Ka el Šebes a
E a Lehečko á
Pio Paweł Pie ścieniak
Ka eřina Šo mo á
Apliko aná ling is ika
Pří učka p o s uden y
Bc. s udia ČJL
KAROLINUM
obalka.indd 1 03.02.16 15:53
Apliko aná ling is ika
Pří učka p o s uden y Bc. s udia ČJL
Ka el Šebes a
E a Lehečko á
Pio Paweł Pie ścieniak
Ka eřina Šo mo á
G a ická úp a a Jan Še ých
Sazba DTP Naklada els í Ka olinum
Vydání p ní
© Uni e zi a Ka lo a P aze, 2016
© Ka el Šebes a, E a Lehečko á, Pio Paweł Pie ścieniak,
Ka eřina Šo mo á, 2016
ISBN 978-80-246-3277-3 (online : pd )
Pří učka znikla  ámci p ojek u Roz oj aino ace bakalářského s udia čes-
kého jazyka Ús a u českého jazyka a eo ie komunikace FF UK P aze
(CZ.2.17/3.1.00/33275), k e ý byl ealizo án období 2011–2013 za inanční
podpo y Ope ačního p og amu P aha Adap abili a.
Uni e zi a Ka lo a P aze
Naklada els í Ka olinum 2016
www.ka olinum.cz
[email p o ec ed]
Obsah
Obsah 5
1. Počá ky a ý oj apliko ané ling is iky, její dnešní ymezení,
hla ní oblas i zájmu (Ka el Šebes a) 9
1.1 Počá ky 9
1.2 Vý oj bada elského zaměření apliko ané ling is iky od 70.le 11
1.3 O ganizace ačasopisy 15
1.4 Speci ika apliko ané ling is iky 16
1.5 Hla ní ý ojo é endence apliko ané ling is iky 16
1.6 Li e a u a 17
2. Os ojo ání p ního ad uhého jazyka (Ka el Šebes a) 18
2.1 Teo ie os ojo ání p ního jazyka 18
2.2 Beha io is ické eo ie 20
2.3 Na i is ická hypo éza 21
2.4 Kogni i ní eo ie 23
2.5 Sociokul u ní eo ie 26
2.6 Labo o a s adia os ojo ání spiso ného jazyka 27
2.7 Odlišnos i os ojo ání p ního ad uhého jazyka 30
2.8 Li e a u a 32
3. Kon as i ní achybo á analýza (Pio Paweł Pie ścieniak) 33
3.1 Chybo á analýza 35
3.2 Taxonomie jazyko ých chyb 37
3.3 Poje í chyby chybo é analýze 39
3.4 K i ika chybo é analýzy 40
3.5 C ičení 41
3.6 Li e a u a 42

4. Cizí jazyk– os ojo ání aučení (Pio Paweł Pie ścieniak) 44
4.1 Základní způsoby nabý ání cizího jazyka 44
4.2 Komunikační me oda 45
4.3 Jazyk jazyko é řídy (Class oom Language) 47
4.4 Mediační jazyk e ýuce cizího jazyka– případ češ iny 49
4.5 Cílo ý jazyk didak ických p os ředcích 50
4.6 Speci ika ýuky češ iny jako cizího jazyka 52
4.7 C ičení 52
4.8 Li e a u a 53
5. Ak iziční ko pusy (Ka eřina Šo mo á) 55
5.1 Zah aniční žáko ské ko pusy 56
5.2 Ak iziční ko pusy češ iny– AKCES 57
5.3 Jak zniká ko pus 58
5.4 Základní e míny p o p áci sko pusy 59
5.5 Využi í ko pusů p o jazyko é yučo ání 59
5.6 Ko pus CZESL– plain 60
5.7 Ko pus ROMi 61
5.7.1 Jazyko ý ma e iál 61
5.7.2 Vymezení skupiny esponden ů 63
5.7.3 E ické aspek y sbě u azp aco ání da 63
5.8 Ko pus SKRIPT2012 63
5.9 Ko pus yučo acích hodin SCHOLA2010 64
5.10 C ičení I. 64
5.11 C ičení II. 67
5.12 Li e a u a 68
6. Fo enzní ling is ika (Ka eřina Šo mo á) 70
6.1 Předmě o enzní ling is iky 70
6.2 His o ie o enzní ling is iky 70
6.3 Současný s a 72
6.4 Au o s í písemných dokumen ů 73
6.5 Anonymní dopisy 73
6.6 Jazyko ý znak e o enzní ling is ice 74
6.7 C ičení 75
6.8 Li e a u a 76
7. Analýza disku zu ak i ická analýza disku zu (E a Lehečko á) 78
7.1 Analýza disku zu 78
7.2 K i ická analýza disku zu 80
7.3 Výzkumná éma a k i ické analýze disku zu 82
7.4 Smě y k i ické analýze disku zu 84
7.4.1 Přís up No mana Fai clougha 84
7.4.2 Přís up Ru h Wodako é 85
7.4.3 Přís up Teuna Van Dijka 86
7.5 Me ody k i ické analýze disku zu 87
7.6 K i ika CDA 87
7.7 Ukázka analýzy podle CDA 89
7.8 C ičení 92
7.9 Li e a u a 93
1. Počá ky a ý oj apliko ané
ling is iky, její dnešní ymezení,
hla ní oblas i zájmu
Ka el Šebes a
1.1 Počá ky
Ling is ika byla už od s ého zniku apo celou dobu s é exis ence
před ědeckém období pěs o ána jako disciplína apliko aná. Ve s ých
počá cích se y inula p o o, aby pomáhala řeši p ak ické p oblémy spja-
é sjazykem ajeho uží áním, ap ak ické zaměření p ací ěno aných
jazyku můžeme sledo a až do doby no é: mlu nice, slo níky adalší
p áce z ažené kjazyku sloužily či měly slouži p a idelně konk é ním
p ak ickým účelům, např. zdělá ání kaza elů, uči elů, a mádních dů-
s ojníků apod.
Jako samos a ný ling is ický obo se šak apliko aná ling is ika
kons i uo ala pomě ně pozdě. Její znik je spojen se zře elnou spole-
čenskou objedná kou, ázanou na s ě o é angažmá Spojených s á ů
ame ických d uhé s ě o é álce abezp os ředně po ní, edy na po ře-
bu jazyko ě yba i dos a ečné míře ojáky adalší pe sonál ysílaný
do ůzných jazyko ých oblas í azajis i o něž k ali ní ýuku anglič iny
jako cizího jazyka p o yb aná e i o ia (  aném období šlo zejména
oLa inskou Ame iku), j. přip a i k ali ní, účinné zdělá ací p og a-
my aučební ma e iály. Počá ky apliko ané ling is iky jsou edy spojeny
sjejím chápáním jako ědy řešící p oblémy yučo ání aučení cizích
jazyků, zejména anglič iny, amůžeme je hleda e Spojených s á ech e
40.le ech 20.s ole í.
Zlomo ým da em his o ii apliko ané ling is iky bylo zřízení Ús a u
anglického jazyka (English Language Ins i u e)  . 1941 na uni e zi ě Mi-
chiganu spodpo ou Rocke elle o y nadace, do jehož čela byl pos a en
Cha les C. F ies, p o eso michiganské uni e zi y, ak e ý měl za úkol
jednak zajišťo a ýuku anglič iny jako cílo ého jazyka, jednak p o ádě
 é o oblas i pů odní ýzkum, mo i o aný po řebami yučo ací p axe.
16
uči elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) nebo asociace me odiků AMATE
(Asociace me odiků; Associa ion o Teache Educa o s), zniklá . 2001 spři-
spěním B i ské ady.
Apliko aná ling is ika má kdispozici řadu odbo ných časopisů;
knej ozšířenějším pa ří časopisApplied Linguis ics(Ox o d Uni e si-
y P ess) aAnnual Re iew o Applied Linguis ics (Camb idge Uni e si y
P ess). VČeské epublice ychází od . 2010 časopis S udie zapliko ané
ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, zaměřený na apliko anou ling-
is iku e s ředoe opském egionu.
1.4 Speci ika apliko ané ling is iky
Apliko aná ling is ika aling is ika eo e ická se zásadně odlišují přede-
ším cílem, k e ý sledují. Teo e ická ling is ika se sys ema icky zabý á
jazykem ajeho uží áním scílem popsa a ys ě li jazyko é je y ( ši o-
kém slo a smyslu). Nap o i omu apliko aná ling is ika se zabý á jed-
no li ými p oblémy, jichž je jazyk nějaké míře účas en, scílem pomoci
naléz p ak ická řešení ěch o p oblémů, pomoci při p ak ickém ozho-
do ání. Z oho pak plynou něk e é další speci ické ysy apliko aného
ýzkumu:
– Apliko aná ling is ika zp os ředko á á, a o obousmě ně, mezi d ě-
ma disku zy: disku zem p axe, p os é jazyko é zkušenos i na s aně
jedné adisku zem abs ak ní analýzy ling is iky ajiných ele an ních
ěd na s aně d uhé.
– O ien uje se ý azně na uží ání jazyka konk é ním kon ex u (na
disku z), méně na jazyko ý sys ém.
– Apliko aná ling is ika je nu ně in e discipliná ní, musí b á nezby ně
ú ahu ineling is ická hlediska.
– Má po ahu spíše p esk ip i ní než desk ip i ní.
– Musí směřo a k ozhodnu í i si uaci, kdy nemá dos a ečnou jis o u.
1.5 Hla ní ý ojo é endence apliko ané ling is iky
Vposledních d ou dese ile ích se apliko ané ling is ice ý azně p o-
je ují, jak se zdá, ři hla ní endence, k e é budou o li ňo a její další
ý oj.
Na p ním mís ě je o budo ání a yuží ání ko pusů, k e é je možné
sp ospěchem yuží e šech oblas ech zájmu apliko aného s udia ja-

17
zyka, edy lexikog a ii, k i ické analýze disku zu, o enzní ling is ice,
s ylis ice, pedagogické ling is ice a d.
D uhou endencí je z ýšený dů az na k i ické s udium jazyko ých
akomunikačních je ů: s ím je spojen např. elký oz oj k i ické analýzy
disku zu, k i ické pedagogiky, ozp aco á ání pojmu k i ická g amo -
nos apod. Příčinou je oz oj eřejné, z láš ě mediální komunikace, její
p o esionalizace ap ůmyslo ý cha ak e . Člo ěk je mode ní společ-
nos i ys a en zámě nému inezámě nému působení přip a o anému
p o esionálními ýmy, ale není za ím yba en ak, aby mu mohl spo-
lehli ě čeli . Různé smě y apliko ané ling is iky hledají ces y, jak mu
pomoci, anacházejí je k i ičnos i ecepce eřejného disku zu: pokud si
člo ěk bude působení ědom adokáže ozpozna ip os ředky as a egie
oho o působení, bude spíše schopen zacho a si s obodu anezá islos
ozhodo ání.
Tře í endencí je z ýšená pozo nos ěno aná p oblema ice mul ilin-
g nos i. Ta o o ien ace sou isí spředpokladem, že pokud společnos
najde odpo ídající nas a ení p a idel souži í jazyko ých akul u ních
komuni , p incipů jazyko é poli iky ajazyko ých p á , bude možno za-
b áni společenským kon lik ům nebo zmí ni jejich sílu adůsledky.
1.6 Li e a u a
Základní
COOK, Guy (2003): Applied Linguis ics. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess.
Rozšiřující
de BOT, Kees– an de HOEVEN, Nienke (2011): The Rou ledge Handbook o
Applied Linguis ics. New Yo k: Rou ledge.
2. Os ojo ání p ního ad uhého
jazyka
Ka el Šebes a
2.1 Teo ie os ojo ání p ního jazyka
Os ojo ání jazyka je p oces, k e ý pou á pozo nos člo ěka odedá na.
Už ze zp á nejs a šího e opského dějepisce Hé odo a najdeme yp á-
ění ozajíma ém pokusu egyp ského a aóna Psammé icha:
Než se ujal lády nad Egypťany Psammé ichos, po ažo ali se sami za nejs a ší
ze šech lidí. Když se en s al k álem, ch ěl yz ědě , k eří lidé byli na zemi
p ní, aod é doby po ažují Egypťané F ygy za s a ší, než jsou oni, sebe pak
za s a ší, než jsou os a ní.
Když Psammé ichos pá al, k e ý ná od je nejs a ší, anemohl se oho
žádným způsobem dopá a , učinil ako ý o pokus: Dal ode zda d ě
no o ozená děcka nahodilých lidí pas ýři, aby je ycho al mezi s ády. Nařídil,
aby před nimi nikdo ne ydá al žádného hlasu, aby ležela osamo ě opuš ěné
chýši a u čený čas aby jim pas ýř při áděl kozy, aaž je napojí mlékem, aby
šel po s é p áci. Psammé ichos o zařídil apo učil, p o ože ch ěl slyše , jaké
p ní slo o dě i yslo í, až přes anou nes ozumi elně ž a la . As alo se ak.
Když o pas ýř konal po d a oky, o e řel jednou d eře, ešel do ni ř,
a u mu obě dě i padly knohám, na aho aly uce a olaly ‘bekos’. Když o
pas ýř uslyšel pop é, zacho al klid. Jakmile šak o slo o čas o opako aly,
jak knim chodil apečo al oně, oznámil o s ému páno i ana jeho příkaz mu
dě i při edl. Vyslechl je isám Psammé ichos a yp á al se, k e ý ná od říká
něčemu ‘bekos’; doz ěděl se, že ak F ygo é nazý ají chléb. Z oho Egypťané
usoudili, když ěc u ážili, že jsou F ygo é s a ší než oni.
Tak jsem o slyšel od Hé ais o ých kněží Mem idě. Řeko é ykláda-
jí mnoho jiných ěcí, jako že dal Psammé ichos nějakým ženám yříznou
jazyky a ěm že dal dě i na ycho ání. Tolik edy yp a o ali o ýcho ě ěch
dě í (Hé odo os, Dějepis).
19
VPsammé icho ě pokusu můžeme pozo o a zá odky d ou možných
pohledů na os ojo ání jazyka, k e é se  ůzně modi iko ané podobě
a  ůzných kombinacích obje ují idnes.
Přede ším ychází celý pokus zpředpokladu, že dě ský jazyk se y íjí
sám z ni řních zd ojů, že jazyk dí ě i samo olně doz á á ibez podně-
ů z enčí. Zá o eň šak Psammé ichů pokus předpokládá, že jazyko ý
ý oj dí ě e může bý mlu ou okolí o li něn, p o o bylo nu no šech-
ny nější li y ylouči , aby se ozený mechanismus os ojo ání jazyka
mohl ne ušeně upla ni .
Psammé ichů pokus nebyl ojedinělý, izpozdější doby máme zp á y
opodobných pokusech např. na d oře císaře F id icha II. Š au ského.
Obě myšlenky, o ni řním i nějším podmínění os ojo ání jazyka udě í,
p ocházejí celými dějinami u ažo ání oos ojo ání jazyka, ať jde ona-
hodilé poznámky, nebo o ozp aco ané koncepce. Najdeme je např.
i pasáži zVyznání s a ého Augus ina:
Pama uji se na o, ale jak jsem se naučil mlu i i, pochopil jsem později. Neboť
neučili mne dospělí, přednášejíce mně slo a dle u či é osno y jako později
abecedu, nýb ž já sám jsem se omu naučil schopnos mi ducha, jejž jsi mne
Ty, můj Bože udělil! Namáhal jsem se o iž ýkřiky, ůznými z uky a ozličný-
mi pohyby údů p oje i i poci y s ého s dce, aby se splnila má ůle; přece šak
jsem nebyl s o, abych p oje il še, co jsem ch ěl, ani komu jsem ch ěl, ač jsem
slo a pamě i opako al. Když jmeno ali nějaký předmě adle oho o slo a
se kněmu ob aceli, pozo o al jsem o azapama o al jsem si, že ím slo em
označo ali předmě , k e ý ch ěli ukáza i. Že o ch ěli, bylo pa no zpohybů
ěla, é o akřka při ozené řeči šech ná odů, k e á podá á ý azem áře,
pohledem očí, pohyby os a ních údů ahla ně z ukem hlasu yjadřujícího
náladu duše při p osbě, ouze, za žení nebo ýs aze.
Tak jsem ponenáhlu chápal s ůj ýznam slo u či é sou islos i ačas ém
uži í; chápal jsem, jaké předmě y slo a označo ala a yjadřo al jsem jimi s á
přání, překona začá eční ob íže mlu y. Tak jsem počal ůznými p oje y y-
jadřo a i s ou ůli ěm, snimiž jsem žil apos oupil jsem do bouřli ého spole-
čenského ži o a, jsa zá islý na au o i ě odičů a ůli dospělých lidí (Au elius
Augus inus, Vyznání; překlad Mikuláše Le ého, 2006).
