„The Daily Telegraph aféra“ Masmédia a transformace císařského Německa v roce 1908

„The Daily Teleg aph a é a“ Masmédia a ans o mace císařského Německa oce 1908 F an išek S ellne Kapi ola se zabý á analýzou z ahu masmédií a posledního německého císaře během nej ýznamnějšího mediálního skandálu, k e ý Vilém II. za s é lády y olal. Analy- zuje p o o jeho s á op á ní pos a ení, možnos i zasaho a do poli iky, jeho osobnos a z ah k médiím i eřejnos i, s ejně jako jeho pomě k B i ům, jejich dynas ii a ládě. Věnuje se éž analýze zah aničněpoli ické si uace, k e á sou isela s námořním zb o- jením a z ahům s Velkou B i ánií. Zaměřuje se o něž na o ázky, co y olalo oce 1908 mediální skandál Německém císařs í, p oč císařo y ý oky o německo-b i - ském pomě u na olik i i o aly čás německé eřejnos i a p oč došlo k selhání mecha- nismů, k e é se podílely na komunikaci císaře a jeho okolí s iskem. Zá ě y se opí ají p imá ně o analýzu ne ydaných p amenů z Geheimes S aa s- a chi P eussische Kul u besi z, Be lin-Dahlem, konk é ně B andenbu g-P eus- sisches Hausa chi , Reposi u 53, Kaise Wilhelm II. und Familie. Dále z ydaných p amenů osobní po ahy, přede ším zpomínek, deníků a ko espondence císaře, jeho odiny, říšského kancléře Be nha da kníže e on Bülowa, d o ského hodnos- áře Rudol a on Valen iniho, d ořanky Hildega dy ba onky Hugo on Spi zembe - go é, elkoadmi ála Al eda on Ti pi ze, diploma a F ied icha on Hols eina, poli- ika Robe a h abě e on Zedli z-T ü zschle a, pobočníka Sigu da on Ilsemanna ad. Dále byly yuži y p á ní p ameny, dokumen y říšského sněmu a německý a b i ský dobo ý isk. Analýza zah aničně poli ických událos í se opí á o edice „B i ish Docu- men s on he O igins o he Wa 1898–1914“ a „Die G osse Poli ik de Eu opäischen Ka- bine e 1871–1914“. Z odbo né li e a u y je nu no zmíni přede ším německou a anglo- saskou his o iog a ii, přede ším díla J. C. G. Röhla, W. J. Mommsena, H.-U. Wehle a, F. Bösche, A. Palme a a G. Fesse a. V kapi ole byly yuži y me odické přís upy poli ických dějin, dějin meziná odních z ahů, sociálních dějin a mediálních s udií, což umožnilo po řebný meziobo o ý zá- bě . Opí á se přede ším o kompa a i ní me odu a me odu sondy. Vedle popisu a analýzy his o ické eali y předkládá éž zobecnění ni opoli ické si uace Německu a komu- nikace mezi císařem a iskem. Byl analyzo án dosud ne yuži ý p amenný ma e iál a chi ech, ydané p ameny ins i ucionální a osobní p o enience, dobo ý denní isk a časopisy, což znamenalo elkou ná očnos na k i iku p amenů, zhodnocení jejich do- kumen á ní a his o ické hodno y, ě ohodnos i a yuži í jejich in o mační kapaci y. OPEN ACCESS F ANTišEk STELLNE 81 Jaké bylo s á op á ní pos a ení hla ního ak é a sledo aného mediálního skan- dálu? Německý císař byl symbolem jedno y Německa. Zaujímal poli ice ýsadní pos a ení, jeho p a omoci a p e oga i a mu umožňo aly zásadně o li ňo a ni řní i zah aniční poli iku. Jako kons i uční mona cha zas upo al říši na enek, yhlašo al álky a uza í al mí , jakož i spojenec í a smlou y s cizími s á y. S olá al a uza í al jednání spolko é ady a říšského sněmu, jmeno al a p opouš ěl kancléře a os a ní říšské úředníky. Dohlížel na p o ádění říšských zákonů, jménem říše yhlašo al šechny p á ní ak y sankciono ané spolko ou adou.1 Pohybo al se pře ážně mezi příslušníky císařsko-p uského d o a, jenž až do oku 1918 ořil cen um poli ického a společenského ži o a císařského Německa.2 D ů zah no al odinu, p uské i ne- p uské šlech ice, nobili o ané podnika ele, d o ské úředníky, ojenské pobočníky a osobní kabine y. Celkem se jednalo asi o 3 500 osob, k e é edly ži o e elmi ne- zd a é a mos éře plné napě í, o e řeného nepřá els í, pomlu a in ik.3 D o ská společnos s ála pod os ou k i ikou libe álního a le ico ého isku a publicis iky. Na o iciálních d o ských akcích