„Těším se na Vaši knihu“
Ke z odu Dějin současné české poezie (1950)
Angela M. Ripellina
Annalisa cosen ino
Sapienza Uni e si à di Roma, Facol à di Le e e e Filoso ia,
Dipa imen o di S udi Eu opei, Ame icani e In e cul u ali
annalisa.cosen ino@uni oma1.i
Angelo Ma ia Ripellino (Pale mo 1923— Roma 1978), i alský li e á ní ědec abásník,
ydal  oce 1973 snad s ě o ě nejznámější nečeskou knihu op ažské kul uře, P aga
magica (Magická P aha, česky 1978). Méně sla ná, ale celko é bilanci au o o a díla
bezpochyby s ejně zásadní je p ní Ripellino a kniha, o něž bohemis ická, ydaná
 oce 1950: S o ia della poesia ceca con empo anea (Dějiny současné české poezie, Edizio-
ni d’A go, Roma). S udie je ži ě apou a ě napsaná, obsahuje hojně in o mací nejen
ous álených hodno ách, ale aké onejno ějších endencích české poezie, se zas ěce-
ným komen ářem. S uk u a knihy je o něž pozo uhodná, jelikož yp á ění opoe-
zii abásnících „dop o ází jako basso con inuo“ ozp a a o ý a ném umění, oboha-
cená 19 ep odukcemi ob azů od českých umělců. Kniha je ěno ána „Ele aPřá elům
ze Skupiny 42“ ajako mo o u ádí ú odní e š Limbu (1945) Jiřího Koláře: „Zde s ojím
ajinak nemohu.“ Če nobílé ep odukce předs a ují ob azy Bohumila Kubiš y, Emila
Filly, Toyen, Ka la Teiga, F an iška Janouška, F an iška Hudečka, Kamila Lho áka,
Jana Sme any, F an iška G osse, Jose a Is le a.1
Díky osobní ko espondenci uložené na Uni e zi ě Sapienza Římě se podařilo do-
plni něk e é okolnos i zniku é o pozo uhodné knihy. Po s učném nás inu Ripelli-
no ých ědeckých začá ků zde pop é iskneme dopisy, k e é na přelomu č yřicá ých
apadesá ých le , kdy mladý i alský bada el psal s ou p ní knihu, Ripellino i poslali
Roman Jakobson, Lud ík Kunde a, Ka el Teige, Jindřich Chalupecký, Jan Jelínek, René
Wellek, Rena o Poggioli, Oldřich K álík aAlbe P ažák.2
Ripellino debu o al  oce 1940 jako sedmnác ile ý básník časopise Me idiano
di Roma. Jeho p ním li e á ním zájmem byla edy poezie; i alské poezii se ěno al
1 D uhé ydání Ripellino y knihy (Edizioni e/o, Roma 1981) již ilus ace neobsahuje; za o
s azek za šuje ýbo zRipellino ých pře ážně časopiseckých překladů zčeské poezie
abibliog a ie au o ů ci o aných knize ( ýbo zpřekladů ai alskou bibliog a ii ses a ila
Alena Wildo á Tosi, českou bibliog a ii Ji ka Křesálko á). Viz aké Wildo á Tosi, Alena: An-
gelo Ma ia Ripellino e la poesia ceca. La Nuo a i is a i aliana di P aga 3, 1998, č.2, s.4–13.
2 Dopisy zRipellino a osobního ondu jsou uloženy A chi u d acá ého s ole í (A chi io
del No ecen o) při Ús a u e opských, ame ických ain e kul u ních s udií (Dipa imen-
o di S udi Eu opei, Ame icani e In e cul u ali) římské Uni e zi y La Sapienza.