Různé eo ie os ojo ání jazyka udě í můžeme u řídi podle oho,
jakou úlohu oběma základním ak o ům– z ání dě ského o ganismu
apůsobení nějšího p os ředí– přisuzují. Vzásadě ak lze ozliši po-
sledním půls ole í č e o ůzných pohledů na jazyko ý ý oj:
20
Teo ie beha io is ické, k e é zdů azňují úlohu učení chápaného jako
přijímání podně ů z nějšího p os ředí; eo ie na i is ické, zdů azňují-
cí úlohu ozené speci ické lidské dispozice umožňující ý oj jazyko é
kompe ence udě í; kogni i ní eo ie, ycházející zpředpokladu, že oz-
hodujícím ak o em os ojo ání jazyka je in e akce dě ského o ganismu
ap os ředí, přičemž kos ojo ání jazyka dochází sou islos i sobecným
kogni i ním ý ojem dí ě e, nepředpokládá se speci ická jazyko á dispo-
zice; eo ie sociokul u ní, k e é sdílejí předpoklad oos ojo ání jazyka na
základě in e akce dě ského o ganismu ap os ředí, edle oho šak be ou
ú ahu jako důleži ý ak o li komuni y, do níž se dí ě odí a níž
y ůs á, apůsobení její kul u y, jak se y inula p ůběhu dlouhého his-
o ického ý oje.
2.2 Beha io is ické eo ie
Zdů azňo ání úlohy nějších podně ů při oz oji jazyko é kompe ence
dě í je příznačné p o smě y ycházející iloso icky zempi ismu, zchápá-
ní lidské duše jako nepopsané desky, do níž se iskují smyslo é jemy.
Tak si dí ě podle ěch o poje í os ojuje o něž jazyk. Hypo éza oos o-
jo ání jazyka pod li em okolí našla nejzře elnější yjádření koncepci
beha io is ické. Podle ní je os ojo ání jazyka p oces plně podmíněný
okolím. Při os ojo ání jazyko é kompe ence se upla ňuje jak klasické
podmiňo ání, ak podmiňo ání ope ační (ins u-men ální).
Klasickým podmiňo áním lze ys ě li os ojo ání si pasi ních, e-
cep i ních do ednos í. Když např. dí ě slyší pop é slo o „máma“, ne í
při ozeně, co z uky oho o slo a znamenají. Ale je-li u edený sled z u-
ků čas o spojo án spří omnos í jedné konk é ní osoby, k e á je p o dí ě
ci o ě důleži á, začíná dí ě ýznam u edeného sledu z uků chápa : spo-
juje si ho se sumou asociací, k e é něm o o slo o y olá á.
Os ojení si do ednos i p oduko a jazyko á yjádření ys ě lu-
je beha io ismus podmiňo áním ope ačním. Dí ě y áří  aném
období ži o a řadu nej ůznějších z uků, znichž něk e é se pos up-
ně pře ářejí hlásky aslo a daného jazyka– základním ak o em je
kladné posilo ání odměnou ze s any odičů nebo jiných pečo a elů
odí ě.
Pokud jde o z ah jazyka amyšlení, podle beha io is ů jde od a
aspek y éhož je u: jsou spolu neodděli elně spja y. Asociace mezi slo y
posky ují dí ě i men ální mapu s ě a, k e á o muje způsob, jak dí ě
myslí, anapomáhají y áření ob azu s ě a.
21
Beha io is ická hypo éza přinesla řadu cenných zjiš ění ip ak ických
aplikací pedagogických. Neposky uje šak dos a ečné ys ě lení šech
je ů, k e é jsou sos ojo áním jazyka dě mi (a oz íjením komunikační
kompe ence ůbec) spojeny. Lze u és přede ším ři hla ní a gumen y,
k e é přije í beha io is ické koncepce komplikují:
Os ojo ání jazyka p obíhá uni e zálních s adiích, zásadě s ejných
u ůzných dě í. Kdyby byl en o p oces podmíněn pouze li em z enčí,
bez působení silných ni řních ak o ů, muselo by docháze k elkým
indi iduálním iskupino ým ozdílům.
Jazyk si dě i os ojují elmi ychle. P oces modelo aný beha io is ic-
kou eo ií by byl časo ě mnohem ná očnější.
Dě i jsou schopny y áře no é g ama icky sp á né kons ukce, a o
i ako é, snimiž se dosud p axi nese kaly. Dělají o něž chyby spočí a-
jící přehnané sys émo os i, p a idelnos i yjadřo ání, k e é nemohly
p axi nikdy slyše ( kleci byli le i, já psám). Jinými slo y, dí ě je jazyko ě
k ea i ní. Ani zde nemůže beha io is ická koncepce nabídnou uspoko-
ji é ys ě lení.
Jako č ý a gumen u áděli něk eří ling is é, z láš ě zas ánci na-
i ismu, u sku ečnos , že řečo ý ma e iál, snímž se dě i se ká ají, je
nedokonalý azhus a ineg ama ický, že obsahuje mnoho nep a idelnos í,
anení edy hodným ýchodiskem p o poznání aos ojení si g ama ické-
ho sys ému. Přes o si dě i úplný ap a idelný g ama ický sys ém os ojují.
To by nebylo možno li em nějších ak o ů ys ě li ůbec. No ější ý-
zkumy šak u edený předpoklad o„neg ama ičnos i“ anedos a ečnos i
řečo ých p oje ů pečo a elů odě i zpochybnily.
2.3 Na i is ická hypo éza
U edené p oblémy, na něž beha io ismus nedá al uspokoji é odpo ědi,
byly základním mo i em oz oje d uhé klasické koncepce os ojo ání jazy-
ka, jejíž počá ky jsme mohli idě Psammé icho ě pokusu ak e á je zalo-
žena na předpokladu, že ý oj jazyko é kompe ence lze nejlépe ys ě li
jako p oces doz á ání ozených ni řních předpokladů. To o poje í ý oje
jazyko é kompe ence (později označo ané jako na i is ická hypo éza) na-
šlo s ůj p ní chol již myšlenkách g ama iků Po Royalu. Škola Po
Royalu 17.s ole í usilo ala o y oření uni e zální, šeobecné g ama iky,
opopis základních zo ců, k e é jsou společné šem jazykům a nichž se
z cadlí základní ysy lidského in elek u, jež jsou dané předem, edy ozené.

22
Myšlenku ozené ling is ické dispozice či uni e zální g ama iky,
k e á s ojí základech šech známých jazyků, o šem můžeme obje i
iumysli elů dří ějších s ale í. Umbe o Eco Hledání dokonalého ja-
zyka (česky 2001, s.46) u ádí, že „myšlenka uni e zální g ama iky byla e
s ředo ěké kul uře elmi ozšířená“; pod obněji její p oje y ozebí á zejmé-
na sou islos i sDan em Alighie im askupinou adikálních a is o eliků,
z . modis ů, působících e 13.s ole í, na něž po - oyalš í g ama iko é
na ázali (ibidem, s.38n.).
V no é době je na i is ická hypo éza spojena s působením
NoamaChomského, k e ý se přímo k adicím Po Royalu hlásil, apřed-
s a i elů gene a i ní ans o mační g ama iky, k eří na jeho myšlenky
na azo ali. Tou o hypo ézou bylo o li něno s udium ý oje jazyko é
kompe ence hla ně 60.le ech minulého s ole í.
Na i ismus předpokládá, že os ojo ání jazyka spočí á doz á á-
ní speci icky lidské dispozice p aco a sjazyko ou s uk u ou. Podle
Chomského hypo ézy se dí ě odí se z láš ním yba ením, jakýmsi ná-
s ojem kos ojo ání jazyka (language acquisi ion de ice, LAD; později
p aco al s e mínem uni e zální g ama ika), k e ý je ak „nap og amo-
án“, aby ozeznal uni e zální p a idla zakládající k e ýkoli jazyk, snímž
se může dí ě se ka . Je o jakýsi „gene ický kód“ p o os ojo ání jazyka.
Uno o ozence je LAD ješ ě emb yonálním s adiu, ale jak pos upně
doz á á, umožňuje dí ě i, aby si do p eexis ující s uk u y LAD zabudo-
á alo s ále komplexnější jazyko é o my zřečo ého ma e iálu, snímž
se e s ém okolí se ká á. Os ojo ání jazyka je edy u čeno daleko íce
ozenou dispozicí dí ě e než působením jeho okolí aindi iduálním uče-
ním. Řečo ý ma e iál, k e ý dí ě obklopuje, je pods a ný p o o, k e ým
jazykem bude dí ě mlu i , ale nikoli p o uni e zální jazyko é s uk u y
ajejich o ládnu í dí ě em.
Na po ahu LAD ajeho ylogenezi jsou mezi zas ánci na i ismu ůz-
né názo y. Velmi yh aněný pos oj (odlišný od s ano iska Chomského)
zaujímá S e en Pinke , k e ý předpokládá ( ná aznos i na da winis-
ické předs a y), že se LAD y inul jako jiné o gány p ůběhu geneze
lidského d uhu, aklade si o ázku, zda bude možné obje i ispeci ický
„g ama ický gen“. Velkou přednos í jeho hypo éz je jejich důkladné neu-
opsychologické zako ení.
23
2.4 Kogni i ní eo ie
Kogni i ní eo ie pohlížejí na os ojo ání jazyka kon ex u obecného
kogni i ního ý oje dí ě e p ůběhu jeho in e akce sokolím, přičemž
obě složky, kogni i ní předpoklady ipůsobení okolí, jsou p o ý oj s ej-
ně nezby né.
Kogni i is é připisují dě em ajejich ak i i ě při o li ňo ání las ní-
ho ý oje ě ší oli než eo ie učení, ale i ě ší než eo ie na i is ické:
předpokládají o iž, že si dí ě s é okolí ak i ně os ojuje. Klasickým před-
s a i elem oho o p oudu u ažo ání je š ýca ský bada el Jean Piage .
Podle jeho eo ie dí ě na da a získá aná p ůběhu in e akce sokolím
eaguje d ojím způsobem: jednak začleňuje no á da a do exis ujících
schéma ( zo ců jednání)– z . asimilace, jednak y áří no á schéma a
nebo přizpůsobuje dosa adní ak, aby jimi mohlo no á da a uchopi –
z . akomodace. Vý oj může bý zá islos i na okolí zpomalen nebo
u ychlen, zásadě šak každé dí ě p ochází s ejným sledem ý ojo ých
změn; jde edy o ý oj uni e zální.
In e akce dě ského o ganismu sokolím p obíhá zpočá ku zcela ne-
ědomě. Pos upně se dí ě učí koo dino a s é jemy as ou mo o iku:
manipuluje objek y okolí azaznamená á smyslo é jemy. To o p ní,
z . senzomo o ické s adium ý oje in eligence á přibližně do konce
d uhého oku ži o a dí ě e. Po é následuje s adium předope ační (od 2
do 6 le ), s adium konk é ních ope ací (od 6 do 12 le ) as adium o mál-
ních ope ací (od 12 do 19 le ).
Senzomo o ická schéma a y ořená dí ě em ke konci d uhého oku
ži o a jsou základem zniku no ého ypu in eligence, myšlení sym-
bolech. Piage ho oří onás upu z . sémio ické unkce. Ta spočí á e
„schopnos i předs a o a si něco (‚označo aný‘ předmě , událos , poj-
mo é schéma a d.) p os řednic ím něčeho jiného, co ‚označuje‘ aco
slouží jen é o předs a ě“.
Sémio ické unkci slouží d a d uhy nás ojů: y, k e é označují na
základě podobnos i (au o uží á e mínu „symbol“), a y, k e é jsou čis ě
kon enční (au o uží á e mínu „znak“). Vsou islos i snás upem sémio-
ické unkce se ak začíná d uhém, z . předope ačním s adiu ý oje
in eligence obje o a aké jazyk jako p os ředek ychlejšího myšlení.
Jazyko ý ý oj šak ý oj myšlenko ý pouze od áží, nezpůsobuje ho.
Jazyk aké není podle Piage a ynálezem dí ě e: dí ě ho přejímá ho o-
ých, společnos í yp aco aných o mách.
24
Piage zá o eň předpokládá, že myšlení iřeč dí ě e  é o pe iodě
předope ačního myšlení jsou egocen ické: dí ě podle jeho názo u není
schopno zaujmou s ano isko d uhého člo ěka. Na základě analýzy dě -
ských ozho o ů Piage soudí, že dě i  om o ěku nebe ou sku ečný
ohled na pa ne a, aikdyž jejich ozho o y nesou o mální znaky dialo-
gu, není nich pa ný sku ečný zámě něco d uhému sděli . Piage p o o
nazý á en o yp řeči kolek i ním monologem asoudí, že se něm od áží
egocen ický cha ak e řeči dě í předškolního ěku.
Vmladším školním ěku se podle Piage o a názo u schopnos dě í
zaujmou s ano isko d uhých z yšuje aspolu s ím se kolek i ní mo-
nolog mění e sku ečný dialog. Současně myšlení nabý á no é k ali y,
s upuje do áze konk é ních ope ací. Konk é ní ope ace předs a u-
jí přechod kmyšlení o málnímu, ypickému p o dospělé osoby. Jsou
o akce spředmě y, nikoli šak yzickými, nýb ž myšlenými; jde oakce
z ni řněné. Dě i začínají chápa , že něk e é aspek y ěcí (jejich hus-
o a, objem apod.) mohou zůs a s ejné, ikdyž ěci mění s ůj zhled
(pochopení konze ace), j. u ědomují si o ožnos ěci změněné pou-
ze zhledo ě (např. množs í lá ky, nebylo-li nic přidáno ani ub áno),
chápou, že něk e é změny mohou bý y áženy změnami jinými, např.
menší ýška odní hladiny e zkuma ce ě ším p ůmě em zkuma ky
(pochopení kompenzace), aže je možné s a ěcí á i zpě do pů od-
ního s a u z a nou ope ací (pochopení e e zibili y).
Zkomunikačního hlediska je pods a né, že dě i  om o ěku začínají
bý schopné yjadřo a se úspěšněji io ěcech, k e é posluchač ne idí,
aže se pos upně učí u ažo a o om, jak posuzuje ěci ije samé jejich
pa ne . Kdůleži ým změnám dochází i sociálním cho ání dě í.
Ve 12. oce ěku s upuje dě ská in eligence do áze o málních
ope ací, edy do áze odpo ídající in eligenci dospělých. Po s ánce ko-
munikační o o něž znamená pos upné přibližo ání ú o ni komunikace
dospělých: dě i uží ají abs ak ních ý azů, libují si abs ak ních, od a-
ži ých éma ech, jejich p oje y jsou syn ak icky složi ější a d.
Kons uk i ismus Piage o ě poje í nabízí elmi de ailní schéma
ázující kogni i ní asním ijazyko ý ý oj dě í do jasně ozliši elných
s adií adílčích e ap. Vpřehledu je u ádíme  abulce– ode ailnějším
členění jedno li ých s adií na dílčí e apy se šak zmiňujeme pouze ehdy,
má-li o o ázo ání ýznam p o jazyko ý (komunikační) ý oj.
25
Tab. 1: S adia kogni i ního ý oje dí ě e (Podle J. Piage a)
Věk S adium Cha ak e is ika
do 2 le
ěku s adium sen-
zomo o ické
– koo dinace smyslo ého nímání ajednoduchých
pohybů
– pos upně si dě i u ědomují exis enci nějšího s ě a
azačínají něm zámě ně (u ědoměle) jedna
– člení se do šes i dílčích ází
– šes é dílčí ázi (18–24 měsíců) se obje uje
sémio ická unkce: uží ání ob ázků aslo mís o
objek ů
od 2 do
6 le s adium před-
ope ační
– dě i s ále íce oz íjejí znako é činnos i: uží ají
znaků koznačení objek ů iak ů, a o ikonů isym-
bolů
– zpočá ku nedo edou oři pojmy (dílčí áze před-
pojmo ého myšlení– od 2 do 4 le ; následuje d uhá
áze myšlení in ui i ního)
– zaměřují se jen na nej ýznamnější ys předmě u,
os a ní pomíjejí (cen ace)
– nedo edou uží a z a ných ope ací (i e e zibili a)
– nedo edou odliši hledisko s é od hlediska pa ne-
a (egocen ismus)
– nedo edou b á ú ahu znalos i pa ne a při
ozho o u, edy komuniko a e ek i ně
– účas ní se kolek i ních monologů mís o eálného
dialogu
od 7 do
11 le
s adium
konk é ních
ope ací
– dě i jsou schopny logických men álních ope ací, ale
ázaných na konk é ní zkušenos
– mají spíše sklon kpopisu apříkladu než
k ys ě lo ání ade inicím
– do edou z ažo a íce aspek ů objek u (decen a-
ce), do edou je y seskupo a (g upo a ) ařadi
– chápou zacho ání něk e ých las nos í objek u při
změně jeho zhledu (konze ace), j. např. zacho-
ání množs í, nebylo-li nic přidáno ani ub áno
(iden i a), možnos y ážení jedné změny změnou
jinou (kompenzace), možnos z a né ope ace
( e e zibili a)
– jejich egocen ismus us upuje– jsou schopny e ek-
i ně komuniko a o ěcech, k e é pa ne ne idí
– do edou u ažo a o om, jak je pa ne nímá
– chápou, že někdo může jinak jedna ajinak mlu i
– do edou řídi s é jednání sd uhými p a idly
– be ou při hodnocení jednání ú ahu zámě a ěří
nu nos pos ihu za přečiny
32
2.8 Li e a u a
Základní
P ůcha, Jan (2011): Dě ská řeč akomunikace. Pozna ky ý ojo é psycholing is iky. P a-
ha: G ada.
