I alské ak i i y na poli česko-i alských
mezi álečných zájemných z ahů*
E a Skříčko á
Filozo ická akul a Uni e zi y Palackého Olomouci, Ka ed a omanis iky
e a.sk icko[email p o ec ed]
SYNOPSIS
I alian Ac i i ies in he Field o Czech-I alian In e wa Rela ions
The e iews, edi o ials, and sho summa ies ha appea in a chi ed Czech pe iodicals p o ide an
abundan sou ce o documen a ion on he p opaga ion o I alian cul u e, as well as he I alian ecep-
ion o Czech li e a u e and cul u e, shedding ligh on anumbe o impo an igu es and ins i u-
ions ha played a ole in Czech-I alian cul u al exchange. This s udy examines he mu ual cul u al
ela ions ha ook place a he le el o a ious ins i u ions, including he o ganisa ion o nume -
ous lec u es and con e ences, a which no able gues s we e in i ed o speak on (and p omo e) I al-
ian cul u e and language. A i s peak, his cul u al exchange also included he ounding o alib a y
o I alian li e a y wo ks and publica ion o a ious pe iodicals, as well as he pa icipa ion o bo h
Czech and I alian academics and in ellec uals esiding in P ague in he p omo ion o I alian cul u e.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
His o ie; I álie; Českoslo ensko; kul u a; z ahy; ydání; překlady; p opagace; li e a u a; di adlo;
osobnos i / His o y; I aly; Czechoslo akia; cul u e; ela ions; publishing; ansla ions; p omo ion;
li e a u e; hea e; cul u al igu es.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2022.2.4
Vz ahy I álie aČeskoslo enska mezi álečných le ech lze ymezi několika důleži-
ými da y: V oce 1918 znikl I álii oddíl českoslo enských legií. Následujícího oku
došlo kmisi i alského ojska na českoslo enském území. V oce 1923 byl P aze zalo-
žen I alský kul u ní ins i u , současně byl Římě o e řen Českoslo enský his o ický
ús a . Roku 1924 došlo kpodpisu českoslo ensko-i alské smlou y, jejíž pla nos y-
p šela  oce 1929. Roku 1938 byla dojednána Mnicho ská dohoda, při níž s ou nega-
i ní oli seh ála i alská účas osobě Mussoliniho ak e á o e řela ces u kobsazení
zby ku českoslo enského s á u německým ojskem  oce 1939.
* Při zniku s udie byly yuži y zd oje ýzkumné in as uk u y Česká li e á ní bibliog a-
ie— h ps://clb.ucl.cas.cz/ (kód ORJ: 90136).
OPEN
ACCESS
EVA SKŘÍČKOVá 87
„P oma něnou příleži os í“ naz al s ůj článek omezi álečných poli ických z a-
zích mezi I álií aČeskoslo enskem i alský poli ický his o ik F ancesco Caccamo, a o
z oho dů odu, že „na konci p ní s ě o é álky I alské k álo s í ano á Českoslo-
enská epublika předs a o aly e s řední E opě d a elmi ýznamné subjek y, na
jejichž schopnos i y oři u či ou o mu spolup áce zá isela do značné mí y hospo-
dářská apoli ická s abili a egionu“ (Caccamo 2012, s.77). Ty o d ě země mohly po-
dle Caccama ekonomickou apoli ickou diplomacií podpoři no ě zniklé s á y  é o
oblas i, přede ším Rakouskou epubliku, a ím zab áni ná ůs u německé hegemo-
nie sjejími a álními důsledky. Předpoklady é o spolup áce byly íce než slibné. Již
během p ní s ě o é álky na ázala Českoslo enská ná odní ada plodnou spolu-
p áci sI álií ana samém konci álky, oku 1918, kons i uo ala na jejím území ioddíl
českoslo enské legie, k e ý se záhy zapojil aké do zá ě ečných ozhodujících bojů.
Spolup áce pok ačo ala ipo álce, zejména podobě yslání ojenské mise o23 000
ojáků na území no ého českoslo enského s á u, jejímž elením byl po ěřen gene ál
Luigi Piccione. Ty o jedno ky se spolu sčeskými legionáři podílely přede ším na pa-
ci ikaci Maďa y obydlených čás í Slo enska. I alo é aké logis icky podpořili ná a
asi 80 000 českých aslo enských álečných zaja ců do no é las i.
Za ímco no ý českoslo enský minis ojens í Milan Ras isla Š e ánik p e e o al
ojenskou spolup áci sI álií, kníž ho pou aly iosobní azby, minis zah aničí mladého
s á u Ed a d Beneš byl ý azně o ien o án na F ancii ajejí poli ické předs a i ele. Vdů-
sledku oho d uhý jmeno aný aké p osadil dohodu o yslání ancouzské ojenské mise
do Českoslo enska, jež se ealizo ala počínaje úno em 1919 (Helan 2012, s.225). Ten o
poli ický ak pak edl koslabení pos a ení I alů na území Českoslo enska apo agické
sm i M.R.Š e ánika měl za následek iúplnou ma ginalizaci i alského kon ingen u,
k e ý začal bý (pa ně ne bez příčiny) podezří án ze zje ných sympa ií kMaďa ům.
Si uace e zájemných českoslo ensko-i alských z azích se nak á ko ylepšila snás u-
pem no é i alské lády. Ačkoli ji edl umí něný, ale áha ý p emié Gio anni Gioli i,
jejím členem byl schopný aČechům adičně nakloněný minis zah aničí h abě Ca lo
S o za. Ten akcep o al ičeskoslo enský ýklad Malé dohody (českoslo ensko-jugoslá -
sko- umunské, zniklé oku 1920)  om smyslu, že je zaměřena p imá ně p o i jaké-
mukoli po ušení T ianonské smlou y ( edy přede ším p o i případné es au aci Habs-
bu ků), nikoli p o i zájmům I álie ( am éž, s.235). Malá dohoda inspi o ala dokonce
následnou dohodu i alsko-jugoslá skou, jež byla dojednána Rapallu ak e á o něž
obsaho ala pasáž ospolečném pos upu případě pokusu ozmíněnou es au aci.
