Nejs a ší mlu čí češ iny Buenos Ai es:
ucho á ání apředá ání jazyka předků
Ma ie Š ěpáno á
ABSTRAKT:
K á ký přehledo ý ex zkoumá na základě analýzy da abáze přibližně 350 no mos an las ních
přepisů zh uba č yřice i hodin nah á ek biog a ických ýpo ědí příslušníků nejs a ších gene ací
a gen inských k ajanů p oblema iku os ojo ání, ucho á ání apřípadné a ice zděděného jazyka.
P áce zkoumá, jakém p os ředí a jakých si uacích měli amají po omci emig an ů zbý alého
Českoslo enska možnos ud žo a kon ak sčeským jazykem (dále éž ČJ) ajaký ýznam při ud -
žo ání řeči jedno li ců měly ná odní ins i uce jako k ajanské spolky, menšino é školy apod. Různí
biling ní mlu čí, jejichž odiny žijí mimo české země zh uba 80–110 le , e lek ují, nakolik aza ja-
kých podmínek se jejich předkům ijim samo ným podařilo předa češ inu následujícím gene acím.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Češi; A gen ina; češ ina; k ajan; emig ace; české spolky; ucho á ání jazyka; biling ismus
ABSTRACT:
Resea ching he oldes gene a ions o e hnic Czechs in A gen ina, he au ho analyzes da a om
nea ly 350 pages o ansc ip ions o a ound o y hou s o biog aphical eco dings; he a icle p o-
ides asumma y o he indings and explo es issues pe aining o language acquisi ion, main e-
nance, and possible a i ion among he i age speake s. The a icle ocuses on he en i onmen and
si ua ions in which he descendan s o Czechoslo aks had he oppo uni y o main ain con ac wi h
Czech, and wha impo ance na ional ins i u ions— such as e hnic Czech o ganiza ions, mino -
i y schools, e c.— had in p ese ing he language a an indi idual le el. He i age speake s, whose
amilies ha e li ed app oxima ely 80–110 yea s ou side Czech lands, e lec on how, and unde wha
condi ions, hey and hei ances o s managed o ansmi he Czech language o subsequen gen-
e a ions.
KEY WORDS:
Czechs, A gen ina, Czech language, Czech e hnici y, Expa ia es, Emig a ion, Czech o ganiza ions,
Language main enance, Bilingualism
1. ÚVOD
P áce se zaměřuje na le mé nas ínění hla ních ak o ů, k e é dle e lexí k ajanů
mohly o li ňo a uží ání, ucho á ání amezigene ační předá ání zděděného jazyka
akul u y předků.
1.1 METODY AANAlYzOVANÝ JAzYKOVÝ MATE IÁl, INFO MÁTOŘI
Ten o ex je založen na analýze zh uba 350 no mos an las ních přepisů bezmála
č yřice i hodin au o kou nah aných biog a ických yp á ění, polos uk u o aných
ozho o ů spříslušníky nejs a ších gene ací a gen inských Čechoslo áků, k eří p o-
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 53
žili celý (či éměř celý) ži o českých jazyko ých os o ech zdálených 12 000 km od
země s ých předků.1 Využi a byla o něž me oda zúčas něného pozo o ání aanalýzy
p imá ních zd ojů z e énního ýzkumu isekundá ní odbo né li e a u y.2
Responden i e ěku 62–95 le pa řili kp ní až č é přis ěho alecké gene aci.
Č yři příslušníci p ní gene ace šak odcházeli s odiči ú lém ěku (ajedna mlu čí
absol o ala P aze ješ ě pě očníků obecné školy, a šak mimo s a ý kon inen žije
již 84 le ). Jád o oří po omci Čechoslo áků, k eří do A gen iny emig o ali zejména
e 20.–30. le ech 20.s ole í (mimo en o ámec spadá odina poli ických up chlíků
ze 40.le a nuk přis ěho alce z oku 1910), a o pře ážně zmnoha sídel na Mo a ě,
přede ším jižní.3
Ko ázkám předá ání az á y jazyka pa ří: způsob os ojení jazyka, ůznos jazy-
ko ých s upů, ěk os ojení d uhého jazyka, ěk omezení jazyko ých s upů a ý-
s upů, g amo nos češ ině ače ba, doba příchodu amís a usazení, jazyko á loajali a
či in enzi a kon ak u sjinými jazyky (Zajíco á 2010: 65–73).4 Ta o p áce je s uk u o-
ána dle kon ex ů ap os ředí, nichž zděděný jazyk in o má oři uží ali či neuží ali.
