Esoterismus a literární časopisy v Itálii na počátku 20. století

Eso e ismus a li e á ní časopisy I álii na počá ku 20. s ole í mau o Ruggie o (Uni e zi a Ka lo a P aze) Během k ize pozi i is ické kul u y, k e á zach á ila E opu obecně a I álii z lášť kon- cem 19. a na začá ku 20. s ole í, yjádřili i alš í in elek uálo é hlubokou po řebu ob- no y směřující k nah azení s a ých hodno kul u y 19. s ole í a k hledání no ých k i- é ií ý azo é, li e á ní a umělecké o by, jež by lépe ys iho ala komplexní po ahu sku ečnos i. Podobně nezby ně se u ěch o in elek uálů p oje o ala aké po řeba seh á ak i - nější oli i alském společenském ži o ě době, kdy se pos a a zdělance adikálně měnila. To o olání po obno ě se ozý alo přede ším z řad uměleckých a li e á ních a an - ga d, k e é znikly p ních le ech no ého s ole í, a edly boj p o i pozi i ismu za podpo y no ého sdělo acího p os ředku, jenž byl díky s ým las nos em předu čen k ob o skému úspěchu a k e ý se s al symbolem kul u y celé é o epochy: poli ický a kul u ní časopis, I álii známý aké jako „ oglio le e a io“, „li e á ní lis “. Třebaže časopisy byly p ůběhu předcházejícího s ole í dos i ozšířené, ep e p ních le- ech 20. s ole í se s aly p i ilego aným mís em oběhu idejí a u áření myšlení, ale aké li e á ní dílnou, níž y os la celá gene ace spiso a elů, k e á měla později na i alské kul u ní scéně 20. s ole í elkou áhu. Společným ysem ěch o časopisů byla myš- lenka mili an ní, an ipozi i is ické kul u y, k i ické ůči libe ální demok acii a sci- en ismu, k e ý si činil ná ok na řešení šech lidských p oblémů sk ze ědu a k e ý naopak nebyl schopen dá konk é ní odpo ědi na zásadní a ěčné o ázky člo ěka. Kul u ní časopisy se elmi záhy s aly s cho anými p o agonis y i alského kul- u ního ži o a a mís em zapálených deba a s ře ů in elek uálů náležících k ůzným myšlenko ým p oudům. Jejich zámě em bylo os obodi kul u u, na niž měly před- cházejících s ale ích monopol akademie a uni e zi y, a ozp oudi a dynamizo a kul u ní diskusi ak, jak o yžado ala doba a no é společenské pomě y. Ne náhodou byla cen em z odu a šíření p ních časopisů Flo encie. Dů od je řeba hleda dynamické a neklidné po aze oho o měs a, k e é na začá ku no ého s ole í přímo oplý alo li e á ními ka á nami, kul u ními spolky, k oužky a mís y, kde se scházeli in elek uálo é, k eří obz láš ě ci li ě nímali po řebu změny a k eří ůči akademické kul uře pozi i is ického ypu ys upo ali ješ ě os řeji než jinde. Dobo é časopisy o li něné Be gsono ým i alismem, Nie zscho ou iloso ií, p agma ismem W. Jamese a idealismem Benede a C oceho a Gio anniho Gen ileho OPEN ACCESS mAURO RUGGIERO 53 se eakci na odhalení omezených možnos í ozumu, na scien ismus a slepou í u ma e ialismus začaly zajíma o „ži o duše“, chápaný jako ene gie jedno li ce, íh- noucího k p osazení sama sebe a k oz oji las ního po enciálu. V é o no é pe spek- i ě získalo z láš ní ýznam umění koncipo ané jako in ui i ní způsob po ozumění sku ečnos i, schopné nabídnou čas o daleko úplnější a hlubší pohled na jsoucno než logicko-disku zi ní myšlení. Z oho o dů odu se ehdejších časopisech s ále íce šířila kul u a i acionali- s ického ažení, jejímž hla ním p oje em byl u či ý yp eso e ismu, spi i ismus a další o my okul ismu a k e á ci elně o li nila li e á ní a uměleckou o bu eh- dejších in elek uálů. To je obz lášť pa né p á ě u mysli elů a spiso a elů, k eří se sd užo ali kolem nej ýznamnějších li e á ních časopisů Leona do, La Voce, Lace ba a dalších. Ten o eso e ismus, k e ý bychom mohli de ino a jako „ zdělaný“, se ak- i ně podílel na obno ě ehdejší i alské kul u y díky li u, k e ý měl na spiso a ele a učence, hla ní předs a i ele ehdejšího kul u ního ži