ma ií a Jose em do
s a ého měs a Je uzaléma. Náboženské pou ě jsou
cha ak e is ickým enoménem i křesťanské zbožnos i již od
nejs a ších dob. Z láš ní mís o his o ii zaujímají z . husi ské
pou ě na ho y, k e é byly inspi o ány escha ologickými
předpo ěďmi
[5, s. 122]
. Člo ěk pu ující s ě em, mířící do
nebeského Je uzaléma, pa ří k adičním ob azům křesťana. Pouť
odpo ídá si uaci člo ěka, k e ý ád popisuje s ůj ži o jako ces u.
Od na ození až po sm p oží á každý las ní si uaci pu ujícího
člo ěka (
homo ia o
). Již samo „ ys upo ání“ do s a yně naplňuje
nepopi a elná spi i uali a, jis á askeze, předob az „
ys upo ání do
nebeského Je uzaléma
“, ú ěk ze s ě a (
uga mundi
), s esk po nebi
spojený se s eskem po „jiném“ lidském souži í
[6, s. 1171]
.
Pu o ání p ních křesťanů směřo alo na pos á ná mís a spja á
s pozemským ži o em Ježíše K is a (Be lém, Naza e , Je uzalém),
Panny Ma ie (E ez) a aké k h obům a os a kům apoš olů či
mučedníků (Řím, San iago de Compos ela, Ba i, Tou s)
[7, s. 24][8,
s. 24–27]
. Ve s ředo ěku se pak k omě úc y k andělům (Mon -Sain -
Michel), elik iím a záz ačným hos iím silně ozšířil ma iánský kul
a pou ě k milos ným ob azům a sochám. Na ozdíl od s ředo ěkých
pou í byly ba oku upřednos ňo ány přede ším k a ší asy, jež
bylo možno pěšky z ládnou během jednoho dne, případně
několika málo dnů. Již aném a cholném s ředo ěku se u nás
obje ují lokální pou ní mís a (Kájo , Chlum s . Máří nebo Sáza a).
V každém k aji se pos upně us alují pou nické asy, opa řo ané
dop o odnou a chi ek u ou
[9, s. 113]
. Nejs a ší pou ní asy
českých zemích mohou pocháze z 12. a 13. s ole í
[10, s. 139]
.
Češ í pou níci pu o ali čas o i za h anice k álo s í (Ma iazell,
Paso , Al ö ing či Neuki chen beim Heiligen Blu ), ba o š í
a akouš í pou níci zase hojně přicházeli na pou ní mís a, k e ými
bylo p o káno celé poh aničí
[11, s. 192]
. Období 17. a 18. s ole í
přineslo ozk ě řady s a ších pou ních mís i znik mnoha dalších,
někdy na azujících na s a ý předhusi ský kul , ale aké zcela no ých
lokali . Z é o doby u nás pochází nej íce pou ních kos elů a kaplí,
u k e ých nebylo neob yklé, že u nich sídlil pous e ník, k e ý byl
zá o eň och áncem ako ého mís a.
Význam pou ě yjadřuje bula papeže s . Jana Pa la II., k e ou se
yhlašuje Velké jubileum oku 2000: „
Pouť byla ždy ýznamnou ch ílí
ži o ě ěřících a ůzných dobách nabý ala ůzných kul u ních
ý azů. Připomíná osobní pu o ání ěřícího po s opách Vykupi ele: je
c ičením účinné askeze, pokáním za lidské slabos i, s álou bdělos í nad
las ní křehkos í, ni řní příp a ou na obno u s dce. Sk ze bdění, půs
a modli bu pou ník pos upuje po ces ě křesťanské dokonalos i a za
pomoci Boží milos i se snaží dojí ‚k mužné z alos i, k onomu ěku, kdy
se na nás usku eční K is o a plnos ‘ (E 4,13).
