„The Daily Teleg aph a é a“
Masmédia a ans o mace císařského Německa
oce 1908
F an išek S ellne
Kapi ola se zabý á analýzou z ahu masmédií a posledního německého císaře během
nej ýznamnějšího mediálního skandálu, k e ý Vilém II. za s é lády y olal. Analy-
zuje p o o jeho s á op á ní pos a ení, možnos i zasaho a do poli iky, jeho osobnos
a z ah k médiím i eřejnos i, s ejně jako jeho pomě k B i ům, jejich dynas ii a ládě.
Věnuje se éž analýze zah aničněpoli ické si uace, k e á sou isela s námořním zb o-
jením a z ahům s Velkou B i ánií. Zaměřuje se o něž na o ázky, co y olalo oce
1908 mediální skandál Německém císařs í, p oč císařo y ý oky o německo-b i -
ském pomě u na olik i i o aly čás německé eřejnos i a p oč došlo k selhání mecha-
nismů, k e é se podílely na komunikaci císaře a jeho okolí s iskem.
Zá ě y se opí ají p imá ně o analýzu ne ydaných p amenů z Geheimes S aa s-
a chi P eussische Kul u besi z, Be lin-Dahlem, konk é ně B andenbu g-P eus-
sisches Hausa chi , Reposi u 53, Kaise Wilhelm II. und Familie. Dále z ydaných
p amenů osobní po ahy, přede ším zpomínek, deníků a ko espondence císaře,
jeho odiny, říšského kancléře Be nha da kníže e on Bülowa, d o ského hodnos-
áře Rudol a on Valen iniho, d ořanky Hildega dy ba onky Hugo on Spi zembe -
go é, elkoadmi ála Al eda on Ti pi ze, diploma a F ied icha on Hols eina, poli-
ika Robe a h abě e on Zedli z-T ü zschle a, pobočníka Sigu da on Ilsemanna ad.
Dále byly yuži y p á ní p ameny, dokumen y říšského sněmu a německý a b i ský
dobo ý isk. Analýza zah aničně poli ických událos í se opí á o edice „B i ish Docu-
men s on he O igins o he Wa 1898–1914“ a „Die G osse Poli ik de Eu opäischen Ka-
bine e 1871–1914“. Z odbo né li e a u y je nu no zmíni přede ším německou a anglo-
saskou his o iog a ii, přede ším díla J. C. G. Röhla, W. J. Mommsena, H.-U. Wehle a,
F. Bösche, A. Palme a a G. Fesse a.
V kapi ole byly yuži y me odické přís upy poli ických dějin, dějin meziná odních
z ahů, sociálních dějin a mediálních s udií, což umožnilo po řebný meziobo o ý zá-
bě . Opí á se přede ším o kompa a i ní me odu a me odu sondy. Vedle popisu a analýzy
his o ické eali y předkládá éž zobecnění ni opoli ické si uace Německu a komu-
nikace mezi císařem a iskem. Byl analyzo án dosud ne yuži ý p amenný ma e iál
a chi ech, ydané p ameny ins i ucionální a osobní p o enience, dobo ý denní isk
a časopisy, což znamenalo elkou ná očnos na k i iku p amenů, zhodnocení jejich do-
kumen á ní a his o ické hodno y, ě ohodnos i a yuži í jejich in o mační kapaci y.
OPEN
ACCESS
F ANTišEk STELLNE 81
Jaké bylo s á op á ní pos a ení hla ního ak é a sledo aného mediálního skan-
dálu? Německý císař byl symbolem jedno y Německa. Zaujímal poli ice ýsadní
pos a ení, jeho p a omoci a p e oga i a mu umožňo aly zásadně o li ňo a ni řní
i zah aniční poli iku. Jako kons i uční mona cha zas upo al říši na enek, yhlašo al
álky a uza í al mí , jakož i spojenec í a smlou y s cizími s á y. S olá al a uza í al
jednání spolko é ady a říšského sněmu, jmeno al a p opouš ěl kancléře a os a ní
říšské úředníky. Dohlížel na p o ádění říšských zákonů, jménem říše yhlašo al
šechny p á ní ak y sankciono ané spolko ou adou.1 Pohybo al se pře ážně mezi
příslušníky císařsko-p uského d o a, jenž až do oku 1918 ořil cen um poli ického
a společenského ži o a císařského Německa.2 D ů zah no al odinu, p uské i ne-
p uské šlech ice, nobili o ané podnika ele, d o ské úředníky, ojenské pobočníky
a osobní kabine y. Celkem se jednalo asi o 3 500 osob, k e é edly ži o e elmi ne-
zd a é a mos éře plné napě í, o e řeného nepřá els í, pomlu a in ik.3 D o ská
společnos s ála pod os ou k i ikou libe álního a le ico ého isku a publicis iky. Na
o iciálních d o ských akcích pře ažo ali šlech ici, ale pano ník i členo é jeho o-
diny se souk omě s ýkali se šemi s ami oby a els a. Na ozdíl od ídeňského či
mnicho ského d o a, kde pano ala uhá španělská e ike a, byl be línský d ů mo-
de nější.
