scieee Open visual document viewer

Protektorátní Kalendář paní a dívek českých jako pokus zachovat prostor pro „veřejnou“ ženu

Heczková, Libuše

Abstract

52

Full text

P o ek o á ní Kalendář paní adí ek českých jako pokus zacho a p os o p o „ eřejnou“ ženu* Libuše Heczko á Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky libuse.heczko[email p o ec ed] SYNOPSIS The Calenda o Czech Ladies and Gi ls Unde he P o ec o a e as an A emp o Main ain aSpace o he ‘Public’ Woman This s udy ocuses on he ac i i ies o he Women’s Cen e a he Czech Na ional Council du ing he yea s 1938–1945. Using he example o i s ac i i ies, and in pa icula he publica ion Calenda o Czech Ladies and Gi ls, i shows how he s a egy o women’s public ac ion g adually changed in ape iod ha was hos ile o women, when laws and no ms we e s eng hened ha obliged women o se e hei coun y only h ough hei p oc ea i e unc ion, pushing women in o he domes ic sphe e o in o o ced labou . KEYWORDS Kalendář paní adí ek českých; Ús ředí žen; Ná odní ada česká; p o ek o á Čechy aMo a a / Calen- da o Czech Ladies and Gi ls; Women’s Cen e; Czech Na ional Council; P o ec o a e o Bohemia and Mo a ia. DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2024.2.3 In elek uální his o ie ženského hnu í za d uhé epubliky ap o ek o á u je pozo u- hodnou kapi olou oho o složi ého období. Pod obnější pohled může pochopi ne- jen samo né období, ale aké oky následující, če ně y cholení  oce 1950, p o ženské hnu í ak agického. Válečné oky odk ý ají zře elně názo o é di e gence u ni ř ženského hnu í anásilná homogenizace mimo jiné ukazuje, jak ozmani é o o hnu í bylo. Speci ickou kapi olou je osud ženských o ganizací, k e é období p ní epubliky značně ozšířily s ůj poče as oji činnos , aosud ženského isku. Obojí se s ejně jako šechny os a ní segmen y ži o a y o ná aly spoli ickými změnami a laky amusely se začleni do no ého mocenského sys ému. No é zákony ano é no my edle jiných zá ažných d akonických ak ů, jako bylo ylučo ání, po lačo ání * Článek znikl  ámci P og amu na podpo u apliko aného ýzkumu aexpe imen ální- ho oz oje ná odní akul u ní iden i y na lé a 2023 až 2027 (NAKI III) DH23P03OVV013 ALKARO— Almanachy, kalendáře, očenky českých zemích 1801–1945. OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 53 a yhlazo ání, o iž e elké míře zasáhly p á ě no ě se oz íjející ženskou eřejnou činnos . Německá nacis ická ideologie, k e á p osazo ala pouze domácí žens í sdů- azem na jeho po innos p ok eace, azákonodá s í, k e é ji jus i iko alo, o mo ala izákony d uhé epubliky e z ahu kp áci a eřejné činnos i žen. D uhá epublika ap o ek o á na jedné s aně pods a ě yloučily in elek uální p áci apoli ickou činnos daných žen,1 na s aně d uhé na os la po řeba ženské p áce šude am, kde byl nedos a ek mužů, z láš ě zeměděls í ap ůmyslu, což y cholilo za edení sys ému nucené p áce.2 Požado aná domes ici a při om nijak nep o iřečila, ak jako omu bylo dří e, exploa aci ženské p áce. V ako é o si uaci bylo elmi kompliko ané ud že i en sebeokleš ěnější p os o p o eřejný hlas žen ap o ženskou poli iku, k e ou nemusíme nahlíže jen jako pří- mou poli ickou s anickou azas upi elskou činnos , ale hla ně e smyslu „policy“ nebo spíše lépe a ážněji e smyslu „péče opolis“. Možná p á ě p o en o dů od po- d obné de ailní pohledy do his o ie žen za d uhé epubliky ap o ek o á u mají ne- bý ale ážnou hodno u. S udiu ženského hnu í ažen ůbec období p o ek o á u bylo poslední době ěno áno několik p ací, k e é popisují dynamiku oho o období. Knej ýznamněj- ším pa ří p áce Melissy Feinbe g (2006a; 2006b), Jany Bu ešo é (2009) aJi ky Raš- ko é (2017; 2018), k e é sledují konec ozbujelého ženského s ě a p ní epubliky  epublice d uhé aběhem p o ek o á u. Zá o eň je naším cílem p ozkouma de- ailně jeden pa ikulá ní případ ozsáhlého isko ého dědic í českých kalendářů, k e é doposud zůs á aly poněkud s anou zájmu, a o če ně dědic í ženských ado- mácích kalendářů (s o .Kubíček 2024). I y o eřejné isko iny se pochopi elně pod- olo aly ehdejším zákonům, cenzuře aau ocenzuře, ajejich au o ky aau oři čas o s áli na h aně kolabo ace s ežimem, z láš ě období po nás upu R.Heyd icha apo jeho sm i.3 Ji ka Raško á e s é pod obné analýze si uace ženského isku aspo ů popisuje si uaci, níž se i en o isk o mo al podle po řeb no é moci, a zá ě u kons a uje: Vp ním oce exis ence P o ek o á u Čechy aMo a a lze e yb aných časopisech p o ženy (E a, H ězda českých paní adí ek, Lis paní adí ek) sledo a ob anné endence, směřující kpodpoře českého ná oda, jazyka, kul u ních hodno a adic. Vli em álečných změn (pád F ancie, zemí Beneluxu) as oupajícího laku cenzu y začaly bý č enářky p a idelně seznamo ány nejenom se si uací na on ě adoby- ých územích, ale přede ším se ži o em německých žen Říši. Časopisy přinášely epo áže o‚h dins í‘ německých žen, k e é p aco aly anah azo aly muže  o á - nách, na polích, e službách aneus á aly e s é činnos i ani e ch ílích, kdy přišly 1 Zákon 379/1938 21.12.1938 signalizo al, že dané ženy nesmí zůs á a e s áních službách če ně zdělá ání, esp. s upo a do nich (s o .Bahenská— Heczko á— Musilo á 2017). 