OPEN
ACCESS
124 SLOVO A SMYSL 27
aké jako začínající li e á ní k i ik Me idiano di Roma a dalších časopisech.3 B zy
se edle článků oi alské li e a uře obje ily jeho ecenze apříspě ky o ancouzských,
hispánských, uských apolských au o ech: už  oce 1942 začíná o iž Ripellino a
sla is ická d áha.4
Úmysl ěno a „ ozsáhlý esej“ současné české poezii se z odil po d uhé s ě-
o é álce, když se Ripellino dos al do P ahy zřejmě na popud ehdejšího p o eso a
uské li e a u y na římské uni e zi ě E o a Lo Ga a (1890–1983), k e ý byl le ech
1936–1939 lek o em i alské li e a u y na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y ado
oku 1941 řídil P aze I alský kul u ní ins i u .5 Vdopise Ja osla u Du ycho i zříjna
1946 se Ripellino zmiňuje os ém plánu aočlánku, „k e ý bude u eřejněn našem
časopise ‚Poesia‘“.6 Zamýšlený esej očeské poezii e zmíněném pe iodiku nakonec ne-
yšel. Sčasopisem Poesia. Quade ni in e nazionali di e i da En ico Falqui šak Ripellino
aspoň jednou sku ečně spolup aco al, ikdyž jeho překlad ří básní Bo ise Pas e naka,
opa řený poznámkou obásníko i, au o ské bibliog a ie za ím nezaznamená ají.7
P ní Ripellinů příspě ek očeské li e a uře se obje uje římském časopise La
s ada;8 je o zp á a z oku 1947 osoučasné české poezii. Mladý k i ik kons a uje
sKa lem Teigem „k izi e opského su ealismu“ adomní á se, že český su ealis-
mus je už uza řenou zkušenos í: „Il su ealismo nel 1938 po e a di si o mai esau i o.
[…] Non c edo che po à i i e e in Boemia, do e u e le espe ienze d’a angua dia
sono già s a e la gamen e scon a e.“9 Pociťuje při om nu nos český su ealismus
jaksi po ýši na e opskou ú o eň, jelikož dodá á: „È bene no a e che la pi u a di
S y sky e della Toyen e ce e li iche di Nez al s anno, nel campo dell’a e su eali-
s ica, alla s essa al ezza di un ilm di Bunuel odi una poesia di Elua d“.10 Ripellino
působi ě e okuje německou okupaci („Poi enne l’in asione. Quando en a ono
i edeschi, aP aga pio e a, il cielo e a g igio, di piombo. Fini ono allo a le ul ime
illusioni di poesia pu a“11) azmiňuje e še Jose a Ho y, F an iška Halase, Ja osla a
3 S o .např.Ripellino, Angelo Ma ia: Go oni odell’immagine. Me idiano di Roma, 1941,
19. 10., s. III; ýž: Ca da elli e al i poe i. Maes ale, 1942, č.12, s.29–33.
4 Bibliog a ie A. M. Ripellina je dos upná na s ánkách in e ne o ého časopisu eSamizda
<www.esamizda .i /bibliog a ie/pane1.h m> a<www.esamizda .i / i is a/2007/1-2/bib-
liog a ie/pane1.h m>.
5 E o e Lo Ga o přeložil do i alš iny mimo jiné Máchů Máj (1950) aBabičku Boženy Něm-
co é (1951).
6 LA PNP, . Ja osla Du ych, ko espondence přija á.
7 Pas e nak, Bo is: Poesie, přel. apoznámkou opa řil A. M. Ripellino. Poesia. Quade ni in e -
nazionali di e i da En ico Falqui, Quade no secondo, 1945, s.468–472 [Quand’io mi s an-
co, s.468; Lo spazio, s.469; T e g adi sop a ze o, s.470–472].
8 Ripellino, Angelo Ma ia: No izia sulla poesia ceca con empo anea. La s ada 1, 1947, č.2,
s.59–60.
