KRISTÝna BERnaRDOVÁ— PaVLa SÝKOROVÁ— VOJTĚCH HÁJEK 151
znamená čís si knihu pohodlném křesle uk bu. Ale někdy— zejména nyní, době
sma phonů— se okamžiky smysluplného doz ídání se ohis o ii mohou odeh á
p os ě kdekoli. A omu se musí his o ici přizpůsobi “ (překlad MK).
Ma ké a Kupco á
12. sjezd českých his o iků. P o esní se kání his o iček ahis o iků České epubliky,
Ús í nad Labem, 20.–22.září 2022
Vpořadí již d anác é se kání české (českoslo enské) his o ické obce se konalo kam-
pusu Uni e zi y J.E.Pu kyně Ús í nad Labem. Během necelých ří dnů si his o i-
ko é ahis o ičky mohli yb a zde í i hla ních zasedání ač yřice i kong eso ých
panelů. „V ámci příp a y ús eckého sjezdu jsme se snažili y oři p og am eagu-
jící na nejak uálnější bada elská éma a, no ě o mulo ané či za ím nepříliš ek en-
o ané bada elské ýz y i éma a smeziobo o ými přesahy his o ického ýzkumu,
če ně p oblema iky sou isející se zdělá áním apopula izací his o ie.“1 Jak se cíl
pořada elů podařilo naplni ? Výbě konk é ních panelů předs a uje ůzno odos é-
ma aodpo ídá p o esnímu zaměření au o ek aau o a.
GEnDEROVÉ SVĚTY VčESKÉM 20.STOLETÍ
Součás í panelu Gende o é s ě y českém 20.s ole í byl ipříspě ek his o ičky Pa ly
Plaché naz aný Ženské zkušenos i z ěznění koncen ačním áboře Ra ensb ück— zpo-
mínky Hany Šebe o ské-Housko é. Pa la Plachá se ema ice ěnuje dlouhodobě, což do-
kládá aké její publikace zaměřená na osudy českých ězeňkyň Ra ensb ücku sná-
z em Zpře hané ži o y (P aha 2021).2 Kon e enční ýs up ycházel ze zpomínek
ýše jmeno ané Hany Šebe o ské-Housko é na její říle ý poby  om o koncen ač-
ním áboře. Na s ědec í poli ické ězeňkyně a ábo o é oše řo a elky au o ka po-
psala adoložila přís up nacis ické moci k amějším ženským es ankyním, jež byly
 áboře ý ány azneuží ány— jak sexuálně, ak podobě nařízených in e upcí,
s e ilizací apod. P.Plachá ci li ě, ale současně objek i ně o e řela p oblema iku se-
xualizo aného násilí asním spojených auma , snimiž se y o ženy musely po zby-
ek ži o a po ýka .
Za zmínku s ojí aké další z ýs upů oho o panelu, jejž přednesl S anisla Ho-
lubec, k e ý se zabý al českou poli ičkou Luisou Lando ou-Š ycho ou příspě ku
P oměny české poli ičky p ní polo iny 20.s ole í: žens í jako iden i a, s e eo yp ape o -
ma i ní ak . Au o na osobnos i Lando é-Š ycho é, jejímž ži o ním osudům se hlou-
běji ěnuje publikaci Nešťas ná e olucionářka (P aha 2021),3 p ezen o al přede ším
1 P og am 12.sjezdu českých his o iků, Ús í nad Labem 2022, s.9.
2 Pa la PLACHÁ, Zpře hané ži o y. Českoslo enské ženy nacis ickém koncen ačním áboře
Ra ensb ück le ech 1939–1945, P aha 2021.
3 S anisla HOLUBEC, Nešťas ná e olucionářka. Myšlenko ý s ě akaždodennos Luisy Lando-
é-Š ycho é (1885–1969), P aha 2021.
K is ýna Be na do á— Pa la
Sýko o á— Voj ěch Hájek
152 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023
o ázku žens í ap oblema iku ělesnos i— jak zLuisina las ního pohledu, ak zpe -
spek i y jejího blízkého okolí. Na základě množs í zkoumaných p amenů ( če ně
ego-dokumen ů) sledo al ý oj gende o é iden i y ademons o al p oměnu oho o
pojmu  ůzných ázích Luisina ži o a.
