P á o amedicína e z ahu km ým ělům
(sebe ahů) na přelomu 18.a19.s ole í*
Te eza Liepoldo á
LAW AND MEDICINE IN RELATION TO DEAD BODIES (SUICIDES)
AT THE TURN OF THE 19TH CENTURY
The s udy examines he ela ionship be ween law and medicine on he example o he au opsies o
suicides in he Li oměřice and Mladá Bolesla egion, acase in poin being suicide in es iga ions
om he i s hal o he 19 h cen u y poin ing o an e e close ela ionship be ween he s a e and
medicine in ela ion o he dead bodies. This ‘medicalisa ion’ o ( olun a y) dea h in luenced he
pos humous ea men o he suicide’s body (wi h mo e equen bu ials in sanc i ied land) and, as
a esul , con ibu ed o i s dec iminalisa ion.
KEYWORDS:
his o y o medicine (19 h cen u y); medicalisa ion; suicide; c iminal law
Zabý á-li se his o ik či his o ička dějinami medicíny oblas i kon inen ální E opy,
dří e či později na azí (nezá isle na sledo aném období) na p oblém z ahu medicíny
ap á a. Na příkladu yše řo acích p ocesů sebe aždy (apokusů oni) zMladobole-
sla ska aLi oměřicka chci následujícím ex u ukáza in e akci ěch o d ou disci-
plín ajejich li na zacházení se sebe aho ým ělem. Dále se pokusím nas íni , jak
s ále sílící p o ázanos lékařských p o esí ařemesel se s á ní mocí edla 19.s ole í
kmedikalizaci anásledně idek iminalizaci sebe aždy.1
* Ten o článek znikl za podpo y g an u Neklidní zemřelí. Dek iminalizace, sekula izace ame-
dikalizace dob o olné sm i (17.–19.s ole í) 17-06860S G an o é agen u y České epubliky.
1 Medikalizací zde ozumím p oces, kdy s ále íce oblas í (každodenního) ži o a (ism i)
je o li ňo áno akon olo áno s yuži ím lékařských znalos í. P ů odním je em medika-
lizace je po řeba de ino a ařeši lékařskými me odami společenské o ázky ap oblémy,
k e é se dří e nacházely ně lékařského zájmu, jako je například homosexuali a, duše ní
nemoc nebo p á ě sebe ažda. Ten o e mín se sociálně ědních obo ech začíná hojně
obje o a od šedesá ých le minulého s ole í, čas o sou islos i sk i ikou medicíny. Včes-
kém p os ředí jsou známé p áce Michela Foucaul a His oi e de la olie à l’âge classique— Fo-
lie e dé aison (1961) apřede ším Naissance de la clinique (1963). Z ý azněji nega i ního
poje í medikalizace ycházejí například au oři Thomas Szasz (Law, Libe y, and Psychia -
y: An Inqui y in o he Social Uses o Men al Heal h P ac ices, 1963), I ing Kenne h Zola (pře-
de ším jeho esej The Sociological Re iew: Medicine as aIns i u ion o Social Con ol, 1972)
nebo Elio L.F eidson. P a děpodobně p ním au o em, k e ý koncepčně uchopuje e -
mín medikalizace e smyslu sociální kon oly ak e ý medikalizaci chápe jako je p o á-
zející mode nizaci společnos i, je Talco Pa sons (1951). Více ke koncep u medikalizace:
Pe e CONRAD, Medicaliza ion and Social Con ol, Annual Re iew o Sociology 18, 1992, č.1,
s.209–232. V ámci českého p os ředí se koncep em medikalizace zabý á například Da-
niela Tinko á, k e á zdů azňuje (sodkazem na příslušné au o y) p o ázanos medikali-
OPEN
ACCESS
TEREZa LIEPOLdO Á 165
No ě se o mující s azek mezi s á em amedicínou se p oje il na konci 18.s ole í
e o mě no ě se e ablující lékařské disciplíny S aa sa zneykunde (nebo aké ö en liche
Medizin).2 „S á ní“ nebo aké „ eřejná“ medicína (medicina publica) měla zah no a
še, co sloužilo „kzacho ání apodpoře obecného zd a í občanů“ abylo sys ema i-
zo áno zákony.3 Ten o no ý podobo medicíny sobě sjednoco al d ě hla ní disci-
plíny— zd a o ní policii (medizinische Polizey) asoudní lékařs í (ge ich liche Medi-
zin).4 Ve z ahu ksebe aždě se zaměřím přede ším na d uhou znich, jejíž hla ní
součás í bylo ohledá ání ěl zemřelých, p amenech označo ané jako To(d) en beschau
či Leichenbeschau, as ím sou isející soudní pi a— ge ich liche Beschau, Sec ion, Ze gli-
zace sp o esionalizací lékařského obo u: Daniela TINKOVÁ, Biomoc a„medikalizace“ spo-
lečnos i jako ysy „mode ni y“, An opowebzin, 2014, č.3–4, s.107–118, dos upné zwww.
