Kul u ní překlad
Počá ky ansa lan ických s udií
Anna Housko á
Uni e zi a Ka lo a
Anna.Housko [email p o ec ed]
CULTURAL TRANSLATION: THE BEGINNINGS OF TRANS-ATLANTIC STUDIES
“Cul u al ansla ion” consis s no only in he awa eness o he cul u al con ex o he wo k ans-
la ed, bu in he unde s anding o he egional and he uni e sal in awo k o li e a u e. The e y
ac o ansla ion, o linguis ic and cul u al media ion, c ea es “uni e sali y in di e si y” on he cul-
u al and poe ic le els. This app oach o med in he wo ks o Zdeněk Šmíd, he ounding igu e o
Spanish-Ame ican s udies in Czechoslo akia in he 1930s, in he dialogue wi h he Mexican hinke
Al onso Reyes.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Kul u ní překlad— ansa lan ická s udia— ecepce hispanoame ické li e a u y— esej— Zdeněk
Šmíd— Al onso Reyes
Cul u al ansla ion— ansa lan ic s udies— ecep ion o Spanish-Ame ican li e a u e— essay—
Zdeněk Šmíd— Al onso Reyes
Hla ní p oudy kul u y zas iňují pa alelní linie, méně idi elné nebo sk y é. Ve ři-
cá ých le ech minulého s ole í unás e ilologii domino al s uk u alismus, zněhož
později yjde i eo ie překladu Jiřího Le ého. D uhá linie má blíže ke kul u ním s u-
diím než kling is ice. Voblas i překladu ji předs a uje p ní řadě Zdeněk Šmíd,
zaklada elská osobnos české hispanis iky, dosud málo doceňo aná. Jako p ní knám
od počá ku řicá ých le sys ema icky u áděl hispanoame ickou li e a u u imyšlení.
Pa adoxně (byť ne neob ykle) knám upozo nění na ýznam é o osobnos i přichází
ze zah aničí.
Mexický edi o Gab iel Rosenzweig ydal oce 2014 s azek dopisů českého
hispanis y sAl onsem Reyesem, přední osobnos í mexické li e a u y a iloso ie kul-
u y: Vy áření kon ak ů p o mexickou li e a u u: Al onso Reyes— Zdeněk Šmíd. Ko e-
spondence (1932–1959). Pečli á Rosenzweigo a edice obje uje no ou kapi olu kul-
u ních z azích mezi oběma s ě y, k e á je přek api á s ým áním ain enzi ou.
Vz ah Reyes— Šmíd přesahuje p ak ické kon ak y při shánění knih p o překlad: oba
spřízňuje obdobné po ozumění p o kul u u ap o mezikul u ní mediaci.
Pokusím se e Šmído ě překlada elském apublicis ickém díle pos ihnou jeho im-
plici ní amís y explici ní poje í překladu jako zp os ředko ání kul u y, a o dialogu
p á ě sAl onsem Reyesem. Zdeněk Šmíd byl p ním Čechem (přesněji Mo a anem),
jenž se sys ema icky ěno al ecepci hispanoame ické li e a u y, as ou koncepcí dal
ibe oame ikanis ice základ asmě , na k e ý můžeme nadále na azo a .
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 53
O ázka má několik o in: 1.jaký ýznam mělo se kání shispanoame ickou li e-
a u ou amyšlením p o Zdeňka Šmída, j.jak pojal anskul u ní úkol překlada ele
zoblas i napůl cizí: oblas i nee opské, o šem kolonizo ané E opany asilněji„po-
e opš ěné“ než jiných koloniích; 2.jaký byl kon ex a(ne)pochopení jeho p áce
českém li e á ním s ě ě; 3. co na Šmído ě úsilí aobecně na překládání hispanoame-
ické li e a u y zajímalo ako ou osobnos jako Al onso Reyes, jenž zosobňuje kul-
u u Mexika icelé Hispanoame iky. Společným jád em šech ěch o o in je chápání
speci ičnos i hispanoame ické li e a u y ajejí uni e zálnos i. Máme zde ýhodu
ojího ma e iálu— Šmído ých překladů, jeho článků amnohale é ko espondence
sReyesem, k e á Mexičanům s ála za knižní ydání.
