Jan Mukařo ský ke koncepčním o ázkám
ýuky li e a u y
And ea K álíko á
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
and ea.k aliko[email p o ec ed]
Článek Jana Mukařo ského Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole byl po-
p é publiko án  oce 1943 časopisu S řední škola a  om o znění jej aké pře is-
kujeme.1 S řední škola, časopis p o s ředoškolskou pedagogiku adidak iku, ycházel
le ech 1921–1948 jako pedagogická čás Věs níku českých p o eso ů, lis u Ús ředního
spolku českých p o eso ů P aze.2 Odpo ědným edak o em časopisu byl  oce 1943
Jose Lomský,  edakčním ok uhu jsou u edeni d . Jose Kunský, Jose Lomský ad .
Rudol Schams. Jan Mukařo ský do S řední školy přispí al již od d acá ých le : e d u-
hém očníku (1921/1922) byla o iš ěna jeho ecenze Bujnáko y aMenšíko y Slo enské
poe iky,3 polo ině d acá ých le zde u eřejnil články k ýuce ma eřského jazyka na
ancouzských školách. Do časopisu přispí al například iBohusla Ha ánek, snímž
se Mukařo ský  oce 1942 edi o sky spolupodílel na uspořádání s azku Č ení ojazyce
apoezii ajenž byl před ím o něž jeho kolegou při pedagogickém působení na gymná-
ziu T uhlářské ulici P aze, kde Mukařo ský yučo al le ech 1925–1928.4
S ať Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole byla daném čísle S řední
školy u eřejněna edle ex ů s ema ikou ilmu e ýuce, za šechny u eďme Film jako
yučo ací pomůcka (F an išek Led inka) nebo Film dějepisném yučo ání (Jose Lom-
ský). Ús řední ub iku čísla ořily Příspě ky kme odice yučo ání jazyku němec-
kému,5 mezi u eřejněné články  é o sekci se zařadily např.s a i p opojující ýuku
1 Článek pak yšel ješ ě  oce 1947 (T na a, F . U bánek aspol.) e slo enš ině překla-
du No y Beniako é anásledně i le ech 1948–1949 časopisu Š ěpnice 2, č.1 a6/7, s.6–12
a97–103; podle F.Podhajského (2009) šak súp a ami adoda kem popla nými době.
2 S řední škola ycházela nejp e jako součás Věs níku, od oč. 28 se osamos a nila, p o o
je něk e ých bibliog a ických záznamech u áděno d ojí značení 1 (28), a o jak očníku
časopisu S řední škola, ak Věs níku.
3 S řední škola 2 (29), č.2, s.83–85 (Pa ol Bujnák— Jan Menšík: Slo enská poe ika. Š á né na-
klada eľs o, P aha 1921).
4 Dle in o mací u edených e Slo níku českých spiso a elů po oce 1945, heslo Jan Muka-
řo ský (au o ky hesla Ma ie Kubíno á aLudmila Lan o á, ak ualizace Ka eřina Blá-
ho á) <h p://www.slo nikceskeli e a u y.cz/showCon en .jsp?docId=518&hl=muka-
%C5%99o sk%C3%BD+ > [2.10.2023].
5 Zje ně li em p o ek o á ní si uace časopise čas o igu uje éma německého jazyka, his-
o ie a d.— s o .iníže.
OPEN
ACCESS
170 SLOVO A SMYSL 43
li e a u y ajazyka Jak p obí a i básně (Ka el Hikl, Ja osla Jahnů) aJak překládání
podpo uje naučení cizí řeči (F an išek Hla áč). Časopis doplňo aly ub iky o ganizač-
ního cha ak e u („Menší články“, např.O ganizace sbě u léči ých os lin ajejí ýznam
pedagogický, Le ošní přijímací zkoušky do p im) ačás Poznámky azp á y (např.Ces y
sebe zdělá ání, No malizace náz oslo í učebnic, Ospolup áci zpě u ama eřského jazyka).