Sa ille-T oike, Mu iel (2006): In oducing Second Language Acquisi ion. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess.
Ellis, Rod (1997): Second Language Acquisi ion. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess.
Rozšiřující
Ellis, Rod (2008): The S udy o Second Language Acquisi ion. Ox o d: Ox o d Uni-
e si y P ess.

3. Kon as i ní achybo á analýza
Pio Paweł Pie ścieniak
Do konce šedesá ých le 20.s ole í byly eo ie os ojo ání silně o li ňo-
ány zejména ý ojem názo ů na poli psychologie a aké pedagogiky.
Vě šina e minologie byla pře za a zoblas i psychologie učení (např.
e mín jazyko ý ans e ). Raný ýzkum os ojo ání d uhého jazyka byl
silně o li něn beha io is ickými eo iemi, následně na i ismem. Hla ní
me odou s udia p ocesů os ojo ání cílo ého jazyka  é době byla kon-
as i ní analýza (Con as i e Analysis), k e á se zabý ala synch onním
s o ná áním jazyko ých sys émů, přede ším zhlediska po řeb cizojazyč-
ného yučo ání apřekladu. Kon as i ní analýza byla ši oce oz íjena
le ech 1950 až 1960 e Spojených s á ech ame ických ajejí pů odní účel
byl čis ě pedagogický. Pojem kon as i ní s udium (Con as i e S udy)
y ořil  oce 1941 Benjamin Lee Who . Před ím byl en o obo na-
zý án s o ná ací ling is ika (Compa a i e Linguis ics) nebo s o ná ací
s udie (Compa a i e S udies).
Hla ním cílem kon as i ní analýzy bylo nacházení shod a ozdí-
lů us o ná aných jazyků, a o ob ykle na základě nějšího modelu,
kněmuž se s o ná ané jazyky z ahují. Jak již bylo řečeno, s udium
os ojo ání cizího jazyka bylo o li něno přede ším beha io is ickými
eo iemi, podle k e ých při os ojo ání cizího jazyka dochází knah a-
zo ání soubo u ná yků za jiný. Za hla ní překážku při učení cílo ého
jazyka ědci po ažo ali in e e enci (nega i ní ans e ). Žáko ské chyby
aneúspěch při ýuce cílo ého jazyka zde byly po ažo ány za důsledek
nega i ního ans e u zma eřského jazyka na jazyk cílo ý.
Při snaze nauči se no é ná yky se do ces y s a ějí y s a é aobje-
uje se p oak i ní inhibice. V ako ém případě je řeba se s a é ná yky
„odnauči “, aby mohly bý nah azeny no ými. Vpřípadě učení cizího
jazyka šak předs a a „odnaučení se“ nedá á příliš smysl, jelikož s u-
den i oči idně nemusejí zapomenou s ůj p ní jazyk, aby se naučili en
34
cílo ý, ačkoli něk e ých případech ke z á ě odného jazyka nakonec
dochází. Z oho o dů odu beha io is ické eo ie učení cizího jazyka
zdů azňují myšlenku ob ížnos i, k e á je de ino ána jako množs í úsilí
yžado aného knaučení zo ce cílo ého jazyka. Věřilo se, že s upeň
ob ížnos i zá isí přede ším na om, do jaké mí y se zo ec cílo ém
jazyce podobá omu  odném jazyce, nebo do jaké mí y se od něj liší.
Pokud se oba zo ce do jis é mí y shodují (např. případě slo an-
ských jazyků), učení p obíhá snadno p os řednic ím z . pozi i ního
ans e u zo ce z odného jazyka, ale pokud se zo ce liší, z yšuje
se ob ížnos p o naučení a aké p a děpodobnos chyb yplý ajících
znega i ního ans e u. Tako é o chyby nebo z . „špa né ná yky“ byly
p o úspěšné naučení jazyka po ažo ány za škodli é, jelikož b ánily
y oření sp á ných ná yků cílo ého jazyka. Ling is é iděli po řebu
yp aco a pla né popisy, pomocí k e ých by bylo možné po o na
p a idla daných d ou jazyko ých sys émů, předpo ědě a ys ě li po-
enciální chyby. Pozna ky získané p os řednic ím kon as i ní analýzy
měly bý upla něny při o bě didak ických ma e iálů– cizojazyčných
učebnic, slo níků, dalších jazyko ých pomůcek a aké přímo e ýuce
cizího jazyka.
Robe Lado (1957), jeden ze zaklada elů kon as i ní analýzy, došel
knásledujícím zá ě ům:
a) jazyk je soubo ná yků;
b) s a é ná yky (například ma eřský jazyk) může bý ob ížné p o azi ,
no é ná yky (cizí jazyk) bý á ěžké si os oji ;
c) je nu né b á ohled na ma eřský jazyk žáka;
d) ozdíly mezi ma eřským/p ním jazykem acizím jazykem lze po ažo-
a za hla ní příčinu neúspěchu os ojo ání d uhého jazyka;
e) kon as i ní g ama ika y o ozdíly ýslo ně ukazuje;
) uči elé cizího jazyka aau oři učebnic by měli zí po az dané kon-
as y, aby bylo možné us uden a zab áni nežádoucím in e e encím.
Me odologické a eo e ické nedos a ky kon as i ní analýzy byly
os ře k i izo ány hla ně k ůli omu, že exis ují ijiné důleži é ak o y
mimo ma eřský jazyk; dopady na cílo ý jazyk udíž nelze zjednoduše-
ně připiso a pouze ýchozímu sys ému. Mezi další sku ečnos i, k e é
mají li na os ojo ání d uhého jazyka, se řadí (Gass

–
Selinke ,
2008, s.100):
a) ozené nadání;
b) mo i ace;
35
c) ěk s uden a;
d) přís up s udujícího ke s udiu cizího jazyka;
e) znalos dalších jazyků apod.
Dalším p oblémem je, že není možné pouze mechanicky azčis ě ling is ické
pe spek i y po o ná a s a ické s uk u y do yčných jazyků. K é o p oble-
ma ice je nu né přis upo a komplexněji, p omí a do ní o ázky ecepce ap o-
dukce ěch o s uk u , o ázky jejich učení se iadek á ního uži í  ůzných
komunikačních si uacích (H dlička, 2009, s.18).
Může aké nas a si uace, kdy p ním jazyce s uden a exis uje jedna
o ma, za ímco cílo ém jazyce může zcela chybě . Na íc bylo zjiš ěno,
že ne šechny chyby, k e é us uden ů nas aly, byly me odou kon as i ní
analýzy předpo ězeny. Anaopak, něk e é předpo ězené chyby se ůbec
umlu čích neobje ily. Zpožada ků na o ěřo ání eo e ických pozna ků
ajejich kon olo ání p odukci s uden ů se oz inul no ý přís up, jenž
se zaměřil na chyby s uden ů, chybo á analýza.
3.1 Chybo á analýza
„Chybo á analýza (E o Analysis) je obo em apliko ané ling is iky, k e-
ý se obje il šedesá ých le ech ajehož hla ní unkcí je poda me odolo-
gii zp aco ání jazyko ých da “ (James, 1998, s.7). Ve s é s udii E o s in
Language Lea ning and Use Ca l James zdů azňuje, že „chybo á analýza
jako p ní me oda nezá isle aobjek i ně popisuje mezijazyk s uden a“
(James, 1998, s.5).
Tím, co odlišuje chybo ou analýzu od kon as i ní analýzy, je způsob
nahlížení na ýznam ma eřského jazyka s uden a p ocesu os ojo ání
d uhého jazyka. Vpřípadě kon as i ní analýzy je ole p ního jazyka
klíčo á. Vchybo é analýze ob az ma eřského jazyka ůbec ne ys upuje,
anemá p o o ě ší ýznam. Neznamená o šak, že chybo á analýza není
s o ná acím přís upem. Také se snaží popsa chyby mlu čího na základě
s o nání mezijazyka (in e language) s uden a sjazykem, k e ý je cílem
jazyko é ýuky. No ý přís up ks udiu os ojo ání cílo ého jazyka ychá-
zí z eo ie mezijazyka, ale ozdíl mezi nimi je en, že eo ie mezijazyka je
inadále zcela popisná a yhýbá se s o nání (James 1998, s.6). Chybo á
analýza uzná á nega i ní ans e zp ního (ma eřského) jazyka pouze
jako jeden zněkolika možných zd ojů chyb, což můžeme po ažo a za
přís up shodný skon as i ní analýzou.
36
Chybo ou analýzu lze níma jako p ní přís up ke s udiu os ojo ání
d uhého jazyka, k e ý klade dů az na ů čí schopnos i žáků kons uo a
jazyk. Popis, k e ý na huje, je založen na desk ipci aanalýze ak uál-
ních žáko ských chyb cílo ém jazyce. P o ože me oda chybo é analýzy
nepřipisuje chyby pouze ýchozímu jazyku, posky uje ši ší p os o p o
možná ys ě lení chyb.
Na konci 60. ana počá ku 70.le 20.s ole í S ephen Pi Co de před-
s a il sé ii článků eo e ické zdů odnění aempi ické pos upy p o
p o edení chybo é analýzy. Poznamenal, že chyby můžou posky nou
bada eli důkazy o om, jak byl cizí jazyk učen, azá o eň slouží jako
důkaz, jak s uden poznal p a idla cílo ého jazyka. V oce 1972 He be
V.Geo ge publikuje p áci Common E o s in Language Lea ning ad a oky
později Jack C. Richa ds ydá á E o Analysis, empi ické s udium žá-
ko ských chyb. Následně k ůli k i ice přís upu chybo é analýzy zájem
oni klesá.
Vp áci E o s in Language Lea ning and Use: Explo ing E o Ana-
lysis Ca l James předs a il opods a něnou ob anu chybo é analýzy
apods a ným způsobem ní y á il k i iku, k e á p o i ní byla namí-
řena. Chybo á analýza se aké obje uje současných s udiích, k e é
se zaměřují na přesnos p odukci L2 (např. Fos e – Skehan, 1996).
Modi iko anou e zí chybo é analýzy je chybo á analýza spodpo ou
žáko ských ko pusů.
S e en Co de (1974) ymezil následující pos up p o ádění chybo é
analýzy:
a) sbě zo ků jazyka s uden a;
b) iden i ikace chyb;
c) desk ipce chyb;
d) explanace chyb;
e) e aluace chyb.
D uh sh omažďo aných da elici aci může mí pods a ný li na ý-
sledky chybo é analýzy. Ve onica LoCoco (1976) zjis ila ozdíly poč u
ad uhu chyb e zo cích jazyka žáků sh omažďo aných podle o my
p odukce: eseje na olné éma, překlad akompozice. Množs í chyb
ajejich d uhy se mohou liši zá islos i na om, zda se da a skládají
zpři ozeného, spon ánního použi í jazyka, nebo jeho uži í pečli ého,
do jis é mí y ynuceného.
37
Tab. 3: Me ada a ad uh jazyko é p odukce podle Co de a (dle Ellis, 2012, s.47)
Fak o y P oměnné Desk ipce
žák jazyko á ú o eň začá ečník, s ředně pok očilý,
pok očilý
jazyky p ní jazyk s uden a, jiný cizí jazyk
zkušenos i s ýukou
jazyka jazyko á řída, při ozené
podmínky, kombinace obou o em
nabý ání cílo ého jazyka
zo ek jazyka
žáka médium p odukce: ús ní, písemná
žán o ma: kon e zace, esej, dopis
apod.
obsah éma, ke k e ému se žák yjadřuje
p odukce nepláno aná spon ánní
pláno aná spon ánní, nebo za podmínky, že je
umožněno pečli é pláno ání
3.2 Taxonomie jazyko ých chyb
Rané s udie  ámci chybo é analýzy byly axonomické, j. zaměřené
na sh omažďo ání a řídění žáko ských chyb. Významné axonomické
p áce ydali Hen y Geo ge (1972) aMa ina Bu o á aCa ol Kipa sky
(1972). Bu o á aKipa ská dí, že ýchozí jazyk s uden a nemá žádný
li na chyby, k e é se obje ují jeho p oje u cílo ém jazyce.
V oce 1987 John B ian Hea on aNigel D. Tu on publiko a-
li Longman Dic iona y o Common E o s, p áci, k e á obsahuje seznam
1700běžných jazyko ých chyb, k e ých se dopus ili jinojazyční mlu čí.
Jazyko á da a pocházela zjazyko ých es ů Camb idge Fi s Ce i ica e
(James, 1998).
Taxonomie– klasi ikace jazyko ých chyb musí bý o ganizo ána podle
u či ých kons i u i ních k i é ií. Ta o k i é ia by měla co nej ě ší míře e-
lek o a pozo o a elná objek i ní ak a. Vhodná k i é ia p o použi í chy-
bo ých axonomiích jsou např. pohla í, s áří, ná odnos s uden ů, yp školy,
k e ou absol o ali, yp, ozsah apo aha ak i i y, k e á posky la chybo ý ma-
e iál k ýzkumu (např. spon ánní p odukce žáků s. expe imen álně elici o-
ané p oje y). Chyby je možné klasi iko a podle řady k i é ií současně. Díky
omu bude možné u či danou chybu ši ším kon ex u zah nujícím ě ší
množs í unkcí (James, 1998, s.102).

38
P a děpodobně knejjednoduššímu ypu desk ip i ních axonomií
pa ří axonomie založená na ling is ických ka ego iích. Lze aké ozli-
šo a obecně mezi lexikálními ag ama ickými chybami. Došlo se aké
kzá ě u, že „lexikální chyby mají zp a idla yšší absolu ní ek enci než
g ama ické chyby“ (Blaas, 1982; ci o áno dleEllis, 2012, s.50).
G ama ické chyby jsou ob ykle ozděleny do ka ego ií. Např. již
dří ezmiňo anés udii Bu o é aKipa ské The Goo icon: ARepai Manual
o English (1972) najdeme ná h desk ip i ní axonomie, k e á iden i i-
kuje řadu obecných g ama ických ka ego ií (např. pasi um, empo ální
konjunk o y). Každá z ěch o hla ních g ama ických ka ego ií se pak dále
člení. Ten o d uh axonomie umožňuje de ailní desk ipci speci ických
chyb a aké u čo ání množs í chybných a ů.
Mezi desk ip i ní ka ego ie se zah nuje klasi ikace na ling is ickém
základě ačlenění o ien o ané podle změn, k e é op o i cílo ému jazyku
nas anou. Taxonomie založená na jazyko ědných ka ego iích ukazuje,
na jaké jazyko é o ině chyba nas ala, dále se upřesňuje řída, e k e é
se chyba ysky la, akonk é ní s upeň. Nakonec je řeba u či sous a u,
jež je nesp á nos í o li něna. P oblémem é o axonomie může bý ne-
jasnos příslušnos i jedno ek kjazyko ým o inám.
Mezi jazyko é o iny počí áme onologii, syn ax, mo ologii, séman-
iku, lexikon adisku z (Dulay, 1982, s.146). Výzkumníci použí ají en o
d uh axonomie buď jako samos a ný nás oj, nebo kombinaci sjinou
axonomií. Velikou ýhodou axonomie podle jazyko ědných ka ego ií
je její uži ečnos p o o ganizaci ash omažďo ání jazyko ých da .
Dalším ypem chybo é axonomie je axonomie na základě po -
cho é s uk u y zaměřená na po o nání mezijazyka s uden a sjazykem
cílo ým, jak by jej daných si uacích uží al odilý mlu čí. Dulayo á,
Bu o á aK ashen ozlišili č yři d uhy na ušo ání sp á né e ze cílo é-
ho jazyka (James přidal ješ ě pá ý d uh– splý ání).
Dulayo á došla kzajíma émuzá ě u. Na základě p o edeného ý-
zkumu zpozo o ala, že „ ynechání je ypické p o počá eční ázi ak izice
cílo ého jazyka, za ímco jejím s ředním s adiu je mnohem čas ější špa -
ný ýbě ašpa né uspořádání“ (Dulay 1982, s.155).
Pomocí s o ná ací axonomie se klasi ikují chyby na základě po-
o nání s uk u y chyb cílo ého jazyka s uden a sjinou s uk u ou,
například schybami, k e é y ářejí dě i během os ojo ání si p ního
jazyka. V é o axonomii se p acuje se d ěma hla ními ka ego iemi chyb
(Dulay, 1982, s.163–164):
39
a) de elopmen al e o s ( ý ojo é chyby);
b) in e lingual e o s (mezijazyko é chyby);
c) ambiguous e o s (nejednoznačné chyby);
d) „g ab bag ca ego y“ o o he e o s (jiné chyby, k e é nelze zařadi do
žádné z ýše u edených ka ego ií é o axonomie).
