T ansla o S udies jako
no é s ěžejní éma ansla ologie
Rena a Maka ska
Johannes Gu enbe g-Uni e si ä Mainz/Ge me sheim
[email p o ec ed]
SYNOPSIS
T ansla o S udies as New Co e Topic in he Field o T ansla ology
This s udy deals wi h T ansla o S udies, which ha e been de eloping in ensi ely o e he pas
wen y yea s. I i s summa izes he cen al discussions and opics o his new di ec ion in ans-
la ology and gi es an o e iew o i s mos impo an ep esen a i es. I hen ocuses on he p ojec
Ge me sheime Übe se ze lexikon (Ge me sheim Dic iona y o T ansla o s, UeLEX). The biog a-
phies o he ansla o s ha a ise wi hin he p ojec a e no only conce ned wi h ‘au ho and wo k’,
bu also show how ansla o s igu e in he b oade ield o ansla ion.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
T ansla o S udies; biog a ie překlada elů; sociologie překladu; Ge me sheime Übe se ze lexikon;
Sieg ied Lipine / T ansla o S udies; biog aphy o ansla o s; sociology o ansla ion; Ge me s-
heim Dic iona y o T ansla o s; Sieg ied Lipine .
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.1.7
Až do de adesá ých le 20.s ole í s ály cen u zájmu ansla ologie přeložený ex
apřekládání jako p oces. Překlada el1 zůs á al p o mnohé do elké mí y pozadí.
P a idelně se sice s á al předmě em ědeckého zájmu, o šem pouze coby ex o á
ka ego ie; překlada el jakož o osobnos měl zůs a „m ý“ podobně jako Ba hesů
au o . Je omu ale již d ace le , co se bada elé— sou islos i skul u ologickým aso-
ciologickým ob a em  ansla ologii— jednoznačně ob acejí kpřeklada eli, ksub-
jek u. (Li e á ní) překlada el se ak s al zásadním předmě em ýzkumu nejen jako
spoluau o přeložených děl, ale aké jako jeden znejdůleži ějších ak é ů překlada el-
ského pole ( e z ahu k yda a elům, li e á ním agen ům ak i ikům, jakož ilek o-
ům). Také e eřejném p os o u je s ále idi elnější: jako zás upce p o esního cechu,
k e ý se zasazuje os á p á a, jako „agen “ s ých au o ů, jako p os ředník mezi kul-
u ami, jehož jméno s ále čas ěji idíme na obálkách knih. P oces pohybu „smě em
1 Uží ám  om o ex u důsledně gene ické maskulinum, jímž jsou míněny osoby jak muž-
ského, ak ženského pohla í.
OPEN
ACCESS
152 SLOVO A SMYSL 33
kpřeklada eli“, k e ý se započal p acemi Law ence Venu iho, And ewa Ches e mana,
An oina Be mana aAn honyho Pyma, posledně jmeno aný  oce 2009 označil jako
„humanizaci ansla ologie“ (Pym 2009, s.32; s o . ýž 2014, s. IX).
V é o s udii se budu ěno a p ocesu (zno u)obje ení překlada ele bádání po-
sledních dese ile í anaznačím, jakým smě em se dnes z .T ansla o S udies ubí ají.
Sous ředím se při om na německojazyčný p os o a něm na p ojek Ge me sheime
Übe se ze lexikon (Ge me sheimský lexikon překlada elů, www.uelex.de).
I. CESTA OD TRANSLATION STUDIES KTRANSLATOR STUDIES
S z .„humánním ob a em“  ansla ologii je éměř au oma icky spojo án Law ence
Venu i, au o knihy The T ansla o ’s In isibili y (Venu i 1995), níž ema izuje ne idi-
elnos překlada elů angloame ickém p os ředí. Jeho eze, popř. diagnóza se sice
ýká kul u , nichž (li e á ní) překlad h aje pomě ně malou (až ma ginální) oli, je
o šem možné ji přenés na jiné země, kde překlada elé aké s ále ješ ě ě šinou s ojí
e s ínu.