HOMÉR VCUERNAVACE
Začněme ím posledním, Reyeso ým s řícným z ahem kčeskému překlada eli, a o
ámci jeho poje í hispanoame ické kul u y. Al onso Reyes (1889–1959) byl básník,
esejis a, li e á ní his o ik, znalec an iky, zaklada el kul u ních ins i ucí, diploma ,
lau eá mnoha cen (ikandidá na Nobelo u cenu). Ve s ém domě, přá eli pokř ěném
na Al onso ská kaple (La Capilla Al onsina), kde je dnes kul u ní abada elské cen -
um, měl ob o skou kniho nu. Obsahuje iReyeso u sbí ku ob azů apečli ě edený
a chi — díky němu se ucho ala aké ko espondence se Zdeňkem Šmídem. Ve řicá-
ých le ech, kdy byla ýměna jejich dopisů nejin enzi nější, byl Al onso Reyes me-
xickým yslancem A gen ině, kde mimo jiné zapůsobil na mladého Bo gese, jehož
o bu o li nil s ým jasným s ylem sjemně humo ným pod ex em. Reyeso y ex y
působí p ůz ačně jako „zářný é e “ mexického al iplana, „ zduch co nejp ůz ačnější,
akže něm splynou iba y“; a o k ajina, „kde os e s ohá ahe aldická ege ace“,1
předs a uje p os o p o jasné myšlení. P á ě zasazení do éže k ajiny po s ale í spříz-
ňuje její oby a ele, jak o Reyes yjádřil nejznámějším eseji „Vidina Anáhuacu“ (Vi-
sión de Anáhuac, 1915), e okujícím az éckou kul u u Tenoch i lánu před příchodem
Španělů. Již om o aném ex u naznačil jád o s é iloso ie kul u y:
Spojuje nás éž hlubší společens í každodenního z ušení před s ejnými
pří odními předmě y. As ážka senzibili y se s ejným s ě em plodí au áří
společnou duši. Ikdybychom šak nepřijali zení ospolečné čino odé p áci
apůsobení společné kon emplace, shodneme se na om, že emoce his o ická
je čás í našeho dnešního ži o a aže by naše údolí anaše ho y byly bez její záře
jenom di adlem za mělým.2
I en nejp ůz ačnější k aj by bez his o ické pamě i byl scénog a ií bez s ě la. Podle
Reyeso y „zah nující koncepce“ (concepción inclusi a)3 jsou dějiny na šenou pří-
omnos í. Různé adice spolu ha monicky koexis ují. Reyesů ideál ha monie po-
chází z enesance azan iky, hlásil se kdědic í e opského humanismu (akdyž
1 Reyes 1937, s.28.
2 Tam éž, s.61–62.
3 Fuen es 1990, s.33.
OPEN ACCESS
54 SVĚT LITERATURY 59
něm sama E opa e álečné bes iali ě selhá ala, iděl jako úkol La inské Ame iky
ho pře zí ).
Jasné myšlení adů ě a humanis ické hodno y důs ojnos i alidského zlepšo ání
při áděly Reyese kuni e zální o ině: p os řednic ím osobi é kul u y s é země
pa icipuje každý člo ěk na osudech „lidského odu“. Podobně u ažo ali jeho s-
e níci, jak o o mulo al iloso An onio Caso: „Bý Mexičan znamená bý hluboce
lidský.“4 A šak člo ěk je ždy p imá ně spja ý se s ým mís em, základem zůs á á
egionální zako ení. Vz ah egionální–uni e zální ak o o myšlení řešilo jinak než
adiční an inomie uni e zální „ci ilizace“ e sus lokální „ba ba s í“ (Sa mien o):
už nikoli jako p o iklad, nýb ž jako sous ředné k uhy. Vobou přís upech je ale hispa-
noame ickým mysli elům společné egionální ýchodisko, spřízněně spe spek i is-
mem Josého O egy yGasse a— jehož myšlení mělo La inské Ame ice in enzi ní
ohlas; os a ně O ega aké pa řil kReyeso ým přá elům.