an opoweb.cz [náhled 23.2.2019]. Téma em medikalizace sm i se aké zabý al Václa
GRUBHOF FER, Pod zá ojem sm i: poslední ěci Schwa zenbe gů le ech 1732–1914, České Bu-
dějo ice 2013, s.31–73. K éma u medikalizace sebe aždy aké: Daniela TINKOVÁ, Hřích,
zločin, šílens í čase odkouzlo ání s ě a, P aha 2004, s.282–290.
2 Te mín S aa sa zneykunde (či S aa sa zneikunde, zřídka pak S a a zneykunde) se společně
spojmem Medizinische Polizey začíná německojazyčné li e a uře hojně obje o a od osm-
desá ých le 18.s ole í. P a děpodobně en o pojem za edl hallský lékař Ch is ian F ied-
ich Daniel. Ch is ian F ied ich DANIEL, En wu eine Biblio hek de S aa sa zneykunde ode
de ge ich lichen Medizin und medizinischen Polizey on ih em An ange bis au das Jah 1784,
Halle 1804. Nicméně se spisy zabý ajícími se o ázkou eřejného zd a í ahygieny se se-
káme i předchozích dese ile ích. Příkladem může bý ila inský spis Rode iga da Cas a
Medicus-Poli icus si e de o iciis medico-poli icis ac a us z oku 1614.
3 „… zu E hal ung und Be ö de ung des allgemeinen Gesundhei wohls de S aa sbü ge
gegeben und zu einem Sys em e einig en Gese ze und Vo sch i en…“ Johann Joseph
BERNT, Sys ema isches Handbuch de S aa s-A zneykunde, zum Geb auche ü Ae z e, Rech s-
geleh e, Polizeybeam e und zum Lei aden bey ö en lichen Vo lesungen: Die ö en liche Gesund-
hei sp lege, Wien 1816, s.2.
4 Ch. F.DANIEL, En wu eine Biblio hek. S ejně ak byly ozděleny přednášky ze S aa s-
a zneikunde na lékařských akul ách jak e Vídni, ak P aze. Ludmila HLAVÁČKOVÁ—
E a ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky na lékařské akul ě p ažské uni e zi y le ech
1690–1848, P aha 1984, s.45–46, 84, 168; Ludmila SINKULOVÁ, Dějiny českoslo enského lé-
kařs í [u čeno p o posluchače ak. lék.]. 2 díl. Od oku 1740–1848, P aha 1965, s.98–121; Theo-
do PUSCHMANN, Die Medicin in Wien wäh end de le z en 100 Jah e, Wien 1884, s.302.
S ejné složení S aa sa zneykunde zacho á á např.Jus us Ch is ian Lode (1753–1832), p o-
eso ana omie achi u gie na uni e zi ě Jeně, k e ý p ní polo ině 19.s ole í působil
jako lékař na d o ech F id icha Viléma III. i uského ca a Alexand a I.Jus us Ch is ian
LODER, An angsg ünde de physiologischen An h opologie und de S a s-A zneykunde, Weima
1793, s.543. P ní ydání yšlo od a oky dří e. Na p oblema ičnos náz u idělení upo-
zo ňuje Johann Pe e F ank, německý lékař ajeden zp ůkopníků myšlenky eřejného
zd a o nic í. Johann Pe e FRANK, Sys em eine olls ändigen medicinischen Polizey: Von de
Heilkuns und den medicinischen Leh ans al en im Allgemeinen, 6, Wien 1817, s. i–xi . Joseph
Be n (1770–1842), p o eso S aa sa zneykunde na ídeňské uni e zi ě, se ůči ýše nas í-
něnému dělení e s ých spisech ymezuje apo ažuje soudní medicínu (ge ich liche Me-
dizin) za součás zd a o ní policie. J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de S aa s-A zney-
kunde, s.3–4.
OPEN
ACCESS
166 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019
de ung(kuns ).5 Samo né ohledání ěl ješ ě nu ně nemuselo znamena zásah do ělesné
in eg i y. Kpi ě docházelo ob ykle jen ehdy, jednalo-li se onásilnou sm , při níž
příslušné úřední ins ance nařídily soudní ohledání.
