scieee Science in your language
[en] (orig)

„Dlouho jsem chodil brzy spát.“ K hledání ideálního tvaru Proustova Hledání

Abstract

32

Read accessible full text

„Dlouho jsem chodil brzy spát.“ K hledání ideálního tvaru Proustova Hledání

Author: Šotolová, Jovanka
Publisher: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Year: 2019
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/105698/1/Jovanka_Sotolova_32-51.pdf
„Dlouho jsem chodil b zy spá .“
Khledání ideálního a u P ous o a Hledání
Jo anka Šo olo á
Uni e zi a Ka lo a
ili e a u a@ili e a u a.cz
„FOR ALONG TIME IWOULD GO TO BED EARLY.“ TO FIND THE IDEAL FORM
OF PROUST’S IN SEARCH OF LOST TIME
The name o Jiří Pecha is inex icably ied up wi h he Czech ansla ion o Ma cel P ous ’s In Sea ch
o Los Time. The second comple e publica ion o he no el was unde aken by he publishe Rybka
in 2012— i s i s wo olumes, ansla ed by P okop Vosko ec, we e ca e ully e ised and he en-
di ion o he hi d o se en h olumes was, a e Vosko ec’s dea h, aken up by Pecha . Pecha ’s pa -
icipa ion in he e ision was c ucial as he d ew on his p o ound knowledge o P ous ’s comple e
oeu e and i s speci ics. This analysis elies on he wo king documen p o ided by Pecha , and i e-
eals ha i is possible no only o gene alize abou he emenda ions and ca ego ize hem, bu also
o p esen he a gumen s accompanying hem. Based on ade ailed compa ison o selec ed passages,
i makes i clea ha Pecha ’s ansla ion does wo k in Czech: besides being sophis ica ed and well
g ounded in heo y, i o e s b illian ly wo ded, eade - iendly solu ions.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Jiří Pecha — Ma cel P ous — Hledání z aceného času— překlad li e á ního ex u
Jiří Pecha — Ma cel P ous — In Sea ch o Los Time— ansla ion o ali e a y ex
Vě a „Long emps je me suis couché de bonne heu e“ pa ří e F ancii knejznáměj-
ším li e á ním e e encím. Aunás? Nikoli: ěžko odhadnou , kolik po enciálních
do ázaných— yjmu-li h s ku kolegů omanis ů— by pa řičně za eago alo na do-
az, co jim říká ě a „Dlouho jsem chodil b zy spá “, případně „Dlouho jsem uléhá-
al elmi b zy“.1 T ou ám si di , že a o sen ence do našeho kul u ního kánonu
nepa ří ali e á ní celeb i ou už se nes ane.2 Může omu bý na ině překlad? Jis ěže
ne. To iž: p o en ok á u či ě ne. Jde okomplexnější o ázku z ahující se k omu,
1 České překlado é a ian y incipi u Hledání z aceného času od P.Vosko ce (P ous I1979,
s.17; P ous I2012, s.9) aJ.Zao álka (P ous I/1 1927, s.3).
2 A o ani době in e ne o é aglobální: zběžný do az do yhledá ače p o ancouzskou
e zi nabídne 18 600 ýsledků (jis ě, nemusí jí jen oaluze na P ous o o Hledání), učeské
se nač e 48 ýsledků, esp.0 ýsledků p o s a ší českou a ian u překladu (jis ě, mnohé
znich nemají sP ous em nic společného) [do az 2018-08-01. Ta o čísla u či ě (naš ěs í)
přímo neod ážejí poče č enářů ancouzské Àla eche che du emps pe du ačeského Hledá-
ní z aceného času.
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 33
jak se y áří kánon „s ě o é li e a u y“, jak je nímán kon ex u dané „ná odní“
li e a u y, a  om o případě zejména aké k omu, nakolik může mí incipi li e á -
ního díla zás upnou oli  ecepci oho o díla. Což zase sou isí ipo šechněji skul-
u ní ýba ou, po ažmo způsobem ýuky li e a u y e škole. F ancouzský incipi
sla ného díla se nes al sla ným sám osobě, ždyť ona ě a neříká nic pře a ného
anení o mulo ána šokujícím způsobem. To, že p ní ě a jis ém smyslu cha ak-
e izuje— azas upuje— celé dílo, není dílem či é náhody. S ejně ak není náhoda,
že si jako ýchodisko p o y o ú ahy ybí áme p á ě ě u zP ous o a sla ného o-
mánu: jednak jde opěkný příklad, jednak, a o je zde důleži é, je P ous našem
p os ředí pe ně spojen se jménem Jiřího Pecha a. Pecha a jako překlada ele a aké
eo e ika (mj.) překladu. P ní ě ou se dále již zabý a nebudeme— je os a ně na
překlad ( ela i ně) jednoduchá, což zdaleka nelze říci ozby ku sedmis azko ého
díla—, zaměříme se na Pecha ů přís up kpřekladu Hledání z aceného času obecně,
apřede ším na jeho oli při e izi Vosko co a překladu p ních d ou s azků éhož
díla. Do kneme se o něž o ázky, je-li české Hledání spíše „Pecha o o“, anebo sku-
ečně P ous o o.
Ve s a i „Poe ická unkce“ Jiří Pecha (2002) připomíná Jakobsono u de inici
akon on uje ji snázo y pes é skupiny eo e iků.3 Zámě jeho a gumen ace je jiný,
my se šak od oláme na o, čem Pecha uzmíněných au o ů nachází jis ou spojnici:
jde ozaměření na sdělení samo, omomen , kdy se a bi á nos může s á mo i o-
anos í, přičemž poe ická unkce k í „napě í mezi po ědomím o o ožnos i mezi
znakem a ěcí amezi po ědomím ojejich ne o ožnos i“ ( am éž, s.118–120).
Není spo u o om, že poe ická unkce je základním ysem umělecké li e a u y.
Je aké samozřejmé, že ojejí zacho ání bude usilo a překlada el.4 Nabízejí se šak
d ě o ázky: zap é, může bý o, co pů odním díle bylo jen do jis é mí y ědomou
in encí, překladu zacho áno se s ejnou lehkos í asamozřejmos í? Azad uhé, může
se— ado jaké mí y se má— překlada el „před és “, anakolik by měl „zůs a poza-
dí“?5 Le ý k omu říká: „S ylis ickým laděním p ak icky každý překlada el […] nu-
cuje o iginálu— e ě ší či menší míře— s ůj s yl, a ím is é poje í díla“ (Le ý 2012,
s.62). Vezmeme-li hlas zp axe, například uzná aný překlada el Záb ana se oh azuje:
„Nez o ožňuji se spřekládaným au o em nikdy. On ajá jsme d a ůzní lidé se zcela
ozdílnými úkoly. On ěc napsal, já ji mám přeloži . P á ě jen přeloži , nikoli ji napsa
za něho.“6 Také Pecha e s a i „Analýza překladů“ zmiňuje: „Je iluzí předs a o a
3 Todo o a, Šklo ského, Ba hesa, Gene a, Ransoma, Tyňano a, Mukařo ského či Goldmanna.
4 Jedním z ýchodisek p áce překlada ele umělecké li e a u y je pochopení předlohy, její in-
e p e ace apo é přes ylizo ání (Le ý 2012, s.50).