2 Kp oblema ice ženské nucené p áce za p o ek o á u a Sude ech, p aco ní po innos i p o ženy aněk e ých p agma ických důsledcích p o pozici žen agende o ou o no áhu s o .Musilo á— Plachá 2019. 3 Téma em kolabo ace řadách českých žu nalis ů se zabý al his o ik Pa el Večeřa mono- g a ii Žu nalis é mezi z adou akolabo ací (2014), s o . éž Bednařík— Ji ák— Köpplo á— Končelík— K yšpíno á 2003. OPEN ACCESS 54 SLOVO A SMYSL 45 omanžela či syna. Vše měly ykoná a duchu nacis ické p opagandy, k e á ženy yk eslo ala jako bojo nice usilující o ybudo ání no é e opské kul u y aci ilizace (Raško á 2018, s.36). Za zo bylo dá áno h dins í německých žen, k e é ycho á aly s é dě i duchu nacionálního německého socialismu a edly je kpochopení no ého říšského myš- lení: „[…] k omu jim měla aké dopomáha no á koncepce p o ek o á ního škols - í. Snahou nacis ické p opagandy na s ánkách ženských časopisů bylo přes ědči č enářky ono málnos i ehdejšího ži o a aoakcep aci no ého poli ického uspořá- dání ě šinou českých žen“ ( am éž). Raško á analyzo ala ři časopisy, k e é měly již p ní epublice ozsáhlou č enářskou obec. Předs a ují jednak y nejč enější lis y, což byla H ězda aLis , jednak s ylo ý časopis E a, jež období epubliky ep e- zen o al o p a děpodobně „nejlepší“ zženského ži o a (Pachmano á 2021). Vedle ěch o časopisů se pokoušely ženy ud že idalší pe iodika s ejně jako ženské ub iky denících, kde sledujeme podobné endence jako u edených časopisech. Výjimkou s ého d uhu zůs ala Ženská ada ydá aná libe ální „deš níko ou“ o ganizací Žen- ská ná odní ada čele sF an iškou Plamínko ou, Miladou Ho áko ou, Ludmilou Zlesáko ou Nosilo ou aRůženou Vacko ou s .Ženská ada byla o ien o ána s ře- do ě masa yko sky, jejím cílem byla las ní ženská poli ika zasazující se o o nos in elek uální, p aco ní azákonnou. Ješ ě  oce 1941, na sklonku její exis ence, se podařilo publiko a o e řenou anke u o om, co je o eminismus, níž zdaleka ne- šlo oobhajobu ma eřs í či sociálního ma eřs í aosla u domes ici y. Vě šina žen, k e é odpo ídají, o mulo ala nebý ale o e řeně. Vcen u odpo ědí se p olínají d ě klíčo á slo a: s oboda apéče. Pozice časopisu Ženská ada ak jako samo né Ženské ná odní ady šak byla elmi p eké ní, zhlediska p o ek o á ní moci šlo opodezřelé o ganizace, ak jako byly podezřelé jejich předs a i elky. P o i Ženské ná odní adě nes ála jen o iciální moc, ale aké se do jis é mí y p o i ní pos a ily nacionálně o ien- o ané ženy, k e é poli icky as a egicky odmí aly libe ální emancipační p og am o nop á nos i apokoušely se p osazo a konze a i nější poje í žens í.4 Možnos í se a in eg álně bez kolabo ace na s ým pozicích ubý alo, oku 1942 ŽNR de ini- i ně ukončila činnos .5 Ženský s ě dobo ých isko inách lze edy sledo a z ůz- ných úhlů pohledu as ůznou op ikou. Ráda bych z olila li e á ní, kul u ní pohled, 4 Ji ka Raško á se obou ci o aných článcích (2017; 2018) zabý ala složi ými z ahy pů- odně mnoho s e na é, ak i ní, poli ické asociální ženské kul u y e ch íli, kdy se a o začala násilně homogenizo a pod lakem německé moci, a o e smě u čím dál íce pa - ia chálnějšího poje í žens í. Nes ačilo jen ob á i ženy kná odním úkolům, ale pod- s a né bylo od á i je od eřejného působení ůbec aumís i je do s ředu odiny adomo- a, přijmou nacis ickou předs a u ženy, k e á s ým ma eřs ím adomácnos í podpo uje Říši, apokud je řeba, zapojí se do álečného p ůmyslu. 5 „Ženská ná odní ada ak icky skončila s ou ak i ní samos a nou činnos  oce 1940. De ini i ní konec činnos i spolku znamenal dopis s ola a elkám odbo ů Ženské ná odní ady olik idaci ze dne 10.9.1942 adopis klubům Ženské ná odní ady ze dne 18.9.1942. Dopisy obsaho aly dopo učení edení Ženské ná odní ady členkám, aby se ada ozeš- la, neboť nemůže e změněných společenských pomě ech plně p aco a “ (Bu ešo á 2001, s.88–89). OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 55 k e ý se nám o e řel díky no ým ýzkumům českých kalendářů, almanachů a oče- nek, jež doplňuje boha ý a chi ní ma e iál. Vle ech 1940–1943 se obje il na českém álečném hu Kalendář paní adí ek českých, ydá aný Ús ředím žen při Ná odní adě české.6 Dal si za cíl na azo a na jiný, s a ší ženský kalendář, jenž přes al ycháze již na počá ku d acá ých le . Es e icko-emancipační konze a i ní s yl oho o kalen- dáře, jemuž iskla ý a nou podobu Zdenka B aune o á, neměl no é epublice s é mís o. Sd užo al ši ší skupinu li e á ních přá el edak o ky Růženy Jesenské. Eli ní kalendář nemohl slouži no ým po řebám epubliky, samo né ženské hnu í se posou alo od nacionálních o ázek kjiným p