Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
DEFORTIFIKACE BRNA A VZNIK OKRUŽNÍ TŘÍDY
DEFORTIFICATION OF BRNO AND THE CREATION OF THE
RING BOULEVARD
Guzdek Adam
Klíčo á slo a: B no; 19. s ole í; bas iono á pe nos ; ba okní h adby; ok užní řída
;
egulační plán; Jose Esch; Joseph Sei e ; Ludwig Fö s e
Ing. a ch. Adam Guzdek, Ph.D.
adam.guzdek@ u .cz
Ins i u e o A chi ec u e
Facul y o Ci il Enginee ing
B no Uni e si y o Technology
Ve eří 331/95, 602 00 B no, Czech Republic
The au ho g adua ed om he Facul y o A chi ec u e o he
B no Uni e si y o Technology. Since 2012, he has his own
a chi ec u al p ac ice. He cu en ly lec u es a he Ins i u e o
A
chi ec u e, Facul y o Ci il Enginee ing, B no Uni e si y o
Technology. He is he gua an o o eaching he es o a ion
o monumen s and s udios wo k, bachelo 's and mas e 's
heses on his opic.
Abs ak : B něnská ok užní řída bý á připodobňo ána k ídeňské Rings asse.
Přes ože obě znikaly polo ině 19. s ole í a obě jsou spojeny se
j
ménem Ludwiga Fö s e a, je nu né b á b něnský ok uh za zcela
s éby ný u banis ický počin, jehož počá ky sahají na konec 18. s ole í.
Výsadbou p omenádních alejí om o období začal bý kul i o án pás
dří e nezas a i elného území z aného „glacis“ kolem ýchodní s an
y
měs a. Západní s ana měs a zůs á ala pe ném se ření s ba okn
í
ci adelou pe nos i Špilbe k. Ta byla na ušena až des uk i ním
p
ůsobením Napoleonských ojsk. Zničené bas iony byly up a eny do
p
odoby eřejných zah ad. Měs o, na ozdíl od ychle se oz íjejícího
p
ůmyslo ého předměs í, s ále zůs á alo se ření s ředo ěkého
ope nění a ba okních e énních alů. To se změnilo oce 1852, kd
y
císař F an išek Jose I. ozhodl o z ušení měs ské pe nos i.
J
iž o sedm
le dří e, oce 1845, znikl p ní plán s d ěma na zájem kolmými
osami, k e é mají bý ukončené ýznamnými pohledo ými body. Na
z
ákladě oho o plánu znikl 50. le ech 19. s ole í Měs ský d ů
s nájemními by y, k e ý s ano il smě nejdelšího bul á u, dnešní ulice
Huso a. Sou ěžní ná hy na podobu b něnské ok užní řídy směřo al
y
k de ini i ní podobě egulačního plánu, na jehož základě byly le ech
1863–85 mís ě s ole ých alejí ys a ěny zalomené bul á y. Ačkoli b
y
se mohlo zdá , že b něnský
„
ing“ byl s a ebně ukončen již 19. s ole í,
bylo i 20. s ole í ýznamným p oducen em a chi ek onické p oměny.
Příběh ok užní řídy se začal oz íje s Napoleonem a ani po 200 le ech
není její ý oj zcela ukončen.
Recenze | Re iew
Ing. a ch. Tomáš Pa lo ský, Ph.D.
Ing. a ch. Jan Májek, Ph.D.
142
www.k ajinasidlapama ky.cz
His o ie měs ského ope nění
T alé osídlení b něnské ko lině je známé již od dob p ních s ale í
našeho le opoč u, o čem s ědčí nálezy římských mincí.
