scieee Open visual document viewer

Putování a vystupování na horu jako symbol

Kupka, Jiří

Abstract

Putování je jevem doloženým u většiny náboženství. Starobylá poutní tradice je zdokumentována i na stránkách Starého Zákona (každoroční pouť do Jeruzaléma). Pouť se proto již od počátku stala i fenoménem křesťanství (pouť na místa spjatá s životem Ježíše Krista). Jde totiž o obecně lidský zjev a výmluvný symbol. V pouti nejde jen o cíl, ale i vlastní cestu. Nesnáze cesty (hlad, žízeň, nepřátelé) připomínají, že spásy se nedosáhne pasivitou, zkouška prohlubuje víru (putování Izraelitů na poušti). Církev sama sebe chápe jako putující ke spáse, která je dosud věcí budoucnosti (už a ještě ne). Poutě, zejména barokní, jsou spjaty i s architektonickými a uměleckými úpravami krajiny, komponovanými cestami a posvátnými horami, které pomáhaly poutníků prožít co nejhlouběji vlastní putování. Z dochovaných poutních cest lze uvést jako příklad Svatováclavskou cestu z Prahy do Staré Boleslavi, cestu od Lorety v Praze do Lorety v Hájku, cestu z Prahy či z Březnice na Svatou Horu nad Příbramí. Specifické jsou i křížové a pašijové cesty. Příkladem Kalvárie typu „mapa“, která je topografickou kopií křížové cesty v Jeruzalémě, je poutní areál v Římově či ve Starém Hrozňatově. Pouť může mít i podobu výstupu na horu. Výstup spojený s překonáváním potíží je výmluvným symbolem „vystupování do svatyně“ (vystupování do nebeského Jeruzaléma). Nejslavnějšími horami jsou Svaté hory (Sacri monti) Piemontu a Lombardie. Krásným příkladem Kalvárie typu „hora“ je Banskoštiavnická kalvárie. Příspěvek se následně podrobněji věnuje Starému Hrozňatovu, který byl analyzován v rámci projektu NAKI II i v rámci katedrového krajinářského workshopu v roce 2022.

Full text

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 PUTOVÁNÍ A VYSTUPOVÁNÍ NA HORU JAKO SYMBOL PILGRIMAGE AND ASCENDING THE MOUNTAIN AS A SYMBOL Kupka Jiří Klíčo á slo a: His o ická kul u ní k ajina; pou ní k ajina; kompono aná k ajina ; p ou nic í ; pou ní ces y; pašijo é ces y; s a é ho y p o . Ing. a ch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D. j i i.kupka@ s .c u .cz Depa men o U ban Design, Town and Regional Planning Facul y o Ci il Enginee ing Czech Technical Uni e si y in P ague Tháku o a 7/2077, 166 29 P aha 6, Czech Republic The au ho is an a chi ec , u ban planne , p o essionally and p edagogically engaged in he issues o his o ical cul u al landscape, landscape cha ac e assessmen , monumen conse a ion and na u e and landscape p o ec ion. He has p a icipa ed in ou NAKI g an s dealing wi h cul u al landscapes. He is head o he Depa men o U ban Design, Town and Regional Planning a he CTU in P ague. He also eaches a he Facul y o En i onmen al Sciences, Czech Uni e si y o Li e Sciences P ague. Abs ak : Pu o ání je je em doloženým u ě šiny nábožens í. S a obylá pou n í adice je zdokumen o ána i na s ánkách S a ého Zákona (každo očn í p ouť do Je uzaléma). Pouť se p o o již od počá ku s ala i enoménem křesťans í (pouť na mís a spja á s ži o em Ježíše K is a). Jde o iž o obecně lidský zje a ýmlu ný symbol. V pou i nejde jen o cíl, ale i las ní ces u. Nesnáze ces y (hlad, žízeň, nepřá elé) připomínají, že spásy se nedosáhne pasi i ou, zkouška p ohlubuje í u (pu o án í Iz aeli ů na pouš i). Cí ke sama sebe chápe jako pu ující ke spáse, k e á je dosud ěcí budoucnos i (už a ješ ě ne). Pou ě , zejména ba okní, j sou spja y i s a chi ek onickými a uměleckými úp a ami k ajiny, kompono anými ces ami a pos á nými ho ami, k e é pomáhal y p ou níků p oží co nejhlouběji las ní pu o ání. Z docho aných p ou ních