Oblas i eřejného pořádku asoudnic í byly y, unichž se se ká áme sdoklady
ap ními nařízeními oohledá ání či pi ách lidských ěl. Ze d uhé polo iny 13.s ole í
máme znařízení i alských měs docho ány doklady opo olá ání chi u gů ksoudním
případům. Jejich úkolem bylo u či příčinu úm í a ylouči , nebo naopak po di
cizí za inění.6 S ejně ak jsou požada ky na znalecké posudky známé izkanonického
p á a.7 Vněmecky mlu ících oblas ech se důleži ým mezníkem p o soudní znalec-
í s alo Cons i u io C iminalis Bambe gensis (Die Bambe gische Peinliche Halsge ich s-
o dnung) z oku 1507, zněhož ychází pozdější zákoník císaře Ka la V.Cons i u io
C iminalis Ca olina (1532). Ca olina nařizo ala konzul ace schi u gy při podezřelých
úm ích, případě sm i no o ozeňa amalých dě í pak měla bý před soud ždy
před olána po odní bába.8 Přes ože se Ca olina zaměřo ala éměř ýh adně na sec io
ulnu um, edy ohledání nějších z anění, s ala se přelomo ou a oblas i soudního
lékařs í ji pře zala ě šina kon inen ální E opy.9
Od d uhé polo iny 16.s ole í ycházelo (přede ším la ině) značné množs í
spisů ěno aných p á nímu lékařs í.10 Pozna ky apos upy lékařů achi u gů se pak
následně p omí aly do p á ních předpisů, k e é oblas soudního lékařs í up a o aly.
SOUDNÍ MEDICÍNA AOHLEDAČSTVÍ VHABSBURSKÉM SOUSTÁTÍ
P á ně zako ené ins ukce, k e é zah nují ipopis, jak má p obíha ni řní sekce ěl
(sec io cada e is), jsou p o habsbu ské sous á í známé ješ ě zpřed e eziánského ob-
5 K éma u zd a o ní policie, hygieny a eřejného zd a í: Daniela TINKOVÁ, Zákeřná me i-
is: zd a o ní policie a eřejná hygiena pozdně os ícenských Čechách, P aha 2012.
6 Roy PORTER, Dějiny medicíny: od s a o ěku po současnos , P aha 2015, s.157. Více klegisla i-
ě  ůzných oblas ech E opy: Ca he ine CRAWFORD, Medicine and he Law, in: William
F.Bynum— Roy Po e (edd.), Companion Encyclopedia o he His o y o Medicine, 2,
London— New Yo k 1993, s.1619–1540, zde zejména s.1622–23.
7 Jedná se například odnes již známý případ, kdy papež Inocenc III. nařídil, aby chi u go é
alékař p o edli ohledání m oly mladého muže au čili, zda zemřel na následky z anění,
k e é mu způsobil biskup Rode ic, nebo následkem pozdějšího nedbalého chi u gického
zásahu. Ynez Violé O’NEILL, Innocen III. and he E olu ion o Ana omy, Medical His o y 20,
1976, č.4, s.429–433, zde s.431.
8 R.PORTER, Dějiny medicíny, s.227.
9 Vik o on FOSSEL, S udien zu Geschich e de Medizin, S u ga 1909, s.47–48. Také
R.PORTER, Dějiny medicíny, s.227, nebo C.CRAWFORD, Medicine and he Law, s.1623.
10 Jedním zp ních spisů ěno aných soudnímu znalec í medicíně byla T ai é des appo s
chi u ga Amb oisa Pa ého (1510–1590) z oku 1575. Ve nakulá ní jazyk šak oří spíše
ýjimku. Soudní medicíně se daleko spíše ěno ali lékaři ap á níci píšící zp a idla la in-
sky. C.CRAWFORD, Medicine and he Law, s.1624. Ospisu osobního lékaře Inocence X.Pao-
la Zacchii (1584–1659) Quaes iones medico-legales pojedná á např.: V. on FOSSEL, S udien
zu Geschich e, s.46–82.
OPEN
ACCESS
TEREZa LIEPOLdO Á 167
dobí. Jedná se od o ský esk ip z18.září oku 1733.11 Ten jen sd obnými úp a ami
přebí á i es ní zákoník Ma ie Te ezie Cons i u io C iminalis The esiana.12 Těmi o in-
s ukcemi se měli řídi anlékaři alékaři případech zabi í, o a y aúm í dě í (pře-
de ším šlo o yloučení či po zení in an icidia). Zkaždé ako é pi y měla bý zá o-
eň yho o ena zp á a (Beschauze el, Visum Repe um), k e ou předá ali ohleda elé
příslušné yše řující ins anci.13 Te eziánské nařízení z oku 1765 umožňo alo aké ex-
humaci ěla. Za Jose a II. jej ale pods a ě nah azuje zákaz o e í ání h obů po dobu
dese i le .14 Te eziánské pokyny p o ohleda ele m ol jsou p o oblas Dolních Ra-
kous ino o ány až na konci 18.s ole í.15 Ty už pojmo ě oddělují nější ohledání ěla
(die äuße e Beschau des od en Kö pe s) asoudní ohledání ěla (die ge ich liche Beschau
des od en Kö pe s), kněmuž mělo dojí případě podezření na násilnou sm ak e é
zah no alo nu nos pi y.