“
[12]
U nás pla í za nejsla nější é u pou nic í doba ba okní, spojená
s eka olizací, p o k e ou y ořily předpoklady poli ické událos i
poběloho ského období. Naplnění se pos upně dočkala usnesení
T iden ského koncilu (1545–1563) o s á os ech, pas o aci a o kul u
Panny Ma ie, s ě ců, jejich elik iích a ob azech (
De In oca ione,
ene a ione, Reliquiis Sanc o um, sac is imaginibus
). Dokonce se
ho oří o ekonk is ě Čech jako ducho ní obno ě no é S a é země
po ušené předchozím období he e iky
[11, s. 179][13, s. 15]
.
Ob ázek 2 – Pods p u S akonic. A chi ek onicky up a ený p amen či s udánka
p
a ří k adičním součás em pou ních mís (zd oj: au o , 2010)
50
www.k ajinasidlapama ky.cz
Obno ená úc a s a ých, í a účinnos jejich přímlu y, í a očis ec
a zejména ma iánská úc a se elmi p oje ily lido ém kul u, e
ýzdobě ba okních sak álních p os o a následně i p oměně české
k ajiny. S ale á adice náboženského ži o a lidu p os oupená
ba okní zbožnos í a í ou záz ačné p opojení a zájemné
p os upo ání sak álního a p o ánního, snaha po poznání Boha
sk ze en o s ě ( zes upo a k Bohu po s upních ěcí s ořených,
pe scalas e um c ea a um
), p oje ující se umělecké oblas i mimo
jiné aké boha os í o em a ducho ním obsahem plným napě í,
zasahuje celou k ajinu a ý azně ji sak alizuje
[14, s. 90]
. Pou ní
mís a expono aných polohách odkazují na s ole í „ yzd iho ání“
české k ajiny k nebi. Silná dominan a p os upuje s ou mocí okolí,
„sbí á ho“ a z ahuje ho k sobě, oz huje ho pod nebem
[15, s.
254]
.
Z ýšená pop á ka po pou ních mís ech sou isí nejen s dobou
eka olizace (i jako eakce na p o es an ské ob azobo ec í), neboť
pou ě bezespo u upe ňují poci sounáleži os i s cí k í, ale
i s neklidnou dobou álek, hladu a mo o ých epidemií (laby in
s ě a), kdy h ozná nejis o a a očeká ání no ých a no ých poh om
y olá aly lidech po řebu zachy i se nějak pe něji Boží uky.
Tomu ycházely an opomo ní p ky ba okního ka olicismu s říc
[16, s. 138]
. Přes ědčení, že u či ém přesně ymezeném p os o u
se Boží pří omnos p oje uje silněji než jinde, pa ří k podmiňujícím
ak o ům exis ence pou ního mís a, k e é je snad nej las nější
podobou pos á na, mís em se kání nebe se zemí
[17, s. 5]
. Pou ě
se začaly s á a důleži ou součás í ducho ního ži o a každého
ka olického křesťana, ozmnožo aly zbožnos , neboť na pos á ných
mís ech se ěřící lid cí il „blíže nebi“, če pal ú ěchu, ados i sílu
a příklad d uhých pou níků po zbuzo al ke zbožnos i. Ty o pou ě
byly ob ykle spojeny s p omlu ami kaza elů a s přijímáním s á os í
[15, s. 155nn]
.
Ba okní pou ě byly milo ány nejen p o s ůj náboženský, ducho ní,
ale i sociální a kul u ní áz. Byly jakýmsi d uhem zbožné u is iky,
příleži os í, aby se poddaný lid podí al se zpě em, za z uků hudby
a s lajícími p apo y za obzo s ého bydliš ě, zapomněl na s é
s a os i a duše ně pookřál. Venko ský člo ěk připou aný k půdě
měl ak jedinečnou možnos pozna jiné k aje, jiné lidi. Pou ě na
pos á ná mís a se konaly jako pou ě p osebné i jako pou ě kající,
neboť ob íže na ako é ces ě spojené s mnoha oběťmi
a sebezapí áním byly zá o eň sku kem kajícím a pokáním
[19, s. 9]
[8, s. 56nn]
. P og am pou ě ořila řada ce emonií, pobožnos í
a písní u čených p o ůzné příleži os i při ces ě i na pou ním mís ě
samém. V p ů odu byly nošeny sochy, kříže a ko ouh e. Někdy se
šlo i několik dnů pěšky a lidé přinášeli značné osobní obě i,
například i ím, že období nu ných zemědělských p ací, na nichž
mnohdy záležela jejich exis ence, opouš ěli na několik dnů s é
domo y.