pře ažo ali šlech ici, ale pano ník i členo é jeho o- diny se souk omě s ýkali se šemi s ami oby a els a. Na ozdíl od ídeňského či mnicho ského d o a, kde pano ala uhá španělská e ike a, byl be línský d ů mo- de nější. Císař byl jako p uský k ál neomezeným chním eli elem p uských ozb ojených sil. Říšská německá a máda mí o é době neexis o ala, neboť č yři nej ě ší spol- ko é země měly las ní a mádu, jejímž čele s ál amější pano ník a minis e s o álky. Ne znikl ani jedno ný německý gene ální š áb či říšský úřad álky. Císař jme- no al šechny p uské důs ojníky a dispono al p á em inspekce u jakéhokoli ú a u. V celé říši pla ila šeobecná b anná po innos . Dokumen y, ýkající se a mády, ne y- žado ala p uská ani říšská ús a a kon asignaci odpo ědného s á níka. Pa lamen nemohl a mádních záleži os ech in e pelo a , ale mohl yuží p á a při sch alo- ání ozpoč u. Císařo u neomezenou eli elskou p a omoc po ažo ali mnozí za je- den z nej ě ších nedos a ků ús a y a le ico ý německý isk om o smě u čas o olal po změnách. 1 K ús a ě s o . SCHÜSSLER, Wilhelm, Die Daily-Teleg aph-A ä e, Gö ingen 1952, s. 113–115; BERMAN, She i, Mode niza ion in His o ical Pe spec i e: The Case o Impe ial Ge many, in: Wo ld Poli ics 53, 2001, No. 3, s. 437–443. 2 S o . ELIAS, No be , Die hö ische Gesellscha . Un e suchungen zu Soziologie des König ums und de hö ischen A is ok a ie, F ank u a. M. 1983; RÖHL, John C. G., Kaise , Ho und S a- a . Wilhelm II. und die deu sche Poli ik, München 1988; HULL, Isabel V., De kaise liche Ho als He scha sins umen , in: De le z e Kaise . Wilhelm II. im Exil, h sg. on Hans Wilde- o e , Klaus D. Pohl, Gün e sloh, München 1991, s. 19–30; STELLNER, F an išek, Na ně- meckém císařském d oře (1871–1918), in: His o ický obzo 10, 1999, č. 7–8, s. 146–152. 3 Od oku 1910 dos á al d ů očně ze s á ního ozpoč u 22,2 miliónů ma ek. Pano ník měl k dispozici i ýnosy z k álo ských s a ků a dalšího maje ku. V oce 1913 byl maje ek Vilé- ma II. odhado án na 140 miliónů ma ek, což předs a o alo 5. mís o žebříčku nejboha - ších lidí P usku. Jeho s a ky se ozkládaly na ploše 119 826 hek a ů a o iciálně las nil 53 zámků. S o . RÖHL, Ho und Ho gesellscha , s. 83–84. P o s o nání u ádím, že měsíč- ní pla dělníka hambu ské loděnici činil okolo 60 ma ek, dělník chemičce ydělal d a- k á íce. OPEN ACCESS 82 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016 Pano ník aké ozhodo al o udělo ání řádů, po ýšení do šlech ického s a u, o člens í e s á ní adě či p uské Ho ní sněmo ně, jmeno al ysoké úředníky, dů- s ojníky, d o ské unkcionáře. V om o smě u měl ob o ské možnos i o li ňo a s é okolí, k e é mu honbě za i uly a hodnos mi nemohlo klás odpo . Na d uhé s aně nemohl mona cha podle s é ůle yměňo a edoucí poli iky. Musel b á ohled na je- jich kompe en nos , na si uaci zemi, spolko á kníža a, nej yšší by ok acii, zah a- ničí i eřejné mínění o li ňo ané iskem. Nej ě ším spolko ým s á em bylo P uské k álo s í, jehož k ál byl dědičným cí- sařem, a p uský minis e ský předseda byl éměř ždy zá o eň říšským kancléřem. To umožňo alo p uské adminis a i ě zásadně o li ňo a říšskou poli iku. Os a ní nej yšší říšské o gány — spolko á ada a říšský sněm říši las ně nesp a o aly, neboť ús řední pos a ou ýkonné moci byl edle pano níka říšský kancléř. Jednoznačně o yjadřuje příslušná pasáž ús a y: „Nařízení a opa ření císaře jsou ydá ána e jménu říše a k jejich pla nos i je nu ný spolupodpis říšského kancléře, k e ý ím přebí á odpo ědnos .