5 Či jinak, podle Le ého: „překlada el je ím lepší, čím nenápadnější je jeho účas na díle“.
( am éž, s.101) Před ním u o ezi oz inul Geo ges Mounin me a oře o„ e es ans-
pa en s“ a„ e es colo és“ (p ůs i ných azba ených sklech), když popiso al ozdíl mezi
překladem upřednos ňujícím p ky zd ojo ého ex u ( j.překladem ě ným, doslo ným)
apřekladem kladoucím dů az na p ky jazyka cílo ého ( j. olný, adap ační). (Mounin
1955, 109) Viz éž dále, Tou y aBe mann. No ěji se o ázkou „ne idi elnos i“ [in isibili y]
překlada ele zabý á ze ubně L.Venu i (1995).
6 „… Mohu překládaného au o a obdi o a , mohu jím bý uch ácen, mohu jej milo a , mohu
se mu posmí a , ale nez o ožňuji se sním. Ne ím, p oč bych o dělal. Ne ím, jak by o
OPEN ACCESS
34 SVĚT LITERATURY 59
si, že může exis o a jediný dokonalý překlad, žádným jiným nenah adi elný: ex
o iginálu připouš í ždy odlišná překlada elská řešení, mezi nimiž musí překlada el
oli “ (Pecha 2002, s.223).
Anejde jen o„slo íčka“. Odlišnos překlada elských řešení lze samosebou sledo a
na ůzných o inách ex u, přičemž ys ihnou ýše zmíněné „s ylis ické ladění“, po-
kusi se uchopi momen , „kdy se a bi á nos může s á mo i o anos í“, je p o pře-
klada ele uměleckého ex u nej ě ší ýz ou. Ve F ancii se ou o dobou hodně mlu í
ono ém překladu O wello a ománu 1984 (pů odní pořídila Amélie Audibe i aje
z oku 1950), jehož au o kou je Josée Kamoun. Při s é p áci se mj. ozhodla anglické
p é e i um (minulý čas p os ý, pas simple) e ancouzš ině sys ema icky nah azo-
a pří omným časem.7 Uži í minulého „passé simple“ by ji o iž nu ilo sáhnou po
celé kaskádě dalších minulých časů ajejich složených a ů,8 k e é ex oz olňují.
Na íc anglické p é e i um zdaleka není ak jasně spja é sjedinou s ylo ou o inou
jako p á ě ancouzské passé simple. Dů odem p o o o řešení byla snaha zacho a
překladu y mus aspád zd ojo ého ex u.9 Kamoun se při obhajobě s ého pos upu
zaš iťuje slo y o om, že o iginál se „nehýbe“ [ne bouge pas], zůs á á, ačkoli někdy
už p o jeho po ozumění po řebujeme poznámko ý apa á (zmiňuje příklad Racina).
Pokud je ex a chaický nebo s a omódní, nímáme o jako jeho ša m. Nap o i omu
překlad se y íjí. Akaždý překlad je dle jejích slo no ý ná h [p oposi ion]:  om
smyslu po ažuje is ůj překlad zk á ka za ná h, jak O wella dnes čís . Překlada-
elce při om nejde jen o ě ný pře od ýznamo ých ods ínů ex u— zdů azňuje,
jak silně si u ědomo ala, že na ozdíl od překladu ydaného oku 1950 se en ok á
ob ací kpubliku, k e é nemá s o ali ou (ať nacis ickou, anebo s alinis ickou) žádnou
zkušenos —, ale p á ě iojeho empo, náladu, z uk. V é sou islos i mlu í o om, že
ipřeklad musí mí s ou hudbu, „musique“.10 Označení „la pe i e musique“ je e an-
couzské li e á ní ědě ži é, jde pods a ě o e mín. Nejčas ěji sním bý á spojo án
mohlo p ospě mé p áci. P o překlada ele jsou nezby né d ě ěci: pochopi aumě . Všim-
ně e si, že o,sebeiden i ikaci‘, o, ciťo ání‘ a,splý ání‘ spřekládaným au o em ho oří
zp a idla nepříliš dobří překlada elé. Vě šinou je o kouřo á clona, ako é y řeči p o ne-
zas ěcené“ (Záb ana 1989, s.372).
7 „… L’éc i u e d’O well es ne euse, sèche, coupan e, même si ce ains passages son au
con ai e ès cha nels bien que ès e enus. Il allai ai e œu e de sob ié é. L’ o iginal
emploie le p é é i , qui, en anglais, es ou à ai spon ané, pa ois p esque o al. En an-
çais, c’es le p ésen qui end le mieux ce cô é p esque ascé ique de l’éc i u e.“— y-
s ě luje au o ka, iz webo é s ánky naklada els í Gallima d. [online] [Ci .2018-08-01].
Dos upné z: <h p://www.gallima d. /Media/Gallima d/En e ien-ec i /En e ien-Josee-
-Kamoun.-T aduc ion-de-1984/(sou ce)/302352>.
8 „une cascade de pa icipes passés e impa ai s du subjonc i “, z ozho o u ysílaného
pořadu Danse des mo s 19.6.2018 („1984 Nou elle aduc ion de Josée Kamoun“), ozho-
o spřeklada elkou edl Y an Ama . [ ozhlaso ý pořad, 24’:20’’–29’] [online] [Ci .2018-
08-01]. Dos upné z: <h p://www. i. /emission/20180619-1984-nou elle- aduc ion-jo-
see-kamoun>.
9 „C’é ai pas pou ac ualise [la aduc ion], c’é ai pou ai e passe l’u gence. […] Pa ce que
ou e aduc ion es une hypo hèse, des aduc ions ce son des hypo hèses, des p oposi-
ions“ ( am éž).
10 „… nous aduc eu s, nous nous ahissons pa no e sou le…“ ( am éž).
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 35
Céline, jemuž elmi záleželo na om, jak ex zní. Nicméně před ním jej eseji Con e
Sain e-Beu e použil p á ě M.P ous .
Podobný expe imen jako Josée Kamoun jis ě překlada el může uděla , dokáže-
-li si ho obháji . Vzpomeňme si na ozhodnu í Libo a D ořáka případě no é e ze
Tols ého Vojny amí u,11 kdy se ozhodl delší ancouzské pasáže nah adi českým
překladem u edeným ku zí ou— z ancouzských součás í yp á ění ak znikly
poznámky odložené zá ě u s azku. Jeho k ok šak byl eden snahou zpřís upni
omán dnešnímu č enáři. Josée Kamoun nap o i omu nech ěla ancouzský ex
O wello a ománu p é řadě ak ualizo a , mode nizo a — její snaha byla přede-
ším es e ická, šlo jí ozachycení onali y ex u.12„K ásné ěci, k e é bychom napsali,
kdybychom měli alen , nás exis ují nezře elně jako zpomínka na kouzelnou pí-
seň […],“ uza í á o něž Ma cel P ous Zamyšlení nad Sain e-Beu em (P ous 1968,
s.335–336).
