scieee Open visual document viewer

Jan Mukařovský ke koncepčním otázkám výuky literatury

Králíková, Andrea

Abstract

169

Full text

Jan Mukařo ský ke koncepčním o ázkám ýuky li e a u y And ea K álíko á Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky and ea.k aliko[email p o ec ed] Článek Jana Mukařo ského Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole byl po- p é publiko án  oce 1943 časopisu S řední škola a  om o znění jej aké pře is- kujeme.1 S řední škola, časopis p o s ředoškolskou pedagogiku adidak iku, ycházel le ech 1921–1948 jako pedagogická čás Věs níku českých p o eso ů, lis u Ús ředního spolku českých p o eso ů P aze.2 Odpo ědným edak o em časopisu byl  oce 1943 Jose Lomský,  edakčním ok uhu jsou u edeni d . Jose Kunský, Jose Lomský ad . Rudol Schams. Jan Mukařo ský do S řední školy přispí al již od d acá ých le : e d u- hém očníku (1921/1922) byla o iš ěna jeho ecenze Bujnáko y aMenšíko y Slo enské poe iky,3 polo ině d acá ých le zde u eřejnil články k ýuce ma eřského jazyka na ancouzských školách. Do časopisu přispí al například iBohusla Ha ánek, snímž se Mukařo ský  oce 1942 edi o sky spolupodílel na uspořádání s azku Č ení ojazyce apoezii ajenž byl před ím o něž jeho kolegou při pedagogickém působení na gymná- ziu T uhlářské ulici P aze, kde Mukařo ský yučo al le ech 1925–1928.4 S ať Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole byla daném čísle S řední školy u eřejněna edle ex ů s ema ikou ilmu e ýuce, za šechny u eďme Film jako yučo ací pomůcka (F an išek Led inka) nebo Film dějepisném yučo ání (Jose Lom- ský). Ús řední ub iku čísla ořily Příspě ky kme odice yučo ání jazyku němec- kému,5 mezi u eřejněné články  é o sekci se zařadily např.s a i p opojující ýuku 1 Článek pak yšel ješ ě  oce 1947 (T na a, F . U bánek aspol.) e slo enš ině překla- du No y Beniako é anásledně i le ech 1948–1949 časopisu Š ěpnice 2, č.1 a6/7, s.6–12 a97–103; podle F.Podhajského (2009) šak súp a ami adoda kem popla nými době. 2 S řední škola ycházela nejp e jako součás Věs níku, od oč. 28 se osamos a nila, p o o je něk e ých bibliog a ických záznamech u áděno d ojí značení 1 (28), a o jak očníku časopisu S řední škola, ak Věs níku. 3 S řední škola 2 (29), č.2, s.83–85 (Pa ol Bujnák— Jan Menšík: Slo enská poe ika. Š á né na- klada eľs o, P aha 1921). 4 Dle in o mací u edených e Slo níku českých spiso a elů po oce 1945, heslo Jan Muka- řo ský (au o ky hesla Ma ie Kubíno á aLudmila Lan o á, ak ualizace Ka eřina Blá- ho á) <h p://www.slo nikceskeli e a u y.cz/showCon en .jsp?docId=518&hl=muka- %C5%99o sk%C3%BD+ > [2.10.2023]. 5 Zje ně li em p o ek o á ní si uace časopise čas o igu uje éma německého jazyka, his- o ie a d.