1.2 ST UČNÝ SOcIO-hISTO IcKÝ KONTEXT
ČESKOSlOVENSKÉhO VYSTĚhOVAlEcTVÍ DO A GENTINY
Na území dnešní A gen iny přicházeli oku 1681 znašeho území nejp e jezui š í
misionáři zČeské p o incie To a yšs a Ježíšo a (Za adil 2015: 182); socioekono-
mická mig ace zE opy do oblas i p oudila z láš ě od oku 1878, kdy byl ydán no ý
přis ěho alecký zákon. Od oku 1913 mnoho zejména Mo a anů zú odňo alo do é
doby di okou oblas Chaca, kde mj.za edlo pěs o ání ba lny— díky d uho né mi-
g aci odiny Šaš a o y zTexasu (Řeháčko á 2017: 30). A gen ina se s á ala oblíbe-
ným cílem mig ace zE opy přede ším době, kdy Spojené s á y ame ické omezily
příli příchozích (Immig a ion Ac 1924). V oce 1930 byla p udce se oz íjející země
de á ou nejboha ší zemí plane y (Zajac 2012: 1). Čechoslo áci se mezi álečných le-
ech e ě ších poč ech usazo ali k om hla ního měs a aChaca éž Co době, Men-
1 Cenné au en ické ú y ky přepsaných ozho o ů op o i pů odním plánům zkapaci -
ních dů odů zařazeny nejsou. Pods a ně ozsáhlejší ade ailnější s udie bude publiko-
ána příš ím čísle Přehledu kul u ních ahis o ických, li e á ních aškolských o ázek, 2020,
č.38, k e é by mělo yjí zh uba s pnu oku 2020. Samos a né biog a ie jedno li ých pa-
mě níků (sp ky jazyko ých biog a ií) budou pos upně z eřejňo ány éž da abázi Pos
Bella, Pamě i ná oda: h ps://www.pame na oda.cz/cs.
2 K omě množs í k ajanů Buenos Ai es (a šak i Obeře Missiones, P esidencii Roque
Sáenz Peña Chacu či Mon e ideu U uguayi) se au o ka se kala éž pos upně se č yřmi
současnými ibý alými (Českou epublikou ysílanými) lek o y zBuenos Ai es ad ěma
zChaca, od nichž mohla o něž nače pa cenné pozna ky osoučasném s a u k ajanských
komuni .
3 Výjimku oří např. odačky zP ahy či po omci odin ze ří slo enských měs či českých
kolonis ů na Uk ajině.
4 Monog a ie Český jazyk Pa aguayi: S udie ojazyko ém kon ak u azániku olomoucké p o e-
so ky Lenky Zajíco é je pa ně nejkomplexnějším dílem očeš ině k ajanů celé La inské
Ame ice.
OPEN
ACCESS
54 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
doze, Tucumanu, Rosa iu či Pa agonii a elmi záhy y íjeli podpů nou spolko ou
činnos . Jen le ech 1922–1937 do A gen iny přices o alo zČSR zh uba 28 000 emi-
g an ů,5 jen Chacu česká kolonie předs a o ala 1200 a em (Vaculík 2009: 144–145).
Od 2.s ě o é álky enklá a nebyla ý azně oži o ána no ě příchozími. V90.le ech
se zemi hlásilo kčeskoslo enským kořenům nejméně 30 000 osob (Ba eček–Pa lí-
ček 1999: 126). K ajanské o ganizace po delší pauze d uhé polo ině 20.s ole í za-
ží ají ak uálně další lnu ozk ě u, a o hla ně Buenos Ai es, p o incii Chaco či
Missiones (Obe a).
2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ UCHOVÁVÁNÍ APŘEDÁVÁNÍ
ZDĚDĚNÉHO JAZYKA AKULTURY PŘEDKŮ VREFLEXÍCH KRAJANŮ
2.1 JAzYK KOMUNIKAcE V ODINĚ
Jedním zklíčo ých ak o ů p o os ojo ání aucho á ání českého jazyka anásledného
předá ání byl jazyk komunikace odinném k uhu. V odinách p ní ad uhé při-
s ěho alecké gene ace pře ládala ý azně češ ina (případně slo enš ina). Roli h ála
počá cích na no ém kon inen ě i endence yhledá ání pa ne ů mezi českými
aslo enskými imig an y.