Nu no ješ ě doda , že účinnější kon olu nad zd a ím oby a els a umožňo alo
iza edení no ého e eziánského sp á ního sys ému a e o ma ýuky na lékařských
akul ách. Za edení unkce k ajských aměs ských lékařů a anlékařů zd a o ním
řádem zpadesá ých le 18.s ole í umožnilo e ek i nější p opojení adohled nad dod -
žo áním ydá aných opa ření.16 No á hie a chizo aná zd a o ní sp á a se p omí la
ido dohledu nad zemřelými. Te eziánský d o ský dek e z oku 1770 měl za uči , že
ohledače nebude ykoná a nikdo, kdo by nebyl p ozkoušen na něk e é zlékařských
akul nebo na chi u gickém lyceu habsbu ské mona chii.17 To o opa ření pod-
s a ě mělo s á u za učo a u či ý soubo ědomos í, jimiž lékař či anlékař dispono-
al ak e é by edy mohly bý yuži elné p o další účely (expe izy, zajiš ění lepší péče
aúčinnějších opa ření při epidemiích a d.).18
Na začá ku 19.s ole í bylo ydáno několik dalších opa ření, k e á se snažila zajis-
i , aby se s á em p ozkoušený ohledá ač nacházel docházko é zdálenos i ( j.ma-
11 Johann BORSCHITZKY, Handbuch des ös e eichischen Gese zes übe Ve b echen om 3.Sep-
embe 1803: mi allen aau dieses Fach Bezug nehmenden Ve o dnungen, E läu e ungen, und
sons igen Hil squellen e sehen, 1, P ag 1815, s.237–255.
12 Cons i u io C iminalis The esiana ode de Römisch-Kaise l. zu Hunga n und Böheim &c. &c. Kö-
nigl. Apos . Maies ä Ma iä The esiä E zhe zogin zu Oes e eich, &c. &c. peinliche Ge ich so d-
nung, Wien 1769, čl. 26, § 17, Baylagen II.
13 Do konce 18.s ole í jsem se šak p oza ím nese kala spřípadem sebe aždy, kde by byl pi-
e ní p o okol zacho án. Známé jsou odbo né posudky, k e é p oblema ických přípa-
dech yho o o ala lékařská akul a.
14 Johann Nepomuk on HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde im Sani ä s- und
Medicinal-Gebie he in alphabe isch-ch onologisch und ma e ienweise Zusammens ellung: ü
Sani ä s- und Polizeybeam e im Allgemeinen, und insbesonde e ü Ae z e, Wundä z e, Gebu s-
hel e , Hebammen und Apo heke , Band K– S(II), Wien 1830, s.111.
15 Tam éž, s.189–195.
16 Pe SVOBODNÝ— Ludmila HLAVÁČKOVÁ, Dějiny lékařs í českých zemích, P aha 2004,
s.93–96.
17 Jedná se od o ský dek e z30.března 1770. J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de
Gese zkunde, K– S.2, s.188–89.
18 Na lékařských akul ách byly na íc s udijními řády předepsané učebnice, podle nichž měli
p o esoři yučo a (pokud nepřednášeli podle s ých las ních).
OPEN
ACCESS
168 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019
ximálně jednu hodinu chůze) od každé esnice. „Budiž e šech mís ech, kde an-
hojiči bydlí, a mís ech, k e á od bydliš ě anhojiče, ať by se i sousedním ok sku
nacházela, přes hodinu zdálena nejsou, ohledání m ol ýh adně anhojičům pře-
neseno bylo; podle oho budiž ok es, němž anhojič m oly ohleda i má, yměřen,
při čemž šak na ho y ana řeky zře el mí i dlužno.“19 P o příklad u ádím abulku
s oz žením po ěřených ohleda elů zemřelých na čás i pans í Lipo á (Heinspach)
na Děčínsku z oku 1842.20
Mís o Poče
oby .