— s o .iníže. OPEN ACCESS 170 SLOVO A SMYSL 43 li e a u y ajazyka Jak p obí a i básně (Ka el Hikl, Ja osla Jahnů) aJak překládání podpo uje naučení cizí řeči (F an išek Hla áč). Časopis doplňo aly ub iky o ganizač- ního cha ak e u („Menší články“, např.O ganizace sbě u léči ých os lin ajejí ýznam pedagogický, Le ošní přijímací zkoušky do p im) ačás Poznámky azp á y (např.Ces y sebe zdělá ání, No malizace náz oslo í učebnic, Ospolup áci zpě u ama eřského jazyka). Za podně ný příspě ek k ehdejší, ale isoučasné didak ické diskusi, aza jis ý dopl- něk kMukařo ského článku ěno anému poe ice, lze  om o čísle po ažo a ze- jména s ať Jak p obí a i li e á ní dějiny od Š ěpána Zaple ala. O om, že se didak ice li e a u y opakují o ázky, k e é do současnos i zůs aly ne yřešeny ak e é se ýkají spo u mezi mí ou zas oupení li e á ní his o ie ali e á ní ýuky založené na p áci sněkolika málo yb anými ep ezen a i ními ex y, s ědčí např.následující ci ace ze Zaple o ala článku: „Způsob ýuky li e á ního dějepisu na českých školách bude edy zásadně asi en o: Sou islé li e á ní dějiny uči el ůbec nepřednáší. Veške ou s ou p áci sous ředí na přiblížení elikos i a ýznamu osobnos í německého kul- u ního ži o a ana díla ypická p o německou k ajinu apo ahu německého oby- a els a. Vedoucí me odickou snahou bude, aby řekl co možná nej íce hodnými ukázkami, znichž se žák šeho poučení musí dop aco a sám, o šem za edení uči- ele. S é las ní poznámky omezí na minimum ailus uje je boha ým názo o ým ma e iálem“ (Zaple al 1943, s.142). Zaple al se yjadřuje kdilema u oz žení ýuky li e a u y, k e é se dnes eku en ně obje uje mnohých deba ách opoje í ýuky li e- a u y. Sh nu o do jednoduché o ázky: Má bý íce zas oupen ex , nebo kon ex ? Ani dnes se uči elé čas o nech ějí zdá y áření iluzo ního příběhu li e a u y. Znamená o, že se koncepcích ýuky li e a u y nemůžeme nebo neumíme posunou kjinak smě o aným deba ám, nebo že se ýuka li e a u y éměř nemění, ačkoli se pods a ně p oměňují kon ex y, do nichž s upuje, ama e iál, snímž p acuje? Hla ním dů odem, p oč jsme se  é o ub ice ozhodli zařadi p á ě ex Jana Mukařo ského, je jeho (ne)přek api á ak uálnos anadčaso os . Článek je nadčaso ý nejen ím, jakou koncepci ýuky li e a u y implici ně na huje, ale mnohem íce ím, jaké p oblémy soudobé ( ozuměj ehdejší idnešní) ýuky pojmeno á á. Cílem Mukařo ského článku bylo jednak u és p incipy s uk u alis ické poe iky do peda- gogického kon ex u, jednak popsa ele anci poe iky p o koncepci ýuky li e a u y a zdělá ání ůbec. P ní cíl pa ně sou isí spřes ědčením členů P ažského ling is- ického k oužku, že zdělá ání je jednou zoblas í, již by měli s ou činnos í aké oz- íje aoniž by měli pečo a . VTezích P ažského ling is ického k oužku (z eřejněných na 1.sjezdu slo anských ilologů P aze  oce 1929; Če mák 2012, s.739–741) se lze dočís , že Sekce III. byla ěno ána o ázkám ýuky. Ta o čás , naz aná Uži í no ých smě ů ling is ických na školách s ředních (a. Při yučo ání jazyku ma eřskému, b. Při yučo ání jazykům slo anským) se sous ředí na o ázku, jakou oli má unkční ling is ika zas á a kon ex u ýuky. Fak em je, že ač p oblema ika zdělá ání e i- den ně byla p o P ažský ling is ický k oužek zásadní, Tezích samo ných se o ýuce li e a u y nic nedoč eme. Zkomplexního poje í jazyka ali e a u y jeho členů lze nic- méně usuzo