Císař byl jako p uský k ál neomezeným chním eli elem p uských ozb ojených
sil. Říšská německá a máda mí o é době neexis o ala, neboť č yři nej ě ší spol-
ko é země měly las ní a mádu, jejímž čele s ál amější pano ník a minis e s o
álky. Ne znikl ani jedno ný německý gene ální š áb či říšský úřad álky. Císař jme-
no al šechny p uské důs ojníky a dispono al p á em inspekce u jakéhokoli ú a u.
V celé říši pla ila šeobecná b anná po innos . Dokumen y, ýkající se a mády, ne y-
žado ala p uská ani říšská ús a a kon asignaci odpo ědného s á níka. Pa lamen
nemohl a mádních záleži os ech in e pelo a , ale mohl yuží p á a při sch alo-
ání ozpoč u. Císařo u neomezenou eli elskou p a omoc po ažo ali mnozí za je-
den z nej ě ších nedos a ků ús a y a le ico ý německý isk om o smě u čas o olal
po změnách.
1 K ús a ě s o . SCHÜSSLER, Wilhelm, Die Daily-Teleg aph-A ä e, Gö ingen 1952, s. 113–115;
BERMAN, She i, Mode niza ion in His o ical Pe spec i e: The Case o Impe ial Ge many, in:
Wo ld Poli ics 53, 2001, No. 3, s. 437–443.
2 S o . ELIAS, No be , Die hö ische Gesellscha . Un e suchungen zu Soziologie des König ums
und de hö ischen A is ok a ie, F ank u a. M. 1983; RÖHL, John C. G., Kaise , Ho und S a-
a . Wilhelm II. und die deu sche Poli ik, München 1988; HULL, Isabel V., De kaise liche Ho
als He scha sins umen , in: De le z e Kaise . Wilhelm II. im Exil, h sg. on Hans Wilde-
o e , Klaus D. Pohl, Gün e sloh, München 1991, s. 19–30; STELLNER, F an išek, Na ně-
meckém císařském d oře (1871–1918), in: His o ický obzo 10, 1999, č. 7–8, s. 146–152.
3 Od oku 1910 dos á al d ů očně ze s á ního ozpoč u 22,2 miliónů ma ek. Pano ník měl
k dispozici i ýnosy z k álo ských s a ků a dalšího maje ku. V oce 1913 byl maje ek Vilé-
ma II. odhado án na 140 miliónů ma ek, což předs a o alo 5. mís o žebříčku nejboha -
ších lidí P usku. Jeho s a ky se ozkládaly na ploše 119 826 hek a ů a o iciálně las nil
53 zámků. S o . RÖHL, Ho und Ho gesellscha , s. 83–84. P o s o nání u ádím, že měsíč-
ní pla dělníka hambu ské loděnici činil okolo 60 ma ek, dělník chemičce ydělal d a-
k á íce.
OPEN
ACCESS
82 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016
Pano ník aké ozhodo al o udělo ání řádů, po ýšení do šlech ického s a u,
o člens í e s á ní adě či p uské Ho ní sněmo ně, jmeno al ysoké úředníky, dů-
s ojníky, d o ské unkcionáře. V om o smě u měl ob o ské možnos i o li ňo a s é
okolí, k e é mu honbě za i uly a hodnos mi nemohlo klás odpo . Na d uhé s aně
nemohl mona cha podle s é ůle yměňo a edoucí poli iky. Musel b á ohled na je-
jich kompe en nos , na si uaci zemi, spolko á kníža a, nej yšší by ok acii, zah a-
ničí i eřejné mínění o li ňo ané iskem.
Nej ě ším spolko ým s á em bylo P uské k álo s í, jehož k ál byl dědičným cí-
sařem, a p uský minis e ský předseda byl éměř ždy zá o eň říšským kancléřem.
To umožňo alo p uské adminis a i ě zásadně o li ňo a říšskou poli iku. Os a ní
nej yšší říšské o gány — spolko á ada a říšský sněm říši las ně nesp a o aly, neboť
ús řední pos a ou ýkonné moci byl edle pano níka říšský kancléř. Jednoznačně o
yjadřuje příslušná pasáž ús a y: „Nařízení a opa ření císaře jsou ydá ána e jménu
říše a k jejich pla nos i je nu ný spolupodpis říšského kancléře, k e ý ím přebí á
odpo ědnos .“4 Kancléřo o p á o spolupodpisu se mohlo zdá dos a ečnou pojis -
kou p o i případné samos a né ládě císaře, ale z ah mona chy a kancléře nebyl
kons an ní. Odpo ědnos pa lamen ním smyslu Německu neexis o ala, p o ože
kancléře jmeno al i p opouš ěl císař na základě las ního ýbě u, nikoli podle ý-
sledků oleb do říšského sněmu. Říšské úřady (například zah aniční, pokladu, ni a,
námořní) podléhaly kancléři a sp a o aly společné říšské záleži os i.
