Anketa k perspektivám jidišistiky v České republice

Anke a kpe spek i ám jidišis iky České epublice š ěpán balík, Ma ie b uno á, Jiří Holý, Hana Nich bu ge o á, Olga Zi o á cen um p o s udium holokaus u ažido ské li e a u y Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y [email p o ec ed]— [email p o ec ed] š. balík, M. b uno á, J. Holý, H. Nich bu ge o á, O. Zi o á Su ey on he P ospec s o Yiddish S udies in he Czech Republic This ex begins by in oducing alis o ques ions o esea che s in he ield and p oceeds o exam- ine how ap og amme in Czech Yiddish S udies migh be es ablished and o ganised, bo h as aschol- a ly ield and, po en ially, a ield o scien i ic esea ch. Responden s om home and ab oad gene - ally ag ee on he need o such ap og amme, dedica ed o he anno a ed ansla ion and s udy o Yiddish w i ing in he Czech lands om he ea ly mode n pe iod, and on o he indi idual linguis ic and li e a y schola ly asks ela ed o Eas e n Yiddish o Jewish e hnolec . In he second sec ion, he au ho s summa ise hese sugges ions and an icipa e he a ious ways his a icle migh spa k dis- cussion in he schola ly communi y, which could be he i s s ep in es ablishing an in e -uni e si y Yiddish esea ch and eaching cen e. Jewish s udies (in P ague and Olomouc) would p ima ily col- labo a e wi h o eign Jewish and Yiddish s udies, as well as indi idual schola s; ac i e in ol emen by he ele an exis ing disciplines, such as Ge man, Ame ican, Sla ic, and Czech s udies, is encou - aged (a he uni e si ies men ioned abo e and elsewhe e). ANKETA Po ři s ale í byla Českých zemích psána a ydá ána jidišo á li e a u a.1 Současně je na našem území s ále pří omné ozsáhlé aškenázské hmo né kul u ní dědic í: množs í českých, mo a ských aslezských synagog, hřbi o ů saškenázskými nápisy na mace ách (náh obcích) či celé měs ské komplexy, z .ghe a. Na d uhou s anu České epublice chybí jidišis ika, ikdyž jidiškaj je, esp.byla jednoznačně součás í našeho kul u ního p os o u. Významnos zdejší p odukce dokládá ak , že d a uzná- aní bada elé, Chone Shme uk aJe old C.F akes, po ažují písemnic í české p o e- nience za součás kánonu s a ších jidišo ých ex ů, j.pamá ek, k e é dějinách é o li e a u y zaujímají nezanedba elné pos a ení.2 1 Subs an i um jidiš použí áme jako nesklonné emininum sice  ozpo u skodi ikací, ale na základě delší překlada elské aodbo né adice (např.Ma ko ič, Šedino á). Dále p o ad- jek i um olíme lexi ní a jidišo ý podle polského zo u jidyszowy. 2 Shme uk, Chone: Dějiny li e a u y jidiš, přel. Václa Bu ian. Vo obia, Olomouc 1996; F akes, Je old C.: Ea ly Yiddish Tex s 1100–1750: Wi h In oduc ion and Commen a y. Ox o d Uni e - au oři!!! OPEN ACCESS 118 SLOVO A SMYSL 37 Co se ýče s udia jazyka ali e a u y jidiš po oce 1989, lze sledo a dlouhodobou s agnaci. Vznikají unás pouze jedno li é ku zy, k e é kjidiš při ádějí nadšence čas o znalé němčiny či heb ejš iny. Z ěch o adep ů by se mohli sice budoucnu s á pře- klada elé či uči elé zabý ající se ou o ilologií, ale pokud ne yjedou do zah aničí, nemají se kde dále sys ema icky zdělá a . Vzhledem k omu, že si au o ky aau oři oho o ex u u ědomují, že založení no- ého obo u je dlouhodobou a inančně iins i ucionálně kompliko anou záleži os í, je hodné p ní řadě o e ří diskusi osamo né po řebě zniku daného s udijního obo u ajeho případných cílů ap io i . Do olili jsme si udíž oslo i současné domácí izah aniční judais y ajidišis y adalší odbo níky, aby se o mou anke y k omu o éma u yjádřili. OTÁZKY KJIDIŠISTICE VČESKÉ REPUBLICE 1. Měl by České epublice exis o a obo jidišis ika? P oč? 2. Jak by ako ý obo měl podle Vás ins i ucionálně zniknou ? Jaké s á ající obo y by se na jeho zniku měly ideálně podíle (ge manis ika, bohemis ika, sla is ika, heb ais ika…)? 3. Jaká jsou podle Vás úskalí založení ako ého obo u? 4 Jaké by měly bý ědecké p io i y no ě zniklé jidišis iky České epublice? 