Putování a vystupování na horu jako symbol

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 PUTOVÁNÍ A VYSTUPOVÁNÍ NA HORU JAKO SYMBOL PILGRIMAGE AND ASCENDING THE MOUNTAIN AS A SYMBOL Kupka Jiří Klíčo á slo a: His o ická kul u ní k ajina; pou ní k ajina; kompono aná k ajina ; p ou nic í ; pou ní ces y; pašijo é ces y; s a é ho y p o . Ing. a ch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D. j i i.kupka@ s .c u .cz Depa men o U ban Design, Town and Regional Planning Facul y o Ci il Enginee ing Czech Technical Uni e si y in P ague Tháku o a 7/2077, 166 29 P aha 6, Czech Republic The au ho is an a chi ec , u ban planne , p o essionally and p edagogically engaged in he issues o his o ical cul u al landscape, landscape cha ac e assessmen , monumen conse a ion and na u e and landscape p o ec ion. He has p a icipa ed in ou NAKI g an s dealing wi h cul u al landscapes. He is head o he Depa men o U ban Design, Town and Regional Planning a he CTU in P ague. He also eaches a he Facul y o En i onmen al Sciences, Czech Uni e si y o Li e Sciences P ague. Abs ak : Pu o ání je je em doloženým u ě šiny nábožens í. S a obylá pou n í adice je zdokumen o ána i na s ánkách S a ého Zákona (každo očn í p ouť do Je uzaléma). Pouť se p o o již od počá ku s ala i enoménem křesťans í (pouť na mís a spja á s ži o em Ježíše K is a). Jde o iž o obecně lidský zje a ýmlu ný symbol. V pou i nejde jen o cíl, ale i las ní ces u. Nesnáze ces y (hlad, žízeň, nepřá elé) připomínají, že spásy se nedosáhne pasi i ou, zkouška p ohlubuje í u (pu o án í Iz aeli ů na pouš i). Cí ke sama sebe chápe jako pu ující ke spáse, k e á je dosud ěcí budoucnos i (už a ješ ě ne). Pou ě , zejména ba okní, j sou spja y i s a chi ek onickými a uměleckými úp a ami k ajiny, kompono anými ces ami a pos á nými ho ami, k e é pomáhal y p ou níků p oží co nejhlouběji las ní pu o ání. Z docho aných p ou ních ces lze u és jako příklad S a o ácla skou ces u z P ahy do S a é Bolesla i, ces u od Lo e y P aze do Lo e y Hájku, ces u z P ah y či z Březnice na S a ou Ho u nad Příb amí. Speci ické jsou i křížo é a pašijo é ces y. Příkladem Kal á ie ypu „mapa“, k e á je opog a ickou kopií křížo é ces y Je uzalémě, je pou ní a eál Římo ě či e S a ém H ozňa o ě. Pouť může mí i podobu ýs upu na ho u. Výs up spojený s překoná áním po íží je ýmlu ným symbolem „ ys upo ání do s a yně“ ( ys upo ání do nebeského Je uzaléma). Nejsla nějšími ho ami jsou S a é ho y (Sac i mon i) Piemon u a Lomba die. K ásným příkladem Kal á ie ypu „ho a“ je Banskoš ia nická kal á ie. Příspě ek se následně p od obněji ěnuje S a ému H ozňa o u, k e ý byl analyzo án ámci p ojek u NAKI II i ámci ka ed o ého k ajinářského wo kshopu oce 2022. Recenze | Re iew p o . Ing. a ch. Ing. Zuzana Peško á, Ph.D. doc. Ing. a ch. I an Vo el, CSc. 48 www.k ajinasidlapama ky.cz Ú od V současné době lze odbo né eřejnos i sledo a alý zájem o éma his o ické kul u ní k ajiny, a o možná i zhledem k jejímu aku nímu oh ožení (s upňující se lak na ýs a bu OZE, VRT, dálnic, subu banizace, pe i e izace a d.). 