Rodiče do azo aných při ýcho ě olili ůzné s a egie— od lpění na odpo ědích
ma eřském jazyce až po zákaz češ iny i domácím p os ředí k ůli zahájení školní
docházky (ze s achu zdisk iminace či šikany, k e ou p ožili ogene aci dří e oni
sami).
Nebylo ýjimkou, že esponden i mlu ili až do s upu do zdělá acího sys ému
ýh adně česky ake španělš ině (či „a gen inš ině“, jak ji někdy nazý ají) se dos ali
až yze při yučo ání amezi spolužáky- s e níky. Spíše než osimul ánní biling-
ismus, kdy si dí ě os ojuje oba jazyky od na ození, se mnoha případech jednalo
osukcesi ní neboli následný, sek enční, případně konseku i ní biling ismus, kdy
člo ěk má při os ojo ání jazyka již u či ou znalos jazyka p ního— kupříkladu
sopožděním několika le (Šebes a 2017: 20).
Vk ajanském p os ředí, kde dominuje biling ismus, němž znalos jazyka může
bý omezena do ednos ně (kdy mlu čí o ládá např.pouze mlu enou o mu) či oblas í
nebo si uací jeho uží ání (uží á jej kupř. ýh adně odinném p os ředí apři sou-
k omé komunikaci), byli šak něk eří z esponden ů edeni kpsaní dopisů, něk e é
ma ky s é dě i dokonce sys ema icky e s ém ma eřském jazyce zdělá aly— cíle-
nou o mou ýuky psaného jazyka či g ama iky (a o jak p os ředí enko ském, ak
iměs ském).
In o má oři yzd iho ali o něž důleži ou úlohu kon ak u sčesky ho ořícími p a-
odiči A gen ině— při las ním os ojo ání češ iny, případně při ýcho ě s ých dě í.
Č yři esponden i komuniko ali ýh adně e španělském jazyce akčeš ině se
dos ali dospělos i (d a díky sňa ku, d a při hledání odo ých kořenů). VA gen ině
5 Au o ka bude použí a p o zjednodušení p o Českoslo ensko, zněhož odiny k ajanů po-
ě šinou odcházely, zk a ku ČSR ip o další poli ická zřízení é o oblas i (ČSSR, ČSFR…).
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 55
jako přis ěho aleckém s á ě smnoha e niky jedna z esponden ek použí ala domácí
komunikaci hned ři jazyky (češ inu, němčinu ašpanělš inu).
2.2 VÝUKA ČESKÉhO JAzYKA
2.2.1 MENŠINOVÉ ŠKOlSTVÍ VDĚTSTVÍ ESPONDENTŮ
Silný p o iasimilační po enciál mí á k ajanských enklá ách ins i ucionalizo ané
škols í. Během dě s í kněmu měla přís up méně než polo ina do azo aných. Do
zpomínek nejs a ších mlu čích se hluboce yla jména uči elů zřad mís ních při-
s ěho alců, o iciálních uči elů ysílaných zno ě zniklého ak ajany e s ě ě podpo-
ujícího Českoslo enska, případně izřad up chlíků před komunis ickým ežimem.
Kupř. A ellanedě zpomínají na pedagogy Rašku, Skálu, Bučence, Rajmano ou,
Řípa aBa oše, celém Buenos Ai es pak čas o na „slečnu Pulk ábko ou, k e á nás
učila pohádky a anečky […] ak e á učila yší a , plés a aři . Č yřik á bylo učení
spanem uči elem. Ajednou ýdně uční p áce. Měli jsme olik hodin, k e é jsme měli
i e zdejší škole. […] Ma ema iku jsme se neučili. My jsme měli g ama iku, samo-
zřejmě his o ii, zeměpis,“ zmiňuje dá ná školačka zVilly Domínico (V).6 Va ella-
nedském sd užení zmiňují: „Ve měs ě byla De o ě Š e ániko a škola. My ady jsme
byli Masa yko a škola. VDominiku byla Benešo a škola.“ (J) Něk eří esponden i e
olném čase zašli ido školy slo enské.