oblémům— poli ickým, sociálním, eko- nomickým—, jimž kalendář založený na ideo ě-es e ickém podkladě nemohl slouži . Ženské hnu í acelý ženský s ě no é epubliky měly nyní kdispozici mnohem lexi- bilnější ibuny. No iny za áděly s ánky p o ženy, psané ženami, no inářky, k e é se mnohdy samy s ylizo aly do olí no ých epublikánských „ci ilizo aných“ žen, a- dily, ycho á aly aba ily s é č enářky poli ických denících šech ba e . Obje ila se aké celá řada dalších isko in— ýdeníků, č nác ideníků, měsíčníků— přímo cíle- ných na ženské č enářs o. Kalendáře zženského ži o a nezmizely, ale zůs aly spíše jako p ak ická pomůcka na enko ě (Heczko á 2024). P o ek o á ní Kalendář, ydá aný Ús ředím žen, jako by se ch ěl á i odesí ky le zpě . Ges o adice mělo s é dobo é opods a nění, his o ická a eminis icky akul- u ně konze a i ní pozice Ús ředí zapadala do isko ých s a egií českých eli .7 To, že Kalendář paní adí ek českých jako koncep uální isko ina měl dlouhou příp a u, nebylo na zá adu. Do h y s upo ala pochopi elně zcela zásadním způsobem cen- zu a, kalendář ip o o musel bý koncipo án jako poněkud bezčasý. Kalendář paní adí ek českých umožňuje podí a se na něk e é aspek y ženského hnu í za p o ek- o á u aseznámi se s olí, k e ou h álo za álky několik ýznamných žen, jež se na kalendáři podílely. Přede ším Ma ie Tumlířo á,8 poli ička ažena z yklá pohybo a 6 Ná odní ada česká (dále jen NRČ) s ou činnos y íjela le ech 1900–1950, přičemž jedno li ých unkčních obdobích (1900–1918, 1918–1938, 1939–1945, 1945–1950) se její náze , činnos auspořádání měnily li em poli ických událos í (Kode o á 1970). Dne 6.6.1939 se NRČ pod edením s ého ehdejšího předsedy p o . d . Jana Kap ase ans o - mo ala podle ozhodnu í ehdejšího p eziden a Emila Háchy. NRČ se s ala jedno nou o - ganizací řídící český kul u ní ži o . V ámcích, daných poli ickou si uací, měla  ůzných o mách a  ůzných s ých součás ech možnos podpo o a českou kul u u a zdělá ání. 7 S o .pod obný přehled dobo ých pe iodik asbo níků (B abec 2023). Kalendář není zařa- zen do oho o přehledu p á ě k ůli s é nejasné agmen á nos i. 8 Ma ie Tumlířo á (9.6.1889 H adec K álo é— 8.8.1973 Lugano, Š ýca sko), českoslo en- ská poslankyně, členka ag á ní s any, po Mnicho u členka Klubu poslanců Ná odní jed- no y (Musilo á 2007, s.116, 117). V oce 1948 se jí podařilo up chnou zČeskoslo enska, nejp e pobý ala exilu Paříži, následně Mnicho ě. Vobdobí 1951–1957 p aco ala p o S obodnou E opu jako edak o ka enko ské edakce (pod pseudonymem Ma ie Chalou- pecká), ěno ala se zájmům českoslo enských enko ských žen (diskusní pořady Ho ač- ky aNo ačky osi uaci na enko ě Českoslo ensku), psala do exilo ých časopisů ( e ue Ná a , No ina, Hlas exilu, Ag á ní ěs ník), byla členkou ACEN při E opské adě e Š as- bu ku, Rady s obodného Českoslo enska. Byl na ni neúspěšně spáchán a en á českoslo- enskou ajnou službou (s o .Jano ský-D ážďanský 1995, s.19). Do penze odešla 68 le- ech. Manžel Bohusla byl odbo ník oblas i zemědělské s a is iky aekonomie, syn Jan OPEN ACCESS 56 SLOVO A SMYSL 45 se e cholných poli ických o gánech, edak o ka a iloložka Běla Veselá, kuns his- o ičky Alžbě a Bi nbaumo á aRůžena Vacko á. Ús ředí k omě Kalendáře ydalo d a sbo níky, Žena dějinách ná oda aŽena umění d ama ickém, k e é jsou dodnes cenné speci ickým zaměřením na his o ii žen. Dokumen y Ús ředí žen, zacho ané e ondu Ná odní ady české, neos ě lují jen samo ydá ání Kalendáře, ale aké o, jak se ús upcích násilné bezsk upulózní moci pos upně ozložila dobře míněná snaha ozacho ání ženské agendy. ÚSTŘEDÍ ŽEN Co bylo Ús ředí žen při Ná odní adě české? Ús ředí d uhé epublice založily ženy ze Sd užení akademicky zdělaných žen, k e é se snažily p opoji ženské síly opozici kŽenské ná odní adě, odsou ajíce ak na ok aj její libe ální s ředos a o ské eman- cipační směřo ání.9 Do cen a pos a ilo ná odní české zájmy, zájmy enko ských žen, p opagaci konze a i nějšího způsobu ženského ži o a sdů azem na ma eřs í ajeho kul i aci p o po řeby ná oda aspolečnos i. Žena jako hospodyně ama ka, jak- koli měla zcela jinou oli než muž, měla bý žena zdělaná amode ní. To šak ne- znamenalo, že by ženy měly přijmou podřízené pos a ení, poli ické iekonomické. Jak napsala Melissa Feinbe g: „[…] nebylo zámě em edení zba i ženy moci a li u poli ice. S ejně ak ekonomické s éře pod ho aly, že žena musí zůs a nezá islá, a o i inančně“ (Feinbe g 2006a, s.172). Včele ěch o snah s ála Ma ie Tumlířo á, jež se s ala předsedkyní, mís opředsedkyní pak Míla Balca o á. Příp a a o ganizace - ala celý podzim. 9.12. p oběhla us a ující schůze, in o mace přinesl i ehdejší oz- hlas: „Ženám ná oda českého aslo enského! Není mysli elno, aby šechny […] oblas i ná odního ži o a neměly bý obohaco ány účas í duše, ci u, ap áce žen českoslo en- ského ná oda.