Snás upem Beni a Mussoliniho  oce 1922 se I álii de ac o e ablo ala ašis-
ická dik a u a. Sám dik á o ale předchozí o ien aci zah aniční i alské poli iky
e s ředoe opských záleži os ech příliš neměnil. Přispí al k omu i celku umí -
něný s á ní ajemník i alského minis e s a zah aničí Sal a o e Con a ini. Duceho
opo unismus ak na jedné s aně edl  oce 1924 kpodpisu českoslo ensko-i alské
smlou y os dečné spolup áci, na s aně d uhé o šem posilo al jeho li Rakousku
aMaďa sku. Tehdejší českoslo enský el yslanec I álii Vlas imil Kybal (H d-
lička 2012, s.27–136),1 pů odním po oláním his o ik, do u či é mí y podlehl Duceho
1 Ci o ané pamě i jsou dos upné e d ou jazyko ých mu acích: pozdější anglické (Czecho-
slo akia and I aly, New Yo k 1955) a pů odní i alské e zi (La Cecoslo achia el’I alia, Roma
1925).
OPEN
ACCESS
88 SLOVO A SMYSL 40
p oklamo ané slabos i p o český ná od. Ve s ých pamě ech zpomíná mimo jiné na
o, jak byl při p ním se kání sMussolinim až zaskočen jeho p oje y přízně ůči
českoslo enským o ázkám azájmům. Duce ehdy připomněl s ou podpo u y áření
českoslo enských legií as ůj spis oJanu Huso i (Gio anni Huss il Ve idico, Řím 1913),2
němž Mussolini jako mladý, socialis icky o ien o aný no inář před edl, na zdo y
poněkud nedůslednému zacházení sp ameny ale opoč y, pomě ně solidní o ien aci
p oblema ice, ačkoli hla ním cílem u eřejnění spisu byla už ehdy sebep ezen ace
azře elná p o ika olická endence.
Spolu skoloniálními ambicemi e S ředomoří (Řecko, Jad an) a A ice (Habeš)
yús ily nakonec globální zájmy samo ného ašismu (námlu y na ose Be lín–Řím)
úplný zánik českoslo ensko-i alského poli ického dialogu. Ten o ob a se zin enzi -
nil po z .loca nské kon e enci, konané oku 1925, na níž Českoslo ensko aI álie p e-
zen o aly zcela odlišné ize uspořádání s řední ajiho ýchodní E opy (Houska 2011,
s.19). Za ímco P aha se s a ěla za ealizaci ideje kolek i ní bezpečnos i, jež se měla
zakláda na smlu ní p o ázanos i s á ů e s řední E opě, I álie si sama sebe před-
s a o ala jako poli ického hegemona é o oblas i ajakéhosi „a bi a“ mí u. Jak ošidná
byla a o Mussoliniho „a bi áž“, se naplno ukázalo při jeho účas i na Mnicho ské do-
hodě. Včaso ém in e alu mezi Loca nem aMnicho em ( espek i e německou oku-
pací) byly zájemné z ahy na ušeny dalšími událos mi. K ěm pa řily a é a z oku
1925, níž se Ti o Zaniboni súdajnou inanční podpo ou zČeskoslo enska neúspěšně
pokusil oa en á 3 na Mussoliniho, dále neobno ení českoslo ensko-i alské smlou y
e míno ané do oku 1929, ale aké  oce 1932 z eřejněný z .Ta dieů plán (inicio-
aný Ed a dem Benešem) ýkající se hospodářských apoli ických p e e encí mezi
Českoslo enskem, Jugoslá ií, Rumunskem, Rakouskem aMaďa skem či účas Česko-
slo enska na sankcích p o i I álii, k e é yhlásila Společnos ná odů  oce 1935. Tak-
z aný anšlus Rakouska pak oku 1938 zcela ozme al naděje na mí o é uspořádání
s řední E opy. Ty o disha monické óny e zájemných poli ických z azích obou
zemí šak naš ěs í neměly pods a nější li na jejich kul u ní a ědecké kon ak y.
Zcela speci ickou oblas poli ických akul u ních s yků si alským územím před-
s a uje z ah Českoslo enska apapežs í. Diploma ické s yky mezi Va ikánem aČes-
koslo enskem byly na ázány  oce 1919, p ním yslancem při Apoš olském s olci se
s al p o eso his o ie na Uni e zi ě Ka lo ě Kamil K o a. Jeho poslání nebylo ůbec
jednoduché, p o ože musel jednak p obojo á a no é uspořádání diecézí na Slo en-
sku, jednak papežské ku ii ys ě lo a přís up české společnos i knábožens í aka-
olické cí k i. Vzájemné z ahy pak p ocházely složi ými pe ipe iemi,  oce 1925
byly diploma ické s yky dokonce načas pře ušeny aobno eny byly až  oce 1927, po
několike ých ujiš ěních ze s any českoslo enských o iciálních k uhů, že ka olické
cí k i bude  ámci mladého s á u zajiš ěn samos a ný oz oj a z ahy nebudou na-
ušo ány p o oka i ním cho áním českých poli iků (čímž se mínila přede ším jejich
okázalá účas na Huso ých sla nos ech). V oce 1928 přija ý Modus i endi, speci ická
2 O é o epizodě Mussoliniho mladis ých ak i i ách, ojeho z azích kčeským eáliím
aspoli iky před p ní s ě o ou álkou aběhem ní iopřekladu spisu Jan Hus pod obně po-
jedná á Pa el Helan e s é obje né monog a ii Duce akacíř. Li e á ní mládí Beni a Mussoli-
niho ajeho kniha Jan Hus, muž p a dy (Helan 2006).
