Defortifikace Brna a vznik okružní třídy

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 DEFORTIFIKACE BRNA A VZNIK OKRUŽNÍ TŘÍDY DEFORTIFICATION OF BRNO AND THE CREATION OF THE RING BOULEVARD Guzdek Adam Klíčo á slo a: B no; 19. s ole í; bas iono á pe nos ; ba okní h adby; ok užní řída ; egulační plán; Jose Esch; Joseph Sei e ; Ludwig Fö s e Ing. a ch. Adam Guzdek, Ph.D. adam.guzdek@ u .cz Ins i u e o A chi ec u e Facul y o Ci il Enginee ing B no Uni e si y o Technology Ve eří 331/95, 602 00 B no, Czech Republic The au ho g adua ed om he Facul y o A chi ec u e o he B no Uni e si y o Technology. Since 2012, he has his own a chi ec u al p ac ice. He cu en ly lec u es a he Ins i u e o A chi ec u e, Facul y o Ci il Enginee ing, B no Uni e si y o Technology. He is he gua an o o eaching he es o a ion o monumen s and s udios wo k, bachelo 's and mas e 's heses on his opic. Abs ak : B něnská ok užní řída bý á připodobňo ána k ídeňské Rings asse. Přes ože obě znikaly polo ině 19. s ole í a obě jsou spojeny se j ménem Ludwiga Fö s e a, je nu né b á b něnský ok uh za zcela s éby ný u banis ický počin, jehož počá ky sahají na konec 18. s ole í. Výsadbou p omenádních alejí om o období začal bý kul i o án pás dří e nezas a i elného území z aného „glacis“ kolem ýchodní s an y měs a. Západní s ana měs a zůs á ala pe ném se ření s ba okn í ci adelou pe nos i Špilbe k. Ta byla na ušena až des uk i ním p ůsobením Napoleonských ojsk. Zničené bas iony byly up a eny do p odoby eřejných zah ad. Měs o, na ozdíl od ychle se oz íjejícího p ůmyslo ého předměs í, s ále zůs á alo se ření s ředo ěkého ope nění a ba okních e énních alů. To se změnilo oce 1852, kd y císař F an išek Jose I. ozhodl o z ušení měs ské pe nos i. J iž o sedm le dří e, oce 1845, znikl p ní plán s d ěma na zájem kolmými osami, k e é mají bý ukončené ýznamnými pohledo ými body. Na z ákladě oho o plánu znikl 50. le ech 19. s ole í Měs ský d ů s nájemními by y, k e ý s ano il smě nejdelšího bul á u, dnešní ulice Huso a. Sou ěžní ná hy na podobu b něnské ok užní řídy směřo al y k de ini i ní podobě egulačního plánu, na jehož základě byly le ech 1863–85 mís ě s ole ých alejí ys a ěny zalomené bul á y. Ačkoli b y se mohlo zdá , že b něnský „ ing“ byl s a ebně ukončen již 19. s ole í, bylo i 20. s ole í ýznamným p oducen em a chi ek onické p oměny. Příběh ok užní řídy se začal oz íje s Napoleonem a ani po 200 le ech není její ý oj zcela ukončen. Recenze | Re iew Ing. a ch. Tomáš Pa lo ský, Ph.D. Ing. a ch. Jan Májek, Ph.D. 142 www.k ajinasidlapama ky.cz His o ie měs ského ope nění T alé osídlení b něnské ko lině je známé již od dob p ních s ale í našeho le opoč u, o čem s ědčí nálezy římských mincí. [1, s. 686] Mo a skými ú aly p ocházela p as a á jan a o á s ezka, od k e é se odpojo ala ces a směřující do Čech. Po přičlenění Mo a y do přemyslo ského českého s á u 11. s ole í byl ýznam oho o mís a předu čen ybudo áním zeměpanského sídla e s a egické 1 poloze. Současný náze [2, s. 9–17] měs a pochází nejspíše od ozením od pojmeno ání knížecího h adu B nen 2 (cas