Ve sledo aném období působil jako říšský kancléř Be nha d kníže on Bülow. Na
nej yšší pos se dos al díky z . liebenbe skému k uhu, k e ý ořili nejbližší císařo i
přá elé. Byl přes ědčeným mona chis ou, ale zá o eň dokonalým d ořanem, ěděl,
že je císař elmi přís upný licho kám, akže ho jimi sous a ně a „ elmi silně“ zah no-
al.5 Bülowa op á něně cha ak e izo ala jedna h aběnka slo y: „Nap os o bez s dce
a sk upulí, chy ý, ale ne přespříliš, a nanej ýš nesympa ický, p o ože každý odhalil
jeho bezedný egoismus.“6 Byl ypickým předs a i elem p uské a říšské by ok acie,
k e á se p imá ně ek u o ala ze šlech ických a boha ých měšťanských k uhů. Přes-
ože pla y úředníků byly po o nání s ekonomickou s é ou ela i ně nízké, kandi-
dá y lákala společenská p es iž. Z ka ié y e s á ním apa á u yřadila dlouhá pří-
p a ná lhů a a předpokládaná zámožnos sociální demok a y a dělníky.
V kons i učním Německu již působily maso é poli ické s any s pe nou o gani-
zací a členskou základnou.7 Nej íce nale o s ála německém poli ickém spek u So-
ciálně demok a ická s ana Německa. Opí ala se o dělnic o, byla nej ě ší a nejo ga-
nizo anější s anou. Její p og am ycházel z ma xis ických, p o imona chis ických
4 Ve assung des Deu schen Reiches on 1871, Leipzig 1929, s. 23.
5 STELLNER, F an išek, Poslední německý císař. Z německých dějin epoše Viléma II., P aha
1995, s. 83–84; FRANK, Wal e , Be nha d on Bülow, in: His o ische Zei sch i 147, 1933,
s. 365.
6 Ci . dle: STOLBERG-WERNIGERODE, O o G a , Die un enschiedene Gene a ion. Deu schlands
konse a i e Füh ungsschich en am Vo abend des E s en Wel k ieges, München, Wien 1968,
s. 361. S o . MORROW, Ian F. D., The Fo eign Policy o P ince on Bulow, 1898–1909, in: Cam-
b idge His o ical Jou nal 4, 1932, No. 1, s. 88.
7 BERMAN, Mode niza ion…, s. 443–449.
OPEN
ACCESS
F ANTišEk STELLNE 83
a in e nacionalis ických p incipů. D uhou nej ě ší německou poli ickou s anou bylo
Cen um, jež yjadřo alo zájmy poli ického ka olicismu a sd užo alo d obnou bu žo-
azii a olnic o. Její p og am spočí al och aně ka olické cí k e, jihoněmeckého pa -
ikula ismu a na požada ku sociální och any d obných ý obců a dělníků. Německou
bu žoazii adičně ep ezen o aly libe ální s any. P a ico ě o ien o aná Ná odně
libe ální s ana ys upo ala silně nacionalis icky. Le ý libe alismus předs a o ala
Pok oko á s ana. Názo o á di e enciace, ozdílná ak ika, čas é osobní spo y, nedo-
s a ečná základna, hospodářský, poli ický i sociální dogma ismus ůdců logicky šak
edly k obecnému a alému poklesu li u libe alismu na německé poli ické scéně.
Poli ické zájmy elkých las níků půdy ep ezen o ala Německá konze a i ní
s ana, k e á byla spolu se S azem zemědělců předs a i elem poli ického ag a ismu,
s čímž sou isela její o ien ace na s ředos a o skou poli iku. Čás člens a se odš ěpila
a založila Říšskou s anu, k e á s ála poli ickém sys ému mezi konze a i ci a libe-
ály, hájila společné zájmy elkos a kářů a p ůmyslníků ze Slezska a Sá ska.
Vedle poli ických s an exis o aly Německu i mimopa lamen ní, poli icky o i-
en o ané o ganizace. Například s oupenci ypja ého nacionalismu měli Všeněmecký
s az, jenž ydá al časopis Všeněmecké lis y. Dále exis o aly Německá koloniální spo-
lečnos , Lodní spolek, B anný spolek a d. Byly silně o li něny nacionalismem, ex-
pansionismem, mili a ismem a om o duchu se snažily působi na eřejnos i za-
h aniční poli iku Německa.8
Německý isk ěžil ze s obody isku, šeobecné g amo nos i a kul i o anos i oby-
a els a, s ejně ak z dynamického ekonomického oz oje. Na počá ku 20. s ole í
bylo Německu ydá áno okolo 3 500 no in, přičemž nej ě ší isko é konce ny před-
s a o aly i my Mosse, Ulls ein Ve lag a Augus Sche l Ve lag.9
Mediální skandál, k e ý ypukl Německu oce 1908, úzce sou isel se zah a-
niční poli ikou ůči nejsilnější elmoci — Velké B i ánii. Vilém II. i přes blízké příbu-
zens í10 a čas é ná š ě y os o ů b i ské men ali ě nikdy nepo ozuměl. Nepochopil,
že se en o ná od s h dou po ahou a bdělým smyslem p o s obodu nikdy nedá za-
s aši . Císař s ále kolísal e z ahu k B i ánii mezi přá elskými poci y, zá is í a ý-
8 S o . WALKENHORST, Pe e , Na ion — Volk — Rasse: adikale Na ionalismus im Deu schen
Kaise eich 1890–1914, Gö ingen 2007.
