scieee Science in your language
[en] (orig)

Esoterismus a literární časopisy v Itálii na počátku 20. století

Abstract

The article shows how Italian literary reviews at the beginning of the 20th century have been influenced by Esotericism and Occultism. In the Italian literary reviews, between 19th and 20th century, appeared many articles and studies dealing with Spiritism, Esotericism an Irrationalism in general, due to the development of the Occult Sciences and Esotericism in Europe. In Italy, in particular, the above mentioned influence was a reaction against Positivism and Scientism. Also James’s, Nietzsche’s an Bergson’s philosophy played an important role in the cultural scenario where the literary reviews come from. The article focuses on several important Italian literary reviews like: Leonardo, La Voce, L’Italia Futurista etc. and shows with examples how these literary reviews have been influenced by esoteric culture.

Read accessible full text

Esoterismus a literární časopisy v Itálii na počátku 20. století

Author: Ruggiero, Mauro
Publisher: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta
Year: 2015
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/96592/1/1416926_mauro_ruggiero_52-56.pdf
Eso e ismus a li e á ní časopisy I álii
na počá ku 20. s ole í
mau o Ruggie o
(Uni e zi a Ka lo a P aze)
Během k ize pozi i is ické kul u y, k e á zach á ila E opu obecně a I álii z lášť kon-
cem 19. a na začá ku 20. s ole í, yjádřili i alš í in elek uálo é hlubokou po řebu ob-
no y směřující k nah azení s a ých hodno kul u y 19. s ole í a k hledání no ých k i-
é ií ý azo é, li e á ní a umělecké o by, jež by lépe ys iho ala komplexní po ahu
sku ečnos i.
Podobně nezby ně se u ěch o in elek uálů p oje o ala aké po řeba seh á ak i -
nější oli i alském společenském ži o ě době, kdy se pos a a zdělance adikálně
měnila.
To o olání po obno ě se ozý alo přede ším z řad uměleckých a li e á ních a an -
ga d, k e é znikly p ních le ech no ého s ole í, a edly boj p o i pozi i ismu za
podpo y no ého sdělo acího p os ředku, jenž byl díky s ým las nos em předu čen
k ob o skému úspěchu a k e ý se s al symbolem kul u y celé é o epochy: poli ický
a kul u ní časopis, I álii známý aké jako „ oglio le e a io“, „li e á ní lis “. Třebaže
časopisy byly p ůběhu předcházejícího s ole í dos i ozšířené, ep e p ních le-
ech 20. s ole í se s aly p i ilego aným mís em oběhu idejí a u áření myšlení, ale aké
li e á ní dílnou, níž y os la celá gene ace spiso a elů, k e á měla později na i alské
kul u ní scéně 20. s ole í elkou áhu. Společným ysem ěch o časopisů byla myš-
lenka mili an ní, an ipozi i is ické kul u y, k i ické ůči libe ální demok acii a sci-
en ismu, k e ý si činil ná ok na řešení šech lidských p oblémů sk ze ědu a k e ý
naopak nebyl schopen dá konk é ní odpo ědi na zásadní a ěčné o ázky člo ěka.
Kul u ní časopisy se elmi záhy s aly s cho anými p o agonis y i alského kul-
u ního ži o a a mís em zapálených deba a s ře ů in elek uálů náležících k ůzným
myšlenko ým p oudům. Jejich zámě em bylo os obodi kul u u, na niž měly před-
cházejících s ale ích monopol akademie a uni e zi y, a ozp oudi a dynamizo a
kul u ní diskusi ak, jak o yžado ala doba a no é společenské pomě y.
Ne náhodou byla cen em z odu a šíření p ních časopisů Flo encie. Dů od je
řeba hleda dynamické a neklidné po aze oho o měs a, k e é na začá ku no ého
s ole í přímo oplý alo li e á ními ka á nami, kul u ními spolky, k oužky a mís y,
kde se scházeli in elek uálo é, k eří obz láš ě ci li ě nímali po řebu změny a k eří
ůči akademické kul uře pozi i is ického ypu ys upo ali ješ ě os řeji než jinde.