„Ne idi elnos “, k e ou au o diagnos iko al, znamená ůzné d uhy ne idi el-
nos í anepří omnos í. Na jedné s aně jde one idi elnos samo ného překlada ele
 anslá u, k e á byla ješ ě donedá na po ažo ána za ideál: Cílem byl plynulý pře-
klad, nazý aný německé adici „domes ikující“. Je-li zde překlada el idi elný, je
idi elný pouze „nega i ně“, zn.„díky“ s ým chybám (s o .Heydel 2020). Na d uhé
s aně jde o idi elnos /ne idi elnos překlada ele na knižním hu— jeho idi el-
nos smě em ke č enářům, ale i idi elnos překlada ele konk é ním sys ému li-
e á ních cen. Akonečně se jedná one idi elnos , popř. nepří omnos překlada ele
 ansla ologii.
P á ě p o o dal And ew Ches e man s ému článku z oku 2009 i ul The Name and
Na u e o T ansla o S udies (Ches e man 2009), čímž y ořil pa alelu khis o ické
přednášce Jamese Holmese z oku 1972 The Name and Na u e o T ansla ion S udies.
Tehdejší Holmeso o ys oupení zásadně přispělo kzaložení desk ip i ní ansla-
ologie (DTS).2 Ches e manů příspě ek znamená no ý ob a — uspořádá á aka-
ego izuje již nějakou dobu za edené bádání opřeklada elích. Už i ul článku jasně
poukazuje na přenesení pozo nos i  ámci ansla ologie z ex ů na subjek y. Au o
člení T ansla o S udies na ři oblas i: 1.dějiny překladu apřeklada elů če ně jejich
kul u ního kon ex u (ideologie, e ika, dějiny překlada elů), 2. ýzkum men álních
p ocesů ( ozhodo ací p ocesy), knimž dochází během p ocesu anslace (emoce, pří-
s up k ex u, psychologie p áce) a3.sociologie překladu, k e á nahlíží na překlada-
ele/ anslá o a jako na čini ele oblas i sociálních sys émů (sí ě z ahů akon ak ů,
ins i uce, p aco ní p os ředí, bydliš ě; s o . éž Ebe ha e 2018, s.26–27).
2 Přednáška „The Name and Na u e o T ansla ion S udies“ Jamese Holmese (p oslo ena
Kodani  oce 1972) předs a uje zásadní přínos kzaložení desk ip i ní ansla ologie
(DTS). Holmes přednášce naznačil s ou izi samos a né disciplíny  ámci T ansla ion
S udies: „T ansla ion S udies je řeba chápa jako ši oké souh nné označení p o eške ý
ýzkum, k e ý si za s ůj hla ní předmě be e enomény překládání apřekladu.“ S o .Hol-
mes 1988, s.71.
OPEN
ACCESS
RENATA MAKARSKA 153
Ches e manů příspě ek e zk a ce p ezen uje delší ý oj. Již dří e něk eří
ědci připouš ěli, že pos ulá neu ali y překlada ele (a lumočníka) nelze ealizo-
a : překlada elé nemohou bý ani anspa en ní, ani sku ečně neu ální. Něk eří
ansla ologo é, mj.An hony Pym, se p o o zasazo ali opa alelní ýzkum dějin
překladu apřeklada elů. Za ímco Ches e man p o edl ka ego izaci T ansla o S u-
dies,3 nesl An hony Pym do ýzkumu his o ickou dimenzi, diach onii, k e á do
é doby  ansla ologii (sous ředící se na synch onii jazyka apřekládání) chyběla.
