Jak na Mode ní e ue
Lucie Me hau o á
Masa yků ús a aA chi AV ČR
me hau o[email p o ec ed]
Význam časopisů jako pla o em k ea i i y amyšlení p o oz oj li e á ního mo-
de nismu nelze přeceni . P o dějiny české li e a u y do oku 1945 posky ují spo-
lehli ou o ien aci hesla desí ek pe iodik zp aco aná Lexikonu české li e a u y, ča-
sopisům se ěnuje řada dalších slo níko ých pří uček aodbo ných s udií, ať již
jde odlouhé 19.s ole í, a an ga dní, exilo á či další pe iodika. Méně zp aco ány
jsou časopisy, k e é ycházely na území českých zemí jiných jazycích, přede ším
němčině. Řada sond zposledních le , například očasopisech Wi iko, Deu sche A -
bei či op ažské ab něnské Wah hei , šak naznačuje ob a zájmu i  om o smě u.
Lze říci, že časopisy předs a ují pomě ně adiční p amen li e á něhis o ických
p ací, posky ující „ži ý“ ma e iál při s udiu p oměn li e á ní o by ak i iky, es-
e ických smě ů ano em či z ahů li e a u y kspolečenskému kon ex u. P o p ů-
lom a o mo ání li e á ního mode nismu na přelomu 19.a20.s ole í seh ála pe-
iodika zásadní oli. Jejich ypologické p oměny nedá no cha ak e izo al Daniel
Voj ěch1— mezi časopisy, k e é se odkláněly od koncep u společenské e ue, k i-
icky e lek ující pří omnos a yh aňující obsah mode nos i p ůmě u sociálních,
poli ických, ědeckých iuměleckých hledisek (např.Rozhledy či Naše doba), asou-
s ředily se p imá ně na pojmeno ání ap osazo ání p incipů umělecké mode nos i
au či ých es e ických endencí, na p ním mís ě jmeno al Mode ní e ue, ydá a-
nou A noš em P ocházkou le ech 1894–1925. P á ě omu o časopisu je ěno ána
monog a ie Neila S ewa a Bohemiens im böhmischen Blä e wald. Die Zei sch i Mo-
de ní e ue und die P age Mode ne.
Mode ní e ue předs a uje důleži é ohnisko při s udiu siloča českého mode ni-
smu ajeho oscilací mezi ná odním akcen em ain e nacionální o ien ací. Za ímco
před okem 1989 se obje o ala české li e á ní his o iog a ii spo adicky (například
kon ex u zniku biblio ilského isku), posledním č s ole í, počínaje přelomo-
ou monog a ií/ka alogem (sous řeďující soubo odbo ných s udií, ý a ných děl
1 Voj ěch, Daniel: Ideas on he Mo e: App oaching he Changes o Mode nis Pe iodi-
cals in he Czech Lands a e 1900 and he Ea ly Recep ion o Psychological An h opo-
logy (Sigmund F eud, O o Weininge ). In: Ma ek Nekula (H sg.): Zei sch i en als Kno-
enpunk e de Mode ne/n. P ag— B ünn— Wien. Uni e si ä s e lag Win e , Heidelbe g
2019, s.35–48.
OPEN
ACCESS
174 SLOVO A SMYSL 36
aan ologii ex ů) přip a enou O o M.U banem aLubošem Me hau em upříleži os i
ýs a y p os o ech Anežského kláš e a P aze  oce 1995,2 se jí cen álně či ok a-
jo ě ěno ala řada s udií s ůzně smě o aným zájmem. Ješ ě ě ší poče p ací aedic
( zpomínek, ko espondence) byl ěno án au o ům aau o kám, k eří sRe ue a-
leji či dočasně spolup aco ali či sjejími pos oji polemizo ali. Samos a ná éma a pak
předs a ují smě y adíla li e á ní a ý a né dekadence, symbolismu, no o oman-
ismu, no oklasicismu, secese aes e ismu e opské ačeské li e a uře a umění.