ČESKÉ HLEDÁNÍ
Český překlad P ous o a Hledání z aceného času je obdi uhodné dílo. A o nejen zhle-
diska objemu p áce, jež na něm byla od edena, ale zejména zhledem k omu, jak kní
překlada elé přis oupili. Na ozdíl od ýše zmíněných d ou překlada elských počinů
zde byla z olena jiná s a egie: zámě em je co nejpřesněji anej ě něji zacho a spe-
ci ičnos zd ojo ého ex u (ani nejmenším šak nemáme na mysli o ockou doslo -
nos aje jasné, že ýchodiskem bylo éž espek o ání možnos í češ iny).
Románo á řada La Reche che znikala le ech 1909 až 1922 a ycházela e F ancii
le ech 1913–1927 ( nakl. G asse apo é NRF, Gallima d). Připomeňme si, že na p -
ním překladu, pořízeném (jak bylo dané době unás běžné) elmi b zy13 p aco ali
č yři překlada elé: J.Zao álek, J.Vob ubo á-Kou ecká, M.Ji da aB.Ma hesius ( y-
dán byl le ech 1927–1930 e F omko ě Odeonu).14 Ač p ní český překlad Hledání
11 Vydalo naklada els í Eu omedia— Odeon, 2010.
12 „Li e la nou elle aduc ion donne une sensa ion d’accélé a ion… J’ai sui i le y hme o i-
ginal de la ph ase, qui a d oi au bu . Le y hme d’un au eu es ondamen al. Il n’en es
pas nécessai emen conscien , mais les accélé a ions subi es, les s acca os, les alen isse-
men s son les aces de son co ps dans l’éc i u e. Il allai que ma aduc ion épouse ces
y hmes. Un aduc eu ne adui pas des mo s, il ne adui pas des ph ases, il adui des
e e s.“ [ ozhlaso ý pořad, 24’:20’’–29’] [online] [Ci .2018-08-01]. Dos upné z: <h p://
www.gallima d. /Media/Gallima d/En e ien-ec i /En e ien-Josee-Kamoun.-T aduc-
ion-de-1984/(sou ce)/302352>.
13 P ní překlad do anglič iny ycházel mezi le y 1922 až 1931 pod náz em Rememb ance o
Things Pas (pořídil ho C.K.Sco Monc ie ); ep e e ze D.J.En igh a z . 1992 za ed-
la no ější a ian u i ulu, In Sea ch o Los Time ( jeho pře odu aké u ádíme p ní ě u
anglického esumé oho o článku). Rybka ale u ádí, že španělský, i alský apolský překlad
ycházely až na přelomu č yřicá ých apadesá ých le , německý le ech 1953–1957 (Ryb-
ka 2012, s.1–6).
14 Podíl jedno li ých překlada elů byl ůzný, Ja osla Zao álek je podepsán pod šemi čás mi,
jen díl III. pořídil Mi osla Ji da (Ke Gue man ům), na 1.s .I. dílu se Zao álkem spolup aco-
ala Ja . Vob ubo á-Kou ecká (Comb ay) ana IV. dílu Boh. Ma hesius (Sodoma aGomo a).
OPEN ACCESS
36 SVĚT LITERATURY 59
obsaho al mnohé nepřesnos i ahlas několika překlada elů něm možná nebyl ak
pečli ě sjednocen, ex ozhodně českému č enáři zpřís upňo al. Dnes už o šem
mís y působí a chaicky, aké me oda, či přesněji no ma překladu se posunula (jak
ukážeme dále). V . 1964 ydá á SNKLU řadě S ě o á če ba pouze Swanno u lásku,
a o překladu Jose a Heyduka ( nákladu 22 is. ý isků).15 D uhý překlad celého
soubo u byl pořízen péčí naklada els í Odeon ( ycházel 1979–1988; I. iII. s azek
nákladu 15 is. ý isků), přičemž na I.16 aII. dílu p aco al P okop Vosko ec17 adíly III
až VII jsou zpe a Jiřího Pecha a. Ten je o šem spřeklado ou a ian ou celého díla do
jis é mí y spojen už od začá ku: celé ydání předznamená á Pecha ů ú od předsa-
zený před p ní s azek (s.7–12).18
V é o předmlu ě se zmiňuje (Pecha 1979, s.9) čas o ado ané Šaldo o odmí -
nu í P ous o a Hledání. Nu no zdů azni , že Šalda nemá na mysli jazyk as yl díla,
ale jeho ema iku.19 Také Rybka (2012, s.3) mlu í o om, že P ous o a o ba „nikdy
nep onikla hlouběji do českého in elek uálního po ědomí“ aže se „sP ous em mí-
jíme“. Těžko přijmou jeho zení, že hla ním dů odem může bý opožděné u edení
no ého překladu Hledání na český knižní h (přelom 70.a80.le op o i údajně hod-
nějším le ům šedesá ým). Na d uhé s aně mý us os ylis ické a ema ické ná očnos i
15 Tedy 2.s azek I. dílu. V eedici yšlo nakl. Mladá on a . 1997 (2. yd., MF 1.) a nakl.
Ga amond . 2017 (3. yd.).
16 I. díl (S ě Swanno ých) yšel  om o překladu  eedici nakl. Le né knihy . 2007.
17 Na složi ou ehdejší si uaci zpomíná překlada elka Ja mila Fialo á, edak o ka odeonské-
ho ydání: „… Redigo ala jsem například P ous a. To byl s ašli ý edak o ský oříšek. Já
ám řeknu, že po P ous o i jsem měla dep esi. Začal o děla pan dok o Vosko ec, akdyž
jsem edigo ala p ní díl, ak umí al. Během p áce na d uhém díle umí ala paní Vosko co-
á, k e á sice do oho nezasaho ala, ale mě o ždycky zasáhlo“ (Rubáš, 2012, s.79). Pecha
na spolup áci sFialo ou zpomíná jiném ónu: „Když jsem dělal překlad P ous a, byla
am elmi sympa ická edak o ka, k e á os a ně ydá ání P ous a p osadila, což bylo nej-
p e ob ížné (ale když o naklada els í už ydalo, ak se naopak ežim mohl chlubi s ou
ole ancí). Redak o ka, k e á jinak měla e z yku na ho a jen minimum zásahů, měla
kHledání z aceného času osobní z ah ana hla mi am řadu změn. Tykali jsme si aona
mi y připomínky napsala humo ným ónem. Kon olou jsem s á il několik dní, skončil
jsem neděli up os řed noci as ejným humo ným ónem jsem jí ypsal, kde její ná hy
byly nesp á né. Aposlední ě a byla, že e zi, k e ou jí ode zdá ám, pokládám za de ini-
i ní aže o ak má jí do iská ny“ ( am éž, s.289).
18 Dnes již ěžko pochopi elná zdlouha os edičních počinů způsobila, že době, kdy se p -
ní s azek dos á á do uky č enářům, obsahuje již Pecha o u předmlu u zp a ující na po-
sledních řádcích o om, že „úm í, k e é pře hlo překlada elskou p áci P okopa Vosko -
ce, způsobilo, že […] od ře ího s azku se překladu ujímá au o ěch o řádků [myšleno
Pecha ]“ (Pecha 1979, s.12).
