Anke a kpe spek i ám jidišis iky
České epublice
š ěpán balík, Ma ie b uno á, Jiří Holý,
Hana Nich bu ge o á, Olga Zi o á
cen um p o s udium holokaus u ažido ské li e a u y Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y
[email p o ec ed]— [email p o ec ed]
š. balík, M. b uno á, J. Holý, H. Nich bu ge o á, O. Zi o á
Su ey on he P ospec s o Yiddish S udies in he Czech Republic
This ex begins by in oducing alis o ques ions o esea che s in he ield and p oceeds o exam-
ine how ap og amme in Czech Yiddish S udies migh be es ablished and o ganised, bo h as aschol-
a ly ield and, po en ially, a ield o scien i ic esea ch. Responden s om home and ab oad gene -
ally ag ee on he need o such ap og amme, dedica ed o he anno a ed ansla ion and s udy o
Yiddish w i ing in he Czech lands om he ea ly mode n pe iod, and on o he indi idual linguis ic
and li e a y schola ly asks ela ed o Eas e n Yiddish o Jewish e hnolec . In he second sec ion, he
au ho s summa ise hese sugges ions and an icipa e he a ious ways his a icle migh spa k dis-
cussion in he schola ly communi y, which could be he i s s ep in es ablishing an in e -uni e si y
Yiddish esea ch and eaching cen e. Jewish s udies (in P ague and Olomouc) would p ima ily col-
labo a e wi h o eign Jewish and Yiddish s udies, as well as indi idual schola s; ac i e in ol emen
by he ele an exis ing disciplines, such as Ge man, Ame ican, Sla ic, and Czech s udies, is encou -
aged (a he uni e si ies men ioned abo e and elsewhe e).
ANKETA
Po ři s ale í byla Českých zemích psána a ydá ána jidišo á li e a u a.1 Současně
je na našem území s ále pří omné ozsáhlé aškenázské hmo né kul u ní dědic í:
množs í českých, mo a ských aslezských synagog, hřbi o ů saškenázskými nápisy
na mace ách (náh obcích) či celé měs ské komplexy, z .ghe a. Na d uhou s anu
České epublice chybí jidišis ika, ikdyž jidiškaj je, esp.byla jednoznačně součás í
našeho kul u ního p os o u. Významnos zdejší p odukce dokládá ak , že d a uzná-
aní bada elé, Chone Shme uk aJe old C.F akes, po ažují písemnic í české p o e-
nience za součás kánonu s a ších jidišo ých ex ů, j.pamá ek, k e é dějinách é o
li e a u y zaujímají nezanedba elné pos a ení.2
1 Subs an i um jidiš použí áme jako nesklonné emininum sice  ozpo u skodi ikací, ale
na základě delší překlada elské aodbo né adice (např.Ma ko ič, Šedino á). Dále p o ad-
jek i um olíme lexi ní a jidišo ý podle polského zo u jidyszowy.
2 Shme uk, Chone: Dějiny li e a u y jidiš, přel. Václa Bu ian. Vo obia, Olomouc 1996; F akes,
Je old C.: Ea ly Yiddish Tex s 1100–1750: Wi h In oduc ion and Commen a y. Ox o d Uni e -
au oři!!!
OPEN
ACCESS
118 SLOVO A SMYSL 37
Co se ýče s udia jazyka ali e a u y jidiš po oce 1989, lze sledo a dlouhodobou
s agnaci. Vznikají unás pouze jedno li é ku zy, k e é kjidiš při ádějí nadšence čas o
znalé němčiny či heb ejš iny. Z ěch o adep ů by se mohli sice budoucnu s á pře-
klada elé či uči elé zabý ající se ou o ilologií, ale pokud ne yjedou do zah aničí,
nemají se kde dále sys ema icky zdělá a .
Vzhledem k omu, že si au o ky aau oři oho o ex u u ědomují, že založení no-
ého obo u je dlouhodobou a inančně iins i ucionálně kompliko anou záleži os í,
je hodné p ní řadě o e ří diskusi osamo né po řebě zniku daného s udijního
obo u ajeho případných cílů ap io i . Do olili jsme si udíž oslo i současné domácí
izah aniční judais y ajidišis y adalší odbo níky, aby se o mou anke y k omu o
éma u yjádřili.
OTÁZKY KJIDIŠISTICE VČESKÉ REPUBLICE
1. Měl by České epublice exis o a obo jidišis ika? P oč?
2. Jak by ako ý obo měl podle Vás ins i ucionálně zniknou ? Jaké s á ající obo y
by se na jeho zniku měly ideálně podíle (ge manis ika, bohemis ika, sla is ika,
heb ais ika…)?
3. Jaká jsou podle Vás úskalí založení ako ého obo u?
4 Jaké by měly bý ědecké p io i y no ě zniklé jidišis iky České epublice?
5. Jaké by měly bý podle Vás pedagogické p io i y obo u? Jak by mělo ypada jeho
s udium ajaký by měl bý p o il absol en a?
6. Jakou o ázku si sou islos i s ako ým počinem sami klade e?
p o . A min Eidhe , Pa is-Lod on-Uni e si ä Salzbu g
1. Odpo ěď na u o o ázku yplý á již zmého přes ědčení, že by na každé ýznamné
uni e zi ě měla exis o a jidišis ika. Tedy ipokud jde oP ahu, samozřejmě!
