Právo a medicína ve vztahu k mrtvým tělům (sebevrahů) na přelomu 18. a 19. století

P á o amedicína e z ahu km ým ělům (sebe ahů) na přelomu 18.a19.s ole í* Te eza Liepoldo á LAW AND MEDICINE IN RELATION TO DEAD BODIES (SUICIDES) AT THE TURN OF THE 19TH CENTURY The s udy examines he ela ionship be ween law and medicine on he example o he au opsies o suicides in he Li oměřice and Mladá Bolesla egion, acase in poin being suicide in es iga ions om he i s hal o he 19 h cen u y poin ing o an e e close ela ionship be ween he s a e and medicine in ela ion o he dead bodies. This ‘medicalisa ion’ o ( olun a y) dea h in luenced he pos humous ea men o he suicide’s body (wi h mo e equen bu ials in sanc i ied land) and, as a esul , con ibu ed o i s dec iminalisa ion. KEYWORDS: his o y o medicine (19 h cen u y); medicalisa ion; suicide; c iminal law Zabý á-li se his o ik či his o ička dějinami medicíny oblas i kon inen ální E opy, dří e či později na azí (nezá isle na sledo aném období) na p oblém z ahu medicíny ap á a. Na příkladu yše řo acích p ocesů sebe aždy (apokusů oni) zMladobole- sla ska aLi oměřicka chci následujícím ex u ukáza in e akci ěch o d ou disci- plín ajejich li na zacházení se sebe aho ým ělem. Dále se pokusím nas íni , jak s ále sílící p o ázanos lékařských p o esí ařemesel se s á ní mocí edla 19.s ole í kmedikalizaci anásledně idek iminalizaci sebe aždy.1 * Ten o článek znikl za podpo y g an u Neklidní zemřelí. Dek iminalizace, sekula izace ame- dikalizace dob o olné sm i (17.–19.s ole í) 17-06860S G an o é agen u y České epubliky. 1 Medikalizací zde ozumím p oces, kdy s ále íce oblas í (každodenního) ži o a (ism i) je o li ňo áno akon olo áno s yuži ím lékařských znalos í. P ů odním je em medika- lizace je po řeba de ino a ařeši lékařskými me odami společenské o ázky ap oblémy, k e é se dří e nacházely ně lékařského zájmu, jako je například homosexuali a, duše ní nemoc nebo p á ě sebe ažda. Ten o e mín se sociálně ědních obo ech začíná hojně obje o a od šedesá ých le minulého s ole í, čas o sou islos i sk i ikou medicíny. Včes- kém p os ředí jsou známé p áce Michela Foucaul a His oi e de la olie à l’âge classique— Fo- lie e dé aison (1961) apřede ším Naissance de la clinique (1963). Z ý azněji nega i ního poje í medikalizace ycházejí například au oři Thomas Szasz (Law, Libe y, and Psychia - y: An Inqui y in o he Social Uses o Men al Heal h P ac ices, 1963), I ing Kenne h Zola (pře- de ším jeho esej The Sociological Re iew: Medicine as aIns i u ion o Social Con ol, 1972) nebo Elio L.F eidson. P a děpodobně p ním au o em, k e ý koncepčně uchopuje e - mín medikalizace e smyslu sociální kon oly ak e ý medikalizaci chápe jako je p o á- zející mode nizaci společnos i, je Talco Pa sons (1951). Více ke koncep u medikalizace: Pe e CONRAD, Medicaliza ion and Social Con ol, Annual Re iew o Sociology 18, 1992, č.1, s.209–232. V ámci českého p os ředí se koncep em medikalizace zabý á například Da- niela Tinko á, k e á zdů azňuje (sodkazem na příslušné au o y) p o ázanos medikali- OPEN ACCESS TEREZa LIEPOLdO Á 165 No ě se o mující s azek mezi s á em amedicínou se p oje il na konci 18.s ole í e o mě no ě se e ablující lékařské disciplíny S aa sa zneykunde (nebo aké ö en liche Medizin).2 „S á ní“ nebo aké „ eřejná“ medicína (medicina publica) měla zah no a še, co sloužilo „kzacho ání apodpoře obecného zd a í občanů“ abylo sys ema i- zo áno zákony.3 Ten o no ý podobo medicíny sobě sjednoco al d ě hla ní disci- plíny— zd a o ní policii (medizinische Polizey) asoudní lékařs í (ge ich liche Medi- zin).4 Ve z ahu ksebe aždě se zaměřím přede ším na d uhou