19 Šalda se pomě ně obsáhlé s udii „Odnešním položení o by básnické“ ěnuje popisu
o by zejména ancouzských au o ů, k i icky je s o ná á sklasiky ap anýřuje něk e é,
ehdy no é p ky li e á ní o by. UP ous a ( ěnuje mu pouze čás s udie, s.327–335) od-
suzuje jeho zaměření na spánek ane ědomí, nelíbí se mu jeho poje í— apodání— ěcí
spja ých sláskou asci y. Ú ahu uza í á: „[…] mode ní ancouzské li e a uře se i elcí
mis ři jako P ous aGide nedos á ají nad ozkladný subjek i ism. Podá ají mnohem spíš
s é ni řní endence než ka ak e y a ypy“ (Šalda 1932–1933, s.333–334).
OPEN ACCESS

JOVANKA ŠOTOLOVá 37
ex u s ou oli jis ě h aje, podobně jako časo ý ods up od zniku díla. Ty samé as-
pek y o šem mohou od azo a (ajis ě aké od azují) ič enáře ancouzské.
Přes o  oce 2012 naklada els í Rybka Publishe s přis oupilo kod ážnému
k oku acelý soubo ydalo zno u, přičemž se pus ilo ido ná očné e ize ex u. Na-
klada el Rybka předmlu ě u ádí: „Jes liže Pecha ů kongeniální překlad nedoznal
našem ydání žádných změn, překlad Vosko ců (zejména díl II), jemuž úm í ne-
do olilo dílo dokonči , si yžádal nezby nou e izi.“20 S álo by za o zjis i , zda (běžný,
ale ipoučený) český č enář po řebu é o e ize pociťo al azda ůbec nímal a nímá
nějaký ozdíl e znění p ních d ou azbylých s azků. Nicméně médiích ehdy za-
znělo, že úp a y snad měly bý ke škodě ěci ( iz dále)— ako é zení by šak bylo
nu né opří ode ailní analýzu. Pod obné s o nání obou e zí o iž ukazuje, že ex se
jis ých pasážích sku ečně p oměnil ý azně: jenže úp a y mu p ospěly.
BEZ NÁVODU
Jak sp á ně přis oupi kpřekladu Hledání? T ansla ologie jako ědecká e lexe pře-
kládání čas o ope uje spojmem „no ma“, esp.„dobo á no ma“ překladu. Je o ně-
kdy pomě ně jasný koncep — například při popisu či analýze překladů z19.s ole í.
Čím blíže se oci áme okamžiku u ažo ání o om, jak a o „no ma“ ypadá, její ob-
sah je ágnější.21 Jaká je dnešní no ma překladu umělecké p ózy? De ailní eo e ic-
kou e lexi é o p oblema iky najdeme zejména uTou yho (1995)22 nebo Ches e mana
(1997)23— jde přede ším opopis oho, co lze za no mu po ažo a , případně jak no ma
působí. P o olbu konk é ní s a egie přís upu ku či ému překladu šak nes ačí zná
eo ii, cenná je zde zejména č enářská zkušenos umožňující ozezna speci ičnos
daného ex u adíla  ámci zd ojo é icílo é kul u y. No ma jako soubo jakýchsi (ne-
psaných!) p a idel může mí oli p esk ip i ní, ale její úloha isíla je spíše slabší. Po-
jem no my ak zůs á á p o ědu opřekladu přede ším me odou desk ip i ní. Pecha
se k é o p oblema ice yjadřuje opako aně:
… no mu překladu nelze o mulo a na základě ap io ních eo e ických ý-
odů, nýb ž […] musí bý zjišťo ána analýzou konk é ních překladů u či é
konk é ní kul u ně his o ické si uaci (Pecha 1986, s.8).
20 „Na úp a ách se podíleli Jiří Pecha (díl II), Olga Six o á (díl I) a yda a el (díly IaII)“
(Rybka 2012, s.1–2).
21 Popisem ý oje překlado é no my našem p os ředí se zabý á L.Munde o á (2018,
s.32–58).
22 Zabý á se mj.no mou ýchozí, k e á od áží překlada elo o ozhodnu í, zda bude směřo-
a kpřekladu adek á nímu (popla nému no mám zd ojo ého ex u) anebo přija elnému
(d ží se no em cílo é kul u y). To o dělení má blízko k ancouzské e minologické opozi-
ci mezi „sou cie s“ a„ciblis es“, iz např.A.Be man (1999) ajde oobdobné hledisko jako
uLe ého (no ma ep odukční ano ma uměleckos i).
23 Rozlišuje no my as a egie; de inuje no my p oduk o é ap ocesuální, případně p o es-
ní— jež mj.u či ým způsobem plní no my očeká ání.
OPEN ACCESS
38 SVĚT LITERATURY 59
Bez ohledu na […] dobo ě podmíněné překlado é no my a eo ie je o šem řeba
zdů azni , že překlad uměleckého ex u připouš í ždy ůzné a ian y, a o
i případě uměleckého ex u p ozaického. […] Z ansla ologické analýzy ne-
yplý ají o šem nějaká p a idla, jimiž by se měl překlada el řídi : ansla olo-
gie může zp a idla jen upozo ni na ůzné a ian y možných řešení, ale olba
mezi nimi je ěcí překlada elo a osobního poje í“ (Pecha 2018, s.14–15).
Vp axi, edy mezi překlada eli a edak o y, nicméně kolují lecjaké ady az yklos i,
če né jsou i ůzné předsudky o om, jak se má či nemá překláda , jak se má či nemá
přis upo a ku či ým jazyko ým je ům, k eáliím ( o popisuje ýše zmíněná „p o-
esní“ no ma dle Ches e mana). Každý zkušenější překlada el má s ůj způsob řešení
složi ějších záleži os í, každý edak o má u či ý názo na o, jak pos upo a e spo -
ných případech. Namá kou: překlad či přechylo ání osobních jmen, pře od paříž-
ských ulic, g a ický způsob u ození přímé řeči dialogu… Řeší se šak isub ilnější
s ylis ické záleži os i: dlouhé ě y, in e punkce. A elmi čas o slýcháme z láš ní do-
po učení, čas o dokonce o mulo aná jako „zásady“ ( edy akřka „no ma i ní“ po-
učky) o om, že „češ ina nesnese dlouhé ě y“, „češ ina ymý ila přechodníky“,
„češ ina neuží á d oj ečku jinak než p o ýče “, „češ ina je méně exp esi ní než an-
couzš ina“, ap o o je překladu „nu né po lači ýsky ykřičníků a ýpus ek“…!
No ější ansla ologické eo ie, zejména pokud použí ají nás oje ko puso é ling i-
s iky, se ěnují „překlado ým uni e záliím“ a y o ůzné nega i ní posuny ka ego i-
zují do cca č yř skupin (no malizace, popř. s anda dizace, simpli ikace, explici ace,
ni elizace) (Nád o níko á aŠo olo á 2016, s.189–192). Ukazuje se přede ším, že y o
endence jsou společné šem překladům nezá isle na smě u překládání.24 Nejde edy
o„slabos i“ češ iny, ale spíše os ach překlada elů a edak o ů yk oči za ámec běž-
ného (banálního?) uži í jazyka as ylu. Na podobné předsudky ojakési omezené kom-
pe enci češ iny pak čas o ys ačí jediná odpo ěď: neče li js e H abala! Ne iděli js e
český překlad P ous a!
