Aplikovaná lingvistika : příručka pro studenty Bc. studia ČJL

Ka el Šebes a E a Lehečko á Pio Paweł Pie ścieniak Ka eřina Šo mo á Apliko aná ling is ika Pří učka p o s uden y Bc. s udia ČJL KAROLINUM obalka.indd 1 03.02.16 15:53 Apliko aná ling is ika Pří učka p o s uden y Bc. s udia ČJL Ka el Šebes a E a Lehečko á Pio Paweł Pie ścieniak Ka eřina Šo mo á G a ická úp a a Jan Še ých Sazba DTP Naklada els í Ka olinum Vydání p ní © Uni e zi a Ka lo a P aze, 2016 © Ka el Šebes a, E a Lehečko á, Pio Paweł Pie ścieniak, Ka eřina Šo mo á, 2016 ISBN 978-80-246-3277-3 (online : pd ) Pří učka znikla  ámci p ojek u Roz oj aino ace bakalářského s udia čes- kého jazyka Ús a u českého jazyka a eo ie komunikace FF UK P aze (CZ.2.17/3.1.00/33275), k e ý byl ealizo án období 2011–2013 za inanční podpo y Ope ačního p og amu P aha Adap abili a. Uni e zi a Ka lo a P aze Naklada els í Ka olinum 2016 www.ka olinum.cz [email p o ec ed] Obsah Obsah 5 1. Počá ky a ý oj apliko ané ling is iky, její dnešní ymezení, hla ní oblas i zájmu (Ka el Šebes a) 9 1.1 Počá ky 9 1.2 Vý oj bada elského zaměření apliko ané ling is iky od 70.le 11 1.3 O ganizace ačasopisy 15 1.4 Speci ika apliko ané ling is iky 16 1.5 Hla ní ý ojo é endence apliko ané ling is iky 16 1.6 Li e a u a 17 2. Os ojo ání p ního ad uhého jazyka (Ka el Šebes a) 18 2.1 Teo ie os ojo ání p ního jazyka 18 2.2 Beha io is ické eo ie 20 2.3 Na i is ická hypo éza 21 2.4 Kogni i ní eo ie 23 2.5 Sociokul u ní eo ie 26 2.6 Labo o a s adia os ojo ání spiso ného jazyka 27 2.7 Odlišnos i os ojo ání p ního ad uhého jazyka 30 2.8 Li e a u a 32 3. Kon as i ní achybo á analýza (Pio Paweł Pie ścieniak) 33 3.1 Chybo á analýza 35 3.2 Taxonomie jazyko ých chyb 37 3.3 Poje í chyby chybo é analýze 39 3.4 K i ika chybo é analýzy 40 3.5 C ičení 41 3.6 Li e a u a 42 4. Cizí jazyk– os ojo ání aučení (Pio Paweł Pie ścieniak) 44 4.1 Základní způsoby nabý ání cizího jazyka 44 4.2 Komunikační me oda 45 4.3 Jazyk jazyko é řídy (Class oom Language) 47 4.4 Mediační jazyk e ýuce cizího jazyka– případ češ iny 49 4.5 Cílo ý jazyk didak ických p os ředcích 50 4.6 Speci ika ýuky češ iny jako cizího jazyka 52 4.7 C ičení 52 4.8 Li e a u a 53 5. Ak iziční ko pusy (Ka eřina Šo mo á) 55 5.1 Zah aniční žáko ské ko pusy 56 5.2 Ak iziční ko pusy češ iny– AKCES 57 5.3 Jak zniká ko pus 58 5.4 Základní e míny p o p áci sko pusy 59 5.5 Využi í ko pusů p o jazyko é yučo ání 59 5.6 Ko pus CZESL– plain 60 5.7 Ko pus ROMi 61 5.7.1 Jazyko ý ma e iál 61 5.7.2 Vymezení skupiny esponden ů 63 5.7.3 E ické aspek y sbě u azp aco ání da 63 5.8 Ko pus SKRIPT2012 63 5.9 Ko pus yučo acích hodin SCHOLA2010 64 5.10 C ičení I. 64 5.11 C ičení II. 67 5.12 Li e a u a 68 6. Fo enzní ling is ika (Ka eřina Šo mo á) 70 6.1 Předmě o enzní ling is iky 70 6.2 His o ie o enzní ling is iky 70 6.3 Současný s a 72 6.4 Au o s í písemných dokumen ů 73 6.5 Anonymní dopisy 73 6.6 Jazyko ý znak e o enzní ling is ice 74 6.7 C ičení 75 6.8 Li e a u a 76 7. Analýza disku zu ak i ická analýza disku zu (E a Lehečko á) 78 7.1 Analýza disku zu 78 7.2 K i ická analýza disku zu 80 7.3 Výzkumná éma a k i ické analýze disku zu 82 7.4 Smě y k i ické analýze disku zu 84 7.4.1 Přís up No mana Fai clougha 84 7.4.2 Přís up Ru h Wodako é 85 7.4.3 Přís up Teuna Van Dijka 86 7.5 Me ody k i ické analýze disku zu 87 7.6 K i ika CDA 87 7.7 Ukázka analýzy podle CDA 89 7.8 C ičení 92 7.9 Li e a u a 93 1. Počá ky a ý oj apliko ané ling is iky, její dnešní ymezení, hla ní oblas i zájmu Ka el Šebes a 1.1 Počá ky Ling is ika byla už od s ého zniku apo celou dobu s é exis ence před ědeckém období pěs o ána jako disciplína apliko aná. Ve s ých počá cích se y inula p o o, aby pomáhala řeši p ak ické p oblémy spja- é sjazykem ajeho uží áním, ap ak ické zaměření p ací ěno aných jazyku můžeme sledo a až do doby no é: mlu nice, slo níky adalší p áce z ažené kjazyku sloužily či měly slouži p a idelně konk é ním p ak ickým účelům, např. zdělá ání kaza elů, uči elů, a mádních dů- s ojníků apod. Jako samos a ný ling is ický obo se šak apliko aná ling is ika kons i uo ala pomě ně pozdě. Její znik je spojen se zře elnou spole- čenskou objedná kou, ázanou na s ě o é angažmá Spojených s á ů ame ických d uhé s ě o é álce abezp os ředně po ní, edy na po ře- bu jazyko ě yba i dos a ečné míře ojáky adalší pe sonál ysílaný do ůzných jazyko ých oblas í azajis i o něž k ali ní ýuku anglič iny jako cizího jazyka p o yb aná e i o ia (  aném období šlo zejména oLa inskou Ame iku), j. přip a i k ali ní, účinné zdělá ací p og a- my aučební ma e iály. Počá ky apliko ané ling is iky jsou edy spojeny sjejím chápáním jako ědy řešící p oblémy yučo ání aučení cizích jazyků, zejména anglič iny, amůžeme je hleda e Spojených s á ech e 40.le ech 20.s ole í. Zlomo ým da em his o ii apliko ané ling is iky bylo zřízení Ús a u anglického jazyka (English Language Ins i u e)  . 1941 na uni e zi ě Mi- chiganu spodpo ou Rocke elle o y nadace, do jehož čela byl pos a en Cha les C. F ies, p o eso michiganské uni e zi y, ak e ý měl za úkol jednak zajišťo a ýuku anglič iny jako cílo ého jazyka, jednak p o ádě  é o oblas i pů odní ýzkum, mo i o aný po řebami yučo ací p axe. 16 uči elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) nebo asociace me odiků AMATE (Asociace me odiků; Associa ion o Teache Educa o s), zniklá . 2001 spři- spěním B i ské ady. Apliko aná ling is ika má kdispozici řadu odbo ných časopisů; knej ozšířenějším pa ří časopisApplied Linguis ics(Ox o d Uni e si- y P ess) aAnnual Re iew o Applied Linguis ics (Camb idge Uni e si y P ess). VČeské epublice ychází od . 2010 časopis S udie zapliko ané ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, zaměřený na apliko anou ling- is iku e s ředoe opském egionu. 1.4 Speci ika apliko ané ling is iky Apliko aná ling is ika aling is ika eo e ická se zásadně odlišují přede- ším cílem, k e ý sledují. Teo e ická ling is ika se sys ema icky zabý á jazykem ajeho uží áním scílem popsa a ys ě li jazyko é je y ( ši o- kém slo a smyslu). Nap o i omu apliko aná ling is ika se zabý á jed- no li ými p oblémy, jichž je jazyk nějaké míře účas en, scílem pomoci naléz p ak ická řešení ěch o p oblémů, pomoci při p ak ickém ozho- do ání. Z oho pak plynou něk e é další speci ické ysy apliko aného ýzkumu: – Apliko aná ling is ika zp os ředko á á, a o obousmě ně, mezi d ě- ma disku zy: disku zem p axe, p os é jazyko é zkušenos i na s aně jedné adisku zem abs ak ní analýzy ling is iky ajiných ele an ních ěd na s aně d uhé. – O ien uje se ý azně na uží ání jazyka konk é ním kon ex u (na disku z), méně na jazyko ý sys ém. – Apliko aná ling is ika je nu ně in e discipliná ní, musí b á nezby ně ú ahu ineling is ická hlediska. – Má po ahu spíše p esk ip i ní než desk ip i ní. – Musí směřo a k ozhodnu í i si uaci, kdy nemá dos a ečnou jis o u. 1.5 Hla ní ý ojo é endence apliko ané ling is iky Vposledních d ou dese ile ích se apliko ané ling is ice ý azně p o- je ují, jak se zdá, ři hla ní endence, k e é budou o li ňo a její další ý oj. Na p ním mís ě je o budo ání a yuží ání ko pusů, k e é je možné sp ospěchem yuží e šech oblas ech zájmu apliko aného s udia ja- 17 zyka, edy lexikog a ii, k i ické analýze disku zu, o enzní ling is ice, s ylis ice, pedagogické ling is ice a d. D uhou endencí je z ýšený dů az na k i ické s udium jazyko ých akomunikačních je ů: s ím je spojen např. elký oz oj k i ické analýzy disku zu, k i ické pedagogiky, ozp aco á ání pojmu k i ická g amo - nos apod. Příčinou je oz oj eřejné, z láš ě mediální komunikace, její p o esionalizace ap ůmyslo ý cha ak e . Člo ěk je mode ní společ- nos i ys a en zámě nému inezámě nému působení přip a o anému p o esionálními ýmy, ale není za ím yba en ak, aby mu mohl spo- lehli ě čeli . Různé smě y apliko ané ling is iky hledají ces y, jak mu pomoci, anacházejí je k i ičnos i ecepce eřejného disku zu: pokud si člo ěk bude působení ědom adokáže ozpozna ip os ředky as a egie oho o působení, bude spíše schopen zacho a si s obodu anezá islos ozhodo ání. Tře í endencí je z ýšená pozo nos ěno aná p oblema ice mul ilin- g nos i. Ta o o ien ace sou isí spředpokladem, že pokud společnos najde odpo ídající nas a ení p a idel souži í jazyko ých akul u ních komuni , p incipů jazyko é poli iky ajazyko ých p á , bude možno za- b áni společenským kon lik ům nebo zmí ni jejich sílu adůsledky. 1.6 Li e a u a Základní COOK, Guy (2003): Applied Linguis ics. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Rozšiřující de BOT, Kees– an de HOEVEN, Nienke (2011): The Rou ledge Handbook o Applied Linguis ics. New Yo k: Rou ledge. 2. Os ojo ání p ního ad uhého jazyka Ka el Šebes a 2.1 Teo ie os ojo ání p ního jazyka Os ojo ání jazyka je p oces, k e ý pou á pozo nos člo ěka odedá na. Už ze zp á nejs a šího e opského dějepisce Hé odo a najdeme yp á- ění ozajíma ém pokusu egyp ského a aóna Psammé icha: Než se ujal lády nad Egypťany Psammé ichos, po ažo ali se sami za nejs a ší ze šech lidí. Když se en s al k álem, ch ěl yz ědě , k eří lidé byli na zemi p ní, aod é doby po ažují Egypťané F ygy za s a ší, než jsou oni, sebe pak za s a ší, než jsou os a ní. Když Psammé ichos pá al, k e ý ná od je nejs a ší, anemohl se oho žádným způsobem dopá a , učinil ako ý o pokus: Dal ode zda d ě no o ozená děcka nahodilých lidí pas ýři, aby je ycho al mezi s ády. Nařídil, aby před nimi nikdo ne ydá al žádného hlasu, aby ležela osamo ě opuš ěné chýši a u čený čas aby jim pas ýř při áděl kozy, aaž je napojí mlékem, aby šel po s é p áci. Psammé ichos o zařídil apo učil, p o ože ch ěl slyše , jaké p ní slo o dě i yslo í, až přes anou nes ozumi elně ž a la . As alo se ak. Když o pas ýř konal po d a oky, o e řel jednou d eře, ešel do ni ř, a u mu obě dě i padly knohám, na aho aly uce a olaly ‘bekos’. Když o pas ýř uslyšel pop é, zacho al klid. Jakmile šak o slo o čas o opako aly, jak knim chodil apečo al oně, oznámil o s ému páno i ana jeho příkaz mu dě i při edl. Vyslechl je isám Psammé ichos a yp á al se, k e ý ná od říká něčemu ‘bekos’; doz ěděl se, že ak F ygo é nazý ají chléb. Z oho Egypťané usoudili, když ěc u ážili, že jsou F ygo é s a ší než oni. Tak jsem o slyšel od Hé ais o ých kněží Mem idě. Řeko é ykláda- jí mnoho jiných ěcí, jako že dal Psammé ichos nějakým ženám yříznou jazyky a ěm že dal dě i na ycho ání. Tolik edy yp a o ali o ýcho ě ěch dě í (Hé odo os, Dějepis). 19 VPsammé icho ě pokusu můžeme pozo o a zá odky d ou možných pohledů na os ojo ání jazyka, k e é se  ůzně modi iko ané podobě a  ůzných kombinacích obje ují idnes. Přede ším ychází celý pokus zpředpokladu, že dě ský jazyk se y íjí sám z ni řních zd ojů, že jazyk dí ě i samo olně doz á á ibez podně- ů z enčí. Zá o eň šak Psammé ichů pokus předpokládá, že jazyko ý ý oj dí ě e může bý mlu ou okolí o li něn, p o o bylo nu no šech- ny nější li y ylouči , aby se ozený mechanismus os ojo ání jazyka mohl ne ušeně upla ni . Psammé ichů pokus nebyl ojedinělý, izpozdější doby máme zp á y opodobných pokusech např. na d oře císaře F id icha II. Š au ského. Obě myšlenky, o ni řním i nějším podmínění os ojo ání jazyka udě í, p ocházejí celými dějinami u ažo ání oos ojo ání jazyka, ať jde ona- hodilé poznámky, nebo o ozp aco ané koncepce. Najdeme je např. i pasáži zVyznání s a ého Augus ina: Pama uji se na o, ale jak jsem se naučil mlu i i, pochopil jsem později. Neboť neučili mne dospělí, přednášejíce mně slo a dle u či é osno y jako později abecedu, nýb ž já sám jsem se omu naučil schopnos mi ducha, jejž jsi mne Ty, můj Bože udělil! Namáhal jsem se o iž ýkřiky, ůznými z uky a ozličný- mi pohyby údů p oje i i poci y s ého s dce, aby se splnila má ůle; přece šak jsem nebyl s o, abych p oje il še, co jsem ch ěl, ani komu jsem ch ěl, ač jsem slo a pamě i opako al. Když jmeno ali nějaký předmě adle oho o slo a se kněmu ob aceli, pozo o al jsem o azapama o al jsem si, že ím slo em označo ali předmě , k e ý ch ěli ukáza i. Že o ch ěli, bylo pa no zpohybů ěla, é o akřka při ozené řeči šech ná odů, k e á podá á ý azem áře, pohledem očí, pohyby os a ních údů ahla ně z ukem hlasu yjadřujícího náladu duše při p osbě, ouze, za žení nebo ýs aze. Tak jsem ponenáhlu chápal s ůj ýznam slo u či é sou islos i ačas ém uži í; chápal jsem, jaké předmě y slo a označo ala a yjadřo al jsem jimi s á přání, překona začá eční ob íže mlu y. Tak jsem počal ůznými p oje y y- jadřo a i s ou ůli ěm, snimiž jsem žil apos oupil jsem do bouřli ého spole- čenského ži o a, jsa zá islý na au o i ě odičů a ůli dospělých lidí (Au elius Augus inus, Vyznání; překlad Mikuláše Le ého, 2006). Různé eo ie os ojo ání jazyka udě í můžeme u řídi podle oho, jakou úlohu oběma základním ak o ům– z ání dě ského o ganismu apůsobení nějšího p os ředí– přisuzují. Vzásadě ak lze ozliši po- sledním půls ole í č e o ůzných pohledů na jazyko ý ý oj: 20 Teo ie beha io is ické, k e é zdů azňují úlohu učení chápaného jako přijímání podně ů z nějšího p os ředí; eo ie na i is ické, zdů azňují- cí úlohu ozené speci ické lidské dispozice umožňující ý oj jazyko é kompe ence udě í; kogni i ní eo ie, ycházející zpředpokladu, že