o a Apeninského poloos o a. Vlna obecného zájmu o spi i ismus, okul ismus a eso e ismus, k e á zasáhla I álii podobně jako zby ek E opy na přelomu 19. a 20. s ole í, našla ěch o časopisech důleži ý nás oj s ého šíření e šech s ách společnos i a měla neobyčejný li až do konce d acá ých le no ého s ole í. K omě ehdejších nejznámějších časopisů, na jejichž s ánkách byly publiko ány jedny z nejdůleži ějších ex ů i alské li e a u y 20. s ole í, se eso e ismem zabý alo i značné množs í specializo aných časopisů, k e é byly mezi ehdejšími č enáři ši oce ozšířeny. Neméně o ěch o zájmech, jež op o i minulos i om o období značně z os ly, s ědčí i p os o , k e ý publikacím o eso e ismu ěno aly za edené i alské naklada- elské domy: Hoepli, La e za, Bocca, Ca abba a další, k e é seh ály důleži ou úlohu ší- ření kul u y I álii. Sám Benede o C oce, k e ý zpočá ku na zájem mladých in elek- uálů o okul ní ědy pohlížel spíše s nedů ě ou, přes ědčil naklada els í La e za, aby začalo publiko a au o y náležející do řad eso e is ů, např. Julia E olu, za ímco Emmelině Sonnino é-De Renziso é, ses ře poli ika Gio gia Sidneyho Sonnina, dě- číme za o, že ýž dům ydal i i alské překlady děl Rudol a S eine a (např. Tajná ěda nás inu, O iniciaci, Filoso ie s obody a další). Naklada els í se sídlem Ba i za edlo o něž p oslulou řadu Collana di s udi eligiosi, inizia ici ed eso e ici, lépe známou pod náz em „Biblio eca Eso e ica“. Gio anni Papini řídil p o naklada els í Ca abba edici Vi a dell’anima, níž ycházely ex y o o ien álních nábožens ích a iloso iích i díla au o ů spojených s eso e ismem, např. Rudol a S eine a. Také naklada els í F a elli Bocca Edi o i se in enzi ně ěno alo S eine o u dílu, ale ydá alo i knihy Julia E oly, Annie Besan o é, akouského eso e ického spiso a ele Gus a a Mey inka, Giuliana K emme ze a mnoha dalších. S udium eso e ismu bylo nedílnou součás í kul u y lidí, k eří se ěno ali s udiu iloso ie a psychologie,1 a zájem o okul ní ědy od konce 19. s ole í až do řicá ých le 20. s ole í se exponenciálně z yšo al. Důkazem jsou mimo jiné časopisy, jež se s aly hlásnou oubou li e á ních a uměleckých a an ga d aného 20. s ole í. In e- lek uálo é, k eří založili li e á ní lis y Leona do, La Voce, Lace ba či L’I alia u u is ica, jen ěžko odolá ali zájmu o okul no a byli p ak icky ale ascino áni eso e ismem. Jak napsala Simona Ciglianao á, „alespoň po chní znalos i okul ismu a spi i uali- 1 S o . Ma cigliano 2006, s. 377. 54 SVĚT LITERATURY 52 smu pa řily ke kul u ní o maci éměř šech ehdejších in elek uálů: jen málokdo mohl di , že neče l Schu ého, že se alespoň příleži os ně nezajímal o p áci něk e é z mnoha ědeckých komisí p o ýzkum pa ano málních je ů, nebo že se nikdy nezú- čas nil spi i is ického sezení“.2 Například časopis Leona do (1903 — 1907), ydá aný e Flo encii pod edením Gio anniho Papiniho naklada els í Vallecchi, k e ý byl na ús i u 20. s ole í spíše pla o mou iloso ického a nacionalis ického es e ismu, se d uhé ázi s é exis ence (1904 — 1905) přiklonil k p agma ismu, ale le ech 1906 až 1907 se zajímal s ále íce o okul ismus, k e ý mnozí po ažo ali za „úpadek“ Papiniho „magického idealismu“. Kul u ní ži o e Flo encii, kde Leona do znikl, se jen hemžil eso e is y, okul is y, mágy a mys iky (jak o ys ihl i alský iloso a anglis a Ma io Manlio Rossi knize Lo spaccio dei maghi3), jejichž cen em byla p oslulá ka á na „Giubbe Rosse“, společnos Socie à Teoso ica ulici Via Masaccio a kniho na „Biblio eca Filoso ica“, již Augus o He me de inuje jako „doupě mágů, spi i is ů, okul is ů a eoso ů“4 a k e ou Papini označil za „jeden z nejlepších signálů in elek uálního p obuzení Flo encie a os ou- cího i alského zájmu o p