Poče
oby .
celkem
P ůmě ná
úm nos
(za 10 le )
Jméno „ohledače“
amís o bydliš ě
Vzdále-
nos
Odměna
S ad el Hainspach 516 Wunda z Wohno
Ludwigsdö el 110 2849 76 ½ Jacob Swoboda 20 Min
Do Heinspach 1890 Hainspach Wohno
Röh sdo 333 ½ S 12 zl
Hielge sdo 1999 Wunda z ½ S
Lobendau 1743 4231 106 ½ Joseph Kluge Wohno
Neudö el 283 Lobendau ¾ S
Ma ga e hendo 206 ½ S 20 zl
Kleinnixdo 161 Wunda z ¼ S
Salmdo 373 258421 63 Johann Rich e ½ S
Obe nixdo 2050 Nixdo Wohno 12 zl
Schönau 2301 Med. D . ½ S
Leopolds uh 396 3465 103 He mann ¾ S
Kleinschönau 381 Ja oschka ¾ S
G a enwald 204 Heinspach 1¼ S
Johannesbe g 183 1¼ S 18 zl
Zá o eň měl bý dle ýše u edeného dek e u ohleda el zemřelých ždy oznámen
mís ním ducho ním (bez ozdílu yznání) amís ním úřadům. Případ zRychno a
uVe neřic (1843) ukazuje, že imís ní a ář mohl ýbě ohledače o li ni .22 Po é, co ze-
19 Nařízení ýkající se ozložení ohledačů ycházejí opako aně le ech 1814, 1816 a1812. Ci-
o áno dle: Gube niální nařízení z8.úno a 1822, č.12740. Ja osla ŠŤASTNÝ, Zd a o ní
policie z ahující se na m á ěla azdánli é úm í, P aha 1885, s.4.Soupis něk e ých dalších
nařízení ajejich úp a například zde: J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese z-
kunde, K– S.2, s.188–198.
20 Zp á u yho o il chnos enský úřad na pans í Lipo á 5.dubna 1843. SOA Li oměři-
ce— pobočka Kamýcká, K ajský úřad Li oměřice I(1605–1850), Publicum 84/58, ka on
č.3349, in . č.2443, 10/5-13.
21 V abulce je u eden souče 2594, jedná se nume ickou chybu.
22 SOA Li oměřice— pobočka Kamýcká, K ajský úřad Li oměřice I(1605–1850), ka on
č.3349, in . č.2443, 10/5-14.
OPEN
ACCESS

TEREZa LIEPOLdO Á 169
mřel mís ní anlékař Joseph Biene , měl unkci mís ního ohleda ele zemřelých pře-
zí anlékař Johann F uk. Fa ář ale žádal K ajský úřad Li oměřicích, aby mís o něj
jmeno al Simona Heinemanna, k e ý měl k omě po inné zkoušky zchi u gie aké
ap obaci zpo odnic í. Na íc byly omu o anlékaři údajně lépe známé mís ní z yk-
los i akomuni a jej dobře znala, neboť nedaleko ykoná al s ou p axi. To mohlo bý
dle a áře p ospěšné aké p o o, že se lidé „  om o chudém k aji“ nebudou olik zpí-
a při placení. Zdá se, že k ajský úřad neměl p oblém žádos i yho ě .
JAK BY MĚLA PROBÍHAT PITVA?
V oce 1814 ycházejí zcela no é ins ukce zaměřené na soudní ohledání ěl. Ty zůs á-
ají pla nos i až do polo iny 19.s ole í.23 „Zajiš ění soudního ohledání ěla“, dočí áme
se hned na p ních řádcích, „ oří jednu znejdůleži ějších součás í p áce eřejného
zd a o nického pe sonálu, p o ože na něm z elké čás i zá isí soudní ozsudek s an
c i, s obody, las nic í aži o a ob iněných a yše řo aných.“24 Ksamo né obdukci,
edy k yše ření šech ni řních čás í p os řednic ím o e ření ěla, by mělo dojí
ždy, nejsou-li zje né příčiny úm í, nebo nejsou-li y o příčiny p oza ím dos a ečně
p okázané.25 Ins ukce z oku 1814 už zah nují pod obný sys ema ický ha monog am,
jak má sekce p obíha , kdo by měl bý upi y pří omen ahla ně jak přesně yho o i
zá ě ečný posudek. O e ření ěla mohlo bý p o edeno až po uplynu í doby 48 hodin.
Ta o nařízení sou isela mimo jiné ise s achem ze zdánli é sm i. T es ní zákoník
F an iška II. z oku 1803 h ozil es em odně í s obody od jednoho do šes i měsíců,
pokud by při ohledání ěla došlo komylu či špa nému s ano ení doby úm í a dů-
sledku oho by byl někdo pohřben či pi án zaži a.26 Vpřípadě sebe ažd ale čas o do-
cházelo k ý azně delšímu p odlení a ělo mohlo bý již e s ádiu značného ozkladu
(jednalo-li se o3.s upeň, dle ins ukcí kpi ě docháze nemuselo). Nicméně p o eso
soudního lékařs í Joseph Be n dopo učuje lékařům pi a i„hnilobná ěla“ azdů-
azňuje, že ako á pi a nesmí bý po ažo ána za nic ponižujícího ani nečes ného.27
23 V oce 1812 yšly už přep aco ané ins ukce pouze p o měs o Vídeň ( iz dále). Celé znění
ins ukcí p o habsbu ské sous á í: Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e und Wun-
dä z e in den kk. Oes e eichischen S aa en, wie sie sich bei ge ich lichen Leichenschauen zu be-
nehmen haben, Wien 1814. O ok později ycházejí aké e Š ý ském H adci.