oz- hodujícím ak o em os ojo ání jazyka je in e akce dě ského o ganismu ap os ředí, přičemž kos ojo ání jazyka dochází sou islos i sobecným kogni i ním ý ojem dí ě e, nepředpokládá se speci ická jazyko á dispo- zice; eo ie sociokul u ní, k e é sdílejí předpoklad oos ojo ání jazyka na základě in e akce dě ského o ganismu ap os ředí, edle oho šak be ou ú ahu jako důleži ý ak o li komuni y, do níž se dí ě odí a níž y ůs á, apůsobení její kul u y, jak se y inula p ůběhu dlouhého his- o ického ý oje. 2.2 Beha io is ické eo ie Zdů azňo ání úlohy nějších podně ů při oz oji jazyko é kompe ence dě í je příznačné p o smě y ycházející iloso icky zempi ismu, zchápá- ní lidské duše jako nepopsané desky, do níž se iskují smyslo é jemy. Tak si dí ě podle ěch o poje í os ojuje o něž jazyk. Hypo éza oos o- jo ání jazyka pod li em okolí našla nejzře elnější yjádření koncepci beha io is ické. Podle ní je os ojo ání jazyka p oces plně podmíněný okolím. Při os ojo ání jazyko é kompe ence se upla ňuje jak klasické podmiňo ání, ak podmiňo ání ope ační (ins u-men ální). Klasickým podmiňo áním lze ys ě li os ojo ání si pasi ních, e- cep i ních do ednos í. Když např. dí ě slyší pop é slo o „máma“, ne í při ozeně, co z uky oho o slo a znamenají. Ale je-li u edený sled z u- ků čas o spojo án spří omnos í jedné konk é ní osoby, k e á je p o dí ě ci o ě důleži á, začíná dí ě ýznam u edeného sledu z uků chápa : spo- juje si ho se sumou asociací, k e é něm o o slo o y olá á. Os ojení si do ednos i p oduko a jazyko á yjádření ys ě lu- je beha io ismus podmiňo áním ope ačním. Dí ě y áří  aném období ži o a řadu nej ůznějších z uků, znichž něk e é se pos up- ně pře ářejí hlásky aslo a daného jazyka– základním ak o em je kladné posilo ání odměnou ze s any odičů nebo jiných pečo a elů odí ě. Pokud jde o z ah jazyka amyšlení, podle beha io is ů jde od a aspek y éhož je u: jsou spolu neodděli elně spja y. Asociace mezi slo y posky ují dí ě i men ální mapu s ě a, k e á o muje způsob, jak dí ě myslí, anapomáhají y áření ob azu s ě a. 21 Beha io is ická hypo éza přinesla řadu cenných zjiš ění ip ak ických aplikací pedagogických. Neposky uje šak dos a ečné ys ě lení šech je ů, k e é jsou sos ojo áním jazyka dě mi (a oz íjením komunikační kompe ence ůbec) spojeny. Lze u és přede ším ři hla ní a gumen y, k e é přije í beha io is ické koncepce komplikují: Os ojo ání jazyka p obíhá uni e zálních s adiích, zásadě s ejných u ůzných dě í. Kdyby byl en o p oces podmíněn pouze li em z enčí, bez působení silných ni řních ak o ů, muselo by docháze k elkým indi iduálním iskupino ým ozdílům. Jazyk si dě i os ojují elmi ychle. P oces modelo aný beha io is ic- kou eo ií by byl časo ě mnohem ná očnější. Dě i jsou schopny y áře no é g ama icky sp á né kons ukce, a o i ako é, snimiž se dosud p axi nese kaly. Dělají o něž chyby spočí a- jící přehnané sys émo os i, p a idelnos i yjadřo ání, k e é nemohly p axi nikdy slyše ( kleci byli le i, já psám). Jinými slo y, dí ě je jazyko ě k ea i ní. Ani zde nemůže beha io is ická koncepce nabídnou uspoko- ji é ys ě lení. Jako č ý a gumen u áděli něk eří ling is é, z láš ě zas ánci na- i ismu, u sku ečnos , že řečo ý ma e iál, snímž se dě i se ká ají, je nedokonalý azhus a ineg ama ický, že obsahuje mnoho nep a idelnos í, anení edy hodným ýchodiskem p o poznání aos ojení si g ama ické- ho sys ému. Přes o si dě i úplný ap a idelný g ama ický sys ém os ojují. To by nebylo možno li em nějších ak o ů ys ě li ůbec. No ější ý- zkumy šak u edený předpoklad o„neg ama ičnos i“ anedos a ečnos i řečo ých p oje ů pečo a elů odě i zpochybnily. 2.3 Na i is ická hypo éza U edené p oblémy, na něž beha io ismus nedá al uspokoji é odpo ědi, byly základním mo i em oz oje d uhé klasické koncepce os ojo ání jazy- ka, jejíž počá ky jsme mohli idě Psammé icho ě pokusu ak e á je zalo- žena na předpokladu, že ý oj jazyko é kompe ence lze nejlépe ys ě li jako p oces doz á ání ozených ni řních předpokladů. To o poje í ý oje jazyko é kompe ence (později označo ané jako na i is ická hypo éza) na- šlo s ůj p ní chol již myšlenkách g ama iků Po Royalu. Škola Po Royalu 17.s ole í usilo ala o y oření uni e zální, šeobecné g ama iky, opopis základních zo ců, k e é jsou společné šem jazykům a nichž se z cadlí základní ysy lidského in elek u, jež jsou dané předem, edy ozené. 22 Myšlenku ozené ling is ické dispozice či uni e zální g ama iky, k e á s ojí základech šech známých jazyků, o šem můžeme obje i iumysli elů dří ějších s ale í. Umbe o Eco Hledání dokonalého ja- zyka (česky 2001, s.46) u ádí, že „myšlenka uni e zální g ama iky byla e s ředo ěké kul uře elmi ozšířená“; pod obněji její p oje y ozebí á zejmé- na sou islos i sDan em Alighie im askupinou adikálních a is o eliků, z . modis ů, působících e 13.s ole í, na něž po - oyalš í g ama iko é na ázali (ibidem, s.38n.). V no é době je na i is ická hypo éza spojena s působením NoamaChomského, k e ý se přímo k adicím Po Royalu hlásil, apřed- s a i elů gene a i ní ans o mační g ama iky, k eří na jeho myšlenky na azo ali. Tou o hypo ézou bylo o li něno s udium ý oje jazyko é kompe ence hla ně 60.le ech minulého s ole í. Na i ismus předpokládá, že os ojo ání jazyka spočí á doz á á- ní speci icky lidské dispozice p aco a sjazyko ou s uk u ou. Podle Chomského hypo ézy se dí ě odí se z láš ním yba ením, jakýmsi ná- s ojem kos ojo ání jazyka (language acquisi ion de ice, LAD; později p aco al s e mínem uni e zální g ama ika), k e ý je ak „nap og amo- án“, aby ozeznal uni e zální p a idla zakládající k e ýkoli jazyk, snímž se může dí ě se ka . Je o jakýsi „gene ický kód“ p o os ojo ání jazyka. Uno o ozence je LAD ješ ě emb yonálním s adiu, ale jak pos upně doz á á, umožňuje dí ě i, aby si do p eexis ující s uk u y LAD zabudo- á alo s ále komplexnější jazyko é o my zřečo ého ma e iálu, snímž se e s ém okolí se ká á. Os ojo ání jazyka je edy u čeno daleko íce ozenou dispozicí dí ě e než působením jeho okolí aindi iduálním uče- ním. Řečo ý ma e iál, k e ý dí ě obklopuje, je pods a ný p o o, k e ým jazykem bude dí ě mlu i , ale nikoli p o uni e zální jazyko é s uk u y ajejich o ládnu í dí ě em. Na po ahu LAD ajeho ylogenezi jsou mezi zas ánci na i ismu ůz- né názo y. Velmi yh aněný pos oj (odlišný od s ano iska Chomského) zaujímá S e en Pinke , k e ý předpokládá ( ná aznos i na da winis- ické předs a y), že se LAD y inul jako jiné o gány p ůběhu geneze lidského d uhu, aklade si o ázku, zda bude možné obje i ispeci ický „g ama ický gen“. Velkou přednos í jeho hypo éz je jejich důkladné neu- opsychologické zako ení. 23 2.4 Kogni i ní eo ie Kogni i ní eo ie pohlížejí na os ojo ání jazyka kon ex u obecného kogni i ního ý oje dí ě e p ůběhu jeho in e akce sokolím, přičemž obě složky, kogni i ní předpoklady ipůsobení okolí, jsou p o ý oj s ej- ně nezby né. Kogni i is é připisují dě em ajejich ak i i ě při o li ňo ání las ní- ho ý oje ě ší oli než eo ie učení, ale i ě ší než eo ie na i is ické: předpokládají o iž, že si dí ě s é okolí ak i ně os ojuje. Klasickým před- s a i elem oho o p oudu u ažo ání je š ýca ský bada el Jean Piage . Podle jeho eo ie dí ě na da a získá aná p ůběhu in e akce sokolím eaguje d ojím způsobem: jednak začleňuje no á da a do exis ujících schéma ( zo ců jednání)– z . asimilace, jednak y áří no á schéma a nebo přizpůsobuje dosa adní ak, aby jimi mohlo no á da a uchopi – z . akomodace. Vý oj může bý zá islos i na okolí zpomalen nebo u ychlen, zásadě šak každé dí ě p ochází s ejným sledem ý ojo ých změn; jde edy o ý oj uni e zální. In e akce dě ského o ganismu sokolím p obíhá zpočá ku zcela ne- ědomě. Pos upně se dí ě učí koo dino a s é jemy as ou mo o iku: manipuluje objek y okolí azaznamená á smyslo é jemy. To o p ní, z . senzomo o ické s adium ý oje in eligence á přibližně do konce d uhého oku ži o a dí ě e. Po é následuje s adium předope ační (od 2 do 6 le ), s adium konk é ních ope ací (od 6 do 12 le ) as adium o mál- ních ope ací (od 12 do 19 le ). Senzomo o ická schéma a y ořená dí ě em ke konci d uhého oku ži o a jsou základem zniku no ého ypu in eligence, myšlení sym- bolech. Piage ho oří onás upu z . sémio ické unkce. Ta spočí á e „schopnos i předs a o a si něco (‚označo aný‘ předmě , událos , poj- mo é schéma a d.) p os řednic ím něčeho jiného, co ‚označuje‘ aco slouží jen é o předs a ě“. Sémio ické unkci slouží d a d uhy nás ojů: y, k e é označují na základě podobnos i (au o uží á e mínu „symbol“), a y, k e é jsou čis ě kon enční (au o uží á e mínu „znak“). Vsou islos i snás upem sémio- ické unkce se ak začíná d uhém, z . předope ačním s adiu ý oje in eligence obje o a aké jazyk jako p os ředek ychlejšího myšlení. Jazyko ý ý oj šak ý oj myšlenko ý pouze od áží, nezpůsobuje ho. Jazyk aké není podle Piage a ynálezem dí ě e: dí ě ho přejímá ho o- ých, společnos í yp aco aných o mách. 24 Piage zá o eň předpokládá, že myšlení iřeč dí ě e  é o pe iodě předope ačního myšlení jsou egocen ické: dí ě podle jeho názo u není schopno zaujmou s ano isko d uhého člo ěka. Na základě analýzy dě - ských ozho o ů Piage soudí, že dě i  om o ěku nebe ou sku ečný ohled na pa ne a, aikdyž jejich ozho o y nesou o mální znaky dialo- gu, není nich pa ný sku ečný zámě něco d uhému sděli . Piage p o o nazý á en o yp řeči kolek i ním monologem asoudí, že se něm od áží egocen ický cha ak e řeči dě í předškolního ěku. Vmladším školním ěku se podle Piage o a názo u schopnos dě í zaujmou s ano isko d uhých z yšuje aspolu s ím se kolek i ní mo- nolog mění e sku ečný dialog. Současně myšlení nabý á no é k ali y, s upuje do áze konk é ních ope ací. Konk é ní ope ace předs a u- jí přechod kmyšlení o málnímu, ypickému p o dospělé osoby. Jsou o akce spředmě y, nikoli šak yzickými, nýb ž myšlenými; jde oakce z ni řněné. Dě i začínají chápa , že něk e é aspek y ěcí (jejich hus- o a, objem apod.) mohou zůs a s ejné, ikdyž ěci mění s ůj zhled (pochopení konze ace), j. u ědomují si o ožnos ěci změněné pou- ze zhledo ě (např. množs í lá ky, nebylo-li nic přidáno ani ub áno), chápou, že něk e é změny mohou bý y áženy změnami jinými, např. menší ýška odní hladiny e zkuma ce ě ším p ůmě em zkuma ky (pochopení kompenzace), aže je možné s a ěcí á i zpě do pů od- ního s a u z a nou ope ací (pochopení e e zibili y). Zkomunikačního hlediska je pods a né, že dě i  om o ěku začínají bý schopné yjadřo a se úspěšněji io ěcech, k e é posluchač ne idí, aže se pos upně učí u ažo a o om, jak posuzuje ěci ije samé jejich pa ne . Kdůleži ým změnám dochází i sociálním cho ání dě í. Ve 12. oce ěku s upuje dě ská in eligence do áze o málních ope ací, edy do áze odpo ídající in eligenci dospělých. Po s ánce ko- munikační o o něž znamená pos upné přibližo ání ú o ni komunikace dospělých: dě i uží ají abs ak ních ý azů, libují si abs ak ních, od a- ži ých éma ech, jejich p oje y jsou syn ak icky složi ější a d. Kons uk i ismus Piage o ě poje í nabízí elmi de ailní schéma ázující kogni i ní asním ijazyko ý ý oj dě í do jasně ozliši elných s adií adílčích e ap. Vpřehledu je u ádíme  abulce– ode ailnějším členění jedno li ých s adií na dílčí e apy se šak zmiňujeme pouze ehdy, má-li o o ázo ání ýznam p o jazyko ý (komunikační) ý oj. 25 Tab. 1: S adia kogni i ního ý oje dí ě e (Podle J. Piage a) Věk S adium Cha ak e is ika do 2 le ěku s adium sen- zomo o ické – koo dinace smyslo ého nímání ajednoduchých pohybů – pos upně si dě i u ědomují exis enci nějšího s ě a azačínají něm zámě ně (u ědoměle) jedna – člení se do šes i dílčích ází – šes é dílčí ázi (18–24 měsíců) se obje uje sémio ická unkce: uží ání ob ázků aslo mís o objek ů od 2 do 6 le s adium před- ope ační – dě i s ále íce oz íjejí znako é činnos i: uží ají znaků koznačení objek ů iak ů, a o ikonů isym- bolů – zpočá ku nedo edou oři pojmy (dílčí áze před- pojmo ého myšlení– od 2 do 4 le ; následuje d uhá áze myšlení in ui i ního) – zaměřují se jen na nej ýznamnější ys předmě u, os a ní pomíjejí (cen ace) – nedo edou uží a z a ných ope ací (i e e zibili a) – nedo edou odliši hledisko s é od hlediska pa ne- a (egocen ismus) – nedo edou b á ú ahu znalos i pa ne a při ozho o u, edy komuniko a e ek i ně – účas ní se kolek i ních monologů mís o eálného dialogu od 7 do 11 le s adium konk é ních ope ací – dě i jsou schopny logických men álních ope ací, ale ázaných na konk é ní zkušenos – mají spíše sklon kpopisu apříkladu než k ys ě lo ání ade inicím – do edou z ažo a íce aspek ů objek u (decen a- ce), do edou je y seskupo a (g upo a ) ařadi – chápou zacho ání něk e ých las nos í objek u při změně jeho zhledu (konze ace), j. např. zacho- ání množs í, nebylo-li nic přidáno ani ub áno (iden i a), možnos y ážení jedné změny změnou jinou (kompenzace), možnos z a né ope ace ( e e zibili a) – jejich egocen ismus us upuje– jsou schopny e ek- i ně komuniko a o ěcech, k e é pa ne ne idí – do edou u ažo a o om, jak je pa ne nímá – chápou, že někdo může jinak jedna ajinak mlu i – do edou řídi s é jednání sd uhými p a idly – be ou při hodnocení jednání ú ahu zámě a ěří nu nos pos ihu za přečiny 32 2.8 Li e a u a Základní P ůcha, Jan (2011): Dě ská řeč akomunikace. Pozna ky ý ojo é psycholing is iky. P a- ha: G ada. Sa ille-T oike, Mu iel (2006): In oducing Second Language Acquisi ion. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. Ellis, Rod (1997): Second Language Acquisi ion. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Rozšiřující Ellis, Rod (2008): The S udy o Second Language Acquisi ion. Ox o d: Ox o d Uni- e si y P ess. 3. Kon as i ní achybo á analýza Pio Paweł Pie ścieniak Do konce šedesá ých le 20.s ole í byly eo ie os ojo ání silně o li ňo- ány zejména ý ojem názo ů na poli psychologie a aké pedagogiky. Vě šina e minologie byla pře za a zoblas i psychologie učení (např. e mín jazyko ý ans e ). Raný ýzkum os ojo ání d uhého jazyka byl silně o li něn beha io is ickými eo iemi, následně na i ismem. Hla ní me odou s udia p ocesů os ojo ání cílo ého jazyka  é době byla kon- as i ní analýza (Con as i e Analysis), k e á se zabý ala synch onním s o ná áním jazyko ých sys émů, přede ším zhlediska po řeb cizojazyč- ného yučo ání apřekladu. Kon as i ní analýza byla ši oce oz íjena le ech 1950 až 1960 e Spojených s á ech ame ických ajejí pů odní účel byl čis ě pedagogický. Pojem kon as i ní s udium (Con as i e S udy) y ořil  oce 1941 Benjamin Lee Who . Před ím byl en o obo na- zý án s o ná ací ling is ika (Compa a i e Linguis ics) nebo s o ná ací s udie (Compa a i e S udies). Hla ním cílem kon as i ní analýzy bylo nacházení shod a ozdí- lů us o ná aných jazyků, a o ob ykle na základě nějšího modelu, kněmuž se s o ná ané jazyky z ahují. Jak již bylo řečeno, s udium os ojo ání cizího jazyka bylo o li něno přede ším beha io is ickými eo iemi, podle k e ých při os ojo ání cizího jazyka dochází knah a- zo ání soubo u ná yků za jiný. Za hla ní překážku při učení cílo ého jazyka ědci po ažo ali in e e enci (nega i ní ans e ). Žáko ské chyby aneúspěch při ýuce cílo ého jazyka zde byly po ažo ány za důsledek nega i ního ans e u zma eřského jazyka na jazyk cílo ý. Při snaze nauči se no é ná yky se do ces y s a ějí y s a é aobje- uje se p oak i ní inhibice. V ako ém případě je řeba se s a é ná yky „odnauči “, aby mohly bý nah azeny no ými. Vpřípadě učení cizího jazyka šak předs a a „odnaučení se“ nedá á příliš smysl, jelikož s u- den i oči idně nemusejí zapomenou s ůj p ní jazyk, aby se naučili en 34 cílo ý, ačkoli něk e ých případech ke z á ě odného jazyka nakonec dochází. Z oho o dů odu beha io is ické eo ie učení cizího jazyka zdů azňují myšlenku ob ížnos i, k e á je de ino ána jako množs í úsilí yžado aného knaučení zo ce cílo ého jazyka. Věřilo se, že s upeň ob ížnos i zá isí přede ším na om, do jaké mí y se zo ec cílo ém jazyce podobá omu  odném jazyce, nebo do jaké mí y se od něj liší. Pokud se oba zo ce do jis é mí y shodují (např. případě slo an- ských jazyků), učení p obíhá snadno p os řednic ím z . pozi i ního ans e u zo ce z odného jazyka, ale pokud se zo ce liší, z yšuje se ob ížnos p o naučení a aké p a děpodobnos chyb yplý ajících znega i ního ans e u. Tako é o chyby nebo z . „špa né ná yky“ byly p o úspěšné naučení jazyka po ažo ány za škodli é, jelikož b ánily y oření sp á ných ná yků cílo ého jazyka. Ling is é iděli po řebu yp aco a pla né popisy, pomocí k e ých by bylo možné po o na p a idla daných d ou jazyko ých sys émů, předpo ědě a ys ě li po- enciální chyby. Pozna ky získané p os řednic ím kon as i ní analýzy měly bý upla něny při o bě didak ických ma e iálů– cizojazyčných učebnic, slo níků, dalších jazyko ých pomůcek a aké přímo e ýuce cizího jazyka. Robe Lado (1957), jeden ze zaklada elů kon as i ní analýzy, došel knásledujícím zá ě ům: a) jazyk je soubo ná yků; b) s a é ná yky (například ma eřský jazyk) může bý ob ížné p o azi , no é ná yky (cizí jazyk) bý á ěžké si os oji ; c) je nu né b á ohled na ma eřský jazyk žáka; d) ozdíly mezi ma eřským/p ním jazykem acizím jazykem lze po ažo- a za hla ní příčinu neúspěchu os ojo ání d uhého jazyka; e) kon as i ní g ama ika y o ozdíly ýslo ně ukazuje; ) uči elé cizího jazyka aau oři učebnic by měli zí po az dané kon- as y, aby bylo možné us uden a zab áni nežádoucím in e e encím. Me odologické a eo e ické nedos a ky kon as i ní analýzy byly os ře k i izo ány hla ně k ůli omu, že exis ují ijiné důleži é ak o y mimo ma eřský jazyk; dopady na cílo ý jazyk udíž nelze zjednoduše- ně připiso a pouze ýchozímu sys ému. Mezi další sku ečnos i, k e é mají li na os ojo ání d uhého jazyka, se řadí (Gass  – Selinke , 2008, s.100): a) ozené nadání; b) mo i ace; 35 c) ěk s uden a; d) přís up s udujícího ke s udiu cizího jazyka; e) znalos dalších jazyků apod. Dalším p oblémem je, že není možné pouze mechanicky azčis ě ling is ické pe spek i y po o ná a s a ické s uk u y do yčných jazyků. K é o p oble- ma ice je nu né přis upo a komplexněji, p omí a do ní o ázky ecepce ap o- dukce ěch o s uk u , o ázky jejich učení se iadek á ního uži í  ůzných komunikačních si uacích (H dlička, 2009, s.18). Může aké nas a si uace, kdy p ním jazyce s uden a exis uje jedna o ma, za ímco cílo ém jazyce může zcela chybě . Na íc bylo zjiš ěno, že ne šechny chyby, k e é us uden ů nas aly, byly me odou kon as i ní analýzy předpo ězeny. Anaopak, něk e é předpo ězené chyby se ůbec umlu čích neobje ily. Zpožada ků na o ěřo ání eo e ických pozna ků ajejich kon olo ání p odukci s uden ů se oz inul no ý přís up, jenž se zaměřil na chyby s uden ů, chybo á analýza. 3.1 Chybo á analýza „Chybo á analýza (E o Analysis) je obo em apliko ané ling is iky, k e- ý se obje il šedesá ých le ech ajehož hla ní unkcí je poda me odolo- gii zp aco ání jazyko ých da “ (James, 1998, s.7). Ve s é s udii E o s in Language Lea ning and Use Ca l James zdů azňuje, že „chybo á analýza jako p ní me oda nezá isle aobjek i ně popisuje mezijazyk s uden a“ (James, 1998, s.5). Tím, co odlišuje chybo ou analýzu od kon as i ní analýzy, je způsob nahlížení na ýznam ma eřského jazyka s uden a p ocesu os ojo ání d uhého jazyka. Vpřípadě kon as i ní analýzy je ole p ního jazyka klíčo á. Vchybo é analýze ob az ma eřského jazyka ůbec ne ys upuje, anemá p o o ě ší ýznam. Neznamená o šak, že chybo á analýza není s o ná acím přís upem. Také se snaží popsa chyby mlu čího na základě s o nání mezijazyka (in e language) s uden a sjazykem, k e ý je cílem jazyko é ýuky. No ý přís up ks udiu os ojo ání cílo ého jazyka ychá- zí z eo ie mezijazyka, ale ozdíl mezi nimi je en, že eo ie mezijazyka je inadále zcela popisná a yhýbá se s o nání (James 1998, s.6). Chybo á analýza uzná á nega i ní ans e zp ního (ma eřského) jazyka pouze jako jeden zněkolika možných zd ojů chyb, což můžeme po ažo a za přís up shodný skon as i ní analýzou. 36 Chybo ou analýzu lze níma jako p ní přís up ke s udiu os ojo ání d uhého jazyka, k e ý klade dů az na ů čí schopnos i žáků kons uo a jazyk. Popis, k e ý na huje, je založen na desk ipci aanalýze ak uál- ních žáko ských chyb cílo ém jazyce. P o ože me oda chybo é analýzy nepřipisuje chyby pouze ýchozímu jazyku, posky uje ši ší p os o p o možná ys ě lení chyb. Na konci 60. ana počá ku 70.le 20.s ole í S ephen Pi Co de před- s a il sé ii článků eo e ické zdů odnění aempi ické pos upy p o p o edení chybo é analýzy. Poznamenal, že chyby můžou posky nou bada eli důkazy o om, jak byl cizí jazyk učen, azá o eň slouží jako důkaz, jak s uden poznal p a idla cílo ého jazyka. V oce 1972 He be V.Geo ge publikuje p áci Common E o s in Language Lea ning ad a oky později Jack C. Richa ds ydá á E o Analysis, empi ické s udium žá- ko ských chyb. Následně k ůli k i ice přís upu chybo é analýzy zájem oni klesá. Vp áci E o s in Language Lea ning and Use: Explo ing E o Ana- lysis Ca l James předs a il opods a něnou ob anu chybo é analýzy apods a ným způsobem ní y á il k i iku, k e á p o i ní byla namí- řena. Chybo á analýza se aké obje uje současných s udiích, k e é se zaměřují na přesnos p odukci L2 (např. Fos e – Skehan, 1996). Modi iko anou e zí chybo é analýzy je chybo á analýza spodpo ou žáko ských ko pusů. S e en Co de (1974) ymezil následující pos up p o ádění chybo é analýzy: a) sbě zo ků jazyka s uden a; b) iden i ikace chyb; c) desk ipce chyb; d) explanace chyb; e) e aluace chyb. D uh sh omažďo aných da elici aci může mí pods a ný li na ý- sledky chybo é analýzy. Ve onica LoCoco (1976) zjis ila ozdíly poč u ad uhu chyb e zo cích jazyka žáků sh omažďo aných podle o my p odukce: eseje na olné éma, překlad akompozice. Množs í chyb ajejich d uhy se mohou liši zá islos i na om, zda se da a skládají zpři ozeného, spon ánního použi í jazyka, nebo jeho uži í pečli ého, do jis é mí y ynuceného. 37 Tab. 3: Me ada a ad uh jazyko é p odukce podle Co de a (dle Ellis, 2012, s.47) Fak o y P oměnné Desk ipce žák jazyko á ú o eň začá ečník, s ředně pok očilý, pok očilý jazyky p ní jazyk s uden a, jiný cizí jazyk zkušenos i s ýukou jazyka jazyko á řída, při ozené podmínky, kombinace obou o em nabý ání cílo ého jazyka zo ek jazyka žáka médium p odukce: ús ní, písemná žán o ma: kon e zace, esej, dopis apod. obsah éma, ke k e ému se žák yjadřuje p odukce nepláno aná spon ánní pláno aná spon ánní, nebo za podmínky, že je umožněno pečli é pláno ání 3.2 Taxonomie jazyko ých chyb Rané s udie  ámci chybo é analýzy byly axonomické, j. zaměřené na sh omažďo ání a řídění žáko ských chyb. Významné axonomické p áce ydali Hen y Geo ge (1972) aMa ina Bu o á aCa ol Kipa sky (1972). Bu o á aKipa ská dí, že ýchozí jazyk s uden a nemá žádný li na chyby, k e é se obje ují jeho p oje u cílo ém jazyce. V oce 1987 John B ian Hea on aNigel D. Tu on publiko a- li Longman Dic iona y o Common E o s, p áci, k e á obsahuje seznam 1700běžných jazyko ých chyb, k e ých se dopus ili jinojazyční mlu čí. Jazyko á da a pocházela zjazyko ých es ů Camb idge Fi s Ce i ica e (James, 1998). Taxonomie– klasi ikace jazyko ých chyb musí bý o ganizo ána podle u či ých kons i u i ních k i é ií. Ta o k i é ia by měla co nej ě ší míře e- lek o a pozo o a elná objek i ní ak a. Vhodná k i é ia p o použi í chy- bo ých axonomiích jsou např. pohla í, s áří, ná odnos s uden ů, yp školy, k e ou absol o ali, yp, ozsah apo aha ak i i y, k e á posky la chybo ý ma- e iál k ýzkumu (např. spon ánní p odukce žáků s. expe imen álně elici o- ané p oje y). Chyby je možné klasi iko a podle řady k i é ií současně. Díky omu bude možné u či danou chybu ši ším kon ex u zah nujícím ě ší množs í unkcí (James, 1998, s.102). 38 P a děpodobně knejjednoduššímu ypu desk ip i ních axonomií pa ří axonomie založená na ling is ických ka ego iích. Lze aké ozli- šo a obecně mezi lexikálními ag ama ickými chybami. Došlo se aké kzá ě u, že „lexikální chyby mají zp a idla yšší absolu ní ek enci než g ama ické chyby“ (Blaas, 1982; ci o áno dleEllis, 2012, s.50). G ama ické chyby jsou ob ykle ozděleny do ka ego ií. Např. již dří ezmiňo anés udii Bu o é aKipa ské The Goo icon: ARepai Manual o English (1972) najdeme ná h desk ip i ní axonomie, k e á iden i i- kuje řadu obecných g ama ických ka ego ií (např. pasi um, empo ální konjunk o y). Každá z ěch o hla ních g ama ických ka ego ií se pak dále člení. Ten o d uh axonomie umožňuje de ailní desk ipci speci ických chyb a aké u čo ání množs í chybných a ů. Mezi desk ip i ní ka ego ie se zah nuje klasi ikace na ling is ickém základě ačlenění o ien o ané podle změn, k e é op o i cílo ému jazyku nas anou. Taxonomie založená na jazyko ědných ka ego iích ukazuje, na jaké jazyko é o ině chyba nas ala, dále se upřesňuje řída, e k e é se chyba ysky la, akonk é ní s upeň. Nakonec je řeba u či sous a u, jež je nesp á nos í o li něna. P oblémem é o axonomie může bý ne- jasnos příslušnos i jedno ek kjazyko ým o inám. Mezi jazyko é o iny počí áme onologii, syn ax, mo ologii, séman- iku, lexikon adisku z (Dulay, 1982, s.146). Výzkumníci použí ají en o d uh axonomie buď jako samos a ný nás oj, nebo kombinaci sjinou axonomií. Velikou ýhodou axonomie podle jazyko ědných ka ego ií je její uži ečnos p o o ganizaci ash omažďo ání jazyko ých da . Dalším ypem chybo é axonomie je axonomie na základě po - cho é s uk u y zaměřená na po o nání mezijazyka s uden a sjazykem cílo ým, jak by jej daných si uacích uží al odilý mlu čí. Dulayo á, Bu o á aK ashen ozlišili č yři d uhy na ušo ání sp á né e ze cílo é- ho jazyka (James přidal ješ ě pá ý d uh– splý ání). Dulayo á došla kzajíma émuzá ě u. Na základě p o edeného ý- zkumu zpozo o ala, že „ ynechání je ypické p o počá eční ázi ak izice cílo ého jazyka, za ímco jejím s ředním s adiu je mnohem čas ější špa - ný ýbě ašpa né uspořádání“ (Dulay 1982, s.155). Pomocí s o ná ací axonomie se klasi ikují chyby na základě po- o nání s uk u y chyb cílo ého jazyka s uden a sjinou s uk u ou, například schybami, k e é y ářejí dě i během os ojo ání si p ního jazyka. V é o axonomii se p acuje se d ěma hla ními ka ego iemi chyb (Dulay, 1982, s.163–164): 39 a) de elopmen al e o s ( ý ojo é chyby); b) in e lingual e o s (mezijazyko é chyby); c) ambiguous e o s (nejednoznačné chyby); d) „g ab bag ca ego y“ o o he e o s (jiné chyby, k e é nelze zařadi do žádné z ýše u edených ka ego ií é o axonomie). U axonomie chyb podle jejich dopadu na komunikaci se chyby dělí na globální alokální. Dulayo á (Dulay, 1982, s.189) zas á á názo , že globální chyby znemožňují úspěšnou komunikaci, za ímco lokální chyby ji pouze mí ně znesnadní, p o ože dojde kchybě  ámci malého úseku s uk u y. Exis ují aké kombino ané axonomie chyb, k e é spojují d ě nebo ři axonomie. Chyby lze o něž členi idle způsobu (modali y), média (medium) a o iny (le el). 