um B enense) , k e ý yuží al ýhod jinak silně zamokřeného území poblíž sou oku řek S a ky a S i a y. Kolem aně s ředo ěkého h adu se začalo o mo a osídlení, k e é pod náz em S a é B no (An iqua B unna) [3, s. 25] známe dodnes. Pozdější s ředo ěké měs o, kolem k e ého polo ině 19. s ole í znikne ok užní řída, se oz íjelo e zdálenější poloze na plošině pod s a ope ským paho kem. Na o o mís o bylo aké e 12. s ole í přesunu o sp á ní sídlo a přemyslo ský h ad na S a ém B ně zanikl. [4, s. 32] V oce 1243 měs o B no obd želo od k ále Václa a I. z odu Přemyslo ců měs ská p i ilegia – edy p á o och áni měs o h adbami a možnos pořáda hy. K álo ský h ad Špilbe k, k e ý dominan ní poloze ční nad měs em, byl ys a ěn až o několik desí ek le později. P ní písemné zmínky o něm jsou doloženy z oku 1278, kdy se zde konal Sněm s a ů Českého k álo s í. [5, s. 31] H ad byl přede ším sídlem mo a ských ma k aba z odu Lucembu ků, k eří od ud d uhé polo ině 14. s ole í au onomně ládli nad Mo a ou. S ředo ěké měs ské ope nění se skládalo z ni řní a pa káno é h adby, padesá i [6, s. 77] ěží a pě i b an. Z každé b ány idlico i ě ycházely ždy d ě ulice, k e é edly na jedno ze ří b něnských žišť 3 . Jedinou docho anou b ánou do dnešní doby je (no á) Měnínská b ána, si uo aná na ýchodním ok aji měs a při ulici O lí. Pů odní, s a ší Měnínská b ána s á ala při spojnici ulic Kobližná a Jánská. Ta, ale z dů odu úzkého p o ilu 4 ne yho o ala p o ozu a přeměnila se pouhou b anku. Na jižní s aně měs a s á ala až do 19. s ole í Žido ská b ána. Náze b ány je spojen s žido skými oby a eli, k eří na é o s aně měs a až do polo iny 15. s ole í žili. [5, s. 44] Na západní s aně smě em k Pekařské ulici a ke S a ému B nu s á ala B něnská b ána [7] . Na se e ní s aně měs a exis o aly d ě b ány – Veselá a Běhounská. V bližší či zdálenější poloze od měs ských h adeb znikala podél ces předměs ská zás a ba. Hned za h adbami u Běhounské b ány znikl oce 1350 [8, s. 403] kláš e augus iniánů-e emi ů (pous e níků) s kos elem s . Tomáše, k e ý byl oce 1486 [6, s. 138] obehnán h adbami, a s al se ak součás i ni řního měs a. Význam Běhounské b ány ím pádem zanikl, p o ože ús ila do oh azeného p os o u augus iniánského kláš e a. Vzhledem k následnému oz oji palných zb aní byly p os upy měs ským ope něním období enesance z íženy znásobením poč u b anských ěží. Vně ak o z íženého přís upu byly na íc přis a ěny ba bakány. E opu zasáhl 17. s ole í nejdelší 5 álečný kon lik no o ěku. V posledním dese ile í Třice ile é álky zasáhla Mo a u in aze se e ských ojsk. V oce 1643 při áhla k B nu š édská ojska, k ůli k e ým byla z ob anných dů odů ypálena 6 b něnská předměs í. Další se kání se Š édy bylo o d a oky později oce 1645, kdy ch ěli dobí hla ní měs o Habsbu ské mona chie. Měs o pos up nepřá elských ojsk sledo alo a čas dalo op a i h adby, p ohloubi h adební příkopy [9, s. 31–33] , a ješ ě e ě ší šíři ypáli předměs í. [5, s. 79] Neúspěch Š édských ojsk po 15 ýdenním obléhání měs a dal základ jedné z nejznámější b něnské po ěs i. 7 Os ědčená poloha měs a e s a egické