znich, jejíž hla ní součás í bylo ohledá ání ěl zemřelých, p amenech označo ané jako To(d) en beschau či Leichenbeschau, as ím sou isející soudní pi a— ge ich liche Beschau, Sec ion, Ze gli- zace sp o esionalizací lékařského obo u: Daniela TINKOVÁ, Biomoc a„medikalizace“ spo- lečnos i jako ysy „mode ni y“, An opowebzin, 2014, č.3–4, s.107–118, dos upné zwww. an opoweb.cz [náhled 23.2.2019]. Téma em medikalizace sm i se aké zabý al Václa GRUBHOF FER, Pod zá ojem sm i: poslední ěci Schwa zenbe gů le ech 1732–1914, České Bu- dějo ice 2013, s.31–73. K éma u medikalizace sebe aždy aké: Daniela TINKOVÁ, Hřích, zločin, šílens í čase odkouzlo ání s ě a, P aha 2004, s.282–290. 2 Te mín S aa sa zneykunde (či S aa sa zneikunde, zřídka pak S a a zneykunde) se společně spojmem Medizinische Polizey začíná německojazyčné li e a uře hojně obje o a od osm- desá ých le 18.s ole í. P a děpodobně en o pojem za edl hallský lékař Ch is ian F ied- ich Daniel. Ch is ian F ied ich DANIEL, En wu eine Biblio hek de S aa sa zneykunde ode de ge ich lichen Medizin und medizinischen Polizey on ih em An ange bis au das Jah 1784, Halle 1804. Nicméně se spisy zabý ajícími se o ázkou eřejného zd a í ahygieny se se- káme i předchozích dese ile ích. Příkladem může bý ila inský spis Rode iga da Cas a Medicus-Poli icus si e de o iciis medico-poli icis ac a us z oku 1614. 3 „… zu E hal ung und Be ö de ung des allgemeinen Gesundhei wohls de S aa sbü ge gegeben und zu einem Sys em e einig en Gese ze und Vo sch i en…“ Johann Joseph BERNT, Sys ema isches Handbuch de S aa s-A zneykunde, zum Geb auche ü Ae z e, Rech s- geleh e, Polizeybeam e und zum Lei aden bey ö en lichen Vo lesungen: Die ö en liche Gesund- hei sp lege, Wien 1816, s.2. 4 Ch. F.DANIEL, En wu eine Biblio hek. S ejně ak byly ozděleny přednášky ze S aa s- a zneikunde na lékařských akul ách jak e Vídni, ak P aze. Ludmila HLAVÁČKOVÁ— E a ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky na lékařské akul ě p ažské uni e zi y le ech 1690–1848, P aha 1984, s.45–46, 84, 168; Ludmila SINKULOVÁ, Dějiny českoslo enského lé- kařs í [u čeno p o posluchače ak. lék.]. 2 díl. Od oku 1740–1848, P aha 1965, s.98–121; Theo- do PUSCHMANN, Die Medicin in Wien wäh end de le z en 100 Jah e, Wien 1884, s.302. S ejné složení S aa sa zneykunde zacho á á např.Jus us Ch is ian Lode (1753–1832), p o- eso ana omie achi u gie na uni e zi ě Jeně, k e ý p ní polo ině 19.s ole í působil jako lékař na d o ech F id icha Viléma III. i uského ca a Alexand a I.Jus us Ch is ian LODER, An angsg ünde de physiologischen An h opologie und de S a s-A zneykunde, Weima 1793, s.543. P ní ydání yšlo od a oky dří e. Na p oblema ičnos náz u idělení upo- zo ňuje Johann Pe e F ank, německý lékař ajeden zp ůkopníků myšlenky eřejného zd a o nic í. Johann Pe e FRANK, Sys em eine olls ändigen medicinischen Polizey: Von de Heilkuns und den medicinischen Leh ans al en im Allgemeinen, 6, Wien 1817, s. i–xi . Joseph Be n (1770–1842), p o eso S aa sa zneykunde na ídeňské uni e zi ě, se ůči ýše nas í- něnému dělení e s ých spisech ymezuje apo ažuje soudní medicínu (ge ich liche Me- dizin) za součás zd a o ní policie. J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de S aa s-A zney- kunde, s.3–4. OPEN ACCESS 166 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019 de ung(kuns ).5 Samo né ohledání ěl ješ ě nu ně nemuselo znamena zásah do ělesné in eg i y. Kpi ě docházelo ob ykle jen ehdy, jednalo-li se onásilnou sm , při níž příslušné úřední ins ance nařídily soudní ohledání. Oblas i eřejného pořádku asoudnic í byly y, unichž se se ká áme sdoklady ap ními nařízeními oohledá ání či