9 Tam éž, s.59. „V oce 1938 lze su ealismus po ažo a za již yče paný. […] Ne ěřím, že
zno u ožije Čechách, kde šechny a an ga dní zkušenos i již byly hodně yuži y.“
10 Tam éž. „Je hodné poznamena , že malířs í Š y ského aToyen aněkolik ly ických básní
Nez alo ých jsou, na poli su ealis ického umění, na ú o ni Buñuelo a ilmu nebo Elua -
do y básně.“
11 Tam éž. „Po om přišla okupace. Když Němci hli, P aze p šelo, nebe bylo šedi é, olo-
ěné. Skončily ehdy poslední iluze očis é poezii.“
OPEN
ACCESS
ANNALISA cOSEN INO 125
Sei e a, F an iška H ubína, Ja osla a Kolmana Cassia, Vladimí a Holana, nichž
pod huje e lexi álečného období. Zá ě é o k á ké zp á y je sice poněkud ychlý
a ázo i ý,12 ale už samo ný seznam připomenu ých básníků je dokladem seč ělos i
mladého i alského k i ika.
Po álce se Ripellino zabý á nejenom li e a u ou uskou ačeskou, ale aké českým
ilmem, ok e ém opako aně e e uje.13 Na podzim 1947 publikuje překlad zčeské li e-
a u y, Baladu oJu aji Čupo i Ka la Čapka.14 KČapko ým po ídkám se Ripellino dos al
možná aké p os řednic ím ilmu: k á kém ú odu kBaladě neopomněl in o mo a
č enáře, že podle Čapko a ex u na očil Ma in F ič epizodu ilmu Čapko y po ídky
(1947), předs a eného aké Bená kách: „La balla a di Ka el Čapek che diamo qui a-
do a è comp esa nel olume Raccon i dell’al a asca. Ka el Čapek mo ì il 25dicem-
b e 1938 sulle soglie di ques a gue a. A is a di signi ica o eu opeo, è anco a poco
conosciu o da noi. Si sa di Čapek che u sc i o e di u opie e di no elle ca ica u ali.
Ques a Balla a di ambien e usso-ca pa ico mos a in ece come la sua ope a non si
limi i alle scene di gene e e alle desc izioni di iaggi, ma sappia o a e accen i epici
ed una a mos e a icina aquella dei g andi ussi. Ques a balla a è s a a ealizza a
pe lo sche mo dal egis a Ma in F éč [sic] nel ilm Raccon i di Čapek, p esen a o
ques ’anno alla Biennale di Venezia.“15 Příznačně se Ripellino zmiňuje  om o ex u
o„ uských elikánech“: mladém amalém obo u i alské sla is iky byla během p ní
polo iny 20. s ole í uská li e a u a neznámější, ikdyž se uská díla nezřídka překlá-
dala z ancouzských pře odů.
Z oku 1947 je aké p ní Ripellino a ná očnější bohemis ická s udie, článek sná-
z em Holan salmis a di un’epoca agica (Holan, žalmis a agické epochy),16 k e ý au o
zanedlouho přep acuje do kapi oly Holan, salmis a (Holan, žalmis a) knize S o ia
della poesia ceca con empo anea. Ripellino obdi uje  om o článku z lášť báseň Rudo-
12 „Vanno ile a e nella gio ane poesia cèca (come, del es o, in quella so ie ica) la icchezza
di sen imen i elemen a i e l’a ia di imp o isazione oman ica, segni d’una nuo a men-
ali à che eagisce alla poesia calcola a di ie i“ ( am éž, s.60). „Vmladé české poezii (jako
os a ně i  é so ě ské) je řeba pod hnou boha s í elemen á ních ci ů aa mos é u o-
man ické imp o izace— známky no é men ali y, k e á eaguje na ykalkulo anou poe-
zii če ejší.“
13 Včasopise La ie a le e a ia (Film cechi, 27. 2. 1947, s.8) a deníku L’Uni à (P aga è di en-
a a la Hollywood eu opea, 8. 6. 1947, s.3). V oce 1947 byl Ripellino zapsán ku sech e-
žie římském Cen o spe imen ale di cinema og a ia (Expe imen álním cen u kinema-
og a ie).