a , že ýuka jazyka úzce sou isí sli e a u ou a ice e sa. Dosud šak nemáme kdispozici mnoho odbo né li e a u y, k e á by zhodno ila Mukařo ského publikační ijinou ak i i u e z ahu k ýuce li e a u y.6 Velmi žádoucí by byla ze- 6 Lze odkáza pouze na dílčí p áce, např.na článek F.Podhajského (2009). OPEN ACCESS ANDREA KRáLÍKOVá 171 jména souh nná p áce, k e á by se de ailně zabý ala případnou didak ickou činnos í li e á ních ědců P ažské školy ash omáždila by jejich odbo né ex y do ýkající se nějakým způsobem p oblema iky ýuky li e a u y. Článek Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole můžeme čís aké jako aplikaci Mukařo ského odbo ných ezí ze s udie Zámě nos anezámě nos umění do oblas i didak iky, ajako ako ý může slouži jako příklad pa excellence oz íjení dialogu mezi obo em ajeho p ak ickou aplikací. Přednášku Zámě nos anezámě nos umění p oslo il Mukařo ský P ažském ling is ickém k oužku k ě nu 1943 ( iz např.Sládek 2018, s.794), edy  oce ydání článku Poe ika jako základ li e á ní ý- cho y na s řední škole. Oba ex y ykazují s yčné momen y ako elace, az oho usuzuji, že s ou odbo nou li e á ně ědnou p áci Mukařo ský nik e ak neizolo al od u ažo- ání p ak ického. Vdidak icky o ien o aném článku pods a ě seznamuje pedago- gickou eřejnos isak uálním s a em bádání: „Současně se z ůs em po ozumění p o uměleckou kul u u oz íjela se […] i ědecká eo ie umění, zejména p á ě eo ie umění básnického, poe ika, jež dospěla kpoje í básnického díla jakož o složi é ý- s a by (s uk u y), ybudo ané na zájemných z azích složek. Tím bylo de ini i ně ods aněno is a obylé ozlišo ání ‚ o my‘ a‚obsahu‘: šechny složky díla os ědčily se zá o eň ane ozdílně inosi eli a u ( edy ‚ o mou‘), ičini eli ýznamo ými ( edy ‚obsahem‘), acelé dílo se zje ilo jako složi á souh a sil, jejichž z ahy se p oměňují čase“ (Mukařo ský 1943, s.205; iz zde s. 173). Naopak zá ě Zámě nos i anezámě nos i lze— iděno isoučasnou op ikou ozbo ů ma u i ních děl— ecip očně chápa aké jako apel do uči elských řad: „Sku ečně s uk u ální ozbo uměleckého díla je p o o séman ický, séman ický ozbo ýká se šech složek díla ‚obsaho ých‘ i‚ o málních‘. Nesmí šak přihlíže jen ksíle, k e á jedno li é složky díla jedno í celko ý smysl, nýb ž ikopačné, é, k e á směřuje kpo ušení jedno y celko ého smyslu. Séman ický ozbo edy není synonymní s oz- bo em o málním, řebaže ion zabý á se ni řní ýs a bou díla, nikoli ím, co je ně díla: psychickými předpoklady, znichž dílo zešlo (dispozice au o o y, s uk u a jeho osobnos i, záži ek). Při ší s é objek i nos i, nepsychologičnos i je šak séman ický ozbo schopen na áza mnohem bezp os řednější spojení spsychologickým zkou- máním než ozbo ‚obsaho ý‘ nebo ‚ o mální‘“ (Mukařo ský 2000 [1943], s.388). Mukařo ský článku u ažuje o„pedagogických úkolech“ poe iky apojmeno á á z ah poe iky apedagogiky: popisuje, jakým způsobem se poe ika může podíle na oz oji žáko y osobnos i. Poe ika p o něj předs a uje zobecněnou ces u, jak přis u- po a nejen k nímání jakékoli umělecké o by, ale