3 A en á nebyl ealizo án.
OPEN
ACCESS
EVA SKŘÍČKOVá 89
smlou a Českoslo enska sVa ikánem, anásledující osla y s a o ácla ského milénia
 oce 1929 upe nily pos a ení ka olické cí k e Českoslo ensku azlepšily z ahy
sApoš olským s olcem (Kukáno á 2012, s.343–372; Šmíd 2012, s.93–107).
V oce 1923 byl P aze založen I alský kul u ní ins i u ([nepodepsáno] 1922, s.11);
[nepodepsáno] 1921, s.6),4 jenž si dle článku 3 s ých s ano kladl za cíl „šíři ap ohlu-
bo a znalos i alské kul u y Českoslo ensku ao ganizo a zájemné z ahy in elek -
uální aumělecké mezi I álií aČeskoslo enskem šemi p os ředky hodícími se p o en o
účel“. Vznik ús a u umožnilo inanco ání ze s any českoslo enské ii alské lády (pe-
něžním da em jej osobně podpořil dokonce českoslo enský p eziden Tomáš Ga igue
Masa yk) a o něž úsilí českých ai alských akademiků ain elek uálů žijících P aze.
Mezi ěmi o i alskými iniciá o y p ojek u byl z lášť ak i ní Giani S upa ich,5 p ní lek-
o i alského jazyka ali e a u y na Uni e zi ě Ka lo ě P aze le ech 1921–1922.
Ke sla nos nímu o e ření ins i u u došlo 2.března 1923 za pří omnos i An onia
Chia amon eho Bo dona a, i alského el yslance P aze, aEd a da Beneše, čes-
koslo enského minis a zah aničí. Včeš ině p onesl sla nos ní řeč p o eso Václa
Tille, i alš ině pak icep eziden ins i u u Bindo Chiu lo, p o eso i alské li e a u y
na p ažské uni e zi ě ([nepodepsáno] 1923, s.3).
Na počá ku s é činnos i byl I alský kul u ní ins i u sp a o án ýznamnými osob-
nos mi zoblas i kul u y apoli iky obou zemí. Vp ůběhu le opako aně změnil s é
působiš ě: od s ého p ního sídla, jímž byl dům č.26 Ječné ulici P aze 2, až po sou-
časnou budo u na Malé S aně, k e á je shis o ií i alské komuni y českých zemích
spojena už od dob enesance.
Vp ních d ou le ech činnos i ús a ep ezen o ala hla ně kniho na, k e á y-
uží ala přidělených p os ředků ada ů od poli ických osobnos í na nákup knih i al-
š ině. Od oku 1926 se jejím ředi elem s al Bindo Chiu lo (K. 1927, s.8),6 k e ý se spolu
sOsca em Zacca iou, o něž yučujícím Uni e zi y Ka lo y, ěno al echnickému
iadminis a i nímu p o ozu kniho ny. K omě jiných osobnos í o li nil chod ins i-
u u ýznamný i alský sla is a E o e Lo Ga o (Rosendo ský 1939–1940, s.215–216),7
k e ý na jeho půdě době s ého p ažského poby u (1936–1940) oz íjel ao ganizo al
přednáško ou činnos .
Založení I alského kul u ního ins i u u nebylo o li něno ašis ickou p opa-
gandou, jelikož znikl před ím, než Mussolini nas oupil kmoci, ajeho znik byl
p a děpodobně inspi o án ancouzskými kul u ními ins i ucemi, mezi něž pa řil
4 Více kdějinám i alského kul u ního ins i u u iz I alský kul u ní ins i u P aha. Dějiny.
I alská kong egace P aze. S ale á his o ie. Is i u o I aliano di P aga <h ps://iicp aga.es-
e i.i /iic_p aga/cs/is i u o/chi_siamo/s o ia> [8.7.2019].
5 Více in o mací iz Klípo á 2008.
6 Od oku 1928 začala ycháze Ri is a i aliana di P aga pod edením p á ě Chiu la aJana
B.No áka, ředi ele A chi u země České aČeskoslo enského his o ického ins i u u.
7 „Nelze si ě u naříka z lašské s any na nedos a ek zájmu očesko-i alské kul u ní s y-
ky ajejich zájemné p olínání: po ozsáhlé p áci A.C onia Čechy dějinách i alské kul u y,
P aha, Česká akademie ěd aumění, 1936, se nám dos á á do ukou syn e icky zaměřené
zp aco ání éže lá ky zpe a neúna ně pilného sla is y E o a Lo Ga a, k e ý je činný nyní
jako p o eso na p ažské uni e zi ě, s azek snáz em Ci il à i aliana nel mondo, in Boe mia,
Mo a ia eSlo acchia“ (Rosendo ský 1939–1940, s.215–216).
OPEN
ACCESS
90 SLOVO A SMYSL 40
např. Ins i u E nes Denis (neboli Ins i u F ançais de P ague), k e ý byl založen
 oce 1920 (Cosen ino 1997, s.222).
Vzo y poli ice šíření kul u ního dědic í I alo é nalezli uF ancouzů i případě
publikační činnos i. Vp ůběhu d acá ých le ycházela d ě pe iodika. P ním znich
byl časopis Bolle ino dell’Is i u o di Cul u a I aliana di P aga (Zp a odaj I alského kul-
u ního ins i u u),8 jenž se s ým složením a y yčeným cílem podobal č le níku
Re ue F ançaise de P ague, k e ý ydá al od oku 1922 ins i u Alliance F ançaise en
Tchécoslo aquie. D uhé pe iodikum, d ojjazyčné Ri is a i aliana di P aga (I alský ča-
sopis P aze), ycházelo až od oku 1928, ač byl en o p ojek předs a en s elkými
plány již  oce 1926 (Cosen ino 1997, s.225–226). Hla ními iniciá o y oho o časo-
pisu byli zmíněný Bindo Chiu lo aJan Bedřich No ák, ředi el A chi u země České. Ti
hlásali přede ším poli ickou nezá islos oho o pe iodika a oužili poz ednou jej na
yšší s upeň pomocí ědeč ějšího ázu článků a ecenzí. Časopis bohužel ne ycházel
dlouho asku ečnos , že  oce 1929 bylo publiko áno už jen jedno číslo, by mohla bý
důkazem sílícího laku ze s any ašis ické p opagandy ( am éž, s.235).