Pym ne idí překlada ele jako disku zi ní ka ego ii, ale jako osobu zmasa akos í. Ve
s é me odologii dějin překladu (Pym 2014) o mulo al ezi, že překlada elé (human
ansla o s) měli odjakži a něco společného sdějinami překládání, ať již na ú o ni in-
di iduální či společenské— míněn je přímý aak i ní li na dějiny překládání. Ve s é
s udii Pym yzý á bada ele, aby se zabý ali osobami, k e é se účas ní anslačního
p ocesu: „Pouze p os řednic ím překlada elů asociálního p os ředí, k e é je obklo-
po alo (klien ů, podpo o a elů, č enářů), se můžeme snaži po ozumě omu, p oč
daném his o ickém momen u ana daném mís ě překlady znikaly“ ( am éž, s. IX).4
T ansla o S udies se o šem ne y íjely ýh adně anglo onním p os o u, ale
aké kon ex u ancouzské aduc ologie. Vknize Pou une c i ique des aduc ions,
posm ně ydané  oce 1995, se An oine Be man yslo uje p o in enzi ní ýzkum
překlada elo y osoby. Vyjmeno al zde celý seznam k i é ií, k e á jsou ele an ní p o
sys ema ický ýzkum překlada elo y biog a ie:
Důleži é je p o nás ědě , jes li je [ zn.překlada el, pozn.R.M.] F ancouz nebo cizi-
nec, jes li je „pouze“ překlada elem, nebo ykoná á ješ ě ijiné pods a né zaměs nání
[…], chceme ědě , jes li je aké sám au o em anapsal-li las ní ex y; zjakého jazyka
nebo jazyků překládá, jaký z ah má k ěm o jazykům; […] jak k é o d ojjazyčnos i
došlo; jaké žán y ob ykle překládá, jaká jiná díla přeložil; je-li „poly-překlada elem“
(jak je omu e ě šině případů) nebo „mono-překlada elem“ […]; chceme se doz ě-
dě , jakých jazyko ých ali e á ních oblas ech se cí í doma; chceme ědě , zdali
[…] „ y ořil překlada elské soubo né dílo“ ajaké jsou jeho nejdůleži ější překlady…
(Be man 2007, s.99).5
Be man ch ěl na íc ješ ě ědě , zdali překlada el s ou p áci komen uje, popř. je-li
činný např.jako k i ik překladu apod. (s o . am éž). No ou endenci— edy „pohyb
smě em kpřeklada eli“— nímal en o ancouzský překlada el a eo e ik překladu,
zesnulý  oce 1991, jako me odický ob a  ámci ansla ologie, současně se ale dis-
anco al od adičního biog a ického přís upu (k e ý se začas é in enzi ně zabý á
de aily ze ži o a zkoumané osoby) a dil, že nás „ži o překlada ele zajímá op a du
málo“ ( am éž).
3 Ches e man se e s ých p acích zasazuje o o, aby (humánní) anslá oři už nes áli za sa-
mo nými ex y, ale PŘED nimi.
4 „Hla ním předmě em his o ického poznání by neměl bý ex překladu, ani jeho sys émo-
ý kon ex , ba ani jeho jazyko é ysy. Hla ním předmě em by měl bý člo ěk-překlada-
el, jelikož pouze lidé disponují odpo ědnos í, k e á je las ní společenské kauzali ě“ (Pym
2014, s. IX).
5 Be mano a yjádření ci uji překladu I ène Kuhn.
OPEN
ACCESS
154 SLOVO A SMYSL 33
Be mano y konk é ní auchopi elné pos ulá y jsou p o nás obz láš ě důleži é
při každodenní p áci na lexikonu překlada elů. Na jedné s aně jsou překlada-
elé ědecky nazí áni jako indi idua, na d uhé s aně aké jako p o esní skupina
s las ní iden i ou as ým p og amem; obou případech mají ak i ní li na dějiny
překládání.
II. PRÁCE NA GERMERSHEIMER ÜBERSETZERLEXIKON, UELEX
(GERMERSHEIMSKÝ LEXIKON PŘEKLADATELŮ)
Odpo ědí na Be mano y pos ulá y ana dosa adní T ansla ion S udies jsou če né lexi-
kony překlada elů. Na počá ku oho o snažení s ojí š édský p ojek S ensk ö e sä e -
lexikon (Š édský lexikon překlada elů). Vsoučasné době jsme s ědky p áce na mnoha
ná odních a ian ách, edle již zmíněného Ge me sheimského lexikonu překlada-
elů se na podobných p ojek ech p acuje aké Dánsku, Nizozemsku aTu ecku. Ini-
ciá o zmíněného š édského lexikonu překlada elů La s Klebe g cha ak e izuje en o
p ojek jako „dějiny překladu zdola“ (Klebe g 2014, s.17), chápe podobnou p áci jako
nedílnou součás li e á ních dějin, překlady se o iž „od počá ku e elké míře podí-
lely na zniku li e a u y e š édském jazyce“ ( am éž). Zá o eň šak dodá á, že „ e
s anda dních dějinách š édské li e a u y se o om mnoho nedoč eme“ ( am éž). Dě-
jiny překladu apřeklada elů chápe udíž jako klíčo é momen y no ého přís upu kdě-
jinám li e a u y.