izpůsob („ echniku“) myšlení obecně. Je pa né, že akcen o aná pozice níma ele Zámě nos i má zde ezonanci podobě žáka ajeho osobnos i. Mukařo ský dále zdů azňuje p o ázanos jazyka ali- e a u y, upozo ňuje na možnos sk ze poe iku uči „po ozumění p o mnohoznač- nos slo a ůči sku ečnos i“ (Mukařo ský 1943, s.207; iz zde s. 175), poukazuje na z ah poe iky, ling is iky ijiných disciplín. Vedle oho au o pojmeno á á několik ysů poe iky e yučo ání. Něk e é jsou při om cha ak e is ické ip o dnešní ýuku, např.poukazuje na izolo anos poe- iky od ýuky li e á ní his o ie ili e á ního yučo ání jako celku. Tím se obnažuje p oblém, na k e ý se na áží dodnes, asice že něk eří pedagogo é chápou poe iku či li e á ní eo ii pouze jako izolo aný ýče pojmů, edy „nu né zlo“, k e é je řeba zp os ředko a , než se (konečně!) dojde k„samo né“ li e a uře, aniž by li e á ní OPEN ACCESS 172 SLOVO A SMYSL 43 eo ii ajejích pojmech iděli nás oj, možnos p o os ojo ání u či ých zobecni elných p incipů, jež jsou yuži elné ( esp.žáci je mohou yuží ) i jiných oblas ech. Muka- řo ský aké píše: „[…] nehodláme [se] pokouše odidak ický ecep ář, k e ý by bylo lze přímo amechanicky apliko a “ (ibid., s.208; iz zde s. 175). Ta o slo a mají dosah p o e lexi obo o é didak iky samo né ap o způsob zdělá ání budoucích uči elů. P os řednic ím článku edy nejenže nahlížíme do si uace e ýuce li e a u y č yřicá ých le , ale jsou nas íceny isoučasné ú ahy o om, jakou oli má mí zdě- lá ání li e a uře. Aby se český jazyk ali e a u a jako předmě ud žel cen u ku- ikula azůs al předmě em ma u i ním, bude nu né inadále és pods a né diskuse opřehodnoco ání jeho s á ající podoby acílů, a a o po řeba nu ně s a í eo ii li e- a u y zno u azno u do cen a zájmu jako možnou me odologickou základnu. Nejde jen o o, „co se má uči “, ale přede ším oo ázky koncep uálního cha ak e u, edy jakým způsobem kučení li e a u y ak zdělá aní budoucích uči elů smysluplně přis upo a . LITERATURA Če mák, Pe : P ažský ling is ický k oužek dokumen ech. Academia, P aha 2012. Mukařo ský, Jan: Vyučo ání jazyku ma eřskému na školách ancouzských aopo řebě jeho e o my na školách našich. S řední škola 5 (32), 1924–1925, č.1–5, s.17–23, 49–60, 129–137, 219–225, 262–265. Mukařo ský, Jan: Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole. S řední škola 23 (50), 1942/1943, č.5, s.205–215. Mukařo ský, Jan: Poe ika na s ednej škole, přel. No a Beniako á. F . U bánek aspol., T na a 1947. Mukařo ský, Jan: Poe ika jako základ li e á ní ýcho y na s řední škole (dnes gymnasiu). Š ěpnice 2, 1948–1949, č.1 a6/7, s.6–12 a97–103. Mukařo ský, Jan: Zámě nos anezámě nos umění. In ýž: S udie I.Hos , B no 2000 [1943], s.353–388. Podhajský, F.A.: Mukařo ský ke s ředoškolské ýuce češ iny. Bohemica Li e a ia 12, 2009, č.1–2, s.97–116. Sládek, Ondřej: Zámě nos anezámě nos . In ýž akol.: Slo ník li e á ně ědného s uk u alismu. Hos , B no 2018, s.794–797. Zaple al, Š ěpán: Jak p obí a i li e á ní dějiny. S řední škola 23 (50), 1942/1943, č.5, s.140. OPEN ACCESS