Vobou příspě cích byly elmi zajíma ým způsobem p ezen o ány no é pe spek-
i y zkoumání anahlížení přede ším na pojem sexualizo aného násilí období na-
cis ického o ali a ismu nebo na p oblema iku ýkající se p oměny gende o ých olí
p ůběhu 20.s ole í. Ví aná byla aké syn éza his o ického asociologického pohledu
na danou ema iku. (KB)
JaK na HISTORICKÉ VZDĚLÁVÁnÍ VDOBĚ POSTFaKTICKÉ anEB
PROč SE MÁM UčIT DĚJEPIS, KDYŽ HO MÁM CELÝ VTELEFOnU?
Didak ický panel se skládal zšes nác i příspě ků, k e é doh omady ořily ucelený
celek a e lek o aly současné dění obo u. Panel p obíhal e elké aule za s álé pří-
omnos i mnoha posluchačů. P ní čás spojila adici obo o é didak iky (příspě ky
Zdeňka Beneše aViliama K a och íla) sak uálními o ázkami analýzy a e ize RVP
(Mi osla Ji eček aMilan Ducháček).
Další čás se ěno ala ino acím e ýuce. Pa el Ma ino ský nas olil o ázku, zda
není čas změni přís up ke známko ání. Využí al příklady ze s é p axe, kdy při hod-
nocení naplňo ání jedno li ých ýs upů RVP yuží á ůzné o my, jen ne es o é
úlohy. Ma ek Fapšo ukázal, že zapojení kon a ak uálního myšlení přináší žákům
možnos i disku o a oe ických soudech ahlouběji se ponoři do hledání příčin aná-
sledků. Kolego é zuni e zi y Košicích (Mikuláš Janču a, Ka a ína Lukáčo á, Mi-
iama Filčáko á) popiso ali p ojek in e ak i ní ýs a y p o eřejnos , k e ým e-
ago ali na zes up p a ico ého adikalismu e společnos i. Celá a o čás byla elmi
přes ědči á aplná konk é ních příkladů, k e é by člo ěk ch ěl yzkouše azaží .
Tře í čás u edly k á ké p ezen ace uči elů (Adéla Hu o á, Lenka Řezáčko á, Ma -
in Vonášek), k eří dali nahlédnou do s é uči elské p axe. Všichni již delší dobu učí
dějepis bada elsky. P ezen ace byly au en ické a elmi dobře přip a ené. Vnásledné
diskuzi zaznělo mnoho podně ných o ázek zpublika aodpo ědí p ezen ujících. Mně
nej íce ezono aly y o odpo ědi: „Jak žáci z ládají p aco a bez kon ex u, k e ý do-
dá á uči el?— Pokud žákům něco chybí, ak si o zjis í nebo se zep ají— po kon-
ex u pá ají sami od sebe.“ „Jak se daří žákům se speci ickými po řebami, není p o
ně bada elská ýuka moc ná očná?— Dě i se speci ickými po řebami byly neúspěšné
i  adiční ýuce. Tady zažijí malý úspěch— mám ados já amá ados idí ě.“ „Jak
udělají ma u i u? Dos anou se na ysokou školu?— Ma u i a unás obsahuje p áci
shis o ickými p ameny as uden i se na ysoké školy dos á ají.“
Po elmi dynamickém panelu se pozo nos přenesla na další zdělá ání uči elů.