1 Řada p aco išť dlouhodobě řeší če né ýzkumné p ojek y spja é s ou o p oblema ikou, což je od oku 2012 podpo o áno p og amem na podpo u apliko aného ýzkumu oblas i ná odní a kul u ní iden i y (NAKI). Předpokladem a p ním k okem k jakékoli och aně a péči je o šem pojmeno ání hodno , k e é jsou pří omny, jejich uznání a ocenění a zjiš ění, k e é je y mají bý předmě em péče a och any [1, s. 131] . V podmínkách ČR je ýsledkem zmiňo aného úsilí řada obsáhlých a cenných p ací. P o docílení y áženos i a šes annos i iden i ikaci a posuzo ání k ajinných hodno znikla ámci p ojek u NAKI II 2 me odika Typologie his o ické kul u ní k ajiny ČR [2] . Ta o ypologie je na ozdíl od předchozích, k e é pře ážně ycházejí z pří odní složky k ajiny (geomo ologie, yuži í), zaměřená na u čo ání ypů k ajiny zá islos i na kul u ně his o ických hodno ách. Tím oz íjí dosud chybějícím de ailu ná odní nás oje přispí ající k naplňo ání Úmlu y Rady E opy o k ajině , ke k e é se ČR přihlásila a k e ou implemen o ala do s é legisla i y. 3 Cílem me odiky je y oření ná odní ypologie his o ické kul u ní k ajiny na základě ří základních ka ego ií kul u ní k ajiny de ino aných Výbo em p o s ě o é dědic í, j. k ajin kompono aných, o ganicky y inu ých ( elik ních a kon inuálních) a asocia i ních, 4 k e é se uží ají eo ii a p axi pamá ko é péče již s anda dně [3, s. 48] . V ámci ypu kompono ané k ajiny byl ymezen i pod yp č. 5 K ajina pou ních mís , což je k ajina spojená s p oží áním náboženské í y, a o o mou pou í a obřadů. Umělecké z á nění k ajiny bylo případě pou ní k ajiny zejména p os ředkem dosažení ducho ního p oži ku [2, s. 45] . Příspě ek se zabý á pou ní k ajinou a pou nic ím nejen jako podně em a příčinou zniku oho o ypu kompono ané k ajiny, ale jako kul u ně-his o ickým a spi i uálním enoménem, jehož ýznam přesahuje pouze čas ok á popiso aný a zp aco á aný enomén ba okního pou nic í a jeho k ajinářského od azu [4] . Cíl Cílem příspě ku je p ní řadě na základě li e a u y a dokumen ů předs a i enomén pu o ání jakož o šeobecně lidskou po řebu a ýmlu ný symbol p omlou ající i do současnos i. V d uhé řadě pak, ycházeje z ýsledků analýz p o áděných ámci p ojek u NAKI II a ámci k ajinářského wo shopu Ka ed y u banismu a územního pláno ání FS ČVUT, poukáza na méně známé pou ní mís o S a ý H ozňa o , jehož osud e 20. s ole í od áží osudy našeho poh aničí a jehož éměř „záz ačné“ zno uz ození je symbolem naděje do budoucnos i. Tex na azuje na au o o u igo ózní p áci obhájenou na KTF UK oce 2010 a na další publiko ané p áce. Pu o ání Náboženská pouť, k e ou ozumíme pu o ání se zbožným úmyslem na pamá né a pos á né mís o jako ke z láš nímu zd oji milos i, je známá mnoha nábožens ích od nejs a ších dob. Již Řeko é konali ces y k pos á ným mís ům. S a ý zákon dos ědčuje mnohok á hodno u pu o ání na s a á mís a. Bylo adicí, že Iz aeli a šel na Ob ázek 1 – Čes ická Kal á ie. Řada pou ních mís předs a uje uniká ní spojení a chi ek u y a působi ého k ajinného ámce. Tako á mís a nikdy nejsou mís y, k e á si člo ěk ybí á, jen je odhaluje [28] (zd oj: au o , 2004) 49 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 pouť do měs a, kde se ucho á ala a cha úmlu y, nebo že na š í il s a yni Be elu či s a yni Šílu, jež byla s ědkem yslyšení modli by Anny, Samuelo y ma ky. Také Ježíš pu o al s Ma ií a Jose em do s a ého měs a Je uzaléma. Náboženské pou ě jsou cha ak e is ickým enoménem i křesťanské zbožnos i již od nejs a ších dob. Z láš ní mís o his o ii zaujímají z . husi ské pou ě na ho y, k e é byly inspi o ány escha ologickými předpo ěďmi [5, s. 122] . Člo ěk pu ující s ě em, mířící do nebeského Je uzaléma, pa ří k adičním ob azům křesťana. Pouť odpo ídá si uaci člo ěka, k e ý ád popisuje s ůj ži o jako ces u. Od na