Osudy pou ních mís se pos upně ýznamně p opojo aly s ži o em
okolních sí, měs a měs eček. Vedle p os ého a jis ě elmi
důleži ého pozná ání přinášelo s sebou pou nic í aké
hospodářský ozk ě mís , k e á byla cílem pou í, edlo k budo ání
pou ních s ezek a špi álů i hos inců podél ěch o ces
[11, s. 193]
.
Při zájezdních hos incích znikaly kaple ke zbožnému ozjímání
pou níků. Exis ence pou í dala zniknou nádhe ným alejím s omů,
adiálně se sbíhajícím k pou nímu mís u a ch ánícím pou níky před
Ob ázek 3 – Římo . Kal á ie ypu „mapa“ předs a uje opog a ickou kopii
J
e uzaléma (zd oj: au o , 2013)
51
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
nepřízní počasí. Ba okní pou ě se edy ne epsaly do české k ajiny
jen las ním pou ním mís em, ale řadou dalších dop o odných
objek ů a pou ních ces , k e é křižo aly k ajinu. Pa ří ke kul u nímu
dědic í, k naší ná odní iden i ě a k ýznamným hodno ám kul u ní
a his o ické cha ak e is iky k ajiny. Pou ní mís o náleží
k nej ypič ějším p oje ům úkazu, k e ému se adičně říká genius
loci, z láš ní kouzlo a osobi os mís a
[17, s. 5]
.
Záz ačná ene gie pou ních mís ždy y olá ala kon o e ze, byla
e čem k i iky ze s any e o mačních i os ícenských in elek uálů.
Odlišné nímání záz aků době ba okní, ba okní „men ali a
ci li os i ůči záz aku“ je ěžko pochopi elné p izma em
in elek uální, acionální, mode ní doby
[19, s. 71]
. K i ické hlasy ůči
pou ím se obje ují již období pozdní an iky, cholí pak období
e o mace. S od oláním na Písmo odmí ali e o má oři uc í ání
s a ých a zapo ídali pou ě oblas ech, k e é se k e o maci
připojily. V kon esně nejedno ných oblas ech p o o nabý aly pou ě
po ahy jakéhosi yznání í y (přihlášení se ke s é kon esi)
[8, s. 37]
.
Ale nejen p o es an ský ikonoklasmus, ale aké „mode ní“ ka olič í
mysli elé se od doby os ícens í k pu o ání na pos á ná mís a
a k úc ě p okazo ané „milos ným“ ob azům a sochám s a ěli
a leckdy s a í k i icky či eze o aně. Podle k i iků není kul ob azů
apoš olským dědic ím a p ním křesťanům nebylo nic ak
odpo ného jako modloslužba jakékoli podobě
[20, s. 25]
.
Soudobé dokumen y cí k e se k ys a o ání ob azů a dalších
uměleckých předmě ů s a í pomě ně acionálně, lumíce ex émní
pos oje na obou s anách. Jak šak zdů azňuje II. a ikánský koncil,
je řeba zacho a mí u poč u a hodné uspořádání, aby
ne zbuzo aly lidu nemilý údi nebo ne edly k nezd a é zbožnos i
[21]
. Na oba ex émy upozo ňuje už Pius XII., k e ý na jedné s aně
odmí á snahy ods aňo a pod záminkou ná a u k p o ním
dobám z kos elů pos á né ob azy, na d uhé s aně šak ká á
ys a o ání a uc í ání mnoha soch, ob azů a os a ků, jež ydá á
nábožens í posměch a zmenšuje ážnos bohopoc y
[22]
.