Vpřípadě České epubliky, což je případ nap os o speci ický, p o o ho oří zcela
mimořádné dů ody: jidiš aké jako s udijní předmě  ámci sla is iky zhledem kja-
zyko ým ijiným kon ak ům ůči češ ině (aslo enš ině); zeměpisná poloha České e-
publiky jakož o přechodo ého území mezi západní a ýchodní jidiš či ýchodní jidiš
(jako jazyk, p os řednic ím s é li e a u y a ůbec kul u y) jakož o o mující ak o
hledání iden i y, jak je známe řeba uF anze Ka ky. K omě é o ecepce ýchodní
jidišo é kul u y lze u és i ecepci o by českojazyčných ačeských německojazyč-
ných au o ů, k eří e s ých dílech jidiš3 čas o použí ali jakož o s ylis ický p os ředek,
si y P ess, New Yo k 2004. S o .Balík, Š ěpán: Jidiš žido ském e nolek u amode ní žido ská
li e á ní iden i a Čechách. Naklada els í Lido é no iny, P aha 2015, s.45.
3 Eidhe má na mysli nejen p ky samo né jidiš, ale z láš ě elemen y z .žido ské něm-
činy (Judendeu sch), esp.zde přesněji žido ského e nolek u české němčiny a o něž ži-
do ského e nolek u češ iny. Je řeba podo knou , že například zmíněná populá ně nauč-
ná slo níko á pří učka Mezi námi řečeno Ru h Bondyo é (2003) nemapuje ýsky jidiš, ale
e nolek u, j. elik ních lexikálních jedno ek a a ů českých aškenázských Židů smícha-
OPEN
ACCESS
š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 119
a o p os řednic ím překladů do jidiš: po ídky a omán De p oces F anze Ka ky; De
goylem Gus a a Mey inka;— asamozřejmě např. aké De b a e solda Sh eyk in de
el -milkhome Ja osla a Haška (Riga 1922 a1928 [2. yd.]). Doposud exis ují nepřelo-
žené anyní bohužel ijiž jen zřídka ecipo ané knihy jidiš op ažských mý ech, dě-
jinách aosobnos ech (Vunde -mayses un al n P og Da ida Igna o a z oku 1920 nebo
Bas omského Folks-mayses un legendn un al n P og z oku 1923 a d. [komen ář: P aha,
německy P ag, se jidiš řekne P og, za ímco jidišo é P ag znamená a ša skou č ť
P aga]); děj jedné znej ýznamnějších di adelních he jidišo é li e a u y (De goylem
H.Lei ické) je opog a icky umís ěn přímo P aze as ále čeká na s é zno uobje ení
( iz T.Ka lsböck— A.Eidhe : h p://hbjk.sbg.ac.a /kapi el/de -golem/).
(Známý pianis a Je genij Kissin, k e ý píše apublikuje básně a epo áže jidiš
[jako příklad iz h ps://yiddishb anzhe.com/2021/05/02/7370/], by mohl ungo a
jako „ yslanec“ jidišis iky České epublice.)
2. Jidišis ika by měla mí ideálním případě las ní ka ed u (s ejně jako os a ní ilolo-
gie, a o něž podobnou s uk u u). Je žádoucí účas /podpo a co možná nej íce os a -
ních ka ede ( řeba šech u edených o ázce). Zpočá ku lze dopo uči napojení na
ge manis iku (asla is iku), p o ože zde lze a gumen o a jazyko ou blízkos í.
3. Za předpokladu, že jsou uni e zi a, po ažmo s á (zejména co se inanco ání ýče)
s řícní, je řeba zdola p ní překážku podobě obs a ání pe sonálu (mís a p o ha-
bili o ané docen y, p o eso y, asis en y, sek e a iá apod.). Mezi nimi musí bý ilidé,
k eří se jidiš naučili od odilých mlu čích.
4. Zde u edu jen následující body: slo anský p ek jidiš; jidiš jako „z ělesnění“ ži-
do ské iden i y; jidišo é di adlo ( če ně spolup áce sdi adly při u ádění he jidiš);
ecepce jidiš české li e a uře (anapř. aké p ažské německé li e a uře); překládání
jidišo é li e a u y do češ iny; ses a ení zo o ého slo níku— nejp e jidiš-českého,
následně ičesko-jidišo ého ( zo em mohou bý slo níky Alexand a Ha ka yho
[1928], polsko-jidišo ý slo ník A ona Ma ka [1929], anglicko-jidišo ý/jidiš-anglický
U iela Wein eicha [1968] nebo jidiš-anglický slo ník Ha yho Bochne a aSolona
Bein elda4 [2012] a d.).
5. G ama ika, šechny dimenze jidišo é kul u y— edy os ojení si kul u y ajazyka
(podle zo u jiných s udijních obo ů cizích jazyků). Z láš ní pozo nos by při om
měla bý ěno ána oz oji překlada elských do ednos í. Absol en i by měli získa co
nej íce zde u edených kompe encí, na íc i y, k e é se ýkají speciálně boje p o i an i-
semi ismu apředsudkům šeobecně.
ných sno ějšími li y no oheb ejskými bez g ama ické s uk u y samos a ného jazyka,
k e ou bychom očeká ali ujidiš. Překlady, esp.české a ian y anglických knih Leo Ros-
ena Jidiš p o ados (1998) aJidiš p o ješ ě ě ší ados (2004) p ezen ují o něž nikoli ele-
men y jazyka jidiš, ale žido ského e nolek u ame ické anglič iny, na íc zde e s é ázné li-
e á ní s ylizaci [komen ář au o ů].