“10 Ús ředí žen ch ělo nabíze podpo u šem ženám akul i o a šechny obo y ži- o a,  ámci ÚŽ měly zniknou jedno li é podobo y, k e é měly mí s oji las ní Tumlíř, budoucí ýznamný ad oká , byl  oce 1948 za čen při přechodu h anic, o ok poz- ději se mu podařilo zkomunis ického ězení up chnou ados a se na Západ. 9 Již 25.10.1938 přišla od Sd užení akademicky zdělaných žen, edy o ganizace, zníž se pos upně y inulo ÚŽ, explici ní ý ka F an išce Plamínko é aŽenské adě, že se Žen- ská ná odní ada málo s a á oženy samos a ných po oláních, ži nos ech azeměděl- s í ( iz Raško á 2018). 10 Podle zápisů ze schůzí ýbo u ÚŽ měly kÚŽ pa ři li né aspolečensky uzná ané ženy, poslankyně, poli ičky (pře ládaly bý alé členky ag á ní s any), akademičky, předsed- kyně sociálních akul u ních o ganizací, úřednice, no inářky a aké li né manželky, např.G.P eisso á, R.Jesenská, F.Kleinschni zo á, Z.Dyko á-Hásko á, A.Be ko co á, M.Balca o á, M.Hodačo á, B.K cho á, E.Medko á, E.Malype o á, R.Nasko á, A.Pod- lipná, M.P o azníko á, A.Ro o á, A.Roško o á, M.Seke o á, B.Six o á, R.Vacko á, A.Ve e o á-Beč ářo á, A.M skočo á, L.Za loukalo á-Cou alo á, J.Baťko á-Žáčko á, F.Zemino á, H.Š ehlo á-Če ná. Ús ředí bylo koncipo áno jako no á jedno ná síla čelí- cí zma u azou als í po Mnicho u, ženy měly s á „po boku“ mužů na eřejnos i. Něk e- é z ěch o žen se ÚŽ neangažo aly, zůs á aly šak zápisech ze schůzí. NA, ond NRČ, ka . č.288. OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 57 agendu (poli ickou, ná odohospodářskou, zah aniční, kul u ní, školskou, sociální, společenskou, isko ou, ělesně ýcho nou). Jedno li é podobo y se pos upně us a- o aly a o mulo aly s oje cíle. Zápisy ze schůzí Ús ředí ukazují, že se  é o no é o - ganizaci měla sous ředi ehdejší s ředo á ap a ico á ženská eli a, če ně ako ých osobnos í jako Ma ie P o azníko á (náčelnice českoslo enského Sokola), Vlas a Ko- seo á (zaklada elka skau ingu) nebo zakládající osobnos mo a ského pok oko ého ženského hnu í Ludmila Za loukalo á Cou alo á. Ambice nebyly malé, a o če ně poli ických. P a ico á o ien ace na ná od ana ma eřs í nijak neměla umenšo a ná ok na eřejné působení, naopak ma eřs í mělo pod ho a po řebu společnos i jako celku: Žena musí se současné podobě p oje i i sku ečně žensky, j.do és i podchy i i muž- skou čás ná oda okamžiku e en uálního zou als í az á y oz ahy. P o o ale žena musí yjí i z ámce s é odiny, aby nesla ma eřské uklidnění do eřejného ži o a as ala se no ou Libuší ěš ící lepší příš í, ale po om opě mizící neznámu. […] Ženy si musí u ědomi , že k omě ma eřs í yzického jes ješ ě ma eřs í ducho ní, k e é naplňo ala žena pokud se ýče eřejného ži o a dosud pouze ojediněle (legendá ně). Emancipace měla en dob ý ýsledek, že posílila sebe ědomí ženy, adnes není po řebí nic jiného, než aby o o sebe ědomí našlo sp á né zaměření. Dosud je nemělo, p o o- že ženy, pokud se zúčas nily eřejného ži o a, šude napodobily pouze mužskou čin- nos , ane nesly ani ochu speci ické no y do šeho oho, co se dělo. Božena Němco á, Ka olina S ě lá ajiné zůs aly ojedinělými sloupy. My šechny musíme se opě s á i Němco ými. Musíme přede ším ch í p o ná od pě , ane p o sebe ydělá a . Role ženy ži o ě, e společnos i a poli ice měla z ůs p á ě ím, že se ženy při- hlásily ke s é „při ozenos i“, zní měla společnos če pa no ou sílu. Ženy měly bý spásou, silou milos dens í aodpuš ění, odpo ědnos i auzd a ující ná učí. Tako- á o žena musela bý zdělaná, podle s ých schopnos í se aké měla účas ni eřej- ného ži o a. Ús ředí se ozhodně ne zdá alo poli ického působení, poli ický ý- bo , byť byl založen až úno u 1939, byl přip a en k eřejným in e encím. Vli é o o ganizace zhledem kosobním kon ak ům nebyl zanedba elný. P osazo a zá- jmy žen měl napomoci silný isko ý odbo , složený zno inářek, jejichž jména p o- ilo ala ehdejší deníko é ženské ub iky, če ně Zdenky Wa e sono é nebo Ma ie Russo é či Olgy Vojáčko é. Zákonné no my d uhé epubliky up a ující p áci žen aškols í s ály p o i ěm o snahám. Poslankyně Ná odní jedno y Ja omí a Baťko á- -Žáčko á11 dopise z22.úno a 1939 elmi znepokojeně popsala důsledky no ých zá- konů na so ciální péči: „Vposledních dnech byla řada sociálních p aco nic, p acu- jících Och aně p o ma kyakojence, p opuš ěna, a ím pochopi elně je nesmí ně zho šena si uace p o ma ky adě i znejchudších s e lido ých, nejnu nější och ana apéče, k e ou sociální p aco nice zach ánily s a ži o ů kojenců zejména chudých k ajích naší země Mo a skoslezské, jako je Českomo a ská Vysočina, Valašsko, Malá Haná, něk e é k aje Slo ácka.“ Přip a o aná e o ma nižšího as ředního škols í 11 Ja omí a Baťko á-Žáčko á, slezská sociálně demok a ická poslankyně Ná odního sh o- máždění le ech 1935–1939 apak 1945–1948, za álky byla ězněna, účas nila se odboje, po úno u 1948 odešla do exilu (Musilo á 2007, s.96). OPEN ACCESS 58 SLOVO A SMYSL 45 podle Baťko é-Žáčko é poškodí již špa nou si uaci: „Všichni se p ají, zda ůbec mají posíla dí ky do školy.