S ewa se  é o pomě ně ozlehlé a ůzno odé li e a uře předmě u spolehli ě
o ien uje, apo enciálním č enářům s é knihy (dou ejme, že nejen bohemis ům) po-
sky uje hled do ši okého, až na důleži é ýjimky pře ážně českojazyčného ýzkumu
mode ny přelomu 19.a20.s ole í.3 Kniha šak ozhodně nepředs a uje kompilaci,
je založena na pečli é ak ibii, dokonalé znalos i zkoumaného ma e iálu— č yřice i
s azků Mode ní e ue, kněmuž au o přis upuje zhlediska eo e ických impulzů,
znichž něk e é bohemis ice dosud nebyly příliš yuži y nebo se bohemis ickém
kon ex u obje ují ůbec pop é. Týká se o p ní řadě z .pe iodical s udies, oz-
íjených hla ně e Velké B i ánii aSpojených s á ech ame ických a aké Německu
posledních d ou dese ile ích jako samos a ný obo li e á ní his o iog a ie akul-
u ních ěd, podpořený o něž na ůs ajícími možnos mi digi alizace a oz ojem
nás ojů digi al humani ies. S ewa na jedné s aně připomíná řís azko é kompen-
dium The Ox o d C i ical and Cul u al His o y o Mode nis Magazines (ed. Pe e B ooke
aAnd ew Thacke ), p o jehož ře í s azek (2013) zaměřený na kon inen ální E opu
zp aco al éma českých časopisů Nicholas Sawicki, na d uhé s aně šak kons a uje,
že zájem pe iodical s udies se kslo anským časopisům sys ema ič ěji neob ací, což
aké znamená, že příliš nep oniká ani do sla is ických obo ů. S ewa o a publikace
s upuje p á ě na o o pole.
Vpředmlu ě pak o něž e lek uje ý oj deba y au či ou pře á ající nejis o u,
jak speci ičnos li e á ního časopisu de ino a , zda jako jedinečnou jedno ku su či-
ými p a idelnos mi, anebo elačně jako uzlo ý bod his o ických kul u ně zp os řed-
kujících p ocesů, či například jako „malý a chi “. Při hledání las ního přís upu se
ob ací kling is ice amediálním s udiím ap oduk i ně zapojuje pojmy ex u a ex-
uali y. Na Mode ní e ue pohlíží jako na ex složený z ex o ých čás í, jejž je možno
pod obi „ ilologickým, sémio ickým ahe meneu ickým analy ickým pos upům“:
„den Tex besch eiben und gliede n, wiede keh ende Themen und Mo i e iden i-
2 Obdobné publikace byly  é době ěno ány časopisům Volné smě y (Bydžo ská, Lenka—
P ahl, Roman: Volné smě y. Časopis secese amode ny. To s , P aha 1993) aNo ý ži o (Musil,
Roman— Filip, Aleš (eds.): Zaja ci h ězd asnů. Ka olická mode na ajejí časopis No ý ži o .
A go— Mo a ská gale ie, P aha— B no 2000).
3 Pozo nos i unikly snad jen jedno li os i, např.s udie Michala Topo a oLuise Ziko é (Ces-
ou Luisy Ziko é, Slo o asmysl 2, 2005, č.3, s.177–196) by doplnila obší nou poznámku
č.90 na s aně 89; možná je škoda, že jsou ženské au o ky s lačeny do ní a hla ním ý-
kladu de ilují mužš í au oři. Au o nezohledňuje ani p áci oženských k i ičkách Libuše
Heczko é Píšící Mine y. Vyb ané kapi oly zdějin české k i iky (Uni e zi a Ka lo a, Filozo ic-
ká akul a, P aha 2009), ačkoli se o nabízí například čás i oHálko ě a éře (spo y Eliš-
ky K ásnoho ské smode nou), ak o se časopis Os ě a mís y ynořuje jen snálepkou kon-
ze a i ismu ali e á ního „es ablishmen u“.
OPEN
ACCESS
LUCiE MERhAUTOVá 175
izie en, in e - und ex a ex uelle Re e enzen benennen, Komposi ions p inzipien
und ideologische Tendenzen ekons ui en, eine äs he isch-his o ische Zuod nung
e suchen“ (s.34).