ces lze u és jako příklad S a o ácla skou ces u z P ahy do S a é Bolesla i, ces u od Lo e y P aze do Lo e y Hájku, ces u z P ah y či z Březnice na S a ou Ho u nad Příb amí. Speci ické jsou i křížo é a pašijo é ces y. Příkladem Kal á ie ypu „mapa“, k e á je opog a ickou kopií křížo é ces y Je uzalémě, je pou ní a eál Římo ě či e S a ém H ozňa o ě. Pouť může mí i podobu ýs upu na ho u. Výs up spojený s překoná áním po íží je ýmlu ným symbolem „ ys upo ání do s a yně“ ( ys upo ání do nebeského Je uzaléma). Nejsla nějšími ho ami jsou S a é ho y (Sac i mon i) Piemon u a Lomba die. K ásným příkladem Kal á ie ypu „ho a“ je Banskoš ia nická kal á ie. Příspě ek se následně p od obněji ěnuje S a ému H ozňa o u, k e ý byl analyzo án ámci p ojek u NAKI II i ámci ka ed o ého k ajinářského wo kshopu oce 2022. Recenze | Re iew p o . Ing. a ch. Ing. Zuzana Peško á, Ph.D. doc. Ing. a ch. I an Vo el, CSc. 48 www.k ajinasidlapama ky.cz Ú od V současné době lze odbo né eřejnos i sledo a alý zájem o éma his o ické kul u ní k ajiny, a o možná i zhledem k jejímu aku nímu oh ožení (s upňující se lak na ýs a bu OZE, VRT, dálnic, subu banizace, pe i e izace a d.). 1 Řada p aco išť dlouhodobě řeší če né ýzkumné p ojek y spja é s ou o p oblema ikou, což je od oku 2012 podpo o áno p og amem na podpo u apliko aného ýzkumu oblas i ná odní a kul u ní iden i y (NAKI). Předpokladem a p ním k okem k jakékoli och aně a péči je o šem pojmeno ání hodno , k e é jsou pří omny, jejich uznání a ocenění a zjiš ění, k e é je y mají bý předmě em péče a och any [1, s. 131] . V podmínkách ČR je ýsledkem zmiňo aného úsilí řada obsáhlých a cenných p ací. P o docílení y áženos i a šes annos i iden i ikaci a posuzo ání k ajinných hodno znikla ámci p ojek u NAKI II 2 me odika Typologie his o ické kul u ní k ajiny ČR [2] . Ta o ypologie je na ozdíl od předchozích, k e é pře ážně ycházejí z pří odní složky k ajiny (geomo ologie, yuži í), zaměřená na u čo ání ypů k ajiny zá islos i na kul u ně his o ických hodno ách. Tím oz íjí dosud chybějícím de ailu ná odní nás oje přispí ající k naplňo ání Úmlu y Rady E opy o k ajině , ke k e é se ČR přihlásila a k e ou implemen o ala do s é legisla i y. 3 Cílem me odiky je y oření ná odní ypologie his o ické kul u ní k ajiny na základě ří základních ka ego ií kul u ní k ajiny de ino aných Výbo em p o s ě o é dědic í, j. k ajin kompono aných, o ganicky y inu ých ( elik ních a kon inuálních) a asocia i ních, 4 k e é se uží ají eo ii a p axi pamá ko é péče již s anda dně [3, s. 48] . V ámci ypu kompono ané k ajiny byl ymezen i pod yp č. 5 K ajina pou ních mís , což je k ajina spojená s p oží áním náboženské í y, a o o mou pou í a obřadů. Umělecké z á nění k ajiny bylo případě pou ní k ajiny zejména p os ředkem dosažení ducho ního p oži ku [2, s. 45] . Příspě ek se zabý á pou ní k ajinou a pou nic ím nejen jako podně em a příčinou zniku oho o ypu kompono ané k ajiny, ale jako kul u ně-his o ickým a spi i uálním enoménem, jehož ýznam přesahuje pouze čas ok á popiso aný a zp aco á aný enomén ba okního pou nic í a jeho k ajinářského od azu [4] . Cíl Cílem příspě ku je p ní řadě na základě li e a u y a dokumen ů předs a i enomén pu o ání jakož o šeobecně lidskou po řebu a ýmlu ný symbol p omlou ající i do současnos i. V d uhé řadě pak, ycházeje z ýsledků analýz p o áděných ámci p ojek u NAKI II a ámci k ajinářského wo shopu Ka ed y u banismu a územního pláno ání FS ČVUT, poukáza na méně známé pou ní mís o S a ý H ozňa o , jehož osud e 20. s ole í od áží osudy našeho poh aničí a jehož éměř „záz ačné“ zno uz ození je symbolem naděje do budoucnos i. Tex na azuje na au o