“12 Neposíla dí ky do školy by podle Baťko é bylo „ elmi zlé“. To sku ečně „zlé“ přišlo 15.března 1939, a o ip o zas ánkyně di e enčního emi- nismu, ženy ěřící e z láš ní ma eřský mesiášský úděl. Okupace je aspoň na ch íli sjedno ila.13 Sno ou mocí šak přišlo no é poli ické uspořádání, k e é souladu sideo logií nacismu ženu ma ginalizo alo. Jedno ný poli ický o gán no ého p o ek- o á u Ná odní sou učens í ženy zcela yloučil. Poli ická angažo anos žen se s ala něčím, co ženě nepřísluší. Když Ús ředí žen obno ilo s oje s ano y podle no ých zá- konů, opoli ickém působení nebyla ani zmínka: Ús ředí žen, založené jako odbo NRČ na podzim .1938 jako cholná ins i uce s é- pomocná e ěcech ná odních, sd užuje ženské p aco nice ze šech obo ů, z láš ě se zře elem kobo ům speciální ženské p áce. S a á se oupla nění žen ži o ě eřejném isouk omém. Vysílá s é odbo né p aco nice ke spolup áci os a ních ús ředích NRČ. […] Zkoumá odbo ně ýznamné časo é o ázky do ýkající se českých žen se zře elem kjejich plnému upla nění ná odním ži o ě po s ánce kul u ní, m a ně- ýcho né, hospodářské, poli icko-p á ní asociální. Ud žuje s yk sdůleži ými ženskými p aco - ními ins i ucemi, s ředisky ao ganizacemi, aby ideo ý p og am Ús ředí žen našel co nejši ší upla nění ausku ečnění. Zp a uje eřejnos os é p áci šemi p opagačními p os ředky ( isk, přednášky, ozhlas, příp. časopis apod.).14 Členky p o ek o á ního ÚŽ se pos upně s ále íce pod olo aly no é nacis ické moci. Ale jak píše již ci o aná Melissa Feinbe g knize s ýmlu ným i ulem Elusi e Equa- li y, nebyly o nacis ky ani ašis ky, domní aly se, že spolup ací sokupační mocí lze dosáhnou s ále nějakých cílů a aké že se jim po ede zacho a ženskou agendu. Ne- byly šak příliš úspěšné, p os o p o ženskou poli ickou ak i i u se s ále íce zužo al ačeš í poli ici-muži, kdysi jejich spojenci, měli na om s ůj elký podíl. ÚŽ se dos alo do soukolí schizo enního p o ek o á ního ži o a as ále ě ší pod- olo ání se moci ozkládalo o ganizaci ze ni ř. Něk e é ženy se přidá aly na s anu známých kolabo an ských o ganizaci, jako byly Liga p o i bolše ismu aKu a o ium p o ýcho u mládeže Čechách ana Mo a ě, na d uhou s anu mnoho žen zÚŽ p a- co alo p o odboj. 12 Dopis Ja omí y Baťko é-Žáčko é z22.úno a 1939. NA, ond NRČ, in . č.129, ka . č.289. 13 Z é o doby se zacho al dopis Ja mily Glaza o é: „V á ila jsem se p á ě den okupace. Po šech událos ech poslední doby je mi jasné, že nemohu zůs á a s anou, mimo dění. Jako ždy až dosud důsledným samo ářem. P osím, abys e příš ě laska ě mne opě u ědomily, nejsem z ěch, kdož na člens í ne e lek ují. Dnes nikdo nemá p á a zůs á a mimo, adou- ám, že ise mnou bude počí áno“ (dopis ze dne 27.3. 39, NA, ond NRČ, ka . č.288). Do- mní ám se, že ipřes něk e é excesy zůs alo ženské hnu í e s ém odpo u ůči okupan ům jedno né. Názo o é neshody a nější p oje y nebo mlčení čas o zak ý aly ni řní spoje- nec í. 14 Základní řád Ús ředí žen při Ná odní adě české. NA, ond NRČ, ka . č.288. OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 59 SPORY OMOŽNOST POLITICKY PŮSOBIT Bezp os ředně po okupaci březnu 1939 zniklo na území z .P o ek o á u Čechy aMo a a Ná odní sou učens í, kde byly spja y šechny poli ické aspolečenské síly. Vp ůběhu okupace bylo zde o ganizo áno až 97 % dospělé mužské populace, za ímco celá ženská populace byla od počá ku yloučena. Ženy ak las ně z a ily poli ickou o nos , k e ou pos upně získá aly od d uhé polo iny 19.s ole í: „Ná odní sou učen- s í dekla o alo en o k ok jako k ok na ‚och anu‘ žen. […] Vedení NS bylo jedno né názo u, že ženy nemají  ako ých o složi ých časech dos ne ů angažo a se po- li ice […]“ (Feinbe g 2006a, s.176). Tako é o uspořádání y olalo zcela pochopi elně mezi poli icky ak i ními ženami zděšení. Nech ěly bý ylučo ány z eřejného ži o a bez ohledu na poli ické spek um, na sociální pů od anábožens í. Vehemen ně p o- es o aly, byť nemohly p o es o a o e řeně na eřejnos i. Využí aly dopisů apísem- ných p o es ů. Dopisy bý alých ženských poli ických špiček s ým mužským kolegům ap eziden u Hácho i jsou plné us ace aznechucení. Ženy s é yloučení nímaly jako z adu apříkoří, neboť po ažo aly „spoluúčas aspolup áci smuži e šech s é- ách ži o a ap áce společnos i“ za při ozenou a ážnou.15 Ženy zobou exis ujících o - ganizací ŽNR iÚŽ se celý ok 1939 snažily si uaci změni . Bez úspěchu. Na jaře oku 1940 se kp eziden u Hácho i dos ala skupina osmi žen s ůzno odým poli ickým zá- zemím pod edením Ma ie Tumlířo é16 a yjednaly přije í do Ná odního sou učen- s í za omezených podmínek— ženy se směly zabý a jen sociálními, zdělá acími p oblémy aženskými éma y, o ganizo a se mohly jen na egionálních ú o ních. Vyjednané podmínky zbudily elkou ne oli mezi os a ními předs a i elkami žen- ských o ganizací. Tak o poja é člens í celkem op á něně zbudilo poci , že ženy jsou b ány jen jako d uhořadé: „P ohlašuji současně, že p á ě p o dosažení b a ského semknu í šech Čechů p o es uji p o i omu, že jako u ědomělá česká žena nemám mí i o ná p á a a o né po innos i poli ické o ganizaci českého ná oda, ažádám naléha ě, aby době nejk a ší byly ženy p ohlášeny za o nop á né členy Ná odního sou učens í smuži.