4 Eidhe zde zmiňuje přep aco anou anglickou e zi Nibo ského aVaisb o o a jidiš- an-
couzského slo níku Dic ionnai e Yiddish-F ançais (2002) [komen ář au o ů].
OPEN
ACCESS
120 SLOVO A SMYSL 37
6. K omu jsem se yjádřil již o ázce číslo ři:
Rozeznají „příslušná“ mís a ob o ský ýznam, či snad případný po enciál, že by se
P aha mohla s á p ůkopníkem  é o ědní oblas i, kdy by byla jidišis ika hodnocena
ap ak iko ána ijinak nežli pouze jako pří ěsek jiné ka ed y? (Na s ě ě, bohužel, do-
posud neexis uje jidišis ika, k e á by ungo ala jako ka ed a samos a ná.)
Pokud ano: Posky nou ona „příslušná“ mís a peníze na in as uk u u (zejména
p o ybudo ání slušné kniho ny) ana pe sonál?
Pokud by byla splněna i a o podmínka: Podaří se nají hodné spolup acující lidi,
k eří by jidišis iku ybudo ali, u edli chod a y ořili jí pe ný základ, k eří by za-
učili její napojení na s ě o ou ědu ak eří by u o ins i uci po ažo ali aza edli jako
„ ěčnou“ a d.?
(přeloženo z němčiny)
p o . Roland G uschka, Hochschule ü Jüdische S udien, Heidelbe g
1. Ano, s ejně jako by dle mého názo u měla bý součás í kánonu předmě ů na akul-
ách humani ních akul u ních ěd na českých uni e zi ách iklasická judais ika, za-
bý ající se heb ejsko-a amejskými ex y adiční abínské li e a u y ahis o ií žido -
ského nábožens í.
Aškenázská společnos , k e á se us a ila e s ředo ěku E opě, dala zniknou
jedinečné kul uře, níž byla jidiš nejen běžným do ozumí acím p os ředkem, ale
ili e á ním, uměleckým apos upně i yučo acím ý azo ým p os ředkem. Jak je
známo, P aha se na dlouhá s ale í s ala jedním zcen e aškenázské kul u y. Na pře-
lomu 19.a20.s ole í (když Židé Českých zemích již po ě šinou opouš ěli západní
jidiš e p ospěch češ iny aspiso né němčiny), se zk é ající jidišo á li e a u a e
zby ku ýchodní E opy s ala de ini i ně li e a u ou s ě o ou, y ářenou ač enou
na několika kon inen ech apřekládanou do jiných jazyků. V é o ázi začala jidišo á
kul u a ali e a u a ýchodní E opy o li ňo a ili e a u y jiných jazyků: zde je
řeba zmíni ecepci německojazyčné žido ské enesance ( jejímž p os ředí nepů-
sobil nikdo menší než sám F anz Ka ka).
E ablo áním s udijního obo u jidišis ika by byl zohledněn ýznam aškenázsko-ži-
do ské kul u y e opských dějinách, yškolení akademických specialis ek aspecia-
lis ů by pak umožnilo u o kul u u, jazyk ali e a u u zp os ředko a zain e eso ané
eřejnos i České epublice.
2. S ejně jako jiných e opských li e a u ách akul u ách spočí á i jidišo é li e-
a uře akul uře aškenázského žido s í ěžiš ě zájmu ní samo né, a o bez ohledu
na její mnoho s e na é p oje y a o my, na zdo y eške é její o e řenos i ůči ji-
ným žido ským inežido ským li e á ním akul u ním adicím, na zdo y eške é
kul u ní ýměně— jako y oření disku zi ního aosudo ého společens í, k e é
bylo e s ých počá cích uko eno nábožensky apozději e nicky ajazyko ě. (To pla í
o něž p o u ářející de e minan u aškenázské kul u y— žido ské nábožens í—
kon ex u os a ních e opských nábožens í.) Z oho o dů odu by bylo založení o -
ganizačně samos a né ins i uce— ús a u (či oddělení) judais iky ajidišis iky  ámci
OPEN
ACCESS
š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 121
společensko ědní akul y— žádoucí amělo by bý upřednos něno před jinými mož-
nos mi. Zp agma ických dů odů nebo při in enzi nějším zaměření na u či é epochy
(např.na s a ší jidišo ou li e a u u) nebo na u či é dílčí disciplíny (jako např.jidišo-
ou jazyko ědu) by bylo smysluplné, a u či ých případech dokonce i ýhodou, na-
pojení na další obo y (např.na ge manis iku, obecnou ling is iku, kompa a is iku,
sla is iku).
3. Výz u by mohla předs a o a o ázka yučo acího jazyka: e s řednědobém ho i-
zon u by mělo bý na uni e zi ě České epublice bezpochyby usilo áno ojidišo é se-
mináře češ ině. Přes o je řeba u áži , zdali by při u či é akcen aci a u či ých ku -
zech nebylo dob é nabídnou uni e zi ní zdělání přinejmenším dočasně i jiných
jazycích, nežli se y oří dos a ečný poče českojazyčných specialis ů aspecialis ek,
k eří by pak sami/ymohli/y és ýuku.