5. Jaké by měly bý podle Vás pedagogické p io i y obo u? Jak by mělo ypada jeho s udium ajaký by měl bý p o il absol en a? 6. Jakou o ázku si sou islos i s ako ým počinem sami klade e? p o . A min Eidhe , Pa is-Lod on-Uni e si ä Salzbu g 1. Odpo ěď na u o o ázku yplý á již zmého přes ědčení, že by na každé ýznamné uni e zi ě měla exis o a jidišis ika. Tedy ipokud jde oP ahu, samozřejmě! Vpřípadě České epubliky, což je případ nap os o speci ický, p o o ho oří zcela mimořádné dů ody: jidiš aké jako s udijní předmě  ámci sla is iky zhledem kja- zyko ým ijiným kon ak ům ůči češ ině (aslo enš ině); zeměpisná poloha České e- publiky jakož o přechodo ého území mezi západní a ýchodní jidiš či ýchodní jidiš (jako jazyk, p os řednic ím s é li e a u y a ůbec kul u y) jakož o o mující ak o hledání iden i y, jak je známe řeba uF anze Ka ky. K omě é o ecepce ýchodní jidišo é kul u y lze u és i ecepci o by českojazyčných ačeských německojazyč- ných au o ů, k eří e s ých dílech jidiš3 čas o použí ali jakož o s ylis ický p os ředek, si y P ess, New Yo k 2004. S o .Balík, Š ěpán: Jidiš žido ském e nolek u amode ní žido ská li e á ní iden i a Čechách. Naklada els í Lido é no iny, P aha 2015, s.45. 3 Eidhe má na mysli nejen p ky samo né jidiš, ale z láš ě elemen y z .žido ské něm- činy (Judendeu sch), esp.zde přesněji žido ského e nolek u české němčiny a o něž ži- do ského e nolek u češ iny. Je řeba podo knou , že například zmíněná populá ně nauč- ná slo níko á pří učka Mezi námi řečeno Ru h Bondyo é (2003) nemapuje ýsky jidiš, ale e nolek u, j. elik ních lexikálních jedno ek a a ů českých aškenázských Židů smícha- OPEN ACCESS š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 119 a o p os řednic ím překladů do jidiš: po ídky a omán De p oces F anze Ka ky; De goylem Gus a a Mey inka;— asamozřejmě např. aké De b a e solda Sh eyk in de el -milkhome Ja osla a Haška (Riga 1922 a1928 [2. yd.]). Doposud exis ují nepřelo- žené anyní bohužel ijiž jen zřídka ecipo ané knihy jidiš op ažských mý ech, dě- jinách aosobnos ech (Vunde -mayses un al n P og Da ida Igna o a z oku 1920 nebo Bas omského Folks-mayses un legendn un al n P og z oku 1923 a d. [komen ář: P aha, německy P ag, se jidiš řekne P og, za ímco jidišo é P ag znamená a ša skou č ť P aga]); děj jedné znej ýznamnějších di adelních he jidišo é li e a u y (De goylem H.Lei ické) je opog a icky umís ěn přímo P aze as ále čeká na s é zno uobje ení ( iz T.Ka lsböck— A.Eidhe : h p://hbjk.sbg.ac.a /kapi el/de -golem/). (Známý pianis a Je genij Kissin, k e ý píše apublikuje básně a epo áže jidiš [jako příklad iz h ps://yiddishb anzhe.com/2021/05/02/7370/], by mohl ungo a jako „ yslanec“ jidišis iky České epublice.) 2. Jidišis ika by měla mí ideálním případě las ní ka ed u (s ejně jako os a ní ilolo- gie, a o něž podobnou s uk u u). Je žádoucí účas /podpo a co možná nej íce os a - ních ka ede ( řeba šech u edených o ázce). Zpočá ku lze dopo uči napojení na ge manis iku (asla is iku), p o ože zde lze a gumen o a jazyko ou blízkos í. 3. Za předpokladu, že jsou uni e zi a, po ažmo s á (zejména co se inanco ání ýče) s řícní, je řeba zdola p ní překážku podobě obs a ání pe sonálu (mís a p o ha- bili o ané docen y, p o eso y, asis en y, sek e a iá apod.). Mezi nimi musí bý ilidé, k eří se jidiš naučili od odilých mlu čích. 4. Zde u edu jen následující body: slo anský p ek jidiš; jidiš jako „z ělesnění“ ži- do ské iden i y; jidišo é di adlo ( če ně spolup áce sdi adly při u ádění he jidiš); ecepce jidiš české li e a uře (anapř. aké p ažské německé li e a uře); překládání jidišo é li e a u y do češ iny; ses a ení zo o ého slo níku— nejp e jidiš-českého, následně ičesko-jidišo ého ( zo em mohou bý slo níky Alexand a Ha ka yho [1928], polsko-jidišo ý slo ník A ona Ma ka [1929], anglicko-jidišo ý/jidiš-anglický U iela Wein eicha [1968] nebo jidiš-anglický slo ník Ha yho Bochne a aSolona Bein elda4 [2012] a d.). 5. G ama ika, šechny dimenze jidišo é kul u y— edy os ojení si kul u y ajazyka (podle zo u jiných s udijních obo ů cizích jazyků). Z láš ní pozo nos by při om měla bý ěno ána oz oji překlada elských do ednos í. Absol en i by měli získa co nej íce zde u edených kompe encí, na íc i y, k e é se ýkají speciálně boje p o i an i- semi ismu apředsudkům šeobecně. ných sno ějšími li y no oheb ejskými bez g ama ické s uk u y samos a ného jazyka, k e ou bychom očeká ali ujidiš. Překlady, esp.české a ian y anglických knih Leo Ros- ena Jidiš p o ados (1998) aJidiš p o ješ ě ě ší ados (2004) p ezen ují o něž nikoli ele- men y jazyka jidiš, ale žido ského e nolek u ame ické anglič iny, na íc zde e s é ázné li- e á ní s ylizaci [komen ář au o ů]. 