o u igo ózní p áci obhájenou na KTF UK oce 2010 a na další publiko ané p áce. Pu o ání Náboženská pouť, k e ou ozumíme pu o ání se zbožným úmyslem na pamá né a pos á né mís o jako ke z láš nímu zd oji milos i, je známá mnoha nábožens ích od nejs a ších dob. Již Řeko é konali ces y k pos á ným mís ům. S a ý zákon dos ědčuje mnohok á hodno u pu o ání na s a á mís a. Bylo adicí, že Iz aeli a šel na Ob ázek 1 – Čes ická Kal á ie. Řada pou ních mís předs a uje uniká ní spojení a chi ek u y a působi ého k ajinného ámce. Tako á mís a nikdy nejsou mís y, k e á si člo ěk ybí á, jen je odhaluje [28] (zd oj: au o , 2004) 49 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 pouť do měs a, kde se ucho á ala a cha úmlu y, nebo že na š í il s a yni Be elu či s a yni Šílu, jež byla s ědkem yslyšení modli by Anny, Samuelo y ma ky. Také Ježíš pu o al s Ma ií a Jose em do s a ého měs a Je uzaléma. Náboženské pou ě jsou cha ak e is ickým enoménem i křesťanské zbožnos i již od nejs a ších dob. Z láš ní mís o his o ii zaujímají z . husi ské pou ě na ho y, k e é byly inspi o ány escha ologickými předpo ěďmi [5, s. 122] . Člo ěk pu ující s ě em, mířící do nebeského Je uzaléma, pa ří k adičním ob azům křesťana. Pouť odpo ídá si uaci člo ěka, k e ý ád popisuje s ůj ži o jako ces u. Od na ození až po sm p oží á každý las ní si uaci pu ujícího člo ěka ( homo ia o ). Již samo „ ys upo ání“ do s a yně naplňuje nepopi a elná spi i uali a, jis á askeze, předob az „ ys upo ání do nebeského Je uzaléma “, ú ěk ze s ě a ( uga mundi ), s esk po nebi spojený se s eskem po „jiném“ lidském souži í [6, s. 1171] . Pu o ání p ních křesťanů směřo alo na pos á ná mís a spja á s pozemským ži o em Ježíše K is a (Be lém, Naza e , Je uzalém), Panny Ma ie (E ez) a aké k h obům a os a kům apoš olů či mučedníků (Řím, San iago de Compos ela, Ba i, Tou s) [7, s. 24][8, s. 24–27] . Ve s ředo ěku se pak k omě úc y k andělům (Mon -Sain - Michel), elik iím a záz ačným hos iím silně ozšířil ma iánský kul a pou ě k milos ným ob azům a sochám. Na ozdíl od s ředo ěkých pou í byly ba oku upřednos ňo ány přede ším k a ší asy, jež bylo možno pěšky z ládnou během jednoho dne, případně několika málo dnů. Již aném a cholném s ředo ěku se u nás obje ují lokální pou ní mís a (Kájo , Chlum s . Máří nebo Sáza a). V každém k aji se pos upně us alují pou nické asy, opa řo ané dop o odnou a chi ek u ou [9, s. 113] . Nejs a ší pou ní asy českých zemích mohou pocháze z 12. a 13. s ole í [10, s. 139] . Češ í pou níci pu o ali čas o i za h anice k álo s í (Ma iazell, Paso , Al ö ing či Neuki chen beim Heiligen Blu ), ba o š í a akouš í pou níci zase hojně přicházeli na pou ní mís a, k e ými bylo p o káno celé poh aničí [11, s. 192] . Období 17. a 18. s ole í přineslo ozk ě řady s a ších pou ních mís i znik mnoha dalších, někdy na azujících na s a ý předhusi ský kul , ale aké zcela no ých lokali . Z é o doby u nás pochází nej íce pou ních kos elů a kaplí, u k e ých nebylo neob yklé, že u nich sídlil pous e ník, k e ý byl zá o eň och áncem ako ého mís a. Význam pou ě yjadřuje bula papeže s . Jana Pa la II., k e ou se yhlašuje Velké jubileum oku 2000: „ Pouť byla ždy ýznamnou ch ílí ži o ě ěřících a ůzných dobách nabý ala ůzných kul u ních ý azů. Připomíná osobní pu o ání ěřícího po s opách Vykupi ele: je c ičením účinné askeze, pokáním za lidské slabos i, s álou bdělos í nad las ní křehkos í, ni řní příp a ou na obno u s dce. Sk ze bdění, půs a modli bu pou ník pos upuje po ces ě křesťanské dokonalos i a za pomoci Boží milos i se snaží dojí ‚k mužné z alos i, k onomu ěku, kdy se na nás usku eční K is o a plnos ‘ (E 4,13). “ [12] U nás pla í za nejsla nější é u pou nic í doba ba okní, spojená s eka olizací, p o k e ou y ořily předpoklady poli ické událos i poběloho ského období. Naplnění se pos upně dočkala usnesení T iden ského koncilu (1545–1563) o s á os ech, pas o aci a o kul u Panny Ma ie, s ě ců, jejich elik iích a ob azech ( De In oca ione, ene a ione, Reliquiis Sanc o um, sac is imaginibus ). Dokonce se ho oří o ekonk is ě Čech jako ducho ní obno ě no é S a é země po ušené předchozím období he e iky [11, s. 179][13, s. 15] . Ob ázek 2 – Pods p u S akonic. A chi ek onicky up a ený p amen či s udánka p a ří k adičním součás em pou ních mís (zd oj: au o , 2010) 50 www.k ajinasidlapama ky.cz Obno ená úc a s a ých, í a účinnos jejich přímlu y, í a očis ec a zejména ma iánská úc a se elmi p oje ily lido ém kul u, e ýzdobě ba okních sak álních p os o a následně i p oměně české k ajiny. S ale á adice náboženského ži o a lidu p os oupená ba okní zbožnos í a í ou záz ačné p opojení a zájemné p os upo ání sak álního a p o ánního, snaha po poznání Boha sk ze en o s ě ( zes upo a k Bohu po s upních ěcí s ořených, pe scalas e um c ea a um ), p oje ující se umělecké oblas i mimo jiné aké boha os í o em a ducho ním obsahem plným napě í, zasahuje celou k ajinu a ý azně ji sak alizuje [14, s. 90] . Pou ní mís a expono aných polohách odkazují na s ole í „ yzd iho ání“ české k ajiny k nebi. Silná dominan a p os upuje s ou mocí okolí, „sbí á ho“ a z ahuje ho k sobě, oz huje ho pod nebem [15, s. 254] . Z ýšená pop á ka po pou ních mís ech sou isí nejen s dobou eka olizace (i jako eakce na p o es an ské ob azobo ec í), neboť pou ě bezespo u upe ňují poci sounáleži os i s cí k í, ale i s neklidnou dobou álek, hladu a mo o ých epidemií (laby in s ě a), kdy h ozná nejis o a a očeká ání no ých a no ých poh om y olá aly lidech po řebu zachy i se nějak pe něji Boží uky. Tomu ycházely an opomo ní p ky ba okního ka olicismu s říc [16, s. 138] . Přes ědčení, že u či ém přesně ymezeném p os o u se Boží pří omnos p oje uje silněji než jinde, pa ří k podmiňujícím ak o ům exis ence pou ního mís a, k e é je snad nej las nější podobou pos á na, mís em se kání nebe se zemí [17, s. 5] . Pou ě se začaly s á a důleži ou součás í ducho ního ži o a každého ka olického křesťana, ozmnožo aly zbožnos , neboť na pos á ných mís ech se ěřící lid cí il „blíže nebi“, če pal ú ěchu, ados i sílu a příklad d uhých pou níků po zbuzo al ke zbožnos i. Ty o pou ě byly ob ykle spojeny s p omlu ami kaza elů a s přijímáním s á os í [15, s. 155nn] . Ba okní pou ě byly milo ány nejen p o s ůj náboženský, ducho ní, ale i sociální a kul u ní áz. Byly jakýmsi d uhem zbožné u is iky, příleži os í, aby se poddaný lid podí al se zpě em, za z uků hudby a s lajícími p apo y za obzo s ého bydliš ě, zapomněl na s é s a os i a duše ně pookřál. Venko ský člo ěk připou aný k půdě měl ak jedinečnou možnos pozna jiné k aje, jiné lidi. Pou ě na pos á ná mís a se konaly jako pou ě p osebné i jako pou ě kající, neboť ob íže na ako é ces ě spojené s mnoha oběťmi a sebezapí áním byly zá o eň sku kem kajícím a pokáním [19, s. 9] [8, s. 56nn] . P og am pou ě ořila řada ce emonií, pobožnos í a písní u čených p o ůzné příleži os i při ces ě i na pou ním mís ě samém. V p ů odu byly nošeny sochy, kříže a ko ouh e. Někdy se šlo i několik dnů pěšky a lidé přinášeli značné osobní obě i, například i ím, že období nu ných zemědělských p ací, na nichž mnohdy záležela jejich exis ence, opouš ěli na několik dnů s é domo y. Osudy pou ních mís se pos upně ýznamně p opojo aly s ži o em okolních sí, měs a měs eček. Vedle p os ého a jis ě elmi důleži ého