Další ýz a při zakládání ús a u jidišis iky spočí á, alespoň dle mého názo u,
 om, že jidišis ika dosáhla oblas i ýzkumu ako é di e enciace ašíře, k e á by
dlouhodobě yžado ala ozčlenění do dílčích disciplín (a udíž odpo ídajícím způso-
bem přizpůsobené s udijní p og amy)— ak, jak je omu kupříkladu ge manis ice,
kdy její dílčí disciplíny jako medie is ika, mode ní německá li e a u a ajazyko ěda
bý ají na elkých německých uni e zi ách zp a idla us a eny jako samos a né s u-
dijní obo y.
4. Volba p io i e ědeckém zaměření obo u od isí od mnoha ak o ů, přičemž ne
šechny lze pláno a či egulo a . K omě akademických cílů je dozajis a nu né do u -
či é mí y zohledni icíle neakademické.
Nej ě šího syne gického e ek u sjinými humani ními obo y— jak e ýzkumu,
ak i e ýuce— by zmého pohledu bylo dosaženo, pokud by byla ěžiš ěm ýzkumu
li e a u a akul u a mode ní ýchodní jidiš (zh uba od oku 1800).
P o humani ní akul u ní ědy České epublice by bylo bezpochyby doda eč-
ným přínosem, pokud by zde y ořená jidišis ika mimo jiné zkoumala is ědec í
jidišo é li e a u y Českých zemích (zde zejména P aze iš ěné jidišo é ex y ze
17.a18.s ole í).
5. Videálním případě by měl s udijní p og am zah no a ý oj jidišo é li e a u y
akul u y od jejich počá ků až do současnos i a o něž zp os ředko á a základy his-
o ického ý oje jazyka jidiš. Výhodou by  é o sou islos i byly semináře úžeji se
specializující na ý oj jazyka aling is icky o ien o aná éma a.
Neodděli elnou součás í s udia jidiš by mělo bý získání jazyko é kompe ence
mode ní jidiš: přesněji ak i ní apasi ní jazyko é kompe ence s anda dizo ané
mode ní ýchodní jidiš podle s anda dů, k e é mezi álečné době us a il Žido -
ský ědecký ins i u , z .YIVO (dnes Ins i u e o Jewish Resea ch New Yo ku)
ak e é se na ame ických ae opských uni e zi ách dodnes yučují  ámci s u-
dijních p og amů jidišis iky. K omě oho by mělo bý do s udijního plánu zah nu o
ios ojení si znalos i mode ní heb ejš iny. S udijní moduly by na íc měly umožni
dob o olné os ojení si němčiny, jednoho slo anského jazyka ( případě České e-
publiky lze pomýšle na „další“ slo anské jazyky, esp.„cizí jazyky“, např.polš inu,
uš inu nebo uk ajinš inu— znalos češ iny s ejně jako anglič iny by bez ak byla
OPEN
ACCESS

122 SLOVO A SMYSL 37
předpokladem) nebo jiného cizího jazyka, k e ý oří sjazykem ali e a u ou jidiš
smysluplný kon ex .
Roz oji jidišis iky by zmého pohledu nej íce p ospělo, pokud by en o s udijní
obo nabízel co nejši ší specializaci.
(přeloženo z němčiny)
d . Pa el Kocman, Uni e zi a Ka lo a
1. Jako his o ik zabý ající se dějinami žido ského oby a els a našich zemích se ne-
cí ím bý kompe en ním na u o ázku jednoznačně odpo ědě . Mohu nabídnou í-
ceméně laický pohled na ěc. Vím jis ě jen, že u či ě po řebujeme specialis u či spe-
cialis y, k eří budou o láda p oblema iku jidiš, Judendeu sch či jakkoli o chceme
nazý a , po šech s ánkách, k e é k omu pa ří.
2. Nejsem si šak jis , zda by o mělo bý o mou samos a ného p aco iš ě (např.ka e-
d a), zde idím překážky spíše obecného a echnicko- inančního cha ak e u (k omu
iz dále). Spíše bych iděl ces u specializo aného p aco iš ě  ámci nějaké již exis-
ující s uk u y ( ysokoškolská ka ed a, ús a AV ČR apod.). Nepochybně nejblíže
bude ge manis ika aheb ais ika s ím, že jsou nu né přesahy do bohemis iky asla i-
s iky (polonis iky).
3. Nepochybně o budou p ní řadě inance, dále o budou o ganizačně-logis ické
po íže, k e é o šem znedos a ku zkušenos í s ou o s ánkou akademického ži o a
nedokážu speci iko a .
4. Přede ším by mělo jí os udium pamá ek jidiš, k e é buď znikly Českých ze-
mích (například knih isk, ukopisy) nebo se sem nějakým způsobem dos aly, jejich
au o ů apod. Myslím, že p amenů je unás dos a ek, přede ším Žido ském muzeu,
jiné jsou snadno dosaži elné na in e ne u.
5. Nejsem kompe en ní odpo ědě , nicméně si myslím, že by mělo jí okombino ané
s udium sjiným obo em (zde se nabízí přede ším ge manis ika), p o ože absol en
samos a né jidišis iky ěžko bude hleda upla nění.
d . Ma ie K appmann, Palackého uni e zi a Olomouci
1. Osobně bych samozřejmě založení jidišis iky u í ala, ale nejsem si ůbec jis á, zda
by jidišis ika jako samos a ný obo měla při současném směřo ání poli iky ysoko-
školského zdělá ání naději na dlouhodobější přeži í. Obecně pla í, že exis ence „ma-
lých“ obo ů, k e é na íc nejsou explici ně zaměřené na upla nění p axi, není příliš
podpo o ána. Vzhledem k omu, sjakými p oblémy se Olomouci po ýká mnohem
šířeji zaměřený s udijní obo judais ika, bych ne iděla budoucnos samos a ného
obo u jidišis ika  ůžo ých ba ách.
