Kul u ní překlad
Počá ky ansa lan ických s udií
Anna Housko á
Uni e zi a Ka lo a
Anna.Housko [email p o ec ed]
CULTURAL TRANSLATION: THE BEGINNINGS OF TRANS-ATLANTIC STUDIES
“Cul u al ansla ion” consis s no only in he awa eness o he cul u al con ex o he wo k ans-
la ed, bu in he unde s anding o he egional and he uni e sal in awo k o li e a u e. The e y
ac o ansla ion, o linguis ic and cul u al media ion, c ea es “uni e sali y in di e si y” on he cul-
u al and poe ic le els. This app oach o med in he wo ks o Zdeněk Šmíd, he ounding igu e o
Spanish-Ame ican s udies in Czechoslo akia in he 1930s, in he dialogue wi h he Mexican hinke
Al onso Reyes.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Kul u ní překlad— ansa lan ická s udia— ecepce hispanoame ické li e a u y— esej— Zdeněk
Šmíd— Al onso Reyes
Cul u al ansla ion— ansa lan ic s udies— ecep ion o Spanish-Ame ican li e a u e— essay—
Zdeněk Šmíd— Al onso Reyes
Hla ní p oudy kul u y zas iňují pa alelní linie, méně idi elné nebo sk y é. Ve ři-
cá ých le ech minulého s ole í unás e ilologii domino al s uk u alismus, zněhož
později yjde i eo ie překladu Jiřího Le ého. D uhá linie má blíže ke kul u ním s u-
diím než kling is ice. Voblas i překladu ji předs a uje p ní řadě Zdeněk Šmíd,
zaklada elská osobnos české hispanis iky, dosud málo doceňo aná. Jako p ní knám
od počá ku řicá ých le sys ema icky u áděl hispanoame ickou li e a u u imyšlení.
Pa adoxně (byť ne neob ykle) knám upozo nění na ýznam é o osobnos i přichází
ze zah aničí.
Mexický edi o Gab iel Rosenzweig ydal  oce 2014 s azek dopisů českého
hispanis y sAl onsem Reyesem, přední osobnos í mexické li e a u y a iloso ie kul-
u y: Vy áření kon ak ů p o mexickou li e a u u: Al onso Reyes— Zdeněk Šmíd. Ko e-
spondence (1932–1959). Pečli á Rosenzweigo a edice obje uje no ou kapi olu kul-
u ních z azích mezi oběma s ě y, k e á je přek api á s ým áním ain enzi ou.
Vz ah Reyes— Šmíd přesahuje p ak ické kon ak y při shánění knih p o překlad: oba
spřízňuje obdobné po ozumění p o kul u u ap o mezikul u ní mediaci.
Pokusím se e Šmído ě překlada elském apublicis ickém díle pos ihnou jeho im-
plici ní amís y explici ní poje í překladu jako zp os ředko ání kul u y, a o dialogu
p á ě sAl onsem Reyesem. Zdeněk Šmíd byl p ním Čechem (přesněji Mo a anem),
jenž se sys ema icky ěno al ecepci hispanoame ické li e a u y, as ou koncepcí dal
ibe oame ikanis ice základ asmě , na k e ý můžeme nadále na azo a .
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 53
O ázka má několik o in: 1.jaký ýznam mělo se kání shispanoame ickou li e-
a u ou amyšlením p o Zdeňka Šmída, j.jak pojal anskul u ní úkol překlada ele
zoblas i napůl cizí: oblas i nee opské, o šem kolonizo ané E opany asilněji„po-
e opš ěné“ než jiných koloniích; 2.jaký byl kon ex a(ne)pochopení jeho p áce
českém li e á ním s ě ě; 3. co na Šmído ě úsilí aobecně na překládání hispanoame-
ické li e a u y zajímalo ako ou osobnos jako Al onso Reyes, jenž zosobňuje kul-
u u Mexika icelé Hispanoame iky. Společným jád em šech ěch o o in je chápání
speci ičnos i hispanoame ické li e a u y ajejí uni e zálnos i. Máme zde ýhodu
ojího ma e iálu— Šmído ých překladů, jeho článků amnohale é ko espondence
sReyesem, k e á Mexičanům s ála za knižní ydání.