S ewa se ú odu aké ěnuje e mínu P age Mode ne, „p ažská mode na“,
k e ý se obje uje pod i ulu knihy. Odkazuje přede ším k ýzkumům inicio aným
posledních le ech, jež ycházely zNěmecka (zD ážďan: ýs a a apublikace T ipolis
P aga či zmnicho ského Adalbe S i e Ve ein: ýs a a, kon e ence ad ě publikace
naz ané P aha–P ag 1900–1945. Li e a u s ad zweie Sp achen) nebo ze spolup áce
českých aněmeckých ge manis ů abohemis ů (např.P age Mode ne/n/. In e kul-
u elle Pe spek i en). S udium mode nismu e z ahu ku bánním p os o ům je na-
příklad ge manis ice za edené (be línská, mnicho ská, ídeňská mode na apod.),
sous ředění kpředs a ě p ažské mode ny posledních le sou isí jak sin e kul u -
ními ýzkumy, ak s endem zkouma menší měs a a egiony a ůbec přezkoumá a
předpoklad nu ného spojení mezi p ocesy mode nizace, me opolemi auměleckou
mode nou. S ewa zdů azňuje, že nejde o o p aco a spředs a ou „jedné“ mode ny,
nýb ž o e ří bádání he e ogeni ě li e á ních p oje ů ajejich možným sou z ažnos-
em, blízkos em iodlišením. Vzá ě ečné kapi ole ýslo ně, aimplici ně i předcho-
zích čás ech, se z ahuje ke koncep u li e á ního pole Pie a Bou dieua, asleduje
pozici, již Mode ní e ue oz ho ala, p osazo ala, p oměňo ala či s zo ala na poli
českého ( e smyslu spíše schechisch než böhmisch) li e á ního mode nismu ajak se
do es e ické s é y p omí al habi us p o agonis ů či jak se mezi sebou na zájem odli-
šo ali. Zhlediska elacionis ického modelu li e á ního pole y s á á o ázka, zda není
pojem P age Mode ne eduk i ní, jakkoli p oduk i ní může bý zhledisek jiných. Do
silo ých elačních z ahů o iž s upo ala řada mimop ažských li e á ních časopisů
(například Li e á ní lis y F an iška Dlouhého označené knize na s.255 za ádějícím
způsobem jako sociálnědemok a ické,4 ka olický No ý ži o či Mo a sko- slezská e ue)
aau o ů, jejichž mimop ažské působiš ě se p omí alo do jejich „pozice“, zn. olby
žán u, es e iky či au os ylizace (například M š íko y p ózy psané P aze ana Mo-
a ě— z ažme jen Pohádku máje ajejí polemický ohlas, poezie a eje onis ika J.S.Ma-
cha a psaná e Vídni apod.).
Jak již bylo řečeno, au o oz íjí příběh časopisu po s ém, a o nikoli jedné linii
ýkladu, nýb ž ze č yř hledisek; p á ě y o na zájem p o ázané p ůhledy y ářejí
unikum knihy. P ní kapi ola ch onologicky přibližuje p og am, éma a aau o ský
ok uh časopisu, d uhé kapi ole se au o y o ná á spojmem dekadence, ře í kapi-
ola sleduje z ah časopisu kjiným než li e á ním uměleckým d uhům akoexis enci
ůzných sémio ických kódů, přede ším ex u aob azu, zá ě ečná kapi ola předchozí
ýklad sh nuje apohlíží na časopis ahla ní ak é y p izma em již zmíněných Bou -
dieuo ých pojmů.
P ní, nej ozsáhlejší kapi ola e řech podkapi olách os ě luje počá ky časopisu
aoba hla ní ak é y zaklada elských le , A noš a P ocházku aJiřího Ka áska ze L o-
ic, pod obně pojedná á oosobnos ních, inančních iins i ucionálních okolnos ech
založení časopisu, jeho hla ních pos ulá ech spřihlédnu ím kdobo ému kon ex u.
Upozo ňuje o něž na o, že Mode ní e ue předs a uje mode nis ický p ojek usilující
o oz inu í osobi é umělecké al e na i y za pomoci p opojení časopisu, las ní kniž-
4 Obdobně nelze ýdeník Čas označi jako libe ální (s.103).
OPEN
ACCESS
176 SLOVO A SMYSL 36
nice adočasně i z .In imního olného je iš ě (jak S ewa u ádí, nešlo oo iginální
model, nýb ž oinspi aci ancouzským či mnicho ským Volným je iš ěm; na ok aj
p o s o nání doplňme, že obdobné p opojení časopisu, yda a els í a olného je i-
š ě Be líně p ůběhu de adesá ých le úspěšně ealizo ala d ojice Samuel Fische
aO o B ahm, což o li nilo oz oj celé německé mode ny; naopak e Vídni se Volné je-
iš ě ipřes snahy He manna Bah a ne oz inulo amělo spíše mani es ační cha ak e ).