Za ímco p ních le ech po koncilu pře ládala při yba o ání
kos elů ob azy elká zd ženli os , někdy spojená i s u či ým
ikonoklasmem působícím nenah adi elné z á y kul u ních hodno ,
lze během posledních le pozo o a jis ou enesanci ob azů.
Uc í ání s a ých ob azů edy náleží k při ozenos i ka olické
zbožnos i, o čemž s ědčí eliké umělecké boha s í kos elech a na
pou ních mís ech, na jehož y oření měla čas o podíl lido á
zbožnos
[23]
. Úc a p okazo aná ob azu o iž pa ří omu, koho
ob az předs a uje
[24]
. Kul o ní úkony se neob acejí k ob azům
jako ako ým, nýb ž ke zpodobení ěleného Slo a
[25]
. Čes
zdá aná ob azům je „zbožná úc a“ a nikoli klanění, k e é přísluší
jen Bohu
[26]
. Cí ke ak nadále podpo uje z yk umísťo a
kos elech s a é ob azy ěřícím k uc í ání.
Výs up na ho u
Ješ ě ýmlu nějším symbolem ducho ního pu o ání je ýs up na
ho u, což e lek uje i nejsla nější spi i uální dílo mys ika s . Jana od
Kříže
Výs up na Ho u Ka mel.
I ámci pou ních mís se yp o ilo ala
z . Kal á ie ypu „ho a“, jejíž příkladem může bý Banskoš ia nická
kal á ie na Slo ensku.
Ob ázek 4 – Malá S a á Ho a. Zas á ka pou níků na pou ní ces ě z P ahy na
S a ou Ho u (zd oj: au o , 2010)
52

www.k ajinasidlapama ky.cz
V adičních společens ích jsou kosmické ú o ně – pods ě í, země
a nebe – p opojeny. Spojení je yjadřo áno ob azem
axis mundi
,
k e á spojuje a zá o eň podpí á nebe i zemi. Okolo é o osy se
ozkládá s ě , osa se nachází „up os řed“, na „pupku země“, je
s ředem s ě a. Pos á né mís o oří zlom homogenním p os o u,
en o zlom je symbolizo án o o em, k e ým lze přecháze z jedné
oblas i do d uhé. Jedním z če ných ob azů je kosmická ho a, k e á
yjadřuje spojení mezi nebem a zemí. Ho a náleží „zemi“, ale z edá
se k nebi. Je „ ysoká“, blízká nebi, je mís em se kání obou elemen ů.
P o o byly ho y po ažo ány za „cen a“ jimiž p ochází axis mundi
[27, s. 28nn, s. 45n]
, mís a u ni ř šeobsáhlé k ajiny, nichž se
yje uje s uk u a by í, jež slouží jako objek y o ien ace
a iden i ikace člo ěka. Tako á mís a nikdy nejsou mís y, k e á si
člo ěk ybí á, jen je odhaluje. Pos á né mís o se člo ěku ím či oním
způsobem samo zje uje. Ho y se ak s á ají jedním z a che ypů
kul o ního mís a. Podobně mohou bý p o s ou nepomíji os
chápány skály a kameny, oda jako zú odňující elemen a symbol
ži o a, ale i os liny. Nebe a země se sjednocují e s omu, jenž se
z edá ze země, ale nejen p os o o ém smyslu, ale i p o ože os e,
je „ži ý“ a každým okem zno u opakuje p oces s oření. P o
Ob ázek 5 – Banskoš ia nická Kal á ie (zd oj: au o , 2014)
53
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
lokalizaci kul o ních s a eb byly zásadní z láš ní či ý azné
geomo ologické ú a y, nejčas ěji y ýšeniny, paho ky a ho y (Říp),
ale i okliny, p opas i či jeskyně (S a ý Jan pod Skalou). Jindy bý ala
u čující ege ační složka, s om, háj, les, jiných případech odní
ú a y, p ameny, jeze a, řeky a podobně. To pla í z elké čás i i p o
umisťo ání křesťanských ch ámů, ačkoli u nich je p imá ní no ý,
ducho ní pojem ch ámu
[28, s. 23nn]
.