pi ách lidských ěl. Ze d uhé polo iny 13.s ole í máme znařízení i alských měs docho ány doklady opo olá ání chi u gů ksoudním případům. Jejich úkolem bylo u či příčinu úm í a ylouči , nebo naopak po di cizí za inění.6 S ejně ak jsou požada ky na znalecké posudky známé izkanonického p á a.7 Vněmecky mlu ících oblas ech se důleži ým mezníkem p o soudní znalec- í s alo Cons i u io C iminalis Bambe gensis (Die Bambe gische Peinliche Halsge ich s- o dnung) z oku 1507, zněhož ychází pozdější zákoník císaře Ka la V.Cons i u io C iminalis Ca olina (1532). Ca olina nařizo ala konzul ace schi u gy při podezřelých úm ích, případě sm i no o ozeňa amalých dě í pak měla bý před soud ždy před olána po odní bába.8 Přes ože se Ca olina zaměřo ala éměř ýh adně na sec io ulnu um, edy ohledání nějších z anění, s ala se přelomo ou a oblas i soudního lékařs í ji pře zala ě šina kon inen ální E opy.9 Od d uhé polo iny 16.s ole í ycházelo (přede ším la ině) značné množs í spisů ěno aných p á nímu lékařs í.10 Pozna ky apos upy lékařů achi u gů se pak následně p omí aly do p á ních předpisů, k e é oblas soudního lékařs í up a o aly. SOUDNÍ MEDICÍNA AOHLEDAČSTVÍ VHABSBURSKÉM SOUSTÁTÍ P á ně zako ené ins ukce, k e é zah nují ipopis, jak má p obíha ni řní sekce ěl (sec io cada e is), jsou p o habsbu ské sous á í známé ješ ě zpřed e eziánského ob- 5 K éma u zd a o ní policie, hygieny a eřejného zd a í: Daniela TINKOVÁ, Zákeřná me i- is: zd a o ní policie a eřejná hygiena pozdně os ícenských Čechách, P aha 2012. 6 Roy PORTER, Dějiny medicíny: od s a o ěku po současnos , P aha 2015, s.157. Více klegisla i- ě  ůzných oblas ech E opy: Ca he ine CRAWFORD, Medicine and he Law, in: William F.Bynum— Roy Po e (edd.), Companion Encyclopedia o he His o y o Medicine, 2, London— New Yo k 1993, s.1619–1540, zde zejména s.1622–23. 7 Jedná se například odnes již známý případ, kdy papež Inocenc III. nařídil, aby chi u go é alékař p o edli ohledání m oly mladého muže au čili, zda zemřel na následky z anění, k e é mu způsobil biskup Rode ic, nebo následkem pozdějšího nedbalého chi u gického zásahu. Ynez Violé O’NEILL, Innocen III. and he E olu ion o Ana omy, Medical His o y 20, 1976, č.4, s.429–433, zde s.431. 8 R.PORTER, Dějiny medicíny, s.227. 9 Vik o on FOSSEL, S udien zu Geschich e de Medizin, S u ga 1909, s.47–48. Také R.PORTER, Dějiny medicíny, s.227, nebo C.CRAWFORD, Medicine and he Law, s.1623. 10 Jedním zp ních spisů ěno aných soudnímu znalec í medicíně byla T ai é des appo s chi u ga Amb oisa Pa ého (1510–1590) z oku 1575. Ve nakulá ní jazyk šak oří spíše ýjimku. Soudní medicíně se daleko spíše ěno ali lékaři ap á níci píšící zp a idla la in- sky. C.CRAWFORD, Medicine and he Law, s.1624. Ospisu osobního lékaře Inocence X.Pao- la Zacchii (1584–1659) Quaes iones medico-legales pojedná á např.: V. on FOSSEL, S udien zu Geschich e, s.46–82. OPEN ACCESS TEREZa LIEPOLdO Á 167 dobí. Jedná se od o ský esk ip z18.září oku 1733.11 Ten jen sd obnými úp a ami přebí á i es ní zákoník Ma ie Te ezie Cons i u io C iminalis The esiana.12 Těmi o in- s ukcemi se měli řídi anlékaři alékaři případech zabi í, o a y aúm í dě í (pře- de ším šlo o yloučení či po zení in an icidia). Zkaždé ako é pi y měla bý zá o- eň yho o ena zp á a (Beschauze el, Visum Repe um), k e ou předá ali ohleda elé příslušné yše řující ins anci.13 Te eziánské nařízení z oku 1765 umožňo alo aké ex- humaci ěla. Za Jose a II. jej ale pods a ě nah azuje zákaz o e í ání h obů po dobu dese i le .14 Te eziánské pokyny p o ohleda ele m ol jsou p o oblas Dolních Ra- kous ino o ány až na konci 18.s ole í.15 Ty už pojmo ě oddělují nější ohledání