“4 Kancléřo o p á o spolupodpisu se mohlo zdá dos a ečnou pojis - kou p o i případné samos a né ládě císaře, ale z ah mona chy a kancléře nebyl kons an ní. Odpo ědnos pa lamen ním smyslu Německu neexis o ala, p o ože kancléře jmeno al i p opouš ěl císař na základě las ního ýbě u, nikoli podle ý- sledků oleb do říšského sněmu. Říšské úřady (například zah aniční, pokladu, ni a, námořní) podléhaly kancléři a sp a o aly společné říšské záleži os i. Ve sledo aném období působil jako říšský kancléř Be nha d kníže on Bülow. Na nej yšší pos se dos al díky z . liebenbe skému k uhu, k e ý ořili nejbližší císařo i přá elé. Byl přes ědčeným mona chis ou, ale zá o eň dokonalým d ořanem, ěděl, že je císař elmi přís upný licho kám, akže ho jimi sous a ně a „ elmi silně“ zah no- al.5 Bülowa op á něně cha ak e izo ala jedna h aběnka slo y: „Nap os o bez s dce a sk upulí, chy ý, ale ne přespříliš, a nanej ýš nesympa ický, p o ože každý odhalil jeho bezedný egoismus.“6 Byl ypickým předs a i elem p uské a říšské by ok acie, k e á se p imá ně ek u o ala ze šlech ických a boha ých měšťanských k uhů. Přes- ože pla y úředníků byly po o nání s ekonomickou s é ou ela i ně nízké, kandi- dá y lákala společenská p es iž. Z ka ié y e s á ním apa á u yřadila dlouhá pří- p a ná lhů a a předpokládaná zámožnos sociální demok a y a dělníky. V kons i učním Německu již působily maso é poli ické s any s pe nou o gani- zací a členskou základnou.7 Nej íce nale o s ála německém poli ickém spek u So- ciálně demok a ická s ana Německa. Opí ala se o dělnic o, byla nej ě ší a nejo ga- nizo anější s anou. Její p og am ycházel z ma xis ických, p o imona chis ických 4 Ve assung des Deu schen Reiches on 1871, Leipzig 1929, s. 23. 5 STELLNER, F an išek, Poslední německý císař. Z německých dějin epoše Viléma II., P aha 1995, s. 83–84; FRANK, Wal e , Be nha d on Bülow, in: His o ische Zei sch i 147, 1933, s. 365. 6 Ci . dle: STOLBERG-WERNIGERODE, O o G a , Die un enschiedene Gene a ion. Deu schlands konse a i e Füh ungsschich en am Vo abend des E s en Wel k ieges, München, Wien 1968, s. 361. S o . MORROW, Ian F. D., The Fo eign Policy o P ince on Bulow, 1898–1909, in: Cam- b idge His o ical Jou nal 4, 1932, No. 1, s. 88. 7 BERMAN, Mode niza ion…, s. 443–449. OPEN ACCESS F ANTišEk STELLNE 83 a in e nacionalis ických p incipů. D uhou nej ě ší německou poli ickou s anou bylo Cen um, jež yjadřo alo zájmy poli ického ka olicismu a sd užo alo d obnou bu žo- azii a olnic o. Její p og am spočí al och aně ka olické cí k e, jihoněmeckého pa - ikula ismu a na požada ku sociální och any d obných ý obců a dělníků. Německou bu žoazii adičně ep ezen o aly libe ální s any. P a ico ě o ien o aná Ná odně libe ální s ana ys upo ala silně nacionalis icky. Le ý libe alismus předs a o ala Pok oko á s ana. Názo o á di e enciace, ozdílná ak ika, čas é osobní spo y, nedo- s a ečná základna, hospodářský, poli ický i sociální dogma ismus ůdců logicky šak edly k obecnému a alému poklesu li u libe alismu na německé poli ické scéně. Poli ické zájmy elkých las níků půdy ep ezen o ala Německá konze a i ní s ana, k e á byla spolu se S azem zemědělců předs a i elem poli ického ag a ismu, s čímž sou isela její o ien ace na s ředos a o skou poli iku. Čás člens a se odš ěpila a založila Říšskou s anu, k e á s ála poli ickém sys ému mezi konze a i ci a libe- ály, hájila společné zájmy elkos a kářů a p ůmyslníků ze Slezska a Sá ska. Vedle poli ických s an exis o aly Německu i mimopa lamen ní, poli icky o i- en o ané o ganizace. Například s oupenci ypja ého nacionalismu měli Všeněmecký s az, jenž ydá al časopis Všeněmecké lis y. Dále exis o aly Německá koloniální spo- lečnos , Lodní spolek, B anný spolek a d. Byly silně o li něny nacionalismem, ex- pansionismem, mili a ismem a om o duchu se snažily působi na eřejnos i za- h aniční poli iku Německa.8 Německý isk ěžil ze s obody isku, šeobecné g amo nos i a kul i o anos i oby- a els a, s ejně ak z dynamického ekonomického oz oje. Na počá ku 20. s ole í bylo Německu ydá áno okolo 3 500 no in, přičemž nej ě ší isko é konce ny před- s a o aly i my Mosse, Ulls ein Ve lag a Augus Sche l Ve lag.9 Mediální skandál, k e ý ypukl Německu oce 1908, úzce sou isel se zah a- niční poli ikou ůči nejsilnější elmoci — Velké B i ánii. Vilém II. i přes blízké příbu- zens í10 a čas é ná š ě y os o ů b i ské men ali ě nikdy nepo ozuměl. Nepochopil, že se en o ná od s h dou po ahou a bdělým smyslem p o s obodu nikdy nedá za- s aši . Císař s ále kolísal e z ahu k B i ánii mezi přá elskými poci y, zá is í a ý- 8 S o . WALKENHORST, Pe e , Na ion — Volk — Rasse: adikale Na ionalismus im Deu schen Kaise eich 1890–1914, Gö ingen 2007. 