Dobo é časopisy o li něné Be gsono ým i alismem, Nie zscho ou iloso ií,
p agma ismem W. Jamese a idealismem Benede a C oceho a Gio anniho Gen ileho
OPEN ACCESS
mAURO RUGGIERO 53
se eakci na odhalení omezených možnos í ozumu, na scien ismus a slepou í u
ma e ialismus začaly zajíma o „ži o duše“, chápaný jako ene gie jedno li ce, íh-
noucího k p osazení sama sebe a k oz oji las ního po enciálu. V é o no é pe spek-
i ě získalo z láš ní ýznam umění koncipo ané jako in ui i ní způsob po ozumění
sku ečnos i, schopné nabídnou čas o daleko úplnější a hlubší pohled na jsoucno než
logicko-disku zi ní myšlení.
Z oho o dů odu se ehdejších časopisech s ále íce šířila kul u a i acionali-
s ického ažení, jejímž hla ním p oje em byl u či ý yp eso e ismu, spi i ismus
a další o my okul ismu a k e á ci elně o li nila li e á ní a uměleckou o bu eh-
dejších in elek uálů. To je obz lášť pa né p á ě u mysli elů a spiso a elů, k eří se
sd užo ali kolem nej ýznamnějších li e á ních časopisů Leona do, La Voce, Lace ba
a dalších. Ten o eso e ismus, k e ý bychom mohli de ino a jako „ zdělaný“, se ak-
i ně podílel na obno ě ehdejší i alské kul u y díky li u, k e ý měl na spiso a ele
a učence, hla ní předs a i ele ehdejšího kul u ního ži o a Apeninského poloos o a.
Vlna obecného zájmu o spi i ismus, okul ismus a eso e ismus, k e á zasáhla I álii
podobně jako zby ek E opy na přelomu 19. a 20. s ole í, našla ěch o časopisech
důleži ý nás oj s ého šíření e šech s ách společnos i a měla neobyčejný li až
do konce d acá ých le no ého s ole í. K omě ehdejších nejznámějších časopisů, na
jejichž s ánkách byly publiko ány jedny z nejdůleži ějších ex ů i alské li e a u y
20. s ole í, se eso e ismem zabý alo i značné množs í specializo aných časopisů,
k e é byly mezi ehdejšími č enáři ši oce ozšířeny.
Neméně o ěch o zájmech, jež op o i minulos i om o období značně z os ly,
s ědčí i p os o , k e ý publikacím o eso e ismu ěno aly za edené i alské naklada-
elské domy: Hoepli, La e za, Bocca, Ca abba a další, k e é seh ály důleži ou úlohu ší-
ření kul u y I álii. Sám Benede o C oce, k e ý zpočá ku na zájem mladých in elek-
uálů o okul ní ědy pohlížel spíše s nedů ě ou, přes ědčil naklada els í La e za,
aby začalo publiko a au o y náležející do řad eso e is ů, např. Julia E olu, za ímco
Emmelině Sonnino é-De Renziso é, ses ře poli ika Gio gia Sidneyho Sonnina, dě-
číme za o, že ýž dům ydal i i alské překlady děl Rudol a S eine a (např. Tajná ěda
nás inu, O iniciaci, Filoso ie s obody a další). Naklada els í se sídlem Ba i za edlo
o něž p oslulou řadu Collana di s udi eligiosi, inizia ici ed eso e ici, lépe známou pod
náz em „Biblio eca Eso e ica“. Gio anni Papini řídil p o naklada els í Ca abba edici
Vi a dell’anima, níž ycházely ex y o o ien álních nábožens ích a iloso iích i díla
au o ů spojených s eso e ismem, např. Rudol a S eine a. Také naklada els í F a elli
Bocca Edi o i se in enzi ně ěno alo S eine o u dílu, ale ydá alo i knihy Julia E oly,
Annie Besan o é, akouského eso e ického spiso a ele Gus a a Mey inka, Giuliana
K emme ze a mnoha dalších.