Ve ře í, akřka s os ánko é podkapi ole au o oz huje pe iodizaci do č yř e ap:
1894–1900; 1900–1914; 1914–1918; 1918–1925. Vp ním období časopis zásadním způ-
sobem o li nil p oměnu české li e a u y, nesl do ní adikální poje í es e ické mo-
de ny založené přede ším na ideji ýlučného uměleckého indi idualismu a y ořil
s obodný ů čí p os o p o pomě ně ši oké spek um přispě a elů (znichž řada
publiko ala ijinde), pů odních ipřeložených příspě ků, u eřejňo al ý a né p áce,
Kniho ně Mode ní e ue yšla zásadní díla, zmiňme jen dekaden ní asymbolis-
ickou ly iku. To o období, jež končí gene ační bilancí mode ny de adesá ých le , již
y olal P ocházka, je o něž nejin enzi něji e lek o áno dosa adní sekundá ní li-
e a uře, S ewa se šak ydal las ní ces ou ana ě ší ploše synekdochicky pojednal
s ano iska Mode ní e ue ksoudnímu p ocesu sOsca em Wildem. S ano isko „ adi-
kálních indi idualis ů“, odmí ající ynáše mo ální soudy nad souk omím umělců, je
sice pomě ně známé, in e p e ace zde šak jde hlouběji než dosa adní e lexe. Ozřej-
muje, nakolik byla obhajoba Wilda ahomosexuali y edená Ka áskem o li něna
dobo ým lékařským disku zem ajeho klasi ikací no mali y ape e ze aope uje se
s e eo ypem homosexuálního dekaden ního umělce. Ka ásko y ex y oWildo i jsou
č eny souběžně s ex em mnicho ského psychia a amode nis y Oska a Panizzy
Bay eu h ahomosexuali a, k e ý Mode ní e ue o iskla překladu zámě ně kon o-
e zně působícím wildo ském čísle, nejen k ůli éma u, nýb ž ip o o, že Panizza byl
ak uálně odsouzen za s é „sa i ické p o ika olické d ama“ Das Liebeskonzil (s.122).
Výbo ná je o něž ú aha nad Wildo ým dialogem Úpadek lhaní (The Decay o Lying)
jako u či ou symbolickou e izí p ocesu s ejně jako s o ná ací analýza českého pře-
kladu, k e ý pořídil Hugo Kos e ka. S ewa přihlíží ikněmeckému překladu, o iš-
ěnému jen oněkolik ýdnů dří e e ídeňském ýdeníku Die Zei , apoukazuje nejen
na Kos e ko y jazyko é neznalos i, ale hla ně na séman ické posuny o li něné opě
zmíněným soudním p ocesem. Český překlad ak y áří ob az klubu „zna ených
hédonis ů“, k e ý neodpo ídá o iginálu.