U axonomie chyb podle jejich dopadu na komunikaci se chyby dělí
na globální alokální. Dulayo á (Dulay, 1982, s.189) zas á á názo , že
globální chyby znemožňují úspěšnou komunikaci, za ímco lokální chyby
ji pouze mí ně znesnadní, p o ože dojde kchybě  ámci malého úseku
s uk u y. Exis ují aké kombino ané axonomie chyb, k e é spojují d ě
nebo ři axonomie. Chyby lze o něž členi idle způsobu (modali y),
média (medium) a o iny (le el).
3.3 Poje í chyby chybo é analýze
Zásadní oli při de ino ání chyby h aje podle názo u Jamese (James,
1998, s.77) pojem in encionali y, p o ože chyba zniká pouze případě,
že nebyla zámě em mlu čího. Základní ozdíl mezi omylem (mis ake)
achybou (e o ) je aké založen na koncep u jazyko é sp á nos i.
Tab. 4: Č yři d uhy na ušo ání sp á né e ze cílo ého jazyka podle Dulayo é,
Bu o é aK ashena
Ka ego ie Desk ipce Příklad
OMISSIONS
(VYNECHÁNÍ) nezařazení jedno ky do ě né
kons ukce ( ynechání neg ama ické) *Byl P aze.
(1. osoba,
singulá )
ADDITION
(PŘIDÁNÍ)
Pod ypy:
egula iza ion
( egula izace)
double ma king
(d oji é označení)
ýsledek snahy opříliš s ik ní
dod žo ání p a idel cílo ém
jazyce; aplikace naučených p a idel
ina ýjimky; neschopnos ynecha
e speci ických kons ukcích u či é
jedno ky
*Pe byl čekal na
Ka eřinu ume a.
(pe ek um)
MISINFORMATIONS
(ŠPATNÝ VÝBĚR) špa ný ýbě *Kupo ám no ý
by . mís o
Kupuju no ý by .
MISORDERINGS
(ŠPATNÉ
USPOŘÁDÁNÍ)
ses a ení jedno li ých o em
kons ukci do chybného pořadí *Jsem ěno al
se o ázkám české
kinema og a ie.
40
Příklad zmiňo aný již Co de em (1971; podle James, 1998, s.78)
ymezuje několik d uhů jazyko ých odchylek, asice e o (chyba), mi-
s ake alapse (omyl). Nejčas ěji se odbo né li e a uře můžeme se ka
snásledující klasi ikací chyb. Za chybu se po ažují sys ema ické chyby
yplý ající buď ze špa ného pochopení, nebo znedos a ku ědomos í
s uden a, ap á ě p o o y o chyby nemohou bý samo ným mlu čím
op a eny. Když žák nezná např. ling odidak ické p a idlo oření kon-
dicionálu češ ině, není schopný sám danou chybu op a i . Lek o  é o
si uaci může požáda spolužáky oodpo ěď, nebo by měl zniklou chybu
op a i sám apoda ys ě lení, p oč kchybě došlo.
Omyly (mis akes, lapse) neboli z . selhání pamě i pa ří knesys ema-
ickým chybám. Jejich nejčas ější příčinou je přeřeknu í, nepozo nos ,
nesous ředěnos , s es. S uden je schopen si danou chybu u ědomi
a aké ji bezp os ředně op a i . Podle Co de a se oho o d uhu chyb
dopouš ějí i odilí mlu čí (Co de , 1973, s.26).
Vpoje í J. No ishe (No ish, 1983, s.8) je chyba (e o ) sys ema ic-
kou odchylkou od jazyko é no my, ě ou nebo kons ukcí, k e ou by
odilý uži a el cílo ého jazyka žádném případě nepoužil. Za kolísa-
é odchylky bada el po ažuje o, co je již s uden o i známé, ale není
dos a ečně os ojené; lapse zniká nedos a kem s uden o y koncen ace,
úna ou amůže se z aho a jak na odilé mlu čí, ak na s uden y či lek-
o y cizího jazyka.
3.4 K i ika chybo é analýzy
P o i pos upům chybo é analýzy byla namířena několike á k i ika. Ně-
k eří ling is é zpochybňo ali u o me odu jako neadek á ní ks udiu
p ocesů os ojo ání d uhého jazyka, p o ože chybo á analýza až příliš
be e po az s uden o y chyby aopomíjí os a ní ak o y ain o mace,
což znemožňuje získání globálního pohledu na mezijazyk žáka. Na-
příklad Bell po ažuje chybo ou analýzu za pseudop ocedu u (James,
1998, s.17) a dí, že da a získaná p os řednic ím chybo é analýzy jsou
pouze s a is ickými úsudky, chyby jsou ob ykle ykládány subjek i ním
způsobem. P á ě k ůli omu podle bada ele chybo á analýza pos ádá
ypo ídací sílu.
Schach e je skep ický ůči p ocedu ám chybo é analýzy, p o ože nebe e
ú ahu z . p e en i ní s a egie žáků, k eří mají endenci yhýba se u -
či ým jazyko ým je ům ( yhýbání), k e ými si nejsou jis i. Konk é ní je ,
41
k e ý se s uden o i je í jako p oblema ický, se k ůli omu jejich jazyko é
p odukci ne ysky ne apředpokládaná chyba nebude egis o ána (James,
1998, s.18).
K i ici chybo é analýzy o něž zpochybňují p oces klasi ikace chyb.
Velmi čas o o iž nelze jednoznačně u či ozdíl mezi sys ema ickou
chybou apřeřeknu ím, omylem. P oblema ický je samozřejmě už sám
ak , že zp a idla exis uje íce než jeden možný způsob klasi ikace chyb.
Vznik daného ypu chyby je aké občas ěžko ys ě li elný alze zde u a-
žo a oněkolika ak o ech, knimž pa ří:
a) komunikační s a egie;
b) osobní ak o y;
c) nější ak o y.
Analýza chyb s uden ů není ždy schopná zmapo a aadek á ně
ys ě li příčiny zniku chyb. Nicméně, přes šechny ýh ady, chybo á
analýza zůs á á nej ozšířenější me odou ýzkumu mezijazyka (in e lan-
guage) e s udiu os ojo ání cílo ého jazyka.
3.5 C ičení
a) Jaké pos a ení má p ní (ma eřský) jazyk žáka kon as i ní analýze
ajaké chybo é analýze?
b) Cha ak e izuj e jazyko ou chybu kon ex u ýuky cizího jazyka.
c) Doplň e de inice nebo pojmy do abulky:
1 in e e ence
2p e en i ní s a egie žáků, s uden i mají endenci nepouží a
něk e é jazyko é p ky, kons ukce, p o ože jim s ále působí
p oblémy
3 chybo á
axonomie
4d uh chyby, nezařazení jedno ky do ě né kons ukce, což
ede kz á ě g ama ičnos i p oje u
5 p oak i ní
inhibice
6podle názo u Dulayo é y o chyby znemožňují úspěšnou
komunikaci
7 elici ace
48
Vyd ž ch íli!). Vyučující by měl dá a pozo na o, aby slo ní zásoba
as uk u y použí ané ins ukcích byly ysoce ek en o ané, jedno né
aobecně uži ečné imimo jazyko ou řídu.
Již p ních ázích jazyko é ýuky je možné p aco a se s uden y
cílo ém jazyce apouží a ins ukcí, ob a ů azd ořilos ních ází po
celou dobu ání jazyko ého ku zu. Exis uje několik způsobů, jak p e-
zen o a ins ukce apo ely cílo ém jazyce. Je možné začí sk á kými
po ely apouží a pouze jedno slo o, jako např. „Posaď se!“. Následně
může lek o přecháze kdelším příkazům jako např. „Posaď se am!“.
„Sedni si am, p osím!“. Později se s uden i mohou doz ědě al e na i -
ní áze, k e é znamenají o éž. Valná ě šina ěch o ins ukcí a ází má
ysokou ek enci běžně mlu eném jazyce amůže bý yuži a i  eál-
ných komunikačních si uacích.
Lek o by se měl ždy ujis i , že ek en an i ku zu pochopili ýznam
dané ins ukce. S uden i by měli ědě , že čím íce budou použí a cílo ý
jazyk, ím ychleji získají komunikační kompe enci něm. Vnásledující
abulce je několik ypických příkladů jazyka použí aného jazyko é ří-
dě– pokynů, ýze , zd ořilos ních ob a ů a ází:
Tab. 5: Příklady z . class oom language
Začá ek lekce Dob é áno. Dob ý den. Dob é odpoledne. Ahoj.
Jak se dnes má e? Co je no ého?
Konec lekce To je p o dnešek šechno. Děkuju ám. Děkuju
za pozo nos . Měj e se hezky! Na shledanou!
Během hodiny Podí áme se na úkol… Mlu česky! Kdo zná
sp á nou odpo ěď? Č eme šichni.
D ama ické p ky Kým chceš bý ? Kdo chce bý he cem akdo
he ečkou?
Obecné Malý momen . Počkej e na... O e ři okno! Napiš e
k á kou zp á u.
Spolužák Zep ej se pa ne a, jaký má názo na...
H y Předs a e si, že js e...
Pořádek e řídě Mlu e po ichu!
Poch ala To jsi řekl moc hezky. T ůj úkol je ýbo ný. Sk ěle!
Poděko ání aomlu y Děkuju za pozo nos . Omlou ám se, že jdu pozdě.

49
4.4 Mediační jazyk e ýuce cizího jazyka– případ češ iny
O ázce mediačního jazyka e ýuce cizího jazyka se ěnuje pozo nos
jak zah aniční, ak i české ling odidak ice. Milan H dlička pod po-
jmem mediační jazyk (zp os ředkující, zp os ředko ací) chápe „komu-
nikační kód ( edy přede ším při ozený jazyk, ale o něž p ky ne e bál-
ní po ahy), k e ý slouží k(pedagogické) komunikaci mezi yučujícím
ajinojazyčným mlu čím cizojazyčné ýuce“ (H dlička, 2010). Hla ní
unkcí mediačního jazyka je zp os ředko á ání důleži ých in o mací
ocílo ém jazyce. Dále ozlišuje e yučo ací p axi ři základní případy
(H dlička, 2010):
a) Vyučující i ek en an ku zu češ iny p o cizince mají nějaký společ-
ný jazyko ý kód (je jím ma eřský jazyk s uden ů alek o a nebo jiný
jazyk, např. anglič ina).
b) Vyučující ajinojazyční mlu čí znají společný s ozumi elný jazyko ý
kód pouze čás ečně.
c) Společný obous anně s ozumi elný jazyko ý kód (p oza ím) neexis-
uje.
d) Pomocné: komunikace ne e bální po ahy (ges a, ob ázky, pan omi-
ma aj.).
Kdalším unkcím mediačního jazyka pa ří (H dlička 2010):
a) unkce sdělo ací (zajišťuje do ozumění jazyko é řídě);
b) unkce kon ak o á ( a ická, k e á slouží kběžné komunikaci lek o a
a ek en an ů ku zů, je p os ředkem sociální in e akce);
c) unkce men ální (kogni i ní)– mediační jazyk se podílí na p ocesu
poznání jinojazyčného mlu čího;
d) unkce ýz o á (apelo á, di ek i ní, kona i ní)– slouží kzajiš ění po-
řádku během ýuky apomáhá řízení jazyko é řídy, např. Napiš e
email sp osbou oin o maci. Mlu íce nahlas! P acuj e samos a ně!;
e) unkce me ajazyko á sloužící kpopisu sys ému s udo aného jazyka,
kjeho ling odidak ické p ezen aci, kp oc ičení uči a apod.
Zp os ředkujícím jazykem může bý ma eřš ina jinojazyčného mlu -
čího nebo s ě o ý jazyk ( současnos i o bý á nejčas ěji anglič ina).
Zda má bý g ama ika ys ě lo ána česky nebo jiným jazykem, je klíčo á
o ázka p o o bu mlu nické poučky. Názo y na u o p oblema iku se
české ling odidak ice dos čas o liší.
Lída Holá p osazuje ýh adně ýuku bez zp os ředkujícího jazyka
(Holá, 2005). Na p ní mís o klade mo i aci s uden ů, k eří se pak íce
50
snaží po ozumě imlu i . Dalším důleži ým aspek em je psychologic-
ké naladění na češ inu, p o ože s řídání jazyků může bý p o s uden y
yče pá ající. Dalším dů odem je nedos a ečná jazyko á yba enos
s uden ů iuči ele. S uden , k e ý zná mediační jazyk hůře než os a ní,
se může cí i disk imino án, na d uhé s aně uči el mlu ící mediačním
jazykem schybami nepůsobí ě ohodně. Na íc pokud má uči el špa nou
ýslo nos , může se s á , že s uden i ne ozliší, zda mlu í česky, nebo
zp os ředkujícím jazykem. Při ýh adním yuži í češ iny e ýuce se ak
z yšuje ip es iž oho o jazyka, k e ý bude jediným do ozumí acím jazy-
kem mezi s uden y auči elem.
Jiný názo má např. Milan H dlička. U ýkladu g ama iky se je í
ole zp os ředkujícího jazyka nejdůleži ější, neboť se ím pádem dosáhne
s ozumi elnos i apřesnos i e ys ě lení, ana íc s uden i čas o i yžadují
s o nání se s ým ma eřským jazykem nebo se s ě o ým jazykem, k e ý
dobře znají. Za ěch o okolnos í neh ozí iziko nepo ozumění.
H dlička (2010) dí, že e ýuce začá ečníků je zp os ředkující kód
ýhodou. Upok očilých p oblém nedo ozumění nebo desin e p e ace
už není, ap o o se zde je í mediační jazyk jako edundan ní. Samo-
zřejmě ýuka bez mediačního jazyka má s é mís o didak ice češ iny,
např. uhe e ogenních skupin bez společného jazyka. V ako ém přípa-
dě je nu nos í s ano ení přesného ajednoznačného me ajazyka, např.
pomocí ob ázků adiag amů, aby s uden i ěděli, co mají děla . Tu o
o bu školního me ajazyka lze yuží i e ýuce smediačním jazykem,
pokud chceme pos upně přecháze do češ iny. S uden i si ak pos upně
z ykají na komunikaci češ ině. Podobně při ys ě lení slo ní zásoby
nebo slo ních spojení můžeme namís o pouhého použi í jinojazyčného
ý azu hojně zapoji češ inu a ím aké oz íje slo ní zásobu s uden ů.
Pomocí ob ázků, synonym nebo an onym, opisu či pan omimy snadno
objasníme ýznam řady slo bez použi í jiného jazyka. Do é o čin-
nos i je možné zapoji idalší s uden y nebo ymýšle ůzné ak i i y
na oz íjení slo ní zásoby. Zapojení mediačního jazyka oblas i slo ní
zásoby by p o o mělo bý až na posledním mís ě za pokusy o ys ě lení
češ ině.
4.5 Cílo ý jazyk didak ických p os ředcích
Hla ním zd ojem pozna ků os udo aném jazyce ajeho použí ání ko-
munikačních si uacích jsou k omě osoby lek o a cizího jazyka didak ické
ma e iály neboli didak ické p os ředky.
51
Spojmem didak ické p os ředky se lze se ka  ůzných publikacích
ýkajících se oblas i didak iky apedagogiky. Různí au oři u ádějí ůzná
poje í didak ických p os ředků, ale e s é pods a ě se ě šinou shodu-
jí. Český bada el Jose Maňák (2003) chápe didak ické p os ředky jako
„předmě y aje y sloužící kdosažení y yčených cílů. P os ředky ši o-
kém smyslu zah nují še, co ede ke splnění ýcho ně zdělá acích cílů“
(Maňák, 2003, s.49).
Podle Maňáka jsou didak ické p os ředky didak ickou ka ego-
ií, k e á je elice důleži á e yučo acím p ocesu. Mezi didak ické
p os ředky pa ří ma e iální p os ředky, k e é: „zajišťují, podmiňují aze-
ek i ňují p ůběh yučo acího p ocesu“ (Maňák, 2003, s.50). Spolu
sma e iálními p os ředky, yučo ací me odou a o mou ýuky lze do-
sáhnou ýcho ně zdělá acích cílů. Podle názo u Riese aKollá o é
(2004) spočí á „mediální pomoc apodpo a e znalos i azajiš ění zd ojů
jazyko é, komunikační akul u ní kompe ence, do ednos i p aco a
snimi a přiměřeném dá ko ání jejich p a idelného yuži í“ (Ries–
Kollá o á, 2004, s.34–35).
Hla ním zd ojem pozna ků os udo aném jazyce p ocesu učení je
podle Riese aKollá o é lek o anásledně jazyko á učebnice. P o s u-
den a je důleži é, aby si zjis il, co še učebnice obsahuje, aseznámil se
s„jejím dělením, přehledy, abulkami, způsobem p ezen ace g ama iky,
slo ní zásoby, sklíčem– anaučil se je p a idelně yuží a “ (Ries– Ko-
llá o á, 2004, s.34).