Fašis ická ideologie se  ehdejším Českoslo ensku ne ěšila p ažádné oblibě, a ak
jednou zmožnos í bylo zkusi p osadi en o d uh p opagandy alespoň p os řednic ím
ži ých kul u ních z ahů (San o o 2005, s.236). Vle ech 1932–1935 se s al ředi elem
zmíněného ins i u u i alský spiso a el a ašis ický unkcionář Gio anni Ba is a Angio-
le i (1886–1961),9 díky jehož osobnos i aak i nímu přís upu se I alský kul u ní ins i u
s al ýznamným aoblíbeným cen em kul u ních ak i i nejen hla ním měs ě. To o
období lze po ažo a za zla ou é u ins i u u, jelikož se zde konaly ýs a y, přednášky
asemináře. Přednášky na ašis ická éma a o ganizo ali Gio anni Gen ile aB uno
Biagi. Angiole i šak o něž pěs o al z ahy s ýznamnými i alskými spiso a eli
če ně Giuseppeho Unga e iho aLuigiho Pi andella. Vins i u u se konala p a idelná
ýuka i alského jazyka ai alské li e a u y, ku zy čí aly celkem 403 žáků. O e řeny byly
ipobočky Českých Budějo icích, Mladé Bolesla i aH adci K álo é, k e é spolup aco-
aly se společnos í Dan e Alighie i Plzni, Libe ci aB ně. No á pobočka I alského kul-
u ního ins i u u byla založena i Mo a ské Os a ě, blízkos i h anic sPolskem, kde
exis o ala řada zah aničních kul u ních spolků. Vle ech 1935–1937 byl ale Angiole i
přemís ěn jako lek o na uni e zi u Dijonu. Nejen a o pe sonální změna nega i ně
o li nila ozk ě ins i u u: i alská láda se o něž ozhodla sníži jeho ozpoče aodsu-
nou p opagaci ašismu Českoslo ensku na d uhou kolej ( am éž, s.237).
Od oku 1935 edl ins i u no inář adi adelní d ama u g Ma io Fe igni, přičemž
ku zy i alského jazyka ai alské li e a u y zaznamenaly polo iční poče žáků akul-
u ní akce se omezily na osla y s á ku Na ale di Roma ( am éž, s.238).
8 Časopis nabízel přehled důleži ých událos í, ecenze knih ačasopisů, popula izační a ě-
decké články, zp á y, ale iku zy li e a u y ai alš iny, k e é k omě Uni e zi y Ka lo y
aI alského kul u ního ins i u u zaš iťo ala společnos Dan e Alighie i, ak i ní  ůzných
měs ech po Českoslo ensku.
9 V ozho o u z oku 1981 zpomíná š ýca ský ad oká Pino Be nasconi na období, kdy se
přá elil sAngiole im, k e ý ehdy Luganu p opago al ašismus a ěšil se elké oblibě,
ahla ně na o, že mu Angiole i ždycky opako al sku ečnos , že během p ažských před-
nášek na ašis ické éma seděl ždy p ní řadě ehdejší p eziden „il g ande Benes“ (Val-
sangiacomo 2015, s.64).
OPEN
ACCESS

EVA SKŘÍČKOVá 91
Vsou islos i si alskými bohemis y ase zakládáním dalších spolků ana ně na-
azující publikační činnos í nacházíme očesko-i alských kul u ních z azích ý-
znamné zmínky pe iodikách zjedno li ých mezi álečných le .
Zp á a z oku 1921 Lido ých no inách pojedná á ozaložení no é i alské e ue
p o sla is iku (izde po zo u ancouzské Re ue des é udes sla es), jejíž hla ní i alš í
p opagá oři Umbe o Zano i Bianco, Bindo Chiu lo, E o e Lo Ga o aGiani S upa-
ich se hned jejím p ním čísle ch ějí ěno a české li e a uře (Zano i-Bianco
1921, s.9).
Ti o sla is é oužili in o mo a i alský ná od oslo anské li e a uře, p o o založili
římský ús a Is i u o pe l’Eu opa O ien ale, jenž se měl sous a ně zabý a ýh adně
slo anskými li e á ními počiny. V ámci s é činnos i začala a o o ganizace ydá a
p á ě ýše zmíněnou e ue, jejíž náze zněl L’Eu opa O ien ale. Ve d uhém čísle při-
nesl hla ní edak o asla is a zabý ající se českou li e a u ou E o e Lo Ga o Fische-
ů přehled českého d ama u aGiani S upa ich posky l k á ký souh n V chlického
překladů zi alš iny (Kopal 1921–1922, s.191).10
P ním, kdo se na pado ské uni e zi ě ěno al české li e a uře, byl p o eso Emi-
lio Teza. Známá je jeho ko espondence sJa osla em V chlickým (Seidl 1988). Další
pado ský p o eso , Gio anni Ma e , se pod obně zabý al ži o em adílem českého o-
man ického básníka Ka la Hynka Máchy. Vče no ém čísle L’Eu opa O ien ale z oku
1925 u eřejnil čás ýsledků s é p áce, založených na jeho le ním bada elském poby u
P aze ([nepodepsáno] 1925, s.308). P osinco é ydání pak přineslo řinác is án-
ko ou s udii snáz em Sulle o igini della mode na le e a u a ceca zpe a Ba oše Vlčka,
českého básníka, p ozaika apřeklada ele zi alš iny (Vlček 1925a, s.7).
