Translator Studies jako nové stěžejní téma translatologie

T ansla o S udies jako no é s ěžejní éma ansla ologie Rena a Maka ska Johannes Gu enbe g-Uni e si ä Mainz/Ge me sheim [email p o ec ed] SYNOPSIS T ansla o S udies as New Co e Topic in he Field o T ansla ology This s udy deals wi h T ansla o S udies, which ha e been de eloping in ensi ely o e he pas wen y yea s. I i s summa izes he cen al discussions and opics o his new di ec ion in ans- la ology and gi es an o e iew o i s mos impo an ep esen a i es. I hen ocuses on he p ojec Ge me sheime Übe se ze lexikon (Ge me sheim Dic iona y o T ansla o s, UeLEX). The biog a- phies o he ansla o s ha a ise wi hin he p ojec a e no only conce ned wi h ‘au ho and wo k’, bu also show how ansla o s igu e in he b oade ield o ansla ion. KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS T ansla o S udies; biog a ie překlada elů; sociologie překladu; Ge me sheime Übe se ze lexikon; Sieg ied Lipine / T ansla o S udies; biog aphy o ansla o s; sociology o ansla ion; Ge me s- heim Dic iona y o T ansla o s; Sieg ied Lipine . DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.1.7 Až do de adesá ých le 20.s ole í s ály cen u zájmu ansla ologie přeložený ex apřekládání jako p oces. Překlada el1 zůs á al p o mnohé do elké mí y pozadí. P a idelně se sice s á al předmě em ědeckého zájmu, o šem pouze coby ex o á ka ego ie; překlada el jakož o osobnos měl zůs a „m ý“ podobně jako Ba hesů au o . Je omu ale již d ace le , co se bada elé— sou islos i skul u ologickým aso- ciologickým ob a em  ansla ologii— jednoznačně ob acejí kpřeklada eli, ksub- jek u. (Li e á ní) překlada el se ak s al zásadním předmě em ýzkumu nejen jako spoluau o přeložených děl, ale aké jako jeden znejdůleži ějších ak é ů překlada el- ského pole ( e z ahu k yda a elům, li e á ním agen ům ak i ikům, jakož ilek o- ům). Také e eřejném p os o u je s ále idi elnější: jako zás upce p o esního cechu, k e ý se zasazuje os á p á a, jako „agen “ s ých au o ů, jako p os ředník mezi kul- u ami, jehož jméno s ále čas ěji idíme na obálkách knih. P oces pohybu „smě em 1 Uží ám  om o ex u důsledně gene ické maskulinum, jímž jsou míněny osoby jak muž- ského, ak ženského pohla í. OPEN ACCESS 152 SLOVO A SMYSL 33 kpřeklada eli“, k e ý se započal p acemi Law ence Venu iho, And ewa Ches e mana, An oina Be mana aAn honyho Pyma, posledně jmeno aný  oce 2009 označil jako „humanizaci ansla ologie“ (Pym 2009, s.32; s o . ýž 2014, s. IX). V é o s udii se budu ěno a p ocesu (zno u)obje ení překlada ele bádání po- sledních dese ile í anaznačím, jakým smě em se dnes z .T ansla o S udies ubí ají. Sous ředím se při om na německojazyčný p os o a něm na p ojek Ge me sheime Übe se ze lexikon (Ge me sheimský lexikon překlada elů, www.uelex.de). I. CESTA OD TRANSLATION STUDIES KTRANSLATOR STUDIES S z .