ěla (die äuße e Beschau des od en Kö pe s) asoudní ohledání ěla (die ge ich liche Beschau des od en Kö pe s), kněmuž mělo dojí případě podezření na násilnou sm ak e é zah no alo nu nos pi y. Nu no ješ ě doda , že účinnější kon olu nad zd a ím oby a els a umožňo alo iza edení no ého e eziánského sp á ního sys ému a e o ma ýuky na lékařských akul ách. Za edení unkce k ajských aměs ských lékařů a anlékařů zd a o ním řádem zpadesá ých le 18.s ole í umožnilo e ek i nější p opojení adohled nad dod - žo áním ydá aných opa ření.16 No á hie a chizo aná zd a o ní sp á a se p omí la ido dohledu nad zemřelými. Te eziánský d o ský dek e z oku 1770 měl za uči , že ohledače nebude ykoná a nikdo, kdo by nebyl p ozkoušen na něk e é zlékařských akul nebo na chi u gickém lyceu habsbu ské mona chii.17 To o opa ření pod- s a ě mělo s á u za učo a u či ý soubo ědomos í, jimiž lékař či anlékař dispono- al ak e é by edy mohly bý yuži elné p o další účely (expe izy, zajiš ění lepší péče aúčinnějších opa ření při epidemiích a d.).18 Na začá ku 19.s ole í bylo ydáno několik dalších opa ření, k e á se snažila zajis- i , aby se s á em p ozkoušený ohledá ač nacházel docházko é zdálenos i ( j.ma- 11 Johann BORSCHITZKY, Handbuch des ös e eichischen Gese zes übe Ve b echen om 3.Sep- embe 1803: mi allen aau dieses Fach Bezug nehmenden Ve o dnungen, E läu e ungen, und sons igen Hil squellen e sehen, 1, P ag 1815, s.237–255. 12 Cons i u io C iminalis The esiana ode de Römisch-Kaise l. zu Hunga n und Böheim &c. &c. Kö- nigl. Apos . Maies ä Ma iä The esiä E zhe zogin zu Oes e eich, &c. &c. peinliche Ge ich so d- nung, Wien 1769, čl. 26, § 17, Baylagen II. 13 Do konce 18.s ole í jsem se šak p oza ím nese kala spřípadem sebe aždy, kde by byl pi- e ní p o okol zacho án. Známé jsou odbo né posudky, k e é p oblema ických přípa- dech yho o o ala lékařská akul a. 14 Johann Nepomuk on HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde im Sani ä s- und Medicinal-Gebie he in alphabe isch-ch onologisch und ma e ienweise Zusammens ellung: ü Sani ä s- und Polizeybeam e im Allgemeinen, und insbesonde e ü Ae z e, Wundä z e, Gebu s- hel e , Hebammen und Apo heke , Band K– S(II), Wien 1830, s.111. 15 Tam éž, s.189–195. 16 Pe SVOBODNÝ— Ludmila HLAVÁČKOVÁ, Dějiny lékařs í českých zemích, P aha 2004, s.93–96. 17 Jedná se od o ský dek e z30.března 1770. J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.188–89. 18 Na lékařských akul ách byly na íc s udijními řády předepsané učebnice, podle nichž měli p o esoři yučo a (pokud nepřednášeli podle s ých las ních). OPEN ACCESS 168 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019 ximálně jednu hodinu chůze) od každé esnice. „Budiž e šech mís ech, kde an- hojiči bydlí, a mís ech, k e á od bydliš ě anhojiče, ať by se i sousedním ok sku nacházela, přes hodinu zdálena nejsou, ohledání m ol ýh adně anhojičům pře- neseno bylo; podle oho budiž ok es, němž anhojič m oly ohleda i má, yměřen, při čemž šak na ho y ana řeky zře el mí i dlužno.“19 P o příklad u ádím abulku s oz žením po ěřených ohleda elů zemřelých na čás i pans í Lipo á (Heinspach) na Děčínsku z oku 1842.20 Mís o Poče oby . Poče oby . celkem P ůmě ná úm nos (za 10 le ) Jméno „ohledače“ amís o bydliš ě Vzdále- nos Odměna S ad el Hainspach 516 Wunda z Wohno Ludwigsdö el 110 2849 76 ½ Jacob Swoboda 20 Min Do Heinspach 1890 Hainspach Wohno Röh sdo 333 ½ S 12 zl Hielge sdo 1999 Wunda z ½ S Lobendau 1743 4231 106 ½ Joseph Kluge Wohno Neudö el 283 Lobendau ¾ S Ma ga e hendo 206 ½ S 20 zl Kleinnixdo 161 Wunda z ¼ S Salmdo 373 258421 63 Johann Rich e ½ S Obe nixdo 2050 Nixdo Wohno 12 zl Schönau 2301 Med. D . ½ S Leopolds uh 396 3465 103 He mann ¾ S Kleinschönau 381 Ja oschka ¾ S G a enwald 204 Heinspach 1¼ S Johannesbe g 183 1¼ S 18 zl Zá o eň měl bý dle ýše u edeného dek e u ohleda el zemřelých ždy oznámen mís ním ducho ním (bez ozdílu yznání) amís ním úřadům. Případ zRychno a uVe neřic (1843) ukazuje, že imís ní a ář mohl ýbě ohledače o li ni .22 Po é, co ze- 19 Nařízení ýkající se ozložení ohledačů ycházejí opako aně le ech 1814, 1816 a1812. Ci- o áno dle: Gube niální nařízení z8.