Za podně ný příspě ek k ehdejší, ale isoučasné didak ické diskusi, aza jis ý dopl-
něk kMukařo ského článku ěno anému poe ice, lze  om o čísle po ažo a ze-
jména s ať Jak p obí a i li e á ní dějiny od Š ěpána Zaple ala. O om, že se didak ice
li e a u y opakují o ázky, k e é do současnos i zůs aly ne yřešeny ak e é se ýkají
spo u mezi mí ou zas oupení li e á ní his o ie ali e á ní ýuky založené na p áci
sněkolika málo yb anými ep ezen a i ními ex y, s ědčí např.následující ci ace
ze Zaple o ala článku: „Způsob ýuky li e á ního dějepisu na českých školách bude
edy zásadně asi en o: Sou islé li e á ní dějiny uči el ůbec nepřednáší. Veške ou
s ou p áci sous ředí na přiblížení elikos i a ýznamu osobnos í německého kul-
u ního ži o a ana díla ypická p o německou k ajinu apo ahu německého oby-
a els a. Vedoucí me odickou snahou bude, aby řekl co možná nej íce hodnými
ukázkami, znichž se žák šeho poučení musí dop aco a sám, o šem za edení uči-
ele. S é las ní poznámky omezí na minimum ailus uje je boha ým názo o ým
ma e iálem“ (Zaple al 1943, s.142). Zaple al se yjadřuje kdilema u oz žení ýuky
li e a u y, k e é se dnes eku en ně obje uje mnohých deba ách opoje í ýuky li e-
a u y. Sh nu o do jednoduché o ázky: Má bý íce zas oupen ex , nebo kon ex ? Ani
dnes se uči elé čas o nech ějí zdá y áření iluzo ního příběhu li e a u y. Znamená
o, že se koncepcích ýuky li e a u y nemůžeme nebo neumíme posunou kjinak
smě o aným deba ám, nebo že se ýuka li e a u y éměř nemění, ačkoli se pods a ně
p oměňují kon ex y, do nichž s upuje, ama e iál, snímž p acuje?
Hla ním dů odem, p oč jsme se  é o ub ice ozhodli zařadi p á ě ex Jana
Mukařo ského, je jeho (ne)přek api á ak uálnos anadčaso os . Článek je nadčaso ý
nejen ím, jakou koncepci ýuky li e a u y implici ně na huje, ale mnohem íce
ím, jaké p oblémy soudobé ( ozuměj ehdejší idnešní) ýuky pojmeno á á. Cílem
Mukařo ského článku bylo jednak u és p incipy s uk u alis ické poe iky do peda-
gogického kon ex u, jednak popsa ele anci poe iky p o koncepci ýuky li e a u y
a zdělá ání ůbec. P ní cíl pa ně sou isí spřes ědčením členů P ažského ling is-
ického k oužku, že zdělá ání je jednou zoblas í, již by měli s ou činnos í aké oz-
íje aoniž by měli pečo a . VTezích P ažského ling is ického k oužku (z eřejněných
na 1.sjezdu slo anských ilologů P aze  oce 1929; Če mák 2012, s.739–741) se lze
dočís , že Sekce III. byla ěno ána o ázkám ýuky. Ta o čás , naz aná Uži í no ých
smě ů ling is ických na školách s ředních (a. Při yučo ání jazyku ma eřskému, b.
Při yučo ání jazykům slo anským) se sous ředí na o ázku, jakou oli má unkční
ling is ika zas á a kon ex u ýuky. Fak em je, že ač p oblema ika zdělá ání e i-
den ně byla p o P ažský ling is ický k oužek zásadní, Tezích samo ných se o ýuce
li e a u y nic nedoč eme. Zkomplexního poje í jazyka ali e a u y jeho členů lze nic-
méně usuzo a , že ýuka jazyka úzce sou isí sli e a u ou a ice e sa. Dosud šak
nemáme kdispozici mnoho odbo né li e a u y, k e á by zhodno ila Mukařo ského
publikační ijinou ak i i u e z ahu k ýuce li e a u y.6 Velmi žádoucí by byla ze-
6 Lze odkáza pouze na dílčí p áce, např.na článek F.Podhajského (2009).
OPEN
ACCESS
ANDREA KRáLÍKOVá 171
jména souh nná p áce, k e á by se de ailně zabý ala případnou didak ickou činnos í
li e á ních ědců P ažské školy ash omáždila by jejich odbo né ex y do ýkající se
nějakým způsobem p oblema iky ýuky li e a u y.