„humánním ob a em“  ansla ologii je éměř au oma icky spojo án Law ence Venu i, au o knihy The T ansla o ’s In isibili y (Venu i 1995), níž ema izuje ne idi- elnos překlada elů angloame ickém p os ředí. Jeho eze, popř. diagnóza se sice ýká kul u , nichž (li e á ní) překlad h aje pomě ně malou (až ma ginální) oli, je o šem možné ji přenés na jiné země, kde překlada elé aké s ále ješ ě ě šinou s ojí e s ínu. „Ne idi elnos “, k e ou au o diagnos iko al, znamená ůzné d uhy ne idi el- nos í anepří omnos í. Na jedné s aně jde one idi elnos samo ného překlada ele  anslá u, k e á byla ješ ě donedá na po ažo ána za ideál: Cílem byl plynulý pře- klad, nazý aný německé adici „domes ikující“. Je-li zde překlada el idi elný, je idi elný pouze „nega i ně“, zn.„díky“ s ým chybám (s o .Heydel 2020). Na d uhé s aně jde o idi elnos /ne idi elnos překlada ele na knižním hu— jeho idi el- nos smě em ke č enářům, ale i idi elnos překlada ele konk é ním sys ému li- e á ních cen. Akonečně se jedná one idi elnos , popř. nepří omnos překlada ele  ansla ologii. P á ě p o o dal And ew Ches e man s ému článku z oku 2009 i ul The Name and Na u e o T ansla o S udies (Ches e man 2009), čímž y ořil pa alelu khis o ické přednášce Jamese Holmese z oku 1972 The Name and Na u e o T ansla ion S udies. Tehdejší Holmeso o ys oupení zásadně přispělo kzaložení desk ip i ní ansla- ologie (DTS).2 Ches e manů příspě ek znamená no ý ob a — uspořádá á aka- ego izuje již nějakou dobu za edené bádání opřeklada elích. Už i ul článku jasně poukazuje na přenesení pozo nos i  ámci ansla ologie z ex ů na subjek y. Au o člení T ansla o S udies na ři oblas i: 1.dějiny překladu apřeklada elů če ně jejich kul u ního kon ex u (ideologie, e ika, dějiny překlada elů), 2. ýzkum men álních p ocesů ( ozhodo ací p ocesy), knimž dochází během p ocesu anslace (emoce, pří- s up k ex u, psychologie p áce) a3.sociologie překladu, k e á nahlíží na překlada- ele/ anslá o a jako na čini ele oblas i sociálních sys émů (sí ě z ahů akon ak ů, ins i uce, p aco ní p os ředí, bydliš ě; s o . éž Ebe ha e 2018, s.26–27). 2 Přednáška „The Name and Na u e o T ansla ion S udies“ Jamese Holmese (p oslo ena Kodani  oce 1972) předs a uje zásadní přínos kzaložení desk ip i ní ansla ologie (DTS). Holmes přednášce naznačil s ou izi samos a né disciplíny  ámci T ansla ion S udies: „T ansla ion S udies je řeba chápa jako ši oké souh nné označení p o eške ý ýzkum, k e ý si za s ůj hla ní předmě be e enomény překládání apřekladu.“ S o .Hol- mes 1988, s.71. OPEN ACCESS RENATA MAKARSKA 153 Ches e manů příspě ek e zk a ce p ezen uje delší ý oj. Již dří e něk eří ědci připouš ěli, že pos ulá neu ali y překlada ele (a lumočníka) nelze ealizo- a : překlada elé nemohou bý ani anspa en ní, ani sku ečně neu ální. Něk eří ansla ologo é, mj.An hony Pym, se p o o zasazo ali opa alelní ýzkum dějin překladu apřeklada elů. Za ímco Ches e man p o edl ka ego izaci T ansla o S u- dies,3 nesl An hony Pym do ýzkumu his o ickou dimenzi, diach onii, k e á do é doby  ansla ologii (sous ředící se na synch onii jazyka apřekládání) chyběla. Pym ne idí překlada ele jako disku zi ní ka ego ii, ale jako osobu zmasa akos í. Ve s é me odologii dějin překladu (Pym 2014) o mulo al ezi, že překlada elé (human ansla o s) měli odjakži a něco společného sdějinami překládání, ať již na ú o ni in- di iduální či společenské— míněn je přímý aak i ní li na dějiny překládání. Ve s é s udii Pym yzý á bada ele, aby se zabý ali osobami, k e é se účas ní anslačního p ocesu: „Pouze p os řednic ím