Při ší důleži os i kul u ní adice e opského pů odu je neméně důleži é, že pře-
sazením na jiný kon inen , sdomo odou adicí jiných jazyků akul u , se zní s alo
něco jiného, nabyla „jinou ba u“: „… mexický duch spočí á ba ě, jakou se la inská
oda […] zba ila ady, unás doma, když po ři s ole í olizo ala če enou půdu naší ze-
mě“.5 To psal Al onso Reyes „P oslo u oVe gilio i“ (Discu so po Vi gilio) oce 1930,
kdy Mexiko na s á ní ú o ni sla ilo d ou isící ý očí na ození Ve gilia, jehož Zpě y
olnické můžou bý podle Reyese při ozeně blízké imexickým enko ským dě em.
Speci ičnos hispanoame ické kul u y spočí á p o Reyese dlouhodobé zkuše-
nos i „nahlíže do jiných jazyků, do jiných adic, do jiných oken“,6 její o e řenos i
jinému. Vče ně onoho přesazo ání e opské adice. La inskoame ická „di e enční
uni e zali a“7 se ak liší od eu ocen ické uni e zali y, k e á je— jak Reyes i oni-
zuje— obehnána zdí jako s a á Čína.8
Sebei onicky glosuje Reyes s é poje í mexické lokální uni e zálnos i s ou sbí -
kou Homé Cue na ace (Home o en Cue na aca, 1949) asamým jejím náz em, když
an ického básníka umísťuje do mexického p o inčního měs a. Pozadí je au obiog a-
ické, do Cue na acy Reyes jezdil, aby měl klid na psaní ana překládání Iliady, na
jehož ok aj si p o zába u psal y o sone y překlada ele.
LOKALITA OTEVŘENÁ SVĚTU
Zdeněk Šmíd psal Al onsu Reyeso i hned p ním dopise 22.března 1932: „Dělám
e s é zemi, co mohu, p o šíření boha é kul u y Jižní Ame iky, ale p áce pos upuje
pomalu. Knihy přicházejí se zpožděním ( ě šinou nepřijdou) aje p o mne éměř ne-
možné sledo a la inskoame ické li e á ní dění.“9 Šmíd edy od počá ku zal pláno-
i ě za s é zp os ředko a la inskoame ickou kul u u— přičemž důleži é je p á ě
4 Caso 1922.
5 Reyes 1968, s.105.
6 Reyes 1960, s.151.
7 San iago 2018, s.80.
8 Reyes 1960, s.152.
9 Rosenzweig 2014, s.27.
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 55
slo o kul u a, ne jen li e a u a. Al onso Reyes byl logickým ad esá em, jako iloso
kul u y s ého kon inen u. P ní dopisy Reyeso i psal Šmíd ješ ě ancouzsky. Bylo
mu šes ad ace le aměl elké plány. Plachý, ducho ně založený mladík10 měl s ou
izi azačal ji sous a ně naplňo a .
Biog a ie Zdeňka Šmída (1908–1989) je pozo uhodná d ěma aspek y. Měl po celý
ži o „s obodné po olání“, bez zaměs nání, což bylo dobách socialismu ob ížné, ale
umožňo alo o ě ší mí u s obody. Apo ě šinu le žil Ma iánských Ho ách, kde se
na odil ak e é se později s aly součás í Os a y. P á ě do Ma iánských Ho budou po
sedmad ace le ad eso ány Reyeso y dopisy. Šmíd je opus il jen na čas době s udií
omanis iky na Filozo ické akul ě P aze (1926–1931), če ně s udijního poby u na
uni e zi ě Bo deaux akademickém oce 1928/29; am se zajímal s ále íce ohispa-
nis iku aceloži o ně se pak zaměřil na překládání ze španělš iny. V oce 1933 získal
na Filozo ické akul ě UK dok o á , dise ační p áci ěno al dílu Luise de Góngo y.