4 Eidhe zde zmiňuje přep aco anou anglickou e zi Nibo ského aVaisb o o a jidiš- an- couzského slo níku Dic ionnai e Yiddish-F ançais (2002) [komen ář au o ů]. OPEN ACCESS 120 SLOVO A SMYSL 37 6. K omu jsem se yjádřil již o ázce číslo ři: Rozeznají „příslušná“ mís a ob o ský ýznam, či snad případný po enciál, že by se P aha mohla s á p ůkopníkem  é o ědní oblas i, kdy by byla jidišis ika hodnocena ap ak iko ána ijinak nežli pouze jako pří ěsek jiné ka ed y? (Na s ě ě, bohužel, do- posud neexis uje jidišis ika, k e á by ungo ala jako ka ed a samos a ná.) Pokud ano: Posky nou ona „příslušná“ mís a peníze na in as uk u u (zejména p o ybudo ání slušné kniho ny) ana pe sonál? Pokud by byla splněna i a o podmínka: Podaří se nají hodné spolup acující lidi, k eří by jidišis iku ybudo ali, u edli chod a y ořili jí pe ný základ, k eří by za- učili její napojení na s ě o ou ědu ak eří by u o ins i uci po ažo ali aza edli jako „ ěčnou“ a d.? (přeloženo z němčiny) p o . Roland G uschka, Hochschule ü Jüdische S udien, Heidelbe g 1. Ano, s ejně jako by dle mého názo u měla bý součás í kánonu předmě ů na akul- ách humani ních akul u ních ěd na českých uni e zi ách iklasická judais ika, za- bý ající se heb ejsko-a amejskými ex y adiční abínské li e a u y ahis o ií žido - ského nábožens í. Aškenázská společnos , k e á se us a ila e s ředo ěku E opě, dala zniknou jedinečné kul uře, níž byla jidiš nejen běžným do ozumí acím p os ředkem, ale ili e á ním, uměleckým apos upně i yučo acím ý azo ým p os ředkem. Jak je známo, P aha se na dlouhá s ale í s ala jedním zcen e aškenázské kul u y. Na pře- lomu 19.a20.s ole í (když Židé Českých zemích již po ě šinou opouš ěli západní jidiš e p ospěch češ iny aspiso né němčiny), se zk é ající jidišo á li e a u a e zby ku ýchodní E opy s ala de ini i ně li e a u ou s ě o ou, y ářenou ač enou na několika kon inen ech apřekládanou do jiných jazyků. V é o ázi začala jidišo á kul u a ali e a u a ýchodní E opy o li ňo a ili e a u y jiných jazyků: zde je řeba zmíni ecepci německojazyčné žido ské enesance ( jejímž p os ředí nepů- sobil nikdo menší než sám F anz Ka ka). E ablo áním s udijního obo u jidišis ika by byl zohledněn ýznam aškenázsko-ži- do ské kul u y e opských dějinách, yškolení akademických specialis ek aspecia- lis ů by pak umožnilo u o kul u u, jazyk ali e a u u zp os ředko a zain e eso ané eřejnos i České epublice. 2. S ejně jako jiných e opských li e a u ách akul u ách spočí á i jidišo é li e- a uře akul uře aškenázského žido s í ěžiš ě zájmu ní samo né, a o bez ohledu na její mnoho s e na é p oje y a o my, na zdo y eške é její o e řenos i ůči ji- ným žido ským inežido ským li e á ním akul u ním adicím, na zdo y eške é kul u ní ýměně— jako y oření disku zi ního aosudo ého společens í, k e é bylo e s ých počá cích uko eno nábožensky apozději e nicky ajazyko ě. (To pla í o něž p o u ářející de e minan u aškenázské kul u y— žido ské nábožens í— kon ex u os a ních e opských nábožens í.) Z oho o dů odu by bylo založení o - ganizačně samos a né ins i uce— ús a u (či oddělení) judais iky ajidišis iky  ámci OPEN ACCESS š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 121 společensko ědní akul y— žádoucí amělo by bý upřednos něno před jinými mož- nos mi. Zp agma ických dů odů nebo při in enzi nějším zaměření na u či é epochy (např.na s a ší jidišo ou li e a u u) nebo na u či é dílčí disciplíny (jako např.jidišo- ou jazyko ědu) by bylo smysluplné, a u či ých případech dokonce i ýhodou, na- pojení na další obo y (např.na ge manis iku, obecnou ling is iku, kompa a is iku, sla is iku). 