[1, s. 686]
Mo a skými ú aly p ocházela p as a á jan a o á s ezka, od k e é se
odpojo ala ces a směřující do Čech. Po přičlenění Mo a y do
přemyslo ského českého s á u 11. s ole í byl ýznam oho o mís a
předu čen ybudo áním zeměpanského sídla e s a egické
1
poloze. Současný náze
[2, s. 9–17]
měs a pochází nejspíše
od ozením od pojmeno ání knížecího h adu B nen
2
(cas um
B enense)
, k e ý yuží al ýhod jinak silně zamokřeného území
poblíž sou oku řek S a ky a S i a y. Kolem aně s ředo ěkého
h adu se začalo o mo a osídlení, k e é pod náz em S a é B no
(An iqua B unna)
[3, s. 25]
známe dodnes. Pozdější s ředo ěké
měs o, kolem k e ého polo ině 19. s ole í znikne ok užní řída,
se oz íjelo e zdálenější poloze na plošině pod s a ope ským
paho kem. Na o o mís o bylo aké e 12. s ole í přesunu o sp á ní
sídlo a přemyslo ský h ad na S a ém B ně zanikl.
[4, s. 32]
V oce 1243 měs o B no obd želo od k ále Václa a I. z odu
Přemyslo ců měs ská p i ilegia – edy p á o och áni měs o
h adbami a možnos pořáda hy. K álo ský h ad Špilbe k, k e ý
dominan ní poloze ční nad měs em, byl ys a ěn až o několik
desí ek le později. P ní písemné zmínky o něm jsou doloženy
z oku 1278, kdy se zde konal Sněm s a ů Českého k álo s í.
[5, s.
31]
H ad byl přede ším sídlem mo a ských ma k aba z odu
Lucembu ků, k eří od ud d uhé polo ině 14. s ole í au onomně
ládli nad Mo a ou. S ředo ěké měs ské ope nění se skládalo
z ni řní a pa káno é h adby, padesá i
[6, s. 77]
ěží a pě i b an.
Z každé b ány idlico i ě ycházely ždy d ě ulice, k e é edly na
jedno ze ří b něnských žišť
3
. Jedinou docho anou b ánou do
dnešní doby je (no á) Měnínská b ána, si uo aná na ýchodním
ok aji měs a při ulici O lí. Pů odní, s a ší Měnínská b ána s á ala při
spojnici ulic Kobližná a Jánská. Ta, ale z dů odu úzkého p o ilu
4
ne yho o ala p o ozu a přeměnila se pouhou b anku. Na jižní
s aně měs a s á ala až do 19. s ole í Žido ská b ána. Náze b ány
je spojen s žido skými oby a eli, k eří na é o s aně měs a až do
polo iny 15. s ole í žili.
[5, s. 44]
Na západní s aně smě em
k Pekařské ulici a ke S a ému B nu s á ala B něnská b ána
[7]
. Na
se e ní s aně měs a exis o aly d ě b ány – Veselá a Běhounská.
V bližší či zdálenější poloze od měs ských h adeb znikala podél
ces předměs ská zás a ba. Hned za h adbami u Běhounské b ány
znikl oce 1350
[8, s. 403]
kláš e augus iniánů-e emi ů
(pous e níků) s kos elem s . Tomáše, k e ý byl oce 1486
[6, s.
138]
obehnán h adbami, a s al se ak součás i ni řního měs a.
Význam Běhounské b ány ím pádem zanikl, p o ože ús ila do
oh azeného p os o u augus iniánského kláš e a.
Vzhledem k následnému oz oji palných zb aní byly p os upy
měs ským ope něním období enesance z íženy znásobením
poč u b anských ěží. Vně ak o z íženého přís upu byly na íc
přis a ěny ba bakány. E opu zasáhl 17. s ole í nejdelší
5
álečný
kon lik no o ěku. V posledním dese ile í Třice ile é álky zasáhla
Mo a u in aze se e ských ojsk. V oce 1643 při áhla k B nu
š édská ojska, k ůli k e ým byla z ob anných dů odů ypálena
6
b něnská předměs í. Další se kání se Š édy bylo o d a oky později
oce 1645, kdy ch ěli dobí hla ní měs o Habsbu ské mona chie.
Měs o pos up nepřá elských ojsk sledo alo a čas dalo op a i
h adby, p ohloubi h adební příkopy
[9, s. 31–33]
, a ješ ě e ě ší
šíři ypáli předměs í.
[5, s. 79]
Neúspěch Š édských ojsk po 15
ýdenním obléhání měs a dal základ jedné z nejznámější b něnské
po ěs i.