och aně Vídně při pádech nepřá el ze se e u edla e s ejném oce k p ohlášení B na za pe nos ní měs o. Ves álským mí em ukončený ři dese ile í ající álečný kon lik po dil měs u aké s a u hla ního měs a Mo a y. [10, s. 47] P okázané k ali y b něnského ope nění edly k pos upné přeměně měs a na ba okní pe nos s ci adelou na h adě Špilbe ku. P áce na ýs a bě bas iono é pe nos i p obíhaly pomalu a z ychlily se až pádem Tu ků a Ta a ů na Mo a u oce 1663. [5, s. 67] Pe nos byla budo ána e d ou e apách. Vni řní ysoké pásmo h adeb če ně ši okého odního příkopu obklopo alo měs o s osmi pě iúhelníko ými bas iony. Z pů odních 143 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 pě i s upů do měs a no ém h adebním sys ému zůs aly pouze ři. B něnská b ána směřující ke S a ému B nu a ulici Pekařské, Žido ská b ána na jižní s aně měs a a No á Veselá b ána, k e á znikla ku ině mezi I. a II. bas ionem. Ta o p ní e apa s a ebních p ací byla dokončena 80. le ech 17. s ole í. [5, s. 71] S ředo ěký h adební sys ém byl éměř opuš ěn, ozeb án a příkopy byly zasypány. [11, s. 296] H adby byly ponechány mezi VII. a VIII. bas ionem pod s a ope ským paho kem a dále p ůběhu mezi VIII. a I. bas ionem, edy mezi měs em a s ahem Špilbe ku. Ta o čás h adby byla posléze yuži a jako nější líc no ých kasá en. D uhá e apa ýs a by měs ské ba okní pe nos i byla budo ána před polo inou 18. s ole í. Jednalo se o nízký pe nos ní pás kon aeska p a zemních alů. [12] Ten o ši oký a nezas a i elný sou islý pás pozemků podél h adeb z aný glacis (česky z aný koliš ě 8 ) předu čil aso ání a šířku později ys a ěné ok užní řídy. Po řeba p opojení měs a s předměs ími edla k ýs a bě dalších b an. Roku 1744 byla u I. bas ionu zřízena z . Hackelo á b ána směřující k osadě Š ábka (dnes ulice Údolní). Přes ože b ána sloužila ni oměs skému p o ozu zůs á ala čas o za řená a ysloužila si označení „slepá“ [13, s. 127] . Vláda Ma ie Te ezie je spojena s mode nizací s á ního apa á u, ýs a bou císařských silnic a poš o ního spojení. Společně s no ými asami z Vídně do dalších říšských měs byla le ech 1774–76 [11, s. 336] ys a ěna ok užní silnice, k e á umožňo ala anzi ní dop a ě yhnou se s ředo ěké b něnské uliční sí i. Ok užní silnice ořena přímými zalomenými úseky směřo ala od se e ní No é Veselé b ány kolem ýchodního ok aje koliš ě až k jižní Žido ské b áně. S ýs a bou ok užní silnice sou isel no ý p os up sk ze h adbu mís ech s a é Měnínské b ány, edy b anky. No á b ána umís ěna před IV. bas ionem na azo ala přímo na s a ší předměs í Cejl. V oce 1793 bylo opuš ěné a ojensky již zas a alé koliš ě z popudu gube ná o a h abě e Aloise Uga eho přeměněno na p omenádu s lipo ou alejí. Rozšíření měs a Nás up 19. s ole í je spojený přede ším s ozpína os i Napoleonských ojsk po e opském kon ien ě. Pop é se B ně císař Napoleon obje il před bi ou u Sla ko a oce 1805, kdy nechal na Špilbe ku z yči no é palisády a posíli h adby. Jeho ná a po č yřech le ech byl spojen naopak s bou áním. 28. října 1809 nechá ají F ancouzi zniči špilbe skou ci adelu. [6, s. 197] P o budoucí ok užní