9 BÖSCH, F ank, G enzen des „Ob igkei ss aa es“. Medien, Poli ik und Skandale im Kaise eich, in: Das Deu sche Kaise eich in de Kon o e se, h sg. on S en-Oli e Mülle , Co nelius To p, Gö ingen 2011, s. 136–152. 10 Císařo a ma ka, p incezna Vik o ie, byla nejs a ší dce ou k álo ny Vik o ie. K álo na Vik- o ie byla císařo ou babičkou, Edua d VII. s ýcem a Jiří V. b a ancem. S o . STELLNER, F an išek, Německý císař Vilém II. a jeho b i š í příbuzní, in: Ces ou dějin. 1. K poc ě p o . PhD . S a a y Rako é, CSc. Kolek i ní monog a ie, usp. E a Semo ano á, P aha 2007, s. 305–323; McLEAN, Rode ick R., Kaise Wilhelm II and he B i ish Royal Family: Anglo- -Ge man Dynas ic Rela ions in Poli ical Con ex , 1890–1914, in: His o y 86, 2001, No. 284, s. 478–502; REINERMANN, Lo ha , De Kaise in England. Wilhelm II. und sein Bild in de b i- ischen Ö en lichkei , Pade bo n — München — Wien — Zü ich 2001; Wilhelmine Ge many and Edwa dian B i ain. Essays on Cul u al A ini y, ed. by Dominik Geppe and Robe Ge - wa h, Ox o d 2008. OPEN ACCESS 84 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016 h užkami, za ímco celko ý end německé poli iky zůs á al p o ib i ský. Bylo o způ- sobeno ho ečným námořním zb ojením, edy přede ším s a bou elkých bi e ních lodí. Vilém II. se jako chní eli el a „nej yšší znalec“ plně s a ěl za ů ce plánu námořního zb ojení — Al eda on Ti pi ze — a snil o lo ile o nocenné b i ské.11 Londýnská láda si u ědomo ala ážné nebezpečí, k e é h ozilo její pře aze na mo- řích, a ch ěla diploma ickou ces ou zpomali německé zb ojení a neza ěžo a s á ní po- kladnu ob o skými ýdaji. P o o podpořila snahy o s olání no é mí o é kon e ence a na hla jednání o snížení zb ojení. Vilém II. podobné ná hy ozhodně odmí al a po- h ozil, že se německá delegace kon e ence ůbec nezúčas ní, pokud se bude jedna o od- zb ojení. Na íc y inul značný ná lak na uského pano níka, aby se přiklonil na s anu odpů ců omezení námořního zb ojení. Haagská mí o á kon e ence se p o o oce 1907 s ala dějiš ěm planých diskusí a dosáhla minimálních ýsledků.12 Výs upy německých zás upců posílily nedů ě u B i ů k Němcům13 a edly ke sblížení s dá ným soupeřem — Ruskem. V s pnu 1907 jejich zás upci podepsali b i sko- uské dohody o u o nání zá- jemných spo ů mimoe opských oblas ech, čímž se uza řelo budo ání Dohody. Další z „dogma “ ilémo ské diplomacie, o iž nemožnos spojenec í mezi „ el ybou“ a „med- ědem“, padlo. Z pě ice elmocí y ořily F ancie, Rusko a B i ánie spojenecké usku- pení, za ímco Německo se muselo spokoji s nejslabší elmocí, Rakousko-Uhe skem. Vilém II. samozřejmě iděl hla ního iníka za „obklíčení“ německé říše osobě b i ského k ále. B i o é se obá ali německé expanzi nos i a y ořili b i sko- an- couzsko- uský spojenecký sys ém, jenž zab aňo al, aby se Londýn nedos al do izo- lace momen ě možné s ážky s Be línem. Nicméně si B i ánie ani Rusko neuza řely ces u k jednání s německou říší. Edua d VII. se s Vilémem II. se kal s pnu 1907 e Wilhelmshöhe, po é odjel do Ma iánských lázní uspokojen syno co ou s říc- nos í.14 Vilém II. ná š ě u opě o al lis opadu. Dop o ázeli ho nejdůleži ější poli ici če ně říšského kancléře a b i ský isk psal o nadějném jednání o bal ském a se e o- mořském p oblému.15 Jenže no ela lodního zákona opě zin enzi nila německé námořní zb ojení. Ne- ga i ní ohlas b i ského eřejného mínění edl německého pano níka k nez yklému 11 STELLNER, F., Poslední německý císař…, s. 170–172, 195–200; HUGILL, Pe e J., Ge man G ea -Powe Rela ions in he Pages o „Simplicissimus“, 1896–1914, in: Geog aphical Re iew 98, 2008, No. 1, s. 16. 