Překlad P ous o a Hledání je pods a ě učebnicí překladu. To, že se překlada elům
(zde konk é ně Vosko co i iPecha o i, ale nahlédneme-li do a ian y Zao álko y či
Hejduko y, přís upu ke s ylis ice ex u no é e zi odpo ídají) podařilo ak ě ně
pře és jak několika s e na ou pojmo ou složku ex u,25 ak isloži é syn ak ické
24 Výzkum publiko aný e zmíněné monog a ii ukázal, že například s ředník překladech
uší jak český, ak ancouzský překlada el— sohledem na předs a u, že „jeho“ cílo ém
jazyce není o o in e punkční znaménko s ylis icky únosné. Na d uhé s aně anke a, na
niž odpo ědělo 55 českých překlada elů, zase ukázala, že 44 % esponden ů uží á s řed-
ník i(nebo zejména) am, kde e zd ojo ém ex u nebyl, p o ože jim pomáhá zpřehledni
sou ě í (Nád o níko á aŠo olo á 2016, s.197).
25 „In e p e ací aanalýz, k e é mu byly ěno ány, je bezpoče ,“ připomíná Fulka aHledání
dále cha ak e izuje: „ ěch o sedm s azků č enáři posky uje nekonečné množs í podně ů
jak ke č enářskému po ěšení, ak kpřemýšlení, neboť P ous není jen spiso a el, ale i ý-
jimečný iloso , es e ik isociolog. Jeho dílo je na olik komplexní amnoho s e na é, že zů-
s á á— ana ždy zůs ane— p o č enáře ajems ím: můžeme je čís opako aně, ale nikdy
mu nelze bý beze zby ku p á ap oniknou do jeho ni řní a chi ek oniky na olik, aby-
chom mohli říci, že nám nic no ého už nemůže dá “ (Fulka 2012, s.364–411).
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 39
s uk u y,26 s ědčí nejen ojejich jazyko ém alen u a y říbené o mulační zda nos i,
ale dokazuje o ijejich boha ou zkušenos sče bou ain e p e ací ancouzské li e a-
u y: p á ě u ážli os ozhodnu í ne uši nic zjazyko é a ex o é speci iky díla aod-
aha ys a ě češ ině pokud možno o nocenný ex je ch ályhodná. Zá o eň jako
by en o počin dodnes jaksi ob ozenecky hlásal, že češ ina sama „je šeho schopna“,
že je dos a ečně boha á a ozmani á. Os a ně Pecha nejenže o o obsáhlé dílo přelo-
žil (apřed nedá nem se zapojil do e ize ex u při příleži os i no ého ydání), s ou
p áci na překladu zú očil i několika s udiích opřekladu, nichž samosebou zmi-
ňuje přede ším syn ak ickou složi os aspeci ičnos ex u. Když se O ázkách li e á -
ního překladu (1986) ozepisuje osyn ak ických ans o macích nu ných při překladu
z ancouzš iny do češ iny anebo oabs ak ním cha ak e u ancouzské umělecké
p ózy, dokládá s á zení ina ú y cích zP ous a. Píše:
Překlada elská ob a nos předpokládá smysl p o […] ě né ans o mace […],
poně adž ýs a ba ě y umnoha mode ních jazyků se liší pods a ně od ý-
s a by ě y české. […] ancouzš ina do oluje uměleckém s ylu […] pone-
chá a sku ečné logické z ahy ne yjádřeny anecha na č enáři, aby je sám
uhado al. […] český č enář [ šak] není na yklý, že se ponechá  ako é míře
na něm, aby si sám nacházel logickou sou islos mezi členy ě y“ (Pecha 1986,
s.31–32).
Vjeho s a i „Analýza překladu“ zase č eme:
Dalo by se říci, že e ancouzš ině je čas ěji než češ ině sku ečná logická po-
aha spojení syn ak ickou kons ukcí zas řena, ajejí přímé yjádření při pře-
kladu ancouzského ex u nímání usnadní, což má o něž ýznam zejména
při překladu dlouhých pe iod, jaké nacházíme řeba P ous o ě s ylu. Vě a:
‚Jes liže byl snadno nakloněn každému ěři ,  om o případě ho bylo ěžké
přes ědči ‘ bude jis ě logicky jasnější, nah adíme-li spojku ,jes liže‘ spojkou
,ačkoli‘. Akdyž  ako ém sou ě í obě jeho čás i budou oz i y dalšími edlejší-
mi ě ami, umožní p á ě jen ako á změna přehlednější členění celé pe iody“
(Pecha 2002, s.227).
U idíme dále, jak se jeho eo e ická e lexe od áží i p axi, p á ě při samo ném pře-
kladu, esp.při e izi Vosko co a překladu Hledání.
Nad doslo em Jose a Fulky (2012)— jenž popisuje op a du če né in e p e ační
pos řehy ( ýkající se Hledání) ycházející z las ní če by, ale aké úspo ně, leč ěcně
e lek ující sku ečně ši oký ozp yl pozna ků řady li e á ních eo e iků, na a ologů,
ling is ů, iloso ů, li e á ů, překlada elů či kuns his o iků— neodby ně y s á á
o ázka, zda může (jakýkoli) překlad šechny y ( ědomé ine ědomé) ins ance pů od-
ního ex u, jeho nesče né mo i y, aluze, pos řehy, sk y é ip opláno é sou islos i,
s ylis ické jemnos i a iloso ické nuance zacho a e zcela odpo ídajícím dá ko ání.
26 „Jeho [P ous ů ] s ě — a omu odpo ídá ě ná s a ba— je uspořádán hypo ak icky, jako
hie a chizo aná, in eg o aná kons ukce, za ímco našemu nímání je bližší (h abalo ské)
pa a ak ické ře ězení ho izon álních sí ích“ (Rybka 2012, s.6).
OPEN ACCESS
40 SVĚT LITERATURY 59
Nabízí se odpo ěď, že samozřejmě ne. Není o možnos ech d ou jazyků, jejichž sys-
émy se dokonale nepřek ý ají. Není o možnos ech d ou kul u ních p os ředí, byť
ipomě ně blízkých. Anení o možnos ech lidských— pos ihnou šechny zák u y
myšlení d uhého, odk ý jeho aje zk á ka nelze. S ědčí o om inespoče in e p e ací
Hledání če ně oho, jak se ex p oměňuje každým dalším č ením jediného č enáře.
Přes o šak můžeme snadhledem p ohlási , že český P ous je hoden, ba p á s ého
ancouzského modelu. AJiří Pecha je  om ohledu důleži ou pe sonou.
Speci iku Hledání zhlediska ná očnos i na překlad se pokusila sh nou už před
námi E a Voldřicho á Be ánko á (2012, s.77 ad.). Sodkazem na G.Gene a u ádí:
… P ous ů časop os o o ě šudypří omný yp a ěč klade ob o ské ná oky
na č enářo u (asamozřejmě překlada elo u) schopnos zo ien o a se jed-
no li ých o inách příběhu aseřadi si eške é zmiňo ané událos i do sp á -
ného časo ého sledu. Vp axi o znamená nu nos opako aně čís zh uba ři i-
síce s ánek díla obsahujícího přes pě se pos a azah nujícího časo é období
č yřice i le (1880–1920) užším slo a smyslu.