Ame ická bada elka Penny U o á (1996) dělí didak ické ma e iály na
jazyko é učebnice, doplňko é ma e iály, uči elem yp aco ané handou y
ajiné p aco ní lis y. U o á po ažuje učebnici za p ořadý didak ický
ma e iální p os ředek, k e ý během zdělá acího p ocesu napomáhá ne-
jen žákům, ale iuči elům apomáhá ke ek i nější ýuce. Podle U o é
použi í učebnice posky uje:
a) kons ukci– uči elé ažáci mají přehled o om, co se učí aco bude
následo a ;
b) sylabus;
c) ho o é ex y ao ázky;
d) ekonomičnos – učebnice pa ří mezi le nější ma e iály, k e é lze e
ýuce použí ;
e) dos upnos – učebnice je ma e iál, k e ý je skladný, snadno dos upný
alze ho nosi ssebou;
) edení– p o uči ele, k eří nejsou dos a ečně zkušení nebo si nejsou
jis i s ou znalos í jazyka, posky uje učebnice uži ečné edení apod-
po u;
52
g) au onomii– žák může použí a učebnici samos a ně, může pozo o-
a s ůj pok ok, žák bez učebnice se musí íce spoléha na uči ele.
4.6 Speci ika ýuky češ iny jako cizího jazyka
Výuka češ iny jako cizího jazyka, lek i ního jazyka s elmi složi ou
g ama ickou s a bou, nemůže bý e ek i ní bez náleži é p ezen ace
g ama ické složky. Kúčelům jazyko é ýuky slouží z . pedagogická
g ama ika. Pojem pedagogická g ama ika je elmi ši oký aje pojímán
značně ůzno odě. Milan H dlička ji cha ak e izuje jako „ling is ickou
g ama iku uzpůsobenou didak ickým po řebám, jež ‚pře a uje‘ yb ané
apa řičně up a ené pozna ky g ama iky ling is ické do yučo ací eo ie
ap axe“ (H dlička, 2009).
Obecně se za cíl po ažuje ses a ení g ama ického p a idla hodného
p o s uden y asys ema izace g ama ických p a idel p o didak ické účely.
Ta o sys ema izace p obíhá na základě da posky nu ých ling is ickými
ýzkumy; jejími následnými uži a eli jsou uči elé, případně s uden i.
O ázka hodně o mulo aných p a idel se ne ýká pouze ex u učebnic,
ale iuči elo a yjadřo ání. Jejich o mulaci dop o ází u či é požada ky.
P ním znich je u ědomění si, komu je p a idlo u čeno a jaké si uaci
je p ezen o áno. Jis ě se bude liši podoba p a idla publikaci u čené
p o samos udium a publikaci u čené p o ýuku edenou lek o em. Na
základě oho by mělo docháze k olbě adek á ní e minologie, z ážení
u či é simpli ikace, ýbě u s ozumi elných příkladů a hodných mnemo-
echnických ag a ických doplňků.
Ling odidak ické p a idlo by mělo bý : a) s ozumi elné, b) alé/
ud ži elné, c) použi elné, d) lehce zapama o a elné. Příklady by měly
bý oleny ak, aby se další komunikaci daly co nej íce yuží a ím
ip oc ičo a .
4.7 C ičení
a) Vys ě le e, co je pods a ou komunikační me ody e ýuce cizích jazy-
ků. Použij e k omu y o dílčí pojmy: ad esnos , komplexnos , uži eč-
nos . Cha ak e izuj e unkci každého znich.
b) Doplň e chybějící údaje  abulce:
53
Te mín De inice
1. komunikační me oda
2. ling odidak ické p a idlo
3. mediační/zp os ředkující jazyk
4. sociokul u ní složka
5. didak ické p os ředky
6. langue
c) Vys ě le e, jaký je ozdíl mezi základními způsoby nabý ání cizího
jazyka: učením se cizímu jazyku (lea ning) aos ojo áním si cizího
jazyka (acquisi ion)?
d) U eď e několik příkladů použi í z . class oom language.
e) Je možné yučo a češ inu jako cizí jazyk bez p ezen ace g ama ické
složky?
) Jaký je ozdíl mezi adiční apedagogickou g ama ikou?
g) Zkus e yp aco a ling odidak ické p a idlo oření apouží ání
minulého času češ ině. Ku z je u čen p o s uden y začá ečníky na
ú o ni A1. Jejich p ním jazyko ým kódem je němčina.
h) Cha ak e izuj e unkce mediačního jazyka podle H dličky.
i) Co posky uje použi í učebnice jazyko é ýuce s uden o i alek o-
o i?
j) Popiš e ling odidak ické zp aco ání
– akuza i u
– idu
– kondicionálu
e řech mode ních učebnicích češ iny jako cizího jazyka.
4.8 Li e a u a
Čemuso á, Jana– Holá, Lída– Ryndo á, Ji ka (ed.) (2005): Sbo ník Asociace uči-
elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) 2003–2005. P aha: Ak opolis.
Holá, Lída (2005): Zp os ředkující (mediační) jazyk hodinách češ iny p o ci-
zince– ano či ne? In: Čemuso á, Jana– Holá, Lída– Ryndo á, Ji ka (ed.).
Sbo ník Asociace uči elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) 2003-2005. P aha: Ak-
opolis, s.33–38.
Holá, Lída (2008): Spiso ná s. obecná češ ina e ýuce češ iny jako cizího jazyka.
Dos upné z: < h p://www.czechs epbys ep.cz/clanky/spiso na_s _obecna
.h ml>.

54
H dlička, Milan (2002): Cizí jazyk češ ina. P aha: ISV naklada els í.
H dlička, Milan (2004): Kp oblema ice nabý ání znalos i jinojazyčného kódu.
Časopis p o mode ní ilologii, 86, s.36–43.
H dička, Milan (2009): G ama ika a ýuka češ iny jako cizího jazyka. Kp ezen aci
g ama iky českého jazyka učebnicích češ iny p o cizince. P aha: Ka olinum.
H dlička, Milan (2010): Kapi oly očeš ině jako cizím jazyku. Plzeň: Západočeská
uni e zi a.
Chodě a, Radomí (1999): Výuka cizích jazyků na p ahu no ého s ole í. Os a a: Os-
a ská uni e zi a.
Maňák, Jose (2003): Ná ys didak iky. B no: Masa yko a uni e zi a.
Richa ds, Jack– Rodge s Theodo e (2005): App oaches and Me hods in Language
Teaching. New Yo k: Camb idge Uni e si y P ess.
Ries, Lumí – Kollá o á, E a (2004): S ě cizích jazyků. B a isla a: Didak is.
U , Penny (1996): ACou se in Language Teaching. Camb idge: Camb idge Uni e -
si y P ess.
5. Ak iziční ko pusy
Ka eřina Šo mo á
Ak iziční ko pusy začaly znika polo ině 80.le 20.s ole í ajsou jed-
ním z ypů speciálních ko pusů. Jde oko pusy zaznamená ající „uží ání
konk é ního jazyka mlu čími, k eří si ho (dosud) neos ojili na ú o ni
odpo ídající ú o ni dospělého odilého mlu čího, asloužící p imá ně
s udiu p ocesů ak izice jazyka, esp. s udiu uží ání jazyka mlu čími e
ázi jazyko é ak izice apozdějšího jazyko ého ý oje nebo e spojení
sní (např. při yučo ání)“ (h p://akces. .cuni.cz, ci o áno 24. 9. 2013).
Využi í ak izičních ko pusů je ši oké– při pláno ání jazyko é ýuky,
příp a ě učebních ma e iálů, y áření slo níků, mlu nic, příp a ě es ů
ipři las ní ýuce.
Ak iziční ko pusy můžeme děli podle několika k i é ií. Podle za-
měření ozlišujeme ak iziční ko pusy p ního jazyka (L1) ajazyka
d uhého/cizího/cílo ého (L2). Podle způsobu sbě u můžeme ozliši
ak iziční ko pusy longi udinální, p ůřezo é, pseudolongi udinální
asmíšené.
Ak iziční ko pusy můžeme ymezi přede ším jejich unkcí. Jsou o ko pusy,
k e é slouží p imá ně s udiu p ocesů os ojo ání jazyka, če ně z . pozdější-
ho jazyko ého ý oje auží ání jazyka mlu čími, k eří (daný) jazyk neo ládají
na ú o ni odpo ídající ú o ni dospělého odilého mlu čího. Sekundá ně mo-
hou plni aplní řadu důleži ých unkcí didak ice jazyka: jsou ýznamným
zd ojem da při o bě učebnic aučebních pomůcek, jako jsou slo níky nebo
g ama iky, při příp a ě es ů ajazyko ých c ičení ůzného ypu aupla ňují
se ipřímo jako didak ický nás oj jazyko é ýuce. Žáko ské ko pusy jsou
jejich pod ypem– zachycují uží ání jazyka ne odilými mlu čími, aupla ňují
se edy při s udiu p ocesů os ojo ání auží ání d uhého/cizího (souh nně
cílo ého) jazyka, esp. jeho didak ice (Šebes a, 2012, s.5).
56
5.1 Zah aniční žáko ské ko pusy
Jako jeden znej ýznamnějších zah aničních ko pusů zaměřených na L1
můžeme u és ko pus CHILDES (Child Language Da a Exchange Sys em),
k e ý znikal od oku 1984 pod edením B iana MacWhinneye aCa he-
ine Snowo é. Ko pus zah nuje da a spojená sak izicí p ního jazyka
p o 28 jazyků, jeho ozsah je přibližně 45 mil. slo .
Te mín lea ne co pus se pop é obje il sou islos i s o bou jazy-
ko ých slo níků naklada els í Longman. Český ek i alen žáko ský
ko pus za edl Ka el Šebes a. Mezi ko pusy zaměřenými na L2 může-
me jmeno a přede ším HKUST (The Hong Kong Uni e si y o Science
&Technologylea ne co pus). Jde oko pus anglič iny čínských s uden ů
o elikos i přibližně 25 milionů slo .
Další, s ým ozsahem asi nej ýznamnější ko puso ý p ojek zniká
na Ka olické uni e zi ě Lo ani. P ním z amních ko pusů je ICLE,
In e na ional Co pus o Lea ne English2. Ko pus ICLE zniká od oku 1990
pod edením Sil iane G ange o é. Zah nuje ú aho é aa gumen a i ní
nebo li e á ní eseje o ozsahu 500–1 000 slo , jejichž au o y jsou s uden i
anglič iny jako cizího jazyka e ře ím ač ém očníku s udia ysoké
školy. Skládá se zdílčích subko pusů, k e é pocházejí od s uden ů s ůz-
nými p ními jazyky. Jedno li é supko pusy jsou elikos ně y o nané,
každý má ozsah 200000 slo . Při psaní esejů mohli s uden i použí a
slo níky ajiné pří učky. Vsoučasné době je elikos lo aňského ko pusu
přibližně 3,5 milionu slo .
Další zřady lo aňských ko pusů je FRIDA, F ench In e language Da a-
base. Ko pus FRIDA obsahuje ex y psané ancouzsky, je ozdělen do ří
subko pusů podle oho, jaký je p ní jazyk žáků, k eří ex y psali. Ty o
jazyky jsou: anglič ina, dánš ina ajiný jazyk. Zko pusů mlu eného jazyka
můžeme u és např. LINDSEI, Lou ain In e na ional Da abase o Spoken
English In e language). Jde oko pus mlu ené anglič iny pok očilých
s uden ů s ůznými p ními jazyky. Obsahuje 11 subko pusů s ůznými ja-
zyky, každý  ozsahu přibližně 100000 slo . S o ná acím ko pusem p o
LINDSEI je ko pus ozho o ů s odilými mlu čími anglič iny LOCNEC.
Posledními ko pusy, k e é je hodné na om o mís ě zmíni , jsou
LONGDALE aVESPA. LONGDALE, Longi udinal Da abase o Lea ne
English, je da abáze založená na dlouhodobém sbě u anglických p oje ů
ýchž mlu čích (s ůznými p ními jazyky) po dobu minimálně ří le (od
p ního do ře ího očníku jejich s udia na lo aňské uni e zi ě). Sbě
2 Náz y ko pusů ačíselné údaje jsou pře za y z:Šebes a, 2012.
57
ma e iálu p obíhá minimálně jednou očně a ýká se ex ů ůzného d u-
hu; p ních řech le ech sbě y zah no aly pouze psané a gumen a i ní
eseje; s uden i mohli oli ze č yř ůzných éma aeseje měly s ano e-
ný ozsah od 500 do 700 slo . VESPA, The Va ie ies o English o Speci ic
Pu poses Da abase, je da abáze anglických ex ů ůzných žán ů (články,
zp á y, dise ační p áce) z ahujících se k ůzným obo ům (lékařs í,
biologie, ekonomie, jazyko ěda, p á o a d.) a y ořených ne odilými
mlu čími s ůznými p ními jazyky as ůznou ú o ní zkušenos í psaní
anglických ex ů.
Nejs a ší anej ě ší žáko ské ko pusy jsou kdispozici p o anglič inu.
Nicméně ip o další indoe opské jazyky ko pusy exis ují. Za zmínku
s ojí š édský The ASU co pus, And asp åke s s uk u u eckling, es onský
EIC– The Es onian In e language Co pus ačeský CzeSL– Czech as aSecond
Language.
5.2 Ak iziční ko pusy češ iny– AKCES
Ob . 1: Náhled ú odní s ánky ak izičních ko pusů AKCES
V ámci Ús a u českého jazyka a eo ie komunikace FF UK a e spo-
lup áci sdalšími ins i ucemi zniká soubo ak izičních ko pusů, k e é
zachycují mlu enou apsanou češ inu ůzně ymezených skupin uži a e-
lů. Ty o skupiny jsou (www.akces. .cuni.cz, ci . 24. 9. 2013):
a) dě i předškolním ěku;
64
Ko pus SKRIPT2012 obsahuje díky s ému zaměření uži ečné socio-
ling is ické adidak ické in o mace: osondě, škole, řídě, ex u, žáku
auči eli.
5.9 Ko pus yučo acích hodin SCHOLA2010
Ten o ko pus ychází ze školního p os ředí azaznamená á mlu ený
jazyk yučo acích hodin (přede ším s anda dních yučo acích hodin
sdélkou cca 45 min.). Vjazyko ém ma e iálu je zachycena mlu a uči elů
ižáků během yučo ání. Ko pus SCHOLA2010 oří 204 přepisů nah á-
ek yučo acích hodin, pořízených le ech 2005–2008. Sondy pocházejí
z ůzných mís České epubliky. 131 nah á ek bylo nah áno e s ředo-
české nářeční oblas i, 57 nah á ek e ýchodomo a ské nářeční oblas i,
jde edy io e i o iálně ůzno odý jazyko ý ma e iál. Přes ože nah á ání
p obíhalo íceméně e o málním p os ředí, ko pusu SCHOLA2010
se ysky ují i ysy běžně mlu eného jazyka. Vpřepisech yučo acích
hodin je edle spiso né češ iny pomě ně čas o pří omna obecná češ ina
aobje ují se i egionální p ky. Vp oje ech zaznamenaných e ýchod-
ní čás i České epubliky je zřejmý li dialek u. Ko pus SCHOLA2010
je y ážený přede ším zhledem ke skupinám yučo acích předmě ů,
obsahuje sondy zpředmě u český jazyk ali e a u a, zma ema ických
apří odo ědných předmě ů, společensko ědních a ýcho ných předmě-
ů az echnického ap o esně-p aco ního yučo ání.
5.10 C ičení I.
Přeč ě e si následující ex y aodpo ěz e na o ázky.
Tex č. 1
Osobníau omobyl
1. UVOD
2. S ať ahla ni popis
3. Za é
BUDU POPISOVAT AUTO PROTOŽE SE MI NA AUTECH LÍBY
JAK SOU RYCHLÍ APOHODLNÍ.{in e punkce je podobě čá ka,
ečka, čá ka, ečka}<co> STRAŠNĚ SE{ }MI NA TOM AUTĚ LYBÍ TA
ZNAČKA AUDINA. A.8. JAK JE DIZAJNOVJĚ|DIZAJNOVE VELKEJ

65
VEVNITR MÁ SEDAČKY KOŽENE! TELEVIZI. NA{ }VIGACE KLI-
MATIZACE|KLIMATIZALE JE DLOUHY BEZPEČNI HEZKÝ MÁ
VELKÝ KUFR. AMOC TODLE AUTO SE MI LYBÍ DIZAJNOVÉ|-
DIZAJNOVĚ. PROTOŽE JE TO MOE OBLÝBENÁ ZNAČKA, AJE
JEDNO ZNEJLEPŠICH AUT. ANEJBEZPEČNEJŠÍ AUTO.
Tex č. 2
Co mi dobře jde
Mně dobře jde o bal. Třik á ýdně h aju o bal (chodím na é-
ninky) ajednou ýdně zápas. Jsem kapi án akže mís o ses a ě mám
pe né. Vě šinou h aju celý zápas, p o ože mám na o dos a ečnou yzic-
kou kondici. Jsem s ope o znamená s řední ob án{c|e}e, akže mám
za{přešk nu á čá ka nad a}<co> úkol, když jsme pod lakem kopnou
míč do au u nebo na ú očnou pol{o|a} inu. Akdyž má{m|n}e míč pod
kon olou ozeh á apokusi se y oři nějakou pěknou akci. Dále dá
se říci že umím dobře pla a . Když jsem byl malý už jsem začal chodi
smámou na pla aní (byly mi 2 oky). Moje znamení iříká že mám
blízko|blúzko odě je o o iž yba. Když už lezu do ody musím se
pořád po ápě a, když mi o někdo zakáže ak mě o přes ane ba i
au azím se.