překlada elů asociálního p os ředí, k e é je obklo- po alo (klien ů, podpo o a elů, č enářů), se můžeme snaži po ozumě omu, p oč daném his o ickém momen u ana daném mís ě překlady znikaly“ ( am éž, s. IX).4 T ansla o S udies se o šem ne y íjely ýh adně anglo onním p os o u, ale aké kon ex u ancouzské aduc ologie. Vknize Pou une c i ique des aduc ions, posm ně ydané  oce 1995, se An oine Be man yslo uje p o in enzi ní ýzkum překlada elo y osoby. Vyjmeno al zde celý seznam k i é ií, k e á jsou ele an ní p o sys ema ický ýzkum překlada elo y biog a ie: Důleži é je p o nás ědě , jes li je [ zn.překlada el, pozn.R.M.] F ancouz nebo cizi- nec, jes li je „pouze“ překlada elem, nebo ykoná á ješ ě ijiné pods a né zaměs nání […], chceme ědě , jes li je aké sám au o em anapsal-li las ní ex y; zjakého jazyka nebo jazyků překládá, jaký z ah má k ěm o jazykům; […] jak k é o d ojjazyčnos i došlo; jaké žán y ob ykle překládá, jaká jiná díla přeložil; je-li „poly-překlada elem“ (jak je omu e ě šině případů) nebo „mono-překlada elem“ […]; chceme se doz ě- dě , jakých jazyko ých ali e á ních oblas ech se cí í doma; chceme ědě , zdali […] „ y ořil překlada elské soubo né dílo“ ajaké jsou jeho nejdůleži ější překlady… (Be man 2007, s.99).5 Be man ch ěl na íc ješ ě ědě , zdali překlada el s ou p áci komen uje, popř. je-li činný např.jako k i ik překladu apod. (s o . am éž). No ou endenci— edy „pohyb smě em kpřeklada eli“— nímal en o ancouzský překlada el a eo e ik překladu, zesnulý  oce 1991, jako me odický ob a  ámci ansla ologie, současně se ale dis- anco al od adičního biog a ického přís upu (k e ý se začas é in enzi ně zabý á de aily ze ži o a zkoumané osoby) a dil, že nás „ži o překlada ele zajímá op a du málo“ ( am éž). 3 Ches e man se e s ých p acích zasazuje o o, aby (humánní) anslá oři už nes áli za sa- mo nými ex y, ale PŘED nimi. 4 „Hla ním předmě em his o ického poznání by neměl bý ex překladu, ani jeho sys émo- ý kon ex , ba ani jeho jazyko é ysy. Hla ním předmě em by měl bý člo ěk-překlada- el, jelikož pouze lidé disponují odpo ědnos í, k e á je las ní společenské kauzali ě“ (Pym 2014, s. IX). 5 Be mano a yjádření ci uji překladu I ène Kuhn. OPEN ACCESS 154 SLOVO A SMYSL 33 Be mano y konk é ní auchopi elné pos ulá y jsou p o nás obz láš ě důleži é při každodenní p áci na lexikonu překlada elů. Na jedné s aně jsou překlada- elé ědecky nazí áni jako indi idua, na d uhé s aně aké jako p o esní skupina s las ní iden i ou as ým p og amem; obou případech mají ak i ní li na dějiny překládání. II. PRÁCE NA GERMERSHEIMER ÜBERSETZERLEXIKON, UELEX (GERMERSHEIMSKÝ LEXIKON PŘEKLADATELŮ) Odpo ědí na Be mano y pos ulá y ana dosa adní T ansla ion S udies jsou če né lexi- kony překlada elů. Na počá ku oho o snažení s ojí š édský p ojek S ensk ö e sä e - lexikon (Š édský lexikon překlada elů). Vsoučasné době jsme s ědky p áce na mnoha ná odních a ian ách, edle již zmíněného Ge me sheimského lexikonu překlada- elů se na podobných p ojek ech p acuje aké Dánsku, Nizozemsku aTu ecku. Ini- ciá o zmíněného š édského lexikonu překlada elů La s Klebe g cha ak e izuje en o p ojek jako „dějiny překladu zdola“ (Klebe g 2014, s.17), chápe podobnou