P o ek o á ní Kalendář paní adí ek českých
jako pokus zacho a p os o p o „ eřejnou“ ženu*
Libuše Heczko á
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
libuse.heczko[email p o ec ed]
SYNOPSIS
The Calenda o Czech Ladies and Gi ls Unde he P o ec o a e as an A emp
o Main ain aSpace o he ‘Public’ Woman
This s udy ocuses on he ac i i ies o he Women’s Cen e a he Czech Na ional Council du ing
he yea s 1938–1945. Using he example o i s ac i i ies, and in pa icula he publica ion Calenda
o Czech Ladies and Gi ls, i shows how he s a egy o women’s public ac ion g adually changed in
ape iod ha was hos ile o women, when laws and no ms we e s eng hened ha obliged women
o se e hei coun y only h ough hei p oc ea i e unc ion, pushing women in o he domes ic
sphe e o in o o ced labou .
KEYWORDS
Kalendář paní adí ek českých; Ús ředí žen; Ná odní ada česká; p o ek o á Čechy aMo a a / Calen-
da o Czech Ladies and Gi ls; Women’s Cen e; Czech Na ional Council; P o ec o a e o Bohemia and
Mo a ia.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2024.2.3
In elek uální his o ie ženského hnu í za d uhé epubliky ap o ek o á u je pozo u-
hodnou kapi olou oho o složi ého období. Pod obnější pohled může pochopi ne-
jen samo né období, ale aké oky následující, če ně y cholení  oce 1950, p o
ženské hnu í ak agického. Válečné oky odk ý ají zře elně názo o é di e gence
u ni ř ženského hnu í anásilná homogenizace mimo jiné ukazuje, jak ozmani é o o
hnu í bylo. Speci ickou kapi olou je osud ženských o ganizací, k e é období p ní
epubliky značně ozšířily s ůj poče as oji činnos , aosud ženského isku. Obojí
se s ejně jako šechny os a ní segmen y ži o a y o ná aly spoli ickými změnami
a laky amusely se začleni do no ého mocenského sys ému. No é zákony ano é
no my edle jiných zá ažných d akonických ak ů, jako bylo ylučo ání, po lačo ání
* Článek znikl  ámci P og amu na podpo u apliko aného ýzkumu aexpe imen ální-
ho oz oje ná odní akul u ní iden i y na lé a 2023 až 2027 (NAKI III) DH23P03OVV013
ALKARO— Almanachy, kalendáře, očenky českých zemích 1801–1945.
OPEN
ACCESS
LIBUŠE HECzKOVá 53
a yhlazo ání, o iž e elké míře zasáhly p á ě no ě se oz íjející ženskou eřejnou
činnos . Německá nacis ická ideologie, k e á p osazo ala pouze domácí žens í sdů-
azem na jeho po innos p ok eace, azákonodá s í, k e é ji jus i iko alo, o mo ala
izákony d uhé epubliky e z ahu kp áci a eřejné činnos i žen. D uhá epublika
ap o ek o á na jedné s aně pods a ě yloučily in elek uální p áci apoli ickou
činnos daných žen,1 na s aně d uhé na os la po řeba ženské p áce šude am, kde
byl nedos a ek mužů, z láš ě zeměděls í ap ůmyslu, což y cholilo za edení
sys ému nucené p áce.2 Požado aná domes ici a při om nijak nep o iřečila, ak jako
omu bylo dří e, exploa aci ženské p áce.
V ako é o si uaci bylo elmi kompliko ané ud že i en sebeokleš ěnější p os o
p o eřejný hlas žen ap o ženskou poli iku, k e ou nemusíme nahlíže jen jako pří-
mou poli ickou s anickou azas upi elskou činnos , ale hla ně e smyslu „policy“
nebo spíše lépe a ážněji e smyslu „péče opolis“. Možná p á ě p o en o dů od po-
d obné de ailní pohledy do his o ie žen za d uhé epubliky ap o ek o á u mají ne-
bý ale ážnou hodno u.
S udiu ženského hnu í ažen ůbec období p o ek o á u bylo poslední době
ěno áno několik p ací, k e é popisují dynamiku oho o období. Knej ýznamněj-
ším pa ří p áce Melissy Feinbe g (2006a; 2006b), Jany Bu ešo é (2009) aJi ky Raš-
ko é (2017; 2018), k e é sledují konec ozbujelého ženského s ě a p ní epubliky
 epublice d uhé aběhem p o ek o á u. Zá o eň je naším cílem p ozkouma de-
ailně jeden pa ikulá ní případ ozsáhlého isko ého dědic í českých kalendářů,
k e é doposud zůs á aly poněkud s anou zájmu, a o če ně dědic í ženských ado-
mácích kalendářů (s o .Kubíček 2024). I y o eřejné isko iny se pochopi elně pod-
olo aly ehdejším zákonům, cenzuře aau ocenzuře, ajejich au o ky aau oři čas o
s áli na h aně kolabo ace s ežimem, z láš ě období po nás upu R.Heyd icha apo
jeho sm i.3 Ji ka Raško á e s é pod obné analýze si uace ženského isku aspo ů
popisuje si uaci, níž se i en o isk o mo al podle po řeb no é moci, a zá ě u
kons a uje:
Vp ním oce exis ence P o ek o á u Čechy aMo a a lze e yb aných časopisech
p o ženy (E a, H ězda českých paní adí ek, Lis paní adí ek) sledo a ob anné
endence, směřující kpodpoře českého ná oda, jazyka, kul u ních hodno a adic.
Vli em álečných změn (pád F ancie, zemí Beneluxu) as oupajícího laku cenzu y
začaly bý č enářky p a idelně seznamo ány nejenom se si uací na on ě adoby-
ých územích, ale přede ším se ži o em německých žen Říši. Časopisy přinášely
epo áže o‚h dins í‘ německých žen, k e é p aco aly anah azo aly muže  o á -
nách, na polích, e službách aneus á aly e s é činnos i ani e ch ílích, kdy přišly
1 Zákon 379/1938 21.12.1938 signalizo al, že dané ženy nesmí zůs á a e s áních službách
če ně zdělá ání, esp. s upo a do nich (s o .Bahenská— Heczko á— Musilo á 2017).
2 Kp oblema ice ženské nucené p áce za p o ek o á u a Sude ech, p aco ní po innos i
p o ženy aněk e ých p agma ických důsledcích p o pozici žen agende o ou o no áhu
s o .Musilo á— Plachá 2019.