S udium eso e ismu bylo nedílnou součás í kul u y lidí, k eří se ěno ali s udiu
iloso ie a psychologie,1 a zájem o okul ní ědy od konce 19. s ole í až do řicá ých
le 20. s ole í se exponenciálně z yšo al. Důkazem jsou mimo jiné časopisy, jež se
s aly hlásnou oubou li e á ních a uměleckých a an ga d aného 20. s ole í. In e-
lek uálo é, k eří založili li e á ní lis y Leona do, La Voce, Lace ba či L’I alia u u is ica,
jen ěžko odolá ali zájmu o okul no a byli p ak icky ale ascino áni eso e ismem.
Jak napsala Simona Ciglianao á, „alespoň po chní znalos i okul ismu a spi i uali-
1 S o . Ma cigliano 2006, s. 377.
54 SVĚT LITERATURY 52
smu pa řily ke kul u ní o maci éměř šech ehdejších in elek uálů: jen málokdo
mohl di , že neče l Schu ého, že se alespoň příleži os ně nezajímal o p áci něk e é
z mnoha ědeckých komisí p o ýzkum pa ano málních je ů, nebo že se nikdy nezú-
čas nil spi i is ického sezení“.2 Například časopis Leona do (1903 — 1907), ydá aný
e Flo encii pod edením Gio anniho Papiniho naklada els í Vallecchi, k e ý byl
na ús i u 20. s ole í spíše pla o mou iloso ického a nacionalis ického es e ismu, se
d uhé ázi s é exis ence (1904 — 1905) přiklonil k p agma ismu, ale le ech 1906 až
1907 se zajímal s ále íce o okul ismus, k e ý mnozí po ažo ali za „úpadek“ Papiniho
„magického idealismu“.
Kul u ní ži o e Flo encii, kde Leona do znikl, se jen hemžil eso e is y, okul is y,
mágy a mys iky (jak o ys ihl i alský iloso a anglis a Ma io Manlio Rossi knize Lo
spaccio dei maghi3), jejichž cen em byla p oslulá ka á na „Giubbe Rosse“, společnos
Socie à Teoso ica ulici Via Masaccio a kniho na „Biblio eca Filoso ica“, již Augus o
He me de inuje jako „doupě mágů, spi i is ů, okul is ů a eoso ů“4 a k e ou Papini
označil za „jeden z nejlepších signálů in elek uálního p obuzení Flo encie a os ou-
cího i alského zájmu o p oblémy duše“.5 Důleži ou opo ou Kniho ny byly časopisy
Leona do a La Voce. Ve měs ě se na íc nacházela řada zednářských lóží a dalších eso e-
ických ins i ucí, k jejímž členům náleželi in elek uálo é a kul u ní čini elé, bezp o-
s ředně se podílející na mode nizaci země a na boji p o i s a é kul uře.
Okul is ickou é u časopisu Leona do zahájil Gio anni Papini (jenž se p ohlásil
za „budi ele“ a „ ycho a ele“) s ým „magickým p agma ismem“, po é šak dospěl
k u či é o mě mys icismu a okul ismu s cílem naplni eo ii „Člo ěka-Boha“, jejímž
au o em byl sám Papini.6 V om o období se na s ánkách časopisu obje o aly ex y
pojedná ající o magii, o ien álních disciplínách, zednářs í apod., éma a sloužící
Papiniho plánu „p oměny duší“, jež měla és k p oměně společnos i. V časopise Leo-
na do ycházely „ agmen y z Eckha a, Angela Silesia, Susa, Blakea, z Upanišád a dal-
ších mys ických děl, pod náz em Gli aman i di Dio nebo I compagni della soli udine“.7
Také Voce (1908–1916), poli icko-li e á ní časopis blízký myšlení Benede a C o-
ceho a Gio anniho Gen ileho, založený e Flo encii Giuseppem P ezzolinim a Gio-
annim Papinim, a následně edený i Giuseppem De Robe isem, jehož cílem bylo
s á se ú očiš ěm in elek uálů šech uměleckých zaměření, nebyl imunní ůči li u
eso e ické kul u y. Do Voce přispí al Gio anni Amendola, k e ý měl blízko k eoso ic-
kým k uhům, ale nej ýznamnějším příkladem sblížení eso e ické a li e á ní kul u y
om o časopisu byl eso e ický básník A u o Ono i, s oupenec eoso ie, ale hla ně
an oposo ie Rudol a S eine a, k e ý le ech 1909 až 1917 spolup aco al s nejdůle-
ži ějšími kul u ními časopisy é doby, nichž publiko al s é e še, k i ické články
a p ózu.