Vys upo ání na ho y, nejen z náboženských, ale i jiných, o šem
nikoli u ili á ních, dů odů je doloženo již od an iky. Římský
spiso a el a his o ik Ti us Li ius
[29]
popisuje příběh
makedonského k ále Filippa V., k e ý během s ých álečných ažení
dos al chuť ys oupi na cholek ho y Haemus, p o ože ěřil obecně
ozšířenému mínění, že je možno od ud u idě Pon ické a zá o eň
Ad ia ické moře i řeku Dunaj i Alpy. Myslel, že pohled na y k aje bude
p o něho ýznamným podně em p o pláno ání álky s Římany
(XL, 21).
Po řídenní s as iplné ces ě do azil na chol. Po ses upu pak nic
z obecně ozšířeného mínění nepopřel,
ale spíše z oba y, aby en
zby ečný pochod ne y olal ješ ě ě ší posměch
(XL, 22). P á ě en o
příběh si p očí al, jak o om sám e e uje dopise Dionysio i di
Bo go San Sepolc o
[30, s. 19nn]
, o mnoho s ole í později F ancesco
Pe a ca (1304-1374), k e ý se jím inspi o án ozhodl ys oupa 26.
dubna 1336 na nej yšší ho u P o enci Mons Ven osus (Mon
Ven oux) blízko A ignonu, a o
eden oliko přáním u idě
neobyčejnou ýšku oho mís a. Mnoho le jsem na u o ces u pomýšlel
– píše Pe a ca – ždyť jsem, jak íš, žil é o k ajině od dě s í. Ta ho a
zdaleka ode šad pa ná je u éměř s ále na očích.
Ačkoli básník nebyl
pa ně eden es e ickým zalíbením a sympa iemi k ho ám, jedná se
o bezespo u ýjimečný čin. Na cholu se pak zaobí al přede ším
ilozo icko-náboženskými myšlenkami
[31]
, přes o přizná á, že zde
nejdří e zůs al s á jako s nulý, uch ácen nez yklým áním
zduchu a nespou aným pohledem
[30, s. 19nn][32]
. Na samém
cholu po é o e řel Augus ino a
Con essiones
a jeho z ak padl na
slo a:
A lidé podnikají ces y, aby se mohli di i i ho ským elikánům,
ob o ským lnám mořským, mohu nému oku řek, ši ému oceánu
a pohybům h ězd – sebe šak zanedbá ají
(VIII)
[33]
. Zahanben
poše ilos í a ma no a nos í celého podniku, k e ý náhle nímal
jako p oje jalo é z ěda os i a ouhy po zby ečném poznání, se pak
á il dolů a hned se pus il do psaní lis u.
Ma ia Lo e o
S a ý H ozňa o (dří e Kynšpe k) s a eálem Ma ia Lo e o leží éměř
na h anicích, asi 4 km jižně od Chebu, jehož je adminis a i ní
součás í. Ačkoli je pou ní k ajina zah nu a do pří odního pa ku
Český les, nebyla uše řena a chi ek onicky nek ali ní ýs a by
odinných domů blízkos i pašijo é ces y; cen ální čás a eálu
poží á pamá ko é och any.
Působení pou ního a eálu Ma ia Lo e o k ajině je díky poloze
a hmo o é g adaci s a ebního celku na chlíku éměř holého chu
mimořádné. Ikonické pohledy na pou ní a eál se o e í ají
i z německé s any, kde je y ořeno éž ýhledo é mís o. Působi ý
k ajinný kon ex dos ědčuje, jak ba okní umělci chápali k ajinu
jejím ducho ním ýznamu jako součás pos á ného děje
(sak alizace k ajiny), důmyslně ji zapojili do náboženského d ama u
a yužili její ůzno odos i e s řídání dojmů ak, jak o jezui é činili
s ne ídanou nádhe ou di adelních h ách – mezi k e ými
nechyběly h y pašijo é – plných zbožné poezie, s nimiž hned po
s ém příchodu do P ahy sklízeli nebý alý úspěch.