9 BÖSCH, F ank, G enzen des „Ob igkei ss aa es“. Medien, Poli ik und Skandale im Kaise eich,
in: Das Deu sche Kaise eich in de Kon o e se, h sg. on S en-Oli e Mülle , Co nelius
To p, Gö ingen 2011, s. 136–152.
10 Císařo a ma ka, p incezna Vik o ie, byla nejs a ší dce ou k álo ny Vik o ie. K álo na Vik-
o ie byla císařo ou babičkou, Edua d VII. s ýcem a Jiří V. b a ancem. S o . STELLNER,
F an išek, Německý císař Vilém II. a jeho b i š í příbuzní, in: Ces ou dějin. 1. K poc ě p o .
PhD . S a a y Rako é, CSc. Kolek i ní monog a ie, usp. E a Semo ano á, P aha 2007,
s. 305–323; McLEAN, Rode ick R., Kaise Wilhelm II and he B i ish Royal Family: Anglo-
-Ge man Dynas ic Rela ions in Poli ical Con ex , 1890–1914, in: His o y 86, 2001, No. 284,
s. 478–502; REINERMANN, Lo ha , De Kaise in England. Wilhelm II. und sein Bild in de b i-
ischen Ö en lichkei , Pade bo n — München — Wien — Zü ich 2001; Wilhelmine Ge many
and Edwa dian B i ain. Essays on Cul u al A ini y, ed. by Dominik Geppe and Robe Ge -
wa h, Ox o d 2008.
OPEN
ACCESS
84 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016
h užkami, za ímco celko ý end německé poli iky zůs á al p o ib i ský. Bylo o způ-
sobeno ho ečným námořním zb ojením, edy přede ším s a bou elkých bi e ních
lodí. Vilém II. se jako chní eli el a „nej yšší znalec“ plně s a ěl za ů ce plánu
námořního zb ojení — Al eda on Ti pi ze — a snil o lo ile o nocenné b i ské.11
Londýnská láda si u ědomo ala ážné nebezpečí, k e é h ozilo její pře aze na mo-
řích, a ch ěla diploma ickou ces ou zpomali německé zb ojení a neza ěžo a s á ní po-
kladnu ob o skými ýdaji. P o o podpořila snahy o s olání no é mí o é kon e ence
a na hla jednání o snížení zb ojení. Vilém II. podobné ná hy ozhodně odmí al a po-
h ozil, že se německá delegace kon e ence ůbec nezúčas ní, pokud se bude jedna o od-
zb ojení. Na íc y inul značný ná lak na uského pano níka, aby se přiklonil na s anu
odpů ců omezení námořního zb ojení. Haagská mí o á kon e ence se p o o oce 1907
s ala dějiš ěm planých diskusí a dosáhla minimálních ýsledků.12 Výs upy německých
zás upců posílily nedů ě u B i ů k Němcům13 a edly ke sblížení s dá ným soupeřem —
Ruskem. V s pnu 1907 jejich zás upci podepsali b i sko- uské dohody o u o nání zá-
jemných spo ů mimoe opských oblas ech, čímž se uza řelo budo ání Dohody. Další
z „dogma “ ilémo ské diplomacie, o iž nemožnos spojenec í mezi „ el ybou“ a „med-
ědem“, padlo. Z pě ice elmocí y ořily F ancie, Rusko a B i ánie spojenecké usku-
pení, za ímco Německo se muselo spokoji s nejslabší elmocí, Rakousko-Uhe skem.
Vilém II. samozřejmě iděl hla ního iníka za „obklíčení“ německé říše osobě
b i ského k ále. B i o é se obá ali německé expanzi nos i a y ořili b i sko- an-
couzsko- uský spojenecký sys ém, jenž zab aňo al, aby se Londýn nedos al do izo-
lace momen ě možné s ážky s Be línem. Nicméně si B i ánie ani Rusko neuza řely
ces u k jednání s německou říší. Edua d VII. se s Vilémem II. se kal s pnu 1907
e Wilhelmshöhe, po é odjel do Ma iánských lázní uspokojen syno co ou s říc-
nos í.14 Vilém II. ná š ě u opě o al lis opadu. Dop o ázeli ho nejdůleži ější poli ici
če ně říšského kancléře a b i ský isk psal o nadějném jednání o bal ském a se e o-
mořském p oblému.15
Jenže no ela lodního zákona opě zin enzi nila německé námořní zb ojení. Ne-
ga i ní ohlas b i ského eřejného mínění edl německého pano níka k nez yklému
11 STELLNER, F., Poslední německý císař…, s. 170–172, 195–200; HUGILL, Pe e J., Ge man
G ea -Powe Rela ions in he Pages o „Simplicissimus“, 1896–1914, in: Geog aphical Re iew
98, 2008, No. 1, s. 16.