24 „Die Beso gung de ge ich lichen Leichenbeschauen, weil da on de ich e liche U heil-
sp uch übe Eh e, F eihei , Eigen hum und Leben de Beklag en und Inquisi en g öß-
en heils abhäng , mach einen de wich igs en Gegens ände de Geschä e des ö en lich
au ges ell en Medicinal-Pe sonals aus.“ Tam éž, § 1, s.3.
25 Johann Daniel METZGER, Ku zge ass es Sys em de ge ich lichen A zneiwissenscha , Königsbe g
1793. Zde ci o áno dle ozšířeného ře ího ydání: Königsbe g— Leipzig 1805, s.35.Johann
Joseph BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, zum Geb auche ü Ae z-
e, Wundä z e, Rech sgeleh e und zum Lei aden bey ö en lichen Vo lesungen, Wien 1813, s.351.
Oba y o i uly se yuží aly na p ažské a ídeňské lékařské akul ě k ýuce soudního lékař-
s í. L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky, s.168–69.
26 Gese zbuch übe Ve b echen und schwe e Polizey-Uibe e ungen II, Wien 1803, § 129, s.65–66.
27 J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.351.
OPEN
ACCESS
170 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019
Ins ukce samozřejmě ú odu s ano ují, že pi a musí bý p o edena „řádně
as ědomi ě“, a o „ příhodný čas, na hodném, s ě lém ados a ečně p os o ném
mís ě“.28 Vp axi o čas o znamenalo p o és pi u přímo obydlí zemřelého.29 Někdy
byla mís em obdukce má nice ap a děpodobně se ako ým mís em mohla s á ichi-
u gická o icína. Ty o in o mace jsou ale z yše řo acích p o okolů ěžko zjis i elné,
občas si je můžeme y odi zpopisu p ůběhu yše řo ání. Speci ickým případem
byla Vídeň. Ins ukce p o soudní ohleda ele ydané pouze p o ni nařizují, že soudní
sekce mají bý p o áděny pouze e šeobecné nemocnici a sále p o ně u čeném.30
Ins ukce (jak ídeňské, ak šeobecné p o celé sous á í), bylo-li o možné, jasně oz-
dělo aly kompe ence pří omných osob. Lékař byl po ěřen odbo ným dohledem, ede-
ním pi y a yho o ením p o okolu ojejím p ůběhu. Vpřípadě, že se podílel na samo né
obdukci, měla bý yho o ením p o okolu po ěřena jiná kompe en ní osoba. Zp a idla
ale obdukci p o áděl pří omný anlékař (chi u g), k e ý měl slékařem konzul o a ná-
lez. Vjeho kompe encích bylo zá o eň zajiš ění nás ojů, mís a apo dokončení pi y
zpě ná kul i ace ěla. Pokud došlo mezi lékařem achi u gem kneshodě, mohl anlé-
kař s é „odlišné mínění“ připoji na konec posudku nebo yho o i z láš ní zp á u.31
Obdukce měla jasně s ano ená p a idla. Po é, co došlo k nějšímu ohledání ěla, ná-
sledo alo ni řní, a o pořadí hla a, h udník anásledně oblas břicha. Upřípadů, unichž
y s alo podezření na o a u, muselo bý p o edeno obz láš ě de ailní yše ření žaludku
as ře . Jejich obsah pak měl bý (podle podezření, čím mohla bý do yčná osoba o á ena)
dán kdůkladné chemické analýze.32 Tu mohl p o és chemik nebo léká ník ideál ně za
dohledu soudem po ěřené osoby. Upodezření zo a y jedem os linného pů odu, uně-
hož by bylo odhalení chemickou analýzou nemožné, ins ukce dopo učují dá sež a čás
obsahu žaludku z íře i. Ten o „pokus“ měl pak pří omnos jedu po di , či y á i , při-
čemž ale měl bý b án ohled na ozdílnos lidského ěla od z íře e oho k e ého odu.33
Chemické analýzy se p o áděly například lokálních léká nách. Zlibe eckého pří-
padu z oku 1831, němž byla de a enác ile á Ka olína Elga podezřelá, že se sama o -
28 „Die ge ich liche Leichenschau muß mi olle Muße […] an einem dazu auglichen, lich-
en und hinlänglich ge äumigen O e, o den lich, so g äl ig und genau anges el we den.“
Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e, § 8, s.6.