Spi i us agens
p o Ma ia Lo e o byl p o inciál chebské koleje Jan Jiří
Dassemann, k e ý na š í il oce 1660 při zpá eční ces ě z B na
ezidenci českok umlo ských jezui ů Římo ě a ozhodl se
ealizo a analogii římo ského pašijo ého ok uhu e z lněné
k ajině okolo S a ého H ozňa o a, lu e ánském k aji, jemuž dosud
domino al jen s ředo ěký h ad
[9, s. 109]
. A eál je eologickou
ýpo ědí epsanou do kamene a do k ajiny (
Doxologie in S ein
), k e á
akcen uje ři zásadní momen y dějin spásy. Lo e ánská kaple
up os řed ambi ů doplněná ma iánským cyklem nás ěnných maleb
odkazuje na příp a u spásy zosobněnou Pannou Ma ií, Ma kou
Ježíšo ou a Ma kou Cí k e, jež Naza e u přijala a chandělo o
z ěs o ání, že počne a po odí Syna Božího. D uhý momen je
54
www.k ajinasidlapama ky.cz
zhmo něný zas a eních pašijo é ces y nacházejících se e olné
k ajině – e si, polích, lese i údolí – přenášejících sem ze S a é
země mys é ium u pení Ježíše K is a
[34, s. 290]
. Mezi pašijo ými
ces ami Čechách jde spolu s jihočeským Římo em o nap os é
uniká y: opog a ické „kopie“ je uzalémského o iginálu, kde na
jedné s aně je Oli e ská ( éž Oli o á) ho a, po ok Ced on a na
d uhé Kal á ie (Golgo a) s Božím h obem
[35]
. Pou ník ozjímá nad
odčiněním lidských hříchů, k e é K is us s ým u pením pods oupil
a ím dal člo ěku naději na spásu, k e á se usku ečňuje cí k i
y ořené sesláním Ducha s a ého, což je ře í momen ,
akcen o aný kos elem s . Ducha
[34, s. 290][36, s. 3][37, s. 95]
.
V ba okním období se běžně pos á nos ěhlasných pou ních mís
šířila dokonalými či us ikálními kopiemi milos ných ob azů, soch
a celých s a eb, p o k e é dokonce bý ala ybí ána k ajina
s podobnou kon igu ací e énu, níž „o iginál“ s ál. To mělo
akcen o a jejich au en ici u, k e ou čas o dos ědčo ala i legenda
o ces ě zaklada ele nebo jím po ěřené osoby do s a ých mís ke
zjiš ění sp á ných ozmě ů
[38, s. 112]
.
V něk e ých případech h ála p o pos a ení pou ního kos ela
podobnos k ajiny ozhodující oli
[39, s. 44]
. Důleži é bylo
i napodobení zdálenos í a co nejpřesnějších ozes upů mezi
jedno li ými zas a eními (de ocionální kopie), aby měli pou níci
možnos absol o a Ježíšo u ces u, jako kdyby k áčeli s ním (
imi a io
Ch is i
)
[40, s. 20]
. Jan Jiří Dassemann případě Ma ia Lo e o získal
dle zaklada elské legendy od s ého pří ele Římě přesné plány
křížo é ces y Je uzalémě. Od aného s ředo ěku byly popisy,
ozmě y a zdálenos i jedno li ých zas a ení pašijo é (křížo é)
ces y známy z li e a u y, přičemž zejména od 16. s ole í neu uchá
zájmem o pod obné popisy mís spja ých s K is o ým ži o em. Ješ ě
55
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
18. s ole í se knihách o křížo é ces ě obje ují poč y k oků od
Pilá o a domu jakož o mís a ýchodiska křížo é ces y. Sice p o
s a ší Římo se nedocho al písemný doklad ako ého zd oje, zápis
ze S a ého H ozňa o a, k e ý byl Římo em přímo inspi o án, se již
hlásí ke knize del ského kněze Ch is iana an Ad ichema (1533–
1585)
Thea um Te ae Sanc ae e Biblica um His o ia um
, Čechách
dobře známé a dokonce ydané Danielem Adamem z Velesla ína
češ ině (1592)
[41]
.