Vpodkapi ole zah nující nejdelší období 1900 až 1914 je zachycena užší es e ická
iosobnos ní p o ilace časopisu, což sou isí iscelko ými p oměnami mode ního
umění a ozšiřo áním časopiseckého spek a. Je o ázkou, zda his o ické mezníky
dané ypuknu ím álky ajejím koncem, espek i e znikem Českoslo enska a oz-
padem akousko-uhe ského sous á í, nejsou příliš nějško é azda by bylo možné
dlouhý in e al 1900–1914 dále di e enco a ( z ah Mode ní e ue khnu ím nas u-
pujícím na konci p ního dese ile í a z .před álečné mode ně je pojednán k a ší
podkapi ole) anásledná d ě období s uk u o a ochu odlišně. P ní s ě o á álka
samozřejmě chod časopisu pos upně zásadně o li nila, již odli em au o ů, č enářů,
cenzu ou, nedos a kem papí u apodobně, ale ihis o ici posledních le ech zkoumají
ony mezníky asociální apoli ické p oměny ši ším ozpě í (například ploše le
1917–1922). Vpřípadě Mode ní e ue by kupříkladu bylo možné chápa lé a 1917–1925
jako jedno období, neboť její es e ické ani poli ické pos ulá y— jak dí iS ewa —
OPEN
ACCESS
LUCiE MERhAUTOVá 177
se příliš neměnily, předs a o ala u či ý y alý hlas zok aje li e á ního spek a,
komen ující sk i ickou skepsí soudobé nadšení českého oby a els a nad budo áním
epubliky s ejně jako pe spek i ismus a an ga dy. S ewa aké u ádí řadu ýmlu -
ných příkladů yh aněného nacionalismu, splý ajících p o iněmeckých ap o ižido -
ských yjádření (například Ka ásků článek Danajský da zče na 1918). Zde by se na-
bízelo s o nání sdalšími pe iodiky če ně řeba e o mo aného deníku Ná odní lis y,
sous řeďujícího spiso a ele ůzných gene ací a ýchozích es e ických pozic, neboť
nacionalismus aan isemi ismus české kul uře p á ě posledních d ou álečných
le ech os l,5 byl ak i izo án aké Mani es em spiso a elů zk ě na 1917, k e ý— jak
S ewa u ádí— podepsal iA noš P ocházka (přes s ou nechuť ke kolek i ním p o-
oláním). Na om o pozadí by pak bylo možné cha ak e izo a ješ ě blíže yp nacio-
nalismu zas á aný časopisem, y ůs ající izp o idemok a ických ap o imaso ých
s ano isek pří omných od počá ku.
D uhá kapi ola je ěno ána dekadenci coby smě u, snímž je časopis asocio án
nejčas ěji. S ewa při om pos upuje me odicky— nejp e si kles í ces u ozlehlými
diskusemi opojmu dekadence li e á ní ědě i soudobé li e á ní k i ice, oz s -
uje je na škále od ideologických k o málně-es e ickým a ymezuje s ůj přís up,
němž edle ema ických a o málních aspek ů zohledňuje speci ickou empo ali u
ach ono op dekaden ních ex ů. Vdalší čás i (možná až příliš) pod obně pojedná á
polemickou deba u odekadenci české li e á ní k i ice up os řed de adesá ých
le (Jan Vo el, F.V.K ejčí, A.P ocházka, J.Ka ásek, F.X.Šalda…). Kapi olu za šuje
neo řelá in e p e ace Hla áčko y p ózy/básně p óze Sub ilnos smu ku ze sbí ky
Pozdě k ánu (1896) e s o nání spo ídkou P oměna F anze Ka ky. Hla áčků i onický
au opo é naz aný o něž Sub ilnos smu ku, k e ý se nachází jeho pozůs alos i
apředs a uje i onickou me amo ózu umělce hmyz či spíše u či ou hyb idní by-
os (slidskou hla ou, ne opýříma ušima apa oučíma nožkama), byl již několik á
ep oduko án, například O o M.U banem. S ewa šak oz inul minuciózní in-
e p e aci, níž ozhodně nejde ani oe ek ní či p opláno é s o nání in e nacio-
nálním mode nis ickém kon ex u emblema ického anaopak neznámého li e á ního
ex u, ani ohledání možných předob azů Ka ko y po ídky. Kompa ace ede kjemné
cha ak e is ice základních p ků dekaden ní es e iky na ema icko- o mální o ině.
Ukazuje o něž, že iHla áčko u p ózu lze čís jako alego ii. Ve s o nání sKa kou
aké přichází íce ke slo u „p ažská mode na“ slíbená pod i ulu knihy, a o za po-
moci Deleuzo a aGua a iho poje í menšino ého uží ání ě šino ého jazyka uKa -
ky, de e i o ializace z ažené ikp ažské e nické, ná odnos ní asociálně-kul u ní
eali ě přelomu 19.a20.s ole í.6 Hla áček je ůbec celé knize předs a o án jako
jedna zkanonických pos a e ue, samozřejmě ne nep á em, bylo by šak uži ečné
alespoň s učně ozšíři ob az dekaden ní poe iky oz inu é na s ánkách časopisu
a jeho edici odalší její podoby: přede ším básních Jiřího Ka áska ( iz zde ne e-
lek o ané p áce Ka la Kolaříka), An onína So y, O oka a Březiny, S.K.Neumanna,
Vik o a Dyka, Jana Opolského, Vladimí a Houdka adalších; p á ě y o ace y skládají
ář české dekadence.