řídu měly y o de o i ikační p áce zásadní li – byl z ušen nější bas iono ý pás kolem měs a. Ten o des ukční zásah do o i ikačního sys ému se s al podně em k ú ahám dalšího yuži í ba okního ope nění. Poničený bas ion č. VIII pod s a ope ským paho kem byl pa ko ě up a en anglickém s ylu a e s ahu smě em ke S a ému B nu byla oce 1813 pos a ena an ikizující s a ba P amenu zd a í (Fons salu is). [6, s. 94] Pa čík byl na počes akouského císaře F an iška I. pojmeno án F an iško 9 (F anzensbe g). Na plošině zaniklého bas ionu byl oce 1818 z yčen obelisk – Pamá ník mí u na ukončení ancouzských álek. Monumen podle p ojek u Aloise Pichla se s al na dlouhá dese ile í 10 ýznamným p kem b něnského pano ama u a později i pods a ným u banis ickým p kem budoucí měs ské řídy. Ob ázek 1 – ba okní h adby kolem B na (zd oj: Mo a ská zemská kniho na [12] ) 144 www.k ajinasidlapama ky.cz Přes ože byl e zdálenější poloze se e ně od měs a zřízen eřejný 11 pa k, oby a elé měs a ch ěli ko zo a blízkos i měs a. To edlo k obno ě p omenádní aleje s ředem koliš ě a o opě od Žido ské b ány na jihu až po Veselou b ánu na se e u. [14, s. 182] V d uhé ázi sado ých úp a byla p omenáda doplněna chodníkem lemující zalamo aný ok aj pos upně zasypá aného ba okního příkopu. Samo né měs o bylo s ále se řeno ba okních h adbách. S úp a ou předpolí h adeb byly po zo u bas ionu s obeliskem (VIII) up a o ány i ni řní plochy os a ních bas ionů a plochy podél ku in. [15] S nás upem no ého pano níka byla na mís ě Žido ské b ány pos a ená no á Fe dinando á b ána e o mě ium álního oblouku s bočními s ážnicemi. Bezespo u ýznamný impuls oz oji b něnska přinesla s a ba jedné z nejs a ších železničních d ah 12 spojující Vídeň s K ako em. Odbočkou z Břecla i přijel oce 1839 do B na p ní pa ní lak. Vzhledem k s a ecké ni ě bylo nu né železnici při és k měs u pomocí 637 m dlouhého iaduk u 13 . Císař ke s a bě nád aží u olnil o i ikační pozemky mezi no ou Fe dinando ou b ánou a pa kem na F an iško ě (u VII. bas ionu). Přes ože se počí alo s konco ým nád ažím, železnice se po přiblížení k ope nění s očila, akže nás upiš ě bylo si uo áno podélně s h adbou. Při p odloužení a i smě em dále na Českou Třebo ou a do P ahy ak bylo možné na áza na již s á ající železnici. Překážkou byla pouze nád ažní budo a, pů odně pos a ena kolmo ke kolejím. S a é hla o é nád aží ak muselo bý už po dese i le ech nah azeno d ěma 14 no ými budo ami předpolí V. a VI. bas ionu. P osazení myšlenky společného nád aží bylo zásluhou chního s a ebního ředi ele Jose a Esche. [5, s. 97] P o po řeby zázemí železnice (budo a celnice, sklady a ý opny) byly pos oupeny další o i ikační pozemky mezi IV. a VI. bas ionem. To y olalo po řebu z ýšené e asy a bohužel i zánik již ho o ých pa ko ých úp a . Opě o ný neklid e F ancii y cholený Če enco ou e olucí oce 1830 zapříčinil, že akouské ojenské úřady nedo olo aly 15 zbou a ba okní ope nění a (německé) B no s ále zůs á alo uza řeným 16 pe nos ním měs em. Nap o i omu díky e eziánským a jose ínským e o mám 17 z 18. s ole í docházelo k p udkému oz oji předměs