12 S o . DÜLFFER, Jos , Regeln gegen den K ieg. Die Haage F iedenskon e enz on 1899 und 1907 in de in e na ionalen Poli ik, Be lin — F ank u a. M. — Wien 1981; HOBE, S ephan — FUHRMANN, Johannes, Vom ius in bello zum ius con a bellum: De Bei ag de Zwei en Ha- age F iedenskon e enz zu En wicklung des mode nen Völke ech s, in: Die F iedens-Wa e 82, 2007, H. 4, s. 97–117. 13 G ey Nicolsono i, 1. k ě na 1907, BRITISH Documen s on he O igins o he Wa 1898–1914, ed. Ha old Tempe ley and Geo ge Peabody Gooch, VIII, London 1932, No. 195, s. 228. 14 HAMMAN, O o, Um den Kaise , Be lin 1919, s. 39. 15 PALMER, Alan, Kaise Wilhelm II. Glanz und Ende de p eussischen Dynas ie, Wien — München — Zü ich — New Yo k 1982, s. 128–131; STEINBERG, Jona han, The Kaise and he B i ish: he s a e isi o Windso , No embe 1907, in: RÖHL, John C. G. — SOMBART, Nicolaus (eds.), Kai- se Wilhelm II. New In e p e a ions, Camb idge 1982, s. 121–141; MASSIE, Robe K., D ead- nough : B i ain, Ge many and he coming o he G ea Wa , London 2004, s. 681–684. OPEN ACCESS F ANTišEk STELLNE 85 k oku. Dne 16. úno a 1908 zaslal obší ný dopis p nímu lo du admi ali y Edwa du Ma jo ibankso i ba onu Tweedmou ho i, němž mu ys ě lo al, že je nesmysl, aby se B i o é obá ali německého zb ojení. Němci o iž nemají žádné ajné ú očné plány a zb ojí pouze na och anu z ůs ající obchodní lo ily. Vy ýkal londýnské ládě, že je nedůs ojné a směšné od olá a se na německé nebezpečí. Edua d VII. se di il „no- ému d uhu“ diploma ických s yků a Tweedmou h zd ořile odpo ěděl, že b i ské plány aké nikoho neoh ožují.16 Celá záleži os měla nepřízni ou doh u. Tisk Vilémo u in e enci u londýnské lády z eličil, jako by císař požado al edukci b i ského námořního ozpoč u. B i ská láda i pa lamen yřešily choulos i ou a nebezpečnou záleži os s elkým ak em. Dne 6. března p ohlásil minis inancí He be Hen y Asqui h Dolní sněmo ně, že ko espondence měla čis ě souk omý áz. Německý císař byl přes ědčen, že isk in o - mo al b i ský k ál. Jedna osobnos u be línského d o a podo kla: „V žádném případě ho nega i ní dopad nepoučil, aby d žel jazyk za zuby a nechal klidu i psací pe o.“17 Značný ohlas isku mělo i b i sko- uské se kání na nej yšší ú o ni Re alu (Tallinnu) če nu 1908, k e é zbudilo nedů ě u Be lína a přineslo další důkaz údajného „obklíčení“. Vilém II. ne ěřil zd ořilos nímu cha ak e u ces y a e s ých p oje ech ho ořil o elké koalici, k e á se ma ně chys á zaskoči silné Německo.18 Kancléř Bülow ozeslal spolko ým kníža ům a do Vídně oběžník, e k e ém zdů az- nil, že Dohoda má „spíše de enzi ní cha ak e “ a znikla ze s achu „před případ- ným zneuži ím hospodářské i poli ické moci Německa a jeho nejbližších spojenců“. Dopo učo al posíli Německo a d že se nej ě nějšího spojence Rakousko-Uhe ska. Jednal duchu pano níko y předs a y, že nesmí dojí k ujednáním, k e á by omezo- ala las ní b annou moc.19 Neuplynula dlouhá doba a kancléř Bülow změnil názo a začal p osazo a ome- zení námořního zb ojení. Znepokojila ho přede ším inanční ná očnos zb ojení, p o o došel k zá ě u, že „nemůžeme mí současně nej ě ší a mádu na s ě ě… és nej elko ysejší a nejd ažší sociální poli iku mezi šemi ná ody a budo a a obno o- a ob o skou lo ilu“.20 V om o smě u se o šem s Vilémem II. nemohl domlu i . Na 16 Vilém II. Tweedmou ho i, 16. úno a 1908, Poli ische Dokumen e on A. on Ti pi z. De Au- bau de deu schen Wel mach , S u ga — Be lin 1924, s. 58–63, Tweedmou h Vilémo i II., 20. úno a 1908, am éž, s. 63–64. S o . REINERMANN, Lo ha , Flee S ee and he Kaise : B i ish Public Opinion and Wilhelm II., in: Ge man His o y 26, 2008, No. 4, s. 478; OTTE, Tho- mas G., „The Wins on o Ge many“: he B i ish o eign policy éli e and he las Ge man empe o , in: Canadian Jou nal o His o y 36, 2001, No. 3, s. 497; RÖHL, John C. G., Wilhelm II. De Weg in den Abg und 1900–1941, München 2009, s. 655–661. 