3. Výz u by mohla předs a o a o ázka yučo acího jazyka: e s řednědobém ho i- zon u by mělo bý na uni e zi ě České epublice bezpochyby usilo áno ojidišo é se- mináře češ ině. Přes o je řeba u áži , zdali by při u či é akcen aci a u či ých ku - zech nebylo dob é nabídnou uni e zi ní zdělání přinejmenším dočasně i jiných jazycích, nežli se y oří dos a ečný poče českojazyčných specialis ů aspecialis ek, k eří by pak sami/ymohli/y és ýuku. Další ýz a při zakládání ús a u jidišis iky spočí á, alespoň dle mého názo u,  om, že jidišis ika dosáhla oblas i ýzkumu ako é di e enciace ašíře, k e á by dlouhodobě yžado ala ozčlenění do dílčích disciplín (a udíž odpo ídajícím způso- bem přizpůsobené s udijní p og amy)— ak, jak je omu kupříkladu ge manis ice, kdy její dílčí disciplíny jako medie is ika, mode ní německá li e a u a ajazyko ěda bý ají na elkých německých uni e zi ách zp a idla us a eny jako samos a né s u- dijní obo y. 4. Volba p io i e ědeckém zaměření obo u od isí od mnoha ak o ů, přičemž ne šechny lze pláno a či egulo a . K omě akademických cílů je dozajis a nu né do u - či é mí y zohledni icíle neakademické. Nej ě šího syne gického e ek u sjinými humani ními obo y— jak e ýzkumu, ak i e ýuce— by zmého pohledu bylo dosaženo, pokud by byla ěžiš ěm ýzkumu li e a u a akul u a mode ní ýchodní jidiš (zh uba od oku 1800). P o humani ní akul u ní ědy České epublice by bylo bezpochyby doda eč- ným přínosem, pokud by zde y ořená jidišis ika mimo jiné zkoumala is ědec í jidišo é li e a u y Českých zemích (zde zejména P aze iš ěné jidišo é ex y ze 17.a18.s ole í). 5. Videálním případě by měl s udijní p og am zah no a ý oj jidišo é li e a u y akul u y od jejich počá ků až do současnos i a o něž zp os ředko á a základy his- o ického ý oje jazyka jidiš. Výhodou by  é o sou islos i byly semináře úžeji se specializující na ý oj jazyka aling is icky o ien o aná éma a. Neodděli elnou součás í s udia jidiš by mělo bý získání jazyko é kompe ence mode ní jidiš: přesněji ak i ní apasi ní jazyko é kompe ence s anda dizo ané mode ní ýchodní jidiš podle s anda dů, k e é mezi álečné době us a il Žido - ský ědecký ins i u , z .YIVO (dnes Ins i u e o Jewish Resea ch New Yo ku) ak e é se na ame ických ae opských uni e zi ách dodnes yučují  ámci s u- dijních p og amů jidišis iky. K omě oho by mělo bý do s udijního plánu zah nu o ios ojení si znalos i mode ní heb ejš iny. S udijní moduly by na íc měly umožni dob o olné os ojení si němčiny, jednoho slo anského jazyka ( případě České e- publiky lze pomýšle na „další“ slo anské jazyky, esp.„cizí jazyky“, např.polš inu, uš inu nebo uk ajinš inu— znalos češ iny s ejně jako anglič iny by bez ak byla OPEN ACCESS 122 SLOVO A SMYSL 37 předpokladem) nebo jiného cizího jazyka, k e ý oří sjazykem ali e a u ou jidiš smysluplný kon ex . Roz oji jidišis iky by zmého pohledu nej íce p ospělo, pokud by en o s udijní obo nabízel co nejši ší specializaci. (přeloženo z němčiny) d . Pa el Kocman, Uni e zi a Ka lo a 1. Jako his o ik zabý ající se dějinami žido ského oby a els a našich zemích se ne- cí ím bý kompe en ním na u o ázku jednoznačně odpo ědě . Mohu nabídnou í- ceméně laický pohled na ěc. Vím jis ě jen, že u či ě po řebujeme specialis u či spe- cialis y, k eří budou o láda p oblema iku jidiš, Judendeu sch či jakkoli o chceme nazý a , po šech s ánkách, k e é k omu pa ří. 2. Nejsem si šak jis , zda by o mělo bý o mou samos a ného p aco iš ě (např.ka e- d a), zde idím překážky spíše obecného a echnicko- inančního cha ak e u (k omu iz dále). Spíše bych iděl ces u specializo aného p aco iš ě  ámci nějaké již exis- ující s uk u y ( ysokoškolská ka ed a, ús a AV ČR apod.). Nepochybně nejblíže bude ge manis ika aheb ais ika s ím, že jsou nu né přesahy do bohemis iky asla i- s iky (polonis iky). 3. Nepochybně o budou p ní řadě inance, dále o budou o ganizačně-logis ické po íže, k e é o šem znedos a ku zkušenos í s ou o s ánkou akademického ži o a nedokážu speci iko a . 4. Přede ším by mělo jí os udium pamá ek jidiš, k e é buď znikly Českých ze- mích (například knih isk, ukopisy) nebo se sem nějakým způsobem dos aly, jejich au o ů apod. Myslím, že p amenů je unás dos a ek, přede ším Žido ském muzeu, jiné jsou snadno dosaži elné na in e ne u. 5. Nejsem kompe en ní odpo ědě , nicméně si myslím, že by mělo jí okombino ané s udium sjiným obo em (zde se nabízí přede ším ge manis ika), p o ože absol en samos a né jidišis iky ěžko bude hleda upla nění. d . Ma ie K appmann, Palackého uni e zi a Olomouci 1. Osobně bych samozřejmě založení jidišis iky u í ala, ale nejsem si ůbec jis á, zda by jidišis ika jako samos a ný obo měla při současném směřo ání poli iky ysoko- školského zdělá ání naději na dlouhodobější přeži í. Obecně pla í, že exis