7
Os ědčená poloha měs a e s a egické och aně Vídně při
pádech nepřá el ze se e u edla e s ejném oce k p ohlášení B na
za pe nos ní měs o. Ves álským mí em ukončený ři dese ile í
ající álečný kon lik po dil měs u aké s a u hla ního měs a
Mo a y.
[10, s. 47]
P okázané k ali y b něnského ope nění edly
k pos upné přeměně měs a na ba okní pe nos s ci adelou na
h adě Špilbe ku. P áce na ýs a bě bas iono é pe nos i p obíhaly
pomalu a z ychlily se až pádem Tu ků a Ta a ů na Mo a u oce
1663.
[5, s. 67]
Pe nos byla budo ána e d ou e apách. Vni řní
ysoké pásmo h adeb če ně ši okého odního příkopu
obklopo alo měs o s osmi pě iúhelníko ými bas iony. Z pů odních
143
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
pě i s upů do měs a no ém h adebním sys ému zůs aly pouze
ři. B něnská b ána směřující ke S a ému B nu a ulici Pekařské,
Žido ská b ána na jižní s aně měs a a No á Veselá b ána, k e á
znikla ku ině mezi I. a II. bas ionem. Ta o p ní e apa s a ebních
p ací byla dokončena 80. le ech 17. s ole í.
[5, s. 71]
S ředo ěký
h adební sys ém byl éměř opuš ěn, ozeb án a příkopy byly
zasypány.
[11, s. 296]
H adby byly ponechány mezi VII. a VIII.
bas ionem pod s a ope ským paho kem a dále p ůběhu mezi
VIII. a I. bas ionem, edy mezi měs em a s ahem Špilbe ku. Ta o čás
h adby byla posléze yuži a jako nější líc no ých kasá en.
D uhá e apa ýs a by měs ské ba okní pe nos i byla budo ána
před polo inou 18. s ole í. Jednalo se o nízký pe nos ní pás
kon aeska p a zemních alů.
[12]
Ten o ši oký a nezas a i elný
sou islý pás pozemků podél h adeb z aný glacis (česky z aný
koliš ě
8
) předu čil aso ání a šířku později ys a ěné ok užní řídy.
Po řeba p opojení měs a s předměs ími edla k ýs a bě dalších
b an. Roku 1744 byla u I. bas ionu zřízena z . Hackelo á b ána
směřující k osadě Š ábka (dnes ulice Údolní). Přes ože b ána
sloužila ni oměs skému p o ozu zůs á ala čas o za řená
a ysloužila si označení „slepá“
[13, s. 127]
. Vláda Ma ie Te ezie je
spojena s mode nizací s á ního apa á u, ýs a bou císařských silnic
a poš o ního spojení. Společně s no ými asami z Vídně do dalších
říšských měs byla le ech 1774–76
[11, s. 336]
ys a ěna ok užní
silnice, k e á umožňo ala anzi ní dop a ě yhnou se s ředo ěké
b něnské uliční sí i. Ok užní silnice ořena přímými zalomenými
úseky směřo ala od se e ní No é Veselé b ány kolem ýchodního
ok aje koliš ě až k jižní Žido ské b áně. S ýs a bou ok užní silnice
sou isel no ý p os up sk ze h adbu mís ech s a é Měnínské
b ány, edy b anky. No á b ána umís ěna před IV. bas ionem
na azo ala přímo na s a ší předměs í Cejl. V oce 1793 bylo
opuš ěné a ojensky již zas a alé koliš ě z popudu gube ná o a
h abě e Aloise Uga eho přeměněno na p omenádu s lipo ou alejí.
Rozšíření měs a
Nás up 19. s ole í je spojený přede ším s ozpína os i
Napoleonských ojsk po e opském kon ien ě. Pop é se B ně
císař Napoleon obje il před bi ou u Sla ko a oce 1805, kdy
nechal na Špilbe ku z yči no é palisády a posíli h adby. Jeho
ná a po č yřech le ech byl spojen naopak s bou áním. 28. října
1809 nechá ají F ancouzi zniči špilbe skou ci adelu.