Na Al onsa Reyese se Šmíd nejp e ob á il sp osbou ojeho bulle in Mon e ey:
Zp a odaj Al onse Reyese; už sám ak , že se oexis enci é o pe iodické publikace ( y-
dá ané 1930–1937) doz ěděl, naznačuje Šmído u schopnos o ien o a se oblas i
hispanoame ické li e a u y, E opě ješ ě málo známé, ať už p os řednic ím an-
couzských časopisů nebo díky s ým kon ak ům shispánským spiso a eli. Jak a chi-
ech zjis il edi o jejich ko espondence, y ořil si Zdeněk Šmíd celou „síť kon ak ů
apřá els í“, do níž k omě Reyese pa řili Španělé Fede ico Ga cía Lo ca, Jo ge Gui-
llén, Juan Ramón Jiménez, Ped o Salinas aGuille mo de To e, Kubánec José Rod í-
guez Feo, Jo ge Ca e a And ade zEcuado u, Fe nando Aleg ía zChile aMexičané
Ma iano Azuela, Julio Jiménez Rueda aRodol o Usigli.11 Je podi uhodné, jak se mu po-
dařilo p oměni p o inční lokali u cen um se s ě o ým obzo em. Ta o biog a ická
okolnos je symbolická: odpo ídá dů azu na z ah mezi egionálním auni e zálním,
k e ý je p o Šmída s ejně zásadní jako p o Reyese.
Al onso Reyes Šmído i hned odpo ěděl apo lé a mu posky o al elko ysou pomoc
zasíláním knih, če ně šech s ých děl, izp os ředko áním au o ských p á (napří-
klad uGüi aldese aAzuely). Jeho ocho a ychází nejen zjeho s řícné po ahy, ale aké
zjeho po ozumění p o z ah egionálního auni e zálního: li e a u y se s á ají s ě-
o ými díky překladům. Na jedné s aně la inskoame ická adap ace spoluu áří uni-
e zali u e opské li e a u y (Reyesů Homé Cue na ace je íce než di e imen o).
Na d uhé s aně sama hispanoame ická li e a u a nabý á na s é uni e zali ě e op-
skými překlady. Můžeme o zapoji do „ná a u ka a el“, jak byl označen li hispa-
noame ické li e a u y na španělskou (e opskou) li e a u u od počá ku 20.s ole í.
Mexickému mysli eli jde os ě o os hispanoame ické li e a u y, nejen o„získá ání
kon ak ů p o mexickou li e a u u“, u edeném náz u s azku jeho ko espondence
se Šmídem.
Docho aná ko espondence zah nuje šedesá šes dopisů, padesá č yři psaných
Zdeňkem Šmídem ad anác psaní Reyeso ých. Poslední dopisy jsou z oku 1959, kdy
p osinci Al onso Reyes zemřel. Vzájemný z ah se upe nil počínaje ydáním T ip y-
chu (1937), překladu eseje „Vidina Anáhuacu“ adalších d ou menších ex ů. Reyes byl
knížkou nadšen aspříznačnou zd ořilos í asebei onií dopise podo kl: „Kéž by se
10 Viz Rusinský 1968.
11 Rosenzweig 2014, s.16.
OPEN ACCESS
56 SVĚT LITERATURY 59
podařilo aspoň jednu zmých knih p ezen o a ak elegan ním ajednoduchém há u,
jaký js e Vy dal omu o k ásnému s azečku. Zůs á ám sobdi em na p ahu, aniž ho
mohu čís . Zá o eň s ados í js e mi přip a il iu pení. Co se dá děla !“12 Do ži o ů
adopiso ání d ama icky zasáhla álka, k e á ko espondenci na šes le pře ušila;
Šmíd ji obno il lis opadu 1945:
Čas o jsem během nekonečných „k u ých“ hodin myslel na Vaši zemi, zejména
na Vás, jenž js e mi dal ak hluboce pocí i , co znamená bý ame ický člo ěk.
Mon e ey! P o mne bylo op a do ou ú ěchou ědě , že Jižní Ame ice jsou—
ady jsme se oci li říši obo ů, če ných m a enců— s obodní lidé, k eří bu-
dou bojo a …13
Al onso Reyes odpo í spohnu ím, blahopřeje českému překlada eli, že se ací„kno -
málnímu ži o u akmúzám ždy ú ěšným“, aposílá knihy, „abychom pok ačo ali
našem neměnném s a ém přá els í“.14
A šak álka pře á ila e opský ži o , nic už nebylo s ejné alinie indi iduálních
osudů se odchýlily. Zdeněk Šmíd dál překládal hispanoame ickou p ózu (Ci o Ale-
g ía, As u ias aj.), ale už ne splným sous ředěním. Nepodařilo se mu naplni elký
plán zmládí yda ep ezen a i ní an ologii hispanoame ických po ídek; anedokon-
čil ani příp a u dalšího ýbo u Reyeso ých esejů. Za álky se acel ke Góngo o ě
poezii, jejíž ýbo ydal hned po álce, pak se ponořil do překládání Dona Quijo a
(1952)— Šmído a e ze je dodnes posledním anejlepším překladem Ce an eso a
ománu.UCe an ese Šmíd dál p odlé al při překladu Příkladných no el (1957). Další
p ací izálibou se s aly překlady di adelních he , pře ážně španělských au o ů (Ca-
sona, Sas e ad.),15 zmexického d ama u si yb al h u Emilia Ca ballida; čas po dil
k ali u yb aných au o ů.