pozná ání přinášelo s sebou pou nic í aké hospodářský ozk ě mís , k e á byla cílem pou í, edlo k budo ání pou ních s ezek a špi álů i hos inců podél ěch o ces [11, s. 193] . Při zájezdních hos incích znikaly kaple ke zbožnému ozjímání pou níků. Exis ence pou í dala zniknou nádhe ným alejím s omů, adiálně se sbíhajícím k pou nímu mís u a ch ánícím pou níky před Ob ázek 3 – Římo . Kal á ie ypu „mapa“ předs a uje opog a ickou kopii J e uzaléma (zd oj: au o , 2013) 51 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 nepřízní počasí. Ba okní pou ě se edy ne epsaly do české k ajiny jen las ním pou ním mís em, ale řadou dalších dop o odných objek ů a pou ních ces , k e é křižo aly k ajinu. Pa ří ke kul u nímu dědic í, k naší ná odní iden i ě a k ýznamným hodno ám kul u ní a his o ické cha ak e is iky k ajiny. Pou ní mís o náleží k nej ypič ějším p oje ům úkazu, k e ému se adičně říká genius loci, z láš ní kouzlo a osobi os mís a [17, s. 5] . Záz ačná ene gie pou ních mís ždy y olá ala kon o e ze, byla e čem k i iky ze s any e o mačních i os ícenských in elek uálů. Odlišné nímání záz aků době ba okní, ba okní „men ali a ci li os i ůči záz aku“ je ěžko pochopi elné p izma em in elek uální, acionální, mode ní doby [19, s. 71] . K i ické hlasy ůči pou ím se obje ují již období pozdní an iky, cholí pak období e o mace. S od oláním na Písmo odmí ali e o má oři uc í ání s a ých a zapo ídali pou ě oblas ech, k e é se k e o maci připojily. V kon esně nejedno ných oblas ech p o o nabý aly pou ě po ahy jakéhosi yznání í y (přihlášení se ke s é kon esi) [8, s. 37] . Ale nejen p o es an ský ikonoklasmus, ale aké „mode ní“ ka olič í mysli elé se od doby os ícens í k pu o ání na pos á ná mís a a k úc ě p okazo ané „milos ným“ ob azům a sochám s a ěli a leckdy s a í k i icky či eze o aně. Podle k i iků není kul ob azů apoš olským dědic ím a p ním křesťanům nebylo nic ak odpo ného jako modloslužba jakékoli podobě [20, s. 25] . Soudobé dokumen y cí k e se k ys a o ání ob azů a dalších uměleckých předmě ů s a í pomě ně acionálně, lumíce ex émní pos oje na obou s anách. Jak šak zdů azňuje II. a ikánský koncil, je řeba zacho a mí u poč u a hodné uspořádání, aby ne zbuzo aly lidu nemilý údi nebo ne edly k nezd a é zbožnos i [21] . Na oba ex émy upozo ňuje už Pius XII., k e ý na jedné s aně odmí á snahy ods aňo a pod záminkou ná a u k p o ním dobám z kos elů pos á né ob azy, na d uhé s aně šak ká á ys a o ání a uc í ání mnoha soch, ob azů a os a ků, jež ydá á nábožens í posměch a zmenšuje ážnos bohopoc y [22] . Za ímco p ních le ech po koncilu pře ládala při yba o ání kos elů ob azy elká zd ženli os , někdy spojená i s u či ým ikonoklasmem působícím nenah adi elné z á y kul u ních hodno , lze během posledních le pozo o a jis ou enesanci ob azů. Uc í ání s a ých ob azů edy náleží k při ozenos i ka olické zbožnos i, o čemž s ědčí eliké umělecké boha s í kos elech a na pou ních mís ech, na jehož y oření měla čas o podíl lido á zbožnos [23] . Úc a p okazo aná ob azu o iž pa ří omu, koho ob az předs a uje [24] . Kul o ní úkony se neob acejí k ob azům jako ako ým, nýb ž ke zpodobení ěleného Slo a [25] . Čes zdá aná ob azům je „zbožná úc a“ a nikoli klanění, k e é přísluší jen Bohu [26] . Cí ke ak nadále podpo uje z yk umísťo a kos elech s a é ob azy ěřícím k uc í ání. Výs up na ho u Ješ ě ýmlu nějším symbolem ducho ního pu o ání je ýs up na ho u, což e lek uje i nejsla nější spi i uální dílo mys ika s . Jana od Kříže Výs up na Ho u Ka mel. I ámci pou ních mís se yp o ilo ala z . Kal á ie ypu „ho a“, jejíž příkladem může bý Banskoš ia nická kal á ie na Slo ensku. Ob ázek 4 – Malá S a á Ho a. Zas á ka pou níků na pou ní ces ě z P ahy na S a ou Ho u (zd oj: au o , 2010) 52 www.k ajinasidlapama ky.cz V adičních společens ích jsou kosmické ú o ně – pods ě í, země a nebe – p opojeny. Spojení je yjadřo áno ob azem axis mundi , k e á spojuje a zá o eň podpí á nebe i zemi. Okolo é o osy se ozkládá s ě , osa se nachází „up os řed“, na „pupku země“, je s ředem s ě a. Pos á né mís o oří zlom homogenním p os o u, en o zlom je symbolizo án o o em, k e ým lze přecháze z jedné oblas i do d uhé. Jedním z če ných ob azů je kosmická ho a, k e á yjadřuje spojení mezi nebem a zemí. Ho a náleží „zemi“, ale z edá se k nebi. Je „ ysoká“, blízká nebi, je mís em se kání obou elemen ů. P o o byly ho y po ažo ány za „cen a“ jimiž p ochází axis mundi [27, s. 28nn, s. 45n] , mís a u ni ř šeobsáhlé k ajiny, nichž se yje uje s uk u a by í, jež slouží jako objek y o ien ace a iden i ikace člo ěka. Tako á mís a nikdy nejsou mís y, k e á si člo ěk ybí á, jen je odhaluje. Pos á né mís o se člo ěku ím či oním způsobem samo zje uje. Ho y se ak s á ají jedním z a che ypů kul o ního mís a. Podobně mohou bý p o s ou nepomíji os chápány skály a kameny, oda jako zú odňující elemen a symbol ži o a, ale i os liny. Nebe a země se sjednocují e s omu, jenž se z edá ze země, ale nejen p os o o ém smyslu, ale i p o ože os e, je „ži ý“ a každým okem zno u opakuje p oces s oření. P o Ob ázek 5 – Banskoš ia nická Kal á ie (zd oj: au o , 2014) 53 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 lokalizaci kul o ních s a eb byly zásadní z láš ní či ý azné geomo ologické ú a y, nejčas ěji y ýšeniny, paho ky a ho y (Říp), ale i okliny, p opas i či jeskyně (S a ý Jan pod Skalou). Jindy bý ala u čující ege ační složka, s om, háj, les, jiných případech odní ú a y, p ameny, jeze a, řeky a podobně. To pla í z elké čás i i p o umisťo ání křesťanských ch ámů, ačkoli u nich je p imá ní no ý, ducho ní pojem ch ámu [28, s. 23nn] . Vys upo ání na ho y, nejen z náboženských, ale i jiných, o šem nikoli u ili á ních, dů odů je doloženo již od an iky. Římský spiso a el a his o ik Ti us Li ius [29] popisuje příběh makedonského k ále Filippa V., k e ý během s ých álečných ažení dos al chuť ys oupi na cholek ho y Haemus, p o ože ěřil obecně ozšířenému mínění, že je možno od ud u idě Pon ické a zá o eň Ad ia ické moře i řeku Dunaj i Alpy. Myslel, že pohled na y k aje bude p o něho ýznamným podně em p o pláno ání álky s Římany (XL, 21). Po řídenní s as iplné ces ě do azil na chol. Po ses upu pak nic z obecně ozšířeného mínění nepopřel, ale spíše z oba y, aby en zby ečný pochod ne y olal ješ ě ě ší posměch (XL, 22). P á ě en o příběh si p očí al, jak o om sám e e uje dopise Dionysio i di Bo go San Sepolc o [30, s. 19nn] , o mnoho s ole í později F ancesco Pe a ca (1304-1374), k e ý se jím inspi o án ozhodl ys oupa 26. dubna 1336 na nej yšší ho u P o enci Mons Ven osus (Mon Ven oux) blízko A ignonu, a o eden oliko přáním u idě neobyčejnou ýšku oho mís a. Mnoho le jsem na u o ces u pomýšlel – píše Pe a ca – ždyť jsem, jak íš, žil é o k ajině od dě s í. Ta ho a zdaleka ode šad pa ná je u éměř s ále na očích. Ačkoli básník nebyl pa ně eden es e ickým zalíbením a sympa iemi k ho ám, jedná se o bezespo u ýjimečný čin. Na cholu se pak zaobí al přede ším ilozo icko-náboženskými myšlenkami [31] , přes o přizná á, že zde nejdří e zůs al s á jako s nulý, uch ácen nez yklým áním zduchu a nespou aným pohledem [30, s. 19nn][32] . Na samém cholu po é o e řel Augus ino a Con essiones a jeho z ak padl na slo a: A lidé podnikají ces y, aby se mohli di i i ho ským elikánům, ob o ským lnám mořským, mohu