14 La ie a le e a ia, 6. 11. 1947, s.3.
15 „Balada Ka la Čapka, k e ou jsme přeložili, je obsažena knize Po ídky zd uhé kapsy. Ka-
el Čapek zemřel 25. p osince 1938 na p ahu é o álky. Umělec e opského o má u, unás
je ješ ě málo známý. OČapko i je známo, že psal u opické ex y aka ika u ní no ely. Ta o
Balada z usko-ka pa ského p os ředí je šak důkazem, že se jeho o ba neomezuje na
scénky aces o ní č y, nýb ž je schopná nají epický ón aa mos é u blízkou dílům us-
kých elikánů. Na základě é o balady na očil ežisé Ma in F éč [sic] čás ilmu Čapko y
po ídky, předs a eného le os na bená ském Biennale.“— Českoslo enská kinema og a ie
se  oce 1947 Bená kách dos ala do s ředu zájmu: češ í ilmaři získali celkem pě cen,
mj. Ma in S eklý za ilm Si éna Meziná odní cenu asním E. F. Bu ian cenu za hudbu.
16 La Fie a le e a ia, 25. 12. 1947, s.7.
OPEN
ACCESS
126 SLOVO A SMYSL 27
a mějci, k e ou zařazuje „mezi nejk ásnější básně české li e a u y“. Poezii Vladimí a
Holana se od é o ch íle nikdy nepřes al ěno a : překládal ji do i alš iny ap ůběžně
komen o al.17 ZRipellino y ko espondence sVladimí em Holanem lze yčís hluboký
z ah, k e ý přesáhl li e á ní aumělecký zájem apře os l osobní přá els í.18
V oce 1948 Ripellino spolup acuje sdeníkem L’Uni à, kde ychází celá řada čes-
kých ex ů jeho překladu: další Čapko a po ídka Za uba in libe à ( j.po ídka P o-
puš ěný ze sbí ky Po ídky zjedné kapsy); dále Vanču ů ex Il compagno Don Chiscio e
(Občan Don Quijo e); Le galline e il cinema (Slepice abiog a ) Ma ie Maje o é, po om
ješ ě jednou Čapek: Il di e o e Kalina (His o ie di igen a Kaliny); Igná He mann: Uno
zu olo in e essan e (Píšťalka); Ja osla Hašek: Il signo Po užnik (Ba áčnická k e pana
Po užníka); Jiří Weil: Il bus o del poe a (Bus a básníko a). V oce 1948 L’Uni à u eřejňuje
aké Ripellinů článek očeském ý a ném umění: Dopo dieci anni di assenza la pi u a
ceca i o na aVenezia (Po dese i le ech nepří omnos i se české malířs í ací do Bená ek);
ob azy d ou zumělců zmiňo aných  om o článku (Emila Filly aF an iška G osse) se
posléze dos anou do Dějin současné české poezie. Do časopisu Fie a le e a ia píše  oce
1948 Ripellino další bohemis ickou s udii, Poe i eligiosi boemi (Češ í náboženš í básníci).
Vnásledujícím oce začíná spolup aco a sno ým časopisem Con i ium, kde publi-
kuje s ať očeském lou ko ém di adle (Il ea o di ma ione e nel oman icismo ceco).19
V oce 1949 Ripellino p acuje na s é p ní bohemis ické monog a ii, k e á, jak už
řečeno, je zá o eň jeho p ní knihou ůbec a ychází na začá ku oku 1950.