OBJEVOVÁNÍ KULTURNÍ SPECIFIČNOSTI
V aťme se do období Šmído y sys ema ické ibe oame ikanis ické p áce e řicá ých
le ech. V é o době začíná česká ecepce hispanoame ické p ózy, k e á je s ředoe -
opském p os o u ela i ně aná. Dokonce například český překlad Ri e o a ománu
Zelené peklo (1930, La o ágine, no ější překlad snáz em Ví ), jejž čas zhodnocuje
jako nej ýznačnější hispanoame ický omán p ní půle 20.s ole í, je jedním zp -
ních e s ě ě (po anglickém překladu z oku 1928 asoučasně s ancouzským pře-
kladem 1930). Na ozdíl od jiných zemí, k e é ěnují ě ší pozo nos é o oblas i až
po polo ině s ole í sou islos i s z .boomem, unás přišla p ní lna překladů už e
řicá ých le ech 20.s ole í. Zachy ila ak p ní chol hispanoame ického ománu,
k e ý od d acá ých le nalézal „ las ní ý az“ (podle poje í Hen íqueze U eñi). Teh-
12 Tam éž, s.45.
13 Tam éž, s.54.
14 Tam éž, s. 55.
15 Rusinský (1968) e iduje celkem řinác Šmído ých překladů p o Dilii, Uličný (2005) u á-
dí č yři překlady d ama .
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 57
dejší p oud z . egionalismu dokázal dá mís ním éma ům aame ickým pří odním
p os o ům (p ales, eleho y, pampa) obecnou dimenzi mís a člo ěka e esmí u: im-
pliko al ouž o ázku z ahu egionální–uni e zální, ok e é přemýšleli esejis é.
Vobdobí 1930–1942 yšlo sedmad ace českých překladů hispanoame ických
knih. Ujalo se jich několik příleži os ných překlada elů jediného díla, ě ší zájem
ola inskoame ickou li e a u u p oje il například Jan Čep, k e ý přeložil ři omány
adalší d a ecenzo al. Zdeněk Šmíd om o kon ex u yniká nejen poč em šes i
knižních překladů, ale zejména sous a ným sledo áním é o li e a u y časopi-
sech: e řicá ých le ech nich publiko al nejméně řinác překladů po ídek či esejů
apřes d ace las ních článků ospiso a elích jako Gab iela Mis al, Ho acio Qui oga,
Güi aldes, Ga cía Calde ón, Gallegos, Azuela, Reyes adokonce ze s a ší doby Juana
Inés de la C uz.16
Zdeněk Šmíd má smysl p o jinou kul u u, jasně cí í, že kul u a přesazená na jiný
kon inen se „zaba uje“ zdejší půdou, koexis encí sdomo odou adicí, ajiný je
ipřesazený španělský jazyk. Z láš ě pa né je o ud ou jeho nej ýznačnějších pře-
kladů ačlánků ojejich au o ech, jimiž jsou A gen inec Rica do Güi aldes azejména
pak Ven u a Ga cía Calde ón.