[6, s. 197]
P o
budoucí ok užní řídu měly y o de o i ikační p áce zásadní li –
byl z ušen nější bas iono ý pás kolem měs a. Ten o des ukční
zásah do o i ikačního sys ému se s al podně em k ú ahám dalšího
yuži í ba okního ope nění. Poničený bas ion č. VIII pod
s a ope ským paho kem byl pa ko ě up a en anglickém s ylu
a e s ahu smě em ke S a ému B nu byla oce 1813 pos a ena
an ikizující s a ba P amenu zd a í (Fons salu is).
[6, s. 94]
Pa čík byl
na počes akouského císaře F an iška I. pojmeno án F an iško
9
(F anzensbe g). Na plošině zaniklého bas ionu byl oce 1818
z yčen obelisk – Pamá ník mí u na ukončení ancouzských álek.
Monumen podle p ojek u Aloise Pichla se s al na dlouhá
dese ile í
10
ýznamným p kem b něnského pano ama u a později
i pods a ným u banis ickým p kem budoucí měs ské řídy.
Ob ázek 1 – ba okní h adby kolem B na (zd oj: Mo a ská zemská kniho na
[12]
)
144
www.k ajinasidlapama ky.cz
Přes ože byl e zdálenější poloze se e ně od měs a zřízen
eřejný
11
pa k, oby a elé měs a ch ěli ko zo a blízkos i měs a. To
edlo k obno ě p omenádní aleje s ředem koliš ě a o opě od
Žido ské b ány na jihu až po Veselou b ánu na se e u.
[14, s. 182]
V d uhé ázi sado ých úp a byla p omenáda doplněna chodníkem
lemující zalamo aný ok aj pos upně zasypá aného ba okního
příkopu. Samo né měs o bylo s ále se řeno ba okních h adbách.
S úp a ou předpolí h adeb byly po zo u bas ionu s obeliskem (VIII)
up a o ány i ni řní plochy os a ních bas ionů a plochy podél
ku in.
[15]
S nás upem no ého pano níka byla na mís ě Žido ské
b ány pos a ená no á Fe dinando á b ána e o mě ium álního
oblouku s bočními s ážnicemi.
Bezespo u ýznamný impuls oz oji b něnska přinesla s a ba
jedné z nejs a ších železničních d ah
12
spojující Vídeň s K ako em.
Odbočkou z Břecla i přijel oce 1839 do B na p ní pa ní lak.
Vzhledem k s a ecké ni ě bylo nu né železnici při és k měs u
pomocí 637 m dlouhého iaduk u
13
. Císař ke s a bě nád aží u olnil
o i ikační pozemky mezi no ou Fe dinando ou b ánou a pa kem
na F an iško ě (u VII. bas ionu). Přes ože se počí alo s konco ým
nád ažím, železnice se po přiblížení k ope nění s očila, akže
nás upiš ě bylo si uo áno podélně s h adbou. Při p odloužení a i
smě em dále na Českou Třebo ou a do P ahy ak bylo možné
na áza na již s á ající železnici. Překážkou byla pouze nád ažní
budo a, pů odně pos a ena kolmo ke kolejím. S a é hla o é
nád aží ak muselo bý už po dese i le ech nah azeno d ěma
14
no ými budo ami předpolí V. a VI. bas ionu. P osazení myšlenky
společného nád aží bylo zásluhou chního s a ebního ředi ele
Jose a Esche.
[5, s. 97]
P o po řeby zázemí železnice (budo a
celnice, sklady a ý opny) byly pos oupeny další o i ikační
pozemky mezi IV. a VI. bas ionem. To y olalo po řebu z ýšené
e asy a bohužel i zánik již ho o ých pa ko ých úp a .