“17 Tou o akcí, k e á ale nebyla ak i i ou celého Ús ředí, se p ohloubil spo mezi ÚŽ aŽenskou adou, byť inicia i a byla podle šeho edena dob ou ůlí ucho a ženě možnos alespoň nějakého li u e společnos i, ucho a jí eřejnou au o i u. 15 U edená ci ace je zdopisu s a os ky S ésedlic Ludmily Za loukalo é Cou alo é, předs a- i elky Ženské o ganizace pok oko ých žen, p eziden u Hácho i (Bu ešo á 2009, s.88). Podobné dopisy egis uje aké Feinbe g (2006a) hla ně od bý alých poslankyň ag á ní s any. Ko espondence žen předs a i elům p o ek o á ní moci předs a o ala pla o mu p o p o es y žen. Výzkum ženské emancipace a chi ech ukazuje, že šlo opomě ně čas- ý způsob, jak yjádři s oji ne ůli adožado a se změn. 16 Vdelegaci byly Ma ie Tumlířo á, Míla G imicho á, Anna Jungwi o á, Milada Šmejco á, a aké poli icky neo ganizo aná sochařka Ka la Vobišo á aspiso a elka Pa la Buzko á. 17 Dopis F an išky Plamínko é z6.března 1940: NA, ond 627 ŽNR, in . č. 19, ka . č.1, ak, jak jej ci uje Raško á. Ženy byly yzý ány kp o es ům pomocí dopisů, Ludmila Zlesáko- á Nosilo á, Milada Ho áko á aF an iška Plamínko á aké o mulo aly pe ici. P o i se ý- znamně s a ěla bý alá poslankyně Anna M skočo á aLudmila Za loukalo á Cou alo á. Pod obnější popis Raško á 2017 aFeinbe g 2006a. OPEN ACCESS 60 SLOVO A SMYSL 45 Výsledky azpůsob jednání, če ně oho, že delegace nebyla nijak konzul o ána sdal- šími členkami ÚŽ, znepokojil i y ženy, k e é byly ůči Tumlířo é dosud loajální. Na zasedáních ýbo u ÚŽ něk e é klíčo é ep ezen an ky českých žen, jako sokolka Ma ie P o azníko á nebo zaklada elka skau ingu Vlas a Koseo á,18 u o s é olnou akci sne olí odmí ly adalší opě p o es o aly dopisech. Okleš ěné přije í žen do Ná odního sou učens í po dilo změnu pos a ení žen české společnos i. Změnu, k e ou se započala des ukce nacionálního ženského hnu í, jak se pos upně u ářelo od d uhé polo iny 19.s ole í. CYKLY ČESKÁ ŽENA VDĚJINÁCH NÁRODA AŽENA VUMĚNÍ DRAMATICKÉM ÚŽ se ma ně pokoušelo ucho a ženský li na poli iku, s ou snahou zacho a účas na ži o ě e společnos i se dos á alo na enký led aza nezře elnou h anici počínající kolabo ace. Pokud se ženy nemohly ak i ně p oje o a poli icky, ěno aly se p ojek- ům, k e é omezených man inelech měly ucho a ná odní smysl žens í, jeho kul- u ní poslání, jeho poli ický iekonomický ýznam. Činnos měla aké p agma ický ozmě — pomáhala ma e iálně přeží : přednášky, ex y, eřejná ys oupení byly ho- no o ány. Podařilo se ealizo a d a elké p ojek y. Vp ní řadě o byly osla y 80.na- ozenin Hany K apilo é. Šlo onebý ale komplexní akci, čí ající ýs a u ěno anou Haně K apilo é, konce y, přednášky, ozhlaso é pořady. Dokonce iJa osla K apil jednom zdopisů ad eso aných ÚŽ upozo ňo al na o, že jsou mezi českými he eč- kami imnohé jiné, jež by si éž zasluho aly pozo nos . Tiš ěnou s opou po é o ma- si ní zpomínko é akci je obsaho ě elmi cenný sbo ník Žena umění d ama ickém  edakci ajemnice ÚŽ Běly Veselé z oku 1940, jenž obsaho al ozsáhlou s udii Rů- ženy Vacko é Současné české he ečky amonog a ické po é y he eček Hany K apilo é (od Pa ly Buzko é), Ma ie Hübne o é aLeopoldy Dos alo é (od Mi osla a Ru eho). D uhým elkým p ojek em započa ým již období d uhé epubliky bylo zdělá- ání žen, jež ÚŽ pořádalo ochu podle zo u Ženské ady ajejích škol Boženy Něm- co é. Také z ěch o přednášek znikl sbo ník, ydaný lé ě 1940 pod náz em Česká žena dějinách ná oda. Měl bý ý azem ná odního his o ického p og amu ÚŽ, edi- go aly jej členky ýbo u Růžena Bednaříko á-Thu nwaldo á, Alžbě a Bi nbaumo á, Ma ie Tumlířo á aBěla Veselá. Přednášky zde o iš ěné byly pořádány na podzim 1939 ana jaře 1940 kniho ně Ús ředí e Valen inské ulici a Lobkowiczo ě paláci. Vpředmlu ě ke sbo níku (pů odně p oslo u při zahájení cyklu přednášek) předseda NRČ Jan Kap as přisoudil ženě mesiášský úkol bý „ melem“ ná odního společens í, obě o a s ůj ži o odině aná odu. „Volal“ ženy kjedno nému úsilí apo innos i kná odu apůdě. Kap asů p oje u čil dobo ý smysl žens í jednoznačně a aké Ús ředí žen samého: 18 Podle zápisu zpočá ku dubna ze zasedání ýbo u ÚŽ P o azníko á aKoseo á po pomě ně os é hádce opus ily ýbo ; byly pak nadále zapiso ány jako účas nice a ždy byly omlu e- ny. NA, Fond NRČ, ka . č.289/2. P o azníko á se zcela s áhla z eřejného působení. Viz ozho o y sjejí nučkou: h ps://www.you ube.com/wa ch? =lEl2X2Hxdlo. OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 67 p aco alo nejin enzi něji. Tře í oddíl měl předs a i ženu pod náz em „Ma