12 S o . DÜLFFER, Jos , Regeln gegen den K ieg. Die Haage F iedenskon e enz on 1899 und 1907
in de in e na ionalen Poli ik, Be lin — F ank u a. M. — Wien 1981; HOBE, S ephan —
FUHRMANN, Johannes, Vom ius in bello zum ius con a bellum: De Bei ag de Zwei en Ha-
age F iedenskon e enz zu En wicklung des mode nen Völke ech s, in: Die F iedens-Wa e 82,
2007, H. 4, s. 97–117.
13 G ey Nicolsono i, 1. k ě na 1907, BRITISH Documen s on he O igins o he Wa 1898–1914, ed.
Ha old Tempe ley and Geo ge Peabody Gooch, VIII, London 1932, No. 195, s. 228.
14 HAMMAN, O o, Um den Kaise , Be lin 1919, s. 39.
15 PALMER, Alan, Kaise Wilhelm II. Glanz und Ende de p eussischen Dynas ie, Wien — München
— Zü ich — New Yo k 1982, s. 128–131; STEINBERG, Jona han, The Kaise and he B i ish: he
s a e isi o Windso , No embe 1907, in: RÖHL, John C. G. — SOMBART, Nicolaus (eds.), Kai-
se Wilhelm II. New In e p e a ions, Camb idge 1982, s. 121–141; MASSIE, Robe K., D ead-
nough : B i ain, Ge many and he coming o he G ea Wa , London 2004, s. 681–684.
OPEN
ACCESS
F ANTišEk STELLNE 85
k oku. Dne 16. úno a 1908 zaslal obší ný dopis p nímu lo du admi ali y Edwa du
Ma jo ibankso i ba onu Tweedmou ho i, němž mu ys ě lo al, že je nesmysl, aby
se B i o é obá ali německého zb ojení. Němci o iž nemají žádné ajné ú očné plány
a zb ojí pouze na och anu z ůs ající obchodní lo ily. Vy ýkal londýnské ládě, že
je nedůs ojné a směšné od olá a se na německé nebezpečí. Edua d VII. se di il „no-
ému d uhu“ diploma ických s yků a Tweedmou h zd ořile odpo ěděl, že b i ské
plány aké nikoho neoh ožují.16
Celá záleži os měla nepřízni ou doh u. Tisk Vilémo u in e enci u londýnské
lády z eličil, jako by císař požado al edukci b i ského námořního ozpoč u. B i ská
láda i pa lamen yřešily choulos i ou a nebezpečnou záleži os s elkým ak em.
Dne 6. března p ohlásil minis inancí He be Hen y Asqui h Dolní sněmo ně, že
ko espondence měla čis ě souk omý áz. Německý císař byl přes ědčen, že isk in o -
mo al b i ský k ál. Jedna osobnos u be línského d o a podo kla: „V žádném případě
ho nega i ní dopad nepoučil, aby d žel jazyk za zuby a nechal klidu i psací pe o.“17
Značný ohlas isku mělo i b i sko- uské se kání na nej yšší ú o ni Re alu
(Tallinnu) če nu 1908, k e é zbudilo nedů ě u Be lína a přineslo další důkaz
údajného „obklíčení“. Vilém II. ne ěřil zd ořilos nímu cha ak e u ces y a e s ých
p oje ech ho ořil o elké koalici, k e á se ma ně chys á zaskoči silné Německo.18
Kancléř Bülow ozeslal spolko ým kníža ům a do Vídně oběžník, e k e ém zdů az-
nil, že Dohoda má „spíše de enzi ní cha ak e “ a znikla ze s achu „před případ-
ným zneuži ím hospodářské i poli ické moci Německa a jeho nejbližších spojenců“.
Dopo učo al posíli Německo a d že se nej ě nějšího spojence Rakousko-Uhe ska.
Jednal duchu pano níko y předs a y, že nesmí dojí k ujednáním, k e á by omezo-
ala las ní b annou moc.19
Neuplynula dlouhá doba a kancléř Bülow změnil názo a začal p osazo a ome-
zení námořního zb ojení. Znepokojila ho přede ším inanční ná očnos zb ojení,
p o o došel k zá ě u, že „nemůžeme mí současně nej ě ší a mádu na s ě ě… és
nej elko ysejší a nejd ažší sociální poli iku mezi šemi ná ody a budo a a obno o-
a ob o skou lo ilu“.20 V om o smě u se o šem s Vilémem II. nemohl domlu i . Na
16 Vilém II. Tweedmou ho i, 16. úno a 1908, Poli ische Dokumen e on A. on Ti pi z. De Au-
bau de deu schen Wel mach , S u ga — Be lin 1924, s. 58–63, Tweedmou h Vilémo i II.,
20. úno a 1908, am éž, s. 63–64. S o . REINERMANN, Lo ha , Flee S ee and he Kaise :
B i ish Public Opinion and Wilhelm II., in: Ge man His o y 26, 2008, No. 4, s. 478; OTTE, Tho-
mas G., „The Wins on o Ge many“: he B i ish o eign policy éli e and he las Ge man empe o ,
in: Canadian Jou nal o His o y 36, 2001, No. 3, s. 497; RÖHL, John C. G., Wilhelm II. De Weg
in den Abg und 1900–1941, München 2009, s. 655–661.