Také p ní číslo i alského časopisu INos i Quade ni z oku 1925 bylo sko o celé
zas ěceno české li e a uře. Obsaho alo Vlčků článek obásnické o bě českých au-
o ů S anisla a Kos ky Neumanna, Mi osla a Ru eho, F áni Š ámka aMiloše Ji ka.
Dále něm byla publiko ána p áce i alského jazyko ědce asla is y Wol ganga Giu s-
iho (1901–1979) oJanu Ne udo i, Jiřím Wolke o i aočeské lido é poezii s ejně jako
Giu s iho překlady jedné Ne udo y a ří Wolke o ých básní iněkolika Masa yko ých
ú ah (Vlček 1925b, s.7).
V oce 1926 začala pod edením p o eso a E o eho Lo Ga a, ajemníka Is i u o
pe l’Eu opa O ien ale, ycháze e ue Ri is a di le e a u e sla e, k e á přinášela in-
o mace oi alských sla is ech ibohemis ech akolem níž se sous ředil ehdejší i alský
zájem očeskou li e a u u, az láš ě se iózní e e en ská činnos . P ní číslo oho o
pe iodika, na němž mimo jiných spolup aco ali D . Gius i, A.C onia ap o . Ma e ,
obsaho alo ukázku zLo Ga o y s udie oZeye o i, dále Gius iho články V chlický
aCa ducci aI alské ohlasy uJana Ne udy abásně V chlického aZeye a překladu Jose a
Macha. Připomenu y byly o něž Ma e o a knižní s udie oMácho i, ydaná  oce
10 Již dří e zmiňo aný Gianni S upa ich psal očeském ná odu jako jeden zp ních. Za-
bý al se obz láš ě Janem Husem aF an iškem Palackým, ale idalšími osobnos mi. Už
zp á a z oku 1913 sděluje českým č enářům, že se i alském časopisu La Cul u a obje-
il in o ma i ní článek Gianniho S upa icha snáz em Gli Czechi (Bohemica. Z on 13, 1913,
č.33, s.460). Později,  oce 1915, yšla iskem publikace éhož au o a La nazione czeca
(F.Ba ia o, Ca ania 1915), k e á nabídla přehled kul u ního, hospodářského apoli ického
ži o a českých zemí od počá ků ná odního ob ození.
OPEN
ACCESS
92 SLOVO A SMYSL 40
1925 Římě, Čapko a Věc Mak opulos přeložená Taule em Zulbe im nebo překlad
Babičky sKašpa o ými ilus acemi (Mach 1926, s.9; M. 1927, s.6).
Ve d uhém očníku (1927) byly o iš ěny Lo Ga ů překlad d ou Po ídek malos an-
ských, s udie Wol ganga Gius iho očeskoslo enských po álečných kul u ních sna-
hách, ale i ozbo a ecenze Haško a Š ejka. A u o C onia ecenzo al s udii J.H.Má-
chala Boje ono é smě y české li e a uře aobje ila se zde iGius iho s udie opoe ismu
(Gius i 1928, s.70–71). Vzáří 1927 pak e ue u eřejnila po ídku U o ačky Ka la Ma ěje
Čapka-Choda překladu edak o a časopisu E o eho Lo Ga a (Bable 1928, s.9).
Vp ním čísle ře ího očníku, edy oku 1928,  om o pe iodiku yšly Gius iho
překlady ukázek ze sbí ky J.S.Macha a Zde by měly k és ůže abásní Pe a Bez uče
Os a a aKdo na moje mís o iLo Ga ů překlad po ídky F áni Š ámka Naše ě né mi-
lo ání (No ák 1928, s.7). S udii A neho No áka oKa lu Ma ěji Čapku-Chodo i pak
přineslo d uhé číslo s ejného očníku (Bable 1928, s.9).
Podle in o mací Václa a Jiřiny, překlada ele zi alš iny, z oku 1926 přeložil Wol -
gango Gius i do i alš iny knihu po ídek Boženy Němco é a ýbo no el Ka la Ma ěje
Čapka-Choda (No ák 1926, s.9).
Obsáhlou zp á u naz anou I alské silhoue y českoslo enského básníka Julia Ska land a,
níž ocenil kul u ní ali e á ní činnos oho o au o a, přinesl milánský lis Gio nale
dell’A e. Ska land o y básně z ýše u edené sbí ky přeložil p o o o pe iodikum p o .
Umbe o U bani (S.O. 1928, s.6).
Roku 1929 byly  u ínském naklada els í Sla ia ydány Čapko y T apné po ídky
pod náz em Raccon i o men osi. P ní au o izo aný překlad zčeš iny, k e ý yšel
řadě Il Genio Sla o, pořídil Wol gango Gius i, jehož ú odní slo o obsahuje s udii
osoučasné s ě o é li e a uře, jejímž ámci hodno í Čapko o dílo (Mág 1929, s.6).
Do oku 1930 byly napláno ány překlady Ne udo ých Po ídek malos anských pod ná-
z em I accon i di Malá S ana aOlb ach o a Žaláře nej emnějšího (La p igione più e a).
Překlado á iesejis ická pozo nos i alských bohemis ů, k e á elmi čas o podlé-
hala es ikcím ašis ické cenzu y, se po celou dobu ání p ní českoslo enské e-
publiky zaměřo ala přede ším na české spiso a ele 19.s ole í. I alským č enářům ak
byly do oku 1938 nabídnu y knižní překlady děl zejména sedmi českých au o ů: Bo-
ženy Němco é, Ka la Čapka, I ana Olb ach a, Jana Ne udy, Julia Zeye a, Ka la Hynka
Máchy aKa la Ma ěje Čapka-Choda (Massimi 1999–2000, s.62–77).