úno a 1822, č.12740. Ja osla ŠŤASTNÝ, Zd a o ní policie z ahující se na m á ěla azdánli é úm í, P aha 1885, s.4.Soupis něk e ých dalších nařízení ajejich úp a například zde: J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese z- kunde, K– S.2, s.188–198. 20 Zp á u yho o il chnos enský úřad na pans í Lipo á 5.dubna 1843. SOA Li oměři- ce— pobočka Kamýcká, K ajský úřad Li oměřice I(1605–1850), Publicum 84/58, ka on č.3349, in . č.2443, 10/5-13. 21 V abulce je u eden souče 2594, jedná se nume ickou chybu. 22 SOA Li oměřice— pobočka Kamýcká, K ajský úřad Li oměřice I(1605–1850), ka on č.3349, in . č.2443, 10/5-14. OPEN ACCESS TEREZa LIEPOLdO Á 169 mřel mís ní anlékař Joseph Biene , měl unkci mís ního ohleda ele zemřelých pře- zí anlékař Johann F uk. Fa ář ale žádal K ajský úřad Li oměřicích, aby mís o něj jmeno al Simona Heinemanna, k e ý měl k omě po inné zkoušky zchi u gie aké ap obaci zpo odnic í. Na íc byly omu o anlékaři údajně lépe známé mís ní z yk- los i akomuni a jej dobře znala, neboť nedaleko ykoná al s ou p axi. To mohlo bý dle a áře p ospěšné aké p o o, že se lidé „  om o chudém k aji“ nebudou olik zpí- a při placení. Zdá se, že k ajský úřad neměl p oblém žádos i yho ě . JAK BY MĚLA PROBÍHAT PITVA? V oce 1814 ycházejí zcela no é ins ukce zaměřené na soudní ohledání ěl. Ty zůs á- ají pla nos i až do polo iny 19.s ole í.23 „Zajiš ění soudního ohledání ěla“, dočí áme se hned na p ních řádcích, „ oří jednu znejdůleži ějších součás í p áce eřejného zd a o nického pe sonálu, p o ože na něm z elké čás i zá isí soudní ozsudek s an c i, s obody, las nic í aži o a ob iněných a yše řo aných.“24 Ksamo né obdukci, edy k yše ření šech ni řních čás í p os řednic ím o e ření ěla, by mělo dojí ždy, nejsou-li zje né příčiny úm í, nebo nejsou-li y o příčiny p oza ím dos a ečně p okázané.25 Ins ukce z oku 1814 už zah nují pod obný sys ema ický ha monog am, jak má sekce p obíha , kdo by měl bý upi y pří omen ahla ně jak přesně yho o i zá ě ečný posudek. O e ření ěla mohlo bý p o edeno až po uplynu í doby 48 hodin. Ta o nařízení sou isela mimo jiné ise s achem ze zdánli é sm i. T es ní zákoník F an iška II. z oku 1803 h ozil es em odně í s obody od jednoho do šes i měsíců, pokud by při ohledání ěla došlo komylu či špa nému s ano ení doby úm í a dů- sledku oho by byl někdo pohřben či pi án zaži a.26 Vpřípadě sebe ažd ale čas o do- cházelo k ý azně delšímu p odlení a ělo mohlo bý již e s ádiu značného ozkladu (jednalo-li se o3.s upeň, dle ins ukcí kpi ě docháze nemuselo). Nicméně p o eso soudního lékařs í Joseph Be n dopo učuje lékařům pi a i„hnilobná ěla“ azdů- azňuje, že ako á pi a nesmí bý po ažo ána za nic ponižujícího ani nečes ného.27 23 V oce 1812 yšly už přep aco ané ins ukce pouze p o měs o Vídeň ( iz dále). Celé znění ins ukcí p o habsbu ské sous á í: Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e und Wun- dä z e in den kk. Oes e eichischen S aa en, wie sie sich bei ge ich lichen Leichenschauen zu be- nehmen haben, Wien 1814. O ok později ycházejí aké e Š ý ském H adci. 24 „Die Beso gung de ge ich lichen Leichenbeschauen, weil da on de ich e liche U heil- sp uch übe Eh e, F eihei , Eigen hum und Leben de Beklag en und Inquisi en g öß- en heils abhäng , mach einen de wich igs en Gegens ände de Geschä e des ö en lich au ges ell en Medicinal-Pe sonals aus.