Díky analýze acebooko ých skupin Ja osla a Najbe a íme, že nejpřínosnější je za-
poji se do skupiny S a ší dějiny mode ně. Dos aneme zde odpo ědi na o ázky a aké
inspi aci kbada elským hodinám. Pe Sedlák zhodno il p ní ok ungo ání uči-
elských komuni  ámci p ojek u Dějepis+, kdy uči elé zkouší podle přip a ených
ma e iálů uči bada elsky asdílejí s é zkušenos i z ýuky. (PS)
KRISTÝna BERnaRDOVÁ— PaVLa SÝKOROVÁ— VOJTĚCH HÁJEK 153
CIRKULaCE VĚDĚnÍ VDOBĚ STUDEnÉ VÁLKY: VYHLÍDKY aSTanOVISKa
Panel snáz em Ci kulace ědění době s udené álky: yhlídky as ano iska, k e ý p o-
běhl již p ním sjezdo ém odpoledni, se zaměřo al na mobili u a zájemné p opo-
jo ání ědeckých in o mací aznalos í mezi zeměmi z .socialis ického ábo a, popří-
padě mezi nimi aZápadem. O ganizá oři panelu (Tomáš W.Pa líček aJan Su man)
se zaměřují na česko-polské kon ak y období socialismu, ale p os o dos aly ipří-
spě ky zjiných smě ů ědecké spolup áce, případně ans e u in o mací mezi ze-
měmi. Panel byl ozdělen do d ou hodně se doplňujících čás í.
P ní čás zahájil Jan Jakub Su man příspě kem Science S udies Eas e n S yle:
F om Naukoznaws wo o Naukozna s o and Back. Zaměřil se na ci kulaci pří odo-
ědných in o mací období s udené álky. Ve s ém ys oupení demons o al ně-
k e é zájemné z ahy mezi ědci, což mu umožnilo poukáza na lokální p oje y
globálního enoménu. D uhý příspě ek, jejž přednesl Radomí Vlček, se nazý al
České slo ans í z cadle osobnos ních z ahů s udeno álečného kon lik u. Příklad
Jose a Maců ka. Au o se něm zaměřil na osobnos předního českého his o ika
Jose a Maců ka,4 jehož polem působnos i byly dějiny s řední, ýchodní ajiho ý-
chodní E opy; pos upně se začal ěno a komplexní o ázce slo ans í ap oměně
jeho z ahu khis o ikům zcizích zemí. Tře ím přednášejícím p ní čás i byl Jan
Randák spříspě kem I an Pe o ič Pa lo ? Geo ges Canguilhem? Miloš So ák! Česko-
slo enská socialis ická de ek ologie a ep odukce (nejen) so ě ského ědění. To o elmi
zajíma é éma směřující do dějin medicíny asní spojené ci kulace ědění se zamě-
řo alo na ans e pa lo o ského ědění ze So ě ského s azu počá kem padesá-
ých le au áření jis ých ea ikulací českoslo enském p os o u, če pajících ize
zah aničních myšlenko ých li ů. Michaela Šmid kalo á se e č ém příspě ku
p ního bloku ěno ala éma u Českoslo enská p axeologie— obo , k e ý neexis o al?
Pojem p axeologie5 označuje ědní obo , k e ý byl de ino án jako „osobi ý, přede-
ším Polsku oz íjený pokus ous a ení samos a né obecné ědy o acionálním
jednání“. Příspě ek se úspěšně ypořádal s ak o y, k e é u čo aly podobu „česko-
slo enské“ p axeologie ná aznos i na polský li , a o jak ins i ucionální, ak
osobní o ině.
D uhou čás o e řel Voj ěch Hájek, k e ý se e s ém příspě ku Vý oj českoslo en-
ských ulníků mezi ýchodem azápadem zaměřo al na ans e in o mací o ý oji
ulníků mezi Českoslo enskem, So ě ským s azem azápadními ý obci. Českoslo-
enské kons ukční ýmy přišly několika případech sino a i ními řešeními, k e é
hodně doplnily in o macemi acelými kons ukčními celky (například pohonná
jedno ka uHC-3A) ze SSSR. Zd uhé s any železné opony šak p oudily pouze kusé
in o mace, přede ším zodbo ných pe iodik. D uhý příspě ek předs a ila Doub a ka
Olšáko á pod náz em Pugwash e s řední E opě: limi y aspolup áce českých apolských
ědců za s udené álky, jehož cílem bylo analyzo a českoslo enské apolské angažmá
4 Kjeho osobnos i íce: Vladimí GONĚC (ed.), Jose Maců ek ajeho přínos kdějepisec í os řed-
ní a ýchodní E opě, B no 2001; C ibo NEČAS, Jose Maců ek, P aha 1998.