3 Téma em kolabo ace řadách českých žu nalis ů se zabý al his o ik Pa el Večeřa mono-
g a ii Žu nalis é mezi z adou akolabo ací (2014), s o . éž Bednařík— Ji ák— Köpplo á—
Končelík— K yšpíno á 2003.
OPEN
ACCESS
54 SLOVO A SMYSL 45
omanžela či syna. Vše měly ykoná a duchu nacis ické p opagandy, k e á ženy
yk eslo ala jako bojo nice usilující o ybudo ání no é e opské kul u y aci ilizace
(Raško á 2018, s.36).
Za zo bylo dá áno h dins í německých žen, k e é ycho á aly s é dě i duchu
nacionálního německého socialismu a edly je kpochopení no ého říšského myš-
lení: „[…] k omu jim měla aké dopomáha no á koncepce p o ek o á ního škols -
í. Snahou nacis ické p opagandy na s ánkách ženských časopisů bylo přes ědči
č enářky ono málnos i ehdejšího ži o a aoakcep aci no ého poli ického uspořá-
dání ě šinou českých žen“ ( am éž). Raško á analyzo ala ři časopisy, k e é měly
již p ní epublice ozsáhlou č enářskou obec. Předs a ují jednak y nejč enější
lis y, což byla H ězda aLis , jednak s ylo ý časopis E a, jež období epubliky ep e-
zen o al o p a děpodobně „nejlepší“ zženského ži o a (Pachmano á 2021). Vedle
ěch o časopisů se pokoušely ženy ud že idalší pe iodika s ejně jako ženské ub iky
denících, kde sledujeme podobné endence jako u edených časopisech. Výjimkou
s ého d uhu zůs ala Ženská ada ydá aná libe ální „deš níko ou“ o ganizací Žen-
ská ná odní ada čele sF an iškou Plamínko ou, Miladou Ho áko ou, Ludmilou
Zlesáko ou Nosilo ou aRůženou Vacko ou s .Ženská ada byla o ien o ána s ře-
do ě masa yko sky, jejím cílem byla las ní ženská poli ika zasazující se o o nos
in elek uální, p aco ní azákonnou. Ješ ě  oce 1941, na sklonku její exis ence, se
podařilo publiko a o e řenou anke u o om, co je o eminismus, níž zdaleka ne-
šlo oobhajobu ma eřs í či sociálního ma eřs í aosla u domes ici y. Vě šina žen,
k e é odpo ídají, o mulo ala nebý ale o e řeně. Vcen u odpo ědí se p olínají d ě
klíčo á slo a: s oboda apéče. Pozice časopisu Ženská ada ak jako samo né Ženské
ná odní ady šak byla elmi p eké ní, zhlediska p o ek o á ní moci šlo opodezřelé
o ganizace, ak jako byly podezřelé jejich předs a i elky. P o i Ženské ná odní adě
nes ála jen o iciální moc, ale aké se do jis é mí y p o i ní pos a ily nacionálně o ien-
o ané ženy, k e é poli icky as a egicky odmí aly libe ální emancipační p og am
o nop á nos i apokoušely se p osazo a konze a i nější poje í žens í.4 Možnos í
se a in eg álně bez kolabo ace na s ým pozicích ubý alo, oku 1942 ŽNR de ini-
i ně ukončila činnos .5 Ženský s ě dobo ých isko inách lze edy sledo a z ůz-
ných úhlů pohledu as ůznou op ikou. Ráda bych z olila li e á ní, kul u ní pohled,
4 Ji ka Raško á se obou ci o aných článcích (2017; 2018) zabý ala složi ými z ahy pů-
odně mnoho s e na é, ak i ní, poli ické asociální ženské kul u y e ch íli, kdy se a o
začala násilně homogenizo a pod lakem německé moci, a o e smě u čím dál íce pa -
ia chálnějšího poje í žens í. Nes ačilo jen ob á i ženy kná odním úkolům, ale pod-
s a né bylo od á i je od eřejného působení ůbec aumís i je do s ředu odiny adomo-
a, přijmou nacis ickou předs a u ženy, k e á s ým ma eřs ím adomácnos í podpo uje
Říši, apokud je řeba, zapojí se do álečného p ůmyslu.
5 „Ženská ná odní ada ak icky skončila s ou ak i ní samos a nou činnos  oce 1940.
De ini i ní konec činnos i spolku znamenal dopis s ola a elkám odbo ů Ženské ná odní
ady olik idaci ze dne 10.9.1942 adopis klubům Ženské ná odní ady ze dne 18.9.1942.
Dopisy obsaho aly dopo učení edení Ženské ná odní ady členkám, aby se ada ozeš-
la, neboť nemůže e změněných společenských pomě ech plně p aco a “ (Bu ešo á 2001,
s.88–89).
OPEN
ACCESS
LIBUŠE HECzKOVá 55
k e ý se nám o e řel díky no ým ýzkumům českých kalendářů, almanachů a oče-
nek, jež doplňuje boha ý a chi ní ma e iál. Vle ech 1940–1943 se obje il na českém
álečném hu Kalendář paní adí ek českých, ydá aný Ús ředím žen při Ná odní adě
české.6 Dal si za cíl na azo a na jiný, s a ší ženský kalendář, jenž přes al ycháze
již na počá ku d acá ých le . Es e icko-emancipační konze a i ní s yl oho o kalen-
dáře, jemuž iskla ý a nou podobu Zdenka B aune o á, neměl no é epublice
s é mís o. Sd užo al ši ší skupinu li e á ních přá el edak o ky Růženy Jesenské.
Eli ní kalendář nemohl slouži no ým po řebám epubliky, samo né ženské hnu í se
posou alo od nacionálních o ázek kjiným p oblémům— poli ickým, sociálním, eko-
nomickým—, jimž kalendář založený na ideo ě-es e ickém podkladě nemohl slouži .
Ženské hnu í acelý ženský s ě no é epubliky měly nyní kdispozici mnohem lexi-
bilnější ibuny. No iny za áděly s ánky p o ženy, psané ženami, no inářky, k e é
se mnohdy samy s ylizo aly do olí no ých epublikánských „ci ilizo aných“ žen, a-
dily, ycho á aly aba ily s é č enářky poli ických denících šech ba e . Obje ila se
aké celá řada dalších isko in— ýdeníků, č nác ideníků, měsíčníků— přímo cíle-
ných na ženské č enářs o. Kalendáře zženského ži o a nezmizely, ale zůs aly spíše
jako p ak ická pomůcka na enko ě (Heczko á 2024).