17 Am Ho De Hohenzolle n. Aus dem Tagebuch de Ba onin Spi zembe g 1865–1914. H sg. on Rudol Vie haus, Gö ingen 1979, s. 233. 18 HAMMANN, Um den Kaise , s. 47. 19 Bülow Schlöze o i, 25. če na 1908, Die G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e 1871–1914. Sammlung de Diploma ischen Ak en des Auswä igen Am es. H sg. on Johannes Lepsi- us, Alb ech Mendelssohn-Ba holdy, F ied ich Thimme, XXV./2, Be lin 1927, N . 8 820, s. 474–479. 20 Bülow Hols eino i, 23. s pna 1908, Die geheimen Papie e F ied ich on Hols ein, h sg. on No man Rich u. a., Gö ingen 1963, IV., s. 498. OPEN ACCESS 86 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016 zp á u z Londýna, k e á popiso ala paniku z ná ůs u zb ojení a snahu o jeho ome- zení, připsal císař: „Námořní předloha bude naplněna do posledního pun íku, ať už se o B i ům hodí, nebo ne! Ch ějí-li álku, mohou si ji začí , nebojíme se jich!“21 Dne 11. s pna 1908 se císař opě se kal s b i ským k álem na zámku F ied ich- sho u K onbe gu, bý além sídle císařo y ma ky. K ál nas olil o ázku, zda nenade- šel čas omezení zb ojení, ale jeho syno ec odpo ěděl, že o om nemůže bý ani řeči. Ze se kání odjížděl Edua d nespokojený. Po jeho odjezdu se kancléř Bülow ob á il na pano níka, a o al ho před paušálním odmí áním dohody o omezení námořního zb ojení a došel k zá ě u, že s álé zb ojení po ede k álce s B i ánií, do k e é se zapojí i F ancie a Rusko.22 Kancléř se ma ně pokusil přes ědči i Ti pi ze, jenž o šem hájil ezi, čím ě ší bude námořní síla Německa, ím se zmenší iziko álky.23 Sledo aný mediální skandál započal po é, co Vilém II. eden snahou zlepši z ahy s B i ánií, do olil londýnskému lis u Daily Teleg aph o isknou hla ní myšlenky ozho- o ů Highcli e Cas le na os o ě Wigh u, kde pobý al na podzim 1907 jako hos plu- ko níka si a Edwa da Jamese Mon agu-S ua -Wo leye, příslušníka s a ého sko ského odu, přímého po omka p emié a z doby sedmile é álky a ypického důs ojníka, e e- ána koloniálních álek a diploma a.24 Pluko ník ok po mona cho ě ná š ě ě ses a il s no inářem z Daily Teleg aph ozho o , němž lumočil císařo y názo y.25 Opis poslal Vilému II. k au o izaci 23. září 1908. Císař ehdy pobý al lo eckém zámečku Romin en e Východním P usku, ěno al se lo u a spis poslal kancléři do ýchodo íského No - de ney, aby si článek přeče l a popřípadě up a il. V é době cholila bosenská k ize a na domácí půdě boj o inanční e o mu. Bülow se sous ředil na y o zásadní ěci, člá- nek neče l a poslal ho k připomínko ání Zah aničnímu úřadu.26 Na základě dop o od- ného dopisu yslance Ma ina ba ona on Rücke -Jenische, že si pano ník z eřejnění z láš ě přeje, se s á ní pod ajemník Wilhelm S em ich omezil na pá malých změn. Tak o up a ený dokumen poslali zpě kancléři, jenž pouze po dil změny a zaslal ho císaři. Po é získal b i ský pluko ník po olení ozho o o isknou . 27 Článek Daily Teleg aph z 28. října 1908 způsobil přesný opak, než německý pa- no ník očeká al. Například ě a „Vy Angličané, js e po řeš ění jako zajíci březnu“, 21 Zá ě ečná poznámka Viléma II. k Wol -Me e nich Bülowo i, 16. če ence 1908, Die G o- sse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8 217, s. 104. 22 Bülow Vilému II., 26. s pna 1908, am éž, N . 8 239, s. 150. S o . RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 677–688. 23 Poli ische Dokumen e on A. on Ti pi z, s. 84–86. 24 RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 637–641. 