Mohli bychom p acně ybí a apo o ná a pasáže zjedno li ých dílů, abychom od-
k yli ka y překlada elské me ody Vosko co y iPecha o y. Už při zběžném nahléd-
nu í je šak její základ jasný: nanej ýš pečli é úsilí opochopení předlohy ao ě nos
pře odu. Nikde se nek á í, nic se nezjednodušuje. Vosko ec iPecha počí ají s ím, že
ýsledné dílo loží do ukou obdobně poučeného aobdobně yba eného příjemce.
Zdaleka ne každý ancouzský č enář po ozumí šem s ám ade ailům ex u a ů-
bec není za učeno, že ocení še, co dílo obsahuje. V éže si uaci se (od přelomu 80.le
a eď no ě s e ido aným ydáním z . 2012) oci á ič enář český. Příklady ne řeba -
ši : názo ným důkazem budiž Spi ze o a akřka s os ánko á s udie „Ke s ylu Ma -
cela P ous a“ (2010, s.416–499), kde překlada el S omšík doplňuje pů odní znění
ci o aných ú y ků oexis ující české překlady. Ci o aných mís (zejména zI.dílu Hle-
dání) je odhadem 250, a šechna zno u dokládají ě nos apřesnos pře odu.
Jeden zohlasů na no é ydání Hledání byl článek M.Cha á a u eřejněný T a u.
Z elké čás i spočí á osobní zpo ědi o„ ozkoši“27 zaží ané při če bě P ous a, do ýká
se ale imý u o om, že jde oče bu „nesnesi elně ěžkou“, a y ozuje, že na om s ůj
díl nese překlad.28 Cha á přímo u ádí, že Zao álků , popř. Vosko ců přís up je
27 „His o ie překladů Hledání je unás mimořádná už ím, že celý omán ( osmi dílech) yšel
češ ině le ech 1927–1930, začalo se edy ydá a pouze pě le po sm i Ma cela P ous a
a  oce ydání posledního dílu o iginální ancouzš ině. Za en o olbřímí ýkon děčíme
překlada eli Ja osla u Zao álko i apéči naklada els í Odeon Jana F omka. […] je možné
ješ ě dnes na azi an ik a iá ech na o o ydání, pokocha se k ásou před álečné češ i-
ny aodda se spolu se Zao álkem slas i zP ous a. P o ože čís P ous a je přede ším oz-
koš. To není p o okace, nýb ž e idence las ní zkušenos i“ (Cha á 2013).
28 „Mý us Hledání jako nesnesi elně ěžké če by je našich končinách možná podmíněn dal-
ším překladem. […] P ní ad uhý díl přeložil P okop Vosko ec s a ší, po jehož sm i  oce
1977 zbý ající čás Hledání dokončil Jiří Pecha . Vosko ců překlad je p á dílu, má samo-
zřejmě s é chyby, podobně jako překlad Zao álků , ale uVosko ce (jako uZao álka) je po-
zna , že se do díla ponořili anechali se és in uicí“ ( am éž).
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 47
Tře í čás ak od áží celý „ ozho o “ naklada ele Rybky sPecha em.48 Něk e é Pecha-
o y pisky jsou lakonické,49 ě šinou se ale snaží pod obně yloži s ůj a gumen .50
Sh neme-li obsah kp, je jasné, že na ho ané op a y mají ozdílný cha ak e :
nejčas ěji máme co do činění snah azením ne hodně z oleného ý azu, sop a ou
ýznamo ých chyb ( ycházejících znepochopení o iginálu nebo nepřesného pře-
odu), súp a ou složi ých sou ě í či obecněji slo osledu (snaha ologič ější ná az-
nos , zásahy do syn axe, ozšíření odalší edlejší ě u, nu ná explici ace, jindy kon-
denzace sdělení), z láš ní pozo nos Pecha ěnuje pře odu me a o ických yjádření
aabs ak ních ý azů (někdy ázu iloso ických e mínů), méně čas á je snaha oak-
ualizaci jazyka.
Diskuse o om, že je Zao álko a (dnes má již p okaza elně a chaický nádech, na-
p o i omu ancouzský ex jako by nes á l) či Vosko co a (sd obnými, ale čas ými
nepřesnos mi způsobenými ím, že překlada el nes ihl s ou p áci dokonči ) e ze
„č i ější“, možná ychází zindi iduálního č enářského nas a ení, při s o nání šech
e zí ale o o hodnocení neobs ojí (azde je idě , jak a kou pomůckou je sebelépe
de ino aná „no ma“, sníž o šem zůs á áme ždy jen obecné poloze). Pecha při hlu-
bokém hledu do ýznamo ého sys ému ex u (adíla) ozhodně neupozaďuje mož-
nos i češ iny, jeho o mulace naopak při ší ě nos i o iginálu dokážou ex češ-
ině dos a ečně zpřehledni asp á ně s uk u o a . Hledání není jednoduché č ení,
48 Diskuse ukazuje, jak pečli á byla edakční příp a a no ého ydání— Rybka (spomocí
O.Six o é zmíněné předmlu ě I. s azku) p o ádí běžnou edakci, Pecha a oslo uje jen
sp oblémy hlubšího ázu. Zá o eň záznamy dokládají Pecha o u schopnos nejen ozho-
do a udílčích řešení, ale ijeho kompe enci zhlediska ud žení sedmis azko ého díla jako
uceleného myšlenko ě- ý azo ého koncep u: [Rybka] (Tady mě k ůli jedno nos i zajímá,
jak e s é čás i překládá e „du cô é de Gue man es“, „du cô é de Méséglise“) [Pecha ci u-
je] Nej ě ším pů abem gue man eské s any je, že am člo ěk má edle sebe sko o s ále
ok Vi onny. … Jes liže jí na méségliseskou s anu bylo dos p os é, jí smě em ke Gue -
man es bylo něco jiného, p o ože o byla dlouhá p ocházka ačlo ěk ch ěl mí jis o u, jaké
bude počasí. [Pecha doplňuje ys ě lení] Jak idí e, pokládám za hodné s řída ob a y
„gue man eská s ana“ a„jí smě em ke Gue men es“ [sic], o p ní se musí uží am, kde
je řeč o om ozdělení p os o u k ajiny, jak exis o alo e yp a ěčo ě dě s í, ame a o ic-
ky se o pak dospělos i přenáší ina d ě odlišné společenské s y, nichž se oci á ( am-
éž, s.68).
49 [Pecha ] Tady má konec poslední ě y odlišný smysl od oho, k e ý mu dá á Vosko ců
překlad! ( am éž, s.69).
50 [Rybka; g a . z ý aznění, j. ůzné ypy písma aba e né značení, zde není zacho áno]
(Tady mi jde hla ně oú ahu, zda si můžeme do oli změni me a o u possession phy-
sique— où d’ailleu s l’on ne possède ien— anah adi ji „ ělesným spojením“— k e ým
se os a ně sničím nespojujeme —. Česky o zní sice přija elně, ale zdá se mi, že uP ous a
nelze me a o ická yjádření jen ak bez izika nah azo a . Budu ád, když p oč e e ods a-
ec celý. Díky.) [Pecha ] Jak u idí e, pokládal jsem za nezby né ucho a u myšlenku o om,
že p os řednic ím „possession physique“ se muž ničeho nezmocňuje, ale oho jsem mohl
dosáhnou jen u či ým olnějším na ázáním. Za chybnou poklkádám [sic] uVosko ce aké
o mulaci „člo ěk se snaží bý kženám blazeo aný“: ady jde naopak o o, že e z ahu
knim sku ečně blazeo aný je, ale za u edených okolnos í a o blazeo anos mizí!“ ( am-
éž, 69).