5 Viz mj.F ankl, Michal— Szabó, Mi osla : Budo ání s á u bez an isemi ismu? Násilí, disku z
loajali y a znik Českoslo enska. Naklada els í Lido é no iny, P aha 2015.
6 Blíže iz překlad kapi oly  om o čísle Slo a asmyslu.
OPEN
ACCESS

178 SLOVO A SMYSL 36
Tře í kapi ola oz íjí éma mode ny amediali y. S ewa č e z ahy mezi (cen-
álním) slo em/ ex em aob azem aanalyzuje po ahu ap oměny g a ické úp a y
a ypog a ie časopisu. Ale nejen o. Vycházeje zde inic O o M.U bana (In Mo bid
Colou s) aJohna Reeda (Decaden S yle), pojímajících dekaden ní malbu jako písmo
či ře ězec symbolických znaků, k e é odkazují kjiným dílům, S ewa chápe deka-
den ní ob az jako ansmediální. Vz ah kdalším uměleckým d uhům o e í á pohle-
dem na hudební k i iku, záslužné je připomenu í k i ika Kamila Fialy, k e ý mezi le y
1907 a1920 p a idelně přispí al „hudebními ma gináliemi“, přiblížena jsou mimo
jiné jeho ys oupení na ob anu Jose a Suka aAn onína D ořáka dobo ých polemi-
kách. Pokud jde ozmiňo aný z ah kBedřichu Sme ano i, kon ex u dekadence by
bylo možné připomenou ješ ě An onína So u ajeho yčí a é In e mezzo Sme ano o
k a e o Zmého ži o a e Zlomené duši či báseň Řeka ze sbí ky Vybouřené smu ky y-
dané Mode ní e ue, již Ca he ine Da id-Fox in e p e o ala jako u či ý dekaden ní
nega i kSme ano ě sym onické básni Vl a a (Řeka o šem pop é yšla časopise
Rozhledy). Vý a ná k i ika a ý a né umění zaujímaly od počá ku Re ue ý azný
p os o aS ewa se oběma p opojeným s é ám pod obně ěnuje, šímá si indi i-
duálních ozdílů hodnocení umělců, například Augus a Rodina či Ed a da Muncha
(P ocházka, Ka ásek, Ma en aj.), ishodných měří ek, přede ším zásadní opozičnos i
ůči českým ý a ným spolkům, imp esionismu, ealismu aposléze abs akci, či
z ahu kuži ému umění. Vdelší podkapi ole pak ede kompa aci Ka la Hla áčka
aF an iška Koblihy, zejména zhlediska přís upu kilus aci li e á ního ex u.
Zá ě ečná, nejk a ší kapi ola naz aná Feld (Pole) zkoumá souh y mezi habi em
au o ů Mode ní e ue ajejich ajek o iemi jak li e á ním poli, ak na mapě P ahy,
přičemž přes eo e ickou ýba u se ýklad pohybuje na o ině domněnek. Je o áz-
kou, nakolik o o yuži í bou dieuo ského koncep u pomáhá pohledu na p ažskou
mode nu či při di e enciaci jedno li ých p o agonis ů, k eří u ys upují dos i izo-
lo aně. P o y o účely by bylo po řebné ozšíři opog a ii akompa aci spiso a elů
aok uhů (např.salon Anny Laue manno é-Mikscho é, salon Růženy S obodo é aje-
jich ná š ě níci…). Následné pojednání ří elkých polemik (hálko ská polemika,
z .pseudonymo á polemika apřed álečná a é a anonymních dopisů) pomě ně
pozdě upozo ňuje na způsob yh aněného akosobním in ek i ám sklouzá ajícího
způsobu ymezo ání pos ojů českého mode nismu přelomu s ole í. S ewa y o ři
polemiky člení za pomoci oucaul o ské ypologizace, aniž by přidá al příliš na íc
kpředchozím ýkladům. Celko ě šak jeho kniha předs a uje oceněníhodné mo-
nog a ické zp aco ání jednoho časopisu a ýznamný příspě ek k ýzkumu českého
mode nismu přelomu 19.a20.s ole í.
AD:
Neil S ewa : Bohemiens im böhmischen Blä e wald. Die Zei sch i Mode ní e ue und die P age Mo-
de ne. Heidelbe g, Uni e si ä s e lag Win e 2019. 521 s.
OPEN
ACCESS