P o ek o á ní Kalendář, ydá aný Ús ředím žen, jako by se ch ěl á i odesí ky
le zpě . Ges o adice mělo s é dobo é opods a nění, his o ická a eminis icky akul-
u ně konze a i ní pozice Ús ředí zapadala do isko ých s a egií českých eli .7 To,
že Kalendář paní adí ek českých jako koncep uální isko ina měl dlouhou příp a u,
nebylo na zá adu. Do h y s upo ala pochopi elně zcela zásadním způsobem cen-
zu a, kalendář ip o o musel bý koncipo án jako poněkud bezčasý. Kalendář paní
adí ek českých umožňuje podí a se na něk e é aspek y ženského hnu í za p o ek-
o á u aseznámi se s olí, k e ou h álo za álky několik ýznamných žen, jež se na
kalendáři podílely. Přede ším Ma ie Tumlířo á,8 poli ička ažena z yklá pohybo a
6 Ná odní ada česká (dále jen NRČ) s ou činnos y íjela le ech 1900–1950, přičemž
jedno li ých unkčních obdobích (1900–1918, 1918–1938, 1939–1945, 1945–1950) se její
náze , činnos auspořádání měnily li em poli ických událos í (Kode o á 1970). Dne
6.6.1939 se NRČ pod edením s ého ehdejšího předsedy p o . d . Jana Kap ase ans o -
mo ala podle ozhodnu í ehdejšího p eziden a Emila Háchy. NRČ se s ala jedno nou o -
ganizací řídící český kul u ní ži o . V ámcích, daných poli ickou si uací, měla  ůzných
o mách a  ůzných s ých součás ech možnos podpo o a českou kul u u a zdělá ání.
7 S o .pod obný přehled dobo ých pe iodik asbo níků (B abec 2023). Kalendář není zařa-
zen do oho o přehledu p á ě k ůli s é nejasné agmen á nos i.
8 Ma ie Tumlířo á (9.6.1889 H adec K álo é— 8.8.1973 Lugano, Š ýca sko), českoslo en-
ská poslankyně, členka ag á ní s any, po Mnicho u členka Klubu poslanců Ná odní jed-
no y (Musilo á 2007, s.116, 117). V oce 1948 se jí podařilo up chnou zČeskoslo enska,
nejp e pobý ala exilu Paříži, následně Mnicho ě. Vobdobí 1951–1957 p aco ala p o
S obodnou E opu jako edak o ka enko ské edakce (pod pseudonymem Ma ie Chalou-
pecká), ěno ala se zájmům českoslo enských enko ských žen (diskusní pořady Ho ač-
ky aNo ačky osi uaci na enko ě Českoslo ensku), psala do exilo ých časopisů ( e ue
Ná a , No ina, Hlas exilu, Ag á ní ěs ník), byla členkou ACEN při E opské adě e Š as-
bu ku, Rady s obodného Českoslo enska. Byl na ni neúspěšně spáchán a en á českoslo-
enskou ajnou službou (s o .Jano ský-D ážďanský 1995, s.19). Do penze odešla 68 le-
ech. Manžel Bohusla byl odbo ník oblas i zemědělské s a is iky aekonomie, syn Jan
OPEN
ACCESS
56 SLOVO A SMYSL 45
se e cholných poli ických o gánech, edak o ka a iloložka Běla Veselá, kuns his-
o ičky Alžbě a Bi nbaumo á aRůžena Vacko á. Ús ředí k omě Kalendáře ydalo
d a sbo níky, Žena dějinách ná oda aŽena umění d ama ickém, k e é jsou dodnes
cenné speci ickým zaměřením na his o ii žen. Dokumen y Ús ředí žen, zacho ané e
ondu Ná odní ady české, neos ě lují jen samo ydá ání Kalendáře, ale aké o, jak
se ús upcích násilné bezsk upulózní moci pos upně ozložila dobře míněná snaha
ozacho ání ženské agendy.
ÚSTŘEDÍ ŽEN
Co bylo Ús ředí žen při Ná odní adě české? Ús ředí d uhé epublice založily ženy ze
Sd užení akademicky zdělaných žen, k e é se snažily p opoji ženské síly opozici
kŽenské ná odní adě, odsou ajíce ak na ok aj její libe ální s ředos a o ské eman-
cipační směřo ání.9 Do cen a pos a ilo ná odní české zájmy, zájmy enko ských
žen, p opagaci konze a i nějšího způsobu ženského ži o a sdů azem na ma eřs í
ajeho kul i aci p o po řeby ná oda aspolečnos i. Žena jako hospodyně ama ka, jak-
koli měla zcela jinou oli než muž, měla bý žena zdělaná amode ní. To šak ne-
znamenalo, že by ženy měly přijmou podřízené pos a ení, poli ické iekonomické.
Jak napsala Melissa Feinbe g: „[…] nebylo zámě em edení zba i ženy moci a li u
poli ice. S ejně ak ekonomické s éře pod ho aly, že žena musí zůs a nezá islá,
a o i inančně“ (Feinbe g 2006a, s.172). Včele ěch o snah s ála Ma ie Tumlířo á, jež
se s ala předsedkyní, mís opředsedkyní pak Míla Balca o á. Příp a a o ganizace -
ala celý podzim. 9.12. p oběhla us a ující schůze, in o mace přinesl i ehdejší oz-
hlas: „Ženám ná oda českého aslo enského! Není mysli elno, aby šechny […] oblas i
ná odního ži o a neměly bý obohaco ány účas í duše, ci u, ap áce žen českoslo en-
ského ná oda.“10
Ús ředí žen ch ělo nabíze podpo u šem ženám akul i o a šechny obo y ži-
o a,  ámci ÚŽ měly zniknou jedno li é podobo y, k e é měly mí s oji las ní
Tumlíř, budoucí ýznamný ad oká , byl  oce 1948 za čen při přechodu h anic, o ok poz-
ději se mu podařilo zkomunis ického ězení up chnou ados a se na Západ.
9 Již 25.10.1938 přišla od Sd užení akademicky zdělaných žen, edy o ganizace, zníž se
pos upně y inulo ÚŽ, explici ní ý ka F an išce Plamínko é aŽenské adě, že se Žen-
ská ná odní ada málo s a á oženy samos a ných po oláních, ži nos ech azeměděl-
s í ( iz Raško á 2018).