p áci jako nedílnou součás li e á ních dějin, překlady se o iž „od počá ku e elké míře podí- lely na zniku li e a u y e š édském jazyce“ ( am éž). Zá o eň šak dodá á, že „ e s anda dních dějinách š édské li e a u y se o om mnoho nedoč eme“ ( am éž). Dě- jiny překladu apřeklada elů chápe udíž jako klíčo é momen y no ého přís upu kdě- jinám li e a u y. Za p ní k ok kses a ení dějin překládání e Š édsku po ažuje La s Klebe g ý- zkum zajímající se oak é y, k eří se sk ý ají za ex y. Vychází zanalýz An honyho Pyma anezby né součás i překlada elské biog a ie de inuje následujícím způsobem: Každý článek e Š édském lexikonu překlada elů ses á á ze ří čás í: ob ázku/ o ky, článku oži o ě adíle aobsáhlé bibliog a ie. Biog a ický ex dlouhý d ě až č yři no - mos any obsahuje zp a idla k á kou biog a ii, přehled op o esní d áze překlada ele azhodnocení díla. Bibliog a ická čás usiluje okomple ní apřesný ýče překlada e- lo ých děl, popř. obsahuje i ýbě sekundá ních ex ů odo yčné osobě […] ( am éž, s.23). Zp ak ických dů odů se au oři p ojek u S ensk ö e sä e lexikon ozhodli jen p o již nežijící překlada ele apřeklada elky. Vedle biobibliog a ických hesel jsou zde zah - nu a aké hesla ema ická, např.opřekladu Bible či Ko ánu, nebo opřekladech, k e é nejsou pořízeny zo iginálu. P ní příspě ky byly elek onické podobě z eřejněny  oce 2009.6 V oce 2013 jsem se pop é účas nila kon e ence zabý ající se bádáním opřekla- da elích, k e á se konala na Fakul ě p o překlad, jazyko é akul u ní ědy Uni e zi y Mohuči Ge me sheimu (Fachbe eich T ansla ion-, Sp ach- und Kul u wissen- scha de Uni e si ä Mainz in Ge me sheim). Ge me sheimský lexikon překlada- elů (dále jako UeLEX) je již od oku 2015 on-line, jedno li é příspě ky (nyní kolem 70) 6 Ten o š édský p ojek není ýh adní doménou bádání opřeklada elích, podílejí se na něm aké kniho níci aIT specialis é. OPEN ACCESS RENATA MAKARSKA 155 jsou sepiso ány po pod obné eše ši, edak o y lexikonu elmi pečli ě lek o o ány apo é on-line z eřejňo ány. Op o i š édské předloze není úm í překlada ele nu - ným k i é iem p o jeho přije í do UeLEX. Už když se p áce na lexikonu ozbíhaly, zře elně se ukazo aly p io i y: „Ro no- cennos kul u ně ědných, li e á ně ědných a ansla ologických pe spek i “ (Kelle- a — Tashinskiy 2014, s.9) podobně jako „z láš ní zohlednění díla překlada elů z z .malých, E opě méně uží aných, popř. ze opské pe spek i y zdálených jazyků, jako je např.li e š ina, inš ina nebo čínš ina ako ejš ina“ ( am éž), aniž by se o šem zanedbá al pohled na adičně důleži é li e a u y. Rozsah příspě ků UeLEX není nijak oh aničen. Více než obiobibliog a ická sh - nu í se jedná očlánky e o mě eseje. P o edak o y je s ěžejní, aby au oři článků sledo ali následující základní s uk u u: KDO (ži o ní d áha, jazyko á a opog a ická biog a ie, poby y zah aničí, mig ace), CO aPROČ (překlada elské dílo: jazyky, žán y, au oři, epochy; mo i ace překlada elů apřeklada elek), JAK (celko ý překlada elský přínos; šeobecné ý oky na éma překladu, předmlu y, doslo y…; „[k] excesi nímu s o ná ání o iginálu apřekladu nemá docháze […]“; am éž, s.15). Základní šeobecná p a idla p o ýs a bu příspě ku lexikonu lze samozřejmě