ence „ma- lých“ obo ů, k e é na íc nejsou explici ně zaměřené na upla nění p axi, není příliš podpo o ána. Vzhledem k omu, sjakými p oblémy se Olomouci po ýká mnohem šířeji zaměřený s udijní obo judais ika, bych ne iděla budoucnos samos a ného obo u jidišis ika  ůžo ých ba ách. OPEN ACCESS š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 123 2. Osobně se domní ám, že spíše než samos a ný s udijní obo jidišis ika, k e ý lze na íc s udo a na již zaběhlých ka ed ách sousedních zemích (Düsseldo , T ie ), by se našem kon ex u je ila jako smysluplná přid užená p aco iš ě (A bei s s ellen), k e á by ungo ala pod záš i ou ě ších, inančně s abilně zajiš ěných ka ede . Něco podobného se již děje menším měří ku Českých Budějo icích, P aze či Olomouci. (Výuka a ýzkum se zde za ím ážou na jedno li ce, k eří si ydělá ají na ži oby í ji- nou činnos í, ajidiš je spíš jejich koníčkem.) Budoucnos bych edy iděla spíše  oz- šiřo ání apodpoře menších ýzkumných skupin, k e é budou úzce spolup aco a sobo o ě blízkými ka ed ami, zjejichž zd ojů budou p a děpodobně p aco níci ěch o cen e aké p é řadě inanco áni. (Všichni íme, jak ěžké je ud že chod obo u pře ážně zp ojek ů, zaměs nanci judais iky Olomouci s ím mají boha é zku- šenos i.) 3. Něk e á úskalí jsem již naznačila odpo ědích na p ní d ě o ázky. Pokusím se osh nu í: Ujidišis iky by se jednalo o„malý“ s udijní obo s elmi omezeným poč em uchazečů, zčehož by plynuly p oblémy sjeho inanco áním. Ti o uchazeči by pak měli pomě ně omezené pe spek i y, jak yuží s udo aný obo p axi. 4. Ta o o ázka implikuje odpo ěď „ano“ na o ázku p ní. Pokud by měl en o obo zniknou (podpo o ala bych o šem spíše znik ýzkumných a zdělá acích p a- co ních skupin), měl by k ědeckým p io i ám ozhodně pa ři ýzkum písemných p amenů psaných jidiš, k e é znikaly abyly ydá ány na území Čech aMo a y, iz např.publikace a ýzkum Olgy Six o é, ýzkum olomoucké judais iky (např.publi- kace Vyb ané heb ejské ajidiš p ameny kdějinám Židů na Mo a ě: s ředo ěk a aný no o- ěk) apod. Do ýzkumu by samozřejmě byli zapojeni s udující zobo ů, pod k e ými by ýzkumná p aco iš ě ungo ala. VOlomouci si s uden i judais iky age manis- iky p o s é bakalářské p áce ybí ají azp aco á ají éma a oho o zaměření. (Sa- mozřejmě by bylo možné ýzkum zaměři o něž např.na oblas mode ní jidiš li e- a u y, příp. na překlada elskou p áci sli e á ními ex y psanými jidiš.) 5. Pokud by měl samos a ný s udijní obo jidišis ika zniknou , nabízí se několik mož- nos í p o ilace absol en ů: 1.Odbo níci specializo aní na ýzkum písemných his o ic- kých p amenů psaných jidiš, k e é znikaly abyly ydá ány na území Čech aMo- a y. 2.Překlada elé zaměření na překlad s a ších amode ních ex ů zjidiš ( o by asi nebyl jejich hla ní zd oj příjmů…). 3.Odbo níci zaměření na ýzkum no odobé jidiš kul u y ali e a u y, k eří by se p a děpodobně ipo s udiu pohybo ali akademickém p os ředí. 4.P aco níci kul uře, k eří by znalos i upla nili při pořádání kul u ních a zdělá acích akcí. 5.Specialis é se zaměřením na jiný obo (sociologie, eligionis ika, e nog a ie a d.), k eří by znalos jidiš yužili e s ém p imá ním obo u. 6. Předně si kladu o ázku, jak dlouho by samos a ný obo jidišis ika sys ému yso- koškolského zdělá ání České epublice přežil. Vzhledem k omu, jak čas o se e s ých úsudcích ple u, o šem nemusí bý mé s achy aoba y ohledně samos a ného s udijního obo u jidišis ika ůbec ele an ní. OPEN ACCESS 124 SLOVO A SMYSL 37 p o . S e an Michael Newe kla, Uni e si ä Wien 1. Jazyk jidiš ali e a u a  om o jazyce má na území dnešní České epubliky boha é dějiny, ap á ě p o o je zřejmé, že by se omu o éma u měli ěno a aké češ í ba- da elé. S ým způsobem se ale aké ždy našli odbo níci, k eří se ěno ali i omu o obo u. Takže je asi spíše o ázkou, jaké o mě a jakém ozsahu by en o obo měl exis o a — jen jako bada elský smě , nebo jako samos a ný s udijní obo . 