Na ý oji p ní Ripellino y holano ské s udie ajeho s udie očeských nábožen-
ských básnících lze ypozo o a jeden aspek z odu monog a ie: Ripellino zřejmě
dych i ě če l nejen českou bele ii, ale aké českou li e á ní k i iku, jejíž lekci ychle
abezpečně asimilo al abezp os ředně yužil při psaní s é knihy. Už pů odní s udii
oHolano i Ripellino pá al po kořenech básníko y poe iky, níž nacházel s ředo ě-
kou inspi aci: „C’è in ques e sc i u e apocali iche qualcosa di medioe ale.“20 Ne oz-
inul ní šak ješ ě s ůj ozbo ba okní inspi ace Holano y poezie, jak o om píše
zanedlouho Dějinách: „Siamo di on e aun’a e da labo a o io, i lesso d’un mondo
chiuso e indeci abile, specchio di un in elle ualismo che si compiace di dis illa e le
pa ole a a e so un p ezioso il o ba occo.“21 V om o p ohloubení ano ém nasmě-
o ání Ripellino a k i ického ozbo u, zřejmé aké kapi ole ěno ané F an išku
Halaso i, je e iden ní o něž šaldo ská lekce.22
17 K omě če ných časopiseckých překladů Holano ých e šů Ripellino ydal Holano y kni-
hy Una no e con Amle o e al e poesie (Einaudi, To ino 1966); posm ně asú odem Vladi-
mí a Jus la yšla sbí ka, k e ou Ripellino přeložil e spolup áci smanželkou Elou Hlocho-
ou Ripellino, Una no e con O elia (Einaudi, To ino 1983).
18 Z oho o dů odu nynější edici ne igu ují dopisy, k e é Holan psal Ripellino i na přelomu
č yřicá ých apadesá ých le : obous anná ko espondence zle 1948–1977 se ýká jenom
ok ajo ě zniku Ripellino ých Dějin současné české poezie a ydáme ji edy samos a ně.
19 Con i ium 1, 1949, s.122–134.
20 „V ěch o apokalyp ických ex ech je něco s ředo ěkého.“
21 Ripellino, Angelo Ma ia: S o ia della poesia ceca con empo anea. Edizioni d’A go, Roma 1950,
s.67.
22 K omu s o .Cosen ino, Annalisa: Několik poznámek kRipellino u ob azu české poezie.
Slo o asmysl 4, 2007, č.7, s.163–181 <h p://slo oasmysl. .cuni.cz/node/200> [4. 5. 2017].
OPEN
ACCESS
ANNALISA cOSEN INO 127
Vpřípadě „náboženských básníků“ Ripellino dekla uje inspi aci, jíž se mu dos alo
od Ja osla a Du ycha: „Mi piace ico da e ce e pa ole che mi disse Ja osla Du ych
[…]. Ques e osse azioni di Du ych mi spiega ono ce i mo i i ico en i nella poesia
eligiosa ceca, il cul o di Březina, gli sca i di ibellione, l’eco di un’an ichi à pagana.“23
Kapi ola zknihy naz aná La poesia eligiosa (Náboženská poezie) je ěno ána hla ně
Janu Zah adníčko i;24 e s o nání sčasopiseckou s udií zpředchozího oku si lze
šimnou , že zní zmizel F an išek Lazecký, jinak je a gumen ace podobná: obsah
ame odu s é p áce si již au o zřejmě os ojil.
S ůj úsudek onepa ném li u uské a an ga dy na český poe ismus op o i
oh omnému li u ancouzské poezie zakládá Ripellino na in o macích, k e é dos al
přímo od Romana Jakobsona: „Pe quan o igua da l’in lusso della poesia so ie ica
sul poe ismo, esso isul a assai esiguo se con on a o con quello della poesia ancese.
Fu Roman Jakobson, ilologo di quella scuola che a e a iancheggia o il cubo u u is -
mo usso, apo a e aP aga le p ime no izie su Majako skij e su Chlèbniko , anco a
del u o sconosciu i.“25 Ripellino poznámce ci uje sko o úplnos i dopis, k e ý mu
6.ledna 1948 Jakobson ad eso al.