Fu u is ická „ lo en ská skupina“, z . Pa uglia azzu a, jejímiž členy byli i b a ři
A naldo Ginna a B uno Co a, se od linie „o iciálního“ u u ismu odklonila spíše smě-
2 Cigliana 2002, s. 122.
3 Rossi 1929.
4 S o . He me 1987, s. 57.
5 Papini 1906, s. 170
6 Jasné s ědec í o é o papinio ské endenci iz. Papini 1913.
7 Cigliana 2002, s. 55.
mAURO RUGGIERO 55
em k symbolismu, okul ismu a su ealismu, což je zřejmé obz láš ě z ex ů, k e é
najdeme například časopise L’I alia u u is a. Ten yšel pop é 1. če na 1916 a byl
dílem lo en ského u u is ického smě u, jenž před ím náležel do ok uhu časopisu
Lace ba. A naldo Ginna, malíř, sochař a ežisé , se o něž ášni ě ěno al s udiu
okul ních ěd a ýchodní ilozo ie8 a s opy jeho zájmu lze snadno ysledo a jeho
dílech Me odo e i a no a či A e dell’a eni e, kde píše: „S b a em jsme si obs a á-
ali spi i ualis ické a okul is ické knihy […] Če li jsme okul is u Eli ase Le iho, Pa-
puse, eoso y Bla a skou a S eine a, Besan o ou… Leadbea e a, Edoua da Schu ého.
Na š ě o ali jsme kon e ence Teoso ické společnos i Bologni a e Flo encii. Když
po om S eine založil An oposo ickou společnos , zaměřil jsem s ou pozo nos na
S eine a […].“9 Nejhma a elnější důkaz zájmu u u is ů o okul ní ědy šak najdeme
jednom konk é ním díle, „mani es u“ z oku 1916: La scienza u u is a.10 V om o
p ohlášení podepsaném Ca lim, Chi im, Co ou, Ginnou, Ma ou, Ma ine im a Se-
imellim je o iciální ěda, „se í o aná e školách“ po ažo ána za „nes a i elnou
k mi, od níž je lépe d že se co nejdál“, jelikož je po ažo ána za „idio sky slepou áří
ář kolosální a neodby né naléha os i záhad, jimiž překypuje naše sku ečnos “.
Tex naopak yzý á „geniální mozky“ a „od ážli ce“, aby pá ali „nejméně p ozkou-
mané oblas i naší sku ečnos i, jež zah nuje enomény médií, psychismu, abdoman-
cie, ěš ec í a elepa ie…“
Mezi i alskými uměleckými a li e á ními a an ga dami p ních dese ile í
20. s ole í a eso e ickou kul u ou edy exis o alo silné pou o. To o pou o je řeba za-
sadi do ši šího kon ex u, k e ý sou isí s od ěkým z ahem eso e ismu a kul u y
a s li em, k e ý na ni měl. Bada elé o o pou o dlouhou dobu igno o ali, ale dnes je
naopak běžným předmě em s udia a nabízí no é podně y k e lexi a solidní základy
lepšího pochopení dějin a kul u y, z láš ě doby počá ku 20. s ole í.
Ten o článek znikl ámci g an u GAČR č. 14–01821S Pokus o enesanci Západu. Li e á ní a ducho ní
ýchodiska na přelomu 19. a 20. s ole í.
8 Ve done 1968, s. 21–22.
9 S o . Celan 1970, s. 108–117, a Ve done 1968, s. 21–22.
10 „La scienza u u is a (an i edesca, a en u osa, cap icciosa, sicu ezzo oba, ebb a d’igno-
o). Mani es o u u is a“, I alia u u is a, č. 2, I, 15. če na 1916.