Opě o ný neklid e F ancii y cholený Če enco ou e olucí oce
1830 zapříčinil, že akouské ojenské úřady nedo olo aly
15
zbou a
ba okní ope nění a (německé) B no s ále zůs á alo uza řeným
16
pe nos ním měs em. Nap o i omu díky e eziánským
a jose ínským e o mám
17
z 18. s ole í docházelo k p udkému
oz oji předměs ských (českých) obcí, k e é ůči měs u neúmě ně
os ly
18
a spojo aly se do aglome ací d obné zás a by
[16, s. 93]
kolem manu ak u a o á en – za h adbami měs a ak započala
di oká é a odícího se kapi alismu. Se řené a ěsné měs o
dlouhodobě usilo alo získa ojenské pozemky ke s ému ozšíření.
Počí alo se například s posunu ím ku iny mezi I. a II. bas ionem ak,
aby do zniklého p os o u bylo možné umís i elko ysou
no os a bu Zemského domu.
[17]
Mezi kos elem s . Tomáše
a Zemským domem mělo zniknou p os o né náměs í, k e é bylo
ze se e ní s any uza řeno elko yse poja ou no ou Veselou
b ánou. Za b ánou na se e ní s aně měs a pap sko i ě ycházely
p omenády s alejemi a napojo aly se na s á ající ces y.
Špilbe k od oku 1820 ungo al jako s á ní ěznice.
[18, s. 117]
Ne yho ující p os o y ojenské pe nos i edly k myšlence
ybudo a p o y o účely zcela no ý objek . Vhodným mís em se měl
s á pa ko ě již up a ený I. bas ion. Po jeho ob odu na
pě iúhelniko ém půdo yse měla y ůs řípodlažní budo a no ého
ězení.
[19][20]
P o účely es nice byl nakonec adap o án Špilbe k.
Ob ázek 2 – si uační plán Zemského domu (zd oj: Mo a ský zemský a chi
[17]
)
145
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Úp a y ni řního měs a duchu no ého s ole í započaly zbou áním
ješ ě s ředo ěkého ope nění mezi s a ou Žido skou b ánou
a Pe o em. V é o linii za ba okními h adbami pa ně e spoji os i
s ýs a bou nád aží znikla le ech 1838–1839 podél s oupající
e asy řada činžo ních domů s ná ožním elko yse řešeným
ho elem Padowe z.
[21, s. 21]
V oce 1843 znikla myšlenka
ozšíření měs a smě em na západ a se e . Tu oce 1845 dále
ozp aco al Jose Esch, chní s a ební ředi el zemského úřadu.
„Plán k ozšíření ni řního měs a B na“
[22]
počí al s d ěma
na zájem kolmými a p o ínajícími se bul á y – elko ysým
kompozičním křížem. Východo-západní osa měla počá ek p ůčelí
kos ela s . Tomáše, se e o-jižní osa Pichlo ě obelisku na
F an iško ě. Z nedos a ku mís a e ni řním měs ě p o no é úřady,
školy a oby né domy Jose Esch na hnul po obou s anách
zniklých měs ských říd bloko ou zás a bu. Ta měla zniknou na
mís ě I. a II. bas ionu, z ušením ba okní No é Veselé b ány
[23]
a přilehlých ku in. K ad a u y z ušeného
19
augus iniánského
kláš e a měly bý až do p ůčelí kos ela zalíco ané no ými budo ami
Mo a skoslezského gube nia. Vzniklé náměs í mělo bý na se e ní
s aně uza řeno no ou Veselou b ánou – ium álním pě iosým
p os upem s bočními s ážnicemi a kolonádou.
[21, s. 52]
Se e ní
předměs í měla bý alespoň op icky p opojena s měs em. Z ušeny
měly bý i b ány B něnská a Hackelo á (Slepá). Ty měly bý
nah azeny ojosou ko anou b ánou s mezilehlými pylony. No é
objek y ojenského eli els í, gymnázia a poly echniky měly bý
si uo ané ose kos ela s . Tomáše. V d uhé ose smě em
k Pamá níku mí u měly zniknou oby né budo y. Jose Esch počí al
se zas a ěním ehdy ješ ě zcela holého
20
a s mého s ahu
špilbe ské ci adely. V é o sou islos i bylo počí áno aké
s ods aněním předsunu é pe nos i Ho nwe k, od konce 18. s ole í
ungující jako ženská ěznice.