29 Vpřípadech podezření na in an icidium apři pi ách nalezenců byla dokonce p o Dol-
ní Rakousy s ano ena po innos p o ádě obdukci době, kde dí ě zemřelo. J.N. . HEM-
PEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.188. Spi ami obydlích jsem se
několik á se kala i případech yše řo ání sebe ažd na Libe ecku např. případě o a-
y Ka olíny Elga . SOkA Libe ci— pobočka Machnín, A chi měs a Libe ce (1537–1850,
dále jen AML), in . č.902, sign. 181, ka on č.114.
30 J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.116. Os a ně e Vídni ungo-
al už od 17.s ole í To enbesch eibam , k e ý sh omažďo al záznamy o šech zemřelých (jmé-
no, po olání, nemoc a d.). Wiene S ad - und Landesa chi , Tod enbesch eibam (1648–1938),
sign. 1.1.10. Až e d acá ých le ech 20.s ole í přibyly do záznamů na k á ký čas inálezy.
31 Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e, § 10–11, s.7–8.
32 Tam éž, § 93–103.
33 Učebnice soudního lékařs í speci ikují ůzné způsoby o a aněk e é možné analýzy.
J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.233–263. J.D.METZ-
GER, Ku zge ass es Sys em, s.211–251.
OPEN
ACCESS
TEREZa LIEPOLdO Á 171
á ila, máme docho aný ipříklad ako ého pos upu.34 Obsah Ka olínina žaludku ap á-
šek, k e ý si údajně měla zí , donesl její oše řující lékař Alois König do léká ny UZla é
ko uny, kde mís ní léká ník p o edl několik na sobě nezá islých chemických pokusů
na pří omnos a seniku. Dok o König měl podezření, že se jednalo p á ě oněj.35
Léká ník nejp e ozpus il usazeniny zžaludku  eplé des ilo ané odě ane-
chal je eago a s ůznými oz oky:  oz oku hyd oxidu ápena ého (Kalkwasse ),
dále s z .cup um ammoniacum (jednalo se osloučeninu zešlou eakcí mod é skalice
ačpa ku)36 a yužil iHahnemannů es spouži ím ína.37 Při šech ěch o eak-
cích mělo podle znalos í dobo é chemie docháze případě pří omnos i a seniku ke
změně ba y, zakalení či y oření ba e né s aženiny, zá o eň mohla lá ka ( pří-
padě d uhého jmeno aného es u) ydá a ispeci ický česneko ý zápach. To aké
bylo po zeno azaznamenáno p o okolu.38
Přes ože ins ukce neopomíjejí zmíni , že obdukce by měla bý p o edena ja-
kýchkoli případech násilného úm í— edy i ako ého, kdy si jedinec při odí sm
sám, ohledání ěl sebe ahů nijak nespeci ikuje. Nařízení, k e é se yslo eně do ý-
kalo ohledání ěl sebe ahů, je mi známo až zd acá ých le 19.s ole í. Ci kulář poli-
cejního ředi els í z5.lis opadu 1820 nařizuje případech neš ěs í asebe ažd přilo-
ži kopii lékařského pa e e yše řující ins anci. Gube niální nařízení z12.úno a 1821
pak dále chnos enským úřadům přikazuje, aby do policejních zp á zaznamená ali
zjiš ěné idomnělé příčiny sebe aždy.39
34 AML, in . č.774, sign. 38, ka on č.41, Případ Ka olíny Elga , č.779.
35 Ka olína nejp e še popí ala. Nakonec přiznala, že si zala p ášek, k e ý měla již delší
dobu usebe scho aný. Jednalo se p á ě oa senik— oxid a seni ý (As2O3) yuží aný čas o
jako jed na k ysy. Vedle opia akyseliny sí o é pa řil knejčas ěji uží aným jedům. Přízna-
ky o a y a senikem se p oje ují boles mi břicha, z acením ip ůjmem.
36 Cup um ammoniacum (nebo aké Kup salmiak) se dané době yuží al například ipři
léčbě epilepsie nebo hys e ie. Jedná se p a děpodobně osí an e aamminměďna ý
[Cu(NH3)4]SO4. Při pokusu na pří omnos a seniku jej yuží al po zo u Hahnemanno ě
iJohann F ied ich Augus Gö ling (1753–1809). VNěmecku byl jedním zp ních s oupen-
ců La oisie o y analy ické chemie. Jeho popis es u na pří omnos a seniku například zde:
Johann F ied ich Augus GOETTLING, Desc ip ion o aPo able Ches o Chemis y, O , Com-
ple e Col lec ion o Chemical Tes s o he Use o Chemis s, Physicians, Mine alogis s, Me allu gis s,
Scien i ic A is s, Manu ac u e s, Fa me s, and he Cul i a o s o Na u al Philosophy, London
1791, s.99.