Článek Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole můžeme čís aké jako
aplikaci Mukařo ského odbo ných ezí ze s udie Zámě nos anezámě nos umění do
oblas i didak iky, ajako ako ý může slouži jako příklad pa excellence oz íjení
dialogu mezi obo em ajeho p ak ickou aplikací. Přednášku Zámě nos anezámě nos
umění p oslo il Mukařo ský P ažském ling is ickém k oužku k ě nu 1943 ( iz
např.Sládek 2018, s.794), edy  oce ydání článku Poe ika jako základ li e á ní ý-
cho y na s řední škole. Oba ex y ykazují s yčné momen y ako elace, az oho usuzuji,
že s ou odbo nou li e á ně ědnou p áci Mukařo ský nik e ak neizolo al od u ažo-
ání p ak ického. Vdidak icky o ien o aném článku pods a ě seznamuje pedago-
gickou eřejnos isak uálním s a em bádání: „Současně se z ůs em po ozumění
p o uměleckou kul u u oz íjela se […] i ědecká eo ie umění, zejména p á ě eo ie
umění básnického, poe ika, jež dospěla kpoje í básnického díla jakož o složi é ý-
s a by (s uk u y), ybudo ané na zájemných z azích složek. Tím bylo de ini i ně
ods aněno is a obylé ozlišo ání ‚ o my‘ a‚obsahu‘: šechny složky díla os ědčily
se zá o eň ane ozdílně inosi eli a u ( edy ‚ o mou‘), ičini eli ýznamo ými ( edy
‚obsahem‘), acelé dílo se zje ilo jako složi á souh a sil, jejichž z ahy se p oměňují
čase“ (Mukařo ský 1943, s.205; iz zde s. 173).
Naopak zá ě Zámě nos i anezámě nos i lze— iděno isoučasnou op ikou ozbo ů
ma u i ních děl— ecip očně chápa aké jako apel do uči elských řad: „Sku ečně
s uk u ální ozbo uměleckého díla je p o o séman ický, séman ický ozbo ýká
se šech složek díla ‚obsaho ých‘ i‚ o málních‘. Nesmí šak přihlíže jen ksíle, k e á
jedno li é složky díla jedno í celko ý smysl, nýb ž ikopačné, é, k e á směřuje
kpo ušení jedno y celko ého smyslu. Séman ický ozbo edy není synonymní s oz-
bo em o málním, řebaže ion zabý á se ni řní ýs a bou díla, nikoli ím, co je ně
díla: psychickými předpoklady, znichž dílo zešlo (dispozice au o o y, s uk u a jeho
osobnos i, záži ek). Při ší s é objek i nos i, nepsychologičnos i je šak séman ický
ozbo schopen na áza mnohem bezp os řednější spojení spsychologickým zkou-
máním než ozbo ‚obsaho ý‘ nebo ‚ o mální‘“ (Mukařo ský 2000 [1943], s.388).
Mukařo ský článku u ažuje o„pedagogických úkolech“ poe iky apojmeno á á
z ah poe iky apedagogiky: popisuje, jakým způsobem se poe ika může podíle na
oz oji žáko y osobnos i. Poe ika p o něj předs a uje zobecněnou ces u, jak přis u-
po a nejen k nímání jakékoli umělecké o by, ale izpůsob („ echniku“) myšlení
obecně. Je pa né, že akcen o aná pozice níma ele Zámě nos i má zde ezonanci
podobě žáka ajeho osobnos i. Mukařo ský dále zdů azňuje p o ázanos jazyka ali-
e a u y, upozo ňuje na možnos sk ze poe iku uči „po ozumění p o mnohoznač-
nos slo a ůči sku ečnos i“ (Mukařo ský 1943, s.207; iz zde s. 175), poukazuje na
z ah poe iky, ling is iky ijiných disciplín.