Zdíla oho o pe uánského p ozaika přeložil Šmíd soubo po ídek Poms a kondo-
o a (1936) anapsal oněm e řicá ých le ech č yři články. V acel se kněmu p o o, že
p á ě upo ídek zandského p os ředí, kde se s ře á á hispánský aindiánský s ě ,
byla p o něho o ázka kul u ní ůznos i nejnaléha ější. Znal k omu ipe uánskou
iloso ii kul u y, do olá á se její zaklada elské osobnos i Manuela Gonzáleze P ady
aoceňuje aké esejis iku samo ného Ga cíi Calde óna, jenž při s é diploma ické p áci
šířil po ědomí ohispanoame ické kul uře E opě. Vposledním anejdelším článku
oGa cío i Calde óno i „Pe uánský po ídkář-básník“ (1937) sh nuje Šmíd jeho „hlu-
boce lidsky ibásnicky p oži ou idinu osudo ého boje, do něhož zasahuje p o i e-
řelcům celá pe uánská pří oda ajejí z ěř, aby se spolu spů odním zamlklým oby a-
els em ms ila na běloších, k eří p onikají kjejímu ajems í, šlapajíce bezohledně
p ach pů odní podobu země.“17 Všímá si aké au o o y španělš iny „sno ými ná-
z uky“, níž mís y slyší pe uánské queny, „s říb em z onící lé ny, k e é se ak čas o
oze zlykají Poms ě kondo o ě, aby esknily nad ,nesp a edli ým ponížením indi-
ánské asy‘.“18 Zdeněk Šmíd ak pos ihuje, že o o pe uánské dílo je jiné ap o české
č enáře zajíma é p á ě jako jiné.
AUTENTIČNOST POEZIE
Ale je zde ješ ě jedna pods a ná o ina: zá o eň skul u ní odlišnos í cizího ex u aci-
zího jazyka (k e ou by překlad neměl s í a ) je li e á ní dílo poezií. UZdeňka Šmída
je poezie implici ně iexplici ně šudypří omná, je o základní úhel jeho přís upu kli-
e a uře. Sám byl básník, mládí publiko al e še časopisecky, pa řil kau o skému
16 Viz Vá o á 1997. Příloha diplomo á p áce obsahuje o okopie dohledaných článků; podle
nich zde ci uji.
17 Šmíd 1937, s.468.
18 Tam éž, s.470.
OPEN ACCESS
58 SVĚT LITERATURY 59
k uhu os a ského časopisu Poesie (1931–1933), bezp os ředně po álce ydal s é básně
iknižně.
Poezie je mu jád em p ozaických děl. Vní— spolu sp os ředím a gen inské
pampy — spa řuje Šmíd a gen inskou yzos ománu Don Segundo Somb a Rica da
Güi aldese, k e ý přeložil pod náz em Žha á země (1936):
[Güi aldes] nalezl s ou p a ou půdu is ůj básnický čas. Za křišťálem oho o
yššího času, k e ý s ojí í ězně nad p cha os í aneklidem ch íle, zje ila se
mu ji řních ba ách anejjemnějších liniích dnes již neod a ně zmizelá po-
doba A gen iny scelými muži, p ůz ačnými pohádkami, anci, písněmi abez-
mě nou pampou gaučů, šeobsažnou jako moře. Vs ém Donu Segundo i, díle
ak yze a gen inském, y ořil knihu ak yzí, že bude jednou A gen incům
s ejně d ahocenná jako řeba nám Babička.19
Au en ičnos , „ yzos “ li e á ního díla spa řuje Zdeněk Šmíd p os oupení básnické
k ali y s egionálním podložím. Dospí á ak spon ánně ke s ejnému řešení z ahu e-
gionální–uni e zální jako Ped o Hen íquez U eńa, Reyesů pří el asoupu ník, e s é
myšlence „ ouhy po dokonalos i“: „Touha po dokonalos i je jedinou no mou. […] když
se dosáhlo pe ného yjádření umělecké in uice, je něm obsažen nejen uni e zální
smysl, ale iesence ducha, jenž ji cí il, achuť země, zníž se napájela.“20 Os a ně sjeho
eseji se Šmíd pa ně aké se kal, jak o naznačuje jeho pozo uhodná poznámka, že
Juan Ruiz de Ala cón, španělský d ama ik zla ého ěku, „bý á nyní řaděn mezi bás-
níky mexické“21— což je jedno z éma U eño a s ěžejního díla Šes esejů ohledání na-
šeho ý azu (Seis ensayos en busca de nues a exp esión, 1928).