“ Tam éž, § 1, s.3. 25 Johann Daniel METZGER, Ku zge ass es Sys em de ge ich lichen A zneiwissenscha , Königsbe g 1793. Zde ci o áno dle ozšířeného ře ího ydání: Königsbe g— Leipzig 1805, s.35.Johann Joseph BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, zum Geb auche ü Ae z- e, Wundä z e, Rech sgeleh e und zum Lei aden bey ö en lichen Vo lesungen, Wien 1813, s.351. Oba y o i uly se yuží aly na p ažské a ídeňské lékařské akul ě k ýuce soudního lékař- s í. L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky, s.168–69. 26 Gese zbuch übe Ve b echen und schwe e Polizey-Uibe e ungen II, Wien 1803, § 129, s.65–66. 27 J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.351. OPEN ACCESS 170 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019 Ins ukce samozřejmě ú odu s ano ují, že pi a musí bý p o edena „řádně as ědomi ě“, a o „ příhodný čas, na hodném, s ě lém ados a ečně p os o ném mís ě“.28 Vp axi o čas o znamenalo p o és pi u přímo obydlí zemřelého.29 Někdy byla mís em obdukce má nice ap a děpodobně se ako ým mís em mohla s á ichi- u gická o icína. Ty o in o mace jsou ale z yše řo acích p o okolů ěžko zjis i elné, občas si je můžeme y odi zpopisu p ůběhu yše řo ání. Speci ickým případem byla Vídeň. Ins ukce p o soudní ohleda ele ydané pouze p o ni nařizují, že soudní sekce mají bý p o áděny pouze e šeobecné nemocnici a sále p o ně u čeném.30 Ins ukce (jak ídeňské, ak šeobecné p o celé sous á í), bylo-li o možné, jasně oz- dělo aly kompe ence pří omných osob. Lékař byl po ěřen odbo ným dohledem, ede- ním pi y a yho o ením p o okolu ojejím p ůběhu. Vpřípadě, že se podílel na samo né obdukci, měla bý yho o ením p o okolu po ěřena jiná kompe en ní osoba. Zp a idla ale obdukci p o áděl pří omný anlékař (chi u g), k e ý měl slékařem konzul o a ná- lez. Vjeho kompe encích bylo zá o eň zajiš ění nás ojů, mís a apo dokončení pi y zpě ná kul i ace ěla. Pokud došlo mezi lékařem achi u gem kneshodě, mohl anlé- kař s é „odlišné mínění“ připoji na konec posudku nebo yho o i z láš ní zp á u.31 Obdukce měla jasně s ano ená p a idla. Po é, co došlo k nějšímu ohledání ěla, ná- sledo alo ni řní, a o pořadí hla a, h udník anásledně oblas břicha. Upřípadů, unichž y s alo podezření na o a u, muselo bý p o edeno obz láš ě de ailní yše ření žaludku as ře . Jejich obsah pak měl bý (podle podezření, čím mohla bý do yčná osoba o á ena) dán kdůkladné chemické analýze.32 Tu mohl p o és chemik nebo léká ník ideál ně za dohledu soudem po ěřené osoby. Upodezření zo a y jedem os linného pů odu, uně- hož by bylo odhalení chemickou analýzou nemožné, ins ukce dopo učují dá sež a čás obsahu žaludku z íře i. Ten o „pokus“ měl pak pří omnos jedu po di , či y á i , při- čemž ale měl bý b án ohled na ozdílnos lidského ěla od z íře e oho k e ého odu.33 Chemické analýzy se p o áděly například lokálních léká nách. Zlibe eckého pří- padu z oku 1831, němž byla de a enác ile á Ka olína Elga podezřelá, že se sama o - 28 „Die ge ich liche Leichenschau muß mi olle Muße […] an einem dazu auglichen, lich- en und hinlänglich ge äumigen O e, o den lich, so g äl ig und genau anges el we den.“ Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e, § 8, s.6. 29 Vpřípadech podezření na in an icidium apři pi ách nalezenců byla dokonce p o Dol- ní Rakousy s ano ena po innos p o ádě obdukci době, kde dí ě zemřelo. J.N. . HEM- PEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.188. Spi ami obydlích jsem se několik á se kala i případech yše řo ání sebe ažd na Libe ecku např. případě o a- y Ka olíny Elga . SOkA Libe ci— pobočka Machnín, A chi měs a Libe ce (1537–1850, dále jen AML), in . č.902, sign. 181, ka on č.114. 