2. To záleží na om, jaké cíle ako ou ins i ucionalizací člo ěk sleduje, zda by o mělo bý jen p aco iš ě slek o á em na jazyk jidiš, nebo odnož nějakého ús a u s las ní p o esu ou p o jazyk, li e a u u akul u u, zda má ilologicky p obáda adici jidiš na území ČR a ěno a se ýzkumu ex ů, k e é zde znikly zejména od 16.do 18.s o- le í, nebo se sous ředi na současný ý oj oho o jazyka. Podle mého osobního názo u má ako ý obo našich s ředoe opských zemích smysl jen jako součás ě šího in e discipliná ního p aco iš ě. Mně se například zdá elmi ozumné řešení, k e é bylo nalezeno Německu na Uni e zi ě Hein icha Hei- neho Düsseldo u. Tam exis uje známý Ús a p o žido ská s udia, k e ý má las ní oddělení, jež aplikuje ilologické, kul u ní, jazyko é ali e á ní přís upy ame ody na jidiš. Předmě em amějších s udií je jazyk, li e a u a akul u a aškenázských Židů. Rozsah s udijních obo ů é o uni e zi y zá o eň nabízí řadu ozumných kombinací (sge manis ikou, dějinami akul u ami ýchodní E opy a d.), zá o eň zde exis uje jedinečná možnos spoji žido ská s udia skul u ou, li e a u ou ajazykem jidiš. S ým způsobem České epublice již ykazuje odpo ídající oz ojo ý po enciál Cen um judais ických s udií Ku a aU suly Schube o ých na Palackého uni e - zi ě Olomouci. Už eď nabízí mj.s udijní obo Judais ika— dějiny akul u a Židů, jehož ámci s uden i mají možnos seznámi se nejen sbiblickou imode ní heb ej- š inou aa abš inou, nýb ž ijazykem jidiš. Obsahem oho o s udijního p og amu je ikul u a aumění, kuns his o ie a ilologie, zn.jazyky adějiny li e a u Židů, a ak se s uden i ěnují nejen dějinám li e a u y heb ejš ině, nýb ž éž dějinám li e a u se „žido ským podílem“ ( j.česká, německá, polská, uská, ancouzská, anglická, ame ická a d.) adějinám li e a u y jidiš. Působí zde las ní in e ní lek o ka Mg . Ma- ie K appmann, Ph.D., k e á se ěnuje zejména jazyku jidiš ajeho ý oji, li e a uře jidiš as o nání jidiš sněmčinou. Takže obo je zde už zas oupen, jedinou o ázkou je, zda jej amější kolego é auni e zi ní o gány ch ějí ozšíři , apokud ano, jak daleko. 3. Bada elský smě po řebuje ždy k i ické množs í ědců as uden ů, pokud se chce úspěšně oz íje jako samos a ný s udijní obo . P ní o ázkou edy je, do jaké mí y je dán po enciální zájem s uden ů o ako ý samos a ný předmě . I Německu exis- uje jen elmi málo mís , kde lze ako ý obo s udo a , jako na Uni e zi ě Hein icha Heineho Düsseldo u. Pa ří mezi malé obo y, Rakousku ako á s udia p o o nazý- áme i„o chidejo é“ obo y. Rozhodující jsou podle mého názo u aké možné kombinace ako ého po enciál- ního s udijního obo u. Bez odpo ídající smysluplné azby na jiné s udijní předmě y, bez y áření in e discipliná ní symbiózy sjinými s udijními obo y, se mi yhlídky ako ého obo u zdají mizi é. Musíme při om zí ú ahu, že už něk e é ilologické obo y jiných mode ních jazyků mají něk e ých případech po íže se ud že na uni- OPEN ACCESS š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 125 e zi ách plné míře asamy p o sebe nabízejí nepřízni é yhlídky do budoucna, pokud je člo ěk nes uduje kombinaci sjinými žádanými předmě y. 4. Pokud by bylo sku ečně možné založi ako é samos a né oddělení nebo p aco i- š ě, bude o jednoduše elmi záleže na indi iduálních ýzkumných p aco nících. S oboda ědeckého bádání je na půdě ysokých škol auni e zi adičně ch áněna akademickými s obodami. VRakousku například dodnes pla í čl. 17 akouského zá- kladního zákona s á ního č.142 ř. z. z oku 1867, k e ý s ano il, že „ ěda ajejí nauka jsou s obodny“. Bylo by zby ečné akon ap oduk i ní pokouše se někomu předepsa konk é ní ědecké p io i y. Při ozeně by se ale očeká alo, že by se ako í bada elé za- bý ali i adicí ahis o ií jazyka, li e a u y akul u y jidiš na území České epubliky. Jinak by bylo ěžké společnos i ys ě li , p oč by měla inanco a ako ý obo , pokud není disku o án sou islos i sjazykem, li e a u ou akul u ou ě šino é společnos i. 5. Jsou o nejednoduché o ázky, p o ože zá isí na mnoha ak o ech (způsob spojení a- ko ého p aco iš ě sjinými odděleními aús a y budoucí hos i elské ins i uce, s upeň syne gií apřek ý ání sjinými exis ujícími obo y, ozsah inanco ání a yba ení y- školenými zaměs nanci). S udijní plány již exis ujících ús a ů zah aničí by u či ě mohly slouži jako p ní inspi ace. Podobných ná hů by u či ě bylo elké množs í. Osobně bych očeká al alespoň ši oký ilologický p o il, k e ý kombinuje znalos i ja- zyka se znalos mi li e á ních akul u ních dějin. 