25 RÖHL, J. C. G., „Die Poli ike und Tin enklexe haben mich au die S ecke gek ieg !!“ Kaise Wilhelm II. und die Daily Teleg aph-K ise om No embe 1908, in: Geschich e, Ö en lichkei , Kommunika ion: Fes sch i ü Be nd Sösemann zum 65. Gebu s ag, h sg. on Pa ick Me zige u. a., S u ga 2010, s. 129–130. 26 Hans on Flo ow Felixi on Mülle o i, 1. p osince 1908, WINZEN, Pe e , Das Kaise eich am Abg und: die Daily-Teleg aph-A ä e und das Hale-In e iew on 1908. Da s ellung und Do- kumen a ion, S u ga 2002, N . 92, s. 274–275. 27 Jenisch Bülowo i, 30. září 1908, Die G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8 249, s. 168. S o . RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 712–717. OPEN ACCESS F ANTišEk STELLNE 87 nemohla oči idně y ola sympa ie ůči nejs a šímu nuko i k álo ny Vik o ie. Vi- lém se s a ěl do pozice pří ele B i ánie, což dokazo al zením, že během bú ské álky zab ánil zniku p o ib i ské kon inen ální ligy. V ozho o u ho ci o ali: „Když boj cholil, ybídly F ancie a Rusko německou ládu, aby se s nimi spojila a yz ala Anglii k ukončení álky. T dily, že nadešel oka- mžik zach áni bú skou epubliku a poníži Anglii. Co jsem odpo ěděl? Řekl jsem, že Německo nemá ani nejmenší úmysl podíle se na jakémkoli pos upu E opě, k e ý by y íjel ná lak na Anglii a edl k jejímu ponížení. Německo se musí yhýba po- li ice, k e á by je mohla ehna do kon lik u s námořní mocnos í jako Anglie. A o nebylo šechno. P á ě během onoho če ného ýdne p osinci 1899, kdy jedno neš ěs í s íhalo d uhé, jsem dos al dopis od k álo ny Vik o ie, mé milo ané babičky, plný s a- os í a oba . Okamži ě jsem jí poslal souci nou odpo ěď. Nechal jsem si od jednoho důs ojníka yp aco a co nejpřesnější zp á u o poč u ojáků na obou s anách Jižní A ice a o momen ální si uaci nepřá elských ojsk. S nák esy před očima jsem yp a- co al plán, k e ý se mi za dané si uace zdál nejlepší, a předložil jsem ho gene álnímu š ábu ke zhodnocení. Po om jsem ho co nej ychleji zaslal do Anglie. Ten o dokumen leží mezi s á ními dokumen y e Windso u a čeká na klidný a nes anný úsudek dě- jin. Ch ěl bych poznamena , že můj plán se elmi podobá onomu, k e ý lo d Robe s op a du přijal a úspěšně p o edl. Bylo o, áži se zno u, jednání někoho, kdo přál Anglii něco špa ného?“ O německém loďs u Vilém II. p ohlásil, že by budoucnos i mohlo bý cennou podpo ou p o získání pře ahy bílého plemene Tichém oceánu p o i Japonsku. Snažil se odbý B i y zma enými odkazy na budoucí spolup áci na Dálném ýchodě. Oby a elům os o ní říše se muselo je i jako ýsměch, když naznačil, že ho ečné ně- mecké námořní zb ojení není namířeno p o i blízkým b i ským os o ům, ale p o i Japonsku, zdálenému isíce námořních mil. Při om připus il, že je se s ou láskou k B i ánii značně osamocen. Op a du z láš ní způsob p o hla u s á u, jak yjádři s á s ano iska.28 Zmíněná zení pochopi elně pod áždila Pe oh ad i Paříž. Hluboce popudila i nacionalis icky naladěnou čás b i ské eřejnos i. Vznikl dojem, že chce německý císař zlehči í ězs í, jehož dosáhli p o i uda ně bojujícímu malému ná odu Bú ů. Rozho o y olal Německu mediální skandál a následně ni opoli ickou k izi, mnozí poli ici o e řeně k i izo ali císařo y zásahy, k e é čas o poškozo aly o iciální poli iku. V článku německé eřejné mínění idělo nedůs ojné nadbíhání B i ánii a s ydělo se za císařo o nečes né cho ání za bú ské álky. Ve šech poli ických k u- zích se zedmula lna k i iky ůči císaři. Po lé a z yklí, že se Vilém II. pohybo al zah aniční i ni řní poli ice jako slon po celánu, při ozho o ech se zah aničními no ináři a poli iky měl sklon k nezodpo ědné upo ídanos i a jeho s é olné a ě ši- nou nepřed ída elné zásahy do ládní poli iky měly nega i ní dopad. Ale in e iew Daily Teleg aphu se s al příslo ečnou poslední kapkou, jíž pohá pěli os i pře ekl.29 28 The Ge man Empe o and England, Daily Teleg aph, 28. října 1908, BÜLOW, Be nha d Fü s on, Denkwü digkei en, h sg. on F anz on S ockhamme n, Be lin 1930, II., s. 352; Die G osse Poli ik de Eu opäischen Kabine e, XXIV., N . 