HOMÉR VCUERNAVACE
Začněme ím posledním, Reyeso ým s řícným z ahem kčeskému překlada eli, a o
 ámci jeho poje í hispanoame ické kul u y. Al onso Reyes (1889–1959) byl básník,
esejis a, li e á ní his o ik, znalec an iky, zaklada el kul u ních ins i ucí, diploma ,
lau eá mnoha cen (ikandidá na Nobelo u cenu). Ve s ém domě, přá eli pokř ěném
na Al onso ská kaple (La Capilla Al onsina), kde je dnes kul u ní abada elské cen -
um, měl ob o skou kniho nu. Obsahuje iReyeso u sbí ku ob azů apečli ě edený
a chi — díky němu se ucho ala aké ko espondence se Zdeňkem Šmídem. Ve řicá-
ých le ech, kdy byla ýměna jejich dopisů nejin enzi nější, byl Al onso Reyes me-
xickým yslancem A gen ině, kde mimo jiné zapůsobil na mladého Bo gese, jehož
o bu o li nil s ým jasným s ylem sjemně humo ným pod ex em. Reyeso y ex y
působí p ůz ačně jako „zářný é e “ mexického al iplana, „ zduch co nejp ůz ačnější,
akže něm splynou iba y“; a o k ajina, „kde os e s ohá ahe aldická ege ace“,1
předs a uje p os o p o jasné myšlení. P á ě zasazení do éže k ajiny po s ale í spříz-
ňuje její oby a ele, jak o Reyes yjádřil nejznámějším eseji „Vidina Anáhuacu“ (Vi-
sión de Anáhuac, 1915), e okujícím az éckou kul u u Tenoch i lánu před příchodem
Španělů. Již  om o aném ex u naznačil jád o s é iloso ie kul u y:
Spojuje nás éž hlubší společens í každodenního z ušení před s ejnými
pří odními předmě y. As ážka senzibili y se s ejným s ě em plodí au áří
společnou duši. Ikdybychom šak nepřijali zení ospolečné čino odé p áci
apůsobení společné kon emplace, shodneme se na om, že emoce his o ická
je čás í našeho dnešního ži o a aže by naše údolí anaše ho y byly bez její záře
jenom di adlem za mělým.2
I en nejp ůz ačnější k aj by bez his o ické pamě i byl scénog a ií bez s ě la. Podle
Reyeso y „zah nující koncepce“ (concepción inclusi a)3 jsou dějiny na šenou pří-
omnos í. Různé adice spolu ha monicky koexis ují. Reyesů ideál ha monie po-
chází z enesance azan iky, hlásil se kdědic í e opského humanismu (akdyž
1 Reyes 1937, s.28.
2 Tam éž, s.61–62.
3 Fuen es 1990, s.33.
OPEN ACCESS
54 SVĚT LITERATURY 59
něm sama E opa e álečné bes iali ě selhá ala, iděl jako úkol La inské Ame iky
ho pře zí ).
Jasné myšlení adů ě a humanis ické hodno y důs ojnos i alidského zlepšo ání
při áděly Reyese kuni e zální o ině: p os řednic ím osobi é kul u y s é země
pa icipuje každý člo ěk na osudech „lidského odu“. Podobně u ažo ali jeho s-
e níci, jak o o mulo al iloso An onio Caso: „Bý Mexičan znamená bý hluboce
lidský.“4 A šak člo ěk je ždy p imá ně spja ý se s ým mís em, základem zůs á á
egionální zako ení. Vz ah egionální–uni e zální ak o o myšlení řešilo jinak než
adiční an inomie uni e zální „ci ilizace“ e sus lokální „ba ba s í“ (Sa mien o):
už nikoli jako p o iklad, nýb ž jako sous ředné k uhy. Vobou přís upech je ale hispa-
noame ickým mysli elům společné egionální ýchodisko, spřízněně spe spek i is-
mem Josého O egy yGasse a— jehož myšlení mělo La inské Ame ice in enzi ní
ohlas; os a ně O ega aké pa řil kReyeso ým přá elům.