37 Saumel Hahnemann (1755–1833) byl německý lékař achemik. Je po ažo án za zaklada ele
homeopa ie. P osla il se mimo jiné is ým pojednáním oo a ách a senikem ajeho che-
mické de ekci. Samuel HAHNEMANN, Uebe die A senik e gi ung, ih e Hül e und ge ich li-
che Ausmi elung, Leipzig 1786. P á ě jeho pokusy byly hojně yuží ány soudní medicíně.
38 AML, in . č.774, sign. 38, ka on č.41, Případ Ka olíny Elga , č.779. Tes p o edený lé-
ká ně UZla é ko uny pods a ě kopí o al analýzy popsané e spisu od německých léka-
řů Sa o ia aMonheima zde: Geo g on SARTORIUS— Johann Pe e Joseph MONHEIM,
Medicinisch-chemische Un e suchung eine an d eien Pe sonen e üb en A senik-Ve gi ung,
Cöln— Aachen 1826, s.45–46.
39 J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.111. J.ŠŤASTNÝ, Zd a-
o ní policie, s.4.
OPEN
ACCESS
172 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019
VÝUKA SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ
Vz ůs ající poče nařízení ýkající se lékařů achi u gů as ím spojených zásahů
do m ého ěla sou isí aké sp oměnou ýuky na lékařských akul ách. Od konce
osmdesá ých le 18.s ole í se můžeme nejp e na ídeňské apozději ina p ažské lé-
kařské akul ě se ka smimořádnými ( edy dob o olnými) přednáškami ze zd a-
o ní policie asoudního lékařs í.40 Hned od počá ku s ole í následujícího je ý-
uka soudního lékařs í p o lékaře ichi u gy po inná— p a děpodobně jako p ní
celé E opě.41 Vdobě, kdy zlékařských akul odcházejí p ní s uden i sp ůp a-
ou soudní medicíně, ydá á s á již zmíněná nařízení, k e á pod obně up a ují
soudní ohledání ěl.
Ins ukce p o nější i ni řní ohledání ěl ko espondují spokyny, k e é nalézáme
učebnicích p o soudní lékařs í. Ty, jež byly p ní polo ině 19.s ole í předepsané
jako po inné na lékařských akul ách P aze a e Vídni, ydá á Joseph Be n .42 Jako
předepsané učebnice sloužily na lékařských akul ách ješ ě e č yřicá ých le ech.
Be n se e s ých spisech zabý á i ěly sebe ahů apopisem yzických změn, k e é
mohly udaného jedince způsobi poma ení mysli azapříčini ak sebe ažedné jed-
nání. Přímé příčiny na ušení duše ního ungo ání se hledaly přede ším hla ě— na
lebce, mozku, mozko ých plenách a lebeční du ině. Na ako é na ušení poukazo-
ala jakákoli odchylka od „při ozené o my“— jiný a , elikos , změna dos i,
pří omnos ůzných pe ných nebo eku ých lá ek, ý ůs ky kos í, na ušení oběhu
k e nebo naopak její přemí a  ůzných čás ech hla y, aké záně y nebo s ůs y.43
Knepřímým příčinám na ušení ducha mohly és změny oblas i h udníku abři-
cha. Opě se jednalo ozměnu elikos i, a u, ba y, pří omnos ůzných eku in,
přek enos , ýsky žluči žaludku, pří omnos kamenů, odna os o gánů, záně y
as ůs y.44
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MEDICÍNSKÝCH POZNATKŮ AUPLATNĚNÍ PRÁVA
NA PŘÍKLADECH ZLITOMĚŘICKA AMLADOBOLESLAVSKA
Popisy příčin sebe aždy ysky ující se Be n o ých spisech nalézáme jako příčinu
poma ení ducha (Geis es e wi ung) i lékařských p o okolech chi u gů alékařů po-
dílejících se na yše řo ání dob o olné sm i. ZLi oměřicka aMladobolesla ska je mi
40 L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky, s.84.
41 Uni e zi a Edinbu ghu zakládá s olici soudního lékařs í  oce 1807, e F ancii zniká
samos a ný obo soudní medicíny až e d uhé polo ině 19.s ole í.
42 VP aze se soudní medicína nejp e yučo ala podle Me zge o y učebnice Ku zge ass es
Sys em de ge ich lichen A zneiwissenscha , od oku 1813 pak podle učebnic Be n o ých. Nej-
p e podle Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, od oku 1817 pak dle Sys-
ema isches Handbuch de S aa s-A zneykunde. L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S u-
dium apřednášky, s.168–169.
43 J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.360–361.
44 Tam éž, s.361–363.
OPEN
ACCESS