oblémy duše“.5 Důleži ou opo ou Kniho ny byly časopisy Leona do a La Voce. Ve měs ě se na íc nacházela řada zednářských lóží a dalších eso e- ických ins i ucí, k jejímž členům náleželi in elek uálo é a kul u ní čini elé, bezp o- s ředně se podílející na mode nizaci země a na boji p o i s a é kul uře. Okul is ickou é u časopisu Leona do zahájil Gio anni Papini (jenž se p ohlásil za „budi ele“ a „ ycho a ele“) s ým „magickým p agma ismem“, po é šak dospěl k u či é o mě mys icismu a okul ismu s cílem naplni eo ii „Člo ěka-Boha“, jejímž au o em byl sám Papini.6 V om o období se na s ánkách časopisu obje o aly ex y pojedná ající o magii, o ien álních disciplínách, zednářs í apod., éma a sloužící Papiniho plánu „p oměny duší“, jež měla és k p oměně společnos i. V časopise Leo- na do ycházely „ agmen y z Eckha a, Angela Silesia, Susa, Blakea, z Upanišád a dal- ších mys ických děl, pod náz em Gli aman i di Dio nebo I compagni della soli udine“.7 Také Voce (1908–1916), poli icko-li e á ní časopis blízký myšlení Benede a C o- ceho a Gio anniho Gen ileho, založený e Flo encii Giuseppem P ezzolinim a Gio- annim Papinim, a následně edený i Giuseppem De Robe isem, jehož cílem bylo s á se ú očiš ěm in elek uálů šech uměleckých zaměření, nebyl imunní ůči li u eso e ické kul u y. Do Voce přispí al Gio anni Amendola, k e ý měl blízko k eoso ic- kým k uhům, ale nej ýznamnějším příkladem sblížení eso e ické a li e á ní kul u y om o časopisu byl eso e ický básník A u o Ono i, s oupenec eoso ie, ale hla ně an oposo ie Rudol a S eine a, k e ý le ech 1909 až 1917 spolup aco al s nejdůle- ži ějšími kul u ními časopisy é doby, nichž publiko al s é e še, k i ické články a p ózu. Fu u is ická „ lo en ská skupina“, z . Pa uglia azzu a, jejímiž členy byli i b a ři A naldo Ginna a B uno Co a, se od linie „o iciálního“ u u ismu odklonila spíše smě- 2 Cigliana 2002, s. 122. 3 Rossi 1929. 4 S o . He me 1987, s. 57. 5 Papini 1906, s. 170 6 Jasné s ědec í o é o papinio ské endenci iz. Papini 1913. 7 Cigliana 2002, s. 55. mAURO RUGGIERO 55 em k symbolismu, okul ismu a su ealismu, což je zřejmé obz láš ě z ex ů, k e é najdeme například časopise L’I alia u u is a. Ten yšel pop é 1. če na 1916 a byl dílem lo en ského u u is ického smě u, jenž před ím náležel do ok uhu časopisu Lace ba. A naldo Ginna, malíř, sochař a ežisé , se o něž ášni ě ěno al s udiu okul ních ěd a ýchodní ilozo ie8 a s opy jeho zájmu lze snadno ysledo a jeho dílech Me odo e i a no a či A e dell’a eni e, kde píše: „S b a em jsme si obs a á- ali spi i ualis ické a okul is ické knihy […] Če li jsme okul is u Eli ase Le iho, Pa- puse, eoso y Bla a skou a S eine a, Besan o ou… Leadbea e a, Edoua da Schu ého. Na š ě o ali jsme kon e ence Teoso ické společnos i Bologni a e Flo encii. Když po om S eine založil An oposo ickou společnos , zaměřil jsem s ou pozo nos na S eine a […].“9 Nejhma a elnější důkaz zájmu u u is ů o okul ní ědy šak najdeme jednom konk é ním díle, „mani es u“ z oku 1916: La scienza u u is a.10 V om o p ohlášení podepsaném Ca lim, Chi im, Co ou, Ginnou, Ma ou, Ma ine im a Se- imellim je o iciální ěda, „se í o aná e školách“ po ažo ána za „nes a i elnou k mi, od níž je lépe d že se co nejdál“, jelikož je po ažo ána za „idio sky slepou áří ář kolosální a neodby né naléha os i záhad, jimiž překypuje naše sku ečnos “. Tex naopak yzý á „geniální mozky“ a „od ážli ce“, aby pá ali „nejméně p ozkou- mané oblas i naší sku ečnos i, jež zah nuje enomény médií, psychismu, abdoman- cie, ěš ec í a elepa ie…“ Mezi i alskými uměleckými a li e á ními a an ga dami p ních dese ile í 20. s ole í a eso e ickou kul u ou edy exis o alo silné pou o. To o pou o je řeba za- sadi do ši šího kon ex u, k e ý sou isí s od ěkým z ahem eso e ismu a kul u y a s li em, k e ý na ni měl. Bada elé o o pou o dlouhou dobu igno o ali, ale dnes je naopak běžným předmě em s udia a nabízí no é podně y k e lexi a solidní základy lepšího pochopení dějin a kul u y, z láš ě doby počá ku 20. s ole í. Ten o článek znikl ámci g an u GAČR č. 14–01821S Pokus o enesanci Západu. Li e á ní a ducho ní ýchodiska na přelomu 19. a 20. s ole í. 8 Ve done 1968, s. 21–22. 