ských (českých) obcí, k e é ůči měs u neúmě ně os ly 18 a spojo aly se do aglome ací d obné zás a by [16, s. 93] kolem manu ak u a o á en – za h adbami měs a ak započala di oká é a odícího se kapi alismu. Se řené a ěsné měs o dlouhodobě usilo alo získa ojenské pozemky ke s ému ozšíření. Počí alo se například s posunu ím ku iny mezi I. a II. bas ionem ak, aby do zniklého p os o u bylo možné umís i elko ysou no os a bu Zemského domu. [17] Mezi kos elem s . Tomáše a Zemským domem mělo zniknou p os o né náměs í, k e é bylo ze se e ní s any uza řeno elko yse poja ou no ou Veselou b ánou. Za b ánou na se e ní s aně měs a pap sko i ě ycházely p omenády s alejemi a napojo aly se na s á ající ces y. Špilbe k od oku 1820 ungo al jako s á ní ěznice. [18, s. 117] Ne yho ující p os o y ojenské pe nos i edly k myšlence ybudo a p o y o účely zcela no ý objek . Vhodným mís em se měl s á pa ko ě již up a ený I. bas ion. Po jeho ob odu na pě iúhelniko ém půdo yse měla y ůs řípodlažní budo a no ého ězení. [19][20] P o účely es nice byl nakonec adap o án Špilbe k. Ob ázek 2 – si uační plán Zemského domu (zd oj: Mo a ský zemský a chi [17] ) 145 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Úp a y ni řního měs a duchu no ého s ole í započaly zbou áním ješ ě s ředo ěkého ope nění mezi s a ou Žido skou b ánou a Pe o em. V é o linii za ba okními h adbami pa ně e spoji os i s ýs a bou nád aží znikla le ech 1838–1839 podél s oupající e asy řada činžo ních domů s ná ožním elko yse řešeným ho elem Padowe z. [21, s. 21] V oce 1843 znikla myšlenka ozšíření měs a smě em na západ a se e . Tu oce 1845 dále ozp aco al Jose Esch, chní s a ební ředi el zemského úřadu. „Plán k ozšíření ni řního měs a B na“ [22] počí al s d ěma na zájem kolmými a p o ínajícími se bul á y – elko ysým kompozičním křížem. Východo-západní osa měla počá ek p ůčelí kos ela s . Tomáše, se e o-jižní osa Pichlo ě obelisku na F an iško ě. Z nedos a ku mís a e ni řním měs ě p o no é úřady, školy a oby né domy Jose Esch na hnul po obou s anách zniklých měs ských říd bloko ou zás a bu. Ta měla zniknou na mís ě I. a II. bas ionu, z ušením ba okní No é Veselé b ány [23] a přilehlých ku in. K ad a u y z ušeného 19 augus iniánského kláš e a měly bý až do p ůčelí kos ela zalíco ané no ými budo ami Mo a skoslezského gube nia. Vzniklé náměs í mělo bý na se e ní s aně uza řeno no ou Veselou b ánou – ium álním pě iosým p os upem s bočními s ážnicemi a kolonádou. [21, s. 52] Se e ní předměs í měla bý alespoň op icky p opojena s měs em. Z ušeny měly bý i b ány B něnská a Hackelo á (Slepá). Ty měly bý nah azeny ojosou ko anou b ánou s mezilehlými pylony. No é objek y ojenského eli els í, gymnázia a poly echniky měly bý si uo ané ose kos ela s . Tomáše. V d uhé ose smě em k Pamá níku mí u měly zniknou oby né budo y. Jose Esch počí al se zas a ěním ehdy ješ ě zcela holého 20 a s mého s ahu špilbe ské ci adely. V é o sou islos i bylo počí áno aké s ods aněním předsunu é pe nos i Ho nwe k, od konce 18. s ole í ungující jako ženská ěznice. [24, s. 21–22] Escho y plány byly oce 1847 