Česká škola h ála dle k ajanů s ou zásadní oli nejen oz íjení kompe encí č ení
apsaní, ale ino é e minologie ůzných předmě ů, k e ou dě i zdomácí komunikace
neznaly, s ejně ak i upe ňo ání české iden i y.
Něk eří se do českých škol ipřes zájem las ní izájem odičů nedos ali k ůli elké
zdálenos i, případně k ůli ozpouš ění říd době ozcházejících se poli ických
endencí komunis ického ČSR ape onis ické A gen iny. Zajíma os í je, že d a z e-
sponden ů pa řili u či ých epizodách s ého (ik ajanského) ži o a e s ých spolcích
mezi yučující. Jiní d a po om český aslo enský jazyk či českou li e a u u s udo ali
na ysoké škole.
2.2.2 SOUČASNÉ KU zY ČESKÉhO JAzYKA AČESKÉ KUlTU Y
Vě šina do azo aných osob yuží á možnos i chodi na současné ku zy českého
jazyka ačeské kul u y. Unejs a ších gene ací s elice dob ými jazyko ými kom-
pe encemi je mo i ací čas o společenský kon ak ; unich ijejich opa nác či d a-
ce le mladších kolegů, k eří již neměli možnos dě s í á i českých školách,
pak upe nění do ednos í, k e é při mlu eném kon ak u příliš ne yuží ali (č ení,
psaní, sys ema izace g ama ických p a idel). K ajané od dospí ajících po penzis y
yuží ají možnos i nauči se (či oži i si) jazyk s ých předků. Umladé gene ace je
mo i ací imožnos yces o ání do E opy— u is icky, za p ací, případně ámci
s ipendia.
6 Jedno li í esponden i byli p o zacho ání anonymi y označeni ůznými písmeny české
abecedy.
OPEN
ACCESS
56 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
Zpa nác i k ajanských uči elů, k eří jsou ozp os řeni po celém s ě ě, ze šes i zá-
mořských, působí hned d a uk ajanů A gen ině. Současné lek o ky Pa lína Řeháč-
ko á (Chaco: Sáenz Peña, Resis encia, Pampa del Indio; Pa aguay) aSabina Macha-
čo á (Buenos Ai es, San a Fé, Rosa io; U uguay) od ádí elice k ali ní p áci. Výuka
češ iny zde s ejně jako spolko ý ži o na počá ku 21.s ole í zaží á enesanci.7 K omě
ýuky samo ného jazyka jsou mezi současnými s uden y populá ní přednášky okul-
uře, eáliích, his o ii, zejména pak ku zy české gas onomie.
2.2.3 zÁJEM OSTIPENDIJNÍ POBYTY VČESKÉ EPUBlIcE
Os ipendia na č yř ýdenní ku z češ iny p o k ajany ( ámci P og amu podpo y
českého kul u ního dědic í zah aničí MŠMT, sloužícího kupe ňo ání po ědomí
očeském kul u ním dědic í) je A gen ině nebý alý zájem. Za ímco něk e é země
é o možnos i ne yužijí as á možná mís a neobsadí, zA gen iny je posledních le-
ech ob ykle uchazečů mnohem íce než nabízených pozic. Jen z esponden ů pok o-
čilejšího ěku ře ina buď na s ipendiu byla, minimálně se oně ucházela, či o o yje
budoucnos i „do Dob ušky“8 usiluje. D ou ýdenní ku z me odiky ýuky ČJ absol o-
al minimálně jeden z esponden ů.
2.3 POlITIcKÉ KlIMA
Jak bylo naznačeno ýše, ku lumení k ajanského ži o a iuží ání ČJ přispělo ipo-
li ické klima, k e é in o má oři ema izují: přímé azby k ajanů na pů odní las
slábly i důsledku nezájmu komunis ického s á u os é k ajany; Pe onů ežim
na íc e spolcích iosobách z ýchodního bloku spa řo al po enciální komunis y;
spolky, ačkoli byly zp a idla apoli ické, se pos upně uza í aly aněk e é osoby byly
pe zek o ány.
Jes liže poli ika E opě (h ozba 2.s ě o é álky, k e ou mlu čí opako aně zmi-
ňují) o li nila příchod do A gen iny, byla i ím, co k ajany od adilo od ná a u. Pří-
buzní mnohé odiny esponden ů před eemig ací době nas upujícího komunis ic-
kého ežimu dů azně a o ali.