10 Podle zápisů ze schůzí ýbo u ÚŽ měly kÚŽ pa ři li né aspolečensky uzná ané ženy,
poslankyně, poli ičky (pře ládaly bý alé členky ag á ní s any), akademičky, předsed-
kyně sociálních akul u ních o ganizací, úřednice, no inářky a aké li né manželky,
např.G.P eisso á, R.Jesenská, F.Kleinschni zo á, Z.Dyko á-Hásko á, A.Be ko co á,
M.Balca o á, M.Hodačo á, B.K cho á, E.Medko á, E.Malype o á, R.Nasko á, A.Pod-
lipná, M.P o azníko á, A.Ro o á, A.Roško o á, M.Seke o á, B.Six o á, R.Vacko á,
A.Ve e o á-Beč ářo á, A.M skočo á, L.Za loukalo á-Cou alo á, J.Baťko á-Žáčko á,
F.Zemino á, H.Š ehlo á-Če ná. Ús ředí bylo koncipo áno jako no á jedno ná síla čelí-
cí zma u azou als í po Mnicho u, ženy měly s á „po boku“ mužů na eřejnos i. Něk e-
é z ěch o žen se ÚŽ neangažo aly, zůs á aly šak zápisech ze schůzí. NA, ond NRČ,
ka . č.288.
OPEN
ACCESS

LIBUŠE HECzKOVá 57
agendu (poli ickou, ná odohospodářskou, zah aniční, kul u ní, školskou, sociální,
společenskou, isko ou, ělesně ýcho nou). Jedno li é podobo y se pos upně us a-
o aly a o mulo aly s oje cíle. Zápisy ze schůzí Ús ředí ukazují, že se  é o no é o -
ganizaci měla sous ředi ehdejší s ředo á ap a ico á ženská eli a, če ně ako ých
osobnos í jako Ma ie P o azníko á (náčelnice českoslo enského Sokola), Vlas a Ko-
seo á (zaklada elka skau ingu) nebo zakládající osobnos mo a ského pok oko ého
ženského hnu í Ludmila Za loukalo á Cou alo á. Ambice nebyly malé, a o če ně
poli ických. P a ico á o ien ace na ná od ana ma eřs í nijak neměla umenšo a
ná ok na eřejné působení, naopak ma eřs í mělo pod ho a po řebu společnos i
jako celku:
Žena musí se současné podobě p oje i i sku ečně žensky, j.do és i podchy i i muž-
skou čás ná oda okamžiku e en uálního zou als í az á y oz ahy. P o o ale žena
musí yjí i z ámce s é odiny, aby nesla ma eřské uklidnění do eřejného ži o a
as ala se no ou Libuší ěš ící lepší příš í, ale po om opě mizící neznámu. […] Ženy
si musí u ědomi , že k omě ma eřs í yzického jes ješ ě ma eřs í ducho ní, k e é
naplňo ala žena pokud se ýče eřejného ži o a dosud pouze ojediněle (legendá ně).
Emancipace měla en dob ý ýsledek, že posílila sebe ědomí ženy, adnes není po řebí
nic jiného, než aby o o sebe ědomí našlo sp á né zaměření. Dosud je nemělo, p o o-
že ženy, pokud se zúčas nily eřejného ži o a, šude napodobily pouze mužskou čin-
nos , ane nesly ani ochu speci ické no y do šeho oho, co se dělo. Božena Němco á,
Ka olina S ě lá ajiné zůs aly ojedinělými sloupy. My šechny musíme se opě s á i
Němco ými. Musíme přede ším ch í p o ná od pě , ane p o sebe ydělá a .
Role ženy ži o ě, e společnos i a poli ice měla z ůs p á ě ím, že se ženy při-
hlásily ke s é „při ozenos i“, zní měla společnos če pa no ou sílu. Ženy měly bý
spásou, silou milos dens í aodpuš ění, odpo ědnos i auzd a ující ná učí. Tako-
á o žena musela bý zdělaná, podle s ých schopnos í se aké měla účas ni eřej-
ného ži o a. Ús ředí se ozhodně ne zdá alo poli ického působení, poli ický ý-
bo , byť byl založen až úno u 1939, byl přip a en k eřejným in e encím. Vli
é o o ganizace zhledem kosobním kon ak ům nebyl zanedba elný. P osazo a zá-
jmy žen měl napomoci silný isko ý odbo , složený zno inářek, jejichž jména p o-
ilo ala ehdejší deníko é ženské ub iky, če ně Zdenky Wa e sono é nebo Ma ie
Russo é či Olgy Vojáčko é. Zákonné no my d uhé epubliky up a ující p áci žen
aškols í s ály p o i ěm o snahám. Poslankyně Ná odní jedno y Ja omí a Baťko á-
-Žáčko á11 dopise z22.úno a 1939 elmi znepokojeně popsala důsledky no ých zá-
konů na so ciální péči: „Vposledních dnech byla řada sociálních p aco nic, p acu-
jících Och aně p o ma kyakojence, p opuš ěna, a ím pochopi elně je nesmí ně
zho šena si uace p o ma ky adě i znejchudších s e lido ých, nejnu nější och ana
apéče, k e ou sociální p aco nice zach ánily s a ži o ů kojenců zejména chudých
k ajích naší země Mo a skoslezské, jako je Českomo a ská Vysočina, Valašsko, Malá
Haná, něk e é k aje Slo ácka.“ Přip a o aná e o ma nižšího as ředního škols í
11 Ja omí a Baťko á-Žáčko á, slezská sociálně demok a ická poslankyně Ná odního sh o-
máždění le ech 1935–1939 apak 1945–1948, za álky byla ězněna, účas nila se odboje,
po úno u 1948 odešla do exilu (Musilo á 2007, s.96).
OPEN
ACCESS
58 SLOVO A SMYSL 45
podle Baťko é-Žáčko é poškodí již špa nou si uaci: „Všichni se p ají, zda ůbec mají
posíla dí ky do školy.“12 Neposíla dí ky do školy by podle Baťko é bylo „ elmi zlé“.
To sku ečně „zlé“ přišlo 15.března 1939, a o ip o zas ánkyně di e enčního emi-
nismu, ženy ěřící e z láš ní ma eřský mesiášský úděl. Okupace je aspoň na ch íli
sjedno ila.13 Sno ou mocí šak přišlo no é poli ické uspořádání, k e é souladu
sideo logií nacismu ženu ma ginalizo alo. Jedno ný poli ický o gán no ého p o ek-
o á u Ná odní sou učens í ženy zcela yloučil. Poli ická angažo anos žen se s ala
něčím, co ženě nepřísluší. Když Ús ředí žen obno ilo s oje s ano y podle no ých zá-
konů, opoli ickém působení nebyla ani zmínka:
Ús ředí žen, založené jako odbo NRČ na podzim .1938 jako cholná ins i uce s é-
pomocná e ěcech ná odních, sd užuje ženské p aco nice ze šech obo ů, z láš ě se
zře elem kobo ům speciální ženské p áce. S a á se oupla nění žen ži o ě eřejném
isouk omém. Vysílá s é odbo né p aco nice ke spolup áci os a ních ús ředích NRČ.