V případě S a ého H ozňa o a měla ces a 29 zas a ení e 23
objek ech a s ejně jako Římo ě začínala Kaplí loučení
[34, s.
370nn]
. Vě šinou jde o elké ýklenko é kaple o e řené k jihu
o ýšce pě me ů, plas iky nich umís ěné ch ánil dře ěný laťko ý
plo . Ces a začínala č yři kilome y jihojiho ýchodně od Chebu, 350
me ů za sí Podh ad, dnes za openou Jesenickou přeh adou.
Pok ačo ala po silnici kolem (zaniklého) Če eného mlýna smě em
k jiho ýchodu na Kozly, kde se os ře s očila k západu k zas a ením
II a III–IV a dále po h aně lesního s ázu (Oli o á ho a), načež p udce
klesla k jihu kolem zas a ení V na h áz ybníka Březáku ěsné
blízkos i řeky Od a y. Pok ačo ání ni ou Mohelenského po oka
bylo příhodné p o zas a ení VI, kdy Ježíše lečou po okem Ced on.
Od ud asa opě s oupá na le obřežní e asu nad hluboce
zaříznu ou čás údolí, na níž pak od zas a ení VII pok ačují další
hus ém sledu. Jde o nejpůsobi ější čás ces y, nabízející pohledy
jak na es údolí, ak na dominan u h adu i zdálené lo e y.
Jihozápadně od h adu následuje p udký ses up ú ozo ou ces ou do
údolí, p ůchod sí a Je uzalémskou b anou a opě s oupání do
blízkos i lo e y, kde je nej ě ší koncen ace zas a ení. Jiho ýchodně
od lo e y pak ces a končí ses upem ke kapli Božího h obu. Celko á
délka pů odní asy činí necelých šes kilome ů. Ces a z Chebu
če ně modli eb u jedno li ých zas a ení ala kolem d ou a půl
hodiny. Pou níci sem o šem směřo ali i z Ba o ska a Saska.
Jedno li á zas a ení doplňo aly dře ěné a kamenné sochy ži o ní
elikos i, umísťo ané buď do in e ié u kaplí, nebo do okolní k ajiny.
V kaplích se ješ ě na začá ku 20. s ole í nacházelo celkem 127
pře ážně dře ěných zlacených soch s nápiso ými deskami
znázo ňujících biblický příběh
[42, s. 113n]
. Před kaplí Božího h obu
byla založena zah ada, do níž byly zasazeny sochy předs a ující
ýje
Noli me ange e
(Nedo ýkej se mě), a aké do nejbližšího okolí
byly umís ěny další kamenné polych omo ané sochy.
A eál Ma ia Lo e o, nacházející se blízkos i s á ních h anic, značně
u pěl p ůběhu minulého s ole í. Již při nále u na Cheb oce 1944
byla silně poškozena kaple III–IV. Po odsunu německého
oby a els a le ech 1945–1946 zcela skončil ži o pou ního mís a
oce 1951, kdy se zde sloužila poslední mše s a á. Pak bylo celé
území uza řeno jako součás h aničního pásma. V oce 1952
yhořela z onice lo e y a byla zbořena edle s ojící budo a školy
(pos a ená oce 1668, oce 1833 nah azená ě ší). Následo ala
dlouhodobá de as ace spojená s ozk adením mobiliáře. Z lo e y se
s ala zřícenina, mnoho kaplí pašijo é ces y bylo zbořeno, os a ní
ponechány s ému osudu. Z 23 kaplí jich 12 zaniklo. V oce 1985 se
dokonce začalo jedna o upuš ění od pamá ko é och any lo e y,
k čemuž nakonec naš ěs í nedošlo
[42, s. 109]
. P os o p ního
zas a ení u zaniklého Podh adu byl na íc zapla en Jesenickou
přeh adou.
Ob ázek 8 – Ma ia Lo e o (zd oj: au o , 2022)
56