OPEN
ACCESS
š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 123
2. Osobně se domní ám, že spíše než samos a ný s udijní obo jidišis ika, k e ý lze
na íc s udo a na již zaběhlých ka ed ách sousedních zemích (Düsseldo , T ie ),
by se našem kon ex u je ila jako smysluplná přid užená p aco iš ě (A bei s s ellen),
k e á by ungo ala pod záš i ou ě ších, inančně s abilně zajiš ěných ka ede . Něco
podobného se již děje menším měří ku Českých Budějo icích, P aze či Olomouci.
(Výuka a ýzkum se zde za ím ážou na jedno li ce, k eří si ydělá ají na ži oby í ji-
nou činnos í, ajidiš je spíš jejich koníčkem.) Budoucnos bych edy iděla spíše  oz-
šiřo ání apodpoře menších ýzkumných skupin, k e é budou úzce spolup aco a
sobo o ě blízkými ka ed ami, zjejichž zd ojů budou p a děpodobně p aco níci
ěch o cen e aké p é řadě inanco áni. (Všichni íme, jak ěžké je ud že chod
obo u pře ážně zp ojek ů, zaměs nanci judais iky Olomouci s ím mají boha é zku-
šenos i.)
3. Něk e á úskalí jsem již naznačila odpo ědích na p ní d ě o ázky. Pokusím se
osh nu í: Ujidišis iky by se jednalo o„malý“ s udijní obo s elmi omezeným poč em
uchazečů, zčehož by plynuly p oblémy sjeho inanco áním. Ti o uchazeči by pak
měli pomě ně omezené pe spek i y, jak yuží s udo aný obo p axi.
4. Ta o o ázka implikuje odpo ěď „ano“ na o ázku p ní. Pokud by měl en o obo
zniknou (podpo o ala bych o šem spíše znik ýzkumných a zdělá acích p a-
co ních skupin), měl by k ědeckým p io i ám ozhodně pa ři ýzkum písemných
p amenů psaných jidiš, k e é znikaly abyly ydá ány na území Čech aMo a y, iz
např.publikace a ýzkum Olgy Six o é, ýzkum olomoucké judais iky (např.publi-
kace Vyb ané heb ejské ajidiš p ameny kdějinám Židů na Mo a ě: s ředo ěk a aný no o-
ěk) apod. Do ýzkumu by samozřejmě byli zapojeni s udující zobo ů, pod k e ými
by ýzkumná p aco iš ě ungo ala. VOlomouci si s uden i judais iky age manis-
iky p o s é bakalářské p áce ybí ají azp aco á ají éma a oho o zaměření. (Sa-
mozřejmě by bylo možné ýzkum zaměři o něž např.na oblas mode ní jidiš li e-
a u y, příp. na překlada elskou p áci sli e á ními ex y psanými jidiš.)
5. Pokud by měl samos a ný s udijní obo jidišis ika zniknou , nabízí se několik mož-
nos í p o ilace absol en ů: 1.Odbo níci specializo aní na ýzkum písemných his o ic-
kých p amenů psaných jidiš, k e é znikaly abyly ydá ány na území Čech aMo-
a y. 2.Překlada elé zaměření na překlad s a ších amode ních ex ů zjidiš ( o by asi
nebyl jejich hla ní zd oj příjmů…). 3.Odbo níci zaměření na ýzkum no odobé jidiš
kul u y ali e a u y, k eří by se p a děpodobně ipo s udiu pohybo ali akademickém
p os ředí. 4.P aco níci kul uře, k eří by znalos i upla nili při pořádání kul u ních
a zdělá acích akcí. 5.Specialis é se zaměřením na jiný obo (sociologie, eligionis ika,
e nog a ie a d.), k eří by znalos jidiš yužili e s ém p imá ním obo u.
6. Předně si kladu o ázku, jak dlouho by samos a ný obo jidišis ika sys ému yso-
koškolského zdělá ání České epublice přežil. Vzhledem k omu, jak čas o se e
s ých úsudcích ple u, o šem nemusí bý mé s achy aoba y ohledně samos a ného
s udijního obo u jidišis ika ůbec ele an ní.
OPEN
ACCESS
124 SLOVO A SMYSL 37
p o . S e an Michael Newe kla, Uni e si ä Wien
1. Jazyk jidiš ali e a u a  om o jazyce má na území dnešní České epubliky boha é
dějiny, ap á ě p o o je zřejmé, že by se omu o éma u měli ěno a aké češ í ba-
da elé. S ým způsobem se ale aké ždy našli odbo níci, k eří se ěno ali i omu o
obo u. Takže je asi spíše o ázkou, jaké o mě a jakém ozsahu by en o obo měl
exis o a — jen jako bada elský smě , nebo jako samos a ný s udijní obo .
2. To záleží na om, jaké cíle ako ou ins i ucionalizací člo ěk sleduje, zda by o mělo
bý jen p aco iš ě slek o á em na jazyk jidiš, nebo odnož nějakého ús a u s las ní
p o esu ou p o jazyk, li e a u u akul u u, zda má ilologicky p obáda adici jidiš
na území ČR a ěno a se ýzkumu ex ů, k e é zde znikly zejména od 16.do 18.s o-
le í, nebo se sous ředi na současný ý oj oho o jazyka.