ození až po sm p oží á každý las ní si uaci pu ujícího člo ěka ( homo ia o ). Již samo „ ys upo ání“ do s a yně naplňuje nepopi a elná spi i uali a, jis á askeze, předob az „ ys upo ání do nebeského Je uzaléma “, ú ěk ze s ě a ( uga mundi ), s esk po nebi spojený se s eskem po „jiném“ lidském souži í [6, s. 1171] . Pu o ání p ních křesťanů směřo alo na pos á ná mís a spja á s pozemským ži o em Ježíše K is a (Be lém, Naza e , Je uzalém), Panny Ma ie (E ez) a aké k h obům a os a kům apoš olů či mučedníků (Řím, San iago de Compos ela, Ba i, Tou s) [7, s. 24][8, s. 24–27] . Ve s ředo ěku se pak k omě úc y k andělům (Mon -Sain - Michel), elik iím a záz ačným hos iím silně ozšířil ma iánský kul a pou ě k milos ným ob azům a sochám. Na ozdíl od s ředo ěkých pou í byly ba oku upřednos ňo ány přede ším k a ší asy, jež bylo možno pěšky z ládnou během jednoho dne, případně několika málo dnů. Již aném a cholném s ředo ěku se u nás obje ují lokální pou ní mís a (Kájo , Chlum s . Máří nebo Sáza a). V každém k aji se pos upně us alují pou nické asy, opa řo ané dop o odnou a chi ek u ou [9, s. 113] . Nejs a ší pou ní asy českých zemích mohou pocháze z 12. a 13. s ole í [10, s. 139] . Češ í pou níci pu o ali čas o i za h anice k álo s í (Ma iazell, Paso , Al ö ing či Neuki chen beim Heiligen Blu ), ba o š í a akouš í pou níci zase hojně přicházeli na pou ní mís a, k e ými bylo p o káno celé poh aničí [11, s. 192] . Období 17. a 18. s ole í přineslo ozk ě řady s a ších pou ních mís i znik mnoha dalších, někdy na azujících na s a ý předhusi ský kul , ale aké zcela no ých lokali . Z é o doby u nás pochází nej íce pou ních kos elů a kaplí, u k e ých nebylo neob yklé, že u nich sídlil pous e ník, k e ý byl zá o eň och áncem ako ého mís a. Význam pou ě yjadřuje bula papeže s . Jana Pa la II., k e ou se yhlašuje Velké jubileum oku 2000: „ Pouť byla ždy ýznamnou ch ílí ži o ě ěřících a ůzných dobách nabý ala ůzných kul u ních ý azů. Připomíná osobní pu o ání ěřícího po s opách Vykupi ele: je c ičením účinné askeze, pokáním za lidské slabos i, s álou bdělos í nad las ní křehkos í, ni řní příp a ou na obno u s dce. Sk ze bdění, půs a modli bu pou ník pos upuje po ces ě křesťanské dokonalos i a za pomoci Boží milos i se snaží dojí ‚k mužné z alos i, k onomu ěku, kdy se na nás usku eční K is o a plnos ‘ (E 4,13). “ [12] U nás pla í za nejsla nější é u pou nic í doba ba okní, spojená s eka olizací, p o k e ou y ořily předpoklady poli ické událos i poběloho ského období. Naplnění se pos upně dočkala usnesení T iden ského koncilu (1545–1563) o s á os ech, pas o aci a o kul u Panny Ma ie, s ě ců, jejich elik iích a ob azech ( De In oca ione, ene a ione, Reliquiis Sanc o um, sac is imaginibus ). Dokonce se ho oří o ekonk is ě Čech jako ducho ní obno ě no é S a é země po ušené předchozím období he e iky [11, s. 179][13, s. 15] . Ob ázek 2 – Pods p u S akonic. A chi ek onicky up a ený p amen či s udánka p a ří k adičním součás em pou ních mís (zd oj: au o , 2010) 50 www.k ajinasidlapama ky.cz Obno ená úc a s a ých, í a účinnos jejich přímlu y, í a očis ec a zejména ma iánská úc a se elmi p oje ily lido ém kul u, e ýzdobě ba okních sak álních p os o a následně i p oměně české k ajiny. S ale á adice náboženského ži o a lidu p os oupená ba okní zbožnos í a í ou záz ačné p opojení a zájemné p os upo ání sak álního a p o ánního, snaha po poznání Boha sk ze en o s ě ( zes upo