6. Po ažuji za pozo uhodné, že době, kdy jsou například obo y několika slo anských jazyků německy mlu ících zemích s ále íce pod lakem, ajsou dokonce zpochybňo- ány, se České epublice odí ako é myšlenky ausiluje se o ozšíření ozsahu s udij- ních obo ů odalší ilologický smě . Mohu omu počinu popřá jen hodně š ěs í azda u. d . Leo Pa lá , Žido ské muzeum P aze 1. Vyjadřuji se jen kp ní o ázce, zda by měl České epublice exis o a obo jidiši- s ika. Zhlediska doplnění šíře uni e zi ních s udií sžido skou ema ikou České epublice se dá ako ý zámě pochopi , ale jiný dů od p o us a ení jidišis iky nena- hlížím. Sohledem na o se nijak ne yslo uji kdalším o ázkám. Děkuji za pochopení. p o . Claudia Rosenzweig, Ba -Ilan Uni e si y, Rama Gan 1. Věřím, že jidišis ika by mohla bý České epublice založena zmnoha dů odů: — Jazyk jidiš je E opě pří omen isíc le ajsou něm zapsány zd oje ele an ní zhlediska jazyko ědy, dějin, olklo u, his o ie knih, gende o ých s udií, ansla- ologie adalších. S ejně jako ancouzš ina, němčina, i alš ina a p. je jidiš jazykem shis o ií, k e ý si zaslouží bý s udo án. — Zejména už p o o, že znik jazyka jidiš sčeským jazykem sou isí ( iz s udie Ro- mana Jakobsona aMaxe Wein eicha aak uálně Lenky Uličné). Věřím, že ýzkum OPEN ACCESS 132 SLOVO A SMYSL 37 de ní jidiš kul u y, k e á před d uhou s ě o ou álkou ačás ečně ipo ní ořila jeden kul u ní p os o od Mosk y po New Yo k. S udium jidiš jazyka, li e a u y akul u y má p o o ČR značný po enciál. 2. Jidišis ika je ze s é pods a y nu ně meziobo o á. Nachází se na ozh aní ge ma- nis iky (zejména s a ší ý ojo é áze jazyka), sla is iky— kde přichází do úzkého kon ak u se slo anskými jazyky ali e a u ami —, judais iky aheb ais iky. Tím ale její přesahy nekončí— ame ická jidiš li e a u a by měla bý (byť zhus a není) zá- jmem ame ikanis ů, boha á adice jidiš di adla může zajíma ea ology, s éby ná jidiš hudba hudební ědce, his o iky mohou zajíma jidiš docho ané pamě i adoku- men y jidiš např.zdoby holokaus u/šoa/khu bn apodobně. P o šechny y o obo y je nicméně klíčo é získa unkční kompe enci jazyce, a pak o e í á mnohé d eře ůznými smě y. 3. Jidišis ika je ze s é pods a y malý obo . P agma ický pohled na uni e zi ní un- go ání by našem p os ředí ěžko obhájil jidišis iku jako s éby ný asamos a ný s udijní obo . Zjis ého úhlu pohledu by o možná bylo ikon ap oduk i ní. Jidiš kul u a ali e a u a— ijen a mode ní— je ak ši oce ozk očená, že by bylo ěžké amožná izby ečné obsáhnou šechno. Spíš by bylo mysli elné anepochybně pří- nosné koncipo a jidišis iku jako meziobo o é cen um, k e é k omě základní kompe ence jazyce, jež je nezby ná, dá s uden ům abada elům jiných obo ech základy p o o, aby mohli kjidiš li e a uře akul uře přis upo a p izma em s ého obo u. 4. Vzhledem k omu, že his o ickou ling is ikou as a šími ý ojo ými ázemi jazyka jidiš se pomě ně obší ně zabý ají bada elské ús a y Německu, nabízelo by se na- šem p os o u ěno a se zejména mode ní ( ýchodní) jidiš ajejí boha é li e a uře akul uře. Konk é ní zaměření ale bude ždy od islé od pe sonálních kapaci , k e é nejsou příliš eliké. 5. Zp ak ického hlediska není mysli elné děla jakékoli bádání obo u jidiš li e a- u y akul u y bez solidní znalos i jazyka. Již získané zkušenos i z ýuky na FF UK P aze mě edou kpřes ědčení, že kompe ence, k e á umožňuje samos a nou p áci s ex y, je možné dosáhnou d oule ým (č yřsemes álním) ku zem při hodino é do- aci 2× 2 hodiny ýdně. P o smysluplnou jidišis iku je ako ý o základní ku z jazyka sku ečně condi io sine qua non. Na něm pak lze s a ě dál, ať už smě em ke s udiu li- e a u y, di adla, his o ických dokumen ů apod. 6. Má smysl ako é meziobo o é jidišis ické cen um budo a jen  ámci jedné in- s i uce a  ámci jejích omezených zd ojů, nebo súčas í p aco níků ůzných akade- mických ins i ucí  epublice, k eří už se jidiš nebo příbuznými éma y zabý ají? Bylo by elmi hodné ne říš i síly, zá o eň ale je řeba p o jakýkoli p ojek nají nějaké hodné ins i ucionální zas řešení a y o d ě pe spek i y mohou (ale snad nemusí…) bý jis ém napě í. OPEN ACCESS š. bALÍK, M. bRUNOVá, J. HOLý, H. NicHTbURGEROVá, O. ZiTOVá 133 SLOVO ZÁVĚREM Je jis ě po ěšující, že zájem odiskusi ojidišis ice akul i o ání jidiškaj Českých ze- mích p oje ilo několik bada elů apedagogů jak zČeské epubliky, ak ize zah aničí (zIz aele, Německa, Polska