Vdobě, oníž ho oříme, exis o al obz lášť na Mo a ě o něž p oud ka olického
dan ismu. Kpříleži os i šes is ého ý očí úm í Dan a Alighie iho yšel  oce 1921
sbo ník snáz em Dan e aČeši (s o .Špička 2010). Tu o obsáhlou p áci, jež byla pod-
pořena minis e s em apokusila se odo é doby nejpod obnější ecepci díla oho o
klasika (V. 1921, s.7), ydala D užina li e á ní aumělecká Olomouci pod edením
ka olického kněze apřeklada ele zi alš iny Ka la Dos ála-Lu ino a. O om, že se
sla ilo Dan o o ý očí, s ědčí další zp á y zno in. Jednak se p ažském Rudol inu
konala na Dan o u počes ýs a a i alského umění Mos a d’a e i aliana, na níž zaha-
jo ací řeč p onesl i alský u u is a F.T.Ma ine i, k e ý se zúčas nil o něž u u is-
ických předs a ení e Š ando ě di adle ([nepodepsáno] 1921, s.2).11 Dále se na Žo íně
11 Docho al se plaká zpředs a ení Syn he ické di adlo Ma ine i aFiala Fe enc (Fu u is a) ko-
naného 13.p osince 1921 e Š ando ě di adle. Viz Li e á ní a chi Pamá níku ná odního
písemnic í P aha, ond Lešeh adeum, č. in . 34/59, č. pří . 69/2005. S o .: „Koncem oku
OPEN
ACCESS
EVA SKŘÍČKOVá 93
sla ilo Dan o o ý očí přednáškou Václa a Tilleho a eci ací básní podání dce y
Ja osla a V chlického E y.12
V oce 1922 byla ydána ozšířená e ze knihy La nazione czeca, k e ou  oce 1915
publiko al Giani S upa ich. Vno ém ydání s i ulem La nazione cèca up a il s á ající
ex akněmu připojil d uhou čás , ěno anou álečným událos em a zniku Čes-
koslo enska.13 Roku 1926 yšla Římě publikace snáz em La Cecoslo acchia. Ten o
ozsáhlý sbo ník oČeskoslo ensku, k e ý zah no al příspě ky ůzných českoslo en-
ských spiso a elů, byl ydán i alš ině aobsaho al pě se s an kul u ních ahospo-
dářských článků aú ah, po nichž následo aly p o ily č yř osobnos í p o onu dobu
his o icky ýznamných: Jana Husa, F an iška Palackého, Jana Amose Komenského
aTomáše Ga igua Masa yka ([nepodepsáno] 1926, s.6; [nepodepsáno] 1925–1926,
s.236).
Od oku 1929 až do oku 1940 působil mo a ský ilolog Jose Bukáček (1897–1970),
zaklada el českoslo enské i alianis iky, jako lek o českého jazyka ali e a u y na
uni e zi ách Te s u a Pado ě. Ten o  é době ak i ní p opagá o kul u y mezi
oběma ná ody se e s ých e s ských přednáškách ěno al éma u kul u ních z ahů.
Zo ganizo al aké přednášku i alského sla is y apřeklada ele Umbe a U baniho
o Zeye o ě ománu Jan Ma ia Plojha (Bukáček 1930, s.7). VI álii o něž u eřejnil
s oje články: publikacích e s ské uni e zi y ydal syn e ickou s udii Le elazioni
cul u ali Ceco-I aliane dalle o igini all’epoca p esen e, z eřejnil éž cyklus s udií Alcuni
mo i i di gue a i aliani nella le e a u a cecoslo acca (No ák 1933a, s.9). Za jeho p o-
pagá o skou abada elskou činnos oblas i českoslo ensko-i alských s yků mu bylo
článkem římské e ui L’I alia che sc i e yjádřeno uznání (No ák 1933b, s.9).
Jako ecenzen se Bukáček zabý al mimo jiné ipublikací Cecoslo acchia d’oggi,
k e á yšla jako de á ý s azek sbí ky L’Eu opa con empo anea  oce 1929. Vp ní ze
s ých d ou ecenzí é o no é knihy oČeskoslo ensku yzd ihl předešlé p áce i al-
ských sla is ů La nazione ceca aLa Cecoslo acchia, k e é ydal Is i u o pe lʼEu opa
O ien ale. Ocenil, že jejich au oři popsali naše dějiny snáklonnos í, ěno ali se
ýznamným osobnos em a yzd ihli ýznam legionářů. Vpřípadě no é publikace
Bukáček au o a k i izo al, jelikož en se pus il do psaní s udie bez znalos i češ iny.
I alský no inář Giuseppe B uguie o iž yuží al německé zd oje, k e é mlu ily ne-
p ospěch našeho ná oda. Českoslo enský ná od se pod B uguie o ými po chními
popisy je il značně zk esleně aau o mnoha případech (například ohledně zdě-
lanos i) přisuzo al zásluhy akouské mona chii. Bukáček  é o ecenzi zmínil aké
diploma a, spiso a ele apřeklada ele zi alš iny Julia Ska land a, k e ý in o mo al
1921 se e ŠD usku ečnilo několik u u is ických pořadů za účas i F.T.Ma ine iho ačes-
kého yzna ače oho o hnu í, F.Fu u is y, k e ý ehdy e ŠD pohos insky h ál“ (Šo mo-
á, E a: Š ando o di adlo. Česká di adelní encyklopedie <h p://encyklopedie.idu.cz/index.
php/Š ando o_di adlo [1.6.2020]).