Podle mého osobního názo u má ako ý obo našich s ředoe opských zemích
smysl jen jako součás ě šího in e discipliná ního p aco iš ě. Mně se například zdá
elmi ozumné řešení, k e é bylo nalezeno Německu na Uni e zi ě Hein icha Hei-
neho Düsseldo u. Tam exis uje známý Ús a p o žido ská s udia, k e ý má las ní
oddělení, jež aplikuje ilologické, kul u ní, jazyko é ali e á ní přís upy ame ody na
jidiš. Předmě em amějších s udií je jazyk, li e a u a akul u a aškenázských Židů.
Rozsah s udijních obo ů é o uni e zi y zá o eň nabízí řadu ozumných kombinací
(sge manis ikou, dějinami akul u ami ýchodní E opy a d.), zá o eň zde exis uje
jedinečná možnos spoji žido ská s udia skul u ou, li e a u ou ajazykem jidiš.
S ým způsobem České epublice již ykazuje odpo ídající oz ojo ý po enciál
Cen um judais ických s udií Ku a aU suly Schube o ých na Palackého uni e -
zi ě Olomouci. Už eď nabízí mj.s udijní obo Judais ika— dějiny akul u a Židů,
jehož ámci s uden i mají možnos seznámi se nejen sbiblickou imode ní heb ej-
š inou aa abš inou, nýb ž ijazykem jidiš. Obsahem oho o s udijního p og amu je
ikul u a aumění, kuns his o ie a ilologie, zn.jazyky adějiny li e a u Židů, a ak
se s uden i ěnují nejen dějinám li e a u y heb ejš ině, nýb ž éž dějinám li e a u
se „žido ským podílem“ ( j.česká, německá, polská, uská, ancouzská, anglická,
ame ická a d.) adějinám li e a u y jidiš. Působí zde las ní in e ní lek o ka Mg . Ma-
ie K appmann, Ph.D., k e á se ěnuje zejména jazyku jidiš ajeho ý oji, li e a uře
jidiš as o nání jidiš sněmčinou. Takže obo je zde už zas oupen, jedinou o ázkou je,
zda jej amější kolego é auni e zi ní o gány ch ějí ozšíři , apokud ano, jak daleko.
3. Bada elský smě po řebuje ždy k i ické množs í ědců as uden ů, pokud se chce
úspěšně oz íje jako samos a ný s udijní obo . P ní o ázkou edy je, do jaké mí y
je dán po enciální zájem s uden ů o ako ý samos a ný předmě . I Německu exis-
uje jen elmi málo mís , kde lze ako ý obo s udo a , jako na Uni e zi ě Hein icha
Heineho Düsseldo u. Pa ří mezi malé obo y, Rakousku ako á s udia p o o nazý-
áme i„o chidejo é“ obo y.
Rozhodující jsou podle mého názo u aké možné kombinace ako ého po enciál-
ního s udijního obo u. Bez odpo ídající smysluplné azby na jiné s udijní předmě y,
bez y áření in e discipliná ní symbiózy sjinými s udijními obo y, se mi yhlídky
ako ého obo u zdají mizi é. Musíme při om zí ú ahu, že už něk e é ilologické
obo y jiných mode ních jazyků mají něk e ých případech po íže se ud že na uni-
OPEN
ACCESS
š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 125
e zi ách plné míře asamy p o sebe nabízejí nepřízni é yhlídky do budoucna,
pokud je člo ěk nes uduje kombinaci sjinými žádanými předmě y.
4. Pokud by bylo sku ečně možné založi ako é samos a né oddělení nebo p aco i-
š ě, bude o jednoduše elmi záleže na indi iduálních ýzkumných p aco nících.
S oboda ědeckého bádání je na půdě ysokých škol auni e zi adičně ch áněna
akademickými s obodami. VRakousku například dodnes pla í čl. 17 akouského zá-
kladního zákona s á ního č.142 ř. z. z oku 1867, k e ý s ano il, že „ ěda ajejí nauka
jsou s obodny“. Bylo by zby ečné akon ap oduk i ní pokouše se někomu předepsa
konk é ní ědecké p io i y. Při ozeně by se ale očeká alo, že by se ako í bada elé za-
bý ali i adicí ahis o ií jazyka, li e a u y akul u y jidiš na území České epubliky.
Jinak by bylo ěžké společnos i ys ě li , p oč by měla inanco a ako ý obo , pokud
není disku o án sou islos i sjazykem, li e a u ou akul u ou ě šino é společnos i.
5. Jsou o nejednoduché o ázky, p o ože zá isí na mnoha ak o ech (způsob spojení a-
ko ého p aco iš ě sjinými odděleními aús a y budoucí hos i elské ins i uce, s upeň
syne gií apřek ý ání sjinými exis ujícími obo y, ozsah inanco ání a yba ení y-
školenými zaměs nanci). S udijní plány již exis ujících ús a ů zah aničí by u či ě
mohly slouži jako p ní inspi ace. Podobných ná hů by u či ě bylo elké množs í.
Osobně bych očeká al alespoň ši oký ilologický p o il, k e ý kombinuje znalos i ja-
zyka se znalos mi li e á ních akul u ních dějin.