Při ší důleži os i kul u ní adice e opského pů odu je neméně důleži é, že pře-
sazením na jiný kon inen , sdomo odou adicí jiných jazyků akul u , se zní s alo
něco jiného, nabyla „jinou ba u“: „… mexický duch spočí á ba ě, jakou se la inská
oda […] zba ila ady, unás doma, když po ři s ole í olizo ala če enou půdu naší ze-
mě“.5 To psal Al onso Reyes „P oslo u oVe gilio i“ (Discu so po Vi gilio)  oce 1930,
kdy Mexiko na s á ní ú o ni sla ilo d ou isící ý očí na ození Ve gilia, jehož Zpě y
olnické můžou bý podle Reyese při ozeně blízké imexickým enko ským dě em.
Speci ičnos hispanoame ické kul u y spočí á p o Reyese dlouhodobé zkuše-
nos i „nahlíže do jiných jazyků, do jiných adic, do jiných oken“,6 její o e řenos i
jinému. Vče ně onoho přesazo ání e opské adice. La inskoame ická „di e enční
uni e zali a“7 se ak liší od eu ocen ické uni e zali y, k e á je— jak Reyes i oni-
zuje— obehnána zdí jako s a á Čína.8
Sebei onicky glosuje Reyes s é poje í mexické lokální uni e zálnos i s ou sbí -
kou Homé Cue na ace (Home o en Cue na aca, 1949) asamým jejím náz em, když
an ického básníka umísťuje do mexického p o inčního měs a. Pozadí je au obiog a-
ické, do Cue na acy Reyes jezdil, aby měl klid na psaní ana překládání Iliady, na
jehož ok aj si p o zába u psal y o sone y překlada ele.
LOKALITA OTEVŘENÁ SVĚTU
Zdeněk Šmíd psal Al onsu Reyeso i hned p ním dopise 22.března 1932: „Dělám
e s é zemi, co mohu, p o šíření boha é kul u y Jižní Ame iky, ale p áce pos upuje
pomalu. Knihy přicházejí se zpožděním ( ě šinou nepřijdou) aje p o mne éměř ne-
možné sledo a la inskoame ické li e á ní dění.“9 Šmíd edy od počá ku zal pláno-
i ě za s é zp os ředko a la inskoame ickou kul u u— přičemž důleži é je p á ě
4 Caso 1922.
5 Reyes 1968, s.105.
6 Reyes 1960, s.151.
7 San iago 2018, s.80.
8 Reyes 1960, s.152.
9 Rosenzweig 2014, s.27.
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 55
slo o kul u a, ne jen li e a u a. Al onso Reyes byl logickým ad esá em, jako iloso
kul u y s ého kon inen u. P ní dopisy Reyeso i psal Šmíd ješ ě ancouzsky. Bylo
mu šes ad ace le aměl elké plány. Plachý, ducho ně založený mladík10 měl s ou
izi azačal ji sous a ně naplňo a .
Biog a ie Zdeňka Šmída (1908–1989) je pozo uhodná d ěma aspek y. Měl po celý
ži o „s obodné po olání“, bez zaměs nání, což bylo dobách socialismu ob ížné, ale
umožňo alo o ě ší mí u s obody. Apo ě šinu le žil Ma iánských Ho ách, kde se
na odil ak e é se později s aly součás í Os a y. P á ě do Ma iánských Ho budou po
sedmad ace le ad eso ány Reyeso y dopisy. Šmíd je opus il jen na čas době s udií
omanis iky na Filozo ické akul ě P aze (1926–1931), če ně s udijního poby u na
uni e zi ě Bo deaux akademickém oce 1928/29; am se zajímal s ále íce ohispa-
nis iku aceloži o ně se pak zaměřil na překládání ze španělš iny. V oce 1933 získal
na Filozo ické akul ě UK dok o á , dise ační p áci ěno al dílu Luise de Góngo y.
Na Al onsa Reyese se Šmíd nejp e ob á il sp osbou ojeho bulle in Mon e ey:
Zp a odaj Al onse Reyese; už sám ak , že se oexis enci é o pe iodické publikace ( y-
dá ané 1930–1937) doz ěděl, naznačuje Šmído u schopnos o ien o a se oblas i
hispanoame ické li e a u y, E opě ješ ě málo známé, ať už p os řednic ím an-
couzských časopisů nebo díky s ým kon ak ům shispánským spiso a eli. Jak a chi-
ech zjis il edi o jejich ko espondence, y ořil si Zdeněk Šmíd celou „síť kon ak ů
apřá els í“, do níž k omě Reyese pa řili Španělé Fede ico Ga cía Lo ca, Jo ge Gui-
llén, Juan Ramón Jiménez, Ped o Salinas aGuille mo de To e, Kubánec José Rod í-
guez Feo, Jo ge Ca e a And ade zEcuado u, Fe nando Aleg ía zChile aMexičané
Ma iano Azuela, Julio Jiménez Rueda aRodol o Usigli.11 Je podi uhodné, jak se mu po-
dařilo p oměni p o inční lokali u cen um se s ě o ým obzo em. Ta o biog a ická
okolnos je symbolická: odpo ídá dů azu na z ah mezi egionálním auni e zálním,
k e ý je p o Šmída s ejně zásadní jako p o Reyese.