12 Václa Tille (1867–1937) o ganizo al přednášky i dalších le ech, kupříkladu „cyklus před-
nášek naz aných Vyb ané kapi oly zi alské li e a u y […,] budou zahájeny 9.2. 18 ho-
din ús a ě i alské kul u y“ (Přednášky p o . d a V.Tille, zp á a. P á o lidu 33, 1924, č.34,
s.11); s o .Li e a u a a ěda. Ná odní lis y 61, 1921, č.343, s.4.
13 OS upa icho ých knihách ěno aných českému aposléze českoslo enskému ná odu iz
Špička 2016; Špička, nepubliko áno ( ukopis kapi oly, k e ý mi laska ě posky l au o ).
OPEN
ACCESS
94 SLOVO A SMYSL 40
očeských záleži os ech Te s u. Dalším ku á o em českoslo ensko-i alských z ahů
é doby byl e s ský p o eso Umbe o U bani, k e ý se ěno al překladu ománu Jan
Ma ia Plojha Julia Zeye a (Bukáček 1930, s.61–62).
Ro něž e d uhé ecenzi se Bukáček yjádřil pozi i ně ke d ěma s a ším knihám
ýkajícím se Českoslo enska ak i icky kno é i alské publikaci. Snelibos í k i o al
šeobecné nadšení nad ím, že zah aničí yšly knihy onašem ná odě, přičemž je-
jich k ali ou se nikdo nezabý al. Připomněl, že B uguie , p o publikum znalé česko-
slo enské p oblema iky au o zcela neznámý, neuměl česky a Cecoslo acchia dʼoggi
popsal český ná od če paje zněmeckých p amenů. VB uguie o ě p áci edy bylo
pa né, že se z o ožňuje sněmeckými amaďa skými názo y, což se p oje ilo i jeho
kul u ních znalos ech. Dle Bukáčka se něk e é B uguie o y ý oky podobaly Picco-
lominiho s ylu14 (B uguie se o iž oČeších yjádřil, že je o ná od sedláků, k e é až
Rakousko poz edlo, jinak se jedná o„ná od pilný a níma ý, jsou přílišní naciona-
lis é, nek i ič í adomýšli í“). Něk e é in o mace šak byly podle Bukáčka p a di é
(např.že „holdujeme obže s í api í“). Za mnohem ho ší pak Bukáček po ažo al An-
giole iho epo áž Cecoslo acchia paese nuo o, o iš ěnou  e ue LʼI alia Le e a ia. Ko-
nečně Ped azziho knihu P aga ajeho p ažské dojmy hodno il jako „ne ždy hluboké,
za o šak ba i é apřís upné ak nejši šímu obecens u. O šem iPed azziho láska
knašemu ná odu ahla nímu měs u se pos upně y íjela“ (Bukáček 1933, s.331–334).
Di adelní dění I álii p a idelně sledo al di adelní k i ik, d ama ik apřeklada-
el zi alš iny Jakub Ryd an, k e ý č enáře Českoslo ensku in o mo al o om, že
milánský ilus o aný měsíčník Comoedia publiko al  oce 1924 o og a ie zp až-
ských inscenací he Ja osla a Hilbe a Kolumbus aJa osla a V chlického Láska asm
aNámlu y Pelopo y. Zmíněné pe iodikum o něž o isklo ůbec p ní i alský překlad
české di adelní h y (jednalo se od ama b a ří Čapků Ze ži o a hmyzu, k e é přeložil
p ažský dopiso a el i alských no in Ugo Dadone) a e s ém ledno ém čísle z oku
1925 z eřejnilo Vlčků článek oJa osla u Hilbe o i ajeho D uhém břehu (Ryd an
1923–1924, s.427; Vlček 1925, s.7).
V oce 1926 ezono aly nej íce zp á y opoby u Luigiho Pi andella P aze (Ko-
á na 1926, s.3; Raiso á 1927, s.17–18). VČeskoslo ensku se psalo ojeho ino a i ní
d ama ice ano elách, ojeho kočo né di adelní společnos i, ašismu ai alské li e a-
uře iozřízení s álých di adel (Ko á na 1926, s.2). Za au o o y pří omnos i bylo u e-
deno předs a ení agédie Jindřich IV. ([nepodepsáno] 1926, s.4). Opřesném pořadí
he Pi andello y skupiny P aze in o mo alo České slo o ([nepodepsáno] 1926, s.4).
V oce 1928, konk é ně 24.října, bylo neapolském Tea o Fio en ino pop é u e-
deno Čapko o d ama R.U.R. (S.R.1928, s.7; R . 1928, s.7). K oku 1933 se áže zmínka
o I álii přip a o ané inscenaci Čapko y h y Ze ži o a hmyzu, zníž o šem muselo bý
yšk nu o ře í dějs í, němž se odeh á á álka m a enců (Dohalský 1933, s.9).
K oku 1927 se z ahuje no ino á zp á a o om, že lek o á em českoslo enského
jazyka na uni e zi ě Neapoli bude do oku 1928 po ěřen Zdeněk K is en, ajemník
Českoslo enského his o ického ús a u Římě. Lek o á byl přičleněn ke s olici slo an-
ských jazyků ali e a u , k e ou sp a o al E o e Lo Ga o ([nepodepsáno] 1927, s.5).
V oce 1928 se na Uni e zi ě Ka lo ě P aze konala přednáška his o ika umění
P.Miscia elliho os ředo ěké Sieně, uspořádaná i alským Is i u o di cul u a i alia na
14 Odkazuje na His o ii českou (His o ia Bohemica) Enea Sil ia Piccolominiho.
OPEN
ACCESS
EVA SKŘÍČKOVá 101
LITERATURA
Caccamo, F ancesco: P oma něná příleži os
e s řední E opě. I álie aČeskoslo ensko
mezi d ěma s ě o ými álkami. In: Ji ka
Raucho á— Bohumil Ji oušek (eds.): Věda,
kul u a apoli ika českoslo ensko-i alských
z azích 1918–1951. Jihočeské muzeum
Českých Budějo icích, České Budějo ice
2012, s.77–91.