LITERATURA
Accame, Bobbio Au elia. Le i is e del p imo
No ecen o. B escia: Edi ice la Scuola, 1985.
A mellini, Guido — Colombo, Ad iano. La
le e a u a i aliana. Guida s o ica. Bologna:
Zanichelli, 1999.
Cas elnuo o, F igessi, Delia. La cul u a i aliana
del ‘900 a a e so le i is e. “Leona do”,
“He mes”, “Il Regno”. To ino: Giulio Einaudi
Edi o e, 1960.
Celan , Ge mano. „Fu u ismo eso e ico“, Il Ve i,
1970, č. 33.
Cigliana, Simona. Fu u ismo eso e ico.
Con ibu i pe una s o ia dell’i azionalismo
i aliano a O o e No ecen o. Napoli: Liguo i,
2002
He me , Augus o. La en u a delle i is e.
Fi enze: Valecchi edi o e, 1987.
„La scienza u u is a (an i edesca, a en u osa,
cap icciosa, sicu ezzo oba, ebb a d’igno o).
Mani es o u u is a“, I alia u u is a, 1916, č. 2,
I (15. če en).
Leona do, 1906, oč. IV, ře í sé ie (duben).
56 SVĚT LITERATURY 52
Lupe ini, Romano. Gli eso di del No ecen o e l’es-
pe ienza della „Voce“. Roma-Ba i: La e za, 1976.
Lu i, Gio gio (a cu a di). C i ici, mo imen i e i is e
del’900 le e a io i aliano. Roma: NIS, 1986.
Ma cigliano, And ea. „L’edi o ia ‚eso e ica‘ negli
anni del ascimo“. In Eso e ismo e ascismo,
a cu a di Gian anco De Tu is. Roma:
Edizioni Medi e anee, 2006, s. 377.
Milano, Giuseppe. Le i is e i aliane le e a ie e
poli iche dal 1903 al 1926, Fi enze: Edizioni
Remo Sand on, 1974.
Mondello, Elisabe a. L’a en u a delle i is e.
Pe iodici e gio nali le e a i del No ecen o.
Roma: Robin Edzioni, 2012.
Papini, Gio anni. Un uomo Fini o. Fi enze:
Lib e ia della Voce, 1913.
Rossi, Ma io Manlio. Lo spaccio dei maghi.
Roma: Doxa,1929.
Ve done, Ma io. Cinema e le e a u a del
u u ismo. Roma: Edizioni del Bianco e Ne o,
1968.
ESOTERICISM AND LITERARY REVIEWS IN ITALY
AT THE BEGINNING OF THE 20TH CENTURY
The a icle shows how I alian li e a y e iews a he beginning o he 20 h cen u y ha e been
in luenced by Eso e icism and Occul ism. In he I alian li e a y e iews, be ween 19 h and 20 h
cen u y, appea ed many a icles and s udies dealing wi h Spi i ism, Eso e icism an I a ionalism in
gene al, due o he de elopmen o he Occul Sciences and Eso e icism in Eu ope.
In I aly, in pa icula , he abo e men ioned in luence was a eac ion agains Posi i ism and Scien ism.
Also James’s, Nie zsche’s an Be gson’s philosophy played an impo an ole in he cul u al scena io
whe e he li e a y e iews come om. The a icle ocuses on se e al impo an I alian li e a y
e iews like: Leona do, La Voce, L’I alia Fu u is a e c. and shows wi h examples how hese li e a y
e iews ha e been in luenced by eso e ic cul u e.
KLÍČOVÁ SLOVA:
i alská li e a u a — i alské li e á ní časopisy — eso e ismus a li e a u a — i alská a an ga da
I alian li e a u e — I alian li e a y e iews — eso e icism and li e a u e — I alian a an -ga de
Mau o Ruggie o (* 1979) ys udo al his o ii a ilozo ii na uni e zi ě Sale nu a e španělské Sala-
mance, d uhý diplom získal na uni e zi ě Pise, kde absol o al s udia i alského jazyka a kul u y p o
cizince. Je s uden em dok o ského s udia na Ús a u ománských s udií FF UK.