6. Po ažuji za pozo uhodné, že době, kdy jsou například obo y několika slo anských
jazyků německy mlu ících zemích s ále íce pod lakem, ajsou dokonce zpochybňo-
ány, se České epublice odí ako é myšlenky ausiluje se o ozšíření ozsahu s udij-
ních obo ů odalší ilologický smě . Mohu omu počinu popřá jen hodně š ěs í azda u.
d . Leo Pa lá , Žido ské muzeum P aze
1. Vyjadřuji se jen kp ní o ázce, zda by měl České epublice exis o a obo jidiši-
s ika. Zhlediska doplnění šíře uni e zi ních s udií sžido skou ema ikou České
epublice se dá ako ý zámě pochopi , ale jiný dů od p o us a ení jidišis iky nena-
hlížím. Sohledem na o se nijak ne yslo uji kdalším o ázkám. Děkuji za pochopení.
p o . Claudia Rosenzweig, Ba -Ilan Uni e si y, Rama Gan
1. Věřím, že jidišis ika by mohla bý České epublice založena zmnoha dů odů:
— Jazyk jidiš je E opě pří omen isíc le ajsou něm zapsány zd oje ele an ní
zhlediska jazyko ědy, dějin, olklo u, his o ie knih, gende o ých s udií, ansla-
ologie adalších. S ejně jako ancouzš ina, němčina, i alš ina a p. je jidiš jazykem
shis o ií, k e ý si zaslouží bý s udo án.
— Zejména už p o o, že znik jazyka jidiš sčeským jazykem sou isí ( iz s udie Ro-
mana Jakobsona aMaxe Wein eicha aak uálně Lenky Uličné). Věřím, že ýzkum
OPEN
ACCESS
132 SLOVO A SMYSL 37
de ní jidiš kul u y, k e á před d uhou s ě o ou álkou ačás ečně ipo ní ořila jeden
kul u ní p os o od Mosk y po New Yo k. S udium jidiš jazyka, li e a u y akul u y
má p o o ČR značný po enciál.
2. Jidišis ika je ze s é pods a y nu ně meziobo o á. Nachází se na ozh aní ge ma-
nis iky (zejména s a ší ý ojo é áze jazyka), sla is iky— kde přichází do úzkého
kon ak u se slo anskými jazyky ali e a u ami —, judais iky aheb ais iky. Tím ale
její přesahy nekončí— ame ická jidiš li e a u a by měla bý (byť zhus a není) zá-
jmem ame ikanis ů, boha á adice jidiš di adla může zajíma ea ology, s éby ná
jidiš hudba hudební ědce, his o iky mohou zajíma jidiš docho ané pamě i adoku-
men y jidiš např.zdoby holokaus u/šoa/khu bn apodobně. P o šechny y o obo y
je nicméně klíčo é získa unkční kompe enci jazyce, a pak o e í á mnohé d eře
ůznými smě y.
3. Jidišis ika je ze s é pods a y malý obo . P agma ický pohled na uni e zi ní un-
go ání by našem p os ředí ěžko obhájil jidišis iku jako s éby ný asamos a ný
s udijní obo . Zjis ého úhlu pohledu by o možná bylo ikon ap oduk i ní. Jidiš
kul u a ali e a u a— ijen a mode ní— je ak ši oce ozk očená, že by bylo ěžké
amožná izby ečné obsáhnou šechno. Spíš by bylo mysli elné anepochybně pří-
nosné koncipo a jidišis iku jako meziobo o é cen um, k e é k omě základní
kompe ence jazyce, jež je nezby ná, dá s uden ům abada elům jiných obo ech
základy p o o, aby mohli kjidiš li e a uře akul uře přis upo a p izma em s ého
obo u.
4. Vzhledem k omu, že his o ickou ling is ikou as a šími ý ojo ými ázemi jazyka
jidiš se pomě ně obší ně zabý ají bada elské ús a y Německu, nabízelo by se na-
šem p os o u ěno a se zejména mode ní ( ýchodní) jidiš ajejí boha é li e a uře
akul uře. Konk é ní zaměření ale bude ždy od islé od pe sonálních kapaci , k e é
nejsou příliš eliké.
5. Zp ak ického hlediska není mysli elné děla jakékoli bádání obo u jidiš li e a-
u y akul u y bez solidní znalos i jazyka. Již získané zkušenos i z ýuky na FF UK
P aze mě edou kpřes ědčení, že kompe ence, k e á umožňuje samos a nou p áci
s ex y, je možné dosáhnou d oule ým (č yřsemes álním) ku zem při hodino é do-
aci 2× 2 hodiny ýdně. P o smysluplnou jidišis iku je ako ý o základní ku z jazyka
sku ečně condi io sine qua non. Na něm pak lze s a ě dál, ať už smě em ke s udiu li-
e a u y, di adla, his o ických dokumen ů apod.
6. Má smysl ako é meziobo o é jidišis ické cen um budo a jen  ámci jedné in-
s i uce a  ámci jejích omezených zd ojů, nebo súčas í p aco níků ůzných akade-
mických ins i ucí  epublice, k eří už se jidiš nebo příbuznými éma y zabý ají? Bylo
by elmi hodné ne říš i síly, zá o eň ale je řeba p o jakýkoli p ojek nají nějaké
hodné ins i ucionální zas řešení a y o d ě pe spek i y mohou (ale snad nemusí…)
bý jis ém napě í.
OPEN
ACCESS

š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 133
SLOVO ZÁVĚREM
Je jis ě po ěšující, že zájem odiskusi ojidišis ice akul i o ání jidiškaj Českých ze-
mích p oje ilo několik bada elů apedagogů jak zČeské epubliky, ak ize zah aničí
(zIz aele, Německa, Polska či Rakouska). Na základě jedenác i odpo ědí na šes o á-
zek lze kons a o a následující čás ečně společné eze aznich yplý ající zá ě y.