30 J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.116. Os a ně e Vídni ungo- al už od 17.s ole í To enbesch eibam , k e ý sh omažďo al záznamy o šech zemřelých (jmé- no, po olání, nemoc a d.). Wiene S ad - und Landesa chi , Tod enbesch eibam (1648–1938), sign. 1.1.10. Až e d acá ých le ech 20.s ole í přibyly do záznamů na k á ký čas inálezy. 31 Ins uc ion ü die ö en lich anges ell en Ae z e, § 10–11, s.7–8. 32 Tam éž, § 93–103. 33 Učebnice soudního lékařs í speci ikují ůzné způsoby o a aněk e é možné analýzy. J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.233–263. J.D.METZ- GER, Ku zge ass es Sys em, s.211–251. OPEN ACCESS TEREZa LIEPOLdO Á 171 á ila, máme docho aný ipříklad ako ého pos upu.34 Obsah Ka olínina žaludku ap á- šek, k e ý si údajně měla zí , donesl její oše řující lékař Alois König do léká ny UZla é ko uny, kde mís ní léká ník p o edl několik na sobě nezá islých chemických pokusů na pří omnos a seniku. Dok o König měl podezření, že se jednalo p á ě oněj.35 Léká ník nejp e ozpus il usazeniny zžaludku  eplé des ilo ané odě ane- chal je eago a s ůznými oz oky:  oz oku hyd oxidu ápena ého (Kalkwasse ), dále s z .cup um ammoniacum (jednalo se osloučeninu zešlou eakcí mod é skalice ačpa ku)36 a yužil iHahnemannů es spouži ím ína.37 Při šech ěch o eak- cích mělo podle znalos í dobo é chemie docháze případě pří omnos i a seniku ke změně ba y, zakalení či y oření ba e né s aženiny, zá o eň mohla lá ka ( pří- padě d uhého jmeno aného es u) ydá a ispeci ický česneko ý zápach. To aké bylo po zeno azaznamenáno p o okolu.38 Přes ože ins ukce neopomíjejí zmíni , že obdukce by měla bý p o edena ja- kýchkoli případech násilného úm í— edy i ako ého, kdy si jedinec při odí sm sám, ohledání ěl sebe ahů nijak nespeci ikuje. Nařízení, k e é se yslo eně do ý- kalo ohledání ěl sebe ahů, je mi známo až zd acá ých le 19.s ole í. Ci kulář poli- cejního ředi els í z5.lis opadu 1820 nařizuje případech neš ěs í asebe ažd přilo- ži kopii lékařského pa e e yše řující ins anci. Gube niální nařízení z12.úno a 1821 pak dále chnos enským úřadům přikazuje, aby do policejních zp á zaznamená ali zjiš ěné idomnělé příčiny sebe aždy.39 34 AML, in . č.774, sign. 38, ka on č.41, Případ Ka olíny Elga , č.779. 35 Ka olína nejp e še popí ala. Nakonec přiznala, že si zala p ášek, k e ý měla již delší dobu usebe scho aný. Jednalo se p á ě oa senik— oxid a seni ý (As2O3) yuží aný čas o jako jed na k ysy. Vedle opia akyseliny sí o é pa řil knejčas ěji uží aným jedům. Přízna- ky o a y a senikem se p oje ují boles mi břicha, z acením ip ůjmem. 36 Cup um ammoniacum (nebo aké Kup salmiak) se dané době yuží al například ipři léčbě epilepsie nebo hys e ie. Jedná se p a děpodobně osí an e aamminměďna ý [Cu(NH3)4]SO4. Při pokusu na pří omnos a seniku jej yuží al po zo u Hahnemanno ě iJohann F ied ich Augus Gö ling (1753–1809). VNěmecku byl jedním zp ních s oupen- ců La oisie o y analy ické chemie. Jeho popis es u na pří omnos a seniku například zde: Johann F ied ich Augus GOETTLING, Desc ip ion o aPo able Ches o Chemis y, O , Com- ple e Col lec ion o Chemical Tes s o he Use o Chemis s, Physicians, Mine alogis s, Me allu gis s, Scien i ic A is s, Manu ac u e s, Fa me s, and he Cul i a o s o Na u al Philosophy, London 1791, s.99. 