nému oku řek, ši ému oceánu a pohybům h ězd – sebe šak zanedbá ají (VIII) [33] . Zahanben poše ilos í a ma no a nos í celého podniku, k e ý náhle nímal jako p oje jalo é z ěda os i a ouhy po zby ečném poznání, se pak á il dolů a hned se pus il do psaní lis u. Ma ia Lo e o S a ý H ozňa o (dří e Kynšpe k) s a eálem Ma ia Lo e o leží éměř na h anicích, asi 4 km jižně od Chebu, jehož je adminis a i ní součás í. Ačkoli je pou ní k ajina zah nu a do pří odního pa ku Český les, nebyla uše řena a chi ek onicky nek ali ní ýs a by odinných domů blízkos i pašijo é ces y; cen ální čás a eálu poží á pamá ko é och any. Působení pou ního a eálu Ma ia Lo e o k ajině je díky poloze a hmo o é g adaci s a ebního celku na chlíku éměř holého chu mimořádné. Ikonické pohledy na pou ní a eál se o e í ají i z německé s any, kde je y ořeno éž ýhledo é mís o. Působi ý k ajinný kon ex dos ědčuje, jak ba okní umělci chápali k ajinu jejím ducho ním ýznamu jako součás pos á ného děje (sak alizace k ajiny), důmyslně ji zapojili do náboženského d ama u a yužili její ůzno odos i e s řídání dojmů ak, jak o jezui é činili s ne ídanou nádhe ou di adelních h ách – mezi k e ými nechyběly h y pašijo é – plných zbožné poezie, s nimiž hned po s ém příchodu do P ahy sklízeli nebý alý úspěch. Spi i us agens p o Ma ia Lo e o byl p o inciál chebské koleje Jan Jiří Dassemann, k e ý na š í il oce 1660 při zpá eční ces ě z B na ezidenci českok umlo ských jezui ů Římo ě a ozhodl se ealizo a analogii římo ského pašijo ého ok uhu e z lněné k ajině okolo S a ého H ozňa o a, lu e ánském k aji, jemuž dosud domino al jen s ředo ěký h ad [9, s. 109] . A eál je eologickou ýpo ědí epsanou do kamene a do k ajiny ( Doxologie in S ein ), k e á akcen uje ři zásadní momen y dějin spásy. Lo e ánská kaple up os řed ambi ů doplněná ma iánským cyklem nás ěnných maleb odkazuje na příp a u spásy zosobněnou Pannou Ma ií, Ma kou Ježíšo ou a Ma kou Cí k e, jež Naza e u přijala a chandělo o z ěs o ání, že počne a po odí Syna Božího. D uhý momen je 54 www.k ajinasidlapama ky.cz zhmo něný zas a eních pašijo é ces y nacházejících se e olné k ajině – e si, polích, lese i údolí – přenášejících sem ze S a é země mys é ium u pení Ježíše K is a [34, s. 290] . Mezi pašijo ými ces ami Čechách jde spolu s jihočeským Římo em o nap os é uniká y: opog a ické „kopie“ je uzalémského o iginálu, kde na jedné s aně je Oli e ská ( éž Oli o á) ho a, po ok Ced on a na d uhé Kal á ie (Golgo a) s Božím h obem [35] . Pou ník ozjímá nad odčiněním lidských hříchů, k e é K is us s ým u pením pods oupil a ím dal člo ěku naději na spásu, k e á se usku ečňuje cí k i y ořené sesláním Ducha s a ého, což je ře í momen , akcen o aný kos elem s . Ducha [34, s. 290][36, s. 3][37, s. 95] . V ba okním období se běžně pos á nos ěhlasných pou ních mís šířila dokonalými či us ikálními kopiemi milos ných ob azů, soch a celých s a eb, p o k e é dokonce bý ala ybí ána k ajina s podobnou kon igu ací e énu, níž „o iginál“ s ál. To mělo akcen o a jejich au en ici u, k e ou čas o dos ědčo ala i legenda o ces ě zaklada ele nebo jím po ěřené osoby do s a ých mís ke zjiš ění sp á ných ozmě ů [38, s. 112] . V něk e ých případech h ála p o pos a ení pou ního kos ela podobnos k ajiny ozhodující oli [39, s. 44] . Důleži é bylo i napodobení zdálenos í a co nejpřesnějších ozes upů mezi jedno li ými zas a eními (de ocionální kopie), aby měli pou níci možnos absol o a Ježíšo u ces u, jako kdyby k áčeli s ním ( imi a io Ch is i ) [40, s. 20] . Jan Jiří Dassemann případě Ma ia Lo e o získal dle zaklada elské legendy od s ého pří ele Římě přesné plány křížo é ces y Je uzalémě. Od