či Rakouska). Na základě jedenác i odpo ědí na šes o á- zek lze kons a o a následující čás ečně společné eze aznich yplý ající zá ě y. Založi samos a ný s udijní obo jidišis ika se České epublice je í za současných podmínek (podpo a uni e zi y, mís o p o pedagogickou a ědeckou činnos , inan- co ání, nábo s uden ů ajejich úzká p o ilace če ně upla nění obo u) za ím jako ne eálné. Reálná je ale podpo a současných judais ik, esp.ge manis ik asla is ik  ozšiřo ání ku zů jazyka jidiš adoplňo ání odalší ýuku spja ou sjidiškaj . Inspi- o áni ezemi Pa la Sládka, k e é se ýkají kul u ní blízkos i ame ikanis iky a adice ýchodní jidiš USA, anázo y Daniela Soukupa na dosa adní is ní s a popisu dějin české li e a u y ( iz jeho yjádření na s. 130) lze nicméně z ažo a ičeské bohemis- iky jako při ozená cen a, k e á se ak o mohou odbo ně či pedagogicky p o ilo a . Sohledem na chasidské komuni y Iz aeli se o něž nabízí případě s udia jazyka jidiš a é o li e a u y budoucnu aké iz aelská s udia. Jako smysluplné se je í y oření meziuni e zi ního6 ýzkumného apedagogic- kého cen a (p imá ně danou spolup ací judais ik P aze aOlomouci), k e é by bylo minimálně zpočá ku doplněno ozah aniční jidišis y např.zIz aele, Německa, Polska či Rakouska. Ma ie K appmann  é o sou islos i na huje o mu přid užených za- h aničních p aco išť kjiž dlouhodobě exis ujícím sousedních zemích (Düsseldo , T ie ). Jejím cílem by byla o ganizace populá ně ědných či pedagogických ak i i spja ých sčeskou jidiškaj amode ní ýchodní jidišo ou kul u ou, a o jak o mou jedno li ých přednášek, speciálních semes álních ku zů, což se již čás ečně na uni e zi ách P aze, Olomouci či Českých Budějo icích děje, ak ikupříkladu ně- kolika ýdenní le ní školou jazyka jidiš. Výzkumnou ak i i ou ako ého cen a by mělo bý ediční apřeklada elské zp aco- ání ko pusu jidišo ých pamá ek 16.až 18.s ole í, k e é jsou spja y sČeskými zeměmi. Ta o oblas je e spoji os i sčeským jidišis ickým zkoumáním našimi esponden y čas o po ažo ána za nej ě ší dezide a um. Součás í ako ého p ojek u by mohlo bý ish nu í (např. o mou českých judais ických diplomo ých p ací) dosa adního bá- dání Iz aeli, k e é je odbo níkům neznalým mode ní heb ejš iny zcela nepřís upné. K omě překladu akomen áře české jidišo é li e á ní p odukce no o ěku se dále nabízí zkoumání jidišo ých ex ů z ůzných hledisek: jazyko ého, his o ického, kul- u ologického, náboženského a d. Velkou neznámou je, co sk ý ají knižní ondy našich kniho en, zda by nás izde nečekala přek apení, k e á by doplnila ko pus české p odukce jidišo ých pamá ek. Na íc, jak na huje Daniel Soukup, při ozenou součás í naší aškenázské kul u y, a edy izájmu případné české jidišis iky, jsou od 17.s ole í i ex y judeoněmecké (mj.jím zmíněný jazyko ě hyb idní soubo s ano mo a ských komuni z aný Šaj akano ). 6 D uhou možnos í, k e ou zmiňuje například Pa el Kocman ak e ou zde dále ne oz íjíme, je p aco iš ě spja é ne suni e zi ním p os ředím, ale sAkademií ěd ČR. OPEN ACCESS 134 SLOVO A SMYSL 37 D uhou ýzkumnou kapi olu, oníž sohledem na s ou překlada elskou specia- lizaci ho oří nejen Pe Jan Vinš, ale spřihlédnu ím kli e á ně ědné syne gii sji- nými obo y iRoland G uschka, oří překlad azkoumání ýchodojidišo ých ex ů. Ty o ex y mohou mí spoji os i ypologického či ema ického ázu sau o y řazenými kčeskožido skému či českému žido skoněmeckému ok uhu. P o něk e é znich předs a o alo na íc jidišo é písemnic í inspi aci p o las ní ex y (blíže publikace jidišo é bele ie žido ském isku zČeských zemí, jako jsou Selbs weh , Kalendář česko-žido ský, Žido ský kalendář, Roz oj, České lis y apod.). S udijní zájem šak může bý dán p os ým zením o ýznamnos i é o li e á ní kul u y, k e á z láš ě sohle- dem na pa alelní písemnic í heb ejské, polské či uské na daném území splňuje k i é ia li e á ního bádání judais ického isla is ického. Zhlediska ling is ického se  é o sou islos i nabízí o něž p áce na p ním čes- kém slo níku jidiš ( ýchodní), oněmž se zmiňuje mj.A min Eidhe ak e ý by mu- sel bý podpořen po řebným jidiš-českým jazyko ým ko pusem. Další ilologickou ces ou je ýzkum ex ů sp ky žido ské němčiny ( z .Judendeu sch) či pozdějšího e nolek ního ú a u— žido ské češ iny. OPEN ACCESS