37 Saumel Hahnemann (1755–1833) byl německý lékař achemik. Je po ažo án za zaklada ele homeopa ie. P osla il se mimo jiné is ým pojednáním oo a ách a senikem ajeho che- mické de ekci. Samuel HAHNEMANN, Uebe die A senik e gi ung, ih e Hül e und ge ich li- che Ausmi elung, Leipzig 1786. P á ě jeho pokusy byly hojně yuží ány soudní medicíně. 38 AML, in . č.774, sign. 38, ka on č.41, Případ Ka olíny Elga , č.779. Tes p o edený lé- ká ně UZla é ko uny pods a ě kopí o al analýzy popsané e spisu od německých léka- řů Sa o ia aMonheima zde: Geo g on SARTORIUS— Johann Pe e Joseph MONHEIM, Medicinisch-chemische Un e suchung eine an d eien Pe sonen e üb en A senik-Ve gi ung, Cöln— Aachen 1826, s.45–46. 39 J.N. . HEMPEL-KÜRSINGER, Handbuch de Gese zkunde, K– S.2, s.111. J.ŠŤASTNÝ, Zd a- o ní policie, s.4. OPEN ACCESS 172 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019 VÝUKA SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ Vz ůs ající poče nařízení ýkající se lékařů achi u gů as ím spojených zásahů do m ého ěla sou isí aké sp oměnou ýuky na lékařských akul ách. Od konce osmdesá ých le 18.s ole í se můžeme nejp e na ídeňské apozději ina p ažské lé- kařské akul ě se ka smimořádnými ( edy dob o olnými) přednáškami ze zd a- o ní policie asoudního lékařs í.40 Hned od počá ku s ole í následujícího je ý- uka soudního lékařs í p o lékaře ichi u gy po inná— p a děpodobně jako p ní celé E opě.41 Vdobě, kdy zlékařských akul odcházejí p ní s uden i sp ůp a- ou soudní medicíně, ydá á s á již zmíněná nařízení, k e á pod obně up a ují soudní ohledání ěl. Ins ukce p o nější i ni řní ohledání ěl ko espondují spokyny, k e é nalézáme učebnicích p o soudní lékařs í. Ty, jež byly p ní polo ině 19.s ole í předepsané jako po inné na lékařských akul ách P aze a e Vídni, ydá á Joseph Be n .42 Jako předepsané učebnice sloužily na lékařských akul ách ješ ě e č yřicá ých le ech. Be n se e s ých spisech zabý á i ěly sebe ahů apopisem yzických změn, k e é mohly udaného jedince způsobi poma ení mysli azapříčini ak sebe ažedné jed- nání. Přímé příčiny na ušení duše ního ungo ání se hledaly přede ším hla ě— na lebce, mozku, mozko ých plenách a lebeční du ině. Na ako é na ušení poukazo- ala jakákoli odchylka od „při ozené o my“— jiný a , elikos , změna dos i, pří omnos ůzných pe ných nebo eku ých lá ek, ý ůs ky kos í, na ušení oběhu k e nebo naopak její přemí a  ůzných čás ech hla y, aké záně y nebo s ůs y.43 Knepřímým příčinám na ušení ducha mohly és změny oblas i h udníku abři- cha. Opě se jednalo ozměnu elikos i, a u, ba y, pří omnos ůzných eku in, přek enos , ýsky žluči žaludku, pří omnos kamenů, odna os o gánů, záně y as ůs y.44 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MEDICÍNSKÝCH POZNATKŮ AUPLATNĚNÍ PRÁVA NA PŘÍKLADECH ZLITOMĚŘICKA AMLADOBOLESLAVSKA Popisy příčin sebe aždy ysky ující se Be n o ých spisech nalézáme jako příčinu poma ení ducha (Geis es e wi ung) i lékařských p o okolech chi u gů alékařů po- dílejících se na yše řo ání dob o olné sm i. ZLi oměřicka aMladobolesla ska je mi 40 L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S udium apřednášky, s.84. 41 Uni e zi a Edinbu ghu zakládá s olici soudního lékařs í  oce 1807, e F ancii zniká samos a ný obo soudní medicíny až e d uhé polo ině 19.s ole í. 42 VP aze se soudní medicína nejp e yučo ala podle Me zge o y učebnice Ku zge ass es Sys em de ge ich lichen A zneiwissenscha , od oku 1813 pak podle učebnic Be n o ých. Nej- p e podle Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, od oku 1817 pak dle Sys- ema isches Handbuch de S aa s-A zneykunde. L.HLAVÁČKOVÁ— E.ROZSÍVALOVÁ, S u- dium apřednášky, s.168–169. 43 J.J.BERNT, Sys ema isches Handbuch de ge ich lichen A zneykunde, s.360–361. 44 Tam éž, s.361–363. OPEN ACCESS