ka adí ě  odině“ asledo al šechny o iny ženských po innos í— ins i uční, p á ní zako - ení, zdělá ání, ekonomický, pedagogický apsychologický ýznam ma ky, s ejně jako p agma ické o ázky pomoci ženám, če ně její ek eace. Dí ě mělo bý sledo áno samos a ně jako s éby ný celek se s ými las ními po řebami. Č ý oddíl, „Příp a a ženy p o odinu“, úzce na azo al na oddíl ře í, k e ý položil základ p o ideu, že no á ma ka se musí zdělá a amusí yho o a mode ním požada kům ijako osobnos psychicky a yzicky odolná, azaslouží si, aby jí s á ěno al pozo nos apodpo o al ji. Oddíl sledo al zdělá ání asebe zdělá ání žen, po adní ins i uce a ěloc ičné spolky apod. Pá ý oddíl byl koncipo án pod náz em „Ma ka adí ě zákonodá s í“. Šes ý oddíl s ejně jako sedmý měl e lek o a si uaci žen mimo odinu, jejich po oláních azaměs náních jako ýdělečně činné jedno ky a aké jako eřejně ak i ní členky spo- lečnos i, če ně o ázek jejich poli ického působení. Počí alo se s ím, že ýs a a bude in o ma i ní e z ahu k ýdělko é p áci. Vpod- kladech se pod náz em „Ma ka ýdělečně činná“ zařadily y o o ázky: zákony anaří- zení, s a is iky, měs o, enko , p oblema ika po olání— uči elek, dělnic, obchodnic, úřednic—, o ázky odbo o ých o ganizací aspolup áce smuži. Velmi pozo uhodné je, že jako zo y si au o ky ýs a y z olily ři ži o y „ ýdělečně činných“ osobnos í: Bo- ženy Němco é, její nučky, ýznamné sociální p aco nice Ma ie Záhořo é-Němco é, aAnny Ka alí o é, podnika elky zdob „p obuzení“. Zá ě ečný oddíl sledo al p oble- ma iku péče oma ku adí ě sohledem na mode ní společnos ajejí pláno ání ařízení. Šlo jen oplány apředs a y, čás ečně se je podařilo ealizo a eřejnými přednáš- kami apořady p o ozhlas. Zá o eň se p o účely é o spíše ik i ní ýs a y y ářel, či spíše měl bý y ářen soupis českých ý a nic aa chi ženského ý a ného p oje u, měla znika o og a ická sbí ka sak álních ob azů s éma em ma ka adí ě p ažských kos elích ajiných ins i ucích. Počí alo se aké se zapojením b něnské Vesny. Za še, co se ýkalo ý a ných aspek ů ýs a y, zodpo ídala Růžena Vacko á. P o příp a né p áce se na schůzích ýbo u le ech 1941 a1942 sch alo aly nikoli malé inanční p os ředky. Výs a a sice nakonec nemohla bý ealizo ána, Vacko é šak byla přes o yplácena inanční podpo a. Pláno aná, ale neusku ečněná ýs a a ak měla s é konk é ní důsledky. Idea ýs a y byla posledním elkým kul u ním p ojek- em ÚŽ, k e é se pak následně o ien o alo na ekonomické asociální o ázky.27 ZÁVĚR Předs a i elky ÚŽ, jak jsem se snažila ukáza , nech ěly yklidi eřejný p os o , ch ěly zacho a alespoň nějakou možnos o li ňo a české ženy, s a a se ojejich eřejné po- s a ení— hla ně ěch, k e é p aco aly—, aby nebyly s igma izo ány, pokud ch ěly mí s é las ní příjmy. Zabý aly se okleš ěné míře sociální aobecnou poli ikou, podpo- o aly ma eřs í jako ženský úděl apo innos , k e é by šak nemělo bý zneuží áno. 27 Neud ži elnos eřejného působení le ech 1942–1943 edla ke specializo aným p acím ědeckého asociálního cha ak e u, bez nějších p oklamací abez ě šího eřejného zá- jmu. Ús ředí se  ěch o le ech zapojilo do sociologického ýzkumu ži o a enko ských žen, edeného Sociologickým ús a em, konk é ně p o . Ka lem Gallou (Feinbe g 2011). OPEN ACCESS 68 SLOVO A SMYSL 45 Feminismus ěch o žen byl adiční, podpo o al odlišnou as éby nou oli žen amužů. Věřily aké e speci ickou ane eduko a elnou misi žen. Ma eřs í ozuměly jako s ého d uhu h dins í, ná odní h dos i. Schopnos bý ma kou šak ne eduko aly na yzický biologický ak , nýb ž chápaly ji jako ilozo ické, e ické asociální poslání ženy ůbec. Ma eřs í, a o ima eřs í ducho ní, nímaly p o o jako ážnou společenskou službu, bez níž by eřejný ži o s ádal, abyl by in alidní ajednos anný. Za u o iluzi se muselo pla i . Ženy zÚŽ pos upně us upo aly ze silných pozic di e- enčního eminismu kpo inné ado aci ženy doma. Ús ředí žen las ními ak i i ami začalo pod ý a s é las ní základy. Veřejné ys upo ání žen se měnilo podle si uace, období heyd ichiády apo ní nemělo é o icky daleko ke kolabo aci, jíž se ě šina žen zÚs ředí žen účas ni nech ěla. Je elmi složi é en o yp nacionálního emini- smu hodno i , anení o ani cílem našeho článku. Jde ojeden případ, jeden zmnoha obdobných. ARCHIVNÍ ZDROJE Fond Ná odního sou učens í, P aha (č. ondu 453), P aha, Ná odní a chi , ka . č.8, in . č.8, 17, zápisy ze schůzí. Fond Ná odní ada česká, P aha (č. ondu 639), P aha, Ná odní a chi , in . č.129, ka . č.288, 289, 290/1, 290/2, 290/3. LITERATURA Bahenská, Ma ie— Heczko á, Libuše— Musilo á, Dana: Nezby ná, os obozující, pomlou aná. Oženské p áci. Vedu a, České Budějo ice 2017. Bednařík, Pe — Ji ák, Jan— Köpplo á, Ba ba a— Končelík, Jakub— K yšpíno á, Ji ka (eds.): Český isk pod ládou Wol ganga Wol ama on Wolma a. S enog a ické zápisy An onína Finge a zp o ek o á ních isko ých po ad 1939 až 1941. Ka olinum, P aha 2003. Bednařík, Pe — Ji ák, Jan— Köpplo á, Ba ba a: Dějiny českých médií. Od počá ku do současnos i. G ada, P aha 2011. B abec, Jiří: Pe iodika asbo níky 1939–1945. T iáda, P aha 2023. B abenco á, Jana: Ma ie Tumlířo á (1889–1973), poslankyně Ná odního sh omáždění ČSR za Republikánskou s anu zemědělského amalo olnického lidu (ag á ní s anu). In: Blanka Raš ico á (ed.): Osobnos i ag á ní poli iky 19.a20.s ole í. Sbo ník příspě ků zmeziná odní kon e ence konané e dnech 24.