oz- šíři odalší ka ego ie, aby byly eseje opřeklada elích co možná boha é na de aily. Při s é p áci na překlada elských biog a iích jsem si do olila sous ředi se edle a)jazy- ko é a opog a ické biog a ie aké na b) sí ě z ahů akon ak ů, c) analýzy překla- da elské p áce ( éž sebeanalýzy) ad) jiné činnos i apo olání ykoná ané překlada- eli— še zmíněné po ažuji za kon ex překlada elo y p áce (s o .Maka ska 2016). III. BIOGRAFIE PŘEKLADATELE JAKO PŘEDMĚT BADATELSKÉHO ZÁJMU. PŘÍPADOVÁ STUDIE: SIEGFRIED LIPINER (1856–1911)7 A) Jazyko á a opog a ická biog a ie. Sieg ied Salomo Lipine se na odil oku 1856 haličské Ja osla i (Ja osław/Ja oslau). Jeho odina se záhy přes ěho ala do Ta no a, kde exis o ala ě ší žido ská obec. O odičích ne íme mnoho: Rakousko-ame ický his o ik žido ského pů odu Robe A.Kann se zmiňuje o om, že „žili e elmi nuz- ných pomě ech“ (Kann 1980, s.101), ojejich zdělání neexis ují in o mace. Přes o je jis é, že Lipine už dě s í ( edle polš iny ajidiš) u či ě mlu il německy. Když se o iž  oce 1871 s odiči přes ěho al do Vídně, okamži ě začal s udo a na německo- jazyčném gymnáziu, složil ma u i u anásledně od oku 1875 s udo al ilozo ii ali- e á ní ědu. Příspě ek Rakouském biog a ickém lexikonu (Ös e eichisches Biog a- phisches Lexikon)8 u ádí, že oku 1878 Lipine pře ušil s udium, aby se mohl ěno a 7 Tu o čás příspě ku jsem pře zala ze s ého článku T ansla ionsbiog aphische Fo schung. Am Beispiel on Sieg ied Lipine (1856–1911) und G e e Reine (1892–1944); Maka ska 2016. 8 S o .<h ps://www.biog aphien.ac.a /oebl/oebl_L/Lipine _Sieg ied_1856_1911.xml;in- e nal&ac ion=hili e.ac ion&Pa ame e =Lipine *> [9.11.2019]. OPEN ACCESS 156 SLOVO A SMYSL 33 li e á ní činnos i, oněkolik le později (1894) ale obhájil p áci Homunculus, eine S udie übe Faus und die Philosophie Goe hes (Homunkulus, s udie oFaus o i aGoe ho ě ilozo ii; s o .Zelinski 1985). Pos upně se e ablo al jako básník ano inář. V oce 1881 se s al ře- di elem Kniho ny říšské ady, kde p aco al až do s é sm i  oce 1911. Jedním zjeho kolegů kniho ně byl sociální demok a apozdější kancléř Ka l Renne (1895; Kann 1980, s.103). D ace le po příchodu do Vídně se dal Lipine pokř í (podle e angelic- kého i u),9 en o ak byl zajis é za šením jeho ces y kasimilaci. B) Sí ě z ahů akon ak ů. Lipine je zmiňo án přede ším jako pří el Gus a a Mah- le a. Pa řil o šem hla ně ke skupině kolem časopisu Die Zei , němž „se p olínaly ůzné kul u ní komunikační egiony“ ajenž byl „ e uí nadná odních ‚dob ých E o- panů‘“ (Csáky 2010, s.157). Časopis „přispí al nejen ke znalos i neněmeckých li e a- u , byl aké důleži ým o gánem p o ‚kons ukci‘ s ředoe opské mode ny přesahu- jící h anice“ ( am éž, s.162). Lipine byl kul u ním p os ředníkem ypickým p o u o dobu, nejen pokud jde opolský aněmecký kul u ní p os o , inicio al kon ak y mezi ůznými kul u ami (Rollaue — Cas le 1937).10 Ten o spiso a el, překlada el akni- ho ník se s al „s ředobodem k uhu přá el“, kněmuž edle Gus a a Mahle a pa řili např.B uno Wal e , Vik o Adle , He mann Bah , ale aké pozdější českoslo enský p eziden Tomáš Ga igue Masa yk (s o .Csáky 2010, s.162). Díky ozsáhlé sí i s ých kon ak ů se Lipine aké ůbec dos al