OPEN ACCESS

48 SVĚT LITERATURY 59
p oč je edy p o českého č enáře zjednodušo a ? P očí a dokumen zaznamená ající
op a y na ho ané p o no é ydání Hledání posky uje mnoho cenných in o mací,
a gumen ů p o obhajobu „Pecha o y“ e ido ané e ze amj.icelkem napína ý zá-
ži ek. Dopřejme si na zá ě jednu ako ou ex o ou p ocházku:
[P ous , ci o aný Rybkou] Si alo s F ançoise, emplie comme un poè e d’un lo
de pensées con uses su le chag in, su les sou eni s de amille, s’excusai de
ne pas sa oi épond e àmes héo ies e disai : «Je ne sais pas m’esp ime »,
je iomphais de ce a eu a ec un bon sens i onique e b u al digne du doc eu
Pe cepied ; e si elle ajou ai : «Elle é ai ou de même de la pa en èse, il es e
oujou s le espec qu’on doi àla pa en èse», je haussais les épaules e je me
disais: «Je suis bien bon de discu e a ec une ille ée qui ai des cui s pa-
eils», adop an ainsi pou juge F ançoise le poin de ue mesquin d’hommes
don ceux qui les mép isen le plus dans l’impa iali é de la médi a ion, son
o capables de eni le ôle, quand ils jouen une des scènes ulgai es de la
ie (Pecha kp, 84).
[Zao álek; dohledáno p o názo nos ] Pakliže  ako ých případech F an iška,
jsouc naplněna jako básník p oudem změ ených myšlenek ožalu ao odinném
smu ku, se omlou ala, že nedo ede na mé eo ie odpo ědě , aříkala: „Já o ne-
umím říc ,“ ium o al jsem nad ím o doznáním si onickou ak u ou upřím-
nos í, hodnou dok o a Pe cepieda; adodala-li: „Ale ona zdo omu pa řila do
odiny aúc a k odině zdo omu zůs á á,“ pok čil jsem jen ameny ařekl
jsem si: „Nač bych se přel shlupačkou, k e á se ak chybně yjadřuje,“ přijí-
maje ak kposouzení F an išky m zké hledisko lidí, znichž i, k eří nej íce
poh dají ulgá nos mi ži o a, dokud onich jen přemýšlejí, mí ají čas o eliké
lohy knim, jakmile se oc nou ži o ě sku ečném“ (Zao álek I/1., s.165).
[Rybka yznačuje pasáž zVosko ce Pecha o i] Když se pak F an iška, naplně-
na jako básník [polo učně, če ně] p oudem nejasných myšlenek ozá mu ku
ao odinných zpomínkách, omlou ala, že nedo ede na mé eo ie odpo ědě ,
ařekla: „Nedo edu se yjádři ,“ zajásal jsem duchu nad ím přiznáním si o-
nickou ad snou dob omyslnos í, hodnou dok o a Pe cepieda; ajes li dodala:
„Pa řila přec jenom do pok e nos i, ždycky je u ješ ě úc a, k e ou je člo ěk
po inen pok e nos i,“ řekl jsem si: „Že mě o nem zí, pří se sne zdělanou
osobou, k e á se akhle yjadřuje,“ a ím jsem zaujal při posuzo ání F an išky
nízké hledisko lidí, jejichž úlohu něk e ém šedním ži o ním ýje u jsou
elmi dobře schopni seh á p á ě i, kdo jimi při nes anném u ažo ání nej íc
poh dají. [polo učně, če eně] (Pecha kp, 84).
[Pecha komen uje] Vnásledující pasáži jde oob ížně řeši elný překlada elský
p oblém. F an iška o iž mís o slo a pa en é, příbuzens í, řekne slo o zdán-
li ě od ozené od éhož kmene, ale e sku ečnos i pocházející zřeč iny: pa en-
èse ( o by se o šem psalo sh: pa en hèse) aznamenající „zá o ka“. Na o p á-
ě na azo ala yp a ěčo a poh da á myšlenka, od níž se nicméně dis ancuje,
p o ože ní idí něco, co sám ujiných lidí odsuzo al. Ve Vosko co ě překladu
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 49
zůs á ají myšlenky yp a ěče  é o sou islos i zcela nepochopi elné. P o ože
F an iščinu chybu samozřejmě není možno „přeloži “, je nu no ji nah adi ně-
jakou jinou chybou s ejně nápadnou, řeba na jiném mís ě její p omlu y, ak
aby sou islos i sní měla yp a ěčo a myšlenka smysl. To jsem se pokusil
uděla ařešení není samozřejmě ideální; kdyby ás napadlo lepší, nemám nic
p o i omu moje řešení nah adi jiným. „Bon sens“ neznamená o šem dob o-
myslnos , ale no mální „zd a ý ozum“ ( am éž, 66).
[Pecha — na ho aná inální e ze] Když se pak F an iška, naplněna jako
básník [polo učně če ně] p oudem nejasných myšlenek ozá mu ku ao odin-
ných zpomínkách, omlou ala, že nedo ede na mé eo ie odpo ědě , ařekla:
„Nedo edu se yjádři ,“ zajásal jsem duchu nad ím přiznáním [polo učně
če eně] sd snou i onií zd a ého ozumu, hodnou dok o a Pe cepieda; ajes -
liže dodala: „Pa řila přece jen do příbuzens a, člo ěk je přese šechno po inen
zacho a despek kpříbuzens í,“ pok čil jsem ameny ařekl jsem si: „To mi
ak s ojí za o, disku o a sne zdělanou osobou, k e á si akhle ple e espek
sdespek em,“ azaujal jsem ak o při posuzo ání F an išky nízké hledisko lidí,
jejichž úlohu jsou i, k eří jimi při nes anném u ažo ání nej íc poh dají, do-
cela dobře s o seh á , když jde ojeden zbanálních ži o ních ýje ů [ku zi ou]
( am éž, 66).
[publiko aná e ze, z ý azněny změny op o i Pecha o ě ná hu z kp] Když se
pak F an iška, naplněna jako básník p oudem nejasných myšlenek ozá mu ku
ao odinné pie ě, omlou ala, že nedo ede na mé eo ie odpo ědě , ařekla:
„Nedo edu se yjádři ,“ zajásal jsem duchu nad ím přiznáním sk u ou i o-
nií zd a ého ozumu, hodnou dok o a Pe cepieda; ajes liže dodala: „Pa řila
přece jen do příbuzens a, člo ěk je přese šechno po inen zacho a despek
kpříbuzens í,“ pok čil jsem ameny ařekl jsem si: „To mi ak s ojí za o, dis-
ku o a sne zdělanou osobou, k e á si akhle ple e espek sdespek em,“
azaujal jsem ak o při posuzo ání F an išky nízké hledisko lidí, jejichž úlohu
jsou i, k eří jimi při nes anném u ažo ání nej íc poh dají, docela dobře s o
seh á , když jde ojeden zbanálních ži o ních ýje ů (P ous I2012, s.140).