Za p ní k ok kses a ení dějin překládání e Š édsku po ažuje La s Klebe g ý-
zkum zajímající se oak é y, k eří se sk ý ají za ex y. Vychází zanalýz An honyho
Pyma anezby né součás i překlada elské biog a ie de inuje následujícím způsobem:
Každý článek e Š édském lexikonu překlada elů ses á á ze ří čás í: ob ázku/ o ky,
článku oži o ě adíle aobsáhlé bibliog a ie. Biog a ický ex dlouhý d ě až č yři no -
mos any obsahuje zp a idla k á kou biog a ii, přehled op o esní d áze překlada ele
azhodnocení díla. Bibliog a ická čás usiluje okomple ní apřesný ýče překlada e-
lo ých děl, popř. obsahuje i ýbě sekundá ních ex ů odo yčné osobě […] ( am éž,
s.23).
Zp ak ických dů odů se au oři p ojek u S ensk ö e sä e lexikon ozhodli jen p o již
nežijící překlada ele apřeklada elky. Vedle biobibliog a ických hesel jsou zde zah -
nu a aké hesla ema ická, např.opřekladu Bible či Ko ánu, nebo opřekladech, k e é
nejsou pořízeny zo iginálu. P ní příspě ky byly elek onické podobě z eřejněny
 oce 2009.6
V oce 2013 jsem se pop é účas nila kon e ence zabý ající se bádáním opřekla-
da elích, k e á se konala na Fakul ě p o překlad, jazyko é akul u ní ědy Uni e zi y
Mohuči Ge me sheimu (Fachbe eich T ansla ion-, Sp ach- und Kul u wissen-
scha de Uni e si ä Mainz in Ge me sheim). Ge me sheimský lexikon překlada-
elů (dále jako UeLEX) je již od oku 2015 on-line, jedno li é příspě ky (nyní kolem 70)
6 Ten o š édský p ojek není ýh adní doménou bádání opřeklada elích, podílejí se na něm
aké kniho níci aIT specialis é.
OPEN
ACCESS
RENATA MAKARSKA 155
jsou sepiso ány po pod obné eše ši, edak o y lexikonu elmi pečli ě lek o o ány
apo é on-line z eřejňo ány. Op o i š édské předloze není úm í překlada ele nu -
ným k i é iem p o jeho přije í do UeLEX.
Už když se p áce na lexikonu ozbíhaly, zře elně se ukazo aly p io i y: „Ro no-
cennos kul u ně ědných, li e á ně ědných a ansla ologických pe spek i “ (Kelle-
a — Tashinskiy 2014, s.9) podobně jako „z láš ní zohlednění díla překlada elů
z z .malých, E opě méně uží aných, popř. ze opské pe spek i y zdálených
jazyků, jako je např.li e š ina, inš ina nebo čínš ina ako ejš ina“ ( am éž), aniž by
se o šem zanedbá al pohled na adičně důleži é li e a u y.
Rozsah příspě ků UeLEX není nijak oh aničen. Více než obiobibliog a ická sh -
nu í se jedná očlánky e o mě eseje. P o edak o y je s ěžejní, aby au oři článků
sledo ali následující základní s uk u u:
KDO (ži o ní d áha, jazyko á a opog a ická biog a ie, poby y zah aničí, mig ace),
CO aPROČ (překlada elské dílo: jazyky, žán y, au oři, epochy; mo i ace překlada elů
apřeklada elek),
JAK (celko ý překlada elský přínos; šeobecné ý oky na éma překladu, předmlu y,
doslo y…; „[k] excesi nímu s o ná ání o iginálu apřekladu nemá docháze […]“;
am éž, s.15).
Základní šeobecná p a idla p o ýs a bu příspě ku lexikonu lze samozřejmě oz-
šíři odalší ka ego ie, aby byly eseje opřeklada elích co možná boha é na de aily. Při
s é p áci na překlada elských biog a iích jsem si do olila sous ředi se edle a)jazy-
ko é a opog a ické biog a ie aké na b) sí ě z ahů akon ak ů, c) analýzy překla-
da elské p áce ( éž sebeanalýzy) ad) jiné činnos i apo olání ykoná ané překlada-
eli— še zmíněné po ažuji za kon ex překlada elo y p áce (s o .Maka ska 2016).