a k Bohu po s upních ěcí s ořených, pe scalas e um c ea a um ), p oje ující se umělecké oblas i mimo jiné aké boha os í o em a ducho ním obsahem plným napě í, zasahuje celou k ajinu a ý azně ji sak alizuje [14, s. 90] . Pou ní mís a expono aných polohách odkazují na s ole í „ yzd iho ání“ české k ajiny k nebi. Silná dominan a p os upuje s ou mocí okolí, „sbí á ho“ a z ahuje ho k sobě, oz huje ho pod nebem [15, s. 254] . Z ýšená pop á ka po pou ních mís ech sou isí nejen s dobou eka olizace (i jako eakce na p o es an ské ob azobo ec í), neboť pou ě bezespo u upe ňují poci sounáleži os i s cí k í, ale i s neklidnou dobou álek, hladu a mo o ých epidemií (laby in s ě a), kdy h ozná nejis o a a očeká ání no ých a no ých poh om y olá aly lidech po řebu zachy i se nějak pe něji Boží uky. Tomu ycházely an opomo ní p ky ba okního ka olicismu s říc [16, s. 138] . Přes ědčení, že u či ém přesně ymezeném p os o u se Boží pří omnos p oje uje silněji než jinde, pa ří k podmiňujícím ak o ům exis ence pou ního mís a, k e é je snad nej las nější podobou pos á na, mís em se kání nebe se zemí [17, s. 5] . Pou ě se začaly s á a důleži ou součás í ducho ního ži o a každého ka olického křesťana, ozmnožo aly zbožnos , neboť na pos á ných mís ech se ěřící lid cí il „blíže nebi“, če pal ú ěchu, ados i sílu a příklad d uhých pou níků po zbuzo al ke zbožnos i. Ty o pou ě byly ob ykle spojeny s p omlu ami kaza elů a s přijímáním s á os í [15, s. 155nn] . Ba okní pou ě byly milo ány nejen p o s ůj náboženský, ducho ní, ale i sociální a kul u ní áz. Byly jakýmsi d uhem zbožné u is iky, příleži os í, aby se poddaný lid podí al se zpě em, za z uků hudby a s lajícími p apo y za obzo s ého bydliš ě, zapomněl na s é s a os i a duše ně pookřál. Venko ský člo ěk připou aný k půdě měl ak jedinečnou možnos pozna jiné k aje, jiné lidi. Pou ě na pos á ná mís a se konaly jako pou ě p osebné i jako pou ě kající, neboť ob íže na ako é ces ě spojené s mnoha oběťmi a sebezapí áním byly zá o eň sku kem kajícím a pokáním [19, s. 9] [8, s. 56nn] . P og am pou ě ořila řada ce emonií, pobožnos í a písní u čených p o ůzné příleži os i při ces ě i na pou ním mís ě samém. V p ů odu byly nošeny sochy, kříže a ko ouh e. Někdy se šlo i několik dnů pěšky a lidé přinášeli značné osobní obě i, například i ím, že období nu ných zemědělských p ací, na nichž mnohdy záležela jejich exis ence, opouš ěli na několik dnů s é domo y. Osudy pou ních mís se pos upně ýznamně p opojo aly s ži o em okolních sí, měs a měs eček. Vedle p os ého a jis ě elmi důleži ého pozná ání přinášelo s sebou pou nic í aké hospodářský ozk ě mís , k e á byla cílem pou í, edlo k budo ání pou ních s ezek a špi álů i hos inců podél ěch o ces [11, s. 193] . Při zájezdních hos incích znikaly kaple ke zbožnému ozjímání pou níků. Exis ence pou í dala zniknou nádhe ným alejím s omů, adiálně se sbíhajícím k pou nímu mís u a ch ánícím pou níky před Ob ázek 3 – Římo . Kal á ie ypu „mapa“ předs a uje opog a ickou kopii J e uzaléma (zd oj: au o , 2013) 51 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 nepřízní počasí. Ba okní pou ě se edy ne epsaly do české k ajiny jen las ním pou ním mís em, ale řadou dalších dop o odných objek ů a pou ních ces , k e é křižo aly k ajinu. Pa ří ke kul u nímu dědic í, k naší ná odní iden i ě a k ýznamným hodno ám kul u ní a his o ické cha ak e is iky k ajiny. Pou ní mís o náleží k nej ypič ějším p