3.3 Poje í chyby chybo é analýze Zásadní oli při de ino ání chyby h aje podle názo u Jamese (James, 1998, s.77) pojem in encionali y, p o ože chyba zniká pouze případě, že nebyla zámě em mlu čího. Základní ozdíl mezi omylem (mis ake) achybou (e o ) je aké založen na koncep u jazyko é sp á nos i. Tab. 4: Č yři d uhy na ušo ání sp á né e ze cílo ého jazyka podle Dulayo é, Bu o é aK ashena Ka ego ie Desk ipce Příklad OMISSIONS (VYNECHÁNÍ) nezařazení jedno ky do ě né kons ukce ( ynechání neg ama ické) *Byl P aze. (1. osoba, singulá ) ADDITION (PŘIDÁNÍ) Pod ypy: egula iza ion ( egula izace) double ma king (d oji é označení) ýsledek snahy opříliš s ik ní dod žo ání p a idel cílo ém jazyce; aplikace naučených p a idel ina ýjimky; neschopnos ynecha e speci ických kons ukcích u či é jedno ky *Pe byl čekal na Ka eřinu ume a. (pe ek um) MISINFORMATIONS (ŠPATNÝ VÝBĚR) špa ný ýbě *Kupo ám no ý by . mís o Kupuju no ý by . MISORDERINGS (ŠPATNÉ USPOŘÁDÁNÍ) ses a ení jedno li ých o em kons ukci do chybného pořadí *Jsem ěno al se o ázkám české kinema og a ie. 40 Příklad zmiňo aný již Co de em (1971; podle James, 1998, s.78) ymezuje několik d uhů jazyko ých odchylek, asice e o (chyba), mi- s ake alapse (omyl). Nejčas ěji se odbo né li e a uře můžeme se ka snásledující klasi ikací chyb. Za chybu se po ažují sys ema ické chyby yplý ající buď ze špa ného pochopení, nebo znedos a ku ědomos í s uden a, ap á ě p o o y o chyby nemohou bý samo ným mlu čím op a eny. Když žák nezná např. ling odidak ické p a idlo oření kon- dicionálu češ ině, není schopný sám danou chybu op a i . Lek o  é o si uaci může požáda spolužáky oodpo ěď, nebo by měl zniklou chybu op a i sám apoda ys ě lení, p oč kchybě došlo. Omyly (mis akes, lapse) neboli z . selhání pamě i pa ří knesys ema- ickým chybám. Jejich nejčas ější příčinou je přeřeknu í, nepozo nos , nesous ředěnos , s es. S uden je schopen si danou chybu u ědomi a aké ji bezp os ředně op a i . Podle Co de a se oho o d uhu chyb dopouš ějí i odilí mlu čí (Co de , 1973, s.26). Vpoje í J. No ishe (No ish, 1983, s.8) je chyba (e o ) sys ema ic- kou odchylkou od jazyko é no my, ě ou nebo kons ukcí, k e ou by odilý uži a el cílo ého jazyka žádném případě nepoužil. Za kolísa- é odchylky bada el po ažuje o, co je již s uden o i známé, ale není dos a ečně os ojené; lapse zniká nedos a kem s uden o y koncen ace, úna ou amůže se z aho a jak na odilé mlu čí, ak na s uden y či lek- o y cizího jazyka. 3.4 K i ika chybo é analýzy P o i pos upům chybo é analýzy byla namířena několike á k i ika. Ně- k eří ling is é zpochybňo ali u o me odu jako neadek á ní ks udiu p ocesů os ojo ání d uhého jazyka, p o ože chybo á analýza až příliš be e po az s uden o y chyby aopomíjí os a ní ak o y ain o mace, což znemožňuje získání globálního pohledu na mezijazyk žáka. Na- příklad Bell po ažuje chybo ou analýzu za pseudop ocedu u (James, 1998, s.17) a dí, že da a získaná p os řednic ím chybo é analýzy jsou pouze s a is ickými úsudky, chyby jsou ob ykle ykládány subjek i ním způsobem. P á ě k ůli omu podle bada ele chybo á analýza pos ádá ypo ídací sílu. Schach e je skep ický ůči p ocedu ám chybo é analýzy, p o ože nebe e ú ahu z . p e en i ní s a egie žáků, k eří mají endenci yhýba se u - či ým jazyko ým je ům ( yhýbání), k e ými si nejsou jis i. Konk é ní je , 41 k e ý se s uden o i je í jako p oblema ický, se k ůli omu jejich jazyko é p odukci ne ysky ne apředpokládaná chyba nebude egis o ána (James, 1998, s.18). K i ici chybo é analýzy o něž zpochybňují p oces klasi ikace chyb. Velmi čas o o iž nelze jednoznačně u či ozdíl mezi sys ema ickou chybou apřeřeknu ím, omylem. P oblema ický je samozřejmě už sám ak , že zp a idla exis uje íce než jeden možný způsob klasi ikace chyb. Vznik daného ypu chyby je aké občas ěžko ys ě li elný alze zde u a- žo a oněkolika ak o ech, knimž pa ří: a) komunikační s a egie; b) osobní ak o y; c) nější ak o y. Analýza chyb s uden ů není ždy schopná zmapo a aadek á ně ys ě li příčiny zniku chyb. Nicméně, přes šechny ýh ady, chybo á analýza zůs á á nej ozšířenější me odou ýzkumu mezijazyka (in e lan- guage) e s udiu os ojo ání cílo ého jazyka. 3.5 C ičení a) Jaké pos a ení má p ní (ma eřský) jazyk žáka kon as i ní analýze ajaké chybo é analýze? b) Cha ak e izuj e jazyko ou chybu kon ex u ýuky cizího jazyka. c) Doplň e de inice nebo pojmy do abulky: 1 in e e ence 2p e en i ní s a egie žáků, s uden i mají endenci nepouží a něk e é jazyko é p ky, kons ukce, p o ože jim s ále působí p oblémy 3 chybo á axonomie 4d uh chyby, nezařazení jedno ky do ě né kons ukce, což ede kz á ě g ama ičnos i p oje u 5 p oak i ní inhibice 6podle názo u Dulayo é y o chyby znemožňují úspěšnou komunikaci 7 elici ace 48 Vyd ž ch íli!). Vyučující by měl dá a pozo na o, aby slo ní zásoba as uk u y použí ané ins ukcích byly ysoce ek en o ané, jedno né aobecně uži ečné imimo jazyko ou řídu. Již p ních ázích jazyko é ýuky je možné p aco a se s uden y cílo ém jazyce apouží a ins ukcí, ob a ů azd ořilos ních ází po celou dobu ání jazyko ého ku zu. Exis uje několik způsobů, jak p e- zen o a ins ukce apo ely cílo ém jazyce. Je možné začí sk á kými po ely apouží a pouze jedno slo o, jako např. „Posaď se!“. Následně může lek o přecháze kdelším příkazům jako např. „Posaď se am!“. „Sedni si am, p osím!“. Později se s uden i mohou doz ědě al e na i - ní áze, k e é znamenají o éž. Valná ě šina ěch o ins ukcí a ází má ysokou ek enci běžně mlu eném jazyce amůže bý yuži a i  eál- ných komunikačních si uacích. Lek o by se měl ždy ujis i , že ek en an i ku zu pochopili ýznam dané ins ukce. S uden i by měli ědě , že čím íce budou použí a cílo ý jazyk, ím ychleji získají komunikační kompe enci něm. Vnásledující abulce je několik ypických příkladů jazyka použí aného jazyko é ří- dě– pokynů, ýze , zd ořilos ních ob a ů a ází: Tab. 5: Příklady z . class oom language Začá ek lekce Dob é áno. Dob ý den. Dob é odpoledne. Ahoj. Jak se dnes má e? Co je no ého? Konec lekce To je p o dnešek šechno. Děkuju ám. Děkuju za pozo nos . Měj e se hezky! Na shledanou! Během hodiny Podí áme se na úkol… Mlu česky! Kdo zná sp á nou odpo ěď? Č eme šichni. D ama ické p ky Kým chceš bý ? Kdo chce bý he cem akdo he ečkou? Obecné Malý momen . Počkej e na... O e ři okno! Napiš e k á kou zp á u. Spolužák Zep ej se pa ne a, jaký má názo na... H y Předs a e si, že js e... Pořádek e řídě Mlu e po ichu! Poch ala To jsi řekl moc hezky. T ůj úkol je ýbo ný. Sk ěle! Poděko ání aomlu y Děkuju za pozo nos . Omlou ám se, že jdu pozdě. 49 4.4 Mediační jazyk e ýuce cizího jazyka– případ češ iny O ázce mediačního jazyka e ýuce cizího jazyka se ěnuje pozo nos jak zah aniční, ak i české ling odidak ice. Milan H dlička pod po- jmem mediační jazyk (zp os ředkující, zp os ředko ací) chápe „komu- nikační kód ( edy přede ším při ozený jazyk, ale o něž p ky ne e bál- ní po ahy), k e ý slouží k(pedagogické) komunikaci mezi yučujícím ajinojazyčným mlu čím cizojazyčné ýuce“ (H dlička, 2010). Hla ní unkcí mediačního jazyka je zp os ředko á ání důleži ých in o mací ocílo ém jazyce. Dále ozlišuje e yučo ací p axi ři základní případy (H dlička, 2010): a) Vyučující i ek en an ku zu češ iny p o cizince mají nějaký společ- ný jazyko ý kód (je jím ma eřský jazyk s uden ů alek o a nebo jiný jazyk, např. anglič ina). b) Vyučující ajinojazyční mlu čí znají společný s ozumi elný jazyko ý kód pouze čás ečně. c) Společný obous anně s ozumi elný jazyko ý kód (p oza ím) neexis- uje. d) Pomocné: komunikace ne e bální po ahy (ges a, ob ázky, pan omi- ma aj.). Kdalším unkcím mediačního jazyka pa ří (H dlička 2010): a) unkce sdělo ací (zajišťuje do ozumění jazyko é řídě); b) unkce kon ak o á ( a ická, k e á slouží kběžné komunikaci lek o a a ek en an ů ku zů, je p os ředkem sociální in e akce); c) unkce men ální (kogni i ní)– mediační jazyk se podílí na p ocesu poznání jinojazyčného mlu čího; d) unkce ýz o á (apelo á, di ek i ní, kona i ní)– slouží kzajiš ění po- řádku během ýuky apomáhá řízení jazyko é řídy, např. Napiš e email sp osbou oin o maci. Mlu íce nahlas! P acuj e samos a ně!; e) unkce me ajazyko á sloužící kpopisu sys ému s udo aného jazyka, kjeho ling odidak ické p ezen aci, kp oc ičení uči a apod. Zp os ředkujícím jazykem může bý ma eřš ina jinojazyčného mlu - čího nebo s ě o ý jazyk ( současnos i o bý á nejčas ěji anglič ina). Zda má bý g ama ika ys ě lo ána česky nebo jiným jazykem, je klíčo á o ázka p o o bu mlu nické poučky. Názo y na u o p oblema iku se české ling odidak ice dos čas o liší. Lída Holá p osazuje ýh adně ýuku bez zp os ředkujícího jazyka (Holá, 2005). Na p ní mís o klade mo i aci s uden ů, k eří se pak íce 50 snaží po ozumě imlu i . Dalším důleži ým aspek em je psychologic- ké naladění na češ inu, p o ože s řídání jazyků může bý p o s uden y yče pá ající. Dalším dů odem je nedos a ečná jazyko á yba enos s uden ů iuči ele. S uden , k e ý zná mediační jazyk hůře než os a ní, se může cí i disk imino án, na d uhé s aně uči el mlu ící mediačním jazykem schybami nepůsobí ě ohodně. Na íc pokud má uči el špa nou ýslo nos , může se s á , že s uden i ne ozliší, zda mlu í česky, nebo zp os ředkujícím jazykem. Při ýh adním yuži í češ iny e ýuce se ak z yšuje ip es iž oho o jazyka, k e ý bude jediným do ozumí acím jazy- kem mezi s uden y auči elem. Jiný názo má např. Milan H dlička. U ýkladu g ama iky se je í ole zp os ředkujícího jazyka nejdůleži ější, neboť se ím pádem dosáhne s ozumi elnos i apřesnos i e ys ě lení, ana íc s uden i čas o i yžadují s o nání se s ým ma eřským jazykem nebo se s ě o ým jazykem, k e ý dobře znají. Za ěch o okolnos í neh ozí iziko nepo ozumění. H dlička (2010) dí, že e ýuce začá ečníků je zp os ředkující kód ýhodou. Upok očilých p oblém nedo ozumění nebo desin e p e ace už není, ap o o se zde je í mediační jazyk jako edundan ní. Samo- zřejmě ýuka bez mediačního jazyka má s é mís o didak ice češ iny, např. uhe e ogenních skupin bez společného jazyka. V ako ém přípa- dě je nu nos í s ano ení přesného ajednoznačného me ajazyka, např. pomocí ob ázků adiag amů, aby s uden i ěděli, co mají děla . Tu o o bu školního me ajazyka lze yuží i e ýuce smediačním jazykem, pokud chceme pos upně přecháze do češ iny. S uden i si ak pos upně z ykají na komunikaci češ ině. Podobně při ys ě lení slo ní zásoby nebo slo ních spojení můžeme namís o pouhého použi í jinojazyčného ý azu hojně zapoji češ inu a ím aké oz íje slo ní zásobu s uden ů. Pomocí ob ázků, synonym nebo an onym, opisu či pan omimy snadno objasníme ýznam řady slo bez použi í jiného jazyka. Do é o čin- nos i je možné zapoji idalší s uden y nebo ymýšle ůzné ak i i y na oz íjení slo ní zásoby. Zapojení mediačního jazyka oblas i slo ní zásoby by p o o mělo bý až na posledním mís ě za pokusy o ys ě lení češ ině. 4.5 Cílo ý jazyk didak ických p os ředcích Hla ním zd ojem pozna ků os udo aném jazyce ajeho použí ání ko- munikačních si uacích jsou k omě osoby lek o a cizího jazyka didak ické ma e iály neboli didak ické p os ředky. 