Al onso Reyes Šmído i hned odpo ěděl apo lé a mu posky o al elko ysou pomoc
zasíláním knih, če ně šech s ých děl, izp os ředko áním au o ských p á (napří-
klad uGüi aldese aAzuely). Jeho ocho a ychází nejen zjeho s řícné po ahy, ale aké
zjeho po ozumění p o z ah egionálního auni e zálního: li e a u y se s á ají s ě-
o ými díky překladům. Na jedné s aně la inskoame ická adap ace spoluu áří uni-
e zali u e opské li e a u y (Reyesů Homé Cue na ace je íce než di e imen o).
Na d uhé s aně sama hispanoame ická li e a u a nabý á na s é uni e zali ě e op-
skými překlady. Můžeme o zapoji do „ná a u ka a el“, jak byl označen li hispa-
noame ické li e a u y na španělskou (e opskou) li e a u u od počá ku 20.s ole í.
Mexickému mysli eli jde os ě o os hispanoame ické li e a u y, nejen o„získá ání
kon ak ů p o mexickou li e a u u“, u edeném náz u s azku jeho ko espondence
se Šmídem.
Docho aná ko espondence zah nuje šedesá šes dopisů, padesá č yři psaných
Zdeňkem Šmídem ad anác psaní Reyeso ých. Poslední dopisy jsou z oku 1959, kdy
p osinci Al onso Reyes zemřel. Vzájemný z ah se upe nil počínaje ydáním T ip y-
chu (1937), překladu eseje „Vidina Anáhuacu“ adalších d ou menších ex ů. Reyes byl
knížkou nadšen aspříznačnou zd ořilos í asebei onií dopise podo kl: „Kéž by se
10 Viz Rusinský 1968.
11 Rosenzweig 2014, s.16.
OPEN ACCESS
56 SVĚT LITERATURY 59
podařilo aspoň jednu zmých knih p ezen o a  ak elegan ním ajednoduchém há u,
jaký js e Vy dal omu o k ásnému s azečku. Zůs á ám sobdi em na p ahu, aniž ho
mohu čís . Zá o eň s ados í js e mi přip a il iu pení. Co se dá děla !“12 Do ži o ů
adopiso ání d ama icky zasáhla álka, k e á ko espondenci na šes le pře ušila;
Šmíd ji obno il lis opadu 1945:
Čas o jsem během nekonečných „k u ých“ hodin myslel na Vaši zemi, zejména
na Vás, jenž js e mi dal ak hluboce pocí i , co znamená bý ame ický člo ěk.
Mon e ey! P o mne bylo op a do ou ú ěchou ědě , že Jižní Ame ice jsou—
ady jsme se oci li říši obo ů, če ných m a enců— s obodní lidé, k eří bu-
dou bojo a …13
Al onso Reyes odpo í spohnu ím, blahopřeje českému překlada eli, že se ací„kno -
málnímu ži o u akmúzám ždy ú ěšným“, aposílá knihy, „abychom pok ačo ali
našem neměnném s a ém přá els í“.14
A šak álka pře á ila e opský ži o , nic už nebylo s ejné alinie indi iduálních
osudů se odchýlily. Zdeněk Šmíd dál překládal hispanoame ickou p ózu (Ci o Ale-
g ía, As u ias aj.), ale už ne splným sous ředěním. Nepodařilo se mu naplni elký
plán zmládí yda ep ezen a i ní an ologii hispanoame ických po ídek; anedokon-
čil ani příp a u dalšího ýbo u Reyeso ých esejů. Za álky se acel ke Góngo o ě
poezii, jejíž ýbo ydal hned po álce, pak se ponořil do překládání Dona Quijo a
(1952)— Šmído a e ze je dodnes posledním anejlepším překladem Ce an eso a
ománu.UCe an ese Šmíd dál p odlé al při překladu Příkladných no el (1957). Další
p ací izálibou se s aly překlady di adelních he , pře ážně španělských au o ů (Ca-
sona, Sas e ad.),15 zmexického d ama u si yb al h u Emilia Ca ballida; čas po dil
k ali u yb aných au o ů.