17 Am Ho De Hohenzolle n. Aus dem Tagebuch de Ba onin Spi zembe g 1865–1914. H sg. on
Rudol Vie haus, Gö ingen 1979, s. 233.
18 HAMMANN, Um den Kaise , s. 47.
19 Bülow Schlöze o i, 25. če na 1908, Die G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e 1871–1914.
Sammlung de Diploma ischen Ak en des Auswä igen Am es. H sg. on Johannes Lepsi-
us, Alb ech Mendelssohn-Ba holdy, F ied ich Thimme, XXV./2, Be lin 1927, N . 8 820,
s. 474–479.
20 Bülow Hols eino i, 23. s pna 1908, Die geheimen Papie e F ied ich on Hols ein, h sg. on
No man Rich u. a., Gö ingen 1963, IV., s. 498.
OPEN
ACCESS
86 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016
zp á u z Londýna, k e á popiso ala paniku z ná ůs u zb ojení a snahu o jeho ome-
zení, připsal císař: „Námořní předloha bude naplněna do posledního pun íku, ať už
se o B i ům hodí, nebo ne! Ch ějí-li álku, mohou si ji začí , nebojíme se jich!“21
Dne 11. s pna 1908 se císař opě se kal s b i ským k álem na zámku F ied ich-
sho u K onbe gu, bý além sídle císařo y ma ky. K ál nas olil o ázku, zda nenade-
šel čas omezení zb ojení, ale jeho syno ec odpo ěděl, že o om nemůže bý ani řeči.
Ze se kání odjížděl Edua d nespokojený. Po jeho odjezdu se kancléř Bülow ob á il
na pano níka, a o al ho před paušálním odmí áním dohody o omezení námořního
zb ojení a došel k zá ě u, že s álé zb ojení po ede k álce s B i ánií, do k e é se zapojí
i F ancie a Rusko.22 Kancléř se ma ně pokusil přes ědči i Ti pi ze, jenž o šem hájil
ezi, čím ě ší bude námořní síla Německa, ím se zmenší iziko álky.23
Sledo aný mediální skandál započal po é, co Vilém II. eden snahou zlepši z ahy
s B i ánií, do olil londýnskému lis u Daily Teleg aph o isknou hla ní myšlenky ozho-
o ů Highcli e Cas le na os o ě Wigh u, kde pobý al na podzim 1907 jako hos plu-
ko níka si a Edwa da Jamese Mon agu-S ua -Wo leye, příslušníka s a ého sko ského
odu, přímého po omka p emié a z doby sedmile é álky a ypického důs ojníka, e e-
ána koloniálních álek a diploma a.24 Pluko ník ok po mona cho ě ná š ě ě ses a il
s no inářem z Daily Teleg aph ozho o , němž lumočil císařo y názo y.25 Opis poslal
Vilému II. k au o izaci 23. září 1908. Císař ehdy pobý al lo eckém zámečku Romin en
e Východním P usku, ěno al se lo u a spis poslal kancléři do ýchodo íského No -
de ney, aby si článek přeče l a popřípadě up a il. V é době cholila bosenská k ize
a na domácí půdě boj o inanční e o mu. Bülow se sous ředil na y o zásadní ěci, člá-
nek neče l a poslal ho k připomínko ání Zah aničnímu úřadu.26 Na základě dop o od-
ného dopisu yslance Ma ina ba ona on Rücke -Jenische, že si pano ník z eřejnění
z láš ě přeje, se s á ní pod ajemník Wilhelm S em ich omezil na pá malých změn.
Tak o up a ený dokumen poslali zpě kancléři, jenž pouze po dil změny a zaslal ho
císaři. Po é získal b i ský pluko ník po olení ozho o o isknou . 27
Článek Daily Teleg aph z 28. října 1908 způsobil přesný opak, než německý pa-
no ník očeká al. Například ě a „Vy Angličané, js e po řeš ění jako zajíci březnu“,
21 Zá ě ečná poznámka Viléma II. k Wol -Me e nich Bülowo i, 16. če ence 1908, Die G o-
sse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8 217, s. 104.
22 Bülow Vilému II., 26. s pna 1908, am éž, N . 8 239, s. 150. S o . RÖHL, J. C. G., Wilhelm II.
De Weg..., s. 677–688.