kpřekládání. VNě- mecko- akouských li e á ních dějinách (Deu sch-Ös e eichische Li e a u geschich e) z oku 1937 nalezneme následující ě y: Po zbuzen h abě em Ka lem Lancko ońským […] se [Lipine ] od ážil přeloži „[ ] cholná poe ická díla“ Adama Mickiewicze, k e á dodnes sku ečně nikdo jiný nepře edl lépe. Mnohé nedos a ky omlu í samo ná ma é ie, ob ížně z ládnu elná zhledem kob o skému ozsahu. Vsku ku cizok ajně němčině zní šes is opé sd u- ženě ýmo ané e še snep a idelnými nepříz učnými slabikami, k e é překlada el z olil p o pře od melodických alexand ínů „Panu Tadeášo i“; y mický ok e šů je ak čas o pře ušen, občas má č enář dojem, že č e jamby, jindy kni el e s, občas dokonce obyčejnou p ózu, akže se mís y z ácí dojem „ ázané o my“ (Rollaue — Cas le 1937, s. 1394–1395). C) Analýza překlada elské p áce. Lipine o y překlady nejdůleži ějších děl Adama Mickiewicze Pan Tadeáš (He Thaddäus, 1882, d uhé ydání yšlo již oku 1898) aDzia - 9 S o .<h ps://www.biog aphien.ac.a /oebl/oebl_L/Lipine _Sieg ied_1856_1911.xml;in- e nal&ac ion=hili e.ac ion&Pa ame e =Lipine *> [9.11.2019]. 10 To o li e á něhis o ické dílo se zmiňuje iojiných haličských Židech, k eří pobý ali e Víd- ni apřekládali polskou li e a u u, jednalo se např.oHein icha Blumens oda zK ako a (1845–1902; překlady: Mickiewiczo y Dziady; K asińského Nie-Boska komedia), Philip pa Löbens eina (lékař; překládal zpolš iny díla Bałuckého, K aszewského, Sienkiewicze, Sło- wackého aŚwię ochowského, z uš iny např.Gogolo y M é duše), dále oGo hil a Kohna aMo i ze Mo gen o ha. Au oři článku nakonec kons a ují: „To nejlepší, co přinesla smí- šená polsko-žido sko-německá kul u a mladší gene aci, nedoz álo  é o zemi, nýb ž e Vídni“ (Rollaue — Cas le 1937, s.1398). OPEN ACCESS RENATA MAKARSKA 157 dy (Die Tod en eie , 1887) byly po dlouhá lé a kanonické. Au o článku Deu sch-ös e - eichische Li e a u geschich e ( kapi ole oHaliči a pasáži ohaličských Židech e Vídni) se po sh nu í biog a ických údajů ěnuje zhodnocení Lipine o a překlada el- ského umění: „Obsaho ě o šem s ojí Lipine ů ýkon ysoko nad poněmčením Pana Tadeáše Albe em Weißem (Leipzig, 1882), ikdyž o o usiluje olépe znějící y mus“ ( am éž, s.1395).11 I současnos i je Lipine nímán jako mnohem nadanější než jeho překládající současníci (s o .např.hodnocení cu yšského sla is y Ge mana Ri ze).12 Důleži é je na om o mís ě zdů azni , že se Lipine překlada elské p áci doslo a upsal. His o ik Robe A.Kann u ádí, že se Lipine „zabý al překladem apře odem Adama Mickiewicze přinejmenším d ace pě le “ (Kann 1980, s.105), aÖs e eichi- sches Biog aphisches Lexikon ho oří ojeho „poslání služby slo u“ (Hanus 1972). Zajíma é jsou  é o čás i překlada elské biog a ie aké Lipine o y šeobecné zmínky opřeklada elském umění, jakož ijeho poznámky o las ním díle. Koběma překladům sepsal ozsáhlé ú ody, nichž německým č enářům přibližuje epochu, au o a adílo.13 Ú odní slo o kDie Tod en eie (1887) má 26 s an, zčehož jsou d ě s any ěno ány překlada elským záleži os em. Zde Lipine mj.komen uje způsob s é p áce na překladu as á překlada elská ozhodnu í: Mysle si, že lze pře és polské alexand iny pů odním me u, může jen člo ěk, k e- ý nemá o ozdílnos