předloženy d o ní kanceláři, k e á ná h zás a by ose kos ela s . Tomáše sch álila s podmínkou, že B no zůs ane po zo u Š ý ského H adce s ále uza řeným měs em – objek y ob ácené čelem ke koliš i nesměly mí ím o smě em žádný s up a okna musela bý až do 2. podlaží zamřížo aná. Vojenská komise Ob ázek 3 – ná h na asádu no é ěznice pos a ené na pě iúhelniko ém půdo yse I. bas ionu (zd oj: Mo a ský zemský a chi [19] ) Ob ázek 4 – pě iúhelníko ý půdo ys posledního podlaží ná hu no é ěznice z oku 1830 če ně příčných řezů s če ně yznačenou ba okní h adbou I. bas ionu. (zd oj: Mo a ský zemský a chi [20] ) 146 www.k ajinasidlapama ky.cz nesouhlasila se zás a bou e s ahu blízkos i ci adely a zejména z dů odu, že by no ě zniklé domy b ánily přís upu če s ého zduchu k ojenským kasá nám. [13, s. 128–129] Realizace sch áleného plánu zmařil e oluční ok 1848 21 . P o další oz oj měs a bylo ýznamné adminis a i ní ozšíření 22 měs a oce 1850, sch álené no ým císařem F an iškem Jose em I. K měs u byly připojeny dosud samos a né obce na předměs í, přes ože byly s ále ý azně odděleny ba okními h adbami bas iono é pe nos i. Sku ečným přelomem oz oji mode ního B na se šak s al 25. p osinec oku 1852. Císař ozhodl, že měs o B no přes alo bý uza řeným měs em (h ad Špilbe k nadále ojenskou ci adelou zůs al). [11, s. 407] Konk é ní podmínky pře ze í o i ikačních pozemků yhlásilo ojenské eli els í až oce 1853 23 . Například nařídilo, aby čás ěch o pozemků zůs ala ze zd a o ních a eřejných dů odů nezas a ěna. Vyh azo alo si olné mís o p o ojenské přehlídky a úh adu za šechny ods aňo ané ojenské budo y a o i ikační objek y. [13, s. 129] Ty o podmínky y olaly další dlouhé yjedná ání, což edlo k zas a ení bou acích p ací a k pře ušení ýs a by no ých objek ů dle sch áleného Escho a ná hu. Přes ože by se mohlo zdá , že o o zd žení při přes a bě měs a bude k jeho nep ospěchu, pa adoxně o B nu elmi pomohlo. Podařilo se od á i spekulační s a ební ho ečku, k e á o 14 le později zasáhla P ahu. [6, s. 17] V oce 1853 byla us a ena egulační komise, k e á pod edením mís od ži ele h abě e Leopolda Lažanského řídila bou ání h adeb a no ou ýs a bu. Ces a kolem měs a S bou áním měs ského ope nění se začalo okamži ě. V le ech 1849– 51 byla zbořena B něnská b ána a další paupe i ní objek y če ně s ředo ěkých h adebních zdí. Dle sch áleného Escho a zas a o acího plánu znikl le ech 1853–1855 podle p ojek u F anze F ölicha oby ný blok Měs ského d o a (S ad ho ). [5, s. 100– 101] Vý azný č yřkřídlý obecní nájemní dům umís ěný e s aži ém e énu na mís ě pů odní ho ní slado ny [25] s ni řním nád oří umožňo al s ou dispozicí několika schodišť kom o ně obslouži ícepokojo é by y. Jeho o ien ace pe ně s ano ila smě se e ojižní osy budoucí Eliščiny řídy 24 (Elisabe hs asse) p o další ýs a bu. V oce 1855 znikl no ý „Plán k pořízení íce s a ebních mís p o ybudo ání eřejných a souk omých budo e ni řním měs ě B ně“ [26] . Au o em zas a o acího plánu byl nás upce Jose a Esche úřadu zemského s a ebního ředi els í Joseph Sei e . Ten měl k dispozici již šechny pozemky z