oje ům úkazu, k e ému se adičně říká genius loci, z láš ní kouzlo a osobi os mís a [17, s. 5] . Záz ačná ene gie pou ních mís ždy y olá ala kon o e ze, byla e čem k i iky ze s any e o mačních i os ícenských in elek uálů. Odlišné nímání záz aků době ba okní, ba okní „men ali a ci li os i ůči záz aku“ je ěžko pochopi elné p izma em in elek uální, acionální, mode ní doby [19, s. 71] . K i ické hlasy ůči pou ím se obje ují již období pozdní an iky, cholí pak období e o mace. S od oláním na Písmo odmí ali e o má oři uc í ání s a ých a zapo ídali pou ě oblas ech, k e é se k e o maci připojily. V kon esně nejedno ných oblas ech p o o nabý aly pou ě po ahy jakéhosi yznání í y (přihlášení se ke s é kon esi) [8, s. 37] . Ale nejen p o es an ský ikonoklasmus, ale aké „mode ní“ ka olič í mysli elé se od doby os ícens í k pu o ání na pos á ná mís a a k úc ě p okazo ané „milos ným“ ob azům a sochám s a ěli a leckdy s a í k i icky či eze o aně. Podle k i iků není kul ob azů apoš olským dědic ím a p ním křesťanům nebylo nic ak odpo ného jako modloslužba jakékoli podobě [20, s. 25] . Soudobé dokumen y cí k e se k ys a o ání ob azů a dalších uměleckých předmě ů s a í pomě ně acionálně, lumíce ex émní pos oje na obou s anách. Jak šak zdů azňuje II. a ikánský koncil, je řeba zacho a mí u poč u a hodné uspořádání, aby ne zbuzo aly lidu nemilý údi nebo ne edly k nezd a é zbožnos i [21] . Na oba ex émy upozo ňuje už Pius XII., k e ý na jedné s aně odmí á snahy ods aňo a pod záminkou ná a u k p o ním dobám z kos elů pos á né ob azy, na d uhé s aně šak ká á ys a o ání a uc í ání mnoha soch, ob azů a os a ků, jež ydá á nábožens í posměch a zmenšuje ážnos bohopoc y [22] . Za ímco p ních le ech po koncilu pře ládala při yba o ání kos elů ob azy elká zd ženli os , někdy spojená i s u či ým ikonoklasmem působícím nenah adi elné z á y kul u ních hodno , lze během posledních le pozo o a jis ou enesanci ob azů. Uc í ání s a ých ob azů edy náleží k při ozenos i ka olické zbožnos i, o čemž s ědčí eliké umělecké boha s í kos elech a na pou ních mís ech, na jehož y oření měla čas o podíl lido á zbožnos [23] . Úc a p okazo aná ob azu o iž pa ří omu, koho ob az předs a uje [24] . Kul o ní úkony se neob acejí k ob azům jako ako ým, nýb ž ke zpodobení ěleného Slo a [25] . Čes zdá aná ob azům je „zbožná úc a“ a nikoli klanění, k e é přísluší jen Bohu [26] . Cí ke ak nadále podpo uje z yk umísťo a kos elech s a é ob azy ěřícím k uc í ání. Výs up na ho u Ješ ě ýmlu nějším symbolem ducho ního pu o ání je ýs up na ho u, což e lek uje i nejsla nější spi i uální dílo mys ika s . Jana od Kříže Výs up na Ho u Ka mel. I ámci pou ních mís se yp o ilo ala z . Kal á ie ypu „ho a“, jejíž příkladem může bý Banskoš ia nická kal á ie na Slo ensku. Ob ázek 4 – Malá S a á Ho a. Zas á ka pou níků na pou ní ces ě z P ahy na S a ou Ho u (zd oj: au o , 2010) 52 www.k ajinasidlapama ky.cz V adičních společens ích jsou kosmické ú o ně – pods ě í, země a nebe – p opojeny. Spojení je yjadřo áno ob azem axis mundi , k e á spojuje a zá o eň podpí á nebe i zemi. Okolo é o osy se ozkládá s ě , osa se nachází „up os řed“, na „pupku země“, je s ředem s ě a. Pos á né mís o oří zlom homogenním p os o u, en o zlom je symbolizo án o o em, k e ým lze přecháze z jedné oblas i do d uhé. Jedním z če ných ob azů je kosmická ho a, k e á yjadřuje spojení mezi nebem a zemí. Ho a náleží „zemi“, ale z edá se k nebi. Je „ ysoká“, blízká nebi, je mís em se kání obou elemen ů. P o o byly ho y po ažo ány za „cen a“ jimiž p ochází axis mundi [27, s. 28nn, s. 45n] , mís a u ni ř šeobsáhlé k ajiny, nichž se yje uje s uk u a by í, jež slouží jako objek y o ien ace a iden i ikace člo ěka. Tako á mís a nikdy nejsou mís y, k e á si člo ěk ybí á, jen je odhaluje. Pos á né mís o se člo ěku ím či oním způsobem samo zje uje. Ho y se ak s á ají jedním z a che ypů kul o ního mís a. Podobně mohou bý p o s ou nepomíji os chápány skály a kameny, oda jako zú odňující elemen a symbol ži o a, ale i os liny. Nebe a země se sjednocují e s omu, jenž se z edá ze země, ale nejen p os o o ém smyslu, ale i p o ože os e, je „ži ý“ a každým okem zno u opakuje p oces s oření. P o Ob ázek 5 – Banskoš ia nická Kal á ie (zd oj: au o , 2014) 53 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 lokalizaci kul o ních s a eb byly zásadní z láš ní či ý azné geomo ologické ú a y, nejčas ěji y ýšeniny, paho ky a ho y (Říp), ale i okliny, p opas i či jeskyně (S a ý Jan pod Skalou). Jindy bý ala u čující ege ační složka, s om, háj, les, jiných případech odní ú a y, p ameny, jeze a, řeky a podobně. To pla í z elké čás i i p o umisťo ání křesťanských ch ámů, ačkoli u nich je p imá ní no ý, ducho ní pojem ch ámu [28, s. 23nn] . Vys upo ání na ho y, nejen z náboženských, ale i jiných, o šem nikoli u ili á ních, dů odů je doloženo již od an iky. Římský spiso a el a his o ik Ti us Li ius [29] popisuje příběh makedonského k ále Filippa V., k e ý během s ých álečných ažení dos al chuť ys oupi na cholek ho y Haemus, p o ože ěřil obecně ozšířenému mínění, že je možno od ud u idě Pon ické a zá o eň Ad ia ické moře i řeku Dunaj i Alpy. Myslel, že pohled na y k aje bude p o něho ýznamným podně em p o pláno ání álky s Římany (XL, 21). Po řídenní s as iplné ces ě do azil na chol. Po ses upu pak nic z obecně ozšířeného mínění nepopřel, ale spíše z oba y, aby en zby ečný pochod ne y olal ješ ě ě ší posměch (XL, 22). P á ě en o příběh si p očí al, jak o om sám e e uje dopise Dionysio i di Bo go San Sepolc o [30, s. 19nn] , o mnoho s ole í později F ancesco Pe a ca (1304-1374), k e ý se jím inspi o án ozhodl ys oupa 26. dubna 1336 na nej yšší ho u P o enci Mons Ven osus (Mon Ven oux) blízko A ignonu, a o eden oliko přáním u idě neobyčejnou ýšku oho mís a. Mnoho le jsem na u o ces u pomýšlel – píše Pe a ca – ždyť jsem, jak íš, žil é o k ajině od dě s í. Ta ho a zdaleka ode šad pa ná je u éměř s ále na očích. Ačkoli básník nebyl pa ně eden es e ickým zalíbením a sympa iemi k ho ám, jedná se o bezespo u ýjimečný čin. Na cholu se pak zaobí al přede ším ilozo icko-náboženskými myšlenkami [31] , přes o přizná á, že zde nejdří e zůs al s á jako s nulý, uch ácen nez yklým áním zduchu a nespou aným pohledem [30, s. 19nn][32] . Na samém cholu po é o e řel Augus ino a Con essiones a jeho z ak padl na slo a: A lidé podnikají ces y, aby se mohli di i i ho ským elikánům, ob o ským lnám mořským, mohu nému oku řek, ši ému oceánu a pohybům h ězd – sebe šak zanedbá ají (VIII) [33] . Zahanben poše ilos í a ma no a nos í celého podniku, k e ý náhle nímal jako p oje jalo é z ěda os i a ouhy po zby ečném poznání, se pak á il dolů a hned se pus il do psaní lis u. Ma ia Lo e o S a ý H ozňa o (dří e Kynšpe k) s a eálem Ma ia Lo e o leží éměř na h anicích, asi 4 km jižně od Chebu, jehož je adminis a i ní součás í. Ačkoli je pou ní