9 S o . Celan 1970, s. 108–117, a Ve done 1968, s. 21–22. 10 „La scienza u u is a (an i edesca, a en u osa, cap icciosa, sicu ezzo oba, ebb a d’igno- o). Mani es o u u is a“, I alia u u is a, č. 2, I, 15. če na 1916. LITERATURA Accame, Bobbio Au elia. Le i is e del p imo No ecen o. B escia: Edi ice la Scuola, 1985. A mellini, Guido — Colombo, Ad iano. La le e a u a i aliana. Guida s o ica. Bologna: Zanichelli, 1999. Cas elnuo o, F igessi, Delia. La cul u a i aliana del ‘900 a a e so le i is e. “Leona do”, “He mes”, “Il Regno”. To ino: Giulio Einaudi Edi o e, 1960. Celan , Ge mano. „Fu u ismo eso e ico“, Il Ve i, 1970, č. 33. Cigliana, Simona. Fu u ismo eso e ico. Con ibu i pe una s o ia dell’i azionalismo i aliano a O o e No ecen o. Napoli: Liguo i, 2002 He me , Augus o. La en u a delle i is e. Fi enze: Valecchi edi o e, 1987. „La scienza u u is a (an i edesca, a en u osa, cap icciosa, sicu ezzo oba, ebb a d’igno o). Mani es o u u is a“, I alia u u is a, 1916, č. 2, I (15. če en). Leona do, 1906, oč. IV, ře í sé ie (duben). 56 SVĚT LITERATURY 52 Lupe ini, Romano. Gli eso di del No ecen o e l’es- pe ienza della „Voce“. Roma-Ba i: La e za, 1976. Lu i, Gio gio (a cu a di). C i ici, mo imen i e i is e del’900 le e a io i aliano. Roma: NIS, 1986. Ma cigliano, And ea. „L’edi o ia ‚eso e ica‘ negli anni del ascimo“. In Eso e ismo e ascismo, a cu a di Gian anco De Tu is. Roma: Edizioni Medi e anee, 2006, s. 377. Milano, Giuseppe. Le i is e i aliane le e a ie e poli iche dal 1903 al 1926, Fi enze: Edizioni Remo Sand on, 1974. Mondello, Elisabe a. L’a en u a delle i is e. Pe iodici e gio nali le e a i del No ecen o. Roma: Robin Edzioni, 2012. Papini, Gio anni. Un uomo Fini o. Fi enze: Lib e ia della Voce, 1913. Rossi, Ma io Manlio. Lo spaccio dei maghi. Roma: Doxa,1929. Ve done, Ma io. Cinema e le e a u a del u u ismo. Roma: Edizioni del Bianco e Ne o, 1968. ESOTERICISM AND LITERARY REVIEWS IN ITALY AT THE BEGINNING OF THE 20TH CENTURY The a icle shows how I alian li e a y e iews a he beginning o he 20 h cen u y ha e been in luenced by Eso e icism and Occul ism. In he I alian li e a y e iews, be ween 19 h and 20 h cen u y, appea ed many a icles and s udies dealing wi h Spi i ism, Eso e icism an I a ionalism in gene al, due o he de elopmen o he Occul Sciences and Eso e icism in Eu ope. In I aly, in pa icula , he abo e men ioned in luence was a eac ion agains Posi i ism and Scien ism. Also James’s, Nie zsche’s an Be gson’s philosophy played an impo an ole in he cul u al scena io whe e he li e a y e iews come om. The a icle ocuses on se e al impo an I alian li e a y e iews like: Leona do, La Voce, L’I alia Fu u is a e c. and shows wi h examples how hese li e a y e iews ha e been in luenced by eso e ic cul u e. KLÍČOVÁ SLOVA: i alská li e a u a — i alské li e á ní časopisy — eso e ismus a li e a u a — i alská a an ga da I alian li e a u e — I alian li e a y e iews — eso e icism and li e a u e — I alian a an -ga de Mau o Ruggie o (* 1979) ys udo al his o ii a ilozo ii na uni e zi ě Sale nu a e španělské Sala- mance, d uhý diplom získal na uni e zi ě Pise, kde absol o al s udia i alského jazyka a kul u y p o cizince. Je s uden em dok o ského s udia na Ús a u ománských s udií FF UK.