[24, s. 21–22]
Escho y plány byly
oce 1847 předloženy d o ní kanceláři, k e á ná h zás a by ose
kos ela s . Tomáše sch álila s podmínkou, že B no zůs ane po zo u
Š ý ského H adce s ále uza řeným měs em – objek y ob ácené
čelem ke koliš i nesměly mí ím o smě em žádný s up a okna
musela bý až do 2. podlaží zamřížo aná. Vojenská komise
Ob ázek 3 – ná h na asádu no é ěznice pos a ené na pě iúhelniko ém půdo yse I. bas ionu (zd oj: Mo a ský zemský a chi
[19]
)
Ob ázek 4 – pě iúhelníko ý půdo ys posledního podlaží ná hu no é ěznice
z
oku 1830 če ně příčných řezů s če ně yznačenou ba okní h adbou I. bas ionu.
(zd oj: Mo a ský zemský a chi
[20]
)
146

www.k ajinasidlapama ky.cz
nesouhlasila se zás a bou e s ahu blízkos i ci adely a zejména
z dů odu, že by no ě zniklé domy b ánily přís upu če s ého
zduchu k ojenským kasá nám.
[13, s. 128–129]
Realizace sch áleného plánu zmařil e oluční ok 1848
21
. P o další
oz oj měs a bylo ýznamné adminis a i ní ozšíření
22
měs a
oce 1850, sch álené no ým císařem F an iškem Jose em I.
K měs u byly připojeny dosud samos a né obce na předměs í,
přes ože byly s ále ý azně odděleny ba okními h adbami
bas iono é pe nos i. Sku ečným přelomem oz oji mode ního
B na se šak s al 25. p osinec oku 1852. Císař ozhodl, že měs o
B no přes alo bý uza řeným měs em (h ad Špilbe k nadále
ojenskou ci adelou zůs al).
[11, s. 407]
Konk é ní podmínky
pře ze í o i ikačních pozemků yhlásilo ojenské eli els í až
oce 1853
23
. Například nařídilo, aby čás ěch o pozemků zůs ala
ze zd a o ních a eřejných dů odů nezas a ěna. Vyh azo alo si
olné mís o p o ojenské přehlídky a úh adu za šechny
ods aňo ané ojenské budo y a o i ikační objek y.
[13, s. 129]
Ty o podmínky y olaly další dlouhé yjedná ání, což edlo
k zas a ení bou acích p ací a k pře ušení ýs a by no ých objek ů
dle sch áleného Escho a ná hu. Přes ože by se mohlo zdá , že o o
zd žení při přes a bě měs a bude k jeho nep ospěchu, pa adoxně
o B nu elmi pomohlo. Podařilo se od á i spekulační s a ební
ho ečku, k e á o 14 le později zasáhla P ahu.
[6, s. 17]
V oce 1853
byla us a ena egulační komise, k e á pod edením mís od ži ele
h abě e Leopolda Lažanského řídila bou ání h adeb a no ou
ýs a bu.
Ces a kolem měs a
S bou áním měs ského ope nění se začalo okamži ě. V le ech 1849–
51 byla zbořena B něnská b ána a další paupe i ní objek y če ně
s ředo ěkých h adebních zdí. Dle sch áleného Escho a
zas a o acího plánu znikl le ech 1853–1855 podle p ojek u
F anze F ölicha oby ný blok Měs ského d o a (S ad ho ).
[5, s. 100–
101]
Vý azný č yřkřídlý obecní nájemní dům umís ěný e s aži ém
e énu na mís ě pů odní ho ní slado ny
[25]
s ni řním nád oří
umožňo al s ou dispozicí několika schodišť kom o ně obslouži
ícepokojo é by y. Jeho o ien ace pe ně s ano ila smě se e ojižní
osy budoucí Eliščiny řídy
24
(Elisabe hs asse) p o další ýs a bu.
V oce 1855 znikl no ý „Plán k pořízení íce s a ebních mís p o
ybudo ání eřejných a souk omých budo e ni řním měs ě B ně“
[26]
. Au o em zas a o acího plánu byl nás upce Jose a Esche
úřadu zemského s a ebního ředi els í Joseph Sei e . Ten měl
k dispozici již šechny pozemky z ušené pe nos i okolo měs a.