23 Poli ische Dokumen e on A. on Ti pi z, s. 84–86.
24 RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 637–641.
25 RÖHL, J. C. G., „Die Poli ike und Tin enklexe haben mich au die S ecke gek ieg !!“ Kaise
Wilhelm II. und die Daily Teleg aph-K ise om No embe 1908, in: Geschich e, Ö en lichkei ,
Kommunika ion: Fes sch i ü Be nd Sösemann zum 65. Gebu s ag, h sg. on Pa ick
Me zige u. a., S u ga 2010, s. 129–130.
26 Hans on Flo ow Felixi on Mülle o i, 1. p osince 1908, WINZEN, Pe e , Das Kaise eich
am Abg und: die Daily-Teleg aph-A ä e und das Hale-In e iew on 1908. Da s ellung und Do-
kumen a ion, S u ga 2002, N . 92, s. 274–275.
27 Jenisch Bülowo i, 30. září 1908, Die G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8
249, s. 168. S o . RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 712–717.
OPEN
ACCESS
F ANTišEk STELLNE 87
nemohla oči idně y ola sympa ie ůči nejs a šímu nuko i k álo ny Vik o ie. Vi-
lém se s a ěl do pozice pří ele B i ánie, což dokazo al zením, že během bú ské
álky zab ánil zniku p o ib i ské kon inen ální ligy.
V ozho o u ho ci o ali: „Když boj cholil, ybídly F ancie a Rusko německou
ládu, aby se s nimi spojila a yz ala Anglii k ukončení álky. T dily, že nadešel oka-
mžik zach áni bú skou epubliku a poníži Anglii. Co jsem odpo ěděl? Řekl jsem, že
Německo nemá ani nejmenší úmysl podíle se na jakémkoli pos upu E opě, k e ý
by y íjel ná lak na Anglii a edl k jejímu ponížení. Německo se musí yhýba po-
li ice, k e á by je mohla ehna do kon lik u s námořní mocnos í jako Anglie. A o
nebylo šechno. P á ě během onoho če ného ýdne p osinci 1899, kdy jedno neš ěs í
s íhalo d uhé, jsem dos al dopis od k álo ny Vik o ie, mé milo ané babičky, plný s a-
os í a oba . Okamži ě jsem jí poslal souci nou odpo ěď. Nechal jsem si od jednoho
důs ojníka yp aco a co nejpřesnější zp á u o poč u ojáků na obou s anách Jižní
A ice a o momen ální si uaci nepřá elských ojsk. S nák esy před očima jsem yp a-
co al plán, k e ý se mi za dané si uace zdál nejlepší, a předložil jsem ho gene álnímu
š ábu ke zhodnocení. Po om jsem ho co nej ychleji zaslal do Anglie. Ten o dokumen
leží mezi s á ními dokumen y e Windso u a čeká na klidný a nes anný úsudek dě-
jin. Ch ěl bych poznamena , že můj plán se elmi podobá onomu, k e ý lo d Robe s
op a du přijal a úspěšně p o edl. Bylo o, áži se zno u, jednání někoho, kdo přál
Anglii něco špa ného?“
O německém loďs u Vilém II. p ohlásil, že by budoucnos i mohlo bý cennou
podpo ou p o získání pře ahy bílého plemene Tichém oceánu p o i Japonsku.
Snažil se odbý B i y zma enými odkazy na budoucí spolup áci na Dálném ýchodě.
Oby a elům os o ní říše se muselo je i jako ýsměch, když naznačil, že ho ečné ně-
mecké námořní zb ojení není namířeno p o i blízkým b i ským os o ům, ale p o i
Japonsku, zdálenému isíce námořních mil. Při om připus il, že je se s ou láskou
k B i ánii značně osamocen. Op a du z láš ní způsob p o hla u s á u, jak yjádři
s á s ano iska.28
Zmíněná zení pochopi elně pod áždila Pe oh ad i Paříž. Hluboce popudila
i nacionalis icky naladěnou čás b i ské eřejnos i. Vznikl dojem, že chce německý
císař zlehči í ězs í, jehož dosáhli p o i uda ně bojujícímu malému ná odu Bú ů.
Rozho o y olal Německu mediální skandál a následně ni opoli ickou k izi,
mnozí poli ici o e řeně k i izo ali císařo y zásahy, k e é čas o poškozo aly o iciální
poli iku. V článku německé eřejné mínění idělo nedůs ojné nadbíhání B i ánii
a s ydělo se za císařo o nečes né cho ání za bú ské álky. Ve šech poli ických k u-
zích se zedmula lna k i iky ůči císaři. Po lé a z yklí, že se Vilém II. pohybo al
zah aniční i ni řní poli ice jako slon po celánu, při ozho o ech se zah aničními
no ináři a poli iky měl sklon k nezodpo ědné upo ídanos i a jeho s é olné a ě ši-
nou nepřed ída elné zásahy do ládní poli iky měly nega i ní dopad. Ale in e iew
Daily Teleg aphu se s al příslo ečnou poslední kapkou, jíž pohá pěli os i pře ekl.29
28 The Ge man Empe o and England, Daily Teleg aph, 28. října 1908, BÜLOW, Be nha d
Fü s on, Denkwü digkei en, h sg. on F anz on S ockhamme n, Be lin 1930, II., s. 352; Die
G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8251, Anlage, s. 170–174.