Tex č. 3
Vobchadě Přijdu do obchodu. Vi áhnu si peníze adám do {košíku}.
Jedu mezy p{o} a iny. Vezmu si nejle nější zboží. Du kpokladně. Če-
kám na on u. Pak na mě příjde řada. Vindám zboží. Adám na pás. Za-
pla ím upokladny. Dám si zboží do ašky. V á ím košík spá ki. A indám
si peníze skošíku. Adu domu.
Tex č. 4
Když přídu ze školy. du en přídu domů najím se pak du na počí ač.
jezdím na kole apíšu úkoly pak du do pa ku h aju o bal a ybyjenou
pak du na bilač<.>
Tex č. 5
15. 9. 2010 Oblíbená h ačka koss ky p o ože se dá sni mi něco pos a ě
akdyž ně co pos a íme ob ázky je s oho hezkej jo sou a hezké obá ob-
ázký aže je o hezké h ačka.
Tex č. 6
Co bych udělal, kdybych byl p eziden
66
Já bych z ýý<in>šil poče českých<in> ojáků A gáni{s}<in> ánu
azakázal bych kacení lesů aza edl bych že by o anocích lí alo le adlo,
k e é by házelo dolů bonbony ajedno{u|n} zpřísnil bych no my čis iček,
aby byla V l a a čis ější. Ješ ě bych z ýšil důchod az ýšil bych poče
křížo ek č{a|o}sopisech. Vykopnul bych zpoli iky „ dla“ (No ák, No-
ák2, No ák3). Au
Nejlepší ynález lids a, k e ý mi usnadňuje ži o .
Tex č. 7
Mně nej íc například usnadňuje ži o předpo ěď počasí. Když ymýš-
líme co o íkendu budeme děla , ak se koukneme na předpo ěď počasí
apodle oho se ozhodn{e|l}me, jes li půjdeme en anebo půjdeme si
řeba zapla a . Ale když předpo ěď selže, ak se čas o s ane že zůs ane-
me doma, p o o mi jako jedny znejlepších ynálezů příjdou přís oje na
předpo ěď počasí. Další znejlepších ynálezů mi přídou dop a ní p o-
s ředky. Je sko o ne{u}<in> ěři elné jak se například le adlo ypu Jumbo
dokážou z ednou od země adokonce le ě . Nebo jak au o dokáže y-
inou ako ou ychlos jako je 220 km/h. Kdo y o ěci ymyslel musel
bý op a do ý génius (IQ 150).
Tex č. 8
Ropiš ěloc ičnu
Naše ěloš išna je heška aki mě o ba i nejni o nebečni mužem am
h a ibiku nebo am mužem h a ibaske neb bjiha nebo les na b anu.
Tex č. 9
2. 9. 2010 P ázdniny bByla jsem na jeze u{chybí ečka nad j} se kou-
pa <.> dBbyla jsem čako icích<.> Bma na z ozeniny. Bbyl byla jsem{-
chybí ečka nad j} písečnou. za e ou byla jsme Teplicích za e ou. Bbyla
jsem chomu o ě. Byla jsem lese na kolách.
Tex č. 10
XXX Přibjěch olasce!
Ojednom kluko i aholce I.
Honza aPe a
Honza chodil čas o na disko eky a u holku Pe u jí am aky iděl
čas o ak se spolu zeznámili. Azačali spolu chodi ale pak se začali há-
da . A ak ža dlili jeden na d uhího ale en kluk jí moc milo al, a holka
jeho.. A a Pe a mu dala konec p o ože mu nech ěla ubliži a en den
jak mu dala konec ak se ne iděl asi 2 měsíce en Honz se p á kama a-
67
dum kde je a ak apak jí olal aon jí řek po el. že se izabije pak Pe i
maminka mu řekla že je Pe a nemocnici.. Honza za ní šěl a iděel jí
na přís ojech amněli jí za hodinu.<img šipka dop a a> Odpou ají od
přís ojích ak en Honza se seb al d dopisu ji napsal že jí slíbyl že kuli
ni iumře? Tak se podřezal aumřel jako Pe a.
Tex č. 11
Jan Bendig
Je moje h ězda! líbí semy jelo písničky na má alen , ch ěla bych se
sním sejí byla bych s oho šťasná, líbilo semy jak spí al i anyk, bylo o
nadhe né. je a bonba,, každá jelo písnička my ozbuší s ce je o nadhe -
ní|nadhe né moc, byla jsem šťa na|šťasna že jsem o yděla| ydíla na
ži o, bylo my smu no když ypadl, byla jsem s olo ho o á. je sk ělej
každej si oněm myslí že je o gej ale o není p a da!!. kdy koly |kaly si
sním píšu ak je o hezký, je s anda ní a ad se ba í. bylo o p ej p oně-
ho|p aněho h ozní
a) Jaké in o mace oau o o i jsou podle Vás p o analýzu jazyko ých
kompe encí au o a ex u písemném p oje u pods a né?
b) Jaké ak o y o li ňují analýzu jazyko ých kompe encí psaném p o-
je u ( če ně okolnos í zniku ex u, délky ex u a d.) a čem?
c) Pokus e se u ex ů odhadnou , zda se jedná o omského či ne omské-
ho žáka, jeho ěk, řídu, pohla í a yp školy (např. základní škola,
základní škola p ak ická a d.). Pokus e se odhadnou , zda něk e é
ex y pa ří s ejnému au o o i.
5.11 C ičení II.
Přeč ě e si následující ex acha ak e izuj e jej. Pokus e se u či , jaký je
odný jazyk au o a, s é zení zdů odně e. Pokus e se na hnou axo-
nomii chyb.
Na odila jsem … měs o …. Mám na ozeniny šes ad acá ého
úno a. Můj oblíbený měsíc je úno . Mám ři s a ší ses y. Moje nejs a ší
ses a p acuje o ganizace spojených ná odů. Ona má manžel adce a.
Její dce a je pě le . Moje d uhé ses a p acuje soudu jako pe sonalis -
kamanaže ka. Ona aky má manžel asyn. Její syn je jenom č yřiměsíce.
Moje ře í ses a p acuje jako pojišťující agen a aky s uduje sociolo-
gie na uní e zí ě. Ona nemá manžel ale má dce a. Její dce aje aky pě
le , en o ok. Takže mám d ě ne eře ajeden syno ec. Moje máma byla
zd a o níses a ale eď nep acuje. Musí elaxo a ale občas uklízí doma,
68
amusíme jí p yč, p o ože musíme děla hodně ěci. Můj a a zemřel
 oce d a isice osm (minuly ok), le e. On byl dok o ahla ně p aco-
al jako ob odní lékař. Mám jeden pes, jmenuje se Ba ka. On je osm le
amá na ozeniny s pnu. On je hnedý a elký anemá ád odu, ak on
se ne ád myje, ale musí.
Mám hodně přibuzních anemůžu onich psá šechny. Mám áda
o bal abaske bal. Ba í mě šechný spo y k omě gol u. Ráda se dí am
na ele izí hla ně sci- í adob od užné ilmy. Ba í mě čís sci- i ade ek-
i ní omány. Libi se mi ěda amám zajem o ědecký ěcí. Ne áda ařím,
áda jenom jim, ale bohužel musím aři . Kdybych měla čas apeníze, šla
bych na nějaky ysoká škola, s udo ala jako šé kuchařka. Teď s uduju
češ inu. Já chci mlu i a ozumě dobře český p o ože já chci s udo a
češ inu na uní e zí ě, na akul ě in o mační echnologie. Ješ ě dekle a-
ce a ýznamy je ěžky ale o ozumím docela dobře. Mám slo ník a eď
ži o není ěžký.
5.12 Li e a u a
Bedřicho á, Zuzanna– Šebes a, Ka el– Šo mo á, Ka eřina (2011): ROMI– p -
ní ozsáhlá da abanka omského e nolek u češ iny. Lidé měs a, 13, s.160–163.
Dos upné z: h p://lidemes a.cz/a chi /cisla/13-2011-1/ omi-p ni- ozsahla
-da abanka- omskeho-e nolek u-ces iny.h ml (ci . 15. 11. 2015).
Benne , Gena (2010): Using Co po a in he Language Lea ning Class oom: Co pus
linguis ics o eache s. Ann A bo : Uni e si y o Michigan P ess.
BREYER, Y onne (2011): Co po a in language eaching and lea ning: po en ial, e al-
ua ion, challenges. F ank u am Main: Pe e Lang.
Če mák, F an išek– Bla ná, Rena a (2005). Jak yuží a Český ná odní ko pus. P a-
ha: Naklada els í Lido é no iny.
Küble , Na alie (2011): Co po a, language, eaching, and esou ces: om heo y o
p ac ice. New Yo k: Pe e Lang.
Osolsobě, Klá a (2010): Jak se uči česky sko pusem. In: Přednášky abesedy ze
XLIII. běhu Le ní školy slo anských (bohemis ických) s udií. B no: Masa yko a
uni e zi a, s.112–119.
Osolsobě, Klá a (2014): Česká mo ologie ako pusy. P aha: Ka olinum.
Pe ke ič, Vladimi – Š indlo á, Ba bo a (2011): Chybo á ano ace žáko ského
ko pusu CzeSL. In: Z. Hajíčko á (ed.): Sbo ník AUČCJ 2011. P aha: Ak opo-
lis, s.99–114.
Reppen, Randi (2010): Using co po a in he language class oom. New Yo k: Cam-
b idge Uni e si y P ess.
69
Sinclai , John (2004): How o use co po a in language eaching. Philadelphia: J. Ben-
jamins.
Socioling is ický ýzkum si uace omš iny na území ČR (2009). Dos upný z: h p://
www. omis ika.eu/docs/SociolingVyzkumRoms iny2008.pd (ci . 6. 10. 2015).
Šebes a, Ka el (2010): Ak iziční ko pusy. In: P. Mi e – Z. Menšíko á (ed.):
Minulos , pří omnos abudoucnos jazyce a li e a uře. Ús í nad Labem 1.–3. 9.
2010. Ús í nad Labem: PF UJEP.
Šebes a, Ka el– Bedřicho á, Zuzanna– Šo mo á, Ka eřina– Škodo á, S a a a
(2011): Podoba a yuži í ko pusu jinojazyčných a omských mlu čích češ iny:
CZESL aROMi. In: F. Če mák (ed.): Ko puso á ling is ika P aha 2011– 2.Vý-
zkum a ýs a ba ko pusů. P aha: Naklada els í Lido é no iny, s.93–104.
Šebes a, Ka el (2010): Ko pusy češ iny aos ojo ání jazyka. S udie zapliko ané
ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, 2, s.11–34.
Šebes a, Ka el akol. (2015): D uhý acizí jazyk: Os ojo ání a yučo ání. Te minolo-
gický slo ník. P aha: FF UK.
Škodo á, S a a a– Š indlo á, Ba bo a (2011): Žáko ské ko pusy, CzeSL ačeš-
ina jako d uhý jazyk. In: Sbo ník ědecké kon e ence smeziná odní účas í Sape e
Aude– e opské ačeské zdělá ání. H adec K álo é 21.–25. 3. 2011. H adec K á-
lo é: Magnanimi as.
Škodo á, S a a a (2012): Nás in yuži í žáko ských ko pusů p o jazyko é y-
učo ání. In: K. Šebes a– S. Škodo á (ed.): Češ ina– cílo ý jazyk ako pusy.
Libe ec, s.125–138.
Š indlo á, Ba bo a (2011): E aluace chybo é ano ace na žené p o žáko ský
ko pus češ iny. S udie zapliko ané ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, 2,
s.37–60.
Šebes a, Ka el (2012): Lea ne Co po a and Czech Language. In: I. Sem ádo á
(ed.): In e cul u al Inspi a ions o Language Educa ion. Spaces o unde s anding.
H adec K álo é: UHK.
Š indlo á, Ba bo a– Hana, Jiří– Rosen, Alexand – Jäge , Pe (2012): Building
alea ne co pus. In: N. Calzola i– K. Chouk i– R. Decle ck– M. Ugu
Dogan– B. Maegaa d– J. Ma iani– J. Odijk– S. Pipe idis (ed.): P oceed-
ings o he Eigh h In e na ional Language Resou ces and E alua ion Con e ence
(LREC ‘12). Is anbul: Eu opean Language Resou ces Associa ion (ELRA),
s.3228–3232.
Vališo á, Pa lína (2012): Využi í ko puso ých da při ýuce češ iny jako cizího
jazyka. In: In: K. Šebes a– S. Škodo á (ed.): Češ ina– cílo ý jazyk ako pu-
sy. Libe ec, s.139–149.

6. Fo enzní ling is ika
Ka eřina Šo mo á
6.1 Předmě o enzní ling is iky
De inice o enzní ling is iky mohou bý elmi ůzno odé. Podle Ency-
klopedie apliko ané ling is iky se „ o enzní ling is ika zabý á p opo-
jením mezi jazykem ap á em“ (Encyclopedia o Applied Linguis ics, 2012,
s.2159). Václa a Musilo á ymezuje o enzní ling is iku ak o: „apliko-
aná ling is ika e o mě znalecké činnos i yuží ané p o po řeby objas-
ňo ání adokazo ání es né činnos i“ (Musilo á, 2005a, s.15).
6.2 His o ie o enzní ling is iky
V oce 1968 publiko al USA Jan S a ik knihu The E ans S a emen s:
ACase o Fo ensic Linguis ics, e k e é ukázal, že us ědčující čás i ze sou-
bo u č yř p opojených p ohlášení, k e á údajně dik o al podezřelý Ti-
mo hy E ans policis ům ak e á ho us ědčila ze spáchání aždy jeho
manželky adce y, měly g ama ický s yl zna elně jiný než čás i, k e é ne-
byly ozpo o ány. Později (E ans byl odsouzen za aždu apop a en
 oce 1950) bylo odhaleno, že aždy spáchal E ansů domácí John
Ch is ie. Ta o publikace posky la základ no ému ědnímu obo u: o-
enzní ling is ice.
Včeském p os ředí je počá ek apozdější oz oj obo u o enzní lin-
g is ika spojen s oz ojem písmoznalec í (analýzou učního písma)
50.le ech 20.s ole í. Již 50.le ech se písmoznalci při zkoumání sou-
islých ex ů sous ředili na něk e é nápadné jazyko é je y, přede ším na
uži ou slo ní zásobu, p a opis ain e punkci.
71
Začá kem 60.le se a o disciplína osamos a nila pod náz y expe iza jazy-
ko ého yjadřo ání apozději jazyko á expe iza psaných ex ů– u čo ání
au o s í ex ů. V70.le ech pak přibylo izkoumáni nah á ek mlu ených
p oje ů pod náz em „ onoskopie“ shla ním cílem iden i iko a osobu mlu -
čího. V oce 1967 se disciplína oddělila od písmoznalec í– expe iza jazy-
ko ého yjadřo ání, později jazyko á expe iza psaných p oje ů– u čo ání
au o s í ex ů.
Vpolo ině minulého s ole í se kons i uo aly další znalecké obo y po-
dle oho, zda se sous ředily na o mální, či obsaho ou s ánku lidské ko-
munikace– edle zmiňo aných expe iz učního písma, jazyko é expe izy
a onoskopie, unichž je předmě em zájmu osoba pů odce (pisa ele, au o a,
mlu čího), iexpe iza písma psacích s ojů a echnická expe iza zabý ající
se ma e iální s ánkou písemnos i. P ak ická po řeba pak edla ikpřibí ání
dalšího specialis y– psychologa– při p o ádění obsaho ých analýz ex u.
Ty o specializace jsou, pod z láš ním obo em k iminalis ika apísmoznalec-
í, zapsány seznamu znaleckých obo ů edeném na minis e s u sp a e-
dlnos i aznalecké posudky mohou podá a pouze jmeno aní znalci (Musi-
lo á, 2005a, s.66).
Jazyko á expe iza začala později přis upo a ikp o ádění obsa-
ho ých analýz ex ů, do oku 1994 byla jazyko á expe iza ealizo ána
K iminalis ickém ús a u, od oku 1994 se jazyko ou expe izou za-
bý ají pouze souk omí o enzní ling is é. Podle e idence znalců
a lumočníků Minis e s a sp a edlnos i České epubliky působí
současné době obo u k iminalis ika, podobo u jazyko á expe iza
3 znalci.
Václa a Musilo á (2005a) opředmě u o enzní ling is iky u ádí:
Zme odologického hlediska ( eo ie iden i ikace) ico do o málních náleži-
os í, k e é jsou p o znalecký posudek s ano eny, mají y o obo y řadu společ-
ných ysů. Jejich y áření dop o ázela snaha pos ihnou šechny in o mace,
k e é psaný či mlu ený p oje posky uje, p o po řeby objasňo ání či dokazo-
ání es né činnos i (Musilo á, 2005a, s.66).