5 Wojciech GASPARSKI (ed.), P axiological S udies. Polish Con ibu ions o he Science o E icien
Ac ion, Wa szawa 1983.
154 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023
meziná odním hnu í Pugwash6 a ozdílnou dynamiku e z ahu ědců ke společ-
nos i imezi sebou na zájem. Jediný zah aniční účas ník ěch o panelů Ma cin Ja -
zabek působí na His o ické akul ě Jagellonské uni e zi y K ako ě. Ve s ém pří-
spě ku pod náz em His o ie ědy ao ální his o ie— au obiog a ický ozho o aexpe ní
ozho o se zabý al o ální his o ií jako účinným nás ojem dějin ědy obecně. Zamě-
řo al se přede ším na oblas neo iciálních ipoloo iciálních kon ak ů, ne o málních
p a idel ana sku ečný li meziná odní p o ázanos i ědců kon as u sdomácím
poli ickým edením. Poslední příspě ek předs a il jeden zga an ů panelu Tomáš
Pa líček pod náz em Zkušenos akademické mobili y a zájemné p opojo ání znalos í.
Na nes anda dních modelech eo ie množin poukázal na ans e in o mací mezi čes-
koslo enskými apolskými ědci, k eří zpřís upnili myšlenky P.Vopěnky aP.Hájka
meziná odní scéně pomocí soubo ů ecenzí anglič ině.
Panel obecně posky l elmi zajíma ou pla o mu p o p ezen aci ýsledků ý-
zkumu na poli dějin ědy sdů azem na dekla o anou ci kulaci ědění nejen mezi
socialis ickými, ale ikapi alis ickými zeměmi. P á ě en o koncep se ěšil nemalému
zájmu odbo né eřejnos i, k e á jej přijala elmi pozi i ně. (VH)
K is ýna Be na do á— Pa la Sýko o á— Voj ěch Hájek
P opojení dějin aumění na kon e enci Dějiny e eřejném p os o u,
Cen um současného umění DOX P aha, 20.–21.října 2022
Kon e ence Dějiny e eřejném p os o u III spod i ulem Globální paměť p oběhla říjnu
2022 p ažském Cen u současného umění DOX. Nabídla boha ý p og am obsahující
příspě ky, k e é spadaly do oblas i his o iog a ie, didak iky dějepisu, muzeologie, ale
mimo jiné iumění. V ámci s ejnojmenného ku zu na Filozo ické akul ě UK jsme se
na zmíněnou kon e enci yp a ili, přičemž p o mnohé znás o byla ůbec p ní zku-
šenos spodobnou akcí. Výs upem naší ná š ě y je a o ecenze, k e á nemá obecně
zhodno i celou kon e enci, ale naopak ypíchnou konk é ní aspek y akce. P os o
chceme dá p á ě p opojení his o ie aumění, k e é se na kon e enci obje ilo. Umě-
lecká linka spojující e e á y  ámci obou dnů kon e ence byla nepřehlédnu á apo-
sky la nám řadu podně ů kzamyšlení, jaký je las ně z ah mezi uměním ahis o ií,
ať už zhlediska li e a u y, médií, his o ických e en ů, pamě i či di adla.
LITERaTURa aPaMĚŤ
P opojení dějin aumění při ozeně y áří p os o p o další p oměnnou— p o e-
řejnos , na k e ou působí ak e á ho nějakým způsobem ecipuje a e lek uje. Jak
se eřejnos z ahuje kdějinám, řešil panel Li e a u a apaměť sk ze pe spek i u
soudobého his o ického ománu, a o ze d ou o in: Kamil Činá l ozeb al jeho
úlohu a ecepci e společnos i, Michal Sklenář pak jeho dopad na ob az dějin. Činá l
6 Joseph ROTBLAT, Pugwash. AHis o y o he Con e ences on Science and Wo ld A ai s, P aha
1967.
a. Bu ke o á, T. D ořáko á, T.
Hálo á, J. Lisz wano á, …