29 OTTE, T., c. d., s. 498.
OPEN
ACCESS
88 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016
B i ský yslanec Rusku si uaci škodolibě komen o al: „Times jsou dos zajíma é,
že? A německý císař nás se s ým ob yklým elánem i nadále zah nuje přek apeními…
Jeho [p oje o aná] láska p o nás elmi úspěšně předs í ána. Zdá se, že přek apení,
k e é s ě u přip a il, se mu en ok á yms ilo.“30 B i ský minis zah aničí nepo-
chybo al, že po chní německý císař není „úplně no mální“.31 B i ský lis The Daily
Mail a o al: „To o je ážné přiznání, jaké pano ník mohl uděla … Po ede naši [b i -
skou — pozn. F. S.] poli iku smě em k… ud žení naší síly ako é míře, že nám ukáže,
že jsme přip a eni na šechny mimořádné událos i.“32 Jiný lis , The Na ional Re iew,
o císaři u edl: „Je anglo obnější než anglo obo é. Za ímco se Daily Teleg aph s a í
do pozice pří ele é o země…, ěší se na zničení b i ského impé ia.“33 Vě šina b i -
ských no in in e p e o ala in e iew jako jeden z dalších císařo ých přehma ů, ě -
šinou jako snahu oklama eřejnos ohledně německého námořního zb ojení.
Němeč í libe álo é i konze a i ci p oje o ali během ěch o dní elkou nespoko-
jenos a oba y. E ns Basse mann, ůdce ná odně libe ální s any, napsal z Be lína
s é ženě: „Chmu ná nálada. Vz ušení zemi. Akce směřuje p o i císaři, ne p o i kanc-
léři… Všechno p o Bülowa, ale p o i císaři.“34 V isku se obje o aly oba y, že Německo
řídí „mlu ka“, obklopený úchylnými d ořany. Publicis a Maximilian Ha den napsal
7. lis opadu o Vilému II.: „V no ějších dějinách není dalšího případu, že by se někdo
ak o přip a il o í u e s ou způsobilos k nejjednodušším poli ickým úkolům.“ K o-
mu o zd cujícímu hodnocení připojil o ázku, k e á obsaho ala jasnou ýz u: „Chce
se císař a k ál zdá ko uny?“35
V říšském sněmu se o in e iew Daily Teleg aphu jednalo 10. a 11. lis opadu.36 So-
ciálně demok a ický poslanec Paul Singe ho lil: „… je nej yšší čas — možná už za pě
minu d anác –, aby říšský sněm nas olil ob a poli ice, ob a p o i kancléři, ob a
p o i císaři… Co je nu né? Změna ús a y, podle níž bude o álce a mí u ozhodo a
pa lamen , neboť poslední řadě jsou o álky, k e é se na obzo u yčí jako s ašáci.
Jejich nebezpečí se z yšuje, bude-li se pok ačo a é o nezodpo ědné poli ice, é o
osobní ládě Německu… Konze a i ní poslanec E ns on Heydeb and p ohlá-
sil: „Je řeba říci zcela o e řeně, zda se jedná o s a os i, pochybnos i i znepokojení,
k e é se během dlouhé doby nah omadilo i k uzích, jež o ě nos i císaři a říši dosud
nezapochybo aly.“37 Budoucí kancléř Theobald on Be hmann Hollweg komen o al
ozp a u: „Ješ ě jeden podobný den a máme epubliku.“38
30 A hu Nicolson Villie so i, 5. lis opadu 1908, ci . dle: MENNING, „Baseless Alle ga ions“, s. 380.
31 Eshe jou nal, 27. září 1908, ci . dle: OTTE, T., c. d., s. 496. K další eakci B i ánii s o .
MASSIE, R. K., c. d., s. 686–687.
32 The Daily Mail, 30. října 1908, s. 4, ci . dle: REINERMANN, Flee S ee , s. 478.
33 The Na ional Re iew, 31. p osince 1908, s. 543, ci . dle: am éž, s. 478.
34 Ci . dle: FESSER, Ge d, Reichskanzle Be nha d Fü s on Bülow. Eine Biog aphie, Be lin 1991, s. 107.
35 Die Zukun , 7. lis opadu 1908.
36 RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 723–730.
37 Ci . dle: Reden des Kaise s. Ansp achen, P edig en und T inksp üche Wilhelms II. H sg. on
E ns Johann, München 1977, s. 158. S o . MASSIE, R. K., c. d., s. 689.
38 Ci . dle: RÖHL, Die Poli ike , s. 128. Mlu ilo se o „lis opado é bouři“. GEPPERT, Dominik,
P essek iege: Ö en lichkei und Diploma ie in den deu sch-b i ischen Beziehungen (1896–1912),
OPEN
ACCESS