S ejné p os oupení o muluje Zdeněk Šmíd uGa cíi Calde óna, „cíle ědomého
p ozaika“, uněhož „k ajina alidé ses oupili hluboko do duše, aby se zákonném
a u po ídky á ili zk openi s ě lem s é ázné poezie.“22 Sku ečným ů cem do-
konalé jihoame ické po ídky
je abude sCalde ónem jenom en, kdo ak o pře ořil azjemnil ba i ou smě-
sici s é ázného ži o a, kdo za ob azy běžné eali y, k e á si očích nehlubo-
kého pozo o a ele apod ukou ě ného ealis ického přepiso a ele ucho á á
jis ý nádech olklo is ické křikla os i, spa ří duhou s í ící ob az yšší sku eč-
nos i básnické ado ede ji zachy i do yzích ě , odkud je yloučena jakákoli
nečis á přimíšenina.23
Překlad zp os ředkuje odlišné azá o eň má básnickou možnos přispě k o bě é-
hož díla: „Vpřekladech se ži o o iginálu ždy zno u oz íjí posledním anejobsáh-
lejším způsobem.“24
19 Šmíd 1936b, s.311.
20 Hen íquez U eña 1998, s.284.
21 Šmíd 1940, s.37.
22 Šmíd 1934, s.7.
23 Šmíd 1937, s.470.
24 Benjamin 2011, s.60.
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 59
Zdeněk Šmíd chápe d ojí o inu uni e zali y zah nující ůznos básnickou akul-
u ní. Obojí jedním dechem oceňuje uReyese.
Poezie byla kul i o anému mexickému au o o i zduchem, němž dýchal od
mládí se samozřejmos í muže ze země s a é kul u y. […] Vni e ný s ě Reyesů
jes ybudo án pomalu aod základů; jeho kořenné jihoame ičans í oboha il
nejši ší ozhled po li e á ních hodno ách s ě o ých, aniž by přeťal nenah a-
di elná pou a ížící zákonně k odné zemi.25
Slo o básník dal Šmíd— s ejně jako uGa cíi Calde óna— už do náz u oho o článku
z oku 1936, „Al onso Reyes, básník ak i ik“.
NEPOROZUMĚNÍ VÁCLAVA ČERNÉHO
Šmídů překlad akomen ář p á ě Reyso ých esejů má zásadní ýznam. Už dří e
Šmíd přeložil d a s azečky esejů O egy yGasse a amalý ýbo zesejů Unamuno-
ých. Oba španělš í iloso o é byli českém p os ředí známí izdalších překladů
(V.Če ného, J.Zao álka) a zbudili unás yh ocenou polemiku.26 A šak hispanoame-
ická esejis ika byla p ak icky nedo čenou končinou (k omě nahodilého překladu
ex u Me a yzika zla a Ca lose Reylese, 1912). T adičně byla La inská Ame ika objek-
em e opského zájmu— ces o a elského, bo anického, his o ického— abylo é
době zcela neob yklé (je zácné dodnes) b á ji na ědomí jako subjek sebe e lexe.
Zdeněk Šmíd byl unás p ní ana dlouhá lé a jediný, kdo ěno al pozo nos hispa-
noame ické iloso ii kul u y, k e á spředs ihem o mulo ala éma plu ali y kul u
ajejímž již klasickým plodem je p á ě „Vidina Anáhuacu“. Jejím překladem ak Šmíd
p ůkopnicky u edl do českého p os ředí hispanoame ické myšlení.
Na azil šak na nepochopení dalšího omanis y éže gene ace, Václa a Če ného.
Jakkoli si oba zdělanci mohli bý zájmem o e lexi li e a u y akul u y blízcí, Če ný
se lišil s ým eu ocen ickým pohledem izaměřením na ideu osobnos i. Pozo uhodná
byla in o mo anos mladého Václa a Če ného ocizích li e a u ách, če ně nejno ěj-
ších španělsky píšících au o ů aa an ga dních skupin, k e ou s ými články šířil.
A šak odlišnos s ě a La inské Ame iky ne nímal. Jes liže Zdeněk Šmíd iušpa-
nělského d ama ika Ala cóna za egis o al jeho mexickou s éby nos , Če ný ani
uhispanoame ických au o ů nebe e po az, že nejsou Španělé. Ikdyž ubásníků jako
Huidob o, Bo ges, Da ío zmíní jejich ná odnos , mlu í onich jako ošpanělských au-
o ech mezi dalšími básníky španělskými. Pě ze šes i článků, do nichž Če ný Hispa-
noame ičany zah nuje, má aké náz u pří las ek španělský; p o o byly náleži ě
zařazeny do soubo u Če ného S udií ošpanělské li e a uře (2008).