III. BIOGRAFIE PŘEKLADATELE JAKO PŘEDMĚT BADATELSKÉHO ZÁJMU.
PŘÍPADOVÁ STUDIE: SIEGFRIED LIPINER (1856–1911)7
A) Jazyko á a opog a ická biog a ie. Sieg ied Salomo Lipine se na odil oku 1856
haličské Ja osla i (Ja osław/Ja oslau). Jeho odina se záhy přes ěho ala do Ta no a,
kde exis o ala ě ší žido ská obec. O odičích ne íme mnoho: Rakousko-ame ický
his o ik žido ského pů odu Robe A.Kann se zmiňuje o om, že „žili e elmi nuz-
ných pomě ech“ (Kann 1980, s.101), ojejich zdělání neexis ují in o mace. Přes o je
jis é, že Lipine už dě s í ( edle polš iny ajidiš) u či ě mlu il německy. Když se
o iž  oce 1871 s odiči přes ěho al do Vídně, okamži ě začal s udo a na německo-
jazyčném gymnáziu, složil ma u i u anásledně od oku 1875 s udo al ilozo ii ali-
e á ní ědu. Příspě ek Rakouském biog a ickém lexikonu (Ös e eichisches Biog a-
phisches Lexikon)8 u ádí, že oku 1878 Lipine pře ušil s udium, aby se mohl ěno a
7 Tu o čás příspě ku jsem pře zala ze s ého článku T ansla ionsbiog aphische Fo schung. Am
Beispiel on Sieg ied Lipine (1856–1911) und G e e Reine (1892–1944); Maka ska 2016.
8 S o .<h ps://www.biog aphien.ac.a /oebl/oebl_L/Lipine _Sieg ied_1856_1911.xml;in-
e nal&ac ion=hili e.ac ion&Pa ame e =Lipine *> [9.11.2019].
OPEN
ACCESS

156 SLOVO A SMYSL 33
li e á ní činnos i, oněkolik le později (1894) ale obhájil p áci Homunculus, eine S udie
übe Faus und die Philosophie Goe hes (Homunkulus, s udie oFaus o i aGoe ho ě ilozo ii;
s o .Zelinski 1985). Pos upně se e ablo al jako básník ano inář. V oce 1881 se s al ře-
di elem Kniho ny říšské ady, kde p aco al až do s é sm i  oce 1911. Jedním zjeho
kolegů kniho ně byl sociální demok a apozdější kancléř Ka l Renne (1895; Kann
1980, s.103). D ace le po příchodu do Vídně se dal Lipine pokř í (podle e angelic-
kého i u),9 en o ak byl zajis é za šením jeho ces y kasimilaci.
B) Sí ě z ahů akon ak ů. Lipine je zmiňo án přede ším jako pří el Gus a a Mah-
le a. Pa řil o šem hla ně ke skupině kolem časopisu Die Zei , němž „se p olínaly
ůzné kul u ní komunikační egiony“ ajenž byl „ e uí nadná odních ‚dob ých E o-
panů‘“ (Csáky 2010, s.157). Časopis „přispí al nejen ke znalos i neněmeckých li e a-
u , byl aké důleži ým o gánem p o ‚kons ukci‘ s ředoe opské mode ny přesahu-
jící h anice“ ( am éž, s.162). Lipine byl kul u ním p os ředníkem ypickým p o u o
dobu, nejen pokud jde opolský aněmecký kul u ní p os o , inicio al kon ak y mezi
ůznými kul u ami (Rollaue — Cas le 1937).10 Ten o spiso a el, překlada el akni-
ho ník se s al „s ředobodem k uhu přá el“, kněmuž edle Gus a a Mahle a pa řili
např.B uno Wal e , Vik o Adle , He mann Bah , ale aké pozdější českoslo enský
p eziden Tomáš Ga igue Masa yk (s o .Csáky 2010, s.162).