Sei e do jis é mí y espek o al Eschů ná h na řešení západní
s any měs a, a šak úp a ě eago al na ý ky ojenského
eli els í. V ba e ném zas a o acím plánu je odlišným ods ínem
če ené (no ě na žené objek y) již yznačen F ölichů Měs ský
d ů . Z oho lze y odi , že době zp aco ání plánu byl D ů e
ýs a bě a Sei e byl nucen z Escho a ná hu ycháze . V plánu je
pop é zob azena idea ok užní řídy, jak byla následně ealizo ána.
Na západní s aně ořena jediným bul á em úpa í Špilbe ku, na
se e ní a ýchodní s aně podobě o noběžných bul á ů
s pa ko ou p omenádou. Na jižní s aně, zhledem k dří ějšímu
zábo u o i ikačních pozemků železnicí, opě pouze jedním
25
bul á em. Přes ože Sei e ů ná h počí á se z ušením ba okních
bas ionů, ni řní měs o od pa ko ého pásu na Koliš i odděluje
oplocením (pa ně splňuje jednu z podmínek ojenského eli els í)
a zacho á á bas ion č. VI s no os a bou Fe dinando y b ány
a pa ko ě up a ený bas ion č. VII po Pe o em. Na no ém náměs í
mís ě Escho y pě iosé b ány na huje di adelní budo u.
V le ech 1858–1860 se blízkos i Hackelo y b ány a I. bas ionu s a í
Technické učiliš ě
26
, a o s ále za h adbami, přes ože se s jejich
bou áním
27
začalo u B něnské b ány éměř o dekádu dří e.
No os a ba byla ozpo u se Sei e o ým egulačním plánem,
k e ý ěch o mís ech na ho al ojenské c ičiš ě a k omu
na azující eli elské objek y.
[26]
Si uo áním us oupeného objek u
učiliš ě byla ěch o předu čena exis ence náměs í. Vzhledem
k předčasnému úm í Josepha Sei e a a konečnému ozhodnu í, že
147
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Ob ázek 5 – plán k ozšíření ni řního měs a B na 1845, au o Jose Esch (zd oj: A chi měs a B na, dále jen AMB
[22]
)
148
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ob ázek 6 – plán k pořízení íce s a ebních mís p o ybudo ání eřejných a souk omých budo e ni řním měs ě B ně 1855, au o Joseph Sei e (zd oj: AMB
[26]
)
149
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Špilbe k přes á á bý zemskou pe nos í (1859)
[5, s. 102]
, chybí p o
další oz ojo é ú ahy ak uální podklad – eálný p ojek . Mís od ži el
Lažanský na huje měs u zp aco a další
28
egulační plán
a dopo učuje oslo i ídeňského a chi ek a a u banis u Ludwiga
Fö s e a
29
– au o a úspěšného sou ěžního ná hu z oku 1858 na
řešení ídeňských glacis, k e ý se s á á důleži ým podkladem p o
ealizo aný p ojek známé Rings asse.
[27, s. 72–73]
Ludwig Fö s e egulační plán
[28]
p o B no zp aco á á elmi ychle
a po pá měsících od zadání oce 1860 ode zdá á s ůj ná h.
Měs o a jeho okolí řeší komplexně če ně ná hu no ě p o ažených
nebo alespoň ozšířených něk e ých ulic ni řního s ále ba okního
měs a. Fö s e mnohém ycházel ze Sei e o a plánu – zalomená
ok užní komunikace, bloko á zás a ba a na azující zelený pa ko ý
pás pů odního koliš ě. Nás up do měs a nímal přede ším
u budo y nád aží, jehož předp os o doplnil o linii no ých objek ů
a ose železničního mos u o no ý ho el. Již započa ou ealizaci
bul á u pod s ahem Špilbe ku zhledem k ealizo anému
odsunu ému učiliš i na huje syme icky ozšíři p o áhlým
náměs ím ukončeným na se e ní s aně dosa adní předměs skou
zás a bou. D uhá kolmá osa směřující k p ůčelí kos ela s . Tomáše
s ejně jako předešlých plánech je ná hu ukončena náměs ím
u Mís od ži elského pálace. Na jeho se e ní s aně na mís o
Sei e o a di adla je umís ěna es au ace. Di adlo odsou á do
mís a, e k e ém se nachází i dnes. Je e iden ní, že Fö s e usilo al
o o nomě né ozložení dominan kolem celého měs a.