2.4 ČESKÁ SOUSEDSTVÍ
Dle e lexí pamě níků byla p o os ojo ání aucho á ání ČJ klíčo á ikompak ní česká
souseds í. Málokde se ucho ala doposud— mj. li em odchodu dalších gene ací za
s udiem, p ací či no ě uza řeným manžels ím. Pamě níci nos algicky zpomínají
na celé české kolonie— na konk é ní jména odin ulicích ablocích plných našich
ys ěho alců, na ná š ě y usousedů, na á ení olného času s s e níky, mnozí na
každodenní pří omnos českých spolko ých domech, k e é dří e sousedé s épo-
7 Např. oce 2018/19 buenosai eská lek o ka yučo ala dle zá ě ečné zp á y celkem
127s uden ů. (s o .web DSZ)
8 No ě budou ku zy českého jazyka p o k ajany yučo ány Poděb adech.
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 57
mocí inanco ali as a ěli.9 Již exis ující k ajanské zázemí na íc pomáhalo jak no ě
příchozím (E), ak odinám, nichž došlo nečekaně k agickým událos em (A, M).
2.5 GEOG AFIcKÁ VzDÁlENOST AMÍ A IzOlOVANOSTI
Důleži ým ak o em o li ňujícím jak případnou a ici jazyka jedno li ců,10 ak jazy-
ko ý posun celého společens í,11 je igeog a ická zdálenos či mí a izolo anos i, a o
jak od samo ného ná odního s á u, případě A gen iny olik nedos upného (geog a-
icky, inančně), ak od k ajany (zejména kdysi) hojně osídlených lokali , od českých
spolků či českých škol. Nad ěmi o ak y do azo aní k ajané opako aně yjadřují lí os .
Vsoučasnos i společně se zd a o ními indispozicemi nejs a ších k ajanů h aje zdá-
lenos aizolo anos elkou oli poklesu kon ak u sČJ, českými přá eli i ak i i ami.
Něk e é odiny emig an ů ne iděly s é e opské příbuzens o desí ky le (aně-
k eří zmiňují, že s é nejbližší již nezas ihli). Jazyko ý ý oj biling ních společens í
A gen ině o li ňo al i ak , že amní jazyko é os o y od 40.le p ak icky akřka
nebyly oži o ané no ou mig ací.
2.6 K AJANSKÉ SPOlKY
Boha á spolko á činnos , umožňující p a idelný če ný kon ak sČJ, a zpomínky
dnešních de adesá níků na c ičení, zába y, nác iky ance české besedy či společné
dod žo ání adic ský ají p os o p o zajíma é pozdější de ailnější analýzy. P o do-
k eslení si uace u eďme příklady ýpo ědi s ědků ak i i spolků dobách před
70–90 le y, kdy se pamě níci účas nili akcí Sokola Buenos Ai es (řečeného éž Sokol
San Juan, *1908), Českoslo enského sd užení A ellaneda (*1933), Českoslo enského
sd užení e Ville Dominico— dnes Spa y (*1933) i amního Sokola (*1926), o gani-
zace Komenský— Villa De o o (*1928), Sokola La Pla a apod.12
OA ellanedě zmiňují: „Tady bylo dří 380 až 400 členů.“ (J) „Česky se mlu ilo,
p o ože a gen insky neuměli. Amy jsme si h áli.“ (T) I dobách uza ření spolku se
muži ne o málně scházeli ke hře ka e , kuželek či g ilo ání. Doposud e společné
č i žijící sousedé in o mují: „Už 60 le u spolu zpí áme!“ (H) OVille Domenico
k ajané in o mují: „To se h á aly di adla nebo ope e y. Měli jsme ady hudbu, k e ou
9 Obdobná si uace pano ala na čak ách, a mách Chacu, kde pě z esponden ů á ilo s é
dě s í. Ačkoli si byly op o i řadám domů českých č ích me opole geog a icky zdá-
lenější, sla ily čas o české odiny společně s á ky, scházely se po eče ech či při deš ích
kdiskuzím ispolečnému zpě u.
10 A icí ozumíme ozpad jazyka, pos upnou z á u jazyka ujedno li ce. Vpřípadě emi-
g an ů ajejich po omků se jedná čas o oz á u p ního jazyka jinojazyčném p os ředí
dominan ního či ě šino ého jazyka. (Richa ds–Schmid 2010: 314).