i p ozodických sys émů obou jazyků ůbec žádné poně í. […] Nepos a il jsem se kdílu s ého au o a o ocky— ale i ak jsem si zřejmě nedo olil bý na olik s obodný, abych byl nakonec zcela ě ný. Sku ečné překlada elské umění se nesmí necha ničím s azo a , pla í pouze úmysl docíli přesného účinku o iginálu; je lhos ejné, jakými p os ředky oho dosáhneme (Ú od in Mickiewicz 1887, s. XXXII). D) Kon ex . Lipine jako au o . Li e á ně byl Sieg ied Lipine činný přede ším p ní ázi s é ídeňské ka ié y;  om o období se oněm k i iky yjadřo aly elmi poch alně. Přede ším jeho ané dílo De en essel e P ome heus (Odpou aný P ome- heus) došlo elkého uznání. Vdopise E winu Rohdemu oněm psal F ied ich Nie- z sche: „Jes li en básník není sku ečným géniem, pak op a du ne ím, co génius je: še je podi uhodné aje mi, jako bych se [  é knize] se ká al se s ým po enco aným aznebeš ěným já“ (ci .dle Kann 1980, s.102). Další Lipine o a díla byla mj.poéma Rena us (1878, ěno áno Malwidě on Meysenbug),14 básnická sbí ka Buch de F eude (1880), d ama De neue Don Juan (1880)15 nebo lib e o Me lin kopeře Ka la Goldma ka (1886). „Na sklonku období, němž [Lipine ] y ořil šechna a o díla,“ píše Robe A.Kann, „nebylo au o o i ješ ě ani pě ad ace le “ (Kann 1980, s.104). Deu sch-ös e - eichische Li e a u geschich e se zmiňují o om, že se po Lipine o i, „jakmile se oženil anas oupil do Kniho ny říšské ady“ (Nagl— Zeidle — Cas le 1937, s.1568), slehla 11 K i ika překladu se enk á je ila bý in eg ální součás í li e á ní k i iky. 12 Vjednom ze s ých příspě ků opřeklada elích Mickiewicze se Ri z zmiňuje o„ alen o a- ném“ Lipine o i (Ri z 1998, s.59). 13 Lipine zčás i doplňuje ipoznámko ý apa á básníka. 14 Oněm ale Nie zsche napsal: „příše né, nesympa ické, poma ení“, s o .Nagl— Zeidle — Cas le 1937, s.1568. 15 „No ý“, p o ože p o agonis a není líčen jako s ůdce, ale jako oběť žen, s o . am éž. OPEN ACCESS 158 SLOVO A SMYSL 33 zem. V oce 1898 ješ ě dokončil uchloh u Adam (zamýšleno jako předeh a k ilogii oJežíšo i),  oce 1913 byla posm ně z eřejněna agédie Hippoly os, k e á ema icky ychází zEu ípida. * T ansla o S udies se y íjejí už zh uba pě ad ace le nejen anglosaském p os o u, ale aké  ámci ancouzské aduc ologie, e skandiná ských zemích i Německu. Vcen u zájmu oho o bádání se nachází překlada el jako jeden zdůleži ých ak é ů překlada elského pole, překlada el e s é osobi os i, ale aké nahlížený kon ex- ech a sí ích z ahů sdalšími ak é y pole. Díky omu o přís upu— k e ý na ací překlada ele, dří e silně upozaděného, opě do unkční pamě i naší doby— nabý á ansla ologie his o ické dimenze. T ansla o S udies na íc přinášejí ob o ské množ- s í zd ojo ého ma e iálu p o sepsání (no ých) dějin překladu. Zněmčiny přeložil Lukáš Mo yčka. LITERATURA Be man, An oine: Das P ojek eine „p oduk i en“ Übe se zungsk i ik. In: I ène Kuhn (ed.): An oine Be mans „p oduk i e“ Übe se zungsk i ik. En wu und E p obung eine Me hode. Gün e Na , Tübingen 2007, s.53–127. Csáky, Mo i z: Das Gedäch nis de S äd e. Kul u elle Ve lech ungen— Wien und die u banen Milieus in Zen aleu opa. Böhlau, Wien— Köln— Weima 2010. Ebe ha e , Ma kus: Die ansla o ischen Biog aphien on Jan Nepomucen Kamiński, Walen y Chłędowski und Wik o Bawo owski. Zum Leben und We k on d ei Li e a u übe se ze n im 19.Jah hunde . Ins y u Lingwis yki S osowanej Uniwe sy e u Wa szawskiego, Wa szawa 2018. Hanus, Vale ie: Sieg ied Lipine . In: Ös e eichisches Biog aphisches Lexikon 1815–1950, s . 