ZÁVĚR
Sodkazem na soupis Pecha o ých op a I. aII. s azku Hledání lze jednoznačně říci,
že změny ozhodně byly ku p ospěchu ěci. Výše zmíněná k i ika „ eo e ické pečli-
os i, k e á čas o b ání plynulému oku ex u“ (Cha á 2013) je nepodložená, ychází
možná zpředpoja os i, zblíže nespeci iko aného dojmu zče by. Naopak pečli é s o -
nání šech e zí— ajejich kolace se zd ojo ým ex em— dokládá, že Pecha o y o -
mulace kP ous o i sedí, jsou koncepční, podložené s udiem šech nuancí díla a ne-
poslední řadě i„č i é aplynulé“. Mnoho konk é ních příkladů oho, jak Pecha „čis í“,
sohledem na o iginál zlogičťuje aodlehčuje dlouhá p ous o ská sou ě í ape iody, jež
si o šem jeho podání p incipiálně zacho á ají s ále s ůj pů odní a , nabízí p a-
co ní dokumen , k e ý nám Pecha posky l. S ejně ak lze (p acněji) yhledá a na-
OPEN ACCESS
50 SVĚT LITERATURY 59
má kou pasáže e šech ydaných překladech: poslední a ian a z oku 2012 spře-
hledem „ yh á á“. Vp ním dílu se Pecha ěno al spíše jen ú y kům, k e é předem
yb al naklada el, za o d uhý díl č e aop a uje s ánku za s ánkou.
Sla ný ancouzský incipi se ěžko může uloži českém po ědomí, amá o
mnoho dů odů. P ous a zdaleka neč eme ak čas o ain enzi ně jako F ancouzi,
obecně nejsme ak pečli í aos ícení č enáři jako F ancouzi (přinejmenším gym-
naziální ýuka li e a u y se s ále dos liší). Na íc máme k uce hned několik pře-
kladů aněkolik ydání Hledání. Poslední, snad již akřka dokonalá e ze je z oku
2012 a edy pomě ně mladinká: aikdyž se nes ala bes selle em, může nás aspoň ěši
ědomí, že nám nabízí P ous a, k e ý má kP ous o i op a du hodně blízko. Je o
sice „Pecha ů “ P ous , ale překlada el zde elice příkladně s ou osobu upozaďuje,
přičemž dělá še p o zacho ání ýznamu a ys ižení s ylis ické speci ičnos i kano-
nického díla ancouzské is ě o é li e a u y.
LITERATURA:
Be man, An oine. La aduc ion e la le e ou
l’aube ge loin ain. Pa is: Seuil, 1999.
Fulka, Jose . Doslo kčeskému ydání. In
P ous , Hledání z aceného času VII. P aha:
Rybka Publishe s, 2012, s.364–411.
Cha á , Ma in. „Ma cel P ous : Hledání
z aceného času.“ T a , č.6, 2013. Také
[online]. Dos upné zh p://old.i a .
cz/cz/2013/06-2013-p ous -580.h ml.
[Ci .9.9.2018].
Ches e man, And ew. Memes o ansla ion:
he sp ead o ideas in ansla ion heo y.
Ams e dam: John Benjamins Publishing
Company, 1997.
Le ý, Jiří. Umění překladu. 4.up . yd. P aha:
Apos o , 2012.
Mounin, Geo ges. Les Belles In idèles. Pa is:
Cahie s du Sud, 1955.
Munde o á, Lenka. Překlad p os ředků mlu enos i
bele ii. S ole á his o ie překladu Maupassan o y
po ídky I ogne. P aha: FF UK, 2018.
Pecha , Jiří. „Slo o ú odem“. In P ous , Ma cel.
Hledání z aceného času I.P aha: Odeon, 1979,
s.7–12.
Pecha , Jiří. O ázky li e á ního překladu. P aha:
Českoslo enský spiso a el, 1986.
Pecha , Jiří. In e p e ace aanalýza li e á ního díla.
P aha: Filoso ia, naklada els í FÚ AV ČR,
2002.
Pecha , Jiří. „Ve s opách Jiřího Le ého“. K álo á,
Jana (ed.). T ansla ologica P agensia X,
P aha: Uni e zi a Ka lo a— Naklada els í
Ka olinum, 2018.
P ous , Ma cel. Ala eche che du emps pe du. II
Al’omb e des jeunes illes en leu s. Pa is : NRF,
1918, s.7.
P ous , Ma cel. Hledání z aceného času.
ISwann, 1.s .Comb ay. Přel. Ja osla a
Vob ubo á-Kou ecká aJa osla Zao álek.
P aha: Odeon, 1927.
P ous , Ma cel. Hledání z aceného času. II Ve
s ínu k e oucích dí ek. Přel. Ja osla Zao álek.
P aha: Odeon, 1928.
P ous , Ma cel. Ala eche che du emps pe du. I
Du cô é de chez Swan. Pa is: Gallima d,
1954.
P ous , Ma cel. Swanno a láska. Přel. Jose
Heyduk. P aha: SNKLU, 1964.
P ous , Ma cel. Eseje. Zamyšlení nad Sain e-
Beu em. Přel. Vě a D ořáko á. P aha: Mladá
on a, 1968.
P ous , Ma cel. Hledání z aceného času. IS ě
Swanno ých. Přel. P okop Vosko ec. Odp.
edak o ka Ja mila Fialo á. P aha: Odeon,
NKLU, 1979.
P ous , Ma cel. Hledání z aceného času. II Ve
s ínu k e oucích dí ek. Přel. P okop Vosko ec.
Odp. edak o ka Ja mila Fialo á. P aha:
Odeon, NKLU, 1979.
P ous , Ma cel. Hledání z aceného času. IS ě
Swanno ých, II Ve s ínu k e oucích dí ek,
IIIS ě Gue man o ých, IV Sodoma aGomo a,
OPEN ACCESS
JOVANKA ŠOTOLOVá 51
VU ězněná, VI Up chlá, VII Čas zno u nalezený.
P aha: Rybka Publishe s, 2012.
Rybka, Michal. „Léčba P ous em“. In P ous ,
Ma cel. Hledání z aceného času I. P aha:
Rybka Publishe s, 2012, s. 1–6..
Spi ze , Leo. „Ke s ylu Ma cela P ous a“. Přel.
Jiří S omšík. In Spi ze , Leo. S ylis ické s udie
z ománských li e a u . P aha: T iáda, 2010,
s.416–499.
Spi ze , Leo. S ylis ické s udie z ománských
li e a u . Přel. Jiří Pelán aJiří S omšík.
P aha: T iáda, 2010.
Tou y, Gideon. Desc ip i e T ansla ion S udies
and Beyond. Ams e dam and Philadelphia:
Benjamins, 1995.
Šalda, F an išek Xa e . „Odnešním položení
o by básnické“. Šaldů zápisník V. 1932–1933.
P aha: O o Gi gal, 1928–1937. Také [online].
Dos upné z: h p://www.digi alnikniho na.cz
[Ci .6.9.2018].
Venu i, Law ence. The T ansla o ’s In isibili y:
AHis o y o T ansla ion. London : Rou ledge,
1995.
Voldřicho á-Be ánko á, E a. „Hledání
z aceného času jako dá ek ke d ace inám“.
Pla 2012, č.5–6, s.77.
Záb ana, Jan. Po ka básníka. P aha: Odeon,
1989.
OPEN ACCESS