72
Tab. 7: Vzájemné z ahy jedno li ých expe iz na ose o ma– obsah apozice
ling is iky (pře za o aup a eno podle Musilo é, 1995, s.67)
Psaný Mlu ený
Expe iza učního
písma Ruční písmo Fo ma
Obsah
Hlas
Fonoskopická
expe iza
Expe iza písma
psacích s ojů/ iská en S ojo é písmo
Technická expe iza
písemnos i Tisk, počí ačo ý
ýs up Řeč
Jazyko á expe iza Tex
Psycholing is ické
p o ilo ání Vlas ní obsah Vlas ní
obsah Psycholing is ické
p o ilo ání
6.3 Současný s a
Oblas i, do k e ých o enzní ling is ika zasahuje, jsou elmi ozličné
aboha é. Hla ní oblas i s udia zah nují: psaný jazyk p á a, z láš ě zá-
konodá s í; mlu ený p á nický disku z, zejména jazyk soudních p oce-
sů apolicejního do azo ání; společenské o ázky jus ice, k e é yplý ají
zpsaného imlu eného jazyka p á a; zajiš ění ling is ických důkazů, k e-
é můžeme ozděli na p okazo ání o ožnos i aau o s í; ýuku aučení
se psanému amlu enému p á nímu jazyku; p á nické překlady a lu-
močení. Ty o oblas i můžeme p o zjednodušení ozděli do ří skupin
(Gibbons– Tu ell, 2008):
a) jazyk p á a– do é o oblas i pa ří např. cha ak e p á nického jazy-
ka; jazyko é zdělá ání p o odbo níky zoblas i p á a; p á ní pře-
klady;
b) jazyk soudní síně– sem pa ří do azo ání p ocesech k iminální
es né činnos i; biling ní soudní p ocesy; p ocesy účas níků sjazy-
ko ým zne ýhodněním (dě i, men álně pos ižení, Neslyšící, jazyko é
mino i y);
c) důkazy o enzní ling is iky (o ázky au o s í; och anné známky; pa-
dělky; plagiá o s í).
Včeském p os ředí se o enzní ling is ika nejčas ěji upla ňuje poně-
kud jiných kon ex ech než USA. Jsou o zejména y o oblas i:
a) zjišťo ání au o s í spo ného ma e iálu (zá ěť, soudní p o okol, ano-
nymní dopis, překlad);
73
b) s o ná ání spo ného ajiného adek á ního ex u od s ejné osoby (po-
dezřelého);
c) ex y odbo né p á ní po ahy– d ojí ýklad (Musilo á, 2005, s.70).
6.4 Au o s í písemných dokumen ů
Jednou znej ozsáhlejších oblas í, k e ými se o enzní ling is ika zabý-
á, je u čo ání au o s í. Při o ěřo ání au o s í adokazo ání p a os i
ex ů je zásadním ýchodiskem yp ex u, k e ý je p o analýzu yuži .
Ne šechny ypy ex ů jsou p o analýzu hodné, jazyko ý ma e iál musí
splňo a několik k i é ií, zejména co se ýká o my adélky. P o o ěřo ání
au o s í či p a os i jsou hodné y o ypy ex ů (Musilo á, 2005a):
a) deníko é záznamy (např. yše řo ání sexuálního zneuží ání, šikany
udě í; analyzují se izápisky sebe ahů);
b) ex y adminis a i ní ap á ní po ahy (smlou y, p aco ní ko espon-
dence);
c) ex y odbo né (pod žené znalecké posudky; plagiá o s í);
d) ex y publicis ické (zjišťo ání au o s í článků publiko aných pod
jiným jménem);
e) zá ě i (au en ičnos zá ě i, s ylizace);
) au o s í překladu (s o ná ají se d ě překlado é e ze);
g) policejní asoudní p o okoly (posuzuje se p a os ýpo ědí zá is-
los i na osobnos i yslýchaného, u čuje se, zda nejsou p o okoly zma-
nipulo ané či smyšlené);
h) anonymní dopisy.
Dle Musilo é (1995a) jsou p o o enzní jazyko ou analýzu naopak
ne hodné y o ypy ex ů:
a) elmi k á ké ex y (např. ú žky dopisů);
b) ýpisky či poznámky;
c) p o okoly z ýslechů (nejde opřepisy policejních ýslechů, ale ozápi-
sy z ýslechů, kdy je sdělení yslýchané osoby pře edeno do podoby
adminis a i ního jazyka jiné osoby).
6.5 Anonymní dopisy
Další zoblas í, kde se o enzní ling is ika hojně upla ňuje, je oblas
anonymní ko espondence, esp. u čo ání au o s í případech nepode-
80
sous ředí íce na in e akci mezi jazyko ými ý azy ajejich sociálním
uko ením, mani es o aným p ocesu komunikace (k i ická analýza
disku zu, in e akční socioling is ika, kon e zační analýza), jiné zase
spojuje zaměření na ná aznou in e enci, j. o mulace me odických
pos upů p o u edení do p axe (jazyko ý managemen , aplikace k i-
ické analýze disku zu, e nog a ie komunikace edukačních ědách).
Pod obnější přehled ak uálního ýzkumu disku zu přináší Renkema
(2009). Ipřes u o zdánli ou plu ali u se analýza disku zu nejčas ěji
řadí ksociálně ědní ýzkumné oblas i, předpokládá se uní o ien ace na
z ah mezi jazyko ým yjádřením asociokul u ním kon ex em ajejím
cílem je zachy i znik apo zo ání sociálních no em p os řednic ím
komunikace.
7.2 K i ická analýza disku zu
Vkon ex u ýše ymezené oblas i analýzy disku zu se můžeme přesu-
nou kcha ak e is ice k i ické analýzy disku zu (C i ical Discou se Analy-
sis, CDA). U či ou komplikaci e snaze o ymezení CDA jako subdisciplí-
ny způsobuje o, že k i ická analýza disku zu se e ě šině p og amo ých
ex ů cha ak e izuje jako eo e icky ime odologicky eklek ický přís up,
zn. ako ý, k e ý se inspi uje jiných disciplínách apřís upech a k i-
ickém pohledu na disku zi ní p axi je kombinuje nebo znich olí ako-
é pos upy, k e é jsou hodné podle ypu ýzkumné o ázky, již si klade.
Vzásadě edy může če pa ze šech sociálně ědných disciplín, pokud je
o účelné p o sledo aný p oblém. Z oho plyne o ázka, co činí zCDA
jeden smě či p oud.
CDA zdů azňuje, že komunikace je sociální akce, jež může s ým
p ůběhem najednou ep oduko a ip oduko a (sdělo a iu áře )
sociální pos oje a z ahy. Disku z je chápán jako p oměňující se pole
ýznamů, na němž ele an ní ak éři su či ým mocenským po enciálem
opano á ají podobu oho o disku zu a iská ají mu jis ý řád (mají
edy moc disku zu inad ním, s o . Wodako á, 2009). K i ická ana-
lýza spěje kodhalení oho o ni řního řádu disku zu akpopisu oho,
jaké ýznamy jsou sdělo ány a ořeny jakými ak é y, spomocí jakých
p os ředků (disku zi ních s a egií) aza jakým účelem. Pří las ek k i-
ický CDA zasazuje do ši šího kon ex u k i ické sociální eo ie (jejími
předs a i eli jsou např. Max Ho ckheime , Theodo Ado no či Jü gen
Habe mas), jež k i icky e lek uje s a a ý oj společnos i akul u y p iz-
ma em sociálních ahumani ních ěd. Vzákladu CDA s ojípřes ědčení,

81
že disku zu se ždy mani es ují z ahy asyme ické, nichž je nějaká
skupina ak é ů po lačo ána e p ospěch jiné, mocnější adominan něj-
ší: „Moc ukazuje kasyme ickým z ahům mezi sociálními ak é y, k eří
náleží k ůzným sociálním skupinám“ (Reisigl– Wodako á, 2009, s.88).
K i ická analýza disku zu p o o směřuje kodk y í ěch o disku zi ně
( e)p oduko aných ne o ných z ahů a e s é apliko ané ex enzi kje-
jich na o ná ání (například pomocí me odických pokynů de inujících
p a idla ins i ucionální komunikace apod.). Z ak o poja ého disku zu
coby pole sociálně ele an ních ýznamů plyne po řeba inko po o a do
las ní analýzy ši oce chápaný, edy nejen ling is ický kon ex .
Ten o požada ek lze dů ě yhodně naplni jen in e discipliná ně po-
ja ou analýzou, jež sobě p opojí ling is iku například se sociologií,
his o ií, poli ologií nebo an opologií. Tomu o éma u se zhlediska
CDA dosud ěno aly d ě kolek i ní monog a ie (Weiss– Wodako á,
2003, Wodako á– Chil on, 2005). Ve d uhé znich an Leeuwen (2005,
s.3) ymezuje ři modely in e disciplina i y sociálně ědním ýzkumu:
cen alizační, plu alizační ain eg ační. Vy íjely se podle něj pa alelně,
přičemž ře í znich je nejmladší.
T adiční cen alizační model má cen u jednu ědní disciplínu, jež
na s é pe i e ii iden i ikuje s é las ní s yčné plochy (či s é subdisciplí-
ny) sjinými ědními obo y: iz například upla nění his o ie při ýzkumu
ý oje jazyka či sociologie při analýze disku zu. V ak o pojímané in-
e disciplina i ě ycházejí ýzkumné o ázky, eo e ická ýchodiska
aob ykle i ýzkumné me ody zús řední disciplíny, přičemž další dis-
ciplíny přispí ají kzohlednění ele an ních, ale p o ús řední disciplínu
edlejších aspek ů sledo aného je u.
Plu alizační model ( éž označo aný jako plu idisciplina i a či
mul idisciplina i a) klade do cen a s é pozo nos i společenské je y
ap oblémy, nikoli disciplíny jako přís up p ní. Kcen álnímu zkou-
manému p oblému pak mohou šechny ele an ní disciplíny přis upo a
jako au onomní a o nocenné pohledy. P oblém se edy zkoumá pa a-
lelně zmnoha pe spek i akaždá disciplína upla ňuje při analýze s ou
eo ii ame ody. Přínos op o i p nímu modelu je  om, že o nocenným
plu idiscipliná ním pohledem na en ýž p oblém se násobí in o mace
získané o om o p oblému azá o eň se po o náním ýsledkům ůz-
ných obo o ých analýz o ěřuje jejich dů ě yhodnos (anaplňuje se ak
p incip iangulace, iz me ody CDA níže). Van Leeuwen (2005, s.7)
upozo ňuje, že nej ě ším izikem plu alizačního modelu je nejis o a, že
jux apono ané pohledy ůzných disciplín se podaří p opoji do kohe-
en ního in e discipliná ního popisu.
82
Z oho dů odu se y íjí ře í, in eg ační model (označo aný éž jako
ansdisciplina i a). Podle Weisse aWodako é (2003, s.7) jde o ako ou
podobu in e discipliná ního ýzkumu, němž si s oupenci jedno li ých
disciplín p ůběžně yjasňují s á epis emologická ýchodiska a eo e ic-
ké předpoklady. Vcen u pozo nos i je p oblém az ůzných disciplín
spojených do in eg o aného ýzkumu se yuží ají ůzné analy ické po-
s upy, jež slouží celku. Van Leeuwen (2005, s.8) u o změnu poje í
in e disciplina i y popisuje ak o: „Pojem ‚disciplíny‘ je u las ně zúžen
na ‚do ednos ‘– na analy ické ain e p e a i ní do ednos i, k e é speci-
ickým způsobem přispí ají kin eg o aným p ojek ům.“ Me odologicky
je pak en o yp in e disciplina i y inadále plu alizo án, nicméně ob-
las i eo e ických ýchodisek je zře elná z ůs ající snaha op opojení,
ymezení společného, kohe en ního eo e ického jád a, jež bude kom-
pa ibilní se šemi zapojenými obo y. In eg ační model je edy zaměřený
na zkoumané p oblémy, in eg o ané obo y jsou na zájem p opojené,
neau onomní ajejich pozice ůči sledo anému je u je o nocenná.
Zk i ického aspek u CDA azjejího zaměření na asyme ické sociální
z ahy plyne idů az na aplikaci pozna ků sociální p axi aangažo a-
ný ozmě oho o přís upu. Vedle odbo ných s udií jsou p o o čas o
ýsledkem analýz z eřejněné popula izační ex y nebo ná hy nedis-
k iminačních komunikačních pos upů ins i ucionálním disku zu,
médiích apod.
De ailnější in o mace o ý oji asoučasném s a u k i ické analýzy
disku zu může e naléz e č yřdílné publikaci C i ical Discou se Analysis
edi o ané Ru h Wodako ou (2013). Hla ními obo o ými časopisy jsou
Discou se S udies, C i ical Discou se S udies nebo Discou se and Socie y.
7.3 Výzkumná éma a k i ické analýze disku zu
P o ymezení CDA jako přís upu je pods a né i o, jakými éma y se
dlouhodobě zabý á akřešení jakých společenských p oblémů se snaží
přispí a . Níže předs a ujeme pě hla ních oblas í, jež se mezi éma y
CDA obje ují dlouhodobě ajež jsou mezi sebou p opojeny:
a) Disku z a(no á) média
Mediální disku z ( če ně později in eg o aných no ých médií) je
CDA předmě em zájmu zejména p o o, jak elký li mají média na
ýbě azp aco ání společenských éma ajejich hodnocení. Média se
ak podílejí na ( e)p odukci sociální eali y, ap o o jsou předmě em
analýzy CDA.
83
b) Jazyk poli iky
Ta o oblas je čás ečně p opojená sp ní oblas í, neboť poli ič í před-
s a i elé s é ideje p ezen ují přede ším přímo inepřímo p os řednic-
ím médií, nicméně a o oblas se nesous řeďuje p imá ně na způ-
sob kons ukce mediálního obsahu, ale na ý oky poli ických eli , na
kons ukci jimi předs a o aných pohledů na u či ou ěc ( z . na a i-
ů), na pe s azi ní p os ředky jejich p omlu ách, na o, jak budují
ob az s ůj, s any, kníž náležejí, ná odní iden i y s é země apod.
Vedle přip a ených ex ů nebo mlu ených p oje ů se čas o analyzují
pa lamen ní deba y nebo ele izní diskuse.
c) Disku z omenšinách
Vý aznou oblas í ( zhledem kzákladní cha ak e is ice CDA) je ana-
lýza disku zů o ůzných společenských menšinách, neboť  ěch o
disku zech lze předpokláda nějakou o mu asyme ických sociálních
z ahů. Ke kanonickým oblas em pa ří disku zy oe nických menši-
nách  ůzných zemích, oup chlících/imig an ech, oal e na i ních
ži o ních s ylech ařadí se sem idisku zy ogende o é o nop á nos i
e společnos i.
d) Kons ukce sociální iden i y
Další oblas í, p o niž jsou me ody CDA yho ující, je s udium oho,
jak jedinci, ale zejména sociální skupiny kons uují s ou sociální iden-
i u. Předmě em ýzkumu se může s á ná odní iden i a, ale iiden i-
a subkul u nebo nadná odních společens í (kupříkladu E opské
unie). To o éma je mimo jiné pozo uhodné ím, že při kons ukci
las ní iden i y čas o dochází k ymezení se ůči nějaké nější skupi-
ně, čímž se de inuje skupina ni řní, azá o eň se iden i a kons uuje
sopo ou ohis o ický kon ex podobě aluzí na ý azné his o ické
událos i, k e é při konk é ní in e p e aci přispí ají kus a ení sociální
iden i y dané skupiny.
e) Ins i ucionální disku z
Jak přes ědči ě ukázal ancouzský ilozo Michel Foucaul (např.
2000, 2009), sama exis ence ins i uce e společnos i us a uje asyme -
ické sociální z ahy. Z oho dů odu se CDA ydá á ido é o ema ic-
ké oblas i asleduje podobu disku zů například medicínské oblas i
( ozho o lékaře spacien em, p ůběh e apeu ických skupin, analýza
disku zu opo odech, očko ání apod.), e zdělá ání, e s á ních in-
s i ucích ( ypy disku zů ins i ucích E opské unie, disku z e s á ní
sp á ě apod.).
84
7.4 Smě y k i ické analýze disku zu
Upočá ků CDA bylo in e ní kolok ium pořádané Ams e damu Teunem
an Dijkem lednu 1991, jehož se k omě an Dijka účas nila Ru h Woda-
ko á, Gün he K ess, Teo an Leeuwen či No man Fai clough. Na om o
se kání byly y knu y základní ema ické ok uhy, jimiž se analýza disku-
zu následujících le ech zabý ala, aobecné eo e ické ame odologické
ysy no ého přís upu, k e é šichni zúčas nění sdíleli. I důsledku oho-
o kolok ia pos upně znikly ři hla ní p oudy CDA, k e é se dají ozna-
či jako ři ela i ně samos a né smě y ep ezen o ané s ými zaklada eli.
7.4.1 Přís up No mana Fai clougha
No man Fai clough (*1941) je eme i ním p o eso em Uni e zi y Lan-
cas e u.