Například článku „Mladí španělš í básníci“ (1930) idí Václa Če ný poezii Chi-
lana Vicen a Huidob a spja ou sa an ga dou Mad idu, což má s é op á nění jako
jedna zpoloh, ale při dů azu ýlučně na španělskou adici příliš Huidob o u poe iku
nepozná áme: en o údajný „Španěl mučený ná odní nemocí ouhy po nekonečném
25 Šmíd 1936a, s.128.
26 Rusinský 1968, s.8.
OPEN ACCESS
60 SVĚT LITERATURY 59
ži o ě, po loukající se ěčně s ý a ou z ěda os í kol b an sm i“ na azuje „na kořeny
samy ná odní poezie, na ho oucí mys iku s a é Te ezy Ježíšo y as a ého Juana de la
C uz“.27 Jako bychom se oci li době kolonie. Už ní naopak Zdeněk Šmíd iděl díle
so Juany Inés de la C uz mexické znaky.
V émže duchu Jo ge Luis Bo ges „jakoby poslušen ajemné nějaké ýz y, přichá-
zející zhloubi ná odní duše, ode ždy ápené ím o p oblémem, ob ací náhle pozo -
nos na p oblém sm i! […] Jako dob ý španělský ka olík Bo ges miluje myšlenku na
sm a ěří nesm elnos “— č eme přek apeně Če ného článku „Nejmladší špa-
nělská poezie“ (1932).28 Ro něž „Náč u ks udii oRubénu Da ío i“ (1931), jak kons a-
o al Jose Fo belský, Če ný „ e ýznamném Nika agujci odk yl přede ším ,hlubokou
španělskos ‘, hispani u, dosud ne Ibe oame iku.“29
Pos koloniální pohled pos ihl podobně u uguayského esejis u Josého En iquea
Rodóa článku „Španělé 1898–1931“ (1931). Mís o ducho ního poslání La inské Ame-
iky, k e ému je Rodó a zásadní esejis ická kniha A iel (1900) ěno ána, spa řuje ní
Václa Če ný jen obecnou „ las ducho ní, říši křesťanské lásky aan icky y o nané
k ásy“. Ba p omí á sem s é las ní éma exal ace osobnos i, u uguayskému mysli eli
cizí: „Osobnos a ů čí ůle, k ásu adob o ořící, je odkaz Rodóo y by os i.“30 Če -
nému zcela uniklo, že A iel je jedním ze s ěžejních děl o mulo ání hispanoame ické
kul u ní iden i y.
V ecenzi „D ojí překlad ze španělského“ Václa Če ný poh da ě sme l ze s olu
Reyesů T ip ych a baga elizo al Šmído u p áci na zp os ředko ání hispanoame ické
kul u y:
Nuže, je příliš zřejmé, že při ší básnické pů abnos i esejů běží opouhé ku-
iosum, jež unás úlohu éměř h á nebude. […] Překlad T ip ychu je spíše p o-
je em libůs ky dile an ské, ouhy po z láš nos ech ažádos i „obje o a “ než
cíle ědomého asous a ného úsilí seznamo a nás skul u ami hispánskými.31
Če ný ak p oje il nechápa os p o ýznam Reyeso y esejis iky, nepřichází mu na
mysl, že by Hispanoame ika měla s ou osobi ou li e a u u a ím méně s é las ní
myšlení.
Jiní li e á i Šmídů překlad Reyese naopak ocenili. Dokládá o anke a Nejzajíma-
ější kniha oku 1937 Lido ých no inách, níž Ja osla Du ych, Jose Heyduk aBo-
humil Reynek u edli p á ě T ip ych.32
Op o i Šmído i, jenž psal op óze a nímal ní poezii, ne ěno al Václa Če ný
pozo nos au en ičnos i hispanoame ických li e á ních děl nejen jejich kul u ní
speci ičnos i, ale ani jejich básnické pods a ě. Sám byl pa ně íce li e á ním
his o ikem než múzickým č enářem. Podle Jindřicha Chalupeckého bychom měli
27 Če ný 2008, s.295.
28 Tam éž, s.335.
29 Fo belský 2008, s.87.
30 Tam éž, s.322.
31 Če ný 1937, s.6.
32 Viz Vá o á 1997, s.42.
OPEN ACCESS