51 Spojmem didak ické p os ředky se lze se ka  ůzných publikacích ýkajících se oblas i didak iky apedagogiky. Různí au oři u ádějí ůzná poje í didak ických p os ředků, ale e s é pods a ě se ě šinou shodu- jí. Český bada el Jose Maňák (2003) chápe didak ické p os ředky jako „předmě y aje y sloužící kdosažení y yčených cílů. P os ředky ši o- kém smyslu zah nují še, co ede ke splnění ýcho ně zdělá acích cílů“ (Maňák, 2003, s.49). Podle Maňáka jsou didak ické p os ředky didak ickou ka ego- ií, k e á je elice důleži á e yučo acím p ocesu. Mezi didak ické p os ředky pa ří ma e iální p os ředky, k e é: „zajišťují, podmiňují aze- ek i ňují p ůběh yučo acího p ocesu“ (Maňák, 2003, s.50). Spolu sma e iálními p os ředky, yučo ací me odou a o mou ýuky lze do- sáhnou ýcho ně zdělá acích cílů. Podle názo u Riese aKollá o é (2004) spočí á „mediální pomoc apodpo a e znalos i azajiš ění zd ojů jazyko é, komunikační akul u ní kompe ence, do ednos i p aco a snimi a přiměřeném dá ko ání jejich p a idelného yuži í“ (Ries– Kollá o á, 2004, s.34–35). Hla ním zd ojem pozna ků os udo aném jazyce p ocesu učení je podle Riese aKollá o é lek o anásledně jazyko á učebnice. P o s u- den a je důleži é, aby si zjis il, co še učebnice obsahuje, aseznámil se s„jejím dělením, přehledy, abulkami, způsobem p ezen ace g ama iky, slo ní zásoby, sklíčem– anaučil se je p a idelně yuží a “ (Ries– Ko- llá o á, 2004, s.34). Ame ická bada elka Penny U o á (1996) dělí didak ické ma e iály na jazyko é učebnice, doplňko é ma e iály, uči elem yp aco ané handou y ajiné p aco ní lis y. U o á po ažuje učebnici za p ořadý didak ický ma e iální p os ředek, k e ý během zdělá acího p ocesu napomáhá ne- jen žákům, ale iuči elům apomáhá ke ek i nější ýuce. Podle U o é použi í učebnice posky uje: a) kons ukci– uči elé ažáci mají přehled o om, co se učí aco bude následo a ; b) sylabus; c) ho o é ex y ao ázky; d) ekonomičnos – učebnice pa ří mezi le nější ma e iály, k e é lze e ýuce použí ; e) dos upnos – učebnice je ma e iál, k e ý je skladný, snadno dos upný alze ho nosi ssebou; ) edení– p o uči ele, k eří nejsou dos a ečně zkušení nebo si nejsou jis i s ou znalos í jazyka, posky uje učebnice uži ečné edení apod- po u; 52 g) au onomii– žák může použí a učebnici samos a ně, může pozo o- a s ůj pok ok, žák bez učebnice se musí íce spoléha na uči ele. 4.6 Speci ika ýuky češ iny jako cizího jazyka Výuka češ iny jako cizího jazyka, lek i ního jazyka s elmi složi ou g ama ickou s a bou, nemůže bý e ek i ní bez náleži é p ezen ace g ama ické složky. Kúčelům jazyko é ýuky slouží z . pedagogická g ama ika. Pojem pedagogická g ama ika je elmi ši oký aje pojímán značně ůzno odě. Milan H dlička ji cha ak e izuje jako „ling is ickou g ama iku uzpůsobenou didak ickým po řebám, jež ‚pře a uje‘ yb ané apa řičně up a ené pozna ky g ama iky ling is ické do yučo ací eo ie ap axe“ (H dlička, 2009). Obecně se za cíl po ažuje ses a ení g ama ického p a idla hodného p o s uden y asys ema izace g ama ických p a idel p o didak ické účely. Ta o sys ema izace p obíhá na základě da posky nu ých ling is ickými ýzkumy; jejími následnými uži a eli jsou uči elé, případně s uden i. O ázka hodně o mulo aných p a idel se ne ýká pouze ex u učebnic, ale iuči elo a yjadřo ání. Jejich o mulaci dop o ází u či é požada ky. P ním znich je u ědomění si, komu je p a idlo u čeno a jaké si uaci je p ezen o áno. Jis ě se bude liši podoba p a idla publikaci u čené p o samos udium a publikaci u čené p o ýuku edenou lek o em. Na základě oho by mělo docháze k olbě adek á ní e minologie, z ážení u či é simpli ikace, ýbě u s ozumi elných příkladů a hodných mnemo- echnických ag a ických doplňků. Ling odidak ické p a idlo by mělo bý : a) s ozumi elné, b) alé/ ud ži elné, c) použi elné, d) lehce zapama o a elné. Příklady by měly bý oleny ak, aby se další komunikaci daly co nej íce yuží a ím ip oc ičo a . 4.7 C ičení a) Vys ě le e, co je pods a ou komunikační me ody e ýuce cizích jazy- ků. Použij e k omu y o dílčí pojmy: ad esnos , komplexnos , uži eč- nos . Cha ak e izuj e unkci každého znich. b) Doplň e chybějící údaje  abulce: 53 Te mín De inice 1. komunikační me oda 2. ling odidak ické p a idlo 3. mediační/zp os ředkující jazyk 4. sociokul u ní složka 5. didak ické p os ředky 6. langue c) Vys ě le e, jaký je ozdíl mezi základními způsoby nabý ání cizího jazyka: učením se cizímu jazyku (lea ning) aos ojo áním si cizího jazyka (acquisi ion)? d) U eď e několik příkladů použi í z . class oom language. e) Je možné yučo a češ inu jako cizí jazyk bez p ezen ace g ama ické složky? ) Jaký je ozdíl mezi adiční apedagogickou g ama ikou? g) Zkus e yp aco a ling odidak ické p a idlo oření apouží ání minulého času češ ině. Ku z je u čen p o s uden y začá ečníky na ú o ni A1. Jejich p ním jazyko ým kódem je němčina. h) Cha ak e izuj e unkce mediačního jazyka podle H dličky. i) Co posky uje použi í učebnice jazyko é ýuce s uden o i alek o- o i? j) Popiš e ling odidak ické zp aco ání – akuza i u – idu – kondicionálu e řech mode ních učebnicích češ iny jako cizího jazyka. 4.8 Li e a u a Čemuso á, Jana– Holá, Lída– Ryndo á, Ji ka (ed.) (2005): Sbo ník Asociace uči- elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) 2003–2005. P aha: Ak opolis. Holá, Lída (2005): Zp os ředkující (mediační) jazyk hodinách češ iny p o ci- zince– ano či ne? In: Čemuso á, Jana– Holá, Lída– Ryndo á, Ji ka (ed.). Sbo ník Asociace uči elů češ iny jako cizího jazyka (AUČCJ) 2003-2005. P aha: Ak- opolis, s.33–38. Holá, Lída (2008): Spiso ná s. obecná češ ina e ýuce češ iny jako cizího jazyka. Dos upné z: < h p://www.czechs epbys ep.cz/clanky/spiso na_s _obecna .h ml>. 54 H dlička, Milan (2002): Cizí jazyk češ ina. P aha: ISV naklada els í. H dlička, Milan (2004): Kp oblema ice nabý ání znalos i jinojazyčného kódu. Časopis p o mode ní ilologii, 86, s.36–43. H dička, Milan (2009): G ama ika a ýuka češ iny jako cizího jazyka. Kp ezen aci g ama iky českého jazyka učebnicích češ iny p o cizince. P aha: Ka olinum. H dlička, Milan (2010): Kapi oly očeš ině jako cizím jazyku. Plzeň: Západočeská uni e zi a. Chodě a, Radomí (1999): Výuka cizích jazyků na p ahu no ého s ole í. Os a a: Os- a ská uni e zi a. Maňák, Jose (2003): Ná ys didak iky. B no: Masa yko a uni e zi a. Richa ds, Jack– Rodge s Theodo e (2005): App oaches and Me hods in Language Teaching. New Yo k: Camb idge Uni e si y P ess. Ries, Lumí – Kollá o á, E a (2004): S ě cizích jazyků. B a isla a: Didak is. U , Penny (1996): ACou se in Language Teaching. Camb idge: Camb idge Uni e - si y P ess. 5. Ak iziční ko pusy Ka eřina Šo mo á Ak iziční ko pusy začaly znika polo ině 80.le 20.s ole í ajsou jed- ním z ypů speciálních ko pusů. Jde oko pusy zaznamená ající „uží ání konk é ního jazyka mlu čími, k eří si ho (dosud) neos ojili na ú o ni odpo ídající ú o ni dospělého odilého mlu čího, asloužící p imá ně s udiu p ocesů ak izice jazyka, esp. s udiu uží ání jazyka mlu čími e ázi jazyko é ak izice apozdějšího jazyko ého ý oje nebo e spojení sní (např. při yučo ání)“ (h p://akces. .cuni.cz, ci o áno 24. 9. 2013). Využi í ak izičních ko pusů je ši oké– při pláno ání jazyko é ýuky, příp a ě učebních ma e iálů, y áření slo níků, mlu nic, příp a ě es ů ipři las ní ýuce. Ak iziční ko pusy můžeme děli podle několika k i é ií. Podle za- měření ozlišujeme ak iziční ko pusy p ního jazyka (L1) ajazyka d uhého/cizího/cílo ého (L2). Podle způsobu sbě u můžeme ozliši ak iziční ko pusy longi udinální, p ůřezo é, pseudolongi udinální asmíšené. Ak iziční ko pusy můžeme ymezi přede ším jejich unkcí. Jsou o ko pusy, k e é slouží p imá ně s udiu p ocesů os ojo ání jazyka, če ně z . pozdější- ho jazyko ého ý oje auží ání jazyka mlu čími, k eří (daný) jazyk neo ládají na ú o ni odpo ídající ú o ni dospělého odilého mlu čího. Sekundá ně mo- hou plni aplní řadu důleži ých unkcí didak ice jazyka: jsou ýznamným zd ojem da při o bě učebnic aučebních pomůcek, jako jsou slo níky nebo g ama iky, při příp a ě es ů ajazyko ých c ičení ůzného ypu aupla ňují se ipřímo jako didak ický nás oj jazyko é ýuce. Žáko ské ko pusy jsou jejich pod ypem– zachycují uží ání jazyka ne odilými mlu čími, aupla ňují se edy při s udiu p ocesů os ojo ání auží ání d uhého/cizího (souh nně cílo ého) jazyka, esp. jeho didak ice (Šebes a, 2012, s.5). 56 5.1 Zah aniční žáko ské ko pusy Jako jeden znej ýznamnějších zah aničních ko pusů zaměřených na L1 můžeme u és ko pus CHILDES (Child Language Da a Exchange Sys em), k e ý znikal od oku 1984 pod edením B iana MacWhinneye aCa he- ine Snowo é. Ko pus zah nuje da a spojená sak izicí p ního jazyka p o 28 jazyků, jeho ozsah je přibližně 45 mil. slo . Te mín lea ne co pus se pop é obje il sou islos i s o bou jazy- ko ých slo níků naklada els í Longman. Český ek i alen žáko ský ko pus za edl Ka el Šebes a. Mezi ko pusy zaměřenými na L2 může- me jmeno a přede ším HKUST (The Hong Kong Uni e si y o Science &Technologylea ne co pus). Jde oko pus anglič iny čínských s uden ů o elikos i přibližně 25 milionů slo . Další, s ým ozsahem asi nej ýznamnější ko puso ý p ojek zniká na Ka olické uni e zi ě Lo ani. P ním z amních ko pusů je ICLE, In e na ional Co pus o Lea ne English2. Ko pus ICLE zniká od oku 1990 pod edením Sil iane G ange o é. Zah nuje ú aho é aa gumen a i ní nebo li e á ní eseje o ozsahu 500–1 000 slo , jejichž au o y jsou s uden i anglič iny jako cizího jazyka e ře ím ač ém očníku s udia ysoké školy. Skládá se zdílčích subko pusů, k e é pocházejí od s uden ů s ůz- nými p ními jazyky. Jedno li é supko pusy jsou elikos ně y o nané, každý má ozsah 200000 slo . Při psaní esejů mohli s uden i použí a slo níky ajiné pří učky. Vsoučasné době je elikos lo aňského ko pusu přibližně 3,5 milionu slo . Další zřady lo aňských ko pusů je FRIDA, F ench In e language Da a- base. Ko pus FRIDA obsahuje ex y psané ancouzsky, je ozdělen do ří subko pusů podle oho, jaký je p ní jazyk žáků, k eří ex y psali. Ty o jazyky jsou: anglič ina, dánš ina ajiný jazyk. Zko pusů mlu eného jazyka můžeme u és např. LINDSEI, Lou ain In e na ional Da abase o Spoken English In e language). Jde oko pus mlu ené anglič iny pok očilých s uden ů s ůznými p ními jazyky. Obsahuje 11 subko pusů s ůznými ja- zyky, každý  ozsahu přibližně 100000 slo . S o ná acím ko pusem p o LINDSEI je ko pus ozho o ů s odilými mlu čími anglič iny LOCNEC. Posledními ko pusy, k e é je hodné na om o mís ě zmíni , jsou LONGDALE aVESPA. LONGDALE, Longi udinal Da abase o Lea ne English, je da abáze založená na dlouhodobém sbě u anglických p oje ů ýchž mlu čích (s ůznými p ními jazyky) po dobu minimálně ří le (od p ního do ře ího očníku jejich s udia na lo aňské uni e zi ě). Sbě 2 Náz y ko pusů ačíselné údaje jsou pře za y z:Šebes a, 2012. 57 ma e iálu p obíhá minimálně jednou očně a ýká se ex ů ůzného d u- hu; p ních řech le ech sbě y zah no aly pouze psané a gumen a i ní eseje; s uden i mohli oli ze č yř ůzných éma aeseje měly s ano e- ný ozsah od 500 do 700 slo . VESPA, The Va ie ies o English o Speci ic Pu poses Da abase, je da abáze anglických ex ů ůzných žán ů (články, zp á y, dise ační p áce) z ahujících se k ůzným obo ům (lékařs í, biologie, ekonomie, jazyko ěda, p á o a d.) a y ořených ne odilými mlu čími s ůznými p ními jazyky as ůznou ú o ní zkušenos í psaní anglických ex ů. Nejs a ší anej ě ší žáko ské ko pusy jsou kdispozici p o anglič inu. Nicméně ip o další indoe opské jazyky ko pusy exis ují. Za zmínku s ojí š édský The ASU co pus, And asp åke s s uk u u eckling, es onský EIC– The Es onian In e language Co pus ačeský CzeSL– Czech as aSecond Language. 5.2 Ak iziční ko pusy češ iny– AKCES Ob . 1: Náhled ú odní s ánky ak izičních ko pusů AKCES V ámci Ús a u českého jazyka a eo ie komunikace FF UK a e spo- lup áci sdalšími ins i ucemi zniká soubo ak izičních ko pusů, k e é zachycují mlu enou apsanou češ inu ůzně ymezených skupin uži a e- lů. Ty o skupiny jsou (www.akces. .cuni.cz, ci . 24. 9. 2013): a) dě i předškolním ěku; 64 Ko pus SKRIPT2012 obsahuje díky s ému zaměření uži ečné socio- ling is ické adidak ické in o mace: osondě, škole, řídě, ex u, žáku auči eli. 5.9 Ko pus yučo acích hodin SCHOLA2010 Ten o ko pus ychází ze školního p os ředí azaznamená á mlu ený jazyk yučo acích hodin (přede ším s anda dních yučo acích hodin sdélkou cca 45 min.). Vjazyko ém ma e iálu je zachycena mlu a uči elů ižáků během yučo ání. Ko pus SCHOLA2010 oří 204 přepisů nah á- ek yučo acích hodin, pořízených le ech 2005–2008. Sondy pocházejí z ůzných mís České epubliky. 131 nah á ek bylo nah áno e s ředo- české nářeční oblas i, 57 nah á ek e ýchodomo a ské nářeční oblas i, jde edy io e i o iálně ůzno odý jazyko ý ma e iál. Přes ože nah á ání p obíhalo íceméně e o málním p os ředí, ko pusu SCHOLA2010 se ysky ují i ysy běžně mlu eného jazyka. Vpřepisech yučo acích hodin je edle spiso né češ iny pomě ně čas o pří omna obecná češ ina aobje ují se i egionální p ky. Vp oje ech zaznamenaných e ýchod- ní čás i České epubliky je zřejmý li dialek u. Ko pus SCHOLA2010 je y ážený přede ším zhledem ke skupinám yučo acích předmě ů, obsahuje sondy zpředmě u český jazyk ali e a u a, zma ema ických apří odo ědných předmě ů, společensko ědních a ýcho ných předmě- ů az echnického ap o esně-p aco ního yučo ání. 5.10 C ičení I. Přeč ě e si následující ex y aodpo ěz e na o ázky. Tex č. 1 Osobníau omobyl 1. UVOD 2. S ať ahla ni popis 3. Za é BUDU POPISOVAT AUTO PROTOŽE SE MI NA AUTECH LÍBY JAK SOU RYCHLÍ APOHODLNÍ.{in e punkce je podobě čá ka, ečka, čá ka, ečka}<co> STRAŠNĚ SE{ }MI NA TOM AUTĚ LYBÍ TA ZNAČKA AUDINA. A.8. JAK JE DIZAJNOVJĚ|DIZAJNOVE VELKEJ 65 VEVNITR MÁ SEDAČKY KOŽENE! TELEVIZI. NA{ }VIGACE KLI- MATIZACE|KLIMATIZALE JE DLOUHY BEZPEČNI HEZKÝ MÁ VELKÝ KUFR. AMOC TODLE AUTO SE MI LYBÍ DIZAJNOVÉ|- DIZAJNOVĚ. PROTOŽE JE TO MOE OBLÝBENÁ ZNAČKA, AJE JEDNO ZNEJLEPŠICH AUT. ANEJBEZPEČNEJŠÍ AUTO. Tex č. 2 Co mi dobře jde Mně dobře jde o bal. Třik á ýdně h aju o bal (chodím na é- ninky) ajednou ýdně zápas. Jsem kapi án akže mís o ses a ě mám pe né. Vě šinou h aju celý zápas, p o ože mám na o dos a ečnou yzic- kou kondici. Jsem s ope o znamená s řední ob án{c|e}e, akže mám za{přešk nu á čá ka nad a}<co> úkol, když jsme pod lakem kopnou míč do au u nebo na ú očnou pol{o|a} inu. Akdyž má{m|n}e míč pod kon olou ozeh á apokusi se y oři nějakou pěknou akci. Dále dá se říci že umím dobře pla a . Když jsem byl malý už jsem začal chodi smámou na pla aní (byly mi 2 oky). Moje znamení iříká že mám blízko|blúzko odě je o o iž yba. Když už lezu do ody musím se pořád po ápě a, když mi o někdo zakáže ak mě o přes ane ba i au azím se. Tex č. 3 Vobchadě Přijdu do obchodu. Vi áhnu si peníze adám do {košíku}. Jedu mezy p{o} a iny. Vezmu si nejle nější zboží. Du kpokladně. Če- kám na on u. Pak na mě příjde řada. Vindám zboží. Adám na pás. Za- pla ím upokladny. Dám si zboží do ašky. V á ím košík spá ki. A indám si peníze skošíku. Adu domu. Tex č. 4 Když přídu ze školy. du en přídu domů najím se pak du na počí ač. jezdím na kole apíšu úkoly pak du do pa ku h aju o bal a ybyjenou pak du na bilač<.