OBJEVOVÁNÍ KULTURNÍ SPECIFIČNOSTI
V aťme se do období Šmído y sys ema ické ibe oame ikanis ické p áce e řicá ých
le ech. V é o době začíná česká ecepce hispanoame ické p ózy, k e á je s ředoe -
opském p os o u ela i ně aná. Dokonce například český překlad Ri e o a ománu
Zelené peklo (1930, La o ágine, no ější překlad snáz em Ví ), jejž čas zhodnocuje
jako nej ýznačnější hispanoame ický omán p ní půle 20.s ole í, je jedním zp -
ních e s ě ě (po anglickém překladu z oku 1928 asoučasně s ancouzským pře-
kladem 1930). Na ozdíl od jiných zemí, k e é ěnují ě ší pozo nos é o oblas i až
po polo ině s ole í sou islos i s z .boomem, unás přišla p ní lna překladů už e
řicá ých le ech 20.s ole í. Zachy ila ak p ní chol hispanoame ického ománu,
k e ý od d acá ých le nalézal „ las ní ý az“ (podle poje í Hen íqueze U eñi). Teh-
12 Tam éž, s.45.
13 Tam éž, s.54.
14 Tam éž, s. 55.
15 Rusinský (1968) e iduje celkem řinác Šmído ých překladů p o Dilii, Uličný (2005) u á-
dí č yři překlady d ama .
OPEN ACCESS

ANNA HOUSKOVá 57
dejší p oud z . egionalismu dokázal dá mís ním éma ům aame ickým pří odním
p os o ům (p ales, eleho y, pampa) obecnou dimenzi mís a člo ěka e esmí u: im-
pliko al ouž o ázku z ahu egionální–uni e zální, ok e é přemýšleli esejis é.
Vobdobí 1930–1942 yšlo sedmad ace českých překladů hispanoame ických
knih. Ujalo se jich několik příleži os ných překlada elů jediného díla, ě ší zájem
ola inskoame ickou li e a u u p oje il například Jan Čep, k e ý přeložil ři omány
adalší d a ecenzo al. Zdeněk Šmíd  om o kon ex u yniká nejen poč em šes i
knižních překladů, ale zejména sous a ným sledo áním é o li e a u y časopi-
sech: e řicá ých le ech nich publiko al nejméně řinác překladů po ídek či esejů
apřes d ace las ních článků ospiso a elích jako Gab iela Mis al, Ho acio Qui oga,
Güi aldes, Ga cía Calde ón, Gallegos, Azuela, Reyes adokonce ze s a ší doby Juana
Inés de la C uz.16
Zdeněk Šmíd má smysl p o jinou kul u u, jasně cí í, že kul u a přesazená na jiný
kon inen se „zaba uje“ zdejší půdou, koexis encí sdomo odou adicí, ajiný je
ipřesazený španělský jazyk. Z láš ě pa né je o ud ou jeho nej ýznačnějších pře-
kladů ačlánků ojejich au o ech, jimiž jsou A gen inec Rica do Güi aldes azejména
pak Ven u a Ga cía Calde ón.