ušené pe nos i okolo měs a. Sei e do jis é mí y espek o al Eschů ná h na řešení západní s any měs a, a šak úp a ě eago al na ý ky ojenského eli els í. V ba e ném zas a o acím plánu je odlišným ods ínem če ené (no ě na žené objek y) již yznačen F ölichů Měs ský d ů . Z oho lze y odi , že době zp aco ání plánu byl D ů e ýs a bě a Sei e byl nucen z Escho a ná hu ycháze . V plánu je pop é zob azena idea ok užní řídy, jak byla následně ealizo ána. Na západní s aně ořena jediným bul á em úpa í Špilbe ku, na se e ní a ýchodní s aně podobě o noběžných bul á ů s pa ko ou p omenádou. Na jižní s aně, zhledem k dří ějšímu zábo u o i ikačních pozemků železnicí, opě pouze jedním 25 bul á em. Přes ože Sei e ů ná h počí á se z ušením ba okních bas ionů, ni řní měs o od pa ko ého pásu na Koliš i odděluje oplocením (pa ně splňuje jednu z podmínek ojenského eli els í) a zacho á á bas ion č. VI s no os a bou Fe dinando y b ány a pa ko ě up a ený bas ion č. VII po Pe o em. Na no ém náměs í mís ě Escho y pě iosé b ány na huje di adelní budo u. V le ech 1858–1860 se blízkos i Hackelo y b ány a I. bas ionu s a í Technické učiliš ě 26 , a o s ále za h adbami, přes ože se s jejich bou áním 27 začalo u B něnské b ány éměř o dekádu dří e. No os a ba byla ozpo u se Sei e o ým egulačním plánem, k e ý ěch o mís ech na ho al ojenské c ičiš ě a k omu na azující eli elské objek y. [26] Si uo áním us oupeného objek u učiliš ě byla ěch o předu čena exis ence náměs í. Vzhledem k předčasnému úm í Josepha Sei e a a konečnému ozhodnu í, že 147 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Ob ázek 5 – plán k ozšíření ni řního měs a B na 1845, au o Jose Esch (zd oj: A chi měs a B na, dále jen AMB [22] ) 148 www.k ajinasidlapama ky.cz Ob ázek 6 – plán k pořízení íce s a ebních mís p o ybudo ání eřejných a souk omých budo e ni řním měs ě B ně 1855, au o Joseph Sei e (zd oj: AMB [26] ) 149 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Špilbe k přes á á bý zemskou pe nos í (1859) [5, s. 102] , chybí p o další oz ojo é ú ahy ak uální podklad – eálný p ojek . Mís od ži el Lažanský na huje měs u zp aco a další 28 egulační plán a dopo učuje oslo i ídeňského a chi ek a a u banis u Ludwiga Fö s e a 29 – au o a úspěšného sou ěžního ná hu z oku 1858 na řešení ídeňských glacis, k e ý se s á á důleži ým podkladem p o ealizo aný p ojek známé Rings asse. [27, s. 72–73] Ludwig Fö s e egulační plán [28] p o B no zp aco á á elmi ychle a po pá měsících od zadání oce 1860 ode zdá á s ůj ná h. Měs o a jeho okolí řeší komplexně če ně ná hu no ě p o ažených nebo alespoň ozšířených něk e ých ulic ni řního s ále ba okního měs a. Fö s e mnohém ycházel ze Sei e o a plánu – zalomená ok užní komunikace, bloko á zás a ba a na azující zelený pa ko ý pás pů odního koliš ě. Nás up do měs a nímal přede ším u budo y nád aží, jehož předp os o doplnil o linii no ých objek ů a ose železničního mos u o no ý ho el. Již započa ou ealizaci bul á u pod s ahem Špilbe ku zhledem k ealizo anému odsunu ému učiliš i na huje syme icky ozšíři p o áhlým náměs ím ukončeným na se e ní s