Díky ozsáhlé sí i s ých kon ak ů se Lipine aké ůbec dos al kpřekládání. VNě-
mecko- akouských li e á ních dějinách (Deu sch-Ös e eichische Li e a u geschich e)
z oku 1937 nalezneme následující ě y:
Po zbuzen h abě em Ka lem Lancko ońským […] se [Lipine ] od ážil přeloži
„[ ] cholná poe ická díla“ Adama Mickiewicze, k e á dodnes sku ečně nikdo jiný
nepře edl lépe. Mnohé nedos a ky omlu í samo ná ma é ie, ob ížně z ládnu elná
zhledem kob o skému ozsahu. Vsku ku cizok ajně němčině zní šes is opé sd u-
ženě ýmo ané e še snep a idelnými nepříz učnými slabikami, k e é překlada el
z olil p o pře od melodických alexand ínů „Panu Tadeášo i“; y mický ok e šů
je ak čas o pře ušen, občas má č enář dojem, že č e jamby, jindy kni el e s, občas
dokonce obyčejnou p ózu, akže se mís y z ácí dojem „ ázané o my“ (Rollaue —
Cas le 1937, s. 1394–1395).
C) Analýza překlada elské p áce. Lipine o y překlady nejdůleži ějších děl Adama
Mickiewicze Pan Tadeáš (He Thaddäus, 1882, d uhé ydání yšlo již oku 1898) aDzia -
9 S o .<h ps://www.biog aphien.ac.a /oebl/oebl_L/Lipine _Sieg ied_1856_1911.xml;in-
e nal&ac ion=hili e.ac ion&Pa ame e =Lipine *> [9.11.2019].
10 To o li e á něhis o ické dílo se zmiňuje iojiných haličských Židech, k eří pobý ali e Víd-
ni apřekládali polskou li e a u u, jednalo se např.oHein icha Blumens oda zK ako a
(1845–1902; překlady: Mickiewiczo y Dziady; K asińského Nie-Boska komedia), Philip pa
Löbens eina (lékař; překládal zpolš iny díla Bałuckého, K aszewského, Sienkiewicze, Sło-
wackého aŚwię ochowského, z uš iny např.Gogolo y M é duše), dále oGo hil a Kohna
aMo i ze Mo gen o ha. Au oři článku nakonec kons a ují: „To nejlepší, co přinesla smí-
šená polsko-žido sko-německá kul u a mladší gene aci, nedoz álo  é o zemi, nýb ž e
Vídni“ (Rollaue — Cas le 1937, s.1398).
OPEN
ACCESS
RENATA MAKARSKA 157
dy (Die Tod en eie , 1887) byly po dlouhá lé a kanonické. Au o článku Deu sch-ös e -
eichische Li e a u geschich e ( kapi ole oHaliči a pasáži ohaličských Židech e
Vídni) se po sh nu í biog a ických údajů ěnuje zhodnocení Lipine o a překlada el-
ského umění: „Obsaho ě o šem s ojí Lipine ů ýkon ysoko nad poněmčením Pana
Tadeáše Albe em Weißem (Leipzig, 1882), ikdyž o o usiluje olépe znějící y mus“
( am éž, s.1395).11 I současnos i je Lipine nímán jako mnohem nadanější než jeho
překládající současníci (s o .např.hodnocení cu yšského sla is y Ge mana Ri ze).12
Důleži é je na om o mís ě zdů azni , že se Lipine překlada elské p áci doslo a
upsal. His o ik Robe A.Kann u ádí, že se Lipine „zabý al překladem apře odem
Adama Mickiewicze přinejmenším d ace pě le “ (Kann 1980, s.105), aÖs e eichi-
sches Biog aphisches Lexikon ho oří ojeho „poslání služby slo u“ (Hanus 1972).
Zajíma é jsou  é o čás i překlada elské biog a ie aké Lipine o y šeobecné
zmínky opřeklada elském umění, jakož ijeho poznámky o las ním díle. Koběma
překladům sepsal ozsáhlé ú ody, nichž německým č enářům přibližuje epochu,
au o a adílo.13 Ú odní slo o kDie Tod en eie (1887) má 26 s an, zčehož jsou d ě
s any ěno ány překlada elským záleži os em. Zde Lipine mj.komen uje způsob
s é p áce na překladu as á překlada elská ozhodnu í:
Mysle si, že lze pře és polské alexand iny pů odním me u, může jen člo ěk, k e-
ý nemá o ozdílnos i p ozodických sys émů obou jazyků ůbec žádné poně í. […]
Nepos a il jsem se kdílu s ého au o a o ocky— ale i ak jsem si zřejmě nedo olil bý
na olik s obodný, abych byl nakonec zcela ě ný. Sku ečné překlada elské umění se
nesmí necha ničím s azo a , pla í pouze úmysl docíli přesného účinku o iginálu; je
lhos ejné, jakými p os ředky oho dosáhneme (Ú od in Mickiewicz 1887, s. XXXII).