> Tex č. 5 15. 9. 2010 Oblíbená h ačka koss ky p o ože se dá sni mi něco pos a ě akdyž ně co pos a íme ob ázky je s oho hezkej jo sou a hezké obá ob- ázký aže je o hezké h ačka. Tex č. 6 Co bych udělal, kdybych byl p eziden 66 Já bych z ýý<in>šil poče českých<in> ojáků A gáni{s}<in> ánu azakázal bych kacení lesů aza edl bych že by o anocích lí alo le adlo, k e é by házelo dolů bonbony ajedno{u|n} zpřísnil bych no my čis iček, aby byla V l a a čis ější. Ješ ě bych z ýšil důchod az ýšil bych poče křížo ek č{a|o}sopisech. Vykopnul bych zpoli iky „ dla“ (No ák, No- ák2, No ák3). Au Nejlepší ynález lids a, k e ý mi usnadňuje ži o . Tex č. 7 Mně nej íc například usnadňuje ži o předpo ěď počasí. Když ymýš- líme co o íkendu budeme děla , ak se koukneme na předpo ěď počasí apodle oho se ozhodn{e|l}me, jes li půjdeme en anebo půjdeme si řeba zapla a . Ale když předpo ěď selže, ak se čas o s ane že zůs ane- me doma, p o o mi jako jedny znejlepších ynálezů příjdou přís oje na předpo ěď počasí. Další znejlepších ynálezů mi přídou dop a ní p o- s ředky. Je sko o ne{u}<in> ěři elné jak se například le adlo ypu Jumbo dokážou z ednou od země adokonce le ě . Nebo jak au o dokáže y- inou ako ou ychlos jako je 220 km/h. Kdo y o ěci ymyslel musel bý op a do ý génius (IQ 150). Tex č. 8 Ropiš ěloc ičnu Naše ěloš išna je heška aki mě o ba i nejni o nebečni mužem am h a ibiku nebo am mužem h a ibaske neb bjiha nebo les na b anu. Tex č. 9 2. 9. 2010 P ázdniny bByla jsem na jeze u{chybí ečka nad j} se kou- pa <.> dBbyla jsem čako icích<.> Bma na z ozeniny. Bbyl byla jsem{- chybí ečka nad j} písečnou. za e ou byla jsme Teplicích za e ou. Bbyla jsem chomu o ě. Byla jsem lese na kolách. Tex č. 10 XXX Přibjěch olasce! Ojednom kluko i aholce I. Honza aPe a Honza chodil čas o na disko eky a u holku Pe u jí am aky iděl čas o ak se spolu zeznámili. Azačali spolu chodi ale pak se začali há- da . A ak ža dlili jeden na d uhího ale en kluk jí moc milo al, a holka jeho.. A a Pe a mu dala konec p o ože mu nech ěla ubliži a en den jak mu dala konec ak se ne iděl asi 2 měsíce en Honz se p á kama a- 67 dum kde je a ak apak jí olal aon jí řek po el. že se izabije pak Pe i maminka mu řekla že je Pe a nemocnici.. Honza za ní šěl a iděel jí na přís ojech amněli jí za hodinu.<img šipka dop a a> Odpou ají od přís ojích ak en Honza se seb al d dopisu ji napsal že jí slíbyl že kuli ni iumře? Tak se podřezal aumřel jako Pe a. Tex č. 11 Jan Bendig Je moje h ězda! líbí semy jelo písničky na má alen , ch ěla bych se sním sejí byla bych s oho šťasná, líbilo semy jak spí al i anyk, bylo o nadhe né. je a bonba,, každá jelo písnička my ozbuší s ce je o nadhe - ní|nadhe né moc, byla jsem šťa na|šťasna že jsem o yděla| ydíla na ži o, bylo my smu no když ypadl, byla jsem s olo ho o á. je sk ělej každej si oněm myslí že je o gej ale o není p a da!!. kdy koly |kaly si sním píšu ak je o hezký, je s anda ní a ad se ba í. bylo o p ej p oně- ho|p aněho h ozní a) Jaké in o mace oau o o i jsou podle Vás p o analýzu jazyko ých kompe encí au o a ex u písemném p oje u pods a né? b) Jaké ak o y o li ňují analýzu jazyko ých kompe encí psaném p o- je u ( če ně okolnos í zniku ex u, délky ex u a d.) a čem? c) Pokus e se u ex ů odhadnou , zda se jedná o omského či ne omské- ho žáka, jeho ěk, řídu, pohla í a yp školy (např. základní škola, základní škola p ak ická a d.). Pokus e se odhadnou , zda něk e é ex y pa ří s ejnému au o o i. 5.11 C ičení II. Přeč ě e si následující ex acha ak e izuj e jej. Pokus e se u či , jaký je odný jazyk au o a, s é zení zdů odně e. Pokus e se na hnou axo- nomii chyb. Na odila jsem … měs o …. Mám na ozeniny šes ad acá ého úno a. Můj oblíbený měsíc je úno . Mám ři s a ší ses y. Moje nejs a ší ses a p acuje o ganizace spojených ná odů. Ona má manžel adce a. Její dce a je pě le . Moje d uhé ses a p acuje soudu jako pe sonalis - kamanaže ka. Ona aky má manžel asyn. Její syn je jenom č yřiměsíce. Moje ře í ses a p acuje jako pojišťující agen a aky s uduje sociolo- gie na uní e zí ě. Ona nemá manžel ale má dce a. Její dce aje aky pě le , en o ok. Takže mám d ě ne eře ajeden syno ec. Moje máma byla zd a o níses a ale eď nep acuje. Musí elaxo a ale občas uklízí doma, 68 amusíme jí p yč, p o ože musíme děla hodně ěci. Můj a a zemřel  oce d a isice osm (minuly ok), le e. On byl dok o ahla ně p aco- al jako ob odní lékař. Mám jeden pes, jmenuje se Ba ka. On je osm le amá na ozeniny s pnu. On je hnedý a elký anemá ád odu, ak on se ne ád myje, ale musí. Mám hodně přibuzních anemůžu onich psá šechny. Mám áda o bal abaske bal. Ba í mě šechný spo y k omě gol u. Ráda se dí am na ele izí hla ně sci- í adob od užné ilmy. Ba í mě čís sci- i ade ek- i ní omány. Libi se mi ěda amám zajem o ědecký ěcí. Ne áda ařím, áda jenom jim, ale bohužel musím aři . Kdybych měla čas apeníze, šla bych na nějaky ysoká škola, s udo ala jako šé kuchařka. Teď s uduju češ inu. Já chci mlu i a ozumě dobře český p o ože já chci s udo a češ inu na uní e zí ě, na akul ě in o mační echnologie. Ješ ě dekle a- ce a ýznamy je ěžky ale o ozumím docela dobře. Mám slo ník a eď ži o není ěžký. 5.12 Li e a u a Bedřicho á, Zuzanna– Šebes a, Ka el– Šo mo á, Ka eřina (2011): ROMI– p - ní ozsáhlá da abanka omského e nolek u češ iny. Lidé měs a, 13, s.160–163. Dos upné z: h p://lidemes a.cz/a chi /cisla/13-2011-1/ omi-p ni- ozsahla -da abanka- omskeho-e nolek u-ces iny.h ml (ci . 15. 11. 2015). Benne , Gena (2010): Using Co po a in he Language Lea ning Class oom: Co pus linguis ics o eache s. Ann A bo : Uni e si y o Michigan P ess. BREYER, Y onne (2011): Co po a in language eaching and lea ning: po en ial, e al- ua ion, challenges. F ank u am Main: Pe e Lang. Če mák, F an išek– Bla ná, Rena a (2005). Jak yuží a Český ná odní ko pus. P a- ha: Naklada els í Lido é no iny. Küble , Na alie (2011): Co po a, language, eaching, and esou ces: om heo y o p ac ice. New Yo k: Pe e Lang. Osolsobě, Klá a (2010): Jak se uči česky sko pusem. In: Přednášky abesedy ze XLIII. běhu Le ní školy slo anských (bohemis ických) s udií. B no: Masa yko a uni e zi a, s.112–119. Osolsobě, Klá a (2014): Česká mo ologie ako pusy. P aha: Ka olinum. Pe ke ič, Vladimi – Š indlo á, Ba bo a (2011): Chybo á ano ace žáko ského ko pusu CzeSL. In: Z. Hajíčko á (ed.): Sbo ník AUČCJ 2011. P aha: Ak opo- lis, s.99–114. Reppen, Randi (2010): Using co po a in he language class oom. New Yo k: Cam- b idge Uni e si y P ess. 69 Sinclai , John (2004): How o use co po a in language eaching. Philadelphia: J. Ben- jamins. Socioling is ický ýzkum si uace omš iny na území ČR (2009). Dos upný z: h p:// www. omis ika.eu/docs/SociolingVyzkumRoms iny2008.pd (ci . 6. 10. 2015). Šebes a, Ka el (2010): Ak iziční ko pusy. In: P. Mi e – Z. Menšíko á (ed.): Minulos , pří omnos abudoucnos jazyce a li e a uře. Ús í nad Labem 1.–3. 9. 2010. Ús í nad Labem: PF UJEP. Šebes a, Ka el– Bedřicho á, Zuzanna– Šo mo á, Ka eřina– Škodo á, S a a a (2011): Podoba a yuži í ko pusu jinojazyčných a omských mlu čích češ iny: CZESL aROMi. In: F. Če mák (ed.): Ko puso á ling is ika P aha 2011– 2.Vý- zkum a ýs a ba ko pusů. P aha: Naklada els í Lido é no iny, s.93–104. Šebes a, Ka el (2010): Ko pusy češ iny aos ojo ání jazyka. S udie zapliko ané ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, 2, s.11–34. Šebes a, Ka el akol. (2015): D uhý acizí jazyk: Os ojo ání a yučo ání. Te minolo- gický slo ník. P aha: FF UK. Škodo á, S a a a– Š indlo á, Ba bo a (2011): Žáko ské ko pusy, CzeSL ačeš- ina jako d uhý jazyk. In: Sbo ník ědecké kon e ence smeziná odní účas í Sape e Aude– e opské ačeské zdělá ání. H adec K álo é 21.–25. 3. 2011. H adec K á- lo é: Magnanimi as. Škodo á, S a a a (2012): Nás in yuži í žáko ských ko pusů p o jazyko é y- učo ání. In: K. Šebes a– S. Škodo á (ed.): Češ ina– cílo ý jazyk ako pusy. Libe ec, s.125–138. Š indlo á, Ba bo a (2011): E aluace chybo é ano ace na žené p o žáko ský ko pus češ iny. S udie zapliko ané ling is iky / S udies in Applied Linguis ics, 2, s.37–60. Šebes a, Ka el (2012): Lea ne Co po a and Czech Language. In: I. Sem ádo á (ed.): In e cul u al Inspi a ions o Language Educa ion. Spaces o unde s anding. H adec K álo é: UHK. Š indlo á, Ba bo a– Hana, Jiří– Rosen, Alexand – Jäge , Pe (2012): Building alea ne co pus. In: N. Calzola i– K. Chouk i– R. Decle ck– M. Ugu Dogan– B. Maegaa d– J. Ma iani– J. Odijk– S. Pipe idis (ed.): P oceed- ings o he Eigh h In e na ional Language Resou ces and E alua ion Con e ence (LREC ‘12). Is anbul: Eu opean Language Resou ces Associa ion (ELRA), s.3228–3232. Vališo á, Pa lína (2012): Využi í ko puso ých da při ýuce češ iny jako cizího jazyka. In: In: K. Šebes a– S. Škodo á (ed.): Češ ina– cílo ý jazyk ako pu- sy. Libe ec, s.139–149. 6. Fo enzní ling is ika Ka eřina Šo mo á 6.1 Předmě o enzní ling is iky De inice o enzní ling is iky mohou bý elmi ůzno odé. Podle Ency- klopedie apliko ané ling is iky se „ o enzní ling is ika zabý á p opo- jením mezi jazykem ap á em“ (Encyclopedia o Applied Linguis ics, 2012, s.2159). Václa a Musilo á ymezuje o enzní ling is iku ak o: „apliko- aná ling is ika e o mě znalecké činnos i yuží ané p o po řeby objas- ňo ání adokazo ání es né činnos i“ (Musilo á, 2005a, s.15). 6.2 His o ie o enzní ling is iky V oce 1968 publiko al USA Jan S a ik knihu The E ans S a emen s: ACase o Fo ensic Linguis ics, e k e é ukázal, že us ědčující čás i ze sou- bo u č yř p opojených p ohlášení, k e á údajně dik o al podezřelý Ti- mo hy E ans policis ům ak e á ho us ědčila ze spáchání aždy jeho manželky adce y, měly g ama ický s yl zna elně jiný než čás i, k e é ne- byly ozpo o ány. Později (E ans byl odsouzen za aždu apop a en  oce 1950) bylo odhaleno, že aždy spáchal E ansů domácí John Ch is ie. Ta o publikace posky la základ no ému ědnímu obo u: o- enzní ling is ice. Včeském p os ředí je počá ek apozdější oz oj obo u o enzní lin- g is ika spojen s oz ojem písmoznalec í (analýzou učního písma) 50.le ech 20.s ole í. Již 50.le ech se písmoznalci při zkoumání sou- islých ex ů sous ředili na něk e é nápadné jazyko é je y, přede ším na uži ou slo ní zásobu, p a opis ain e punkci. 71 Začá kem 60.le se a o disciplína osamos a nila pod náz y expe iza jazy- ko ého yjadřo ání apozději jazyko á expe iza psaných ex ů– u čo ání au o s í ex ů. V70.le ech pak přibylo izkoumáni nah á ek mlu ených p oje ů pod náz em „ onoskopie“ shla ním cílem iden i iko a osobu mlu - čího. V oce 1967 se disciplína oddělila od písmoznalec í– expe iza jazy- ko ého yjadřo ání, později jazyko á expe iza psaných p oje ů– u čo ání au o s í ex ů. Vpolo ině minulého s ole í se kons i uo aly další znalecké obo y po- dle oho, zda se sous ředily na o mální, či obsaho ou s ánku lidské ko- munikace– edle zmiňo aných expe iz učního písma, jazyko é expe izy a onoskopie, unichž je předmě em zájmu osoba pů odce (pisa ele, au o a, mlu čího), iexpe iza písma psacích s ojů a echnická expe iza zabý ající se ma e iální s ánkou písemnos i. P ak ická po řeba pak edla ikpřibí ání dalšího specialis y– psychologa– při p o ádění obsaho ých analýz ex u. Ty o specializace jsou, pod z láš ním obo em k iminalis ika apísmoznalec- í, zapsány seznamu znaleckých obo ů edeném na minis e s u sp a e- dlnos i aznalecké posudky mohou podá a pouze jmeno aní znalci (Musi- lo á, 2005a, s.66). Jazyko á expe iza začala později přis upo a ikp o ádění obsa- ho ých analýz ex ů, do oku 1994 byla jazyko á expe iza ealizo ána K iminalis ickém ús a u, od oku 1994 se jazyko ou expe izou za- bý ají pouze souk omí o enzní ling is é. Podle e idence znalců a lumočníků Minis e s a sp a edlnos i České epubliky působí současné době obo u k iminalis ika, podobo u jazyko á expe iza 3 znalci. Václa a Musilo á (2005a) opředmě u o enzní ling is iky u ádí: Zme odologického hlediska ( eo ie iden i ikace) ico do o málních náleži- os í, k e é jsou p o znalecký posudek s ano eny, mají y o obo y řadu společ- ných ysů. Jejich y áření dop o ázela snaha pos ihnou šechny in o mace, k e é psaný či mlu ený p oje posky uje, p o po řeby objasňo ání či dokazo- ání es né činnos i (Musilo á, 2005a, s.66). 