8251, Anlage, s. 170–174. 29 OTTE, T., c. d., s. 498. OPEN ACCESS 88 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2016 B i ský yslanec Rusku si uaci škodolibě komen o al: „Times jsou dos zajíma é, že? A německý císař nás se s ým ob yklým elánem i nadále zah nuje přek apeními… Jeho [p oje o aná] láska p o nás elmi úspěšně předs í ána. Zdá se, že přek apení, k e é s ě u přip a il, se mu en ok á yms ilo.“30 B i ský minis zah aničí nepo- chybo al, že po chní německý císař není „úplně no mální“.31 B i ský lis The Daily Mail a o al: „To o je ážné přiznání, jaké pano ník mohl uděla … Po ede naši [b i - skou — pozn. F. S.] poli iku smě em k… ud žení naší síly ako é míře, že nám ukáže, že jsme přip a eni na šechny mimořádné událos i.“32 Jiný lis , The Na ional Re iew, o císaři u edl: „Je anglo obnější než anglo obo é. Za ímco se Daily Teleg aph s a í do pozice pří ele é o země…, ěší se na zničení b i ského impé ia.“33 Vě šina b i - ských no in in e p e o ala in e iew jako jeden z dalších císařo ých přehma ů, ě - šinou jako snahu oklama eřejnos ohledně německého námořního zb ojení. Němeč í libe álo é i konze a i ci p oje o ali během ěch o dní elkou nespoko- jenos a oba y. E ns Basse mann, ůdce ná odně libe ální s any, napsal z Be lína s é ženě: „Chmu ná nálada. Vz ušení zemi. Akce směřuje p o i císaři, ne p o i kanc- léři… Všechno p o Bülowa, ale p o i císaři.“34 V isku se obje o aly oba y, že Německo řídí „mlu ka“, obklopený úchylnými d ořany. Publicis a Maximilian Ha den napsal 7. lis opadu o Vilému II.: „V no ějších dějinách není dalšího případu, že by se někdo ak o přip a il o í u e s ou způsobilos k nejjednodušším poli ickým úkolům.“ K o- mu o zd cujícímu hodnocení připojil o ázku, k e á obsaho ala jasnou ýz u: „Chce se císař a k ál zdá ko uny?“35 V říšském sněmu se o in e iew Daily Teleg aphu jednalo 10. a 11. lis opadu.36 So- ciálně demok a ický poslanec Paul Singe ho lil: „… je nej yšší čas — možná už za pě minu d anác –, aby říšský sněm nas olil ob a poli ice, ob a p o i kancléři, ob a p o i císaři… Co je nu né? Změna ús a y, podle níž bude o álce a mí u ozhodo a pa lamen , neboť poslední řadě jsou o álky, k e é se na obzo u yčí jako s ašáci. Jejich nebezpečí se z yšuje, bude-li se pok ačo a é o nezodpo ědné poli ice, é o osobní ládě Německu… Konze a i ní poslanec E ns on Heydeb and p ohlá- sil: „Je řeba říci zcela o e řeně, zda se jedná o s a os i, pochybnos i i znepokojení, k e é se během dlouhé doby nah omadilo i k uzích, jež o ě nos i císaři a říši dosud nezapochybo aly.“37 Budoucí kancléř Theobald on Be hmann Hollweg komen o al ozp a u: „Ješ ě jeden podobný den a máme epubliku.“38 30 A hu Nicolson Villie so i, 5. lis opadu 1908, ci . dle: MENNING, „Baseless Alle ga ions“, s. 380. 31 Eshe jou nal, 27. září 1908, ci . dle: OTTE, T., c. d., s. 496. K další eakci B i ánii s o . MASSIE, R. K., c. d., s. 686–687. 32 The Daily Mail, 30. října 1908, s. 4, ci . dle: REINERMANN, Flee S ee , s. 478. 33 The Na ional Re iew, 31. p osince 1908, s. 543, ci . dle: am éž, s. 478. 34 Ci . dle: FESSER, Ge d, Reichskanzle Be nha d Fü s on Bülow. Eine Biog aphie, Be lin 1991, s. 107. 35 Die Zukun , 7. lis opadu 1908. 36 RÖHL, J. C. G., Wilhelm II. De Weg..., s. 723–730. 37 Ci . dle: Reden des Kaise s. Ansp achen, P edig en und T inksp üche Wilhelms II. H sg. on E ns Johann, München 1977, s. 158. S o . MASSIE, R. K., c. d., s. 689. 38 Ci . dle: RÖHL, Die Poli ike , s. 128. Mlu ilo se o „lis opado é bouři“. GEPPERT, Dominik, P essek iege: Ö en lichkei und Diploma ie in den deu sch-b i ischen Beziehungen (1896–1912), OPEN ACCESS