D) Kon ex . Lipine jako au o . Li e á ně byl Sieg ied Lipine činný přede ším
p ní ázi s é ídeňské ka ié y;  om o období se oněm k i iky yjadřo aly elmi
poch alně. Přede ším jeho ané dílo De en essel e P ome heus (Odpou aný P ome-
heus) došlo elkého uznání. Vdopise E winu Rohdemu oněm psal F ied ich Nie-
z sche: „Jes li en básník není sku ečným géniem, pak op a du ne ím, co génius je:
še je podi uhodné aje mi, jako bych se [  é knize] se ká al se s ým po enco aným
aznebeš ěným já“ (ci .dle Kann 1980, s.102). Další Lipine o a díla byla mj.poéma
Rena us (1878, ěno áno Malwidě on Meysenbug),14 básnická sbí ka Buch de F eude
(1880), d ama De neue Don Juan (1880)15 nebo lib e o Me lin kopeře Ka la Goldma ka
(1886). „Na sklonku období, němž [Lipine ] y ořil šechna a o díla,“ píše Robe
A.Kann, „nebylo au o o i ješ ě ani pě ad ace le “ (Kann 1980, s.104). Deu sch-ös e -
eichische Li e a u geschich e se zmiňují o om, že se po Lipine o i, „jakmile se oženil
anas oupil do Kniho ny říšské ady“ (Nagl— Zeidle — Cas le 1937, s.1568), slehla
11 K i ika překladu se enk á je ila bý in eg ální součás í li e á ní k i iky.
12 Vjednom ze s ých příspě ků opřeklada elích Mickiewicze se Ri z zmiňuje o„ alen o a-
ném“ Lipine o i (Ri z 1998, s.59).
13 Lipine zčás i doplňuje ipoznámko ý apa á básníka.
14 Oněm ale Nie zsche napsal: „příše né, nesympa ické, poma ení“, s o .Nagl— Zeidle —
Cas le 1937, s.1568.
15 „No ý“, p o ože p o agonis a není líčen jako s ůdce, ale jako oběť žen, s o . am éž.
OPEN
ACCESS
158 SLOVO A SMYSL 33
zem. V oce 1898 ješ ě dokončil uchloh u Adam (zamýšleno jako předeh a k ilogii
oJežíšo i),  oce 1913 byla posm ně z eřejněna agédie Hippoly os, k e á ema icky
ychází zEu ípida.
*
T ansla o S udies se y íjejí už zh uba pě ad ace le nejen anglosaském p os o u,
ale aké  ámci ancouzské aduc ologie, e skandiná ských zemích i Německu.
Vcen u zájmu oho o bádání se nachází překlada el jako jeden zdůleži ých ak é ů
překlada elského pole, překlada el e s é osobi os i, ale aké nahlížený kon ex-
ech a sí ích z ahů sdalšími ak é y pole. Díky omu o přís upu— k e ý na ací
překlada ele, dří e silně upozaděného, opě do unkční pamě i naší doby— nabý á
ansla ologie his o ické dimenze. T ansla o S udies na íc přinášejí ob o ské množ-
s í zd ojo ého ma e iálu p o sepsání (no ých) dějin překladu.
Zněmčiny přeložil Lukáš Mo yčka.
LITERATURA
Be man, An oine: Das P ojek eine
„p oduk i en“ Übe se zungsk i ik. In: I ène
Kuhn (ed.): An oine Be mans „p oduk i e“
Übe se zungsk i ik. En wu und E p obung
eine Me hode. Gün e Na , Tübingen 2007,
s.53–127.
Csáky, Mo i z: Das Gedäch nis de S äd e.
Kul u elle Ve lech ungen— Wien und die
u banen Milieus in Zen aleu opa. Böhlau,
Wien— Köln— Weima 2010.
Ebe ha e , Ma kus: Die ansla o ischen
Biog aphien on Jan Nepomucen
Kamiński, Walen y Chłędowski und Wik o
Bawo owski. Zum Leben und We k on d ei
Li e a u übe se ze n im 19.Jah hunde .
Ins y u Lingwis yki S osowanej
Uniwe sy e u Wa szawskiego, Wa szawa
2018.