72 Tab. 7: Vzájemné z ahy jedno li ých expe iz na ose o ma– obsah apozice ling is iky (pře za o aup a eno podle Musilo é, 1995, s.67) Psaný Mlu ený Expe iza učního písma Ruční písmo Fo ma Obsah Hlas Fonoskopická expe iza Expe iza písma psacích s ojů/ iská en S ojo é písmo Technická expe iza písemnos i Tisk, počí ačo ý ýs up Řeč Jazyko á expe iza Tex Psycholing is ické p o ilo ání Vlas ní obsah Vlas ní obsah Psycholing is ické p o ilo ání 6.3 Současný s a Oblas i, do k e ých o enzní ling is ika zasahuje, jsou elmi ozličné aboha é. Hla ní oblas i s udia zah nují: psaný jazyk p á a, z láš ě zá- konodá s í; mlu ený p á nický disku z, zejména jazyk soudních p oce- sů apolicejního do azo ání; společenské o ázky jus ice, k e é yplý ají zpsaného imlu eného jazyka p á a; zajiš ění ling is ických důkazů, k e- é můžeme ozděli na p okazo ání o ožnos i aau o s í; ýuku aučení se psanému amlu enému p á nímu jazyku; p á nické překlady a lu- močení. Ty o oblas i můžeme p o zjednodušení ozděli do ří skupin (Gibbons– Tu ell, 2008): a) jazyk p á a– do é o oblas i pa ří např. cha ak e p á nického jazy- ka; jazyko é zdělá ání p o odbo níky zoblas i p á a; p á ní pře- klady; b) jazyk soudní síně– sem pa ří do azo ání p ocesech k iminální es né činnos i; biling ní soudní p ocesy; p ocesy účas níků sjazy- ko ým zne ýhodněním (dě i, men álně pos ižení, Neslyšící, jazyko é mino i y); c) důkazy o enzní ling is iky (o ázky au o s í; och anné známky; pa- dělky; plagiá o s í). Včeském p os ředí se o enzní ling is ika nejčas ěji upla ňuje poně- kud jiných kon ex ech než USA. Jsou o zejména y o oblas i: a) zjišťo ání au o s í spo ného ma e iálu (zá ěť, soudní p o okol, ano- nymní dopis, překlad); 73 b) s o ná ání spo ného ajiného adek á ního ex u od s ejné osoby (po- dezřelého); c) ex y odbo né p á ní po ahy– d ojí ýklad (Musilo á, 2005, s.70). 6.4 Au o s í písemných dokumen ů Jednou znej ozsáhlejších oblas í, k e ými se o enzní ling is ika zabý- á, je u čo ání au o s í. Při o ěřo ání au o s í adokazo ání p a os i ex ů je zásadním ýchodiskem yp ex u, k e ý je p o analýzu yuži . Ne šechny ypy ex ů jsou p o analýzu hodné, jazyko ý ma e iál musí splňo a několik k i é ií, zejména co se ýká o my adélky. P o o ěřo ání au o s í či p a os i jsou hodné y o ypy ex ů (Musilo á, 2005a): a) deníko é záznamy (např. yše řo ání sexuálního zneuží ání, šikany udě í; analyzují se izápisky sebe ahů); b) ex y adminis a i ní ap á ní po ahy (smlou y, p aco ní ko espon- dence); c) ex y odbo né (pod žené znalecké posudky; plagiá o s í); d) ex y publicis ické (zjišťo ání au o s í článků publiko aných pod jiným jménem); e) zá ě i (au en ičnos zá ě i, s ylizace); ) au o s í překladu (s o ná ají se d ě překlado é e ze); g) policejní asoudní p o okoly (posuzuje se p a os ýpo ědí zá is- los i na osobnos i yslýchaného, u čuje se, zda nejsou p o okoly zma- nipulo ané či smyšlené); h) anonymní dopisy. Dle Musilo é (1995a) jsou p o o enzní jazyko ou analýzu naopak ne hodné y o ypy ex ů: a) elmi k á ké ex y (např. ú žky dopisů); b) ýpisky či poznámky; c) p o okoly z ýslechů (nejde opřepisy policejních ýslechů, ale ozápi- sy z ýslechů, kdy je sdělení yslýchané osoby pře edeno do podoby adminis a i ního jazyka jiné osoby). 6.5 Anonymní dopisy Další zoblas í, kde se o enzní ling is ika hojně upla ňuje, je oblas anonymní ko espondence, esp. u čo ání au o s í případech nepode- 80 sous ředí íce na in e akci mezi jazyko ými ý azy ajejich sociálním uko ením, mani es o aným p ocesu komunikace (k i ická analýza disku zu, in e akční socioling is ika, kon e zační analýza), jiné zase spojuje zaměření na ná aznou in e enci, j. o mulace me odických pos upů p o u edení do p axe (jazyko ý managemen , aplikace k i- ické analýze disku zu, e nog a ie komunikace edukačních ědách). Pod obnější přehled ak uálního ýzkumu disku zu přináší Renkema (2009). Ipřes u o zdánli ou plu ali u se analýza disku zu nejčas ěji řadí ksociálně ědní ýzkumné oblas i, předpokládá se uní o ien ace na z ah mezi jazyko ým yjádřením asociokul u ním kon ex em ajejím cílem je zachy i znik apo zo ání sociálních no em p os řednic ím komunikace. 7.2 K i ická analýza disku zu Vkon ex u ýše ymezené oblas i analýzy disku zu se můžeme přesu- nou kcha ak e is ice k i ické analýzy disku zu (C i ical Discou se Analy- sis, CDA). U či ou komplikaci e snaze o ymezení CDA jako subdisciplí- ny způsobuje o, že k i ická analýza disku zu se e ě šině p og amo ých ex ů cha ak e izuje jako eo e icky ime odologicky eklek ický přís up, zn. ako ý, k e ý se inspi uje jiných disciplínách apřís upech a k i- ickém pohledu na disku zi ní p axi je kombinuje nebo znich olí ako- é pos upy, k e é jsou hodné podle ypu ýzkumné o ázky, již si klade. Vzásadě edy může če pa ze šech sociálně ědných disciplín, pokud je o účelné p o sledo aný p oblém. Z oho plyne o ázka, co činí zCDA jeden smě či p oud. CDA zdů azňuje, že komunikace je sociální akce, jež může s ým p ůběhem najednou ep oduko a ip oduko a (sdělo a iu áře ) sociální pos oje a z ahy. Disku z je chápán jako p oměňující se pole ýznamů, na němž ele an ní ak éři su či ým mocenským po enciálem opano á ají podobu oho o disku zu a iská ají mu jis ý řád (mají edy moc disku zu inad ním, s o . Wodako á, 2009). K i ická ana- lýza spěje kodhalení oho o ni řního řádu disku zu akpopisu oho, jaké ýznamy jsou sdělo ány a ořeny jakými ak é y, spomocí jakých p os ředků (disku zi ních s a egií) aza jakým účelem. Pří las ek k i- ický CDA zasazuje do ši šího kon ex u k i ické sociální eo ie (jejími předs a i eli jsou např. Max Ho ckheime , Theodo Ado no či Jü gen Habe mas), jež k i icky e lek uje s a a ý oj společnos i akul u y p iz- ma em sociálních ahumani ních ěd. Vzákladu CDA s ojípřes ědčení, 81 že disku zu se ždy mani es ují z ahy asyme ické, nichž je nějaká skupina ak é ů po lačo ána e p ospěch jiné, mocnější adominan něj- ší: „Moc ukazuje kasyme ickým z ahům mezi sociálními ak é y, k eří náleží k ůzným sociálním skupinám“ (Reisigl– Wodako á, 2009, s.88). K i ická analýza disku zu p o o směřuje kodk y í ěch o disku zi ně ( e)p oduko aných ne o ných z ahů a e s é apliko ané ex enzi kje- jich na o ná ání (například pomocí me odických pokynů de inujících p a idla ins i ucionální komunikace apod.). Z ak o poja ého disku zu coby pole sociálně ele an ních ýznamů plyne po řeba inko po o a do las ní analýzy ši oce chápaný, edy nejen ling is ický kon ex . Ten o požada ek lze dů ě yhodně naplni jen in e discipliná ně po- ja ou analýzou, jež sobě p opojí ling is iku například se sociologií, his o ií, poli ologií nebo an opologií. Tomu o éma u se zhlediska CDA dosud ěno aly d ě kolek i ní monog a ie (Weiss– Wodako á, 2003, Wodako á– Chil on, 2005). Ve d uhé znich an Leeuwen (2005, s.3) ymezuje ři modely in e disciplina i y sociálně ědním ýzkumu: cen alizační, plu alizační ain eg ační. Vy íjely se podle něj pa alelně, přičemž ře í znich je nejmladší. T adiční cen alizační model má cen u jednu ědní disciplínu, jež na s é pe i e ii iden i ikuje s é las ní s yčné plochy (či s é subdisciplí- ny) sjinými ědními obo y: iz například upla nění his o ie při ýzkumu ý oje jazyka či sociologie při analýze disku zu. V ak o pojímané in- e disciplina i ě ycházejí ýzkumné o ázky, eo e ická ýchodiska aob ykle i ýzkumné me ody zús řední disciplíny, přičemž další dis- ciplíny přispí ají kzohlednění ele an ních, ale p o ús řední disciplínu edlejších aspek ů sledo aného je u. Plu alizační model ( éž označo aný jako plu idisciplina i a či mul idisciplina i a) klade do cen a s é pozo nos i společenské je y ap oblémy, nikoli disciplíny jako přís up p ní. Kcen álnímu zkou- manému p oblému pak mohou šechny ele an ní disciplíny přis upo a jako au onomní a o nocenné pohledy. P oblém se edy zkoumá pa a- lelně zmnoha pe spek i akaždá disciplína upla ňuje při analýze s ou eo ii ame ody. Přínos op o i p nímu modelu je  om, že o nocenným plu idiscipliná ním pohledem na en ýž p oblém se násobí in o mace získané o om o p oblému azá o eň se po o náním ýsledkům ůz- ných obo o ých analýz o ěřuje jejich dů ě yhodnos (anaplňuje se ak p incip iangulace, iz me ody CDA níže). Van Leeuwen (2005, s.7) upozo ňuje, že nej ě ším izikem plu alizačního modelu je nejis o a, že jux apono ané pohledy ůzných disciplín se podaří p opoji do kohe- en ního in e discipliná ního popisu. 82 Z oho dů odu se y íjí ře í, in eg ační model (označo aný éž jako ansdisciplina i a). Podle Weisse aWodako é (2003, s.7) jde o ako ou podobu in e discipliná ního ýzkumu, němž si s oupenci jedno li ých disciplín p ůběžně yjasňují s á epis emologická ýchodiska a eo e ic- ké předpoklady. Vcen u pozo nos i je p oblém az ůzných disciplín spojených do in eg o aného ýzkumu se yuží ají ůzné analy ické po- s upy, jež slouží celku. Van Leeuwen (2005, s.8) u o změnu poje í in e disciplina i y popisuje ak o: „Pojem ‚disciplíny‘ je u las ně zúžen na ‚do ednos ‘– na analy ické ain e p e a i ní do ednos i, k e é speci- ickým způsobem přispí ají kin eg o aným p ojek ům.“ Me odologicky je pak en o yp in e disciplina i y inadále plu alizo án, nicméně ob- las i eo e ických ýchodisek je zře elná z ůs ající snaha op opojení, ymezení společného, kohe en ního eo e ického jád a, jež bude kom- pa ibilní se šemi zapojenými obo y. In eg ační model je edy zaměřený na zkoumané p oblémy, in eg o ané obo y jsou na zájem p opojené, neau onomní ajejich pozice ůči sledo anému je u je o nocenná. Zk i ického aspek u CDA azjejího zaměření na asyme ické sociální z ahy plyne idů az na aplikaci pozna ků sociální p axi aangažo a- ný ozmě oho o přís upu. Vedle odbo ných s udií jsou p o o čas o ýsledkem analýz z eřejněné popula izační ex y nebo ná hy nedis- k iminačních komunikačních pos upů ins i ucionálním disku zu, médiích apod. De ailnější in o mace o ý oji asoučasném s a u k i ické analýzy disku zu může e naléz e č yřdílné publikaci C i ical Discou se Analysis edi o ané Ru h Wodako ou (2013). Hla ními obo o ými časopisy jsou Discou se S udies, C i ical Discou se S udies nebo Discou se and Socie y. 7.3 Výzkumná éma a k i ické analýze disku zu P o ymezení CDA jako přís upu je pods a né i o, jakými éma y se dlouhodobě zabý á akřešení jakých společenských p oblémů se snaží přispí a . Níže předs a ujeme pě hla ních oblas í, jež se mezi éma y CDA obje ují dlouhodobě ajež jsou mezi sebou p opojeny: a) Disku z a(no á) média Mediální disku z ( če ně později in eg o aných no ých médií) je CDA předmě em zájmu zejména p o o, jak elký li mají média na ýbě azp aco ání společenských éma ajejich hodnocení. Média se ak podílejí na ( e)p odukci sociální eali y, ap o o jsou předmě em analýzy CDA. 83 b) Jazyk poli iky Ta o oblas je čás ečně p opojená sp ní oblas í, neboť poli ič í před- s a i elé s é ideje p ezen ují přede ším přímo inepřímo p os řednic- ím médií, nicméně a o oblas se nesous řeďuje p imá ně na způ- sob kons ukce mediálního obsahu, ale na ý oky poli ických eli , na kons ukci jimi předs a o aných pohledů na u či ou ěc ( z . na a i- ů), na pe s azi ní p os ředky jejich p omlu ách, na o, jak budují ob az s ůj, s any, kníž náležejí, ná odní iden i y s é země apod. Vedle přip a ených ex ů nebo mlu ených p oje ů se čas o analyzují pa lamen ní deba y nebo ele izní diskuse. c) Disku z omenšinách Vý aznou oblas í ( zhledem kzákladní cha ak e is ice CDA) je ana- lýza disku zů o ůzných společenských menšinách, neboť  ěch o disku zech lze předpokláda nějakou o mu asyme ických sociálních z ahů. Ke kanonickým oblas em pa ří disku zy oe nických menši- nách  ůzných zemích, oup chlících/imig an ech, oal e na i ních ži o ních s ylech ařadí se sem idisku zy ogende o é o nop á nos i e společnos i. d) Kons ukce sociální iden i y Další oblas í, p o niž jsou me ody CDA yho ující, je s udium oho, jak jedinci, ale zejména sociální skupiny kons uují s ou sociální iden- i u. Předmě em ýzkumu se může s á ná odní iden i a, ale iiden i- a subkul u nebo nadná odních společens í (kupříkladu E opské unie). To o éma je mimo jiné pozo uhodné ím, že při kons ukci las ní iden i y čas o dochází k ymezení se ůči nějaké nější skupi- ně, čímž se de inuje skupina ni řní, azá o eň se iden i a kons uuje sopo ou ohis o ický kon ex podobě aluzí na ý azné his o ické událos i, k e é při konk é ní in e p e aci přispí ají kus a ení sociální iden i y dané skupiny. e) Ins i ucionální disku z Jak přes ědči ě ukázal ancouzský ilozo Michel Foucaul (např. 2000, 2009), sama exis ence ins i uce e společnos i us a uje asyme - ické sociální z ahy. Z oho dů odu se CDA ydá á ido é o ema ic- ké oblas i asleduje podobu disku zů například medicínské oblas i ( ozho o lékaře spacien em, p ůběh e apeu ických skupin, analýza disku zu opo odech, očko ání apod.), e zdělá ání, e s á ních in- s i ucích ( ypy disku zů ins i ucích E opské unie, disku z e s á ní sp á ě apod.). 