Vedle oho au o pojmeno á á několik ysů poe iky e yučo ání. Něk e é jsou
při om cha ak e is ické ip o dnešní ýuku, např.poukazuje na izolo anos poe-
iky od ýuky li e á ní his o ie ili e á ního yučo ání jako celku. Tím se obnažuje
p oblém, na k e ý se na áží dodnes, asice že něk eří pedagogo é chápou poe iku
či li e á ní eo ii pouze jako izolo aný ýče pojmů, edy „nu né zlo“, k e é je řeba
zp os ředko a , než se (konečně!) dojde k„samo né“ li e a uře, aniž by li e á ní
OPEN
ACCESS
172 SLOVO A SMYSL 43
eo ii ajejích pojmech iděli nás oj, možnos p o os ojo ání u či ých zobecni elných
p incipů, jež jsou yuži elné ( esp.žáci je mohou yuží ) i jiných oblas ech. Muka-
řo ský aké píše: „[…] nehodláme [se] pokouše odidak ický ecep ář, k e ý by bylo
lze přímo amechanicky apliko a “ (ibid., s.208; iz zde s. 175). Ta o slo a mají dosah
p o e lexi obo o é didak iky samo né ap o způsob zdělá ání budoucích uči elů.
P os řednic ím článku edy nejenže nahlížíme do si uace e ýuce li e a u y
č yřicá ých le , ale jsou nas íceny isoučasné ú ahy o om, jakou oli má mí zdě-
lá ání li e a uře. Aby se český jazyk ali e a u a jako předmě ud žel cen u ku-
ikula azůs al předmě em ma u i ním, bude nu né inadále és pods a né diskuse
opřehodnoco ání jeho s á ající podoby acílů, a a o po řeba nu ně s a í eo ii li e-
a u y zno u azno u do cen a zájmu jako možnou me odologickou základnu. Nejde
jen o o, „co se má uči “, ale přede ším oo ázky koncep uálního cha ak e u, edy
jakým způsobem kučení li e a u y ak zdělá aní budoucích uči elů smysluplně
přis upo a .
LITERATURA
Če mák, Pe : P ažský ling is ický k oužek
dokumen ech. Academia, P aha 2012.
Mukařo ský, Jan: Vyučo ání jazyku
ma eřskému na školách ancouzských
aopo řebě jeho e o my na školách našich.
S řední škola 5 (32), 1924–1925, č.1–5, s.17–23,
49–60, 129–137, 219–225, 262–265.
Mukařo ský, Jan: Poe ika jako základ li e á ní
ýcho y na s řední škole. S řední škola 23
(50), 1942/1943, č.5, s.205–215.
Mukařo ský, Jan: Poe ika na s ednej škole, přel.
No a Beniako á. F . U bánek aspol., T na a
1947.
Mukařo ský, Jan: Poe ika jako základ li e á ní
ýcho y na s řední škole (dnes gymnasiu).
Š ěpnice 2, 1948–1949, č.1 a6/7, s.6–12
a97–103.
Mukařo ský, Jan: Zámě nos anezámě nos
umění. In ýž: S udie I.Hos , B no 2000
[1943], s.353–388.
Podhajský, F.A.: Mukařo ský ke s ředoškolské
ýuce češ iny. Bohemica Li e a ia 12, 2009,
č.1–2, s.97–116.
Sládek, Ondřej: Zámě nos anezámě nos .
In ýž akol.: Slo ník li e á ně ědného
s uk u alismu. Hos , B no 2018,
s.794–797.
Zaple al, Š ěpán: Jak p obí a i li e á ní
dějiny. S řední škola 23 (50), 1942/1943,
č.5, s.140.
OPEN
ACCESS