aně dosa adní předměs skou zás a bou. D uhá kolmá osa směřující k p ůčelí kos ela s . Tomáše s ejně jako předešlých plánech je ná hu ukončena náměs ím u Mís od ži elského pálace. Na jeho se e ní s aně na mís o Sei e o a di adla je umís ěna es au ace. Di adlo odsou á do mís a, e k e ém se nachází i dnes. Je e iden ní, že Fö s e usilo al o o nomě né ozložení dominan kolem celého měs a. Neschopnos zkoo dino a snahy ůzných s upňů měs ského zřízení edla k omu, že ýbo I. ok esu 30 ( ni řní měs o a Špilbe k) zadal yp aco a las ní a ian ní řešení měs skému inžený o i Johannu Lo enzo i. B něnská adnice zas oupena obecním ýbo em edy yčkala na zho o ení a po é ch ěla ozhodnou , zda by bylo možné oba plány zkombino a , případně ypsa egulé ní sou ěž. [10, s. 59] Lo enzů ná h [29] mnohém kopí o al ná h Fö s e a, nezabý al se šak úp a ou ni řního měs a. Lo enz ozšiřo al pa ko ý pás na úko šířky bloko é zás a by přimknu é íce k měs u a přišel s myšlenkou se e ního komunikačního d ojzubce 31 před Mís od ži elským palácem. Veřejnos i byl z nejasných dů odů p ezen o án pouze Lo enzů ná h, a en o podi ný pos up adnice byl os ře k i izo án. [30, s. 457] V oce 1861 nakonec s a os a Ch is ian d'El e p osadil ypsání eřejné sou ěže, z níž zešlo pa nác 32 ná hů. Z í ězil ná h F 33 d ojice b něnských a chi ek ů Mo i ze Kellne a a F anze Neubaue a. D uhé mís o obd žel b něnský s a i el Jose A nold. Ví ězný ná h [31] zaujal přede ším zcela jiným pohledem na řešení pa ko ých ploch. Za ímco předešlé ři egulační plány y ale espek ují p ůběžnou alejo ou p omenádu, í ězo é sou ěže umisťují pa ko á náměs í kolmo k bul á ům ak, aby zelení p opojili ni řní měs o s předměs ím. No á bloko á zás a ba se ná hu dos á á až k nější ok užní silnici z 18. s ole í. Zcela ozdílný názo na řešení zás a by okolo měs a ede k us a ení echnické komise složené z au o ů, k eří se umís ili na p ním a d uhém mís ě, s úkolem oba ná hy slouči . V oce 1862 je ode zdán z . „kombino aný“ plán, p o i k e ému se po z eřejnění z edla lna ne ole. Možná pop é zde začínající publicis ika 34 ukázala s ou oh omnou sílu. B ňany přede ším popudil nápad ozšíření bloko é zás a by na úko pa ko ých ploch měs ské zeleně. Více s a enišť znamenalo o iž íce peněz do měs ské pokladny za p odej s a ebních pozemků. Pobouřeně olali zpě po s ých pa ko ě up a ených bas ionech a možnos ech ko zo a alejích okolo měs a. Na ná lak eřejného mínění B něnská adnice us a ila no ou komisi s úkolem espek o a „požada ky eřejnos i a eřejného mínění“ [21, s. 59] a yp aco a „de ini i ní“ plán [32] . Ten byl oce 1863 předs a en eřejnos i a byl již sku ečně posledním z šes i pořízených plánů p ůběhu minulých osmi le . Ten o plán, jehož zp aco áním byl po ěřen F anz Neubaue , mí ně modi iko al Fö s e ů a Lo enzů ná h a aké espek o al konečné ozhodnu í umís ění 35 e angelického kos ela 36 do čela Escho y se e o-jižní osy. Byla ím sice na ušena plynulos ok užních komunikací, měs o ale získalo mnohem íce – důs ojný p o ipól k obelisku umís ěného na jižním konci p ního b něnského bul á u. B něnský „budo a el 150