[…] Zkoumá odbo ně ýznamné časo é o ázky do ýkající se českých žen se zře elem
kjejich plnému upla nění ná odním ži o ě po s ánce kul u ní, m a ně- ýcho né,
hospodářské, poli icko-p á ní asociální. Ud žuje s yk sdůleži ými ženskými p aco -
ními ins i ucemi, s ředisky ao ganizacemi, aby ideo ý p og am Ús ředí žen našel co
nejši ší upla nění ausku ečnění. Zp a uje eřejnos os é p áci šemi p opagačními
p os ředky ( isk, přednášky, ozhlas, příp. časopis apod.).14
Členky p o ek o á ního ÚŽ se pos upně s ále íce pod olo aly no é nacis ické moci.
Ale jak píše již ci o aná Melissa Feinbe g knize s ýmlu ným i ulem Elusi e Equa-
li y, nebyly o nacis ky ani ašis ky, domní aly se, že spolup ací sokupační mocí lze
dosáhnou s ále nějakých cílů a aké že se jim po ede zacho a ženskou agendu. Ne-
byly šak příliš úspěšné, p os o p o ženskou poli ickou ak i i u se s ále íce zužo al
ačeš í poli ici-muži, kdysi jejich spojenci, měli na om s ůj elký podíl.
ÚŽ se dos alo do soukolí schizo enního p o ek o á ního ži o a as ále ě ší pod-
olo ání se moci ozkládalo o ganizaci ze ni ř. Něk e é ženy se přidá aly na s anu
známých kolabo an ských o ganizaci, jako byly Liga p o i bolše ismu aKu a o ium
p o ýcho u mládeže Čechách ana Mo a ě, na d uhou s anu mnoho žen zÚŽ p a-
co alo p o odboj.
12 Dopis Ja omí y Baťko é-Žáčko é z22.úno a 1939. NA, ond NRČ, in . č.129, ka . č.289.
13 Z é o doby se zacho al dopis Ja mily Glaza o é: „V á ila jsem se p á ě den okupace. Po
šech událos ech poslední doby je mi jasné, že nemohu zůs á a s anou, mimo dění. Jako
ždy až dosud důsledným samo ářem. P osím, abys e příš ě laska ě mne opě u ědomily,
nejsem z ěch, kdož na člens í ne e lek ují. Dnes nikdo nemá p á a zůs á a mimo, adou-
ám, že ise mnou bude počí áno“ (dopis ze dne 27.3. 39, NA, ond NRČ, ka . č.288). Do-
mní ám se, že ipřes něk e é excesy zůs alo ženské hnu í e s ém odpo u ůči okupan ům
jedno né. Názo o é neshody a nější p oje y nebo mlčení čas o zak ý aly ni řní spoje-
nec í.
14 Základní řád Ús ředí žen při Ná odní adě české. NA, ond NRČ, ka . č.288.
OPEN
ACCESS
LIBUŠE HECzKOVá 59
SPORY OMOŽNOST POLITICKY PŮSOBIT
Bezp os ředně po okupaci březnu 1939 zniklo na území z .P o ek o á u Čechy
aMo a a Ná odní sou učens í, kde byly spja y šechny poli ické aspolečenské síly.
Vp ůběhu okupace bylo zde o ganizo áno až 97 % dospělé mužské populace, za ímco
celá ženská populace byla od počá ku yloučena. Ženy ak las ně z a ily poli ickou
o nos , k e ou pos upně získá aly od d uhé polo iny 19.s ole í: „Ná odní sou učen-
s í dekla o alo en o k ok jako k ok na ‚och anu‘ žen. […] Vedení NS bylo jedno né
názo u, že ženy nemají  ako ých o složi ých časech dos ne ů angažo a se po-
li ice […]“ (Feinbe g 2006a, s.176). Tako é o uspořádání y olalo zcela pochopi elně
mezi poli icky ak i ními ženami zděšení. Nech ěly bý ylučo ány z eřejného ži o a
bez ohledu na poli ické spek um, na sociální pů od anábožens í. Vehemen ně p o-
es o aly, byť nemohly p o es o a o e řeně na eřejnos i. Využí aly dopisů apísem-
ných p o es ů. Dopisy bý alých ženských poli ických špiček s ým mužským kolegům
ap eziden u Hácho i jsou plné us ace aznechucení. Ženy s é yloučení nímaly
jako z adu apříkoří, neboť po ažo aly „spoluúčas aspolup áci smuži e šech s é-
ách ži o a ap áce společnos i“ za při ozenou a ážnou.15 Ženy zobou exis ujících o -
ganizací ŽNR iÚŽ se celý ok 1939 snažily si uaci změni . Bez úspěchu. Na jaře oku
1940 se kp eziden u Hácho i dos ala skupina osmi žen s ůzno odým poli ickým zá-
zemím pod edením Ma ie Tumlířo é16 a yjednaly přije í do Ná odního sou učen-
s í za omezených podmínek— ženy se směly zabý a jen sociálními, zdělá acími
p oblémy aženskými éma y, o ganizo a se mohly jen na egionálních ú o ních.
Vyjednané podmínky zbudily elkou ne oli mezi os a ními předs a i elkami žen-
ských o ganizací. Tak o poja é člens í celkem op á něně zbudilo poci , že ženy jsou
b ány jen jako d uhořadé: „P ohlašuji současně, že p á ě p o dosažení b a ského
semknu í šech Čechů p o es uji p o i omu, že jako u ědomělá česká žena nemám
mí i o ná p á a a o né po innos i poli ické o ganizaci českého ná oda, ažádám
naléha ě, aby době nejk a ší byly ženy p ohlášeny za o nop á né členy Ná odního
sou učens í smuži.“17
Tou o akcí, k e á ale nebyla ak i i ou celého Ús ředí, se p ohloubil spo mezi
ÚŽ aŽenskou adou, byť inicia i a byla podle šeho edena dob ou ůlí ucho a
ženě možnos alespoň nějakého li u e společnos i, ucho a jí eřejnou au o i u.