Zdíla oho o pe uánského p ozaika přeložil Šmíd soubo po ídek Poms a kondo-
o a (1936) anapsal oněm e řicá ých le ech č yři články. V acel se kněmu p o o, že
p á ě upo ídek zandského p os ředí, kde se s ře á á hispánský aindiánský s ě ,
byla p o něho o ázka kul u ní ůznos i nejnaléha ější. Znal k omu ipe uánskou
iloso ii kul u y, do olá á se její zaklada elské osobnos i Manuela Gonzáleze P ady
aoceňuje aké esejis iku samo ného Ga cíi Calde óna, jenž při s é diploma ické p áci
šířil po ědomí ohispanoame ické kul uře E opě. Vposledním anejdelším článku
oGa cío i Calde óno i „Pe uánský po ídkář-básník“ (1937) sh nuje Šmíd jeho „hlu-
boce lidsky ibásnicky p oži ou idinu osudo ého boje, do něhož zasahuje p o i e-
řelcům celá pe uánská pří oda ajejí z ěř, aby se spolu spů odním zamlklým oby a-
els em ms ila na běloších, k eří p onikají kjejímu ajems í, šlapajíce bezohledně
p ach pů odní podobu země.“17 Všímá si aké au o o y španělš iny „sno ými ná-
z uky“, níž mís y slyší pe uánské queny, „s říb em z onící lé ny, k e é se ak čas o
oze zlykají Poms ě kondo o ě, aby esknily nad ,nesp a edli ým ponížením indi-
ánské asy‘.“18 Zdeněk Šmíd ak pos ihuje, že o o pe uánské dílo je jiné ap o české
č enáře zajíma é p á ě jako jiné.
AUTENTIČNOST POEZIE
Ale je zde ješ ě jedna pods a ná o ina: zá o eň skul u ní odlišnos í cizího ex u aci-
zího jazyka (k e ou by překlad neměl s í a ) je li e á ní dílo poezií. UZdeňka Šmída
je poezie implici ně iexplici ně šudypří omná, je o základní úhel jeho přís upu kli-
e a uře. Sám byl básník, mládí publiko al e še časopisecky, pa řil kau o skému
16 Viz Vá o á 1997. Příloha diplomo á p áce obsahuje o okopie dohledaných článků; podle
nich zde ci uji.
17 Šmíd 1937, s.468.
18 Tam éž, s.470.
OPEN ACCESS
58 SVĚT LITERATURY 59
k uhu os a ského časopisu Poesie (1931–1933), bezp os ředně po álce ydal s é básně
iknižně.
Poezie je mu jád em p ozaických děl. Vní— spolu sp os ředím a gen inské
pampy — spa řuje Šmíd a gen inskou yzos ománu Don Segundo Somb a Rica da
Güi aldese, k e ý přeložil pod náz em Žha á země (1936):
[Güi aldes] nalezl s ou p a ou půdu is ůj básnický čas. Za křišťálem oho o
yššího času, k e ý s ojí í ězně nad p cha os í aneklidem ch íle, zje ila se
mu ji řních ba ách anejjemnějších liniích dnes již neod a ně zmizelá po-
doba A gen iny scelými muži, p ůz ačnými pohádkami, anci, písněmi abez-
mě nou pampou gaučů, šeobsažnou jako moře. Vs ém Donu Segundo i, díle
ak yze a gen inském, y ořil knihu ak yzí, že bude jednou A gen incům
s ejně d ahocenná jako řeba nám Babička.19
Au en ičnos , „ yzos “ li e á ního díla spa řuje Zdeněk Šmíd p os oupení básnické
k ali y s egionálním podložím. Dospí á ak spon ánně ke s ejnému řešení z ahu e-
gionální–uni e zální jako Ped o Hen íquez U eńa, Reyesů pří el asoupu ník, e s é
myšlence „ ouhy po dokonalos i“: „Touha po dokonalos i je jedinou no mou. […] když
se dosáhlo pe ného yjádření umělecké in uice, je něm obsažen nejen uni e zální
smysl, ale iesence ducha, jenž ji cí il, achuť země, zníž se napájela.“20 Os a ně sjeho
eseji se Šmíd pa ně aké se kal, jak o naznačuje jeho pozo uhodná poznámka, že
Juan Ruiz de Ala cón, španělský d ama ik zla ého ěku, „bý á nyní řaděn mezi bás-
níky mexické“21— což je jedno z éma U eño a s ěžejního díla Šes esejů ohledání na-
šeho ý azu (Seis ensayos en busca de nues a exp esión, 1928).