Přes jedno nou s uk u u— sled kapi ol, ěno aných jedno li ým osobnos em
nebo endencím, a olně kompono ané ch onologické pásmo s ep odukcemi ob-
azů— nelze knihu po ažo a za ýklado ě homogenní. Něk e é pa ie jsou p o-
p aco anější— nejen Holan, salmis a, ale aké např.Halas e il cul o della pa ola (Ha-
las akul slo a); Sei e , can o e di P aga (Sei e , opě o a el P ahy); Il Tea o Libe a o
(Os obozené di adlo)— jiné pouze in o ma i ní. P oz azuje o o šem osobní p e e-
ence au o o y, na íc šak a o nejedno nos  ak o ání ma e iálu je možná způ-
sobena obdi uhodnou ychlos í, sníž Ripellino knihu dokončil. Je pozo uhodné,
jaké množs í básnických ex ů ak i ických ozbo ů dokázal mladý sla is a za
pouhé ři č yři oky nejenom přečís , ale hla ně p os udo a , zhodno i aznich
y oři syn ézu.
Jak lze zjis i p očí áním dopisů od českých in elek uálů aumělců, Ripellino mohl
spoléha na adu ynikajících konzul an ů, k e é zapla o al o ázkami, což aké y-
s ě luje jis ou neucelenos jeho k i ického pohledu: názo y ak silných osobnos í
a ýznamných pos a české kul u y, jakými byli například Ka el Teige aJindřich Cha-
lupecký, nemohly bý e šem o ožné amusely edy zřejmě ýzkum i alského ědce
směřo a každý jinam ajinak.
23 „Rád zpomínám na u či á slo a, k e á mi řekl Ja osla Du ych […]. Du ycho y ú ahy mně
ys ě lily u či é mo i y, k e é se opakují české náboženské poezii, březino ský kul , zá-
ch a y zpou y, ohlas dá né pohanské minulos i“ (La Fie a le e a ia, 7. 11. 1948, s.5).
24 „Dei mol i poe i ca olici che si accolse o in o no alla i is a ‚Řád‘ (O dine) ichiama la
nos a a enzione sop a u o Jan Zah adníček“ (s.76). „Zmnoha ka olických básníků se-
skupených kolem časopisu Řád při ahuje naši pozo nos zejména Jan Zah adníček.“
25 Ripellino, Angelo Ma ia: S o ia della poesia ceca con empo anea, s.26, pozn. 2. „Co se ýče li-
u so ě ské poezie na poe ismus, je o li zcela nepa ný anes o na elný s li em an-
couzské poezie. Tep e Roman Jakobson, ilolog pa řící ke škole, k e á byla po boku us-
kému kubo u u ismu, přinesl do P ahy p ní in o mace oMajako ském aChlebniko o i,
do é ch íle ješ ě úplně neznámých.“
OPEN
ACCESS

128 SLOVO A SMYSL 27
Dopisy, k e é s ědčí opřínosné spolup áci, jíž se Ripellino i dos alo zČech,
umožní lepší po ozumění jak koncepci jeho knihy očeské poezii, ak přís upu i al-
ského ědce kli e á něhis o ické p áci. Už p ní s é li e á něhis o ické knize i al-
ský sla is a začal upla ňo a „k i ickou me odu“, k e á mu zůs ane nadále las ní
a ynikne z lášť „eseji- ománu“ Magická P aha: s a ěl o iž s ůj k i ický disku z
jako mozaiku nej ůznějších k i ických ú ah, ci ací apříspě ků, k e é si dokonale
os ojil. I alo Cal ino, jenž naklada els í Einaudi, snímž Ripellino dlouho spolu-
p aco al, měl na s a os i mimo jiné esejis iku, napsal: „Col mondo boemo, con quel
pa icola e spi i o oes o ogus o che è l’essenza di quella ci il à, incon o d’una adi-
zione magica e d’un acu o senso della mode ni à nello s ile e nell’in enzione o male,
il siciliano Ripellino a uò un’au oiden i icazione s ao dina ia.“26
Soubo dopisů, k e ý u eřejňujeme, umožňuje zčás i z ekons uo a Ripellino y