11 Jazyko ý posun či jazyko á směna je pos upná z á a jazyka (zejména p ního) u ě ší
skupiny mlu čích— jazyko ého společens í— li em pos upného přechodu kjinému,
ě šino ému nebo dominan nímu jazyku (Šebes a 2017: 62).
12 Soupisy spolků idalší ma e iály jsou knalezení na po álu FF UK, sponzo o aném zNo -
ských ondů: h ps://lamig ace. .cuni.cz/ (Hinga o á 2015).
OPEN
ACCESS
58 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
řídil aky Čech. […] H á ali azpí ali jsme jako dě i ope e y, pak p o dospělé. […] Pan
Luis Paduch edl u kapelu dlouhá lé a. To byl Čech od hla y do nohou, í e. Když
jsme se zmýlili nebo jsme neřekli něco pořádně, on nás op a il. […] Zába y byly so -
ches ou. To se anco alo. To byly samé české písně, česká hudba, málokdy se zah álo
řeba něco zdejšího. P o o onás šichni říkali: je zába a česká.“ (V)
Na yhlášené české plesy a aneční zába y chodí ali ipříslušníci jiných ná odů.
Češ í chlapci si dle s ědec í pamě níků yhledá ali s é ne ěs y okolních spol-
cích— řeba při u najích kuželkách. Odmala se c ičilo, p a idelně bý ala éž
sla ná eřejná c ičení, ělo ýcho né o ganizace se zájemně na š ě o aly, později
mladí h á ali i olejbal.
Vsoučasné době se osoby českého pů odu sd užují zejména na akcích Českého
domu (bý . Českoslo enského sd užení A ellaneda), dále na akcích pořádaných lek-
o y či ambasádou, na kul u ních akcích Českého kul u ního cen a a p. O ganizace
jsou kon ak u sp o ějšky dalších měs ech (např.při ná š ě ách Fes i alu české
aslo enské kul u y La inské Ame ice Chacu), účas ní se éž akcí, kde se p e-
zen ují ůzná e nika A gen iny. Několik esponden ů chodí p a idelně éž na akce
Slo enského spolku. Tempe amen em překypuje Soubo lido ých anců Sokol, k e ý
po několika působiš ích zako il Českém domě (ene gicky působí éž Mo a anka
Chacu). Česky již mladí anečníci (např.dě i a nuci esponden ů) neho oří, mnozí
znich šak docházejí na ku zy češ iny.
2.7 JAzYK PA TNE Ů APOTOMKŮ
Ve d ou případech o byli p á ě manželé (ajejich příbuzní), kdo při edl in o má o y
kČJ. Češ inu se učili edy dospělos i jako jazyk cizí ( iz sek enční biling ismus).
Ačkoli si něk eří z esponden ů z olili za ži o ní pa ne y po omky Čechoslo-
áků, bylo ýjimkou, aby se jim— ipřes ůzné snahy— podařilo jazyk předa las -
ním dě em či nukům. Mnozí zpo omků dle e lexí s ých odičů ozumí či ochu
ho oří, ne y ůs ali šak kompak ních koloniích smnoha s e níky, ne á ili eš-
ke ý s ůj mimoškolní čas zázemí spolko ých domů, neměli po gene ace možnos
chodi do českých škol. Jejich dominan ní řečí je zp a idla španělš ina. Mnohé dě i
do azo aných můžeme přiřadi k ecep i nímu (pasi nímu) biling ismu, kdy je jedi-
nec schopen jen pasi ní ecepce, j.po ozumění d uhému jazyku (Šebes a 2017: 20),
nuků se šak již éměř bez ýjimky ne ýká.
Ve ý azně přis ěho alecké zemi byli ži o ními pa ne y esponden ů zpolo iny
lidé sčeskoslo enskými kořeny, dalších případech po omci jiných přis ěho alec-
kých skupin (I alů, Cho a ů aj.) „Tady jsme šichni smíchaní. Moje dě i mají českou
k e , španělskou, sko skou a ancouzskou.“ (M)
2.8 ČEŠTINA VzAMĚSTNÁNÍ
Nás up do školy ap o esního ži o a znamenal p o ě šinu k ajanů s ále ě ší do-
minaci španělš iny. Přes o šak něk eří zdo azo aných měli p á ě díky s ému za-
měs nání možnos český jazyk použí a , uči se ho (jako jeden manžel, k e ý čes-
kojazyčném p os řední ne y ůs al, a šak sČechy později p aco al) či zlepšo a s é
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 59
jazyko é kompe ence e speci ických obo ech, jejichž slo ní zásobu při běžné komu-
nikaci odině nepochy ili. Něk eří z esponden ů pře zali odinný podnik, k e ý
doposud nese české jméno.