Neschopnos zkoo dino a snahy ůzných s upňů měs ského
zřízení edla k omu, že ýbo I. ok esu
30
( ni řní měs o a Špilbe k)
zadal yp aco a las ní a ian ní řešení měs skému inžený o i
Johannu Lo enzo i. B něnská adnice zas oupena obecním
ýbo em edy yčkala na zho o ení a po é ch ěla ozhodnou , zda
by bylo možné oba plány zkombino a , případně ypsa egulé ní
sou ěž.
[10, s. 59]
Lo enzů ná h
[29]
mnohém kopí o al ná h
Fö s e a, nezabý al se šak úp a ou ni řního měs a. Lo enz
ozšiřo al pa ko ý pás na úko šířky bloko é zás a by přimknu é
íce k měs u a přišel s myšlenkou se e ního komunikačního
d ojzubce
31
před Mís od ži elským palácem.
Veřejnos i byl z nejasných dů odů p ezen o án pouze Lo enzů
ná h, a en o podi ný pos up adnice byl os ře k i izo án.
[30, s.
457]
V oce 1861 nakonec s a os a Ch is ian d'El e p osadil
ypsání eřejné sou ěže, z níž zešlo pa nác
32
ná hů. Z í ězil
ná h F
33
d ojice b něnských a chi ek ů Mo i ze Kellne a a F anze
Neubaue a. D uhé mís o obd žel b něnský s a i el Jose A nold.
Ví ězný ná h
[31]
zaujal přede ším zcela jiným pohledem na řešení
pa ko ých ploch. Za ímco předešlé ři egulační plány y ale
espek ují p ůběžnou alejo ou p omenádu, í ězo é sou ěže
umisťují pa ko á náměs í kolmo k bul á ům ak, aby zelení p opojili
ni řní měs o s předměs ím. No á bloko á zás a ba se ná hu
dos á á až k nější ok užní silnici z 18. s ole í. Zcela ozdílný názo
na řešení zás a by okolo měs a ede k us a ení echnické komise
složené z au o ů, k eří se umís ili na p ním a d uhém mís ě,
s úkolem oba ná hy slouči . V oce 1862 je ode zdán z .
„kombino aný“ plán, p o i k e ému se po z eřejnění z edla lna
ne ole. Možná pop é zde začínající publicis ika
34
ukázala s ou
oh omnou sílu. B ňany přede ším popudil nápad ozšíření bloko é
zás a by na úko pa ko ých ploch měs ské zeleně. Více s a enišť
znamenalo o iž íce peněz do měs ské pokladny za p odej
s a ebních pozemků. Pobouřeně olali zpě po s ých pa ko ě
up a ených bas ionech a možnos ech ko zo a alejích okolo
měs a. Na ná lak eřejného mínění B něnská adnice us a ila no ou
komisi s úkolem espek o a
„požada ky eřejnos i a eřejného
mínění“
[21, s. 59]
a yp aco a „de ini i ní“ plán
[32]
. Ten byl oce
1863 předs a en eřejnos i a byl již sku ečně posledním z šes i
pořízených plánů p ůběhu minulých osmi le . Ten o plán, jehož
zp aco áním byl po ěřen F anz Neubaue , mí ně modi iko al
Fö s e ů a Lo enzů ná h a aké espek o al konečné ozhodnu í
umís ění
35
e angelického kos ela
36
do čela Escho y se e o-jižní osy.
Byla ím sice na ušena plynulos ok užních komunikací, měs o ale
získalo mnohem íce – důs ojný p o ipól k obelisku umís ěného na
jižním konci p ního b něnského bul á u. B něnský „budo a el
150