osobní z ahy sčeskými in elek uály aumělci— byly o elace, k e é přesaho aly
ámec přip a o ané knihy.27 Ne náhodou se p ezen ace knihy osoučasné české po-
ezii konala 28. če na 1950 římském knihkupec í agale ii L’Age d’O na Via del
Babuino— blízkos i Via Ma gu a, sla né ulice gale ií amalířů— současně sd u-
hou ýs a ou A e as a a e ci ilis a in Cecoslo acchia, pořádanou no ě založené ga-
le ii: s á díla Římě p ezen o ali Jose Is le , Jan Sme ana, F an išek Hudeček, Kamil
Lho ák aKa el Teige.28
Ripellino a ko espondence posky uje edy zácnou možnos nahlédnou do jeho
boha é sí ě z ahů aspolup ací, oníž s ědčí nejenom dopisy zČech, ale aké zUSA,
kam se z ašis ické E opy (později o šem aké zkomunis ické) uchýlila čás akade-
mické obce. Je šak zá o eň s ědec ím osi uaci, níž se česká umělecká a ůbec
in elek uální společnos oci la ke konci č yřicá ých le , kdy „spadla klec“, ap oz a-
26 „Sčeským s ě em, s ím z láš ním duchem neboli inspi ací neboli kusem, k e é o-
ří pods a u é ci ilizace, oho se kání magické adice aos ého smyslu p o mode ni u e
s ylu a o mální in enci, se Sicilan Ripellino mimořádně z o ožnil“ (Cal ino, I alo: Abi an-
e di on ie e. In: Ma io G asso /ed./: Angelo Ma ia Ripellino poe a-sla is a. Luna ionuo o 5,
1983, č.20/21, s.27–28, ci .s.27).
27 ORipellino ě spolup áci sčeskými in elek uály as ý a nými umělci, i alskými ačeský-
mi, přip a ujeme ýs a u aši ší edici dokumen ů. Pří omná edice se omezuje na dopisy
zpřelomu č yřicá ých apadesá ých le , edy zobdobí kolem zniku knihy S o ia della po-
esia ceca con empo anea, az láš ě na dopisy ýkající se přímo é o knihy.
28 S o . Pe illi, Achille: L’Age d’O di Fo ma 1, předmlu ou apoznámkami opa řila Elisabe a
C is allini. Edizioni De Luca, Roma 2000, s. 143. Mladí malíři Achille Pe illi aPie o Do a-
zio, k eří gale ii inicio ali, spolup aco ali sRipellinem, jenom opá le s a ším. „Fin dagli
anni 1947–48, quando il g uppo Fo ma 1 p ese consis enza e sos anza eo ica, l’appo o
di Ripellino u de e minan e, e pe le no izie che ci ace a giunge e dal piane a sla o sul
cos u i ismo usso e il su ealismo cecoslo acco, e pe le esi o malis e che ci i ela a
della scuola di P aga e di quella ussa da Šklo skij aJakobson“ (Pe illi, Achille: Ripellino
e le a i igu a i e. In: Angelo Ma ia Ripellino: Isogni dell’o ologiaio. Sc i i sulle a i isi e
(1945–1977), ed. Al edo Nicas i. Polis ampa, Fi enze 2003, s. V). „Už od le 1947–48, když
skupina Fo ma 1 nabý ala eo e ickou k ali u ipods a u, byl Ripellinů přínos ozhodu-
jící, jak p o in o mace, k e é nám zp os ředko á al ze slo anské plane y o uském kon-
s uk i ismu ačeskoslo enském su ealismu, ak p o o malis ické eze, k e é nám odha-
lo al zp ažské školy az uské školy se Šklo ským aJakobsonem.“
OPEN
ACCESS
ANNALISA cOSEN INO 129
zuje éž mnohé opamě i anázo ech pisa elů- ádců ůzno odého zaměření. Zřádků
ěch o dopisů nepa ných náznacích, a šak ím působi ěji sálá dusi á a mos é a
zděšené kons e nace, k e ou p oží ali osobnos i, jež se asi po d uhé s ě o é álce
ěšily na obno ený z ah se opským kul u ním s ě em amís o oho musely p osi
mladého i alského pří ele, aby jim ze zah aničí poslal y oužené ajiž nedos upné
knihy.
OPEN
ACCESS