Díky p áci manžela yjížděla (H) do ČSR. Ona i(T) byli čas ém kon ak u sčes-
koslo enskými echniky, mon é y, k eří do i em p a idelně přijížděli. Byli edy
idesí ky le po odchodu odičů zČSR kon ak u ismode nější podobou ná odního
jazyka, přiučili se dle s ých slo éž mnohé zčeských eálií.
Zásluhou o co y p áce p o někdejší konzulá na š ě o ala (A) každou sobo u akce
šech spolků adíky o co ě edakční p áci No é době byla (E) cen u k ajanského
ži o a apsaného slo a. (U) zmiňuje, jak se její sousedi Češi zabý ali adičním sklář-
s ím ( i my něk e ých odin exis ují doposud).
Díky hojnému yuží ání ČJ českých podnicích (mj. e Škodo ce) se jedna in-
o má o ka, k e á zde lumočila, na p aco iš i seznámila se s ým mužem, yslaným
zČSR do A gen iny. Překládala éž p o el yslanec í (jak zmiňuje, zřejmě k ali ně—
nikdy jí p áci ne á ili). Překlada elé byli idalší d a esponden i. (A) je na íc ý az-
nou pos a ou k ajanské komuni y. Celý ži o zas ě ila bada elské a yda a elské
p áci, spja é sčeskou li e a u ou, apřekladům českých au o ů (Komenský, Čapek aj.).
2.9 KONTAKTY SVlASTÍ PŘEDKŮ
Asimilaci podpo uje elká zdálenos od území, kde se daným jazykem ho oří, pří-
padě A gen iny aké její ýše zmiňo aná poli ická izolo anos . Jaké byly kon ak y
sČSR případě zkoumaného zo ku? Do země s ých předků se yp a ili alespoň jed-
nou ži o ě éměř šichni. V ozho o ech ema izují poch aly od mís ních za dob ou
češ inu, zno una ázání z ahů s odinou inalezení no ých přá el ( obou případech
edoucích kčilejší zámořské komunikaci).
Zmiňují opako aně éž oba y las ní is ach zdálených příbuzných, že se zá-
jemně nedomlu í, naopak následnou ados , že si mohou po mnoha dese ile ích odlou-
čení poho oři češ ině. Do ýkají se éž éma u nalezení či po zení las ní iden i y,
os ě lení: „Já jsem am byl jako doma.“ (R) „Tep e am jsem pochopila, p oč jsem,
jaká jsem,“ zmiňo ala (N), obdobně i(S). Něk eří po kon on aci sp os ředím, kde je
češ ina dominan ním jazykem, nímali jazyko ý posun e las ní komuni ě (Ř).
SČSR byli mlu čí kon ak u díky občasné komunikaci sná š ě ami (příbuzní,
mon ážní echnici, bada elé, umělci), z ahům sčeskými lek o y ip aco níky am-
basády, podpoře ámci p og amů MZV aMŠMT, zmiňo ané eemig aci blízkých
i yuží ání médií ( iz níže).
Nu no u és éž in o má o y opako aně zmiňo aný ak , že mnohé jejich o-
diny pů odně do A gen iny odešly spředpokladem b zkého ná a u (po ydělání;
po álce), kněmuž šak nedošlo li em álečných událos í, nás upu komunismu či
změn osobním ži o ě.
Možnos ná š ě E opy současnos i znesnadňuje (k om elké zdálenos i)
íži á ekonomická si uace, kdy si málokdo zaoceánskou ces u může do oli , če ně
s ipendis ů, k e ým je h azena jen čás ýdajů za dop a u.