Založi samos a ný s udijní obo jidišis ika se České epublice je í za současných
podmínek (podpo a uni e zi y, mís o p o pedagogickou a ědeckou činnos , inan-
co ání, nábo s uden ů ajejich úzká p o ilace če ně upla nění obo u) za ím jako
ne eálné. Reálná je ale podpo a současných judais ik, esp.ge manis ik asla is ik
 ozšiřo ání ku zů jazyka jidiš adoplňo ání odalší ýuku spja ou sjidiškaj . Inspi-
o áni ezemi Pa la Sládka, k e é se ýkají kul u ní blízkos i ame ikanis iky a adice
ýchodní jidiš USA, anázo y Daniela Soukupa na dosa adní is ní s a popisu dějin
české li e a u y ( iz jeho yjádření na s. 130) lze nicméně z ažo a ičeské bohemis-
iky jako při ozená cen a, k e á se ak o mohou odbo ně či pedagogicky p o ilo a .
Sohledem na chasidské komuni y Iz aeli se o něž nabízí případě s udia jazyka
jidiš a é o li e a u y budoucnu aké iz aelská s udia.
Jako smysluplné se je í y oření meziuni e zi ního6 ýzkumného apedagogic-
kého cen a (p imá ně danou spolup ací judais ik P aze aOlomouci), k e é by bylo
minimálně zpočá ku doplněno ozah aniční jidišis y např.zIz aele, Německa, Polska
či Rakouska. Ma ie K appmann  é o sou islos i na huje o mu přid užených za-
h aničních p aco išť kjiž dlouhodobě exis ujícím sousedních zemích (Düsseldo ,
T ie ).
Jejím cílem by byla o ganizace populá ně ědných či pedagogických ak i i
spja ých sčeskou jidiškaj amode ní ýchodní jidišo ou kul u ou, a o jak o mou
jedno li ých přednášek, speciálních semes álních ku zů, což se již čás ečně na
uni e zi ách P aze, Olomouci či Českých Budějo icích děje, ak ikupříkladu ně-
kolika ýdenní le ní školou jazyka jidiš.
Výzkumnou ak i i ou ako ého cen a by mělo bý ediční apřeklada elské zp aco-
ání ko pusu jidišo ých pamá ek 16.až 18.s ole í, k e é jsou spja y sČeskými zeměmi.
Ta o oblas je e spoji os i sčeským jidišis ickým zkoumáním našimi esponden y
čas o po ažo ána za nej ě ší dezide a um. Součás í ako ého p ojek u by mohlo bý
ish nu í (např. o mou českých judais ických diplomo ých p ací) dosa adního bá-
dání Iz aeli, k e é je odbo níkům neznalým mode ní heb ejš iny zcela nepřís upné.
K omě překladu akomen áře české jidišo é li e á ní p odukce no o ěku se dále
nabízí zkoumání jidišo ých ex ů z ůzných hledisek: jazyko ého, his o ického, kul-
u ologického, náboženského a d.
Velkou neznámou je, co sk ý ají knižní ondy našich kniho en, zda by nás izde
nečekala přek apení, k e á by doplnila ko pus české p odukce jidišo ých pamá ek.
Na íc, jak na huje Daniel Soukup, při ozenou součás í naší aškenázské kul u y,
a edy izájmu případné české jidišis iky, jsou od 17.s ole í i ex y judeoněmecké
(mj.jím zmíněný jazyko ě hyb idní soubo s ano mo a ských komuni z aný Šaj
akano ).
6 D uhou možnos í, k e ou zmiňuje například Pa el Kocman ak e ou zde dále ne oz íjíme,
je p aco iš ě spja é ne suni e zi ním p os ředím, ale sAkademií ěd ČR.
OPEN
ACCESS
134 SLOVO A SMYSL 37
D uhou ýzkumnou kapi olu, oníž sohledem na s ou překlada elskou specia-
lizaci ho oří nejen Pe Jan Vinš, ale spřihlédnu ím kli e á ně ědné syne gii sji-
nými obo y iRoland G uschka, oří překlad azkoumání ýchodojidišo ých ex ů.
Ty o ex y mohou mí spoji os i ypologického či ema ického ázu sau o y řazenými
kčeskožido skému či českému žido skoněmeckému ok uhu. P o něk e é znich
předs a o alo na íc jidišo é písemnic í inspi aci p o las ní ex y (blíže publikace
jidišo é bele ie žido ském isku zČeských zemí, jako jsou Selbs weh , Kalendář
česko-žido ský, Žido ský kalendář, Roz oj, České lis y apod.). S udijní zájem šak může
bý dán p os ým zením o ýznamnos i é o li e á ní kul u y, k e á z láš ě sohle-
dem na pa alelní písemnic í heb ejské, polské či uské na daném území splňuje
k i é ia li e á ního bádání judais ického isla is ického.
Zhlediska ling is ického se  é o sou islos i nabízí o něž p áce na p ním čes-
kém slo níku jidiš ( ýchodní), oněmž se zmiňuje mj.A min Eidhe ak e ý by mu-
sel bý podpořen po řebným jidiš-českým jazyko ým ko pusem. Další ilologickou
ces ou je ýzkum ex ů sp ky žido ské němčiny ( z .Judendeu sch) či pozdějšího
e nolek ního ú a u— žido ské češ iny.
OPEN
ACCESS