S ejné p os oupení o muluje Zdeněk Šmíd uGa cíi Calde óna, „cíle ědomého
p ozaika“, uněhož „k ajina alidé ses oupili hluboko do duše, aby se zákonném
a u po ídky á ili zk openi s ě lem s é ázné poezie.“22 Sku ečným ů cem do-
konalé jihoame ické po ídky
je abude sCalde ónem jenom en, kdo ak o pře ořil azjemnil ba i ou smě-
sici s é ázného ži o a, kdo za ob azy běžné eali y, k e á si očích nehlubo-
kého pozo o a ele apod ukou ě ného ealis ického přepiso a ele ucho á á
jis ý nádech olklo is ické křikla os i, spa ří duhou s í ící ob az yšší sku eč-
nos i básnické ado ede ji zachy i do yzích ě , odkud je yloučena jakákoli
nečis á přimíšenina.23
Překlad zp os ředkuje odlišné azá o eň má básnickou možnos přispě k o bě é-
hož díla: „Vpřekladech se ži o o iginálu ždy zno u oz íjí posledním anejobsáh-
lejším způsobem.“24
19 Šmíd 1936b, s.311.
20 Hen íquez U eña 1998, s.284.
21 Šmíd 1940, s.37.
22 Šmíd 1934, s.7.
23 Šmíd 1937, s.470.
24 Benjamin 2011, s.60.
OPEN ACCESS
ANNA HOUSKOVá 59
Zdeněk Šmíd chápe d ojí o inu uni e zali y zah nující ůznos básnickou akul-
u ní. Obojí jedním dechem oceňuje uReyese.
Poezie byla kul i o anému mexickému au o o i zduchem, němž dýchal od
mládí se samozřejmos í muže ze země s a é kul u y. […] Vni e ný s ě Reyesů
jes ybudo án pomalu aod základů; jeho kořenné jihoame ičans í oboha il
nejši ší ozhled po li e á ních hodno ách s ě o ých, aniž by přeťal nenah a-
di elná pou a ížící zákonně k odné zemi.25
Slo o básník dal Šmíd— s ejně jako uGa cíi Calde óna— už do náz u oho o článku
z oku 1936, „Al onso Reyes, básník ak i ik“.
NEPOROZUMĚNÍ VÁCLAVA ČERNÉHO
Šmídů překlad akomen ář p á ě Reyso ých esejů má zásadní ýznam. Už dří e
Šmíd přeložil d a s azečky esejů O egy yGasse a amalý ýbo zesejů Unamuno-
ých. Oba španělš í iloso o é byli českém p os ředí známí izdalších překladů
(V.Če ného, J.Zao álka) a zbudili unás yh ocenou polemiku.26 A šak hispanoame-
ická esejis ika byla p ak icky nedo čenou končinou (k omě nahodilého překladu
ex u Me a yzika zla a Ca lose Reylese, 1912). T adičně byla La inská Ame ika objek-
em e opského zájmu— ces o a elského, bo anického, his o ického— abylo  é
době zcela neob yklé (je zácné dodnes) b á ji na ědomí jako subjek sebe e lexe.
Zdeněk Šmíd byl unás p ní ana dlouhá lé a jediný, kdo ěno al pozo nos hispa-
noame ické iloso ii kul u y, k e á spředs ihem o mulo ala éma plu ali y kul u
ajejímž již klasickým plodem je p á ě „Vidina Anáhuacu“. Jejím překladem ak Šmíd
p ůkopnicky u edl do českého p os ředí hispanoame ické myšlení.
Na azil šak na nepochopení dalšího omanis y éže gene ace, Václa a Če ného.
Jakkoli si oba zdělanci mohli bý zájmem o e lexi li e a u y akul u y blízcí, Če ný
se lišil s ým eu ocen ickým pohledem izaměřením na ideu osobnos i. Pozo uhodná
byla in o mo anos mladého Václa a Če ného ocizích li e a u ách, če ně nejno ěj-
ších španělsky píšících au o ů aa an ga dních skupin, k e ou s ými články šířil.
A šak odlišnos s ě a La inské Ame iky ne nímal. Jes liže Zdeněk Šmíd iušpa-
nělského d ama ika Ala cóna za egis o al jeho mexickou s éby nos , Če ný ani
uhispanoame ických au o ů nebe e po az, že nejsou Španělé. Ikdyž ubásníků jako
Huidob o, Bo ges, Da ío zmíní jejich ná odnos , mlu í onich jako ošpanělských au-
o ech mezi dalšími básníky španělskými. Pě ze šes i článků, do nichž Če ný Hispa-
noame ičany zah nuje, má aké náz u pří las ek španělský; p o o byly náleži ě
zařazeny do soubo u Če ného S udií ošpanělské li e a uře (2008).