–25. k ě na 2006. Slo ácké muzeum, Uhe ské H adiš ě 2006, s.269–272. B andes, De le : Češi pod německým p o ek o á em. Okupační poli ika, kolabo ace aodboj 1939–1945. P os o , P aha 2000. Bu ešo á, Jana: P oměny společenského pos a ení českých žen p ní polo ině 20.s ole í. Uni e zi a Palackého, Olomouc 2001. Bu ešo á, Jana: Ženy ad uhá s ě o á álka. In: Válečný p oži ek české společnos i kon on aci snacis ickou okupací (1939–1945). Sbo ník příspě ků ze sympozia k70. ý očí ypuknu í d uhé s ě o é álky. ÚSTR, P aha 2009, s.79–95. D a o á, Albína: Zápisky. In: Kalendář paní adí ek českých 1942–1943. Ús ředí žen při Ná odní adě české, P aha 1942, s.78. Feinbe g, Melissa: Elusi e Equali y: Gende , Ci izenship and he Limi s o Democ acy in Czechoslo akia. Uni e si y o Pi sbu gh P ess, Pi sbu gh 2006a. Feinbe g, Melissa: Dumplings and Domes ici y: Women, Collabo a ion and Resis ance in he P o ec o a e o Bohemia and Mo a ia. In: Nancy Wing ield, Ma ia Bucu (eds.): Gende and Wa in Twen ie h OPEN ACCESS LIBUŠE HECzKOVá 69 Cen u y Eas e n Eu ope. Indiana Uni e si y P ess, Blooming on 2006b, s.95–110. Feinbe g, Melissa: The Su ey P ojec : Resea ching Women’s E e yday Expe ience and En isioning Mode ni y in Ru al Bohemia a he End o he Second Wo ld Wa . Jou nal o Women’s His o y 23, 2011, č.4, s.82–107. Gebha , Jan— Kuklík, Jan: D uhá epublika 1938–1939. S á demok acie a o ali y poli ickém, společenském akul u ním ži o ě. Paseka, P aha 2004. Heczko á, Libuše: Kalendář paní adí ek českých adalší ženské kalendáře. In: Tomáš Kubíček (ed.): Česko-mo a ská pokladnice. České kalendáře 19.ap ní polo iny 20.s ole í. Ka alog k ýs a ě. Mo a ská zemská kniho na, B no 2024, s.30–35. Jano ský-D ážďanský, Ka el: S obodná E opa/Slobodná Eu opa …anyní se hlásí oslo o Ka el Jano ský-D ážďanský. Papy us, Vimpe k 1995. Kap as, Jan: „Ná odní ada…“. In: Růžena Bednaříko á-Tu nwaldo á (ed.): Česká žena dějinách ná oda. No ina, P aha 1940, s.7. Kode o á, Olga: Ná odní ada česká, P aha (číslo ondu 639). Ú od ka chi ní pomůcce. Ná odní a chi , P aha 1970 <h p://bada- elna.eu/ ep odukce/? ondId=2255&zazn- amId=1035394> [ci .15.4.2014]. Kubíček, Tomáš (ed.): Česko-mo a ská pokladnice. České kalendáře 19.ap ní polo iny 20.s ole í. Ka alog k ýs a ě. Mo a ská zemská kniho na, B no 2024. Musilo á, Dana: Zženského pohledu. Poslankyně asená o ky Ná odního sh omáždění Českoslo enské epubliky 1918–1939. Vedu a, České Budějo ice 2007. Musilo á, Dana— Plachá, Pa la: Ženská nucená p áce Českých zemích 1939–1945. Thea um His o iae 24, 2019, s.205–225. No áko á, Te eza: Kalendář paní adí ek. Ženský s ě 5, 1901, č.21, 5.12., s.248, ši aY.Z. Pachmano á, Ma ina: Ci ilizo aná žena. Ideál ipa adox p o epubliko é izuální kul u y. Odbo ná spolup áce Libuše Heczko á aKa eřina S a oňo á. Vysoká škola uměleckop ůmyslo á, P aha 2021. Pech, Milan: S a ý a né kul u y za d uhé s ě o é álky P aze. In: Olga Fej o á, Václa Led inka, Jiří Pešek (eds.): Documen a P agensia s . 26.E opská elkoměs a za d uhé s ě o é álky, každodennos okupo aného elkoměs a. P aha 1939–1945 e opském s o nání. Sc ip o ium— A chi hla ního měs a P ahy, P aha 2007, s.263–278, 678–679. Raško á, Ji ka: Ženská ná odní ada aNá odní sou učens í. His o ica Olomucensia 53, 2017, s.367–379. Raško á, Ji ka: Re lexe nacis ické p opagandy na s ánkách yb aných ženských časopisů Lis paní adí ek, H ězda českých paní dí ek, E a. MEMO. Časopis p o o ální his o ii / O al His o y Jou nal 2018, č.2, s.22–38. Rýzna o á, Ve onika: Milosla a G imicho á (1891–1957). Diplomo á p áce, edoucí Dana Musilo á, His o ický ús a FF UHK, H adec K álo é 2017. Tomáš, F an išek: Je sedm hodin s ředoe opského času. Pos a y apříběhy ze začá ků S obodné E opy. J.Kanzelsbe ge , P aha 1991. Večeřa, Pa el: Ošeme né Scylly az ádné Cha ybdy p o ek o á ních no inářů. Kp oje ům pasi ní ezis ence akolabo ace na s ánkách českých iš ěných médií za německé okupace (1939–1945). In: Mediální s udia 3. Českomo a ský no inář, P aha 2007, s.252–271. Večeřa, Pa el: Žu nalis é mezi z adou akolabo ací. Mo a ská no inářská kolabo ace před Ná odním soudem. Masa yko a uni e zi a, B no 2014. Veselá, Běla (ed.): Žena českém umění d ama ickém. Knižnice českých žen, s . 2. Topičo a edice, P aha 1940. Veselá, Běla: Dějiny Kalendáře. In: Kalendář paní adí ek českých na ok 1941. Ús ředí žen při Ná odní adě české, P aha 1940, s. [4–5]. OPEN ACCESS