k ajina zah nu a do pří odního pa ku Český les, nebyla uše řena a chi ek onicky nek ali ní ýs a by odinných domů blízkos i pašijo é ces y; cen ální čás a eálu poží á pamá ko é och any. Působení pou ního a eálu Ma ia Lo e o k ajině je díky poloze a hmo o é g adaci s a ebního celku na chlíku éměř holého chu mimořádné. Ikonické pohledy na pou ní a eál se o e í ají i z německé s any, kde je y ořeno éž ýhledo é mís o. Působi ý k ajinný kon ex dos ědčuje, jak ba okní umělci chápali k ajinu jejím ducho ním ýznamu jako součás pos á ného děje (sak alizace k ajiny), důmyslně ji zapojili do náboženského d ama u a yužili její ůzno odos i e s řídání dojmů ak, jak o jezui é činili s ne ídanou nádhe ou di adelních h ách – mezi k e ými nechyběly h y pašijo é – plných zbožné poezie, s nimiž hned po s ém příchodu do P ahy sklízeli nebý alý úspěch. Spi i us agens p o Ma ia Lo e o byl p o inciál chebské koleje Jan Jiří Dassemann, k e ý na š í il oce 1660 při zpá eční ces ě z B na ezidenci českok umlo ských jezui ů Římo ě a ozhodl se ealizo a analogii římo ského pašijo ého ok uhu e z lněné k ajině okolo S a ého H ozňa o a, lu e ánském k aji, jemuž dosud domino al jen s ředo ěký h ad [9, s. 109] . A eál je eologickou ýpo ědí epsanou do kamene a do k ajiny ( Doxologie in S ein ), k e á akcen uje ři zásadní momen y dějin spásy. Lo e ánská kaple up os řed ambi ů doplněná ma iánským cyklem nás ěnných maleb odkazuje na příp a u spásy zosobněnou Pannou Ma ií, Ma kou Ježíšo ou a Ma kou Cí k e, jež Naza e u přijala a chandělo o z ěs o ání, že počne a po odí Syna Božího. D uhý momen je 54 www.k ajinasidlapama ky.cz zhmo něný zas a eních pašijo é ces y nacházejících se e olné k ajině – e si, polích, lese i údolí – přenášejících sem ze S a é země mys é ium u pení Ježíše K is a [34, s. 290] . Mezi pašijo ými ces ami Čechách jde spolu s jihočeským Římo em o nap os é uniká y: opog a ické „kopie“ je uzalémského o iginálu, kde na jedné s aně je Oli e ská ( éž Oli o á) ho a, po ok Ced on a na d uhé Kal á ie (Golgo a) s Božím h obem [35] . Pou ník ozjímá nad odčiněním lidských hříchů, k e é K is us s ým u pením pods oupil a ím dal člo ěku naději na spásu, k e á se usku ečňuje cí k i y ořené sesláním Ducha s a ého, což je ře í momen , akcen o aný kos elem s . Ducha [34, s. 290][36, s. 3][37, s. 95] . V ba okním období se běžně pos á nos ěhlasných pou ních mís šířila dokonalými či us ikálními kopiemi milos ných ob azů, soch a celých s a eb, p o k e é dokonce bý ala ybí ána k ajina s podobnou kon igu ací e énu, níž „o iginál“ s ál. To mělo akcen o a jejich au en ici u, k e ou čas o dos ědčo ala i legenda o ces ě zaklada ele nebo jím po ěřené osoby do s a ých mís ke zjiš ění sp á ných ozmě ů [38, s. 112] . V něk e ých případech h ála p o pos a ení pou ního kos ela podobnos k ajiny ozhodující oli [39, s. 44] . Důleži é bylo i napodobení zdálenos í a co nejpřesnějších ozes upů mezi jedno li ými zas a eními (de ocionální kopie), aby měli pou níci možnos absol o a Ježíšo u ces u, jako kdyby k áčeli s ním ( imi a io Ch is i ) [40, s. 20] . Jan Jiří Dassemann případě Ma ia Lo e o získal dle zaklada elské legendy od s ého pří ele Římě přesné plány křížo é ces y Je uzalémě. Od aného s ředo ěku byly popisy, ozmě y a zdálenos i jedno li ých zas a ení pašijo é (křížo é) ces y známy z li e a u y, přičemž zejména od 16. s ole í neu uchá zájmem o pod obné popisy mís spja ých s K is o ým ži