5. Ve lag de Ös e eichischen Akademie de Wissenscha en, Wien 1972, s.231 <h p://www.biog aphien.ac.a / oebl_5/231.pd > [9.11.2019]. Heydel, Magda: K o łumaczy? Sylwe ka łumacza w najnowszych badaniach p zekładoznawczych. In: Jadwiga Ki a- Hube — Rena a Maka ska (eds.): Wyjść łumaczowi nap zeciw. Miejsce łumacza wnajnowszych badaniach ansla ologicznych. Uni e si as, K aków 2020, s.23–44. Holmes, James S.: T ansla ed!: Pape s on Li e a y T ansla ion and T ansla ion S udies. Rodopi, Ams e dam 1988. Ches e man, And ew: The Name and Na u e o T ansla o S udies. He mes— Jou nal o Language and Communica ion S udies, 2009, č.42, s.13–22. Kann, Robe A.: Sieg ied Lipine (1856–1911) als Ve e e eine polnisch-deu sch- ös e eichischen kul u ellen Syn hese. S udia Aus o-Polonica, 1980, č.2, s.99–107. Kelle a , And eas F.— Tashinskiy, Aleksey: En deckung de Übe se ze . S and und Pe spek i en des Ge me sheime Übe se ze lexikons. In i íž (eds.): Übe se ze als En decke . Ih Leben und We k als Gegens and ansla ionswissenscha liche und li e a u geschich liche Fo schung. F ank & Timme, Be lin 2014, s.7–16. Klebe g, La s: Fü eine Übe se zungsgeschich e on un en. Zum P ojek eines digi alen schwedischen Übe se ze lexikons. In: And eas F.Kelle a — Aleksey Tashinskiy (eds.): Übe se ze als En decke . Ih Leben und We k als OPEN ACCESS RENATA MAKARSKA 159 Gegens and ansla ionswissenscha liche und li e a u geschich liche Fo schung. F ank & Timme, Be lin 2014, s.17–26. Maka ska, Rena a: T ansla ionsbiog aphische Fo schung. Am Beispiel on Sieg ied Lipine (1856–1911) und G e e Reine (1892–1944). In: And eas F.Kelle a — Aleksey Tashinskiy— Julija Boguna (eds.): Übe se ze o schung. Neue Bei äge zu Li e a u - und Kul u geschich e des Übe se zens. F ank & Timme, Be lin 2016, s.215–232. Mickiewicz, Adam: Tod en eie . B ei kop & Hä el, Leipzig 1887. Nagl, Johann Wilibald— Zeidle , Jakob— Cas le, Edua d (eds.): Deu sch-ös e eichische Li e a u geschich e. Ein Handbuch zu Geschich e de deu schen Dich ung in Ös e eich- Unga n. S . 4, 1890–1918. Wien 1937. Pym, An hony: Humanizing T ansla ion His o y. He mes— Jou nal o Language and Communica ion S udies, 2009, č.42, s.23–48. Pym, An hony: Me hod in T ansla ion His o y. S .Je ome Publishing, New Yo k 2014. Ri z, Ge man: De deu sche Mickiewicz— die T adi ion de Übe se zung. Colloquium Hel e icum, 1998, č.28, s.57–88. Rollaue , Jakob— Cas le, Edua d: Galizien. In: Johann Wilibald Nagl— Jakob Zeidle — Edua d Cas le (eds.): Deu sch-ös e eichische Li e a u geschich e. Ein Handbuch zu Geschich e de deu schen Dich ung in Ös e eich- Unga n. S . 4, 1890–1918. Wien 1937, s.1390–1403. Venu i, Law ence: The T ansla o ’s In isibili y: AHis o y o T ansla ion. Rou ledge, London— New Yo k 1995. Zelinsky, Ha mu : Lipine , Sieg ied. Neue Deu sche Biog aphie 14 (1985), s.642–643 <www.deu sche-biog aphie. de/pnd11906815X.h ml#ndbcon en > [9.11.2019]. OPEN ACCESS