Kon ak sČSR odiny esponden ů ud žo aly ko espondencí. Něk eří se ipřes ě-
domí meze psané komunikaci snažili kon inui u s ynaložením úsilí ud že : „Ma-
OPEN
ACCESS
60 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020
minka umřela, když mi bylo pě apadesá . Já jsem si řekla: jes li nebudu psá do P ahy, ak
z a ím odinu. Ale já neumím psá česky. Tak jsem se začla uči , jak jsem mohla. Ado-
padlo o dobře. […] Ale do eď psá není jen ak, holko. To není jen ak psá česky.“ (M)
2.10 T ADIČNÍ ANOVÁ MÉDIA
Vsoučasné digi ální době k om klasických dopisů mlu čí češ iny yuží ají no ých
médií k ýměně zp á slidmi na českém území, a o díky e-mailu, A gen ině hojně
yuží anému Wha sAppu či Facebooku. Gene ace osmdesá níků ade adesá níků
(s ýjimkou agilní spiso a elky) šak mode ní echnologie sama ne yuží á.
Kon ak ům ak uálně napomáhá in e ne , k e ý imladší penzis é uží ají k yhle-
dá ání no inek, ke člens í e skupinách na sociálních sí ích (exis uje např.skupina
Checos en A gen ina). Responden i, zejména i izolo aní zdálenos í či nemocí od
k ajanského ži o a, zmiňo ali ud žo ání ele onického kon ak u sČechy a gen in-
skými ispříbuznými či přá eli Česku. Hned několik ako ých o nejs a ších dam
slí os í dodá á, že již lé a nemají ským ho oři .
Vmládí něk eří in o má oři, jak zmiňují, přišli do s yku sčeskými iš ěnými mé-
dii. O co é ří esponden ek ydá ali česky psaná pe iodika, další do isku přispí ali.
Něk eří do azo aní mají české časopisy společně sknihami odinném a chi u do-
posud. Rodina d ou dnešních penzis ů dos á ala od se e oame ických příbuzných
pe iodika Hospodář aČeský kalendář, k e á následně kolo ala kpřeč ení celou kolonií.
Je nu né zdů azni , že č ení není uk ajanů, k eří si jazyk předá ají zp a idla ús ní
o mou, samozřejmos í.
K ajané zmiňují pří omnos českého ozhlasu e s ém dě s í, s ejně ak společný
poslech g amo ono ých desek, podle nichž se éž učili české písně a ance. K ajanské
ysílání A gen ině ep ezen o al posledních le ech pouze ozhlaso ý pořad okul-
uře paní Any Janků (či nedělní půlhodinka Chacu), obojí šak li em jazyko ého
posunu celého společens í již e španělš ině.
2.11 VlASTNÍ MOTIVAcE; h DOST NA PŘEDKY AČ
ASOUNÁlEŽITOST SČESKÝMI KOŘENY; OBČANSTVÍ
K om dalších ak o ů, jako jsou indi iduální kogni i ní schopnos i jedince, ale řeba
i pěli os (Řeháčko á 2017: 86), je důleži ý p o ucho á ání ČJ i las ní zájem, las ní
mo i ace. Něk eří mlu čí si z á u jazyka u ědomují asnaží se sami yuží a ůz-
ných s a egií ke z ácení či zmí nění é o si uace: na š ě ují ku zy češ iny, o e í-
ají knihy po odičích, yhledá ají si ilmy, písně, články či no é aplikace (Duolingo),
s ahují si do mobilu pohádky, na š ě ují s ánky elek onického ysílání, nacházejí
si příleži os i scháze se, zájemně se při chybách op a ují (J, T, H) a éměř de ade-
sá i le ech se zdokonalují.13 Něk eří aké zmiňují, že dě s í se sou ozenci asousedy
sou ěžili, kdo umí jazyk nejlépe.
13 D uhý nejs a ší esponden si kupříkladu doposud cení slo níku, k e ý kdysi dos al od
českých spolup aco níků, apři neznalos i českého ek i alen u p o něj ždy pospíchá
a ý az yhledá á.
OPEN
ACCESS
MA IE ŠTĚPÁNOVÁ 67
ob ázek 8— Modli ební knížka po předcích, k eří na počá ku 20.s ole í překonali oceán.
ob ázek 9— Fes i al české aslo enské kul u y, k e ý se posledních le ech odeh á al
me opoli či Chacu, na š ě ují spolky zBuenos Ai es idalších mís La inské Ame iky.
Český (aslo enský) olklo ep ezen ují na mnoha akcích mj.buenosai eský Sokol či Mo-
a anka zP esidencie Roque Sáenz Peña.
OPEN
ACCESS