15 U edená ci ace je zdopisu s a os ky S ésedlic Ludmily Za loukalo é Cou alo é, předs a-
i elky Ženské o ganizace pok oko ých žen, p eziden u Hácho i (Bu ešo á 2009, s.88).
Podobné dopisy egis uje aké Feinbe g (2006a) hla ně od bý alých poslankyň ag á ní
s any. Ko espondence žen předs a i elům p o ek o á ní moci předs a o ala pla o mu
p o p o es y žen. Výzkum ženské emancipace a chi ech ukazuje, že šlo opomě ně čas-
ý způsob, jak yjádři s oji ne ůli adožado a se změn.
16 Vdelegaci byly Ma ie Tumlířo á, Míla G imicho á, Anna Jungwi o á, Milada Šmejco á,
a aké poli icky neo ganizo aná sochařka Ka la Vobišo á aspiso a elka Pa la Buzko á.
17 Dopis F an išky Plamínko é z6.března 1940: NA, ond 627 ŽNR, in . č. 19, ka . č.1, ak,
jak jej ci uje Raško á. Ženy byly yzý ány kp o es ům pomocí dopisů, Ludmila Zlesáko-
á Nosilo á, Milada Ho áko á aF an iška Plamínko á aké o mulo aly pe ici. P o i se ý-
znamně s a ěla bý alá poslankyně Anna M skočo á aLudmila Za loukalo á Cou alo á.
Pod obnější popis Raško á 2017 aFeinbe g 2006a.
OPEN
ACCESS
60 SLOVO A SMYSL 45
Výsledky azpůsob jednání, če ně oho, že delegace nebyla nijak konzul o ána sdal-
šími členkami ÚŽ, znepokojil i y ženy, k e é byly ůči Tumlířo é dosud loajální. Na
zasedáních ýbo u ÚŽ něk e é klíčo é ep ezen an ky českých žen, jako sokolka
Ma ie P o azníko á nebo zaklada elka skau ingu Vlas a Koseo á,18 u o s é olnou
akci sne olí odmí ly adalší opě p o es o aly dopisech. Okleš ěné přije í žen do
Ná odního sou učens í po dilo změnu pos a ení žen české společnos i. Změnu,
k e ou se započala des ukce nacionálního ženského hnu í, jak se pos upně u ářelo
od d uhé polo iny 19.s ole í.
CYKLY ČESKÁ ŽENA VDĚJINÁCH NÁRODA AŽENA
VUMĚNÍ DRAMATICKÉM
ÚŽ se ma ně pokoušelo ucho a ženský li na poli iku, s ou snahou zacho a účas
na ži o ě e společnos i se dos á alo na enký led aza nezře elnou h anici počínající
kolabo ace. Pokud se ženy nemohly ak i ně p oje o a poli icky, ěno aly se p ojek-
ům, k e é omezených man inelech měly ucho a ná odní smysl žens í, jeho kul-
u ní poslání, jeho poli ický iekonomický ýznam. Činnos měla aké p agma ický
ozmě — pomáhala ma e iálně přeží : přednášky, ex y, eřejná ys oupení byly ho-
no o ány. Podařilo se ealizo a d a elké p ojek y. Vp ní řadě o byly osla y 80.na-
ozenin Hany K apilo é. Šlo onebý ale komplexní akci, čí ající ýs a u ěno anou
Haně K apilo é, konce y, přednášky, ozhlaso é pořady. Dokonce iJa osla K apil
jednom zdopisů ad eso aných ÚŽ upozo ňo al na o, že jsou mezi českými he eč-
kami imnohé jiné, jež by si éž zasluho aly pozo nos . Tiš ěnou s opou po é o ma-
si ní zpomínko é akci je obsaho ě elmi cenný sbo ník Žena umění d ama ickém
 edakci ajemnice ÚŽ Běly Veselé z oku 1940, jenž obsaho al ozsáhlou s udii Rů-
ženy Vacko é Současné české he ečky amonog a ické po é y he eček Hany K apilo é
(od Pa ly Buzko é), Ma ie Hübne o é aLeopoldy Dos alo é (od Mi osla a Ru eho).
D uhým elkým p ojek em započa ým již období d uhé epubliky bylo zdělá-
ání žen, jež ÚŽ pořádalo ochu podle zo u Ženské ady ajejích škol Boženy Něm-
co é. Také z ěch o přednášek znikl sbo ník, ydaný lé ě 1940 pod náz em Česká
žena dějinách ná oda. Měl bý ý azem ná odního his o ického p og amu ÚŽ, edi-
go aly jej členky ýbo u Růžena Bednaříko á-Thu nwaldo á, Alžbě a Bi nbaumo á,
Ma ie Tumlířo á aBěla Veselá. Přednášky zde o iš ěné byly pořádány na podzim
1939 ana jaře 1940 kniho ně Ús ředí e Valen inské ulici a Lobkowiczo ě paláci.
Vpředmlu ě ke sbo níku (pů odně p oslo u při zahájení cyklu přednášek) předseda
NRČ Jan Kap as přisoudil ženě mesiášský úkol bý „ melem“ ná odního společens í,
obě o a s ůj ži o odině aná odu. „Volal“ ženy kjedno nému úsilí apo innos i
kná odu apůdě. Kap asů p oje u čil dobo ý smysl žens í jednoznačně a aké
Ús ředí žen samého:
18 Podle zápisu zpočá ku dubna ze zasedání ýbo u ÚŽ P o azníko á aKoseo á po pomě ně
os é hádce opus ily ýbo ; byly pak nadále zapiso ány jako účas nice a ždy byly omlu e-
ny. NA, Fond NRČ, ka . č.289/2. P o azníko á se zcela s áhla z eřejného působení. Viz
ozho o y sjejí nučkou: h ps://www.you ube.com/wa ch? =lEl2X2Hxdlo.
OPEN
ACCESS
LIBUŠE HECzKOVá 67
p aco alo nejin enzi něji. Tře í oddíl měl předs a i ženu pod náz em „Ma ka adí ě
 odině“ asledo al šechny o iny ženských po innos í— ins i uční, p á ní zako -
ení, zdělá ání, ekonomický, pedagogický apsychologický ýznam ma ky, s ejně
jako p agma ické o ázky pomoci ženám, če ně její ek eace. Dí ě mělo bý sledo áno
samos a ně jako s éby ný celek se s ými las ními po řebami. Č ý oddíl, „Příp a a
ženy p o odinu“, úzce na azo al na oddíl ře í, k e ý položil základ p o ideu, že no á
ma ka se musí zdělá a amusí yho o a mode ním požada kům ijako osobnos
psychicky a yzicky odolná, azaslouží si, aby jí s á ěno al pozo nos apodpo o al ji.