aného s ředo ěku byly popisy, ozmě y a zdálenos i jedno li ých zas a ení pašijo é (křížo é) ces y známy z li e a u y, přičemž zejména od 16. s ole í neu uchá zájmem o pod obné popisy mís spja ých s K is o ým ži o em. Ješ ě 55 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 18. s ole í se knihách o křížo é ces ě obje ují poč y k oků od Pilá o a domu jakož o mís a ýchodiska křížo é ces y. Sice p o s a ší Římo se nedocho al písemný doklad ako ého zd oje, zápis ze S a ého H ozňa o a, k e ý byl Římo em přímo inspi o án, se již hlásí ke knize del ského kněze Ch is iana an Ad ichema (1533– 1585) Thea um Te ae Sanc ae e Biblica um His o ia um , Čechách dobře známé a dokonce ydané Danielem Adamem z Velesla ína češ ině (1592) [41] . V případě S a ého H ozňa o a měla ces a 29 zas a ení e 23 objek ech a s ejně jako Římo ě začínala Kaplí loučení [34, s. 370nn] . Vě šinou jde o elké ýklenko é kaple o e řené k jihu o ýšce pě me ů, plas iky nich umís ěné ch ánil dře ěný laťko ý plo . Ces a začínala č yři kilome y jihojiho ýchodně od Chebu, 350 me ů za sí Podh ad, dnes za openou Jesenickou přeh adou. Pok ačo ala po silnici kolem (zaniklého) Če eného mlýna smě em k jiho ýchodu na Kozly, kde se os ře s očila k západu k zas a ením II a III–IV a dále po h aně lesního s ázu (Oli o á ho a), načež p udce klesla k jihu kolem zas a ení V na h áz ybníka Březáku ěsné blízkos i řeky Od a y. Pok ačo ání ni ou Mohelenského po oka bylo příhodné p o zas a ení VI, kdy Ježíše lečou po okem Ced on. Od ud asa opě s oupá na le obřežní e asu nad hluboce zaříznu ou čás údolí, na níž pak od zas a ení VII pok ačují další hus ém sledu. Jde o nejpůsobi ější čás ces y, nabízející pohledy jak na es údolí, ak na dominan u h adu i zdálené lo e y. Jihozápadně od h adu následuje p udký ses up ú ozo ou ces ou do údolí, p ůchod sí a Je uzalémskou b anou a opě s oupání do blízkos i lo e y, kde je nej ě ší koncen ace zas a ení. Jiho ýchodně od lo e y pak ces a končí ses upem ke kapli Božího h obu. Celko á délka pů odní asy činí necelých šes kilome ů. Ces a z Chebu če ně modli eb u jedno li ých zas a ení ala kolem d ou a půl hodiny. Pou níci sem o šem směřo ali i z Ba o ska a Saska. Jedno li á zas a ení doplňo aly dře ěné a kamenné sochy ži o ní elikos i, umísťo ané buď do in e ié u kaplí, nebo do okolní k ajiny. V kaplích se ješ ě na začá ku 20. s ole í nacházelo celkem 127 pře ážně dře ěných zlacených soch s nápiso ými deskami znázo ňujících biblický příběh [42, s. 113n] . Před kaplí Božího h obu byla založena zah ada, do níž byly zasazeny sochy předs a ující ýje Noli me ange e (Nedo ýkej se mě), a aké do nejbližšího okolí byly umís ěny další kamenné polych omo ané sochy. A eál Ma ia Lo e o, nacházející se blízkos i s á ních h anic, značně u pěl p ůběhu minulého s ole í. Již při nále u na Cheb oce 1944 byla silně poškozena kaple III–IV. Po odsunu německého oby a els a le ech 1945–1946 zcela skončil ži o pou ního mís a oce 1951, kdy se zde sloužila poslední mše s a á. Pak bylo celé území uza řeno jako součás h aničního pásma. V oce 1952 yhořela z onice lo e y a byla zbořena edle s ojící budo a školy (pos a ená oce 1668, oce 1833 nah azená ě ší). Následo ala dlouhodobá de as ace spojená s ozk adením mobiliáře. Z lo e y se s ala zřícenina, mnoho kaplí pašijo é ces y bylo zbořeno, os a ní ponechány s ému osudu. Z 23 kaplí jich 12 zaniklo. V oce 1985 se dokonce začalo jedna o upuš ění od pamá ko é och any lo e y, k čemuž nakonec naš ěs í nedošlo [42, s. 109] . P os o p ního zas a ení u zaniklého Podh adu byl na íc zapla en Jesenickou přeh adou. Ob ázek 8 – Ma ia Lo e o (zd oj: au o , 2022) 56