o em. Ješ ě 55 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 18. s ole í se knihách o křížo é ces ě obje ují poč y k oků od Pilá o a domu jakož o mís a ýchodiska křížo é ces y. Sice p o s a ší Římo se nedocho al písemný doklad ako ého zd oje, zápis ze S a ého H ozňa o a, k e ý byl Římo em přímo inspi o án, se již hlásí ke knize del ského kněze Ch is iana an Ad ichema (1533– 1585) Thea um Te ae Sanc ae e Biblica um His o ia um , Čechách dobře známé a dokonce ydané Danielem Adamem z Velesla ína češ ině (1592) [41] . V případě S a ého H ozňa o a měla ces a 29 zas a ení e 23 objek ech a s ejně jako Římo ě začínala Kaplí loučení [34, s. 370nn] . Vě šinou jde o elké ýklenko é kaple o e řené k jihu o ýšce pě me ů, plas iky nich umís ěné ch ánil dře ěný laťko ý plo . Ces a začínala č yři kilome y jihojiho ýchodně od Chebu, 350 me ů za sí Podh ad, dnes za openou Jesenickou přeh adou. Pok ačo ala po silnici kolem (zaniklého) Če eného mlýna smě em k jiho ýchodu na Kozly, kde se os ře s očila k západu k zas a ením II a III–IV a dále po h aně lesního s ázu (Oli o á ho a), načež p udce klesla k jihu kolem zas a ení V na h áz ybníka Březáku ěsné blízkos i řeky Od a y. Pok ačo ání ni ou Mohelenského po oka bylo příhodné p o zas a ení VI, kdy Ježíše lečou po okem Ced on. Od ud asa opě s oupá na le obřežní e asu nad hluboce zaříznu ou čás údolí, na níž pak od zas a ení VII pok ačují další hus ém sledu. Jde o nejpůsobi ější čás ces y, nabízející pohledy jak na es údolí, ak na dominan u h adu i zdálené lo e y. Jihozápadně od h adu následuje p udký ses up ú ozo ou ces ou do údolí, p ůchod sí a Je uzalémskou b anou a opě s oupání do blízkos i lo e y, kde je nej ě ší koncen ace zas a ení. Jiho ýchodně od lo e y pak ces a končí ses upem ke kapli Božího h obu. Celko á délka pů odní asy činí necelých šes kilome ů. Ces a z Chebu če ně modli eb u jedno li ých zas a ení ala kolem d ou a půl hodiny. Pou níci sem o šem směřo ali i z Ba o ska a Saska. Jedno li á zas a ení doplňo aly dře ěné a kamenné sochy ži o ní elikos i, umísťo ané buď do in e ié u kaplí, nebo do okolní k ajiny. V kaplích se ješ ě na začá ku 20. s ole í nacházelo celkem 127 pře ážně dře ěných zlacených soch s nápiso ými deskami znázo ňujících biblický příběh [42, s. 113n] . Před kaplí Božího h obu byla založena zah ada, do níž byly zasazeny sochy předs a ující ýje Noli me ange e (Nedo ýkej se mě), a aké do nejbližšího okolí byly umís ěny další kamenné polych omo ané sochy. A eál Ma ia Lo e o, nacházející se blízkos i s á ních h anic, značně u pěl p ůběhu minulého s ole í. Již při nále u na Cheb oce 1944 byla silně poškozena kaple III–IV. Po odsunu německého oby a els a le ech 1945–1946 zcela skončil ži o pou ního mís a oce 1951, kdy se zde sloužila poslední mše s a á. Pak bylo celé území uza řeno jako součás h aničního pásma. V oce 1952 yhořela z onice lo e y a byla zbořena edle s ojící budo a školy (pos a ená oce 1668, oce 1833 nah azená ě ší). Následo ala dlouhodobá de as ace spojená s ozk adením mobiliáře. Z lo e y se s ala zřícenina, mnoho kaplí pašijo é ces y bylo zbořeno, os a ní ponechány s ému osudu. Z 23 kaplí jich 12 zaniklo. V oce 1985 se dokonce začalo jedna o upuš ění od pamá ko é och any lo e y, k čemuž nakonec naš ěs í nedošlo [42, s. 109] . P os o p ního zas a ení u zaniklého Podh adu byl na íc zapla en Jesenickou přeh adou. Ob ázek 8 – Ma ia Lo e o (zd oj: au o , 2022) 56