Hanus, Vale ie: Sieg ied Lipine . In:
Ös e eichisches Biog aphisches Lexikon
1815–1950, s . 5. Ve lag de Ös e eichischen
Akademie de Wissenscha en, Wien 1972,
s.231 <h p://www.biog aphien.ac.a /
oebl_5/231.pd > [9.11.2019].
Heydel, Magda: K o łumaczy? Sylwe ka
łumacza w najnowszych badaniach
p zekładoznawczych. In: Jadwiga Ki a-
Hube — Rena a Maka ska (eds.): Wyjść
łumaczowi nap zeciw. Miejsce łumacza
wnajnowszych badaniach ansla ologicznych.
Uni e si as, K aków 2020, s.23–44.
Holmes, James S.: T ansla ed!: Pape s on Li e a y
T ansla ion and T ansla ion S udies. Rodopi,
Ams e dam 1988.
Ches e man, And ew: The Name and Na u e
o T ansla o S udies. He mes— Jou nal o
Language and Communica ion S udies, 2009,
č.42, s.13–22.
Kann, Robe A.: Sieg ied Lipine (1856–1911)
als Ve e e eine polnisch-deu sch-
ös e eichischen kul u ellen Syn hese. S udia
Aus o-Polonica, 1980, č.2, s.99–107.
Kelle a , And eas F.— Tashinskiy, Aleksey:
En deckung de Übe se ze . S and
und Pe spek i en des Ge me sheime
Übe se ze lexikons. In i íž (eds.): Übe se ze
als En decke . Ih Leben und We k als
Gegens and ansla ionswissenscha liche und
li e a u geschich liche Fo schung. F ank &
Timme, Be lin 2014, s.7–16.
Klebe g, La s: Fü eine
Übe se zungsgeschich e on un en. Zum
P ojek eines digi alen schwedischen
Übe se ze lexikons. In: And eas F.Kelle a —
Aleksey Tashinskiy (eds.): Übe se ze
als En decke . Ih Leben und We k als
OPEN
ACCESS
RENATA MAKARSKA 159
Gegens and ansla ionswissenscha liche und
li e a u geschich liche Fo schung. F ank &
Timme, Be lin 2014, s.17–26.
Maka ska, Rena a: T ansla ionsbiog aphische
Fo schung. Am Beispiel on Sieg ied Lipine
(1856–1911) und G e e Reine (1892–1944). In:
And eas F.Kelle a — Aleksey Tashinskiy—
Julija Boguna (eds.): Übe se ze o schung. Neue
Bei äge zu Li e a u - und Kul u geschich e
des Übe se zens. F ank & Timme, Be lin 2016,
s.215–232.
Mickiewicz, Adam: Tod en eie . B ei kop &
Hä el, Leipzig 1887.
Nagl, Johann Wilibald— Zeidle , Jakob—
Cas le, Edua d (eds.): Deu sch-ös e eichische
Li e a u geschich e. Ein Handbuch zu
Geschich e de deu schen Dich ung in Ös e eich-
Unga n. S . 4, 1890–1918. Wien 1937.
Pym, An hony: Humanizing T ansla ion
His o y. He mes— Jou nal o Language and
Communica ion S udies, 2009, č.42, s.23–48.
Pym, An hony: Me hod in T ansla ion His o y.
S .Je ome Publishing, New Yo k 2014.
Ri z, Ge man: De deu sche Mickiewicz—
die T adi ion de Übe se zung. Colloquium
Hel e icum, 1998, č.28, s.57–88.
Rollaue , Jakob— Cas le, Edua d: Galizien.
In: Johann Wilibald Nagl— Jakob Zeidle —
Edua d Cas le (eds.): Deu sch-ös e eichische
Li e a u geschich e. Ein Handbuch zu
Geschich e de deu schen Dich ung in Ös e eich-
Unga n. S . 4, 1890–1918. Wien 1937,
s.1390–1403.
Venu i, Law ence: The T ansla o ’s In isibili y:
AHis o y o T ansla ion. Rou ledge, London—
New Yo k 1995.
Zelinsky, Ha mu : Lipine , Sieg ied.
Neue Deu sche Biog aphie 14 (1985),
s.642–643 <www.deu sche-biog aphie.
de/pnd11906815X.h ml#ndbcon en >
[9.11.2019].
OPEN
ACCESS