Oddíl sledo al zdělá ání asebe zdělá ání žen, po adní ins i uce a ěloc ičné spolky
apod. Pá ý oddíl byl koncipo án pod náz em „Ma ka adí ě zákonodá s í“. Šes ý
oddíl s ejně jako sedmý měl e lek o a si uaci žen mimo odinu, jejich po oláních
azaměs náních jako ýdělečně činné jedno ky a aké jako eřejně ak i ní členky spo-
lečnos i, če ně o ázek jejich poli ického působení.
Počí alo se s ím, že ýs a a bude in o ma i ní e z ahu k ýdělko é p áci. Vpod-
kladech se pod náz em „Ma ka ýdělečně činná“ zařadily y o o ázky: zákony anaří-
zení, s a is iky, měs o, enko , p oblema ika po olání— uči elek, dělnic, obchodnic,
úřednic—, o ázky odbo o ých o ganizací aspolup áce smuži. Velmi pozo uhodné je,
že jako zo y si au o ky ýs a y z olily ři ži o y „ ýdělečně činných“ osobnos í: Bo-
ženy Němco é, její nučky, ýznamné sociální p aco nice Ma ie Záhořo é-Němco é,
aAnny Ka alí o é, podnika elky zdob „p obuzení“. Zá ě ečný oddíl sledo al p oble-
ma iku péče oma ku adí ě sohledem na mode ní společnos ajejí pláno ání ařízení.
Šlo jen oplány apředs a y, čás ečně se je podařilo ealizo a eřejnými přednáš-
kami apořady p o ozhlas. Zá o eň se p o účely é o spíše ik i ní ýs a y y ářel,
či spíše měl bý y ářen soupis českých ý a nic aa chi ženského ý a ného
p oje u, měla znika o og a ická sbí ka sak álních ob azů s éma em ma ka adí ě
p ažských kos elích ajiných ins i ucích. Počí alo se aké se zapojením b něnské
Vesny. Za še, co se ýkalo ý a ných aspek ů ýs a y, zodpo ídala Růžena Vacko á.
P o příp a né p áce se na schůzích ýbo u le ech 1941 a1942 sch alo aly nikoli malé
inanční p os ředky. Výs a a sice nakonec nemohla bý ealizo ána, Vacko é šak
byla přes o yplácena inanční podpo a. Pláno aná, ale neusku ečněná ýs a a ak
měla s é konk é ní důsledky. Idea ýs a y byla posledním elkým kul u ním p ojek-
em ÚŽ, k e é se pak následně o ien o alo na ekonomické asociální o ázky.27
ZÁVĚR
Předs a i elky ÚŽ, jak jsem se snažila ukáza , nech ěly yklidi eřejný p os o , ch ěly
zacho a alespoň nějakou možnos o li ňo a české ženy, s a a se ojejich eřejné po-
s a ení— hla ně ěch, k e é p aco aly—, aby nebyly s igma izo ány, pokud ch ěly mí
s é las ní příjmy. Zabý aly se okleš ěné míře sociální aobecnou poli ikou, podpo-
o aly ma eřs í jako ženský úděl apo innos , k e é by šak nemělo bý zneuží áno.
27 Neud ži elnos eřejného působení le ech 1942–1943 edla ke specializo aným p acím
ědeckého asociálního cha ak e u, bez nějších p oklamací abez ě šího eřejného zá-
jmu. Ús ředí se  ěch o le ech zapojilo do sociologického ýzkumu ži o a enko ských
žen, edeného Sociologickým ús a em, konk é ně p o . Ka lem Gallou (Feinbe g 2011).
OPEN
ACCESS

68 SLOVO A SMYSL 45
Feminismus ěch o žen byl adiční, podpo o al odlišnou as éby nou oli žen amužů.
Věřily aké e speci ickou ane eduko a elnou misi žen. Ma eřs í ozuměly jako s ého
d uhu h dins í, ná odní h dos i. Schopnos bý ma kou šak ne eduko aly na yzický
biologický ak , nýb ž chápaly ji jako ilozo ické, e ické asociální poslání ženy ůbec.
Ma eřs í, a o ima eřs í ducho ní, nímaly p o o jako ážnou společenskou službu,
bez níž by eřejný ži o s ádal, abyl by in alidní ajednos anný.
Za u o iluzi se muselo pla i . Ženy zÚŽ pos upně us upo aly ze silných pozic di e-
enčního eminismu kpo inné ado aci ženy doma. Ús ředí žen las ními ak i i ami
začalo pod ý a s é las ní základy. Veřejné ys upo ání žen se měnilo podle si uace,
období heyd ichiády apo ní nemělo é o icky daleko ke kolabo aci, jíž se ě šina
žen zÚs ředí žen účas ni nech ěla. Je elmi složi é en o yp nacionálního emini-
smu hodno i , anení o ani cílem našeho článku. Jde ojeden případ, jeden zmnoha
obdobných.
ARCHIVNÍ ZDROJE
Fond Ná odního sou učens í, P aha (č. ondu
453), P aha, Ná odní a chi , ka . č.8, in .
č.8, 17, zápisy ze schůzí.
Fond Ná odní ada česká, P aha (č. ondu 639),
P aha, Ná odní a chi , in . č.129, ka . č.288,
289, 290/1, 290/2, 290/3.
LITERATURA
Bahenská, Ma ie— Heczko á, Libuše—
Musilo á, Dana: Nezby ná, os obozující,
pomlou aná. Oženské p áci. Vedu a, České
Budějo ice 2017.
Bednařík, Pe — Ji ák, Jan— Köpplo á,
Ba ba a— Končelík, Jakub— K yšpíno á,
Ji ka (eds.): Český isk pod ládou Wol ganga
Wol ama on Wolma a. S enog a ické zápisy
An onína Finge a zp o ek o á ních isko ých
po ad 1939 až 1941. Ka olinum, P aha 2003.
Bednařík, Pe — Ji ák, Jan— Köpplo á,
Ba ba a: Dějiny českých médií. Od počá ku do
současnos i. G ada, P aha 2011.
B abec, Jiří: Pe iodika asbo níky 1939–1945.
T iáda, P aha 2023.
B abenco á, Jana: Ma ie Tumlířo á
(1889–1973), poslankyně Ná odního
sh omáždění ČSR za Republikánskou s anu
zemědělského amalo olnického lidu (ag á ní
s anu). In: Blanka Raš ico á (ed.): Osobnos i
ag á ní poli iky 19.a20.s ole í. Sbo ník
příspě ků zmeziná odní kon e ence konané e
dnech 24.–25. k ě na 2006. Slo ácké muzeum,
Uhe ské H adiš ě 2006, s.269–272.