84 7.4 Smě y k i ické analýze disku zu Upočá ků CDA bylo in e ní kolok ium pořádané Ams e damu Teunem an Dijkem lednu 1991, jehož se k omě an Dijka účas nila Ru h Woda- ko á, Gün he K ess, Teo an Leeuwen či No man Fai clough. Na om o se kání byly y knu y základní ema ické ok uhy, jimiž se analýza disku- zu následujících le ech zabý ala, aobecné eo e ické ame odologické ysy no ého přís upu, k e é šichni zúčas nění sdíleli. I důsledku oho- o kolok ia pos upně znikly ři hla ní p oudy CDA, k e é se dají ozna- či jako ři ela i ně samos a né smě y ep ezen o ané s ými zaklada eli. 7.4.1 Přís up No mana Fai clougha No man Fai clough (*1941) je eme i ním p o eso em Uni e zi y Lan- cas e u. Ve s ém přís upu, jenž nemá ži é označení (někdy se lze se ka spo- jmeno áním ex o ě o ien o aná disku zi ní analýza– TODA), Fai clough ychází z eo ie disku zu Michela Foucaul a, k e ý ozšířil pojem řád dis- ku zu (o d e du discou s, iz Foucaul , 1994). Řádem disku zu se označují sociální no my ( če ně komunikačních), podle nichž se daný disku z odeh á á. Fai clough se (nejen) pod li em Foucaul a in enzi ně zabý á ím, jak p oje y mlu čích in e akci ukazují en o řád disku zu ( z ahy mezi účas níky in e akce, jejich pos oje kpředmě ům řeči apod.), ale jak jej aké ak i ně u ářejí ím, jak o ěcech mlu í. Fai clough opako aně akcen uje u o dialek ickou po ahu disku zu aiz oho dů odu se zabý á dynamickým u ářením mocenských z ahů (mlu í při om omoci dis- ku zu anad disku zem). Fai clough ěnuje elké množs í pozo nos i důkladné a gumen- aci p o začlenění ling is ického pohledu do analýzy disku zu, esp. do analýzy sociálních in e akcí. Zdů azňuje obliga o ní pří omnos jazyko ého cho ání při us a o ání mocenských z ahů soudobé spo- lečnos i, a udíž nespo né ýhody ling is ické pe spek i y. P osazuje při om ansdiscipliná ní přís up, němž se zapojené ědní oblas i eo e- icky ame odologicky p opojují ausilují ojeden komplexní akohe en ní popis disku zu (jedná se edy oin eg o anou in e disciplina i u). Pokud jde ome odu ling is ické analýzy, Fai clough ychází z a- diční b i ské sys émo é unkční ling is iky Michaela Hallidaye. Jako ý azný při analýze disku zu idí li žán ů a unkčních s ylů. Jeho ýznamnými publikacemi jsou Jazyk amoc (Language and Powe , [1989] 2014), základní kniha odisku zi ních s a egiích, jimiž se u á- 85 ří moc disku zu, Analyzo a disku z: Tex o á analýza p o sociální ýzkum (Analyzing Discou se: Tex ual Analysis o Social Resea ch, 2003), učebnice ling is ické analýzy disku zu, nebo Jazyk aglobalizace (Language and Globaliza ion, 2006). Jeho dlouhodobým p o esním zájmem je poli ický disku z e Velké B i ánii. 7.4.2 Přís up Ru h Wodako é Ru h Wodako á (*1950) je eme i ní p o eso kou Uni e zi y Lancas e- u, do oku 2004 několik dese ile í působila na Vídeňské uni e zi ě. Její poje í disku zi ní analýzy se nazý á disku zi ně-his o ický přís up (Discou se-His o ical App oach, DHA). Wodako á je pů odně socioling- is ka, elký li na její přís up udíž měly sociologické eo ie. Cílem analýzy je podle DHA odk ý ele an ní in o mace, k e é o li ňují podobu u či ého disku zu. P o o je DHA s ěžejní dů az na kon ex . Vymezují se č yři kon ex o é o iny: a) socio-poli ický ahis o ický kon- ex , si uační kon ex konk é ní p omlu y/in e akce, jazyko ý kon ex p omlu y/in e akce, in e ex o é ain e disku zi ní z ahy ( j. z ahy analyzo aných ex ů kjiným ex ům a z ah analyzo aného disku zu kjiným disku zům). DHA se snaží odhali disku zu z . opoi, úseky, jimiž se disku zu us a uje ne o nos , asyme ické sociální z ahy, disk iminace, klasi ika- ce sociálních skupin na „my“ a„oni“. Díky pod obné analýze kon ex u při om může iden i iko a his o ické událos i, jež k ako é kons ukci ne o nos i slouží ( opos his o ie), aukáza ý oj auko ení daného dis- ku zu čase (p o o adjek i um his o ický náz u přís upu). DHA dále sleduje, jaké disku zi ní s a egie ( z . mak os a egie) slouží kus a ení ěch o asyme ií– jedná se o5 hla ních s a egií nominace (pojmeno á- ání en i – předmě ů řeči), p edikace (přisuzo ání las nos í ačinnos í ěm o en i ám– předmě ům řeči), a gumen ace (a gumen ační pos upy), pe spek i izace (u áření pe spek i y, kohe en ního pohledu na disku - zi ní en i y) ahype bolizace/eu emizace ( olba hodno icích p os ředků, k e é nejsou neu ální– buď zesilují, nebo zeslabují zení). Za ře í DHA analyzuje, jaké jazyko é p os ředky jsou uží ány knaplnění zmí- něných mak os a egií. Ru h Wodako á je dlouhodobě publikačně elice plodná, mno- ho jejích p ací je spoluau o ských, čímž se snaží naplňo a s ůj ideál in eg o aného in e discipliná ního ýzkumu. Kjejím ýznamným pub- likacím pa ří Disku zi ní kons ukce ná odní iden i y (Discou se Cons uc ion o Na ional Iden i y, 2009), k e á předs a uje ýzkum akouské ná odní 86 iden i y na základě skupino ých ozho o ů, na němž se Wodako á po- dílela se s ým ídeňskými kolegy 90.le ech 20.s ole í, nebo její analýzy poli ického disku zu, iz monog a ie Poli ický disku z akci: poli ická p axe (Discou se o Poli ics in Ac ion: Poli ics as Usual, 2011). Neopominu elná je její ediční činnos – zmnoha desí ek s azků zmíníme například Me ody k i ické analýze disku zu (Me hods o C i ical Discou se Analysis, 2009), je- jichž spoluedi o em je Michael Meye . P o pod obnější in o mace oDHA aodbo ném působení Ru h Wo- dako é iz Lehečko á– Hořejší (2015) aReisigl– Wodako á (2009, česky 2015). 7.4.3 Přís up Teuna Van Dijka Teun A. an Dijk (*1943) do oku 2004 působil na Uni e zi ě Ams e - damu, od oku 1999 je p o eso em Uni e zi y Pompeua Fab y Ba ce- loně. Jeho poje í k i ické analýzy disku zu se označuje jako sociokogni i ní přís up (socio-cogni i e app oach). Op o i předchozím d ěma přís upům je speci ický ím, že edle socioling is ické pe spek i y do popisu o - mo ání amodi iko ání disku zů ex y/p omlu ami in eg uje kogni i ní pe spek i u, jak ji známe zkogni i ních ěd, například kogni i ní psy- chologie akogni i ní ling is iky. Van Dijk se snaží sys ema icky popsa , jak p obíhá p odukce ape cepce p omlu či in e akcí  ámci disku zu umlu čích aad esá ů sdělení. Jeho pozo nos se například zaměřuje na sdílené znalos i mlu čího aad esá a sdělení ana o, jak může p obí- ha o ěřo ání společného in o mačního pozadí sdělo ané sku ečnos i mezi mlu čím aad esá em in e akci. Au o ěnuje elkou pozo nos y oření hodné e minologie p o u o pe spek i u a y áří ak hod- né p os ředí p o in eg aci kogni i ní pe spek i y do jinak dominan ně socioling is icky o ien o ané oblas i. Zjeho ýznamných publikací můžeme jmeno a d ě monog a ie u á- dějící do sociokogni i ního přís upu– Disku z akon ex . Sociokogni i ní přís up (Discou se and Con ex . Asociocogni i e app oach, 2008) aDisku z a ědění. Sociokogni i ní přís up (Discou se and Knowledge. Asociocogni i e app oach, 2014) adále jeho p áce ěno ané disku zi ní ep ezen aci asi- smu (Eli e discou se and acism, 1993) nebo mediálnímu disku zu (Racism and he P ess, 1991). 87 7.5 Me ody k i ické analýze disku zu T adičně CDA náleží kpřís upům, k e é jsou založeny zejména na k a- li a i ním ýzkumu. Dobře zp aco aný přehled spek a me od, k e é se CDA mohou yuží , podá á Wodako á aK zyżanowski (2008). Klíčo- é je, aby po me odologické s ánce s ál ýzkum na p incipu iangula- ce– jedná se opožada ek e i ikace analýzy z íce úhlů, pe spek i . Ty o pe spek i y mohou buď zajišťo a ůzné disciplíny (ling is ika, sociolo- gie, poli ologie, his o ie, psychologie apod.), nebo ůzné me ody. Ob- yklými me odami jsou analýzy mediálních ex ů, in e ne o ých diskusí, skupino ých deba poli iků či odbo níků (nejčas ěji ele izních), ele iz- ních dokumen ů, případně ná očnější me ody ema icky zaměřených dis- kusí ( ocus g oup discussion) nebo e nog a ický ýzkum přímo p os ředí, němž se y áří a oz íjí konk é ní disku z. Vposledních pa nác i le ech, s oz ojem ko puso é ling is iky, se oz íjí iko puso ě o ien o aná CDA (co pus-assis ed discou se analysis). Vzhledem k omu, že če ný ma e iál p o CDA je audio izuální po ahy nebo kombinuje jazyko ou aob azo ou složku ( ele izní ysílání, ilu- s o ané časopisy, poli ické p oje y adeba y ajejich záznamy apod.), yuží á CDA e z ůs ající míře ime ody mul imodální analýzy aspeci- ální so wa o é nás oje kní y inu é. 7.6 K i ika CDA Vp ůběhu ý oje CDA jako disciplíny se obje ily něk e é k i ické pohle- dy na en o přís up (Widdowson 1995, 1998; Seidlho e , 2003; českém p os ředí Homoláč, 2011). Zá o eň i  ámci CDA samo né p obíhala ap obíhá diskuse a ý oj zejména oblas i me odologie (mimo jiné pod li em ko puso é ling is iky). T adičním p oblémem je, jak dosaho a eliabili y a alidi y ýzku- mu. T adiční odpo ědí CDA je zapojení íce o in kon ex ů do analýzy: a) socio-poli ického kon ex u; b) in e ex o ých ain e disku zi ních sou islos í; c) his o ického ý oje/kon ex u; d) si uačního ajazyko ého kon ex u ukonk é ního komuniká u. Z oho o řešení zře elně plyne nu nos in e discipliná ního poje í CDA azá o eň iziko nedos a ečné hloubky analýzy. In e discipliná - ně zaměřený analy ik nemůže jedno li é obo y znalos mi obsáhnou 88 ak jako specialis é na jedno li é oblas i, amůže edy in e p e aci ně- k e ých disku zi ních si uací nepřesně pos ihnou k ůli nedos a ečnému po ozumění dané sku ečnos i nebo zdů odu nedos a ečné eo e icko- -me odologické yba enos i dané dílčí disciplíně in eg o ané do CDA. Gee aHand o d (2012) upozo ňují na p oblém ámce ( ame p oblem), k e ý spočí á  om, jak yb a zo ek ma e iálu p o disku zi ní analýzu ak, aby byl alidní apok ý al šechny ele an ní aspek y zkoumané- ho p oblému. Au oři na hují začí súspo ně ymezeným ámcem ( j. ma e iálem p o analýzu) a ozšiřo a jej ak dlouho, až již no ě přidaný ma e iál ne ede kp oměně in e p e ace komunikačních zo ců adisku - zi ních p ak ik. Další o ázkou spja ou s ýbě em ma e iálu je iziko subjek i ního ýbě u. Jedním zcílů CDA je odhalo a p oje y moci řádu disku zu, k e é mohou zakláda iziko disk iminace, ne o ného zacházení ( če ně jazyko ého) adalších asyme ických z ahů. Vpřípadě, že se analy ik zaměřuje na popis nějakého ema ického disku zu (například poli ické- ho disku zu oočko ání dě í nebo mediálního disku zu oimig an ech), je ep ezen a i ní s a ba zo ku ex ů klíčo á. H ozí o iž iziko, že analy ik bude íhnou k ýbě u ý azných ex ů, k e é dobře ilus ují ne o nos i disku zu oněčem, a šak s ou pe spek i ou nebo in enzi ou pohledu se  ámci daného ema ického disku zu nacházejí na ok aji, a edy nejsou dob ými ep ezen an y celého disku zu nebo něk e ého zdominan ních na a i ů něm. Vě ší kon olu nad ýbě em ex ů p o analýzu (k omě ýše zmíněné me ody ozšiřo ání ámce) posky uje aké ko puso á ak an i a i ní ling is ika. Je možné p o ádě náhodný ýbě ex ů adokladů, je možné pomocí au oma izo aných nás ojů sledo a ema ickou hus o u ex ů, kolokace, yhledá a klíčo á slo a apodle oho ex y klasi iko a do skupin a ěmi o pos upy kon olo a ao ěřo- a hlubší k ali a i ní analýzu ain e p e aci. Vzhledem k omu, že CDA je od počá ku k ali a i ně o ien o- aná me oda, k e á zá o eň k omě analy ické o iny zah nuje i ázi pos analy ickou, in e enční, spočí ající ná hu pozi i ních změn disku zi ních p ak ikách, me odik apod., ždy bude obsaho a jis ou mí u subjek i nos i. S ím se pojí další z ele an ních námi ek ůči CDA (anejen jí) a o je o ázka analy iko y pozice ůči ak é ům disku zu. Analy ik CDA posky uje in e p e aci disku zi ních p ak ik u či ém disku zu, a ím pádem se dos á á do pozice nad disku zem aznad- hledu ozk ý á síť sociálních z ahů mani es o anou au ářenou mj. komunikací. Získá á ak op o i účas níkům pos a ení oho, kdo nahlíží celý ámec (řád) disku zu, edy kdo idí a í íc. Ta o pozice je zepis e- 89 mologického hlediska zpochybni elná. K omě již zmíněných pos upů, jak co nej íce zajis i pe né základy, znichž bude analýza ycháze , se upozo ňuje ješ ě na další, a o je nu nos e lexe sociokul u ního záze- mí analy ika ianalyzo aného disku zu ( a o námi ka přichází zejména zan opologických ae nog a ických k uhů). CDA je s ým pů odem e - opský přís up, apřes ože od počá ku se ymezuje in e discipliná ně, po řeba in e kul u ních sou islos í do jeho analy ické p axe s upuje až později. Souh nně řečeno, o o iziko subjek i ně o li něné in e p e a- ce je klíčo é p ůběhu analýzy e lek o a ao e řeně e ido a šechna ozhodnu í, k e á jsou učiněna ohledně ýbě u ma e iálu, olby analy- zo aných o in aka ego ií ijejich in e p e ace. 7.7 Ukázka analýzy podle CDA P o bližší předs a u na zá ě é o kapi oly na jedné případo é s udii uká- žeme, jak ypadá las ní analýza CDA. Ve yb aném ex u How come you‘ e no ac iminal: Immig an s e eo yping and e hnic p o iling in he p ess, k e ý je součás í kolek i ní monog a ie ěno ané disku zu opřis ěho al- cích během e opské ekonomické k ize, au o Jan Cho anec (2013) sle- duje na d ou konk é ních událos ech disku z od ou menšinách České epublice, konk é ně oRomech aoVie namcích. Teo e icko-me odolo- gicky če pá zdisku zi ně-his o ického přís upu, a udíž sleduje předsud- ky, k e é se disku zu obje ují, mak os a egie, jimiž se y o předsudky o mují, ajazyko é p os ředky, k e é naplnění é o unkce slouží. Při popisusociokul u ního pozadí zkoumaného disku zu se Cho a- nec ěnuje zejména mig ační si uaci České epublice, jež době zniku ex u byla po o nání sjinými e opskými zeměmi pozo uhodná zejmé- na ím, že p ocen o přis ěho alců bylo ela i ně nízké. Dalším speci ikem české si uace, k e é je nu né při analýze níma , je podle Cho ance o, že nej ě ší ná odnos ní menšiny (Slo áci, Uk ajinci, Ruso é) díky s é kul u ní ajazyko é podobnos i nejsou nímáni jako zcela odlišná, ex- e ní skupina (ou g oup). Jedinou poče nější ná odnos ní menšinou, jež je zá o eň e nicky odlišná, jsou Vie namci. Disku z ne ole ance se udíž ČR přesou á na ( současnos i) ni řní skupinu oby a el, jež je e nic- ky, his o icky, kul u ně ajazyko ě nímána jako odlišná, o iž Romy. Lze při om předpokláda (na základě pozo o ání analogických si uací  ůzných zemích), že době ekonomické k ize se ymezo ání ůči odli- šující se skupině (ať už ex e ní, nebo in e ní) zesílí. Aby au o zjis il, zda českém p os ředí ke zmíněným p ocesům dochází a jaké o mě, olí