Ve s ém přís upu, jenž nemá ži é označení (někdy se lze se ka spo-
jmeno áním ex o ě o ien o aná disku zi ní analýza– TODA), Fai clough
ychází z eo ie disku zu Michela Foucaul a, k e ý ozšířil pojem řád dis-
ku zu (o d e du discou s, iz Foucaul , 1994). Řádem disku zu se označují
sociální no my ( če ně komunikačních), podle nichž se daný disku z
odeh á á. Fai clough se (nejen) pod li em Foucaul a in enzi ně zabý á
ím, jak p oje y mlu čích in e akci ukazují en o řád disku zu ( z ahy
mezi účas níky in e akce, jejich pos oje kpředmě ům řeči apod.), ale jak
jej aké ak i ně u ářejí ím, jak o ěcech mlu í. Fai clough opako aně
akcen uje u o dialek ickou po ahu disku zu aiz oho dů odu se zabý á
dynamickým u ářením mocenských z ahů (mlu í při om omoci dis-
ku zu anad disku zem).
Fai clough ěnuje elké množs í pozo nos i důkladné a gumen-
aci p o začlenění ling is ického pohledu do analýzy disku zu, esp.
do analýzy sociálních in e akcí. Zdů azňuje obliga o ní pří omnos
jazyko ého cho ání při us a o ání mocenských z ahů soudobé spo-
lečnos i, a udíž nespo né ýhody ling is ické pe spek i y. P osazuje
při om ansdiscipliná ní přís up, němž se zapojené ědní oblas i eo e-
icky ame odologicky p opojují ausilují ojeden komplexní akohe en ní
popis disku zu (jedná se edy oin eg o anou in e disciplina i u).
Pokud jde ome odu ling is ické analýzy, Fai clough ychází z a-
diční b i ské sys émo é unkční ling is iky Michaela Hallidaye. Jako
ý azný při analýze disku zu idí li žán ů a unkčních s ylů.
Jeho ýznamnými publikacemi jsou Jazyk amoc (Language and Powe ,
[1989] 2014), základní kniha odisku zi ních s a egiích, jimiž se u á-
85
ří moc disku zu, Analyzo a disku z: Tex o á analýza p o sociální ýzkum
(Analyzing Discou se: Tex ual Analysis o Social Resea ch, 2003), učebnice
ling is ické analýzy disku zu, nebo Jazyk aglobalizace (Language and
Globaliza ion, 2006). Jeho dlouhodobým p o esním zájmem je poli ický
disku z e Velké B i ánii.
7.4.2 Přís up Ru h Wodako é
Ru h Wodako á (*1950) je eme i ní p o eso kou Uni e zi y Lancas e-
u, do oku 2004 několik dese ile í působila na Vídeňské uni e zi ě.
Její poje í disku zi ní analýzy se nazý á disku zi ně-his o ický přís up
(Discou se-His o ical App oach, DHA). Wodako á je pů odně socioling-
is ka, elký li na její přís up udíž měly sociologické eo ie. Cílem
analýzy je podle DHA odk ý ele an ní in o mace, k e é o li ňují
podobu u či ého disku zu. P o o je DHA s ěžejní dů az na kon ex .
Vymezují se č yři kon ex o é o iny: a) socio-poli ický ahis o ický kon-
ex , si uační kon ex konk é ní p omlu y/in e akce, jazyko ý kon ex
p omlu y/in e akce, in e ex o é ain e disku zi ní z ahy ( j. z ahy
analyzo aných ex ů kjiným ex ům a z ah analyzo aného disku zu
kjiným disku zům).
DHA se snaží odhali disku zu z . opoi, úseky, jimiž se disku zu
us a uje ne o nos , asyme ické sociální z ahy, disk iminace, klasi ika-
ce sociálních skupin na „my“ a„oni“. Díky pod obné analýze kon ex u
při om může iden i iko a his o ické událos i, jež k ako é kons ukci
ne o nos i slouží ( opos his o ie), aukáza ý oj auko ení daného dis-
ku zu čase (p o o adjek i um his o ický náz u přís upu). DHA dále
sleduje, jaké disku zi ní s a egie ( z . mak os a egie) slouží kus a ení
ěch o asyme ií– jedná se o5 hla ních s a egií nominace (pojmeno á-
ání en i – předmě ů řeči), p edikace (přisuzo ání las nos í ačinnos í
ěm o en i ám– předmě ům řeči), a gumen ace (a gumen ační pos upy),
pe spek i izace (u áření pe spek i y, kohe en ního pohledu na disku -
zi ní en i y) ahype bolizace/eu emizace ( olba hodno icích p os ředků,
k e é nejsou neu ální– buď zesilují, nebo zeslabují zení). Za ře í
DHA analyzuje, jaké jazyko é p os ředky jsou uží ány knaplnění zmí-
něných mak os a egií.
Ru h Wodako á je dlouhodobě publikačně elice plodná, mno-
ho jejích p ací je spoluau o ských, čímž se snaží naplňo a s ůj ideál
in eg o aného in e discipliná ního ýzkumu. Kjejím ýznamným pub-
likacím pa ří Disku zi ní kons ukce ná odní iden i y (Discou se Cons uc ion
o Na ional Iden i y, 2009), k e á předs a uje ýzkum akouské ná odní

86
iden i y na základě skupino ých ozho o ů, na němž se Wodako á po-
dílela se s ým ídeňskými kolegy 90.le ech 20.s ole í, nebo její analýzy
poli ického disku zu, iz monog a ie Poli ický disku z akci: poli ická p axe
(Discou se o Poli ics in Ac ion: Poli ics as Usual, 2011). Neopominu elná je
její ediční činnos – zmnoha desí ek s azků zmíníme například Me ody
k i ické analýze disku zu (Me hods o C i ical Discou se Analysis, 2009), je-
jichž spoluedi o em je Michael Meye .
P o pod obnější in o mace oDHA aodbo ném působení Ru h Wo-
dako é iz Lehečko á– Hořejší (2015) aReisigl– Wodako á (2009,
česky 2015).
7.4.3 Přís up Teuna Van Dijka
Teun A. an Dijk (*1943) do oku 2004 působil na Uni e zi ě Ams e -
damu, od oku 1999 je p o eso em Uni e zi y Pompeua Fab y Ba ce-
loně.
Jeho poje í k i ické analýzy disku zu se označuje jako sociokogni i ní
přís up (socio-cogni i e app oach). Op o i předchozím d ěma přís upům
je speci ický ím, že edle socioling is ické pe spek i y do popisu o -
mo ání amodi iko ání disku zů ex y/p omlu ami in eg uje kogni i ní
pe spek i u, jak ji známe zkogni i ních ěd, například kogni i ní psy-
chologie akogni i ní ling is iky. Van Dijk se snaží sys ema icky popsa ,
jak p obíhá p odukce ape cepce p omlu či in e akcí  ámci disku zu
umlu čích aad esá ů sdělení. Jeho pozo nos se například zaměřuje
na sdílené znalos i mlu čího aad esá a sdělení ana o, jak může p obí-
ha o ěřo ání společného in o mačního pozadí sdělo ané sku ečnos i
mezi mlu čím aad esá em in e akci. Au o ěnuje elkou pozo nos
y oření hodné e minologie p o u o pe spek i u a y áří ak hod-
né p os ředí p o in eg aci kogni i ní pe spek i y do jinak dominan ně
socioling is icky o ien o ané oblas i.
Zjeho ýznamných publikací můžeme jmeno a d ě monog a ie u á-
dějící do sociokogni i ního přís upu– Disku z akon ex . Sociokogni i ní
přís up (Discou se and Con ex . Asociocogni i e app oach, 2008) aDisku z
a ědění. Sociokogni i ní přís up (Discou se and Knowledge. Asociocogni i e
app oach, 2014) adále jeho p áce ěno ané disku zi ní ep ezen aci asi-
smu (Eli e discou se and acism, 1993) nebo mediálnímu disku zu (Racism
and he P ess, 1991).
87
7.5 Me ody k i ické analýze disku zu
T adičně CDA náleží kpřís upům, k e é jsou založeny zejména na k a-
li a i ním ýzkumu. Dobře zp aco aný přehled spek a me od, k e é se
CDA mohou yuží , podá á Wodako á aK zyżanowski (2008). Klíčo-
é je, aby po me odologické s ánce s ál ýzkum na p incipu iangula-
ce– jedná se opožada ek e i ikace analýzy z íce úhlů, pe spek i . Ty o
pe spek i y mohou buď zajišťo a ůzné disciplíny (ling is ika, sociolo-
gie, poli ologie, his o ie, psychologie apod.), nebo ůzné me ody. Ob-
yklými me odami jsou analýzy mediálních ex ů, in e ne o ých diskusí,
skupino ých deba poli iků či odbo níků (nejčas ěji ele izních), ele iz-
ních dokumen ů, případně ná očnější me ody ema icky zaměřených dis-
kusí ( ocus g oup discussion) nebo e nog a ický ýzkum přímo p os ředí,
němž se y áří a oz íjí konk é ní disku z.
Vposledních pa nác i le ech, s oz ojem ko puso é ling is iky, se
oz íjí iko puso ě o ien o aná CDA (co pus-assis ed discou se analysis).
Vzhledem k omu, že če ný ma e iál p o CDA je audio izuální po ahy
nebo kombinuje jazyko ou aob azo ou složku ( ele izní ysílání, ilu-
s o ané časopisy, poli ické p oje y adeba y ajejich záznamy apod.),
yuží á CDA e z ůs ající míře ime ody mul imodální analýzy aspeci-
ální so wa o é nás oje kní y inu é.
7.6 K i ika CDA
Vp ůběhu ý oje CDA jako disciplíny se obje ily něk e é k i ické pohle-
dy na en o přís up (Widdowson 1995, 1998; Seidlho e , 2003; českém
p os ředí Homoláč, 2011). Zá o eň i  ámci CDA samo né p obíhala
ap obíhá diskuse a ý oj zejména oblas i me odologie (mimo jiné pod
li em ko puso é ling is iky).
T adičním p oblémem je, jak dosaho a eliabili y a alidi y ýzku-
mu. T adiční odpo ědí CDA je zapojení íce o in kon ex ů do analýzy:
a) socio-poli ického kon ex u;
b) in e ex o ých ain e disku zi ních sou islos í;
c) his o ického ý oje/kon ex u;
d) si uačního ajazyko ého kon ex u ukonk é ního komuniká u.
Z oho o řešení zře elně plyne nu nos in e discipliná ního poje í
CDA azá o eň iziko nedos a ečné hloubky analýzy. In e discipliná -
ně zaměřený analy ik nemůže jedno li é obo y znalos mi obsáhnou
88
ak jako specialis é na jedno li é oblas i, amůže edy in e p e aci ně-
k e ých disku zi ních si uací nepřesně pos ihnou k ůli nedos a ečnému
po ozumění dané sku ečnos i nebo zdů odu nedos a ečné eo e icko-
-me odologické yba enos i dané dílčí disciplíně in eg o ané do CDA.
Gee aHand o d (2012) upozo ňují na p oblém ámce ( ame p oblem),
k e ý spočí á  om, jak yb a zo ek ma e iálu p o disku zi ní analýzu
ak, aby byl alidní apok ý al šechny ele an ní aspek y zkoumané-
ho p oblému. Au oři na hují začí súspo ně ymezeným ámcem ( j.
ma e iálem p o analýzu) a ozšiřo a jej ak dlouho, až již no ě přidaný
ma e iál ne ede kp oměně in e p e ace komunikačních zo ců adisku -
zi ních p ak ik.
Další o ázkou spja ou s ýbě em ma e iálu je iziko subjek i ního
ýbě u. Jedním zcílů CDA je odhalo a p oje y moci řádu disku zu,
k e é mohou zakláda iziko disk iminace, ne o ného zacházení ( če ně
jazyko ého) adalších asyme ických z ahů. Vpřípadě, že se analy ik
zaměřuje na popis nějakého ema ického disku zu (například poli ické-
ho disku zu oočko ání dě í nebo mediálního disku zu oimig an ech),
je ep ezen a i ní s a ba zo ku ex ů klíčo á. H ozí o iž iziko, že
analy ik bude íhnou k ýbě u ý azných ex ů, k e é dobře ilus ují
ne o nos i disku zu oněčem, a šak s ou pe spek i ou nebo in enzi ou
pohledu se  ámci daného ema ického disku zu nacházejí na ok aji,
a edy nejsou dob ými ep ezen an y celého disku zu nebo něk e ého
zdominan ních na a i ů něm. Vě ší kon olu nad ýbě em ex ů p o
analýzu (k omě ýše zmíněné me ody ozšiřo ání ámce) posky uje aké
ko puso á ak an i a i ní ling is ika. Je možné p o ádě náhodný ýbě
ex ů adokladů, je možné pomocí au oma izo aných nás ojů sledo a
ema ickou hus o u ex ů, kolokace, yhledá a klíčo á slo a apodle
oho ex y klasi iko a do skupin a ěmi o pos upy kon olo a ao ěřo-
a hlubší k ali a i ní analýzu ain e p e aci.
Vzhledem k omu, že CDA je od počá ku k ali a i ně o ien o-
aná me oda, k e á zá o eň k omě analy ické o iny zah nuje i ázi
pos analy ickou, in e enční, spočí ající ná hu pozi i ních změn
disku zi ních p ak ikách, me odik apod., ždy bude obsaho a jis ou
mí u subjek i nos i. S ím se pojí další z ele an ních námi ek ůči CDA
(anejen jí) a o je o ázka analy iko y pozice ůči ak é ům disku zu.
Analy ik CDA posky uje in e p e aci disku zi ních p ak ik u či ém
disku zu, a ím pádem se dos á á do pozice nad disku zem aznad-
hledu ozk ý á síť sociálních z ahů mani es o anou au ářenou mj.
komunikací. Získá á ak op o i účas níkům pos a ení oho, kdo nahlíží
celý ámec (řád) disku zu, edy kdo idí a í íc. Ta o pozice je zepis e-
89
mologického hlediska zpochybni elná. K omě již zmíněných pos upů,
jak co nej íce zajis i pe né základy, znichž bude analýza ycháze , se
upozo ňuje ješ ě na další, a o je nu nos e lexe sociokul u ního záze-
mí analy ika ianalyzo aného disku zu ( a o námi ka přichází zejména
zan opologických ae nog a ických k uhů). CDA je s ým pů odem e -
opský přís up, apřes ože od počá ku se ymezuje in e discipliná ně,
po řeba in e kul u ních sou islos í do jeho analy ické p axe s upuje až
později. Souh nně řečeno, o o iziko subjek i ně o li něné in e p e a-
ce je klíčo é p ůběhu analýzy e lek o a ao e řeně e ido a šechna
ozhodnu í, k e á jsou učiněna ohledně ýbě u ma e iálu, olby analy-
zo aných o in aka ego ií ijejich in e p e ace.
7.7 Ukázka analýzy podle CDA
P o bližší předs a u na zá ě é o kapi oly na jedné případo é s udii uká-
žeme, jak ypadá las ní analýza CDA. Ve yb aném ex u How come
you‘ e no ac iminal: Immig an s e eo yping and e hnic p o iling in he p ess,
k e ý je součás í kolek i ní monog a ie ěno ané disku zu opřis ěho al-
cích během e opské ekonomické k ize, au o Jan Cho anec (2013) sle-
duje na d ou konk é ních událos ech disku z od ou menšinách České
epublice, konk é ně oRomech aoVie namcích. Teo e icko-me odolo-
gicky če pá zdisku zi ně-his o ického přís upu, a udíž sleduje předsud-
ky, k e é se disku zu obje ují, mak os a egie, jimiž se y o předsudky
o mují, ajazyko é p os ředky, k e é naplnění é o unkce slouží.
Při popisusociokul u ního pozadí zkoumaného disku zu se Cho a-
nec ěnuje zejména mig ační si uaci České epublice, jež době zniku
ex u byla po o nání sjinými e opskými zeměmi pozo uhodná zejmé-
na ím, že p ocen o přis ěho alců bylo ela i ně nízké. Dalším speci ikem
české si uace, k e é je nu né při analýze níma , je podle Cho ance o,
že nej ě ší ná odnos ní menšiny (Slo áci, Uk ajinci, Ruso é) díky s é
kul u ní ajazyko é podobnos i nejsou nímáni jako zcela odlišná, ex-
e ní skupina (ou g oup). Jedinou poče nější ná odnos ní menšinou, jež
je zá o eň e nicky odlišná, jsou Vie namci. Disku z ne ole ance se udíž
ČR přesou á na ( současnos i) ni řní skupinu oby a el, jež je e nic-
ky, his o icky, kul u ně ajazyko ě nímána jako odlišná, o iž Romy.
Lze při om předpokláda (na základě pozo o ání analogických si uací
 ůzných zemích), že době ekonomické k ize se ymezo ání ůči odli-
šující se skupině (ať už ex e ní, nebo in e ní) zesílí. Aby au o zjis il, zda
českém p os ředí ke zmíněným p ocesům dochází a jaké o mě, olí