Například článku „Mladí španělš í básníci“ (1930) idí Václa Če ný poezii Chi-
lana Vicen a Huidob a spja ou sa an ga dou Mad idu, což má s é op á nění jako
jedna zpoloh, ale při dů azu ýlučně na španělskou adici příliš Huidob o u poe iku
nepozná áme: en o údajný „Španěl mučený ná odní nemocí ouhy po nekonečném
25 Šmíd 1936a, s.128.
26 Rusinský 1968, s.8.
OPEN ACCESS
60 SVĚT LITERATURY 59
ži o ě, po loukající se ěčně s ý a ou z ěda os í kol b an sm i“ na azuje „na kořeny
samy ná odní poezie, na ho oucí mys iku s a é Te ezy Ježíšo y as a ého Juana de la
C uz“.27 Jako bychom se oci li době kolonie. Už ní naopak Zdeněk Šmíd iděl díle
so Juany Inés de la C uz mexické znaky.
V émže duchu Jo ge Luis Bo ges „jakoby poslušen ajemné nějaké ýz y, přichá-
zející zhloubi ná odní duše, ode ždy ápené ím o p oblémem, ob ací náhle pozo -
nos na p oblém sm i! […] Jako dob ý španělský ka olík Bo ges miluje myšlenku na
sm a ěří nesm elnos “— č eme přek apeně Če ného článku „Nejmladší špa-
nělská poezie“ (1932).28 Ro něž „Náč u ks udii oRubénu Da ío i“ (1931), jak kons a-
o al Jose Fo belský, Če ný „ e ýznamném Nika agujci odk yl přede ším ,hlubokou
španělskos ‘, hispani u, dosud ne Ibe oame iku.“29
Pos koloniální pohled pos ihl podobně u uguayského esejis u Josého En iquea
Rodóa článku „Španělé 1898–1931“ (1931). Mís o ducho ního poslání La inské Ame-
iky, k e ému je Rodó a zásadní esejis ická kniha A iel (1900) ěno ána, spa řuje ní
Václa Če ný jen obecnou „ las ducho ní, říši křesťanské lásky aan icky y o nané
k ásy“. Ba p omí á sem s é las ní éma exal ace osobnos i, u uguayskému mysli eli
cizí: „Osobnos a ů čí ůle, k ásu adob o ořící, je odkaz Rodóo y by os i.“30 Če -
nému zcela uniklo, že A iel je jedním ze s ěžejních děl o mulo ání hispanoame ické
kul u ní iden i y.
V ecenzi „D ojí překlad ze španělského“ Václa Če ný poh da ě sme l ze s olu
Reyesů T ip ych a baga elizo al Šmído u p áci na zp os ředko ání hispanoame ické
kul u y:
Nuže, je příliš zřejmé, že při ší básnické pů abnos i esejů běží opouhé ku-
iosum, jež unás úlohu éměř h á nebude. […] Překlad T ip ychu je spíše p o-
je em libůs ky dile an ské, ouhy po z láš nos ech ažádos i „obje o a “ než
cíle ědomého asous a ného úsilí seznamo a nás skul u ami hispánskými.31
Če ný ak p oje il nechápa os p o ýznam Reyeso y esejis iky, nepřichází mu na
mysl, že by Hispanoame ika měla s ou osobi ou li e a u u a ím méně s é las ní
myšlení.
Jiní li e á i Šmídů překlad Reyese naopak ocenili. Dokládá o anke a Nejzajíma-
ější kniha oku 1937 Lido ých no inách, níž Ja osla Du ych, Jose Heyduk aBo-
humil Reynek u edli p á ě T ip ych.32
Op o i Šmído i, jenž psal op óze a nímal ní poezii, ne ěno al Václa Če ný
pozo nos au en ičnos i hispanoame ických li e á ních děl nejen jejich kul u ní
speci ičnos i, ale ani jejich básnické pods a ě. Sám byl pa ně íce li e á ním
his o ikem než múzickým č enářem. Podle Jindřicha Chalupeckého bychom měli
27 Če ný 2008, s.295.
28 Tam éž, s.335.
29 Fo belský 2008, s.87.
30 Tam éž, s.322.
31 Če ný 1937, s.6.
32 Viz Vá o á 1997, s.42.
OPEN ACCESS