B andes, De le : Češi pod německým
p o ek o á em. Okupační poli ika, kolabo ace
aodboj 1939–1945. P os o , P aha 2000.
Bu ešo á, Jana: P oměny společenského pos a ení
českých žen p ní polo ině 20.s ole í.
Uni e zi a Palackého, Olomouc 2001.
Bu ešo á, Jana: Ženy ad uhá s ě o á álka. In:
Válečný p oži ek české společnos i kon on aci
snacis ickou okupací (1939–1945). Sbo ník
příspě ků ze sympozia k70. ý očí ypuknu í
d uhé s ě o é álky. ÚSTR, P aha 2009,
s.79–95.
D a o á, Albína: Zápisky. In: Kalendář paní
adí ek českých 1942–1943. Ús ředí žen při
Ná odní adě české, P aha 1942, s.78.
Feinbe g, Melissa: Elusi e Equali y: Gende ,
Ci izenship and he Limi s o Democ acy in
Czechoslo akia. Uni e si y o Pi sbu gh P ess,
Pi sbu gh 2006a.
Feinbe g, Melissa: Dumplings and
Domes ici y: Women, Collabo a ion and
Resis ance in he P o ec o a e o Bohemia
and Mo a ia. In: Nancy Wing ield, Ma ia
Bucu (eds.): Gende and Wa in Twen ie h
OPEN
ACCESS
LIBUŠE HECzKOVá 69
Cen u y Eas e n Eu ope. Indiana Uni e si y
P ess, Blooming on 2006b, s.95–110.
Feinbe g, Melissa: The Su ey P ojec :
Resea ching Women’s E e yday Expe ience
and En isioning Mode ni y in Ru al Bohemia
a he End o he Second Wo ld Wa . Jou nal o
Women’s His o y 23, 2011, č.4, s.82–107.
Gebha , Jan— Kuklík, Jan: D uhá epublika
1938–1939. S á demok acie a o ali y
poli ickém, společenském akul u ním ži o ě.
Paseka, P aha 2004.
Heczko á, Libuše: Kalendář paní adí ek
českých adalší ženské kalendáře. In: Tomáš
Kubíček (ed.): Česko-mo a ská pokladnice.
České kalendáře 19.ap ní polo iny 20.s ole í.
Ka alog k ýs a ě. Mo a ská zemská
kniho na, B no 2024, s.30–35.
Jano ský-D ážďanský, Ka el: S obodná
E opa/Slobodná Eu opa …anyní se hlásí oslo o
Ka el Jano ský-D ážďanský. Papy us, Vimpe k
1995.
Kap as, Jan: „Ná odní ada…“. In: Růžena
Bednaříko á-Tu nwaldo á (ed.): Česká žena
dějinách ná oda. No ina, P aha 1940, s.7.
Kode o á, Olga: Ná odní ada česká, P aha
(číslo ondu 639). Ú od ka chi ní pomůcce.
Ná odní a chi , P aha 1970 <h p://bada-
elna.eu/ ep odukce/? ondId=2255&zazn-
amId=1035394> [ci .15.4.2014].
Kubíček, Tomáš (ed.): Česko-mo a ská
pokladnice. České kalendáře 19.ap ní polo iny
20.s ole í. Ka alog k ýs a ě. Mo a ská zemská
kniho na, B no 2024.
Musilo á, Dana: Zženského pohledu.
Poslankyně asená o ky Ná odního sh omáždění
Českoslo enské epubliky 1918–1939. Vedu a,
České Budějo ice 2007.
Musilo á, Dana— Plachá, Pa la: Ženská
nucená p áce Českých zemích 1939–1945.
Thea um His o iae 24, 2019, s.205–225.
No áko á, Te eza: Kalendář paní adí ek.
Ženský s ě 5, 1901, č.21, 5.12., s.248,
ši aY.Z.
Pachmano á, Ma ina: Ci ilizo aná žena. Ideál
ipa adox p o epubliko é izuální kul u y.
Odbo ná spolup áce Libuše Heczko á
aKa eřina S a oňo á. Vysoká škola
uměleckop ůmyslo á, P aha 2021.
Pech, Milan: S a ý a né kul u y za d uhé
s ě o é álky P aze. In: Olga Fej o á,
Václa Led inka, Jiří Pešek (eds.): Documen a
P agensia s . 26.E opská elkoměs a za d uhé
s ě o é álky, každodennos okupo aného
elkoměs a. P aha 1939–1945 e opském
s o nání. Sc ip o ium— A chi hla ního
měs a P ahy, P aha 2007, s.263–278,
678–679.
Raško á, Ji ka: Ženská ná odní ada aNá odní
sou učens í. His o ica Olomucensia 53, 2017,
s.367–379.
Raško á, Ji ka: Re lexe nacis ické p opagandy
na s ánkách yb aných ženských časopisů
Lis paní adí ek, H ězda českých paní dí ek,
E a. MEMO. Časopis p o o ální his o ii / O al
His o y Jou nal 2018, č.2, s.22–38.
Rýzna o á, Ve onika: Milosla a G imicho á
(1891–1957). Diplomo á p áce, edoucí Dana
Musilo á, His o ický ús a FF UHK, H adec
K álo é 2017.
Tomáš, F an išek: Je sedm hodin
s ředoe opského času. Pos a y apříběhy ze
začá ků S obodné E opy. J.Kanzelsbe ge ,
P aha 1991.
Večeřa, Pa el: Ošeme né Scylly az ádné
Cha ybdy p o ek o á ních no inářů.
Kp oje ům pasi ní ezis ence akolabo ace
na s ánkách českých iš ěných médií za
německé okupace (1939–1945). In: Mediální
s udia 3. Českomo a ský no inář, P aha 2007,
s.252–271.
Večeřa, Pa el: Žu nalis é mezi z adou
akolabo ací. Mo a ská no inářská kolabo ace
před Ná odním soudem. Masa yko a
uni e zi a, B no 2014.
Veselá, Běla (ed.): Žena českém umění
d ama ickém. Knižnice českých žen, s . 2.
Topičo a edice, P aha 1940.
Veselá, Běla: Dějiny Kalendáře. In: Kalendář
paní adí ek českých na ok 1941. Ús ředí žen při
Ná odní adě české, P aha 1940, s. [4–5].
OPEN
ACCESS