Cosen ino, Annalisa: L’A i i à edi o iale
dell’Is i u o di Cul u a I aliana di P aga. In:
Ada Gigli Ma che i— Luisa Finocchi (eds.):
S ampa epiccola edi o ia a le due gue e.
F anco Angeli, Milano 1997, s.219–235.
Helan, Pa el: Duce akacíř. Li e á ní mládí Beni a
Mussoliniho ajeho kniha Jan Hus, muž p a dy.
L.Ma ek, B no 2006.
Helan, Pa el: Českoslo ensko-i alské z ahy
od p ní s ě o é álky do začá ku d acá ých
le . In: Ji ka Raucho á— Bohumil Ji oušek
(eds.): Věda, kul u a apoli ika českoslo ensko-
i alských z azích 1918–1951. Jihočeské
muzeum Českých Budějo icích, České
Budějo ice 2012, s.25–38.
Houska, Ondřej: P aha p o i Římu.
Českoslo ensko-i alské z ahy le ech
1922–1929. Filozo ická akul a Uni e zi y
Ka lo y, P aha 2011, s.19.
H dlička, Ja osla : Beni o Mussolini ai alský
ašismus pamě ech p o . Vlas imila Kybala.
In: Ji ka Raucho á— Bohumil Ji oušek
(eds.): Věda, kul u a apoli ika českoslo ensko-
i alských z azích 1918–1951. Jihočeské
muzeum Českých Budějo icích, České
Budějo ice 2012, s.127–136.
Jacobi, Wal e : Golem me la Čechů. Rozklad
českého nacionalismu. O bis, P aha 1942.
Klípo á, Ba bo a: Giani S upa ich, s ědek
amo alis a. Ži o mezi Te s em, P ahou
aFlo encií. ČLOVĚK— Časopis p o humani ní
aspolečenské ědy, 2008, č. e12, s.1–36
<h ps://docplaye .cz/71235018-Giani-
s upa ich-s edek-a-mo alis a-zi o -mezi-
e s em-p ahou-a- lo encii-ba bo a-klipo a.
h ml> [8.7.2019].
Kukáno á, Zla uše: Řím jako in elek uální
cen um ýcho y ka olických bohoslo ců.
In: Ji ka Raucho á— Bohumil Ji oušek
(eds.): Věda, kul u a apoli ika českoslo ensko-
i alských z azích 1918–1951. Jihočeské
muzeum Českých Budějo icích, České
Budějo ice 2012, s.343–372.
Massimi, Da io: Česká li e á ní kul u a
I álii. Ri is a dell’Is i u o I aliano
di Cul u a di P aga— Časopis I alského
kul u ního ins i u u P aze V, 1999, č.2—
2000, č.1, s.62–77.
Křesálko á, Ji ka: Dagli appun i sulla o una
di Ma ine i in Boemia. Il con on o le e a io
12, 1995, č.23, s.231–246.
Pelán, Jiří: Ma ine iho Ohni ý buben
pod uhé. Li e á ní no iny 5, 1994, č.46, s.10.
San o o, S e ano: L’I alia el’Eu opa o ien ale.
Diplomazia cul u ale ep opaganda 1918–1943.
F anco Angeli, Milano 2005.
Šmíd, Ma ek: Římské mise Kamila K o y
e d acá ých le ech 20.s ole í. In: Ji ka
Raucho á— Bohumil Ji oušek (eds.): Věda,
kul u a apoli ika českoslo ensko-i alských
z azích 1918–1951. Jihočeské muzeum
Českých Budějo icích, České Budějo ice
2012, s.93–107.
Špička, Jiří: Dan o o dílo Českém p os ředí.
iLi e a u a.cz, 12.1.2010 <h p://www.
ili e a u a.cz/Clanek/25677/dan o o-dilo- -
ceskem-p os edi> [3.5.2020].
Špička, Jiří: Giani S upa ich ela gue a dei
Cecoslo acchi. In: Sil ana Ci illo (ed.): La
G ande Gue a nella le e a u a enelle a i.
Bulzoni, Roma 2016, s.201–226.
Špička, Jiří: Giani S upa ich ajeho d ě
knihy očeském ná odě. Adap ace ex u
e í u his o ie (nepubliko áno, ukopisná
s udie).
Tomášek, Pa el: Ugo Dadone. Zp a odaj
Společnos i přá el I álie 12, 2007, č.2, s.4
<h ps://www.p a elei alie.eu/ ile/921/SPI-
02-07.pd > [30.6.2019].
Valsangiacomo, Nelly: Die o al mic o ono.
In elle uali i aliani alla Radio s izze a
(1930–1980). Edizioni Casag ande, Bellinzona
2015.
OPEN
ACCESS

102 SLOVO A SMYSL 40
INTERNETOVÉ ZDROJE
Cen al in elligence agency. Lib a y. Dadone,
Ugo. Cen al in elligence agency <h ps://www.
cia.go > [30.6.2019].
I alský kul u ní ins i u P aha. Dějiny. I alská
kong egace P aze. S ale á his o ie. Is i u o
I aliano di P aga <h ps://iicp aga.es e i.i /
iic_p aga/cs/is i u o/chi_siamo/s o ia>
[8.7.2019].
Lóže ná od. Ugo Dadone (1886–1963). Lóže
Ná od, 2.7.2019 <h ps://www.lna od.cz/
2019/07/ ajemny-muz- -pozadi-ugo-
dadone/> [30.7.2019].
